Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo z obchodního centra

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan NěmecNová sladovna

● Minipivovar Nová sladovna působí v opavském obchodním centru.
● Už dříve tu však byl pivovar a výroba piva se tak vrací na původní místo.
● Pivovar 90 procent produkce spotřebuje ve vlastní restauraci.

Těžko hledat méně pravděpodobné místo pro minipivovar, než je obchodní centrum. Kdo by očekával varné nádoby, spilky nebo ležácké tanky mezi obchody s módou a parfumeriemi? A přesto právě na takovém místě vaří pivo Nová Sladovna. Je v tom ovšem jeden paradox: v budovách dnešního obchodního centra v minulosti sídlil starý opavský měšťanský pivovar. A tak se vlastně pivovarnictví vrací oklikou na původní místo.

Ostatně zvenčí si budova zachovala díky citlivé rekonstrukci industriální charakter a architekti ve svém návrhu využili i starý pivovarský komín. Ten tak dodnes stojí uprostřed obchodního centra. V útrobách budov propojených skleněnou střechou zůstala ještě jedna připomínka starého pivovaru: původní měděná varna, která tvoří dominantu restaurace Ka-Varna. Pivo se v ní dnes už nevaří, našla poněkud překvapivé využití − stal se z ní dětský koutek.

Jak Ka-Varně, tak restauraci Nová Sladovna, pod níž se nachází samotný minipivovar, šéfuje Karel Bureš. Nápad otevřít v budově bývalého pivovaru restauraci se zrodil v roce 2012, když skončila hlavní rekonstrukce celého objektu. Vlastní pivo mělo být tahákem pro hosty, marketingový příběh se navíc nabízel sám: pivo se v těchto místech dělalo už od 19. století, pivovar skončil až v roce 2005.

Teď se vaří v mnohem menším měřítku ve sklepě obchodního centra. Původní nápad, aby celý pivovar stál přímo uprostřed restaurace Ka-Varna, na původním místě, se neukázal jako praktický. "Marketingová představa architekta, ktery projekt navrhoval, byla, že sládek bude chodit mezi lidmi v holínkách, stříkat kolem sebe vodu a bude to skvělá atrakce. To ale možná může pobavit skalního pivaře, ale ne 99 procent našich hostů," vypráví Karel Bureš na zahrádce restaurace.

Mordýř není krvelačný, ale chtěl by jednodušší daně

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Petr KorbelMordýř

● Sládek Libor Melich vařil pivo i za velkou louží, pak se ale věnoval světu financí.
● Před čtyřmi lety založil s kamarády v Dolní Ředici pivovar Mordýř.
● Název Mordýř odkazuje na nedaleký rybník, majitelé jsou mírumilovní, vadí jim však byrokracie.

Původně šlo o skupinu nadšenců. Každý měl vlastní recept, vařili v garážích a degustovali s kamarády. Při jedné z ochutnávek padl návrh, že by si mohli zřídit minipivovar. To se jim nakonec povedlo.

"Na jaře uplynuly čtyři roky od okamžiku, kdy jsme uvařili první várku," připomíná Libor Melich, jednatel, sládek a spolumajitel pivovaru Mordýř, který sídlí v obci Dolní Ředice na Pardubicku.

Spuštění předcházelo několik měsíců rekonstrukce budovy zkrachovalých jatek, kterou si firma od obce pronajala. Tři vlastníci pivovaru původně považovali za výhodu, že mohli podnikat v potravinářském provozu, neboť splňoval základní hygienické standardy, byl vykachlíkovaný a měl chladicí box. "Postupně se však ukázalo, že starý objekt vyžaduje ustavičné opravy, takže by asi bylo jednodušší začínat na zelené louce," říká Melich.

Pivovar vznikl bez dotací, na což jsou jeho majitelé hrdí. Zařízení si pořídili nákupem bazarového zboží v Německu a také lokální řemeslnou výrobou. Technologie tedy nejsou žádné nablýskané umělecké kousky, ale po vyléčení dětských nemocí slouží spolehlivě.

Faltus si chtěl dokázat, že umí vyrobit zařízení pro pivovar. Tak si jeden postavil sám

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Filip SýkoraFaltus

● Miroslav Faltus je majitelem společnosti ­Armat, která poblíž České Třebové vyrábí nerezové trubky, ventily či měřicí přístroje.
● Od té doby, co si postavil vlastní, dodává zařízení i dalším pivovarům.
● Pivovar Faltus měl loni výstav 1000 hektolitrů, vaří výčepní piva i speciály.

Miroslav Faltus vlastně není ani tak pivo­varník, jako spíš továrník. Když začátkem de­va­de­sátých let zkrachovala firma, v níž pracoval jako obchodní ředitel, roz­hodl se postavit na vlastní nohy. Dnes jeho společnost Armat nedaleko České Třebové vyrábí nerezové trubky, ventily, klapky či měřicí přístroje, specializuje se na za­kázkovou výrobu a zároveň je i obchodní firmou. Tyto výrobky dodává zejména českým podnikům, které ná­sledně obchodují se zeměmi na východ od České republiky.

Na první pohled to vypadá, že podnikání Miroslava Faltuse má k pivu daleko. Zdání však klame. Většina vybavení pivovaru Faltus pochází z materiálu, který Armat buďto sám vyrábí, nebo s nímž alespoň obchoduje.

"Chtěli jsme si prostě dokázat, že umíme vyrobit i materiál pro stavbu pivovaru," vysvětluje své rozhodnutí Faltus, pohodlně usazený v zasedací místnosti v prostorech nad pivovarem. Pod jednou střechou je tu i restaurace a penzion.

Nápad postavit pivovar původně vyšel z hlavy daňového poradce, se kterým Miroslav Faltus spolupracoval a který měl sám s prací sládka zkušenost. Myšlenka se majiteli Armatu zalíbila. Ostatně už delší dobu hledal využití pro nemovitost v centru České Třebové, kterou výhodně koupil od svých obchodních partnerů a v níž dříve byly kanceláře a byty. Prostor byl však zchátralý a potřeboval nákladnou rekonstrukci. "Nezbylo tu nic jiného než obvodové zdi," vzpomíná na tehdejší dobu dcera majitele Milota Blažková Faltusová. "Odspodu jsme se mohli dívat až na střechu."

V pivovaru U Fleků vládne tradice. Pivo se tu vaří nepřetržitě přes 500 let

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jakub HoráčekU Fleků

● V restauraci U Fleků se pivo vaří nepřetržitě přes 500 let.
● Podnik proslul díky vyhlášenému tmavému ležáku. Ten chtějí majitelé uchovat.
● Nejstarší český minipivovar hosté navštěvují jako historickou památku.

Strop varny v minipivovaru U Fleků lemují masivní dřevěné trámy, které pamatují ještě české králov­ství. Skutečnost, že v zachovalém stavu přežily několik staletí, ukazuje, jak moc je tu historie stále přítomná. V proslulém pivovaru ležícím v centru Prahy nedaleko Novoměstské radnice se pivo vaří bez přerušení už od roku 1499. Právě na dlouholeté a pevné tradici si rodina Brtníkových, která pivovar v současnosti vlastní, zakládá především.

"Zákazníci nás vnímají jako historickou památku. Vědí, že jsme jedna z nejstarších pražských hospod, a proto nás vyhledávají," vysvětluje Ivo Brtník, jeden ze spolumajitelů.

Svou roli v tradiční atmosféře ale sehrává i fakt, že se prostor restaurace skládá z několika historicky sty­lizovaných salonků. Hned u vchodu lákají příchozí k po­sezení dvě typické pivnice s masivním dřevěným ná­bytkem, vedle nich je malý salonek zvaný Akademie, kde se scházeli čeští umělci. O kousek dál tajemně vy­padající chodba ústí do kabaretního sálu. Cesta z něj vede přes zahrádku do zdobeného Rytířského sálu, podlouhlé pivnice Jitrnice a končí v další pivnici zvané Václavka. Samotný pivovar se rozprostírá vedle komplexu restaurace.

Pivo se přitom na tradičním duchu podniku U Fleků podílí nejvíce. Od roku 1843 až dodnes místní sládci vaří výhradně tmavý 13stupňový flekovský ležák. Ten se přitom čepuje pouze v místní restauraci. V obchodech či v jiných hospodách jej majitelé neprodávají. "Na tomto modelu nic měnit nebudeme, chceme zkrátka na­vazovat na to, co tu má skoro dvousetletou tradici," vy­světluje Ivo Brtník. Stejně tak rodina přistupuje k možnosti, že by vedle tmavého ležáku vařila pivo s různými příchutěmi, jak to dělá mnoho dalších malých pivovarů. Brtníkovi chtějí zachovat originalitu podniku a vyhnout se riziku, že by se uvařené pivo neprodalo a pak by se muselo vylít.

Vzestup minipivovarů nekončí. Za rok jich vzniklo dalších pět desítek

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan Němec

● Český trh měl podle odhadů uživit 200 až 300 minipivovarů. Už dnes je jich přes 370, kdy boom skončí?
● Co do počtu minipivovary převažují. Stojí však jen za zhruba 2 procenty české pivní produkce.
● Velké pivovary využívají trendů nastolených malými hráči. Začínají také vařit pivní speciály.

Na dvě, možná tři stovky odhadovali před lety lidé pohybující se v českém pivovarském průmyslu počet minipivovarů, které se v tuzemsku mohou uživit. Ukázalo se, že byli příliš opatrní. První metu trh překonal už někdy před čtyřmi lety, druhou před dvěma. A přesto stále minipivovary nekrachují. Tedy alespoň ne ve velkém. Naopak: jen za poslední rok jich přibylo více než 50, tedy v průměru jeden týdně.

A tak pivní experti odhady možné velikosti trhu postupně navyšují. "Prostor pro dalších zhruba sto pivovarů tu určitě je," tvrdí ředitel Pacovských strojíren Ludvík Ješátko. Právě Pa­covské strojírny patří mezi největší výrobce pivovarské technologie v Česku. Například šéf Českomoravského svazu minipivovarů Josef Šuráň je ještě optimističtější. V minulosti podle něj v Československu působilo přes tisíc pivovarů. A není prý důvod, aby trh do této velikosti postupem času opět nedorostl.

Jaká je situace dnes? Celkem fungovalo v Česku v letošním červnu více než 370 minipivovarů. Z nich zhruba tři desítky patří do kategorie takzvaných "létajících", tedy podniků, které nemají vlastní provoz a k vaření si pronajímají kapacity od konkurence. Ze zbylých 340 pak většinu představují restaurační pivovary, tedy hospody a restaurace, které si vaří vlastní pivo a mimo podnik expedují jen menší část produkce. Zbytek vlastní výčep nemá a pivo pouze prodává − ať už v sudech do ochutnávkových pivnic, nebo v lahvích do pivoték.

Jen málokterý obor se může pochlubit tak překotně rychlým růstem, jako je "malé" pivovarství − aby vznikala konkurence na trhu takovým tempem, není obvyklé. Kdo se vlastně do tohoto podnikání pouští? Úctyhodně se rozvíjející obor přitahuje jak milovníky piva, kteří si otevřením varny splní sen, tak investory. Ti vycházejí z příkladů fungujících podniků, které ukazují na jednu věc: velmi slušnou návratnost investice. Založit vlastní pivovar se dá už zhruba s pěti miliony korun. Při pořízení starší, "secondhandové" technologie přitom investice může být ještě nižší. Naopak ji může výrazně prodražit, pokud se majitel rozhodne vybudovat také vlastní restauraci, kde bude pivo prodávat.

Při dobře nastaveném byznysmodelu se nicméně vložené peníze mohou vrátit během relativně krátké doby. "Návratnost máme spočítanou na sedm let. Díky dalším investicím do rozšiřování výroby se může prodloužit, ale ne výrazně," tvrdí například Jiří Valenta z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Na pět let má návratnost projektů většinou spočítanou i Josef Krýsl, bývalý sládek z Plzně, který staví minipivovary a má jich na účtu už přes 50. "Právě to do oboru láká i lidi, kteří hledají spíš investici, než že by bylo pivo jejich koníčkem," tvrdí Krýsl.

Některé příklady ukazují, že úspěch se může dostavit za velmi krátkou dobu. Samozřejmostí je kvalitní produkt. Pivovary, které jej umí nabídnout, však mohou vystoupat do nejvyšší ligy i během jednoho roku. Důkazem je třeba právě Nachmelená opice (viz str. 46), která se mezi elitu vypracovala za pouhé dva roky. Podobně krátkou dobu potřeboval také potštejnský Clock. První pivo opustilo jeho sklady v létě 2014, dnes je pivovar obecně považovaný za absolutní českou špičku.

Předpokladem úspěchu je angažování dobrého sládka. Právě v tomto bodě spatřuje Josef Krýsl "úzké" místo na trhu. "Každý rok na Podskalské, nejlepší škole pro sládky v Česku, absolvuje 30 lidí. Ovšem polovina z nich pak jde dělat něco jiného," upozorňuje Krýsl. Výjimkou tak není, že někteří sládkové pracují ve více pivovarech zároveň. Anebo že pivo vaří lidé bez pivovarského vzdělání.

Výhodou trhu minipivovarů je fakt, že si na něm jednotlivé podniky navzájem konkurují jen ve velmi omezené míře. Přetlak může s rostoucím počtem hráčů nastat především v ochutnávkových pivnicích a pivotékách ve velkých městech, kam dovážejí pivo podniky bez vlastní restaurace. Naopak restaurační pivovary většinou působí lokálně, a tak pro ně nováčci nepředstavují zásadní hrozbu. "To by musely být vyloženě dva vedle sebe v jedné ulici," říká Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Velcí ve vleku malých
Jak vypadá rozvrstvení pivovarské scény? Proti 370 minipivovarům stojí jejich "velká" konkurence. Tedy pivovary s výstavem vyšším než 10 tisíc hektolitrů. Těch je v Česku 45. Jejich počet se zvyšuje daleko pomaleji, než je tomu u minipivovarů. A to většinou jen díky tomu, že některý z malých hráčů překročí hranici výstavu 10 tisíc hektolitrů ročně. Příkladem může být třeba Únětický pivovar ze středních Čech, který začínal jako klasický minipivovar. Ovšem výstav 10 tisíc hektolitrů už zdolal. I kvůli tomu jej Ekonom do kategorie minipivovarů letos nezařadil.

Přestože jsou početně v převaze, minipivovary stojí stále jen za nepatrnou částí pivního trhu. V Česku se loni uvařilo přes 20,5 milionu hektolitrů piva, ovšem malí hráči se na tomto obrovském čísle podílejí jen necelými dvěma procenty. A tento podíl roste pomalu. Pro lepší představu: například Plzeňský Prazdroj − samotný bez dalších pivovarů ve skupině − uvaří zhruba pět milionů hektolitrů piva ročně. Limit pro roční výstav minipivovaru tedy překoná hravě za jediný den.

Pro velké hráče na trhu minipivovarníci nepředstavují zásadní ohrožení. Je ale zjevné, že jsou to právě podniky s malým výstavem, kdo do Česka přináší nové trendy a rozšiřuje "pivní rozmanitost" na tuzemském trhu. Bez minipivovarů by jen těžko Češi měli šanci ochutnat doslova stovky nejrůznějších variant třeba piva typu India pale ale.
Průmyslové pivovary si ale naopak uvědomují, že poptávka po pivních speciálech a zejména svrchně kvašených pivech roste a představuje zajímavý potenciál. A proto následují svou malou konkurenci a zkoušejí vařit tato piva ve velkém. Jako první z velkých pivovarů přišel s "ejlem" humpolecký Bernard, později se přidal třeba náchodský Primátor. Letos na jaře pak začal nabízet pivo IPA dokonce i pivovar z nejtradičnějších, Plzeňský Prazdroj proslavený hlavně svým ležákem. Jeho Master IPA ovšem neměla valný ohlas. Na pivních serverech je hodnocena průměrně. "Fanoušky amerických IPA či ejlů od Matušky asi nenadchne, ale jinak se pít vcelku dobře dá," píše se třeba na populárním webu Pivnici.cz.

Někteří minipivovarníci se pokusům pivovarských molochů o svrchně kvašená piva usmívají, jiní je ale svým způsobem oceňují. "Bernard díky své velikosti a finančním možnostem v marketingu dělal jakousi osvětu," myslí si sládek oseckého minipivovaru Helf Richard Vetyška. Billboardy podél silnic po celém Česku vysvětlující, co je to "ejl", tak podle něj vlastně malým podnikům pomohly − lidé se díky nim začali zajímat i o jiné druhy piva, než je tradiční český ležák.

Budějcká piva válí! Získávají jedno ocenění za druhým

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Budejcká DrbnaSamson

Pivo značky Samson se v červnu dočkalo už druhého výrazného úspěchu. Po stříbrné medaili, kterou získala jeho „desítka“ v soutěži Pivo roku 2017, nyní zabodovala i „dvanáctka“.

Tentokrát Samson uspěl v testu zaměřeném na přítomnost jakýchkoli nežádoucích látek, který provedla nezávislá odborná porota na nejznámější české internetové televizi Stream.cz. V pořadu A dost! dopadla „dvanáctka“ Samson na výbornou, skončila bezkonkurenčně nejlépe ze všech testovaných vzorků.

„Máme radost, že test potvrdil důraz, který klademe na kvalitu našich piv. Jsme potěšeni, že výsledky hovoří jasně v náš prospěch,“ říká generální ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský. „Je to důkaz, že masivní investice nového vlastníka do technologie výroby piva přináší své ovoce,“ míní ředitel Samsonu.

„Vyrábíme z nejlepších surovin na trhu, jsme hrdí, že úspěšně šíříme pověst budějovického piva,“ doplňuje vedoucí laboratoře a Quality Manager pivovaru Samson Kateřina Leštinová s tím, že pochvalný prst nahoru od tvůrců pořadu A dost! je vyznamenáním pro zaměstnance pivovaru. „Samson patří k pivům, která žádné toxické produkty plísní neobsahovala,“ doplňuje v pořadu reportér a moderátor Jan Tuna.

Samson tak rázně pokračuje v novém kursu poté, co jej zakoupila společnost Ab InBev, která je jedním z největších světových pivních koncernů. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Budweiser či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá stamilionové investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Budvar se obává poklesu tržeb kvůli registru smluv

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:W4T.czAutor:ČTKBudvar

Pivovar Budvar se obává, že mu kvůli registru smluv klesnou tržby, i když má ze zákona částečnou výjimku. Novelu zákona dnes schválila Poslanecká sněmovna.

Obchodní partneři Budějovického Budvaru mají problém se zveřejňováním svých citlivých a důvěrných informací, což se projevuje při vyjednávání. ČTK to dnes řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák. Budvar loni prodal rekordních 1,61 milionu hektolitrů piva.

Novela je pro pivovar lepší než současný stav, nicméně je podle Dvořáka jisté, že pokud bude zákon o registru smluv bez ohledu na rozsah úlev pro Budvar platit, výrazně zhorší podmínky k podnikání proti jeho konkurentům. A stále bude hrozit riziko zneplatnění smlouvy, a tím i podle ředitele obrovská právní nejistota.

Registr smluv sice chrání obchodní tajemství, ale vůbec nechrání obchodně citlivé, důvěrné informace nebo know how podniku. "Po roce fungování zákona víme, že naši obchodní partneři mají problém se zveřejňováním svých citlivých a důvěrných informací, a to se projevuje při obchodním vyjednávání. Zhoršila se tím naše vyjednávací pozice vůči dodavatelům i odběratelům. Velmi vážné dopady na náš obchod má zrušení možnosti uzavírat smlouvy telefonicky, což je v případě dodávek rychloobrátkového zboží jeden z obvyklých způsobů uzavírání smluv," řekl Dvořák.

Od července nepůjde ani uzavírat smlouvy se zpětnou účinností, což podle něj negativně ovlivní dodavatelsko-odběratelské vztahy Budvaru. "Oprávněně se tedy obáváme ztráty konkurenceschopnosti, poklesu tržeb, zhoršení ekonomických výsledků a v krajním případě až propadu našeho dosud ziskového hospodaření do účetní ztráty," řekl ředitel národního podniku, jenž letos investuje 750 milionů korun.

Za nejlepší řešení považuje Dvořák návrh, aby zůstal Budvar plně vyňat z působnosti zákona. Ne proto, že by chtěl pivovar něco tajit. "Stát má již nyní úplný přístup ke všem našim interním dokumentům a má mnoho kontrolních nástrojů. Ale proto, abychom měli stejné podmínky k podnikání jako naši konkurenti," řekl Dvořák, který řídí Budvar od 1. května.

Částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru zřejmě dostanou některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí. Do evidence by se navíc nevkládaly například smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Novela, již dnes schválili poslanci, míří k posouzení do Senátu.

REKVALIFIKAČNÍ KURZ VÚPS, a.s.

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:beerresearch.czAutor:Jaromír Fiala

PIVOVARNICKÉ A SLADOVNICKÉ PRÁCE
dle akreditace MŠMT-36256/2015-1/845 udělena 15.12.2015 do 15.12.2018

Další běh kurzu bude zahájen 1. října 2017. Přihlášky je možné zasílat do 31. července 2017

Vstupní předpoklady:
Ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou
Platný zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
Minimální věk 18 let
Forma vzdělávání: prezenční - účast na kurzu musí být min. 80%
Metoda výuky: přednáška, procvičování, praxe
Cena: 70 000,- Kč (DPH = 0)

Kurz bude probíhat v rozsahu 121 hodin teoretické výuky a 180 hodin praktické výuky do konce března 2018. Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Součástí kurzu jsou zkoušky pro certifikát "Vybraný posuzovatel pro senzorickou analýzu piva" a závěrečné teoretické a praktické zkoušky ze získaných znalostí a dovedností v okruhu Technologie sladu, Technologie piva a Laboratorní kontrola.

Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko – sladařské praxe.

Další informace jsou na www.beerresearch.cz na samostatné stránce "Rekvalifikační kurz".
Odborným garantem kurzu je Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., fiala@beerresearch.cz

Pivní továrna láká na vlastní piva a kvalitní kuchyni

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czBeer Factory

Poblíž centra Plzně, jen pár kroků od katedrály svatého Bartoloměje, funguje od konce loňského roku druhý největší pivovar ve městě – Beer Factory s druhou největší restaurací, která pojme kolem dvou set hostů, s pivovarskou zahradou uvnitř. Celkem nabízí kolem 300 míst.

Za vznikem podniku stojí plzeňský sládek Josef Krýsl a známý gastronom a provozovatel restaurací Viktor Starý. Na čepu je osm druhů piv, restaurace nabízí českou klasiku v moderním trendu.

„Roční kapacita minipivovaru je dva tisíce hektolitrů,“ uvedli při jeho otevření majitelé Josef Krýsl a Viktor Starý. Na čepu mají osm druhů vlastních piv, hlavní značkou je dvanáctistupňový ležák plzeňského typu Beer Factory.

Následuje svrchně kvašená jedenáctka Nevada Summer, v základní sestavě jsou už také jen svrchně kvašená piva - IPA (16°), Amber Ale (12°), Black Ale (13°) - náš speciální, dobře pitelný porter, pšeničná 12° belgického typu, nechybí ani vlastní domácí limonády , též dva originální čepované speciály z Belgie a velká nabídka významných lahvových piv ze světových minipivovarů.

Známý plzeňský sládek Josef Krýsl, jenž postavil už více než šest desítek velmi dobře fungujících pivovarů po celém světě , nejvíce v Čechách (mj. též ve Švédsku, Anglii, Slovensku, Španělsku, Kypru ,v Rusku, Bělorusku, ), spojil v tomto případě síly s místním provozovatelem restaurací Viktorem Starým.

„Nechtěl jsem přímo restaurační pivovar, chtěl jsem pivo jen vyrábět, spíš jsem si myslel, že se pustím do čistě produkčního, třeba někde na okraji Plzně. Kamarád a hospodský Viktor mě ale přesvědčil, že jídlo a pivo spojíme dohromady,“ vysvětloval Krýsl, jak projekt vznikl. Jako sládek působí v pivovaru jeho syn Petr.

A protože k poctivému pivu patří i skvělá kuchyně, pak tady máte ideální spojení. Restaurace nabízí především českou klasiku. „Ale v moderním trendu,“ tvrdí Viktor Starý.

Vhodný objekt našli podnikatelé poblíž plzeňského náměstí Republiky. Jeho majitelem je 84letý emeritní profesor princetonské univerzity Joseph Kohn, významný světový matematik českého původu, nevlastní bratr režiséra Miloše Formana.

Interiér pivovaru i restaurace, který navrhla plzeňská firma Projectstudio8, je v industriálním stylu - se železem, dubem a mědí a zdmi bez výmalby. „Spojila se tu gastronomie s pivem a architekturou dohromady,“ uvedl při slavnostním otevření architekt Ondřej Janout majitel plzeňské firmy Projectstudio8. Časem by chtěli majitelé konceptu budovat tento projekt jako franšízu.

Tak neváhejte a vyražte za kvalitním pivem, výborným jídlem a netradičním interiérem restaurace Beer Factory.

Z piv do reklamy nejvíce letos investuje Radegast

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:MediaGuru.cz

Z pivních značek inzerujících na českém trhu umístilo v období od ledna do května letošního roku reklamu v nejvyšších ceníkových cenách pivo Radegast. Celkem investovalo 62,4 milionů korun. Ve srovnání se stejným obdobím v roce 2016 je tato hodnota vyšší o 79 %. Vyplývá to z monitoringu reklamy společnosti Nielsen Admosphere.

Největším „skokanem“ prvních pěti měsíců tohoto roku je však Gambrinus: jednak měl v daném období druhou nejvyšší hodnotu reklamy (60,2 milionů korun), jednak toto číslo představuje téměř pětinásobek jeho loňských hodnot. Reklamu v hodnotě 55,9 milionů korun umístil od začátku roku Pilsner Urquell, což je o 37 % více než loni ve stejné době.

Podle výzkumu Nielsen Admosphere, který proběhl na vzorku 500 respondentů z internetové populace starší 18 let, pije pivo až 45 % lidí alespoň jednou týdně nebo častěji.

Nejoblíbenější značky jsou Pilsner Urquell (15 %), Velkopopovický Kozel (13 %) a Gambrinus (11 %). Žebříček nejčastěji konzumovaných značek je pak velmi podobný: nejvíce si lidé dávají Velkopopovický Kozel (15 %), Pilsner Urquell (14 %) a Gambrinus (12 %).

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760