Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Radegast opět bodoval v soutěži Ćeské pivo roku 2017

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Moravskoslezské novinkyRadegast

Nošovická dvanáctka získala bronz v degustační soutěži České pivo 2017 v kategorii světlých ležáků. Radegast Ryze Hořká 12 si tak již potřetí, od uvedení na trh v roce 2014, přivezla z této prestižní pivní soutěže významné ocenění.

„Jsem rád, že se opět ukázalo, že správně hořké pivo Radegast zaujímá v pivním světě významné místo. Ryze Hořká 12 získává od roku 2014, kdy jsme uvařili první várku, ocenění jak doma, tak v zahraničí. Loni si například přivezla zlato z prestižní degustační soutěže v Austrálii,“ říká ředitel pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V letošním 17. ročníku soutěže porota degustovala 75 vzorků piv rozdělených do pěti soutěžních kategorií, což je o 17 vzorků více než v loňském roce. Odborná komise byla složená z pivovarníků, pedagogů, odborníků z Chmelařského institutu a Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Do soutěže se mohly přihlásit jen tuzemské pivovary produkující roční pivní výstav nad pět tisíc hektolitrů. Odbornou soutěž České pivo vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven již od roku 2001 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v roli odborného garanta.

České minipivovary donutily ke změnám velké výrobce, podobně jako dřív v USA

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal ŠenkStarobrno

● Starobrno se profiluje jako regionální značka. Do Prahy nebo i dál na export se netlačí
● "Lidé Starobrno často kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho pili naposled, odpovědí, že před několika lety," říká sládek a ředitel pivovaru Ondřej Koucký.
● Koucký v rozhovoru pro HN komentuje trendy pivního trhu i nové módy, které se na něm objevují.

Pivovar Starobrno ze skupiny Heineken utěšeně roste. Zůstává ale svým zaměřením regionálním pivem. Podle Ondřeje Kouckého, sládka a ředitele v jedné osobě, značka větší ambice, jako třeba "export" do Prahy nebo do světa, nemá. Dál chce prodávat hlavně, jak se říká, kolem komína.

Koucký dříve ve skupině Heineken pracoval například i v Indii, aktuálně se sám hodně věnuje párování piva s jídlem nebo takzvanému blendingu piv. V rozhovoru pro HN Koucký český pivní trh a některé jeho trendy připodobňuje k USA. A upozorňuje také na to, že pivo a svíčková příliš dohromady nejdou.

HN: Proč Brňané nadávají na Starobrno, tak jako třeba Pražané na Staropramen?
Podle mého názoru je to dáno tím, že pivovar byl v oblasti vždy dominantní a vždy se najde skupina lidí, která začne rebelovat proti takové dominanci už z principu. Ne všichni nadávají na Starobrno, protože ho pije stále víc lidí. Kolem komína docela prodáváme. Zároveň je také třeba říct, že je v Brně silná kultura malých pivovarů a méně známých pivovarů i z jiných regionů, které tu mají svou pozici. Zatímco my patříme pod nadnárodní společnost, což také ne úplně všem může konvenovat.

HN: Jaká je aktuální pověst značky Starobrno v Brně i jinde? Co znamená, když někomu řeknete: Jsem sládek Starobrna.
Snažím se, aby pověst byla co nejlepší. Často lidé kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho dotyčný pil naposledy, odpoví, že před několika lety. Tak se takového člověka snažím pozvat do pivovaru nebo aspoň do naší pivovarské restaurace, aby ochutnal třeba náš nefiltr, což je něco, co nabízejí minipivovary a co je vysoce konkurenceschopné.

HN: Jak dnes vypadá pivovar Starobrno?
Vyrábíme už přes milion hektolitrů piva ročně – v cisternách, v sudech, ve skle, v PET lahvích, v plechovkách. I když ty jsou naším pivem plněny v Krušovicích, kde je speciální plechovková linka. Co se značek týče, nejprodávanější pivo je Starobrno Medium, pak děláme tradiční výčepní, Draka dvanáctku a nefiltrovanou dvanáctku. Letos čekáme vyšší výstav než loni, z pohledu objemu se nám daří. Ale mění se celý trh. Méně se pije v hospodách a víc lidí kupuje plechovkové a petkové pivo. Na to reagujeme i ve výrobě.

HN: Jak je značka Starobrno zařazena a vnímána v celé skupině Heineken?
Z pivovarů ve skupině Heineken Česká republika jsme z hlediska tržeb největší. Je to silná regionální značka určená pro zákazníky na jižní Moravě. Nemáme ambice vozit ji někam do Prahy a podobně. Chuť Starobrna je uzpůsobená zvyklostem jihu Moravy. Místní piva byla vždy spíše sladší než hořčejší. I když toto vnímání chuťových profilů v jednotlivých regionech už není tak zřejmé, jako to bylo dřív. I malé pivovary dnes vozí pivo napříč republikou a do dříve zavedených pořádků se vnáší jakási pestrost. To bylo dřív mimo jiné zvykově zakázané, pivovary si nechodily vzájemně do svých rajonů. Spousta dřívějších zvyklostí už neplatí. Třeba že horníci pili silnější piva, protože měli dost peněz. Nebo že se ve slévárnách či sklárnách, zkrátka v horkých provozech, pilo méněstupňové pivo.

HN: Do čeho nyní ve Starobrnu nejvíc investujete?
Do toho, abychom neztráceli v našem regionu. Značka je poměrně konzervativní. Občas se pustíme do něčeho netradičního jako je zelené pivo. Chceme se držet klasických surovin, výroby poctivého piva a nejít do ničeho velkého překvapivého. Co se investic do technologií týče, v tom jsme poměrně daleko. Už před vstupem a posléze i po vstupu Heinekenu se pivovar hodně zmodernizoval. Výrobní zařízení, která máme, dalších dvacet, třicet let vydrží. Pracujeme na vyšší automatizaci výroby a nižší spotřebě energií.

HN: Když se jako jedna z mála značek v portfoliu Heinekenu věnujete všem segmentům pivního trhu, ve kterém z nich se vám daří nejvíce?
Spotřeba v hospodách představuje asi 60 procent našeho byznysu, 40 procent je pak realizováno v maloobchodě. Co se Brna a okolí týče, jsme zhruba v každé druhé hospodě, což je slušné číslo.

HN: Jaké trendy na českém pivním trhu vidíte?
Čím dál víc se pijí vícestupňová piva a klesá zájem o výčepní piva. S nárůstem minipivovarů je vidět to, že i větší pivovary se snaží o větší variabilitu. Lidé nechtějí jen světlou dvanáctku. Do toho lidé cestují, ochutnávají různá piva v cizině, tam to ochutnají a chtějí si dát takové pivo i doma. Tedy vidíme rozmach Stoutů, IPA, American Pale Ale. To je pro český trh nové. Minipivovary si mohou dovolit víc experimentovat, protože, když se jim s malou várkou něco nepovede, tak to není takový problém jako ve velkém pivovaru.

HN: Dělo se to, co zažíváme nyní my, před pár lety někde jinde? Že třeba mohou pivovary někde brát inspiraci?
Určitě v USA. Tam ale podobná vlna prošla už asi před třiceti lety. Fungovalo tam do té doby jen několik značek, které chutnali dost podobně. Proto se tam rozmohlo domácí vaření piva a z těchto takzvaných home brewerů se stali garážové pivovary, minipivovary a ty měly vliv na fungování i zavedených velkých pivovarů. V menší míře tím, co těď prožíváme my, žijí i další země jako Slovensko, Polsko, Itálie. Zěmě, které se to relativně vyhlo je Německo a především Bavorsko. Pivovarnictví se tam vyvíjelo dlouhé stovky let, neměli tam komunismus, který náš pivovarský průmysl dost pokřivil. V Německu naopak přežila řada malých pivovarů, každé městečko má svůj pivovar, svůj tradiční pivní styl charakteristický pro tu oblast.

HN: Co říkáte na módu radlerů, ciderů...
S každou módou, která se objěví je dobré se podívat, jak se daná věc vyvíjela v zahraničí. Před pěti, sedmi lety sem přišli radlery a vyskočily z nuly na 500 tisíc hektolitrů za rok. V Rakousku a Německu mají dlouhodobě kolem pěti procent trhu. U nás zájem o radlery a další pivní mixy rychle vyskočil, pak spadl a nyní znovu malinko stoupá. Viděl bych to tedy tak, že se bude udržovat na podobné hladině. A stejné to bude i s minipivovary. Nyní prochází hlavní vlna jejich nástupu a brzy přijde pokles s tím, jak malí výrobci začnou narážet na ekonomické limity. Ustálí se to.

HN: Vy jste dřívě působil profesně i v Indii v licenčním pivovaru Heinekenu v Bombaji. Tam se to má s pivem jak?
V Indii se o českém pivu neví skoro nic. Zajímalo mě proč. A pochopil jsem, že naše piva jsou pro ně moc hořké. Tamní piva jsou vyráběna zhruba se třetinovou hořkostí. Ale víc než, že bych se naučil vařit pivo, mi to dalo zkušenosti s tím, jak vycházet s lidmi. Pochopit kulturu, respektovat ji. Pracovat v nadnárodní společnosti a mít možnost pracovat sice v jedné firmě, ale v různých zemích, v různých pivovarech této společnosti, je jeden z největších benefitů. Předpokládám, že budu mít v dalších letech znovu podobnou příležitost někam na čas vycestovat.

HN: Jako pivního experta, zaujalo vás při vašich cestách ať už v rámci Heinekenu nebo vašch osobních něco co se týče piva a vztahu lidí k němu ve světě?
Pít pivo a mít lahev v ruce je někde symbol společenského statusu, tak to platí třeba v Africe. Mnohde je pivo relativně velice drahé. To je konečně i případ Indie.

HN: Věnujete se i párování piva s jídlem a dokonce blendování různých piv. K čemu se hodí české pivo?
Paradoxně, jak si všichni myslíme, tak ne ke guláši a už vůbec ne ke svíčkové. Český ležák a v guláši cibulový, karamelový nasládlý základ k sobě nepasují. Naopak bych náš ležák doporučil k tlačence nebo k vepřovému steaku. Určitě se dá také si zajímavě hrát s mícháním piv. Já osobně s tím začal teprve před pár měsíci. Viděl jsem to na pivních festivalech v Belgii. Vznikají zajímavé chutě. Podobně se dá s pivem pracovat i v mixologii s drinky.

V pivovaru se bude pít s rektorem ZČU

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Po úspěšném loňském prvním ročníku se do Plzeňského Prazdroje vrací Pivo s rektorem. 10. října od 16 hodin přivítá nádvoří pivovaru především studenty, kteří si zde budou moci dát pivo načepované rektorem univerzity a pobavit se při poslechu studentských kapel.

Připraven bude jedenáctistupňový ležák Excelent, při jehož vaření osobně asistoval rektor Miroslav Holeček 11. září. Po předložení JIS karty má každý příchozí nárok na dvě piva zdarma. Vychutnat si je může při poslechu kapel Stars Are So Far, Cougar, RightNow, Mr. Stranger a Broken.45. Chybět nebudou ani oblíbené soutěže – škola čepování, držení tupláků, skládání a válení soudků. Západočeská univerzita v Plzni zorganizovala Pivo s rektorem poprvé loni v rámci oslav 25. výročí svého založení. Akce se tehdy setkala s velkým úspěchem mezi studenty, a proto se ji univerzita ve spolupráci s pivovarem rozhodla po roce zopakovat.

„Pivo s rektorem bylo pro mě osobně jednou z nejpříjemnějších událostí loňského roku. Byla to skvělá příležitost poznat se s řadou studentů osobně v neformálním prostředí a sdílet jejich radosti, starosti, postřehy a nápady. Proto bych je i letos rád pozval do plzeňského pivovaru, který bude na základě našeho společného partnerství tuto akci opět hostit a zároveň našim studentům poskytuje řadu možností k současnému i budoucímu uplatnění, ať už v rámci stáží, brigád, vedení kvalifikačních prací či pozdějšího zaměstnání,“ zve rektor Miroslav Holeček.

Heineken ČR má novou personální ředitelku

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápoje

Nejvyšší vedení českého HEINEKENu má novou posilu. Do společnosti od 1. října 2017 nastoupila nová personální ředitelka Lucie Dostálová. Její předchůdkyně Emanuela Stofferová odešla začátkem roku do důchodu.

Lucie Dostálová absolvovala obor mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické. Po studiích začala pracovat v personálním oddělení společnosti T-Systems, která je součástí německého koncernu T-Mobile. Zde se postupně vypracovala až na pozici HR manažerky a zodpovídala za všechny oblasti personálního řízení. Po osmi letech se Lucie Dostálová rozhodla firmu opustit a stala se personální ředitelkou v televizi Prima, kde se věnovala různým personálním a televizním projektům. Poté následovala pozice HR manažerky v retailovém řetězci Tesco.

Po rodičovské dovolené nastoupila Lucie do imunodiagnostické společnosti Beckman Coulter, kde zodpovídala za personální řízení regionu střední a východní Evropy. Tato práce byla pro Lucii Dostálovou přínosnou také z hlediska poznávání různých kultur a mentalit. V prosinci roku 2011 nastoupila na místo personální ředitelky McDonald’s pro Českou a Slovenskou republiku, kde v rámci nejvyššího vedení působila až doposud. Od roku 2014 zde zodpovídala kromě personální agendy také za tréninkové oddělení a interní komunikaci. Všechny tyto oblasti prošly pod jejím vedením progresivními změnami, především díky modernizaci a digitalizaci. O jejím přínosu svědčí i skvělé výsledky v obou zemích v oblasti motivace a výrazné snížení fluktuace zaměstnanců restaurací.

Ve volných chvílích se Lucie Dostálová nejraději věnuje své rodině, má ráda cestování a hudbu.

V bývalém pivovaru v Hradci chtějí lidé restauraci i pěstírnu léčebného konopí

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Lucie Hochmanová

V Jindřichově Hradci vznikla pracovní skupina, která rozhodne o dalším využití bývalého pivovaru. Návrhy, co by v objektu v areálu zámku mělo vzniknout, posílali lidé na radnici během léta.

Nejčastější odpovědí byl městský pivovar, restauraci nebo divadlo. Objevil se ale i návrh na pěstírnu léčebného konopí a hvězdárnu.

Pracovní skupina by nyní měla z podnětů vybrat a vytvořit několik návrhů. „Pak to bude pokračovat projednáváním v radě a zastupitelstvu a z toho vyplyne jakési zadání pro projektanty,“ doplnil starosta Stanislav Mrvka.

V pracovní skupině usednou kromě úředníků i zástupci všech politických stran, které jsou v jindřichohradeckém zastupitelstvu.

Pivo jako pomazánkové máslo. Brusel Čechům zamítl novou vyhlášku

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Echo24.czAutor:Michaela Cápová

Bruselští úředníci posvětí, jak mají Češi označovat svůj národní nápoj. Znalí pivaři dobře vědí, že třeba pivo zvané ležák není ležák. Na to, až se v Česku bude moct označovat správně jako „silné pivo“, si ale pivaři budou muset ještě počkat. Brusel totiž nesouhlasí s vyhláškou ministerstva zemědělství, která měla mimo jiné změnit právě značení piv.

„Návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí zahrnuje mj. oblast nealkoholických a alkoholických nápojů včetně piva. Negativní stanovisko Evropské komise k návrhu vyhlášky se vztahuje pouze na způsob označování ochucených minerálních a pramenitých vod. Do definic výroby či označování českého piva Komise nijak nezasahovala,“ uvedla pro Echo24 Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství.

Ježková dodala, že stanovisko Komise ministerstvo momentálně zkoumá a až na základě analýzy se rozhodne, jak bude rezort postupovat. To potvrzuje i Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, který se na znění vyhlášky podílel. „Tím se schvalovací proces zastavil a vyhláška je zpět na ministerstvu zemědělství k přepracování. Co s tím ministerstvo bude dělat a jak dlouho to bude trvat, je ve hvězdách,” řekl pro deník Echo24.

S rozhodnutím Evropské komise je nespokojený i Český svaz pivovarů a sladoven, který s ministerstvem spolupracoval. „Nyní je situace plně v rukou ministerstva zemědělství. Blokaci Komisí považujeme za nešťastnou, protože výtky se týkaly pouze minerálních vod,“ komentovala to Martina Ferencová, výkonná ředitelka svazu.

Podle obou svazů je změna v označování piv už nutná. „Stávající označování piv se tvořilo v době, kdy tady cizí druhy piva prakticky nebyly, takže stávající označování nezná a nerozlišuje druhy piva podle způsobu výroby (ležáky, ale, stout, spontáně kvašená, svrchně kvašená), ale rozlišuje pouze sílu piva (extrakt původní mladiny), podle níž jsou piva dělená (stolní, výčepní, ležáky, silná),“ vysvětlil Šuráň s tím, že jako ležák jsou nyní označovaná všechna jedenáctistupňová a dvanáctistupňová piva, i když jim takové označení nepatří. Svrchně kvašená piva by se proto podle návrhu měla nazývat plná piva, třináctistupňová a vyšší se budou označovat jako silná piva. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní.

Přestože vyhláška ještě neplatí, už se počítá s její novelizací. Podle Ferencové by se totiž měly značit na pivu i nutriční hodnoty. Šuráň dodal, že svaz bude chtít ještě více upřesnit značení speciálních piv. „Nejkřiklavější rozpory odstraňuje, nicméně ani ona zatím nezavádí klasifikaci piva podle způsobu výroby a bude muset být do budoucna novelizovaná,“ uvedl.

Plzeňský ležák slaví 175 let, pivovar láká na gastronomické speciality

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Barbora NěmcováPrazdroj

Sto padesát pivních kohoutů v sobotu roztočí výčepní v Plzni, kde se bude slavit 175 let ležáku Pilsner Urquell. Letošní program zpestří nabídka českých a zahraničních gastronomických specialit. Tradiční akce startuje v 11 hodin.

Letošní jubilejní ročník Pilsner Festu se odehraje v prostorách plzeňského pivovaru a na náměstí Republiky. Vrcholem programu je hromadný přípitek, symbolicky načasovaný na 18.42 hodin.

„V programu, který jsme tvořili s Pavlem Andělem, nechybí mainstreamové kapely, ale ani noví muzikanti,“ slibuje Helena Šnebergrová z Dominik Centra a zmiňuje některá zvučná jména. Vystoupí tu Viktor Dyk s WAW, Monkey Business, Alice s Danem Bártou nebo skupina Jelen.

Hlavní hudební scény budou dvě - jedna přímo v pivovaru, druhá na náměstí Republiky. Na hudební program láká ale i dalších šest pivních stanů.

Podle staršího obchodního sládka Plzeňského Prazdroje Václava Berky by ale Pilsner Fest měl být také festivalem gastronomie.

Nabídku obohatí díky spolupráci s kulinářským Fresh Festivalem stánky s nejrůznějšími českými i zahraničními specialitami z Itálie, Francie, Německa, ale i z Vietnamu či Mexika.

Jako každý rok si návštěvníci mohou ozvláštnit den také netradiční prohlídkou pivovaru Plzeňský Prazdroj, připraven bude speciální festivalový okruh, během kterého zájemci prvně nahlédnou do elektrocentrály a dozví se o Františku Spalkovi. Ten se zapsal do historie pivovaru tím, že mu umožnil nezávislost na dodávkách vody a elektřiny.

„Součástí prohlídkového okruhu bude i návštěva bednářské dílny, běžně nepřístupné,“ vyzdvihl Petr Tůma, vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje.

Své umění bednáři předvedou také ve zvláštním stánku na nádvoří. Ukážou mimo jiné výrobu dřevěného sudu od opracování až po jeho složení z dřevěných dužin.

Bednáři také nabídnou návštěvníkům, aby si vyzkoušeli, jak by v tomto řemesle obstáli, například při jedné z důležitých bednářských disciplín - prolezením otvoru v pivním sudu.

Při stloukání velkého dřevěného sudu totiž běžně jeden z tovaryšů zůstává uvnitř i po jeho stlučení, a vylézá z něj ven teprve ve chvíli, kdy je vše hotové.

Pilsner Fest ovládne pivovar i centrum města

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Hana Josefová

V Plzni se sejdou desetitisíce fanoušků muziky a piva. Hrát a pít se bude na nádvoří pivovaru i na náměstí.

Pilsner Fest je v regionu posledním velkým festivalem pod širým nebem. Koná se na začátku října jako připomenutí toho, že 5. října roku 1842 byla uvařena první várka piva, o němž dnešní starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka říká, že do světa vyjelo pivo, které změnilo svět. Díky spojení plzeňské vody, žateckého chmele a světlého ječného sladu totiž vznikl originální spodně kvašený ležák, jehož chuť si oblíbil celý svět. Pilsner Fest je tak oslavou plzeňského zlatavého moku. Návštěvníkům festivalu bude v sobotu čepován ze sto padesáti kohoutů. Organizátoři na základě zkušeností z minulých let očekávají okolo padesáti tisíc návštěvníků. Půlkulaté jubileum se bude v sobotu slavit nejen v Plzeňském Prazdroji, ale i na náměstí Republiky, kde bude druhé hlavní pódium; právě tam hudební produkci v sobotu v 11:30 hod. zahájí Mňága a Žďorp s lídrem Petrem Fialou. Na náměstí dále např. zahrají také kapely Support Lesbiens, Alice s Danem Bártou nebo Jelen. Na nádvoří pivovoru si návštěvníci mohou poslechnout třeba Viktora Dyka, Monkey Business nebo Sto zvířat. Na 18:42 hod. je naplánován tradiční přípitek.

Na Pilsner Festu probíhají také prohlídky pivovaru, ukázky pivovarských řemesel, škola čepování. Řada restaurací připravila speciální menu, které se podává v pivních stanech.

Pilsner Fest již zítra

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:České nápoje

Tradiční Pilsner Fest startuje v sobotu 7. 10. v 11 hodin v areálu Plzeňského Prazdroje a na náměstí Republiky v Plzni. Festival připomíná uvaření první várky plzeňského piva v roce 1842. Oslavy začnou v 11:00, vstup je zdarma. Návštěvníci se mohou těšit na nefiltrovaný ležák Pilsner Urquell, skvělou gastronomii a bohatý hudební a doprovodný program.

Na Pilsner Fest budou připraveny dvě scény – jedna v pivovaru s moderátorem Alešem Hámou, druhá na plzeňském náměstí s Jiřím Pelnářem. „Hlavní hvězdou festivalu bude speciální nefiltrovaná várka piva Pilsner Urquell a na několika místech bude k dostání pivo přímo z tanku. Ve velkokapacitních stanech návštěvníci zažijí jedinečnou atmosféru jako v restauraci a vychutnají si perfektně načepované pivo ve skle,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského pivovaru. Čepovat budou zkušení finalisté soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského ležáku Master Bartender. „Celkem bude k dispozici 150 výčepních pivních kohoutů, půllitr piva Pilsner Urquell v klasické i nefiltrované podobě bude stát 40 Kč.“ dodává Berka.

Neodmyslitelnou součástí Pilsner Festu je společný přípitek v 18.42, který přímo odkazuje k roku 1842, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského originálu. Připíjet se bude současně na obou scénách. Těsně před slavnostním okamžikem se narazí dva 175 litrové dřevěné sudy piva.

V rámci programu budou připraveny ukázky práce bednářů, jejichž řemeslo má v pivovaru tradici už od jeho založení. I díky jejich práci je totiž pivovar schopen vyvážet plzeňský ležák do více než 50 zemí světa. Bednáři na místě představí své řemeslo a ukážou, jak probíhá výroba dřevěného sudu od opracování až po jeho složení. „Ten, kdo bude chtít, si může vyzkoušet prolézt otvorem v pivním sudu, složit sud na čas nebo vypálit logo Pilsner Urquell – 175 let na dřevěný základ, kterým bednáři svou práci na sudu zakončují,“ zve vedoucí úseku uměleckých řemesel Petr Tůma. Plzeňští bednáři si navíc pro všechny nositele jména Bednář nebo Bednářová připravili soutěž, ve které – pokud se na festival osobně dostaví –mohou vyhrát speciální prohlídku pivovaru a malý dárek od Pilsner Urquell. „Stačí se při příchodu do pivovaru a na náměstí Republiky zaregistrovat v infostánku, kde se dozví vše potřebné,“ upozorňuje Petr Tůma.

Otevřen bude i pivovar díky speciálním festivalovým prohlídkám, které se zaměří jak na historii zlatého ležáku, tak na jeho unikátní výrobu. Návštěvníci prvně nahlédnou do elektrocentrály, kde se dozví o Františku Spalkovi, jenž se zapsal do historie pivovaru tím, že mu umožnil nezávislost na dodávkách vody a elektřiny. Součástí prohlídek bude rovněž návštěva bednárny, která běžně není veřejnosti přístupná a ochutnávka nefiltrovaného ležáku čepovaného přímo z dubových sudů. Prohlídky se budou konat od 10.00 do 20.00 hodin, každých 15 minut. Vstupenky budou v prodeji v Návštěvnickém centru pivovaru. Vstupné je 100 Kč.

Atmosféru na festivalu zpříjemní hudební program. Hrát budou například Support Lesbiens, Monkey Business, Mňága a Žďorp, Sto zvířat, Lenny, Jelen a další.

Na místo vzniku tradičního piva odveze zájemce z Prahy speciální vlak, který bude pro všechny jeho gratulanty zdarma. Cílem je zároveň podpořit zodpovědnou konzumaci, a zajistit tak všem návštěvníkům z Prahy a okolí bezpečný odvoz z akce. Vlak odjíždí v 10.25 z pražského Hlavního nádraží a zpět do Prahy se vrací ve 23.30. Celkem má vlak pět stanic – Praha Smíchov, Beroun, Zdice, Hořovice, Rokycany a jeho finální stanicí je Plzeň. Cesta trvá přibližně 1h 45 min.

Vysočina bude mít další pivovar. V Kamenici nad Lipou se slavnostně otevře 28. října

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Jihlavská DrbnaAutor:ČTK

Nový pivovar v Kamenici nad Lipou slavnostně zahájí provoz 28. října. Vznikl rekonstrukcí někdejšího panského pivovaru u zámku, který byl uzavřen před 70 lety. Nově obsahuje velkou varnu, v níž lze za rok uvařit 10 tisíc hektolitrů piva, a také minipivovar. S otevřením pivovaru bude spojena prohlídka jeho prostor pro veřejnost, řekl dnes Milan Houška, jednatel společnosti Pivovar Kamenice.

V minipivovaru, vytvořeném v prostorách někdejší pivovarské lednice, se pivo vaří od 1. března. O prvních 120 hektolitrů desetistupňového a dvanáctistupňového piva se už postarala i velká varna. „Od příštího týdne se ve velkém pivovaru vaří naplno,“ uvedl Houška. Kromě desítky a dvanáctky dojde i na polotmavé třináctistupňové pivo.

Pivovar v Kamenici nad Lipou skončil v roce 1947, budova naposled sloužila jako sklady. Společnost, která koupila chátrající areál loni zjara, mu vrací podobu po poslední přestavbě z roku 1861. Slavnost 28. října začne v 11:00. Lidé se budou moci podívat do varny, obnovených mohutných ležáckých sklepů i do minipivovaru, otevřena bude rovněž nová pivnice. Podrobnosti jsou na webových stránkách Pivovaru Kamenice.

Pivovar Kamenice se roční výrobní kapacitou zařadí mezi průmyslové pivovary, jichž je na Vysočině zatím pět. Zatímco minipivovarů vzniklo v kraji od roku 1999 nejméně 16, větší pivovar byl otevřen jen v Chotěboři na Havlíčkobrodsku, a to v roce 2009. Nejdříve mohl Pivovar Chotěboř ročně uvařit 10 tisíc hektolitrů piva, podle firemního webu se od té doby jeho kapacita stoupla na 25 tisíc hektolitrů ročně. Největší producent piva na Vysočině, humpolecký Bernard, ukončil loňský rok výstavem 315 400 hektolitrů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.04.2018 17:166.162/6.162