Novinky a zajímavosti ze světa piva

„Pro venkovské hospody je to jen další hřebíček do rakve. Pivo se asi pít nepřestane, ale jeho pití se přesune do šedé ekonomiky, protože se bude pít po garážích. Je to kompletní destrukce venkovského života,“ nebere si po zvýšení DPH na točené pivo servítky Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Vláda představila dlouho avizovaný balíček úsporných opatření, která mají zachránit státní rozpočet. Na jeho příjmové straně jde mimo jiné o změny DPH, kdy nově jsou již jen dvě sazby, a to ve výši 12 a 21 procent. Kromě jiného se do té základní, tedy vyšší, přesouvá i točené pivo, což je pro mnoho českých hospod velmi citlivým tématem. Především pro ty venkovské, kde se už nyní mnoho provozovatelů potýká s těžkou ekonomickou situací a zároveň se snaží zachovat hospodu jako tradiční místo setkávání lidí na venkově. „My jsme vládě navrhovali toto rozhodnutí alespoň o dva roky odložit, ale bez úspěchu. Nepovažujeme to za férový postup. Pro venkovské hospody je to jen další hřebíček do rakve. Pivo se asi pít nepřestane, ale jeho pití se přesune do šedé ekonomiky, protože se bude pít po garážích. Je to kompletní destrukce venkovského života,“ nebere si servítky Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Venkovští hostinští to vidí podobně. „Je to hodně špatný, hlavně pro nás na venkově. Už takhle jsme na hranici existence, ale zdražit samozřejmě budu muset. Štamgasti tu asi budou pít pořád stejně, ale odpadnou ti náhodní a občasní hosté. No uvidíme, jak to s námi bude dál,“ říká rezignovaně Miroslav Kozák z hostince U žáby v Chrástu u Plzně.

Podobně mluví Pavel Síbal z Tlučné, který místní restauraci Na Schůdkách provozuje už třiadvacet let. „Radost z toho nemáme, ale co můžeme dělat. V malých obcích to máme složitější. Nemůžeme si dovolit zdražit o těch 11 procent, půjdeme asi tak na polovinu, u dvanáctky i desítky. Určitě to dost lidí odradí dát si k obědu třeba druhé pivo, takže nějaký úbytek bude, ale snad přežijeme i tohle. Ještě ale nevíme, jak zareaguje pivovar.“

Přesto nejvíce dopadne přesun točeného piva do základní 21% sazby DPH a jeho následné zdražení na konečné spotřebitele, tedy na pravidelné hosty restaurací. „Někdy si jich dám i deset. Ale po tomhle zdražení už určitě míň. To si radši koupím lahvové. Likvidují se hospody a místa, kde se scházejí lidi. Už teď to jde do háje a teď ještě tohle. Zdražuje se všechno, proto piju už jen desítku,“ zlobí se místní štamgast čtyřiapadesátiletý Radek z Tlučné.

Nižší sazba DPH na točené pivo byla zavedená proto, aby hospodám pomohla v těžkých časech po dvou letech covidu, kdy byl 260 dní omezený provoz hospod. Nyní hospodští čelí rostoucím nákladům a rekordní inflaci. Těžkou situaci především venkovských hospod vnímá i Plzeňský Prazdroj. „Pivo je pro velkou část podniků zásadním ekonomických hybatelem, především pak pro ty malé vesnické. Zvýšení DPH bude mít negativní dopad jak na podnikatele, tak i na koncového spotřebitele. Protože zvláště lidi na vesnicích jsou výrazně senzitivní na jakékoliv zdražování. Z ekonomického hlediska dojde k poklesu výkonu oboru a ve výsledku i nižšímu výběru daní,“ obává se Zdeněk Kovář, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

V samotné Plzni je situace o něco lepší, i když zprávy o zdražení točeného piva vnímají hostinští i tady. Přesto jsou o poznání optimističtější než jejich kolegové na venkově. „Máme velkou výtoč, zdražení se asi nevyhneme, ale ještě nevíme o kolik. Místní štamgasti pijou desítku a budou ji pít i dál. Možná si pár lidí dá venku lahvové pivo, ale moc se to myslím neprojeví,“ říká usměvavá Petra za pípou skvrňanské pivnice Šárka.

Štamgasti z plzeňského podniku Družba mají jasno: „Pili jsme dvanáctku, teď pijeme jedenáctku, budeme pít desítku.“

Ve vyhlášené plzeňské restauraci Na Parkáně nouzi o hosty dlouhodobě nemají a obavy je netrápí ani do budoucna. „O nových cenách piva jsme zatím nejednali, ale určitě na to nějak zareagujeme v nejbližších dnech. Ale nemyslím si, že by se zdražení nějak významně projevilo na návštěvnosti, protože i po minulých úpravách cen jsme měli vždycky plno,“ vysvětluje Vojtěch Palenčár, manažer plzeňské restaurace Na Parkáně. O nových cenách točeného piva zatím nejsou rozhodnuti ani v dalších plzeňských hospodách. „Nechceme přenést takové zdražení na naše návštěvníky. Je to asi ekonomicky vražedný krok, ale o 11 procent rozhodně nezdražíme,“ prohlašuje Radek Horník, spolumajitel Šenku a restaurace Lékárna.

Jednadvacetiprocentní daň z točeného piva by měla vynést skoro 1,4 miliardy korun, ale podle některých odborníků může také znamenat odliv zákazníků a konec některých menších restaurací. Podle Českého svazu pivovarů se v roce 2009 téměř polovina piva zkonzumovala v hospodách a restauracích. Loni už to bylo pouhých jednatřicet procent.

Vládní návrh na zvýšení DPH z točeného piva ze současných deseti na 21 procent povede k odlivu hostů z restaurací a hospod. ČTK to řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová, podle které změny zasáhnou hlavně podniky v menších městech a na vesnicích. Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků mluví dokonce o likvidaci české gastronomie, zejména v regionech. Vláda chce mírně zvednou DPH i na stravovací služby z deseti na 12 procent. Na 21 procent by se měla zvýšit daň také z nealkoholických nápojů.

Svaz pivovarů už dříve upozornil na to, že loni se prodej piva v restauracích držel na nejnižší úrovni za posledních deset let. Zatímco v roce 2009 se v hospodách a restauracích vypila téměř polovina piva, loni to bylo 31 procent. Právě na prodeji piva jsou venkovské podniky a hospody v menších městech nejvíce závislé, upozornila Ferencová. "Mrzí nás, že se vláda rozhodla místo větších úspor jít cestou další zátěže hospod a restaurací. Obáváme se, že tento krok povede k dalšímu odlivu hostů," doplnila.

Podle Kastnera se vláda rozhodovala bez ohledu na argumenty restauratérů. AMSP už dříve navrhovala, aby se u změn DPH týkajících se gstronomie zavedlo alespoň dvouleté přechodné období, aby podniky měly šanci se na ně připravit. Odmítá také to, že zvyšování DPH povede k vyššímu výběru daně právě kvůli útlumu celého sektoru pohostinství.

Kastner také kritizuje rozhodnutí vlády ponechat nulovou spotřební daň na takzvaná tichá vína, zůstává pouze daň na šumivá vína. Považuje to za neférové jednání vůči jak pivovarům, tak pěstitelům chmele.

"Víno, jehož prodeje jako jediné kategorie dlouhodobě rostou, se podílí 25 procenty na prodejích alkoholu, se sedmdesátiprocentním podílem importu," poznamenal s tím, že spotřební daň odvedená z šumivých vín tvoří jen čtyři procenta z celkové částky. "Celý proces jednání o balíčku je pro mne plný hořkosti a pocitu zmaru, že zlobbovaná politika zvítězila nad racionalitou daty podložených argumentů," dodal.

Vláda ve svém konsolidačního balíčku naopak chystá zvyšování spotřební daně na lihoviny, a to už příští rok o deset procent a až do roku 2028 pravidelně o pět procent ročně. Kritizují to i svazy výrobců lihovin, jako je Unie výrobců a dovozců lihovin nebo Unie destilatérů, která upozorňuje na to, že zvyšování spotřební daně povede jen k růstu černého trhu.

Martin Žufánek z rodinného Lihovaru Žufánek na twitteru napsal, že se zásadně zvýší konzumace levných dovozových krabicových vín a podobných produktů, což pocítí podle něj i vinaři. "Existuje totiž početná skupina lidí, která pije všechny ty tuzemáky a vodky v ceně kolem 120 korun. S novou spotřební daní přejdou na levnější alternativu, což je dovozové víno," poznamenal a dodal, že krabicová vína stojí v obchodech kolem 30 Kč.

Pivaři si připlatí, návrh vlády na zvýšení DPH zdraží točené pivo skokově až o pět korun.
Milovníci piva by si měli v brzké době výrazně připlatit. Vláda plánuje zvednout na více než dvojnásobek daň z přidané hodnoty z deseti na 21 procent na točené pivo. Jeden půllitr tak může v hospodách podražit o čtyři až pět korun a v řadě podniků se tak přiblíží padesátikorunové hranici, případně ji i překročí.

Jedním z podniků, na které zvýšení DPH dopadne, je pivovar Falkenštejn. Ten přímo na náměstí v Krásné Lípě pivo nejen vaří, ale také prodává ve vlastní restauraci. „Je to pro nás nepříjemné, protože je to velký skok. V době, kdy zanikají hlavně malé hospůdky na vesnicích, to bude další hřebíček do jejich rakve,“ říká majitel Falkenštejnu Jan Srb, který si myslí, že to urychlí současný trend v pití piva.

Dá se očekávat, že lidé přejdou, především kvůli ceně, od čepovaného k láhvovému pivu. Jan Srb upozorňuje na to, že zvýšení DPH na točené pivo je jen návratem k dřívějším hodnotám. Hospodští totiž platili až do covidové pandemie základní sazbu daně z přidané hodnoty při prodeji točeného piva. Vláda Andreje Babiše pak během covidu tuto daň snížila na deset procent jako pomoc restauracím, které velmi tvrdě zasáhla vlna protiepidemických opatření.

To ale přineslo řadu komplikací při výpočtech DPH. „Když prodáme točené pivo ke konzumaci přímo v hospodě, platíme deset procent. Pokud to samé pivo prodáme v láhvi, které si kupují lidé domů, platíme 21 procent,“ přibližuje komplikovanost současného systému danění piva v hospodách Srb.

Obavy o osud vesnických hospod, které jsou primárně založené na poměrně levném točeném pivu, má také starosta Jiříkova na Šluknovsku Jindřich Jurajda. Jen v tomto třítisícovém městě za poslední roky ubylo několik podniků, kam si lidé mohli zajít na pivo. Před lety bylo v Jiříkově okolo deseti podniků, ve třech se podle Jurajdy bylo možné i najíst. Dnes jich zde funguje polovina a vaří se stále ve třech hospodách.

Zdražování piva a měnící se návyky pivařů tak dopadly především na pivnice, které k půllitru nabízí nanejvýš utopence nebo nakládaný hermelín. „Hostinský po více jak třiceti letech provozu balancuje na hraně udržitelnosti. Další dva mají k tomu vlastní zaměstnání a mají otevřeno jen od čtvrtka do soboty,“ přibližuje pohled na pohostinství na malém městě Jurajda. Obává se zánikem hospod o společenský život na malých městech a vesnicích.

Hospody na venkově a v malých městech možná brzy potká další rána. Pokud už podniky přestály covidová opatření a vyrovnaly se i s pozdějším navýšením cen energií, čeká je zřejmě i zvýšení DPH na točené pivo. Podle návrhu vlády se má totiž sazba změnit ze současných 10 procent na cílových 21 procent.

„Při dnešní průměrné ceně piva okolo 40 korun by totiž jeho cena vyrostla až někam ke 44 korunám. U dražších značek, jako je třeba plzeňské, by byl zřejmě nárůst ještě o něco vyšší,“ odhaduje Roman Pova.

Podle něj je jisté, že si zákazníci takového zdražení všimnou. Už teď prý chodí na pivo jen lidé, kteří si to mohou dovolit.

„Jenže takových je málo. Podnikáme v obci se 1 700 obyvateli a přitom denně dorazí na pivo obvykle jen nějakých pět nebo sedm lidí. I ti si ale rozmyslí, kolik piv si nakonec dají. Určitě jich je míň než dřív. Možná, že lidé nakonec přestanou chodit úplně,“ uvažuje Pova.

Jiří Havlíček z hoješínského hostince Pod Drnem na Chrudimsku bere navrhovanou změnu s klidem. „Podívejte, vyšší sazba DPH nebude žádnou novinkou. Sazbu snížil až bývalý premiér Babiš, a to jen proto, že se chtěl zalíbit voličům,“ míní spolumajitel hostince u břehu Sečské přehrady.

„S námi ale zvýšení DPH určitě nezamává. Zamávalo by s námi jen tehdy, pokud bychom těch piv sami vypili moc,“ bere zprávu s úsměvem Havlíček.

Na případné změny v daňové oblasti by pravděpodobně musely reagovat také minipivovary. Majitelé těch nejmenších z nich například nevědí, zda je vláda nepřesune ze zvýhodněné kategorie podniků s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů mezi ostatní velké pivovary. To by pro ně znamenalo až dvojnásobný nárůst spotřební daně.

„V branži se říká, že cena piva pro zákazníka brzy vystoupá i v menších městech někam k 60 nebo 65 korunám. Zdá se, že tahle hranice se už blíží,“ konstatuje Milan Mandík z vysokomýtského pivovaru Kujebák.

Není pivo jako pivo. Vedle piv na žízeň, k jídlu nebo na posezení s přáteli jsou tu ještě piva unikátní, piva pro skutečné fajnšmekry. Mezi ta se jistě rychle zařadí výjimečný dvanáctistupňový ležák PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA, poslední novinka Pivovaru Svijany. V elegantní litrové embosované hnědé lahvi s keramickým patentním uzávěrem bude ozdobou chladicí vitríny jakékoli pivotéky, obchodu se zdravou výživou nebo restaurace. V prodeji bude časem také ve vybraných prodejnách běžné maloobchodní sítě a obchodních řetězcích.

Receptura nového světlého spodně kvašeného ležáku s extraktem původní mladiny 12,2 % (hm), obsahem alkoholu 4,9 % (obj.) a hořkostí 30 IBU vychází ze zatím posledního svijanského piva Šlik. Do designových lahví se PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA stáčí bez filtrace, stabilizace, pasterizace nebo jakýchkoliv jiných úprav přímo z ležáckého tanku v ležáckých sklepích svijanského pivovaru. „Naším cílem je dostat naše tradiční řemeslné pivo k zákazníkům s vyššími nároky na kvalitu a přírodní charakter konzumovaných potravin, kteří ocení řemeslný a zdraví prospěšný produkt v ekologickém a důstojném obalu,“ přibližuje záměr pivovaru svijanský sládek Petr Menšík. „Je určeno pro zákazníky upřednostňující čerstvé potraviny bez jakýchkoliv úprav v maximálně ekologickém obalu.“

Při přípravě piva Šlik pivovar v roce 2021 využil všechny své zkušenosti a řemeslnou zručnost, aby tradiční český ležák vyladil do podoby „skutečného klenotu“. Také jeho následovník je vyroben tradičním řemeslným postupem z vody z hlubinných vrtů, ručně vyrobeného sladu z tradičních českých odrůd českého a moravského sladovnického ječmene z humnové sladovny a tradičního českého chmele odrůd Sládek a Žatecký poloraný červeňák z vlastních chmelnic pivovaru v Polepských blatech, v jedné ze dvou nejlepších českých chmelařských lokalit. „Šlik se setkal s tak pozitivní odezvou, že jsme se rozhodli vycházet z jeho receptury a rozvést ji novým směrem. Výsledek nyní nabízíme k posouzení pivním znalcům, věřím, že jej přijmou stejně nadšeně,“ říká Petr Menšík.

Ve jménu ekologie?
Esteticky působivá hnědá lahev vychází z průmyslového vzoru Lochmund a je opatřena embosovaným svijanským emblémem ve tvaru písmene S a letopočtem založení pivovaru 1564, který upomíná na dlouhou tradici vaření piva ve Svijanech. Petr Menšík zdůrazňuje zejména její přínos pro ekologii: „Zatímco v případě klasické půllitrové lahve je vratná jen vlastní lahev, u naší lahve s keramickým patentním uzávěrem připevněným k lahvi drátkem z nerezavějící oceli a permanentním potiskem místo etikety nevzniká vůbec žádný odpad, ani ze zátky a etikety s lepidlem. Celý obal lze tak znovu využívat z plných sta procent. Výjimku tvoří jen malá papírová pečeť sloužící k indikaci neporušenosti obalu a k označení minimální trvanlivosti výrobku.“

Zvolené tmavě hnědé sklo považuje sládek obecně za jeden z nejlepších materiálů pro uchování piva. Silnější sklo spolu s větším objemem lahve zase prodlužují dobu neměnnosti vlastností piva a keramická zátka minimalizuje styk piva s těsněním a její pružné uchycení drátkem představuje u živého piva s obsahem aktivních pivních kvasinek důležitý bezpečnostní prvek, pokračuje sládek ve výčtu přínosů nového obalu.

„Trend posledních let je jednoznačně takový, že se obal stává téměř stejně důležitý, jako vlastní výrobek a v případě tak ušlechtilého nápoje jako je české pivo to platí dvojnásob. Jako zapřisáhlí odpůrci stáčení piva do plastu jsme proto postupně uvedli na český trh hned několik ojedinělých a důstojných pivních obalů. Nová litrová patentní embosovaná lahev, která skvěle uchovává kvalitu piva, dokáže odolávat zvýšenému tlaku živého piva a je stejně jako naše ocelové dvoulitrové plechovky nebo patentní lahev Svijanské Dvacítky uzavíratelná, je jejich rovnocenným rozšířením. Její ušlechtilý a historizující vzhled podle mého názoru skvěle podtrhuje výjimečnost našeho poctivého tradičního řemeslně vyrobeného piva,“ uvedl dále Petr Menšík.

Ze Svijan postupně do specializovaných prodejen
PIVO PŘÍMO ZE SKLEPA bude od května za doporučenou cenu 99,- Kč v prodeji jen tam, kde budou vhodné podmínky k jeho prodeji, tedy záruka uskladnění v chladu. Hned od počátku května ho bude podle obchodního ředitele Pivovaru Svijany možné zakoupit v pivovarské prodejně přímo ve Svijanech a expedicích pivovaru ve Svijanech a Vratislavicích – Liberci. Poslouží jako zajímavý suvenýr z návštěvy pivovaru nebo červencových Slavností svijanského piva, připravuje se i jeho prodej přes e-shop pivovaru. Postupně by se pak mělo rozšířit do prodejen nápojů a farmářských výrobků, sítí cash&carry, velkoobchodů a prodejních řetězců.

I když jsou nevratné, bude pivovar lahve vykupovat a znovu plnit
Nové designové lahve nebudou vratné ve smyslu legislativy řešící systém vratných obalů, takže jejich prodej nebude obchodníky zavazovat ke zpětnému výkupu. Pokud si je však zákazníci nebudou chtít ponechat, bude pivovar kompletní nepoškozené lahve zpětně vykupovat za stanovenou cenu buďto prostřednictvím vybraných obchodníků a přes spolupracující distribuční společnosti, nebo přímo v pivovaru a jeho distribučních místech, a znovu je plnit. „Záloha bude pravděpodobně stanovena na 20 až 30 Kč. Její definitivní výši upřesníme začátkem května, přičemž nevylučujeme, že ji po prvních zkušenostech s výkupem upravíme,“ uvedl Petr Menšík. „Nemůžeme obchodníky nutit vybírat další zálohované lahve, kterými jsou již dnes zahlceni. Proto jsme s ohledem na životní prostředí zvolili toto kompromisní řešení,“ dodal k tomu ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivaři si připlatí, návrh vlády na zvýšení DPH zdraží točené pivo skokově až o pět korun za jeden půllitr.
Hospody na Liberecku jsou v ohrožení. Zájem o provoz hospod hlavně na venkově klesl v době pandemie, pak hostinské ničila vysoká inflace a drahé energie. Teď je možná dorazí cena piva.

Vláda představila dlouho avizovaný balíček úsporných opatření, která mají zachránit státní rozpočet. Na jeho příjmové straně jde mimo jiné o změny DPH, kdy nově jsou již jen dvě sazby, a to ve výši 12 a 21 procent. Kromě jiného se do té základní, tedy vyšší, přesouvá i točené pivo, což je pro mnoho českých hospod velmi citlivým tématem.

Milovníci piva by si měli v brzké době výrazně připlatit. Jeden půllitr tak může v hospodách podražit o čtyři až pět korun a v řadě podniků se tak přiblíží padesátikorunové hranici, případně ji i překročí.

Podle pivovarníka a libereckého zastupitele Marka Vávry české pivovarnictví strašně trpí. Hospody krachují a v Německu a Polsku jsou schopní vyrábět pivo levněji než v Čechách. „Je potřeba ten obor podržet tak, aby české pivo zůstalo českým zlatem. Nyní je to špatně, je to jenom cesta k tomu, aby české pivovary přebíraly zahraniční firmy a není to dobře,“ zdůraznil majitel Zámeckého pivovaru ve Frýdlantu s tím, že stát by se měl zamyslet nad tím, kde jsou hodnoty české výroby. „Starší generace pivo pijí, mladší už ne, to je trendem. V zahraničí pijí buď nealko piva nebo vůbec,“ doplnil.

Je názoru, že klasické venkovské hospody už ani nejsou. Malé a střední regionální pivovary to mají aktuálně těžké a prim budou přebírat nadnárodní společnosti.

„Náš pivovar je závislý na návštěvnících regionu, na turismu. Lidé přijedou a mimo české historie chtějí ochutnat i české pivo. Pivovar sám o sobě poslední tři roky strádal a místo toho, aby se mu naskytla možnost v současné době, kdy jdou dolů energie a ceny nákladů na samotnou výrobu, se zotavit, tak nám vláda hází klacky pod nohy,“ podotkl Vávra.

Provozovatel liberecké restaurace Neptun zatím ještě neví, jak na to bude reagovat. Jedná se o čerstvou věc. „Rozdíl je velký. Uvidíme, co to přinese, jak na to budou reagovat ostatní,“ informoval Petr Jandura s tím, že ceny za pivo nemá zatím tak vysoké jako v okolních restauracích. „Malé navýšení zákazníci ještě skousnou,“ dodal.

V Liberci i letos prosadili zdarma předzahrádky pro hospody. „Já jsem za to bojoval a jsem rád, že se to podařilo. Hospody aby přežily, potřebují předzahrádky zadarmo,“ podotkl zastupitel.

Jednou ze součástí balíčku úspor, který ve čtvrtek představila vláda, je i změna daně na točené pivo. Desetiprocentní snížená DPH by se od příštího ledna měla zvednout na 21 procent. Oproti tomu spotřební daň na takzvaná tichá vína zůstává stále nulová. Plzeňský Prazdroj se obává, že zvýšení sazby u točeného piva může ohrozit vesnické hospody, jejichž byznys je postavený především na tomto nápoji.

Pěst mezi oči pro všechny sladaře, pěstitele ječmene a minipivovary, hodnotí plánované zvýšení daně na točené pivo Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků. "Vláda je moravským politickým Palermem, které dlouhodobě upřednostňuje víno před pivem," řekl Kastner.

Zatímco u točeného piva vláda v úsporném balíčku zvedla daň z přidané hodnoty z deseti procent na 21, u takzvaného tichého vína navzdory doporučení Národní ekonomické rady ponechala nulovou spotřební daň. Zdaněná jsou pouze šumivá, a to ve výši 23,40 koruny za litr. "Vláda rozhodla bez dopadových analýz, neporadila se s odbornou veřejností a likviduje českou gastronomii," prohlásil Kastner.

Mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář tvrdí, že rozhodnutí vlády bude mít fatální dopad převážně pro vesnické hospody, které podle něj pivem vyloženě žijí. "Na venkově je spotřebitel velmi citlivý na jakoukoli změnu cen. Zvláště v menších obcích budou dopady zvýšení DPH rozhodovat o tom, zda bude hospoda fungovat dál, nebo ne," vysvětlil. Už nyní totiž někteří hospodští kvůli šetření omezují otevírací dobu na pátky a víkendy či pouze večerní hodiny.

Kastner si myslí, že podniky mohou začít přecházet k černé ekonomice, aby obešly zákony. "Doufám, že si vláda přešlap brzy uvědomí. Je to krok, který nebude mít pozitivní vliv na nikoho. Rozdíl mezi pivem a vínem jen dokazuje, že si v této zemi nejsme všichni rovni," dodal Kastner.

DPH za točené pivo v restauracích se tak vrací do úrovně, na které před lety bylo. V květnu 2020 ho snížila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli těžkým časům pro hospodské, kteří museli mít po značnou část koronavirové epidemie své podniky zavřené.

Podle mluvčího Prazdroje Kováře ale obtížné období pro hospody stále přetrvává. "Po dvou letech pandemie, kdy byla stravovací zařízení zhruba 260 dnů zavřená, teď restauratéři posledním rokem čelí zvýšené inflaci," popisuje.

Zdůrazňuje, že inflace je v gastronomii ještě vyšší než v některých jiných oblastech. "Téměř u poloviny podniků je pivo nedílnou součástí jejich rozpočtu a tržeb," řekl Kovář.

V plzeňském pivovaru Proud se 8. března obuli do růžových holínek a uvařili limitovanou edici piva Raise Your Glass APA. Stalo se tak v rámci 6. ročníku Pink Boots Collaboration Brew Day. Nyní je krásně chmelená APA podle receptury sládkové pivovaru Proud Lenky Strakové dostupná v e-shopu Proudu, ve vybraných pivotékách či ochutnávkových pivnicích.

Pivovar Proud se do celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day, jejímž symbolem jsou růžové holínky, zapojil už potřetí. Cílem je podpořit všechny ženy v pivovarství a příbuzných oborech. Pivní speciály se vaří z exkluzivní chmelové směsi nazvané Pink Boots Hop Blend, jejíž složení se každým rokem mění, ale vždy pochází od partnera iniciativy, renomované americké společnosti Yakima Chief Hops. Část výtěžku z prodeje pak putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené profesionálkám v oboru pivovarství.

„Letošní chmelová směs byla opět voňavá s výrazným aroma citrusů, tropického ovoce i podílem dřevitých vůní a obsahem hořkých látek 12,5 %. Ve směsi se nacházely již známé chmelové odrůdy Loral a Ekuanot, doplněné jedním novošlechtěncem, který nese označení šlechtitelského programu HBC 586. Naše APA, tedy styl american pale ale, je studeně chmelené světlé svrchně kvašené pivo, které má stupňovitost 12 %, obsah alkoholu 5,3 % obj. a hořkost přibližně 55 MJH,“ upřesňuje sládková Proudu Lenka Straková.

Speciál Raise Your Glass APA se společně s dalšími pivy uvařenými tuzemskými pivovary v rámci Pink Boots Collaboration Brew Day 2023 úspěšně představil 24. dubna v Americkém centru v Praze 1. Ochutnávka se konala za podpory Zemědělská sekce Velvyslanectví USA v Praze.

První várka piva byla v plzeňském experimentálním pivovaru Proud uvařena 29. 9. 2020. Do konce roku 2022 Proud uvedl na trh přes 30 různých piv. Základní portfolio tvoří: TheMže – English Pale Ale 10, Ventill – ležák 11, Soutock – žitná IPA 13, Cotel – Stout 14, Veer – West Coast IPA 14 a nealkoholické pivo Proovan. Sortiment doplňují sezónní speciály, limitované edice piv či oblíbená řada Barrel Aged

Hvězda, kterou zná celý svět coby Legolase či Willa Turnera, má k Česku silný vztah. To platí i o pivu, které bude nyní propagovat nejen u nás.
Díky natáčení seriálu Carnival Row strávil herec Orlando Bloom poměrně dost času i v České republice. A jak naznačovaly jeho instagramové příspěvky z četných cyklistických vyjížděk do místních kopců, krásy naší země poznával opravdu důkladně. Z věčného šlapání je žízeň, kterou tehdy hollywoodská hvězda nejspíše hasila i českým pivem. A to Bloomovi dost možná zachutnalo natolik, že nyní kývnul na nabídku stát se oficiálním ambasadorem pivovaru Staropramen.

Bloom si za svou hereckou kariéru střihl mnoho velkých rolí, často v historických či fantasy spektáklech. Většina diváků jej má zafixovaného coby elfa Legolase z adaptace Tolkienova Hobita a Pána prstenů. Zářil však také ve snímcích Království nebeské, Troja a opomenout nemůžeme ani roli Willa Turnera v Pirátech z Karibiku či právě v Česku natáčený seriál Carnival Row.

Nyní se hollywoodská hvězda stala také novým oficiálním ambasadorem značky Staropramen, jejíž jméno bude prostřednictvím reklamního spotu a kampaní na sociálních sítích šířit do celé Evropy.

„Do Prahy jsem se zamiloval, když jsem tu pár let žil a pracoval. Je to nádherné město plné úžasných lidí, ale pokud jde o pivo, je těžké je uspokojit. Staropramenu se to daří již více než sto let, což naznačuje, jak je dobrý,“ pochvaluje si v tiskové zprávě Bloom, který v Praze strávil přibližně pět let.

Zapojení hollywoodské superstar a velvyslance dobré vůle UNICEFu do propagace Staropramenu je podle zástupců holdingu Molson Coors, pod který smíchovský pivovar spadá, součástí doposud největší investice, kterou chce společnost podpořit růst Staropramenu coby jedné ze svých hlavních značek, s níž chce nyní prorazit na nové trhy.

Celá kampaň, již Bloom natáčel opět v Praze, by se měla zaměřit na bohatou historii Staropramenu. Ta se píše od roku 1867. Bloom by měl ve spotu hovořit o svých vazbách na Prahu a silné pivní kultuře charakteristické pro celou Českou republiku. Diváky by měl zavést na některá z nejkrásnějších míst hlavního města a více poodhalit i některá tajemství Staropramenu. Která? Na to Bloom odpoví až v samotném reklamním spotu.

V kempu válečných historických vozidel v Křižíkových sadech se slavnostně představil nový pivní speciál Gambrinus Legenda. Limitovaná edice speciální třináctky bude všem pivním fajnšmekrům k dispozici po celý květen v přibližně tisícovce hospod, které Plzeňský Prazdroj má.

Pivo bylo uvařeno jako připomínka legendárního příběhu z konce 2. světové války, kdy se tehdejší ředitel pivovaru František Hlaváček zasadil o záchranu válkou zničeného pivovaru.

„Tohle pivo vychází z Gambrinusu nefiltrovaného ležáku. Jak už název napovídá, je to pivo silnější, protože ležák má stupňovitost jedenáct nebo dvanáct a tohle je jeho silnější varianta. Takže Gambrinus Legenda je třináctka světlá, nefiltrovaná a nepasterovaná. Ochutnat ji mohli zatím jenom lidé, kteří se vydali na prohlídku pivovaru a tam ji dostali načepovanou přímo z tanku. Teď ji můžou všichni během měsíce května ochutnat ve volbě sládků,“ řekl Tomáš Drahoňovský, manažer pivních speciálů Plzeňského Prazdroje.

„Máme ale velmi pozitivní ohlasy na ten název Legenda, protože odkazuje na konkrétní zajímavou historickou událost, proto nemůžeme vyloučit, že se třeba s tímto názvem budeme u Gambrinusu setkávat i dál,“ prozradil Drahoňovský.