Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Jak správně degustovat pivo? Experti i laici mají nový návod

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Odborníci i laici mají nově k ruce odborný návod, jak správně degustovat pivo. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vydal monografii s názvem Senzorická analýza piva. Čtenář se z ní dozví, jak hodnotit například základní parametry chuti, tedy plnost, hořkost nebo charakter piva. V knize jsou i informace o různých druzích piv a jejich vlastnostech.

Senzorická analýza piva je širší veřejnosti známá pod názvem degustace. Je nezbytnou a velmi důležitou součástí hodnocení vlastností piva. Využívá se prakticky k mnoha účelům. Slouží výrobcům piva kvůli zachovávání standardnosti výrobku i odhalování různých vad, využívá se při vývoji nových technologických postupů i úpravách už používaných i třeba v soutěžích piv. "Znalost principů, na jakých se provádí, může sloužit i milovníkům piva, kteří hledají rozšíření oblíbeného sortimentu piv," uvedl jeden z autorů publikace František Frantík.

Kniha Senzorická analýza piva je podle něj sice odbornou monografií, je však napsána tak, aby pomohla nejen profesionálům v pivovarství, ale i laickým zájemcům o pivo. V devíti kapitolách je zpracován celý okruh problémů, které se týkají degustací.

Kniha zahrnuje informace o tom, jakým způsobem reaguje lidský organismus na chuťové vjemy. Stručně je popsána technologie pivovarského procesu od surovin až po hotové pivo s důrazem na faktory, které mohou ovlivnit senzorické vlastnosti piva. "Kniha popisuje i senzorické charakteristiky piva od vzhledu přes aroma až k celkovému tzv. senzorickému profilu piva, kde je vedle jednotlivých atributů hodnocena i jejich vzájemná vyváženost," uvedla editorka a vedoucí kolektivu autorů Jana Olšovská.

Část knihy je věnována technické stránce degustací, tedy tomu, jaké musí být vytvořeny podmínky, aby výstupy byly vyhodnotitelné. Podrobně jsou popsány různé testy a jejich statistické vyhodnocení i zkoušky senzorické způsobilosti degustátorů.

Kniha se věnuje i hlavním tuzemským soutěžím, jejich organizaci i způsobu hodnocení. K těm hlavním patří České pivo, Zlatý pohár PIVEX, Česká pivní pečeť, Pivo České republiky, Jarní cena sládků, Dočesná a Cerevisia Specialis.

Jak správně degustovat pivo? Odborníci i laici mají nově k ruce odborný návod

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Globe24.czAutor:ČTK

Jak známo, Češi jsou národem pivařů. Víte ale, jak správně zlatavý mok degustovat? K dispozici je zajímavá příručka. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vydal monografii s názvem Senzorická analýza piva.

Čtenář se dozví, jak hodnotit například základní parametry chuti, tedy plnost, hořkost nebo charakter piva.

Senzorická analýza piva je širší veřejnosti známá pod názvem degustace. Slouží výrobcům piva kvůli zachovávání standardnosti výrobku i odhalování různých vad, využívá se při vývoji nových technologických postupů i úpravách už používaných i třeba v soutěžích piv.

"Znalost principů, na jakých se provádí, může sloužit i milovníkům piva, kteří hledají rozšíření oblíbeného sortimentu piv," uvedl František Frantík, jeden z autorů publikace.

Kniha zahrnuje informace o tom, jakým způsobem reaguje lidský organismus na chuťové vjemy. Stručně je popsána technologie pivovarského procesu od surovin až po hotové pivo s důrazem na faktory, které mohou ovlivnit senzorické vlastnosti piva.

Kniha se věnuje i hlavním tuzemským soutěžím, jejich organizaci i způsobu hodnocení. K těm hlavním patří České pivo, Zlatý pohár PIVEX, Česká pivní pečeť, Pivo České republiky, Jarní cena sládků, Dočesná a Cerevisia Specialis.


Srbsko zatím nezná tankové pivo. Češi to chtějí změnit

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:E15.cz

Plzeňský Prazdroj chce změnit systém dovozních kontrol v Srbsku. Ty totiž znemožňují prodej tankového piva.

Umožnit export českého tankového piva i techniky, kterou k jeho prodeji potřebují restaurace. To je cílem jednání, jež na základě požadavku vývozců vedou diplomaté v Srbsku. Výrazně tam boduje Plzeňský Prazdroj se značkami Pilsner Urquell a Kozel. Loni zaznamenal meziroční růst prodeje o padesát procent a v Bělehradě otevřel restauraci Gvožďara.

„Dalším logickým krokem je uvedení tankového piva Pilsner Urquell na srbský trh,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková s tím, že nejprve je nezbytná harmonizace pravidel.

„Srbská legislativa skladování piva v tancích nezná a dosavadní postup schvalování potravin jeho dovoz znemožňuje,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Export českého piva do Srbska přitom dynamicky stoupá. Zatímco v roce 2014 činila jeho hodnota 31 milionů korun, loni to bylo přesně dvakrát tolik.

Srbský kontrolní úřad při dovozu odebírá vzorky piva a dělá zkoušky, které trvají zhruba sedm dní. Během nich je zboží v celním skladu. „Teprve pokud vzorky potvrdí zdravotní nezávadnost, je možné pivo uvést do prodeje,“ vysvětluje zemědělský diplomat v Bělehradě Pavel Svoboda. Po otevření tanku ovšem pivo už po třech dnech ztrácí na chuti a kvalitě. Svoboda odmítl komentovat, jak daleko jednání dospěla. „Jsem ale přesvědčen, že Srbsko bude první zemí mimo Evropskou unii, v níž si bude možné české pivo z tanku dát, a Češi budou vůbec první, kteří tuto technologii v Srbsku použijí,“ naznačil.

V Srbsku se kromě produktů plzeňské skupiny prodávají české značky piv Staropramen, Budvar, Lobkowicz nebo Krušovice. Zamířil tam rovněž pivovar Bernard. „Jsme spokojeni, nárůst prodeje je meziročně téměř o polovinu,“ potvrdil mluvčí Bernardu Zdeněk Mikulášek.

Srbskou pivovarskou jedničkou byla v roce 2015 podle Euromonitoru tamní společnost Apatinska Pivara. Držela 42 procent trhu při obratu kolem 160 milionů eur. Druhé místo s podílem 27 procent držel Carlsberg Srbija, na třetí Heineken Srbija připadala pětina trhu.

Novinka Zlatý Bažant Radler 0.0% Light

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápoje

Najobľúbenejší nealkoholický radler na slovenskom trhu – Zlatý Bažant Radler 0.0% prichádza v tomto roku opäť s revolučnou inováciou. Pre tých, ktorí sledujú obsah cukru vo svojej strave prináša novinku Zlatý Bažant Radler 0.0% Citrón Light. Môže si ju vychutnať každý milovník ovocného osvieženia, ktorý nechce robiť kompromisy v chuti ani prírodnosti svojho obľúbeného nápoja, uvíta však jeho ľahšie zloženie. Zlatý Bažant Radler 0.0% Citrón Light obsahuje o 30% menej cuktru v porovnaní s klasickou verziou, a to bez obsahu akýchkoľvek umelých sladidiel, farbív alebo konzervantov.

Tohtoročná novinka, ktorá je ďalšou z radu inovácií značky Zlatý Bažant Radler, prichádza na trh začiatkom marca v spotrebiteľskom balení 0,5l plechoviek. Konzumenti si tak môžu vybrať, či si doprajú „malý hriech“ na uhasenie smädu a doplnenie energie v podobe „klasického“ nealkoholického radlera Zlatý Bažant, alebo si vychutnajú jeho Light verziu.

Nealkoholické radlery značky Zlatý Bažant spôsobili v posledných rokoch na slovenskom trhu s nápojmi doslova revolúciu. V roku 2015 priniesol Zlatý Bažant na trh prvý radler úplne bez obsahu alkoholu, čím radlery posunul o niečo bližšie ku kategórii sýtených nealkoholických nápojov. V roku 2016 nasledovalo ďalšie vylepšenie – balenie nápoja v praktických uzatvárateľných PET fľašiach, ktoré priaznivcom aktívneho životného štýlu umožnili vychutnať si nápoj aj na cestách či počas športovania. Vďaka týmto inováciám dosiahol Zlatý Bažant Radler 0,0% v roku 2016 medziročný nárast predaja až o 89%* a Zlatý Bažant sa stal jednoznačným lídrom na slovenskom trhu s nealkoholickými radlermi s hodnotovým podielom na úrovni 60%**. „Vďaka našim inováciám môžeme dnes povedať, že Slovensko je taká malá „radlerová“ veľmoc. V rámci európskych HEINEKEN spoločností je spotreba našich radlerov na obyvateľa jednoznačne najvyššia, a z hľadiska predaného objemu sme na piatom mieste***,“ hovorí Matúš Benža, brand manažér značky Zlatý Bažant Radler.

V revolučných inováciách pokračuje Zlatý Bažant Radler aj v tomto roku – Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón Light obsahuje o 30% menej cukru ako verzia Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón. Novinka zároveň zostáva verná svojej filozofii 100%-nej prírodnosti, a nápoj neobsahuje žiadne umelé sladidlá, konzervanty či farbivá. Vyrába sa zmiešaním nealkoholického piva a limonády z prírodnej citrónovej šťavy, pričom jeho chuťový profil doladili v Hurbanove použitím prírodnej arómy. „Pri vývoji Zlatého Bažanta Radler 0.0% Citrón Light bolo našou snahou priblížiť sa čo najviac chuti klasickej verzie, ktorá si získala medzi konzumentmi veľkú obľubu. Zároveň sme však nechceli robiť žiadne kompromisy v jeho prírodnom zložení. Sme veľmi radi, že vďaka inovatívnosti našich kolegov v pivovare Hurbanovo sa výsledok skutočne vydaril,“ vysvetľuje Matúš Benža.

Novinka je vďaka svojmu prírodnému zloženiu a zníženému obsahu cukru určená pre všetkých aktívnych ľudí, ktorí sledujú zloženie svojej stravy a kladú dôraz na znižovanie podielu cukru. „Je všeobecne známe, že vysoký podiel jednoduchých cukrov v strave nie je pre zachovanie zdravia optimálny. Aj keď sa snažíme vyhýbať „sladkému“, často si ani neuvedomujeme, koľko cukru skonzumujeme v nápojoch,“ hovorí Kristína Krištúfková, odborníčka na výživu a ochranu zdravia a dodáva: „Ak si chceme dopriať osviežujúci nápoj, je vhodné vyberať si produkty s nižším obsahom cukru a ideálne obsahujúce sacharidy z prírodných zdrojov. Tie sú na doplnenie energie napríklad po športovom výkone ideálne.“

Zlatý Bažant Radler 0.0% Citrón Light tak rozširuje aktuálnu ponuku radlerov Zlatý Bažant. V portfóliu značky naďalej zostáva aj Zlatý Bažant Radler 0.0% Citrón, spolu s ďalšími obľúbenými príchuťami alkoholických aj nealkoholických radlerov. „Milovníci prírodných radlerov si dnes skutočne majú z čoho vyberať. Zlatý Bažant má v portfóliu štyri príchute radlerov s aj bez obsahu alkoholu, päť rôznych typov balení vrátane čapovaného radlera pre segment Horeca, a naše ponuku odteraz obohacujeme aj o verziu Light. Inovácie sú jednoznačne motorom rozvoja kategórie radlerov u nás, a sme hrdí, že značke Zlatý Bažant Radler patrí v tejto oblastí prvenstvo,“ dodáva na záver M. Benža.

Japonci definitívne ovládli Pivovary Topvar

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:TVnoviny.skAutor:TASR

Organizácia týchto podnikov teraz ponesie názov Asahi Breweries Europe Ltd a bude priamo podriadená spoločnosti Asahi Group Holdings, Ltd v Tokiu.

V piatok sa uzavrela transakcia, v rámci ktorej spoločnosť Asahi kúpila bývalé podniky SABMiller v Európe. Konkrétne ide o podniky a značky v Českej republike, na Slovensku, v Poľsku, Maďarsku a Rumunsku, ako aj súvisiace aktíva. Informovala o tom dnes spoločnosť Pivovary Topvar.

Súhlas Európskej komisie so zlúčením spoločností SABMiller a AB InBev bol podmienený záväzkom AB InBev odpredať uvedené podniky. Tento mesiac bolo oznámené, že EK schválila ich predaj spoločnosti Asahi. Organizácia týchto podnikov teraz ponesie názov Asahi Breweries Europe Ltd a bude priamo podriadená spoločnosti Asahi Group Holdings, Ltd v Tokiu. Regionálna centrála novej organizácie bude v Českej republike, v Prahe.

"Pre Pivovary Topvar ide o veľmi pozitívny okamih. Pivovary Topvar a Asahi spája nielen úcta k tradíciám, ale aj vášeň pre inovácie. Budeme tak spolu naďalej podporovať záujem o čapované pivá na Slovensku," uviedol generálny riaditeľ firmy pre ČR a Slovensko Tom Verhaegen.

"Posledných 24 mesiacov bolo pre našu spoločnosť obdobím transformácie. V októbri 2016 spoločnosť Asahi dokončila akvizíciu bývalých podnikov SABMiller v Taliansku, Holandsku a vo Veľkej Británii a teraz sme k nášmu portfóliu pridali aj podniky SABMiller v strednej Európe," dodal zástupca Asahi Group Holdings Ltd, Ryoichi Kitagawa.

Jak degustovat pivo? Odborníci i laici mají nově k ruce návod

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Jak známo, Češi jsou národem pivařů. Víte ale, jak správně zlatavý mok degustovat? K dispozici je zajímavá příručka. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vydal monografii s názvem Senzorická analýza piva.

Čtenář se dozví, jak hodnotit například základní parametry chuti, tedy plnost, hořkost nebo charakter piva.

Senzorická analýza piva je širší veřejnosti známá pod názvem degustace. Slouží výrobcům piva kvůli zachovávání standardnosti výrobku i odhalování různých vad, využívá se při vývoji nových technologických postupů i úpravách už používaných i třeba v soutěžích piv.

"Znalost principů, na jakých se provádí, může sloužit i milovníkům piva, kteří hledají rozšíření oblíbeného sortimentu piv," uvedl František Frantík, jeden z autorů publikace.

Kniha zahrnuje informace o tom, jakým způsobem reaguje lidský organismus na chuťové vjemy. Stručně je popsána technologie pivovarského procesu od surovin až po hotové pivo s důrazem na faktory, které mohou ovlivnit senzorické vlastnosti piva.

Kniha se věnuje i hlavním tuzemským soutěžím, jejich organizaci i způsobu hodnocení. K těm hlavním patří České pivo, Zlatý pohár PIVEX, Česká pivní pečeť, Pivo České republiky, Jarní cena sládků, Dočesná a Cerevisia Specialis.

Zeman naštval malé pivovarníky. Přečtěte si, jak reagují na prezidentův bonmot

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Parlamentní listyAutor:Václav Fiala

Bláboly, absence inteligence, znevažování zdejší práce a regionálních produktů. Reakce na slova prezidenta Miloše Zemana v televizi Barrandov o tom, že zná jen několik dobrých piv a všechna ostatní z malých pivovarů jsou kyselá, na sebe nenechaly dlouho čekat. Tvrzení nadzvedlo řadu milovníků pěnivého moku i sládkům adrenalin. Horuje hlava státu jen za velké, vesměs nadnárodní pivovary, anebo je to jen další z bonmotů? Tentokrát je to ale vážnější, i někteří zastánci prezidenta neváhají uchýlit se k ostřejším slovům.

Přes 300 malých pivovarů se může podle vyjádření řady sládků cítit poškozeno, a to nemluvě o jejich aktivitách v zahraničí. Přehršle malých pivovarů najdete i na Slovensku, ve Slovinsku, i v takových vinařsky políbených zemích, jako jsou Maďarsko či Chorvatsko. Tam všude na sebe vážou turistický ruch a jsou zajímavým přínosem pro ekonomiku země. U nás však, podle těch, kteří sledovali vyjádření prezidenta, byla těmto lidem hozena rukavice do tváře. Pojem „kyselého piva“ ale není jen terminus technicus...

Pro koho a za koho?
Novinář, píšící o malých pivovarech v jednom z velkých vydavatelství, pro ParlamentniListy.cz řekl: „To vyjádření mně přijde dost nešťastné vzhledem k tomu, že v současné době máme v Česku zhruba 340 minipivovarů. Říci o většině, že vyrábí kyselá piva, že nejsou dobrá a nedají se pít, to se rozhodně nedá ventilovat bez nějakých znalostí. Mnoha těm menším pivovarům se navíc podařilo proniknout i na zahraniční trh, kde poměrně velice slušně bojují s konkurencí a jsou úspěšní a takové prohlášení od hlavy státu, která řekne o výrobcích ve své vlastní zemi, že vyrábí špatný produkt, to může vést k poškození jejich pověsti a tím pádem i k problémům při exportu.“ Nezamiloval se pán Pražského hradu do velkých firem a nepodporuje velikánské obry? „Tímto stylem to v podstatě řekl. Vyzdvihl velké výrobce a negativně se vymezil vůči malým.“

Světově uznávaný pivovarník, stavitel mnoha malých pivovarů nejen u nás, ale i třeba ve Vietnamu nebo v severských zemích, Josef Krýsl, si servítky rozhodně nebere: „My si jako sládci myslíme, že si pan prezident může říkat, co chce. A on si říká, co chce. Necháme jej při tom. My na něj nemyslíme ani nestojíme o to, aby on na nás myslel, takže co bychom se s tím trápili. Jeho názor nás nezajímá. Nevozíme do Ruska ani Číny. Doufám, že nedopadneme jako ty investice z Číny, které nám tady toho tedy předvedly. Prý tisíce zaměstnaných lidí a miliardy peněz. A jen papírové huby.“

I kyselé přece jen (někdy) zachutná...
„Pivo je vždycky kyselé povahy. Je otázka, jaké pH měl pan prezident na mysli,“ směje se Josef Krýsl, který nedávno otevřel v samém centru Plzně velkou restauraci s vlastním minipivovarem. „Měl by to upřesnit nebo by to měl jeho mluvčí dát do správné roviny. Nás to prostě nijak nebere. On si řekne co chce. Sice člověk někdy nechápe ten důvod, který jej k tomu vede. Já se tím nebudu vůbec zaobírat. Pro mne je to, jako by to neřekl. Mne jeho názor nezajímá. Když byl na návštěvě v Blovicích na jižním Plzeňsku, tak popadl celou bednu letinského pivovárku a jakpak mu chutnal,“ vzpomněl na jednu z prezidentských spanilých jízd. „To jsou všechno bláboly a nemá cenu to rozebírat. My si myslíme své. On chce permanentně tento národ nasr..., tak ať jej na…re,“ zhodnotil jadrně.

Lidé, ať již mladí či starší, kteří ve svém volnu objíždějí minipivovary – a to je trend nejen u nás a v Evropě, ale prakticky na celém světě – se podivují, proč tedy prezident pivo, které mu je jako regionální produkt nabídnuto na jeho výjezdech po krajích, rovnou nevyleje a balamutí tak lidi, jak mu to chutná.

Europivo má na Hradě dveře dokořán
Ani další z majitelů úspěšného malého pivovaru – Starokladno – Petr Macháček nenechá na vyjádření hlavy státu nit suchou: „Co čekat od člověka, který před jedním z nejposvátnějších symbolů naší vlasti – korunovačními klenoty – vrávorá. Někdo může být vzdělaný, ale ne inteligentní. Je to plivnutí do tváře desítek a stovek poctivých malých pivovarníků. Nu, snad Hrad změní náhled a bude si na rauty objednávat jen levná piva z marketů, třeba Argus a další, ta určitě kyselá nebudou. Anebo už je hlava státu ve vleku těch největších – v naprosté většině cizích – majitelů velkých průmyslových pivovarů, které dělají ‚europivo‘, jež nikomu neublíží, ale také málokoho osloví,“ říká samouk v pivovarnictví, který ve „vaření“ našel svůj smysl života a je to rovněž jeho obrovský koníček.

„My se tady snažíme rozvíjet pivní kulturu, navazovat na tradici, vždyť dříve byly pivovary v každém městečku, a celé toto snažení pak hlava státu okomentuje pohrdlivým sdělením, že naše pivo je kyselé. Ubíráme těm velkým pivovarům pár procent, a většinou jsou ty naše pivovárky v našich rukou, to nevlastní nějací cizáci. Vaříme z českých surovin a nemusíme vytvářet pololživé slogany z jakých je to krajů,“ dotkl se mnohdy značně sporné reklamy majitel a sládek v jedné osobě Petr Macháček. „O tom, že jsem úspěšný, svědčí, že opět prodáváme na trzích na Masarykově náměstí v Praze a jsou na nás fronty. V naší pivovarské restauraci jsme vytěsnili velký pivovar – ten začínal s převahou, dnes je do počtu,“ pochlubil se. „Ať si tedy pan prezident popíjí co chce, ale pivo už by mu neměl nikdo nalévat. ostatně, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu by to ani nebylo prozíravé. Jenže on kašle na všechno. Na lidi kolem sebe, i na sebe samotného.“

Jak se dá s námi zametat
„Nás nezajímá, nás zdržuje,“ hovoří za další četné sládky nestor novodobého českého malého pivovarnictví, který začínal v Plzeňském Prazdroji v ještě předrevolučním čase. „My musíme oproti jeho lidem od rána do večera pracovat, musíme v tomto státě platit vysoké daně. Samozřejmě nás to s…e, jak se tady s malými živnostníky zametá. Jestli si s námi každý vytírá pr…el, tak budeme dělat všechno pro to, abychom to změnili. Jsme u zdi, v rohu. Jestli si to někdo neuvědomuje, jak nás zahnali do kouta, ať jsou připraveni, že jim to budeme patřičně vracet. My zase takoví hlupáčkové nejsme, abychom nechali do sebe kopat. Bohužel, máme v tomto státě slabé zastání,“ posteskl si Krýsl.

„Co když to uděláme jinak? Pojďme přestat platit daně, každý ať si zaplatí svého policajta, vojáka, doktora, učitele a možná to bude spravedlivější. Přestávám věřit, že stát hospodaří správně. Myslím si, že si stát vůbec neváží daní. Naopak. Oni vždycky dopředu ví, jak nás budou trestat. V tom jsou si naprosto jisti. A pak chtějí tu masu, která chodí s mokrou hlavou domů, tak aby je dál zvolila. Jestli se jim to povede, tak tomu nerozumím.“ Ještě jsou prý ale také jiné možnosti. „Nedávno jsem potkal jednoho podnikatele z Ostravy, který to tu zabalil. Odstěhoval se do ciziny, všechno tady prodal a celou rodinu vyvezl mimo EU se slovy, že to tady už nemá žádnou budoucnost. Teď bydlí na druhé straně zeměkoule a je spokojený. Tam jsou na něj milí, protože tam přinesl investice, bude tam stavět pivovar a tento člověk je úplně v pohodě a nic neřeší. Víte, co měl Baťa napsáno v kanceláři? Závist, nenávist a blbost zdržují. Svatá pravda!“

„Chorý mozek je chorý mozek,“ posteskl si další pivovarník, který nechtěl být jmenován. Prý dobře ví, jak se tady odplácí za upřímnost. Malí živnostníci kontroly každý týden, pivovarníci celníky skoro za zadkem, ale na ty velké si jen tak nikdo nezkusí došlápnout. To by prý houfy právníků pořádně zahýkaly!

Pracujeme! Nestojíme na pracáku…
„Prezident má dojem, že mu v ten moment přibylo dalších deset tisíc hlasů,“ říká Krýsl. „Na druhé straně – pojďte se podívat do mé hospody, tam je narváno, že si lidé nemají kam sednout. Blábolit si může co chce, jeho názor je pro mě naprosto irelevantní. Nemám čas se zaobírat názory tohoto člověka, já mám tolik starostí, že mě toto nebere. Když mám narvanou hospodu lidmi, kteří chtějí to moje pivo a já se o ně musím postarat,“ říká dlouholetý člen Českomoravského svazu minipivovarů. „Jsme rádi, že se živíme, je to lepší varianta než stát na úřadu práce. Podívejte, co dělají velké pivovary. Kolik lidí zase vypadne, až přijde další zahraniční kapitál? Člověk se nad těmi řečmi musí povznést. Přál bych si, aby můj názor respektovali ti druzí. Pokud to bude tak, že se má respektovat jen jeden názor a zbytek je k ničemu, tak probuďte Husáka!“

A na úplný závěr prohlásí k prezidentovi: „Myslíte, že on drží dietu? On si pleskne, co chce, co jej zrovna napadne. Ve vyšším věku by měl říkat nějaká moudra a ne bláboly...“

Nutno dodat, že na naši žádost o vyjádření nám mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček poslal lakonickou SMS: „Plně s panem prezidentem souhlasím.“

Japonská skupina Asahi převzala Plzeňský Prazdroj, chce rozvíjet českou pivní kulturu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Globe24.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonská skupina Asahi dnes převzala Plzeňský Prazdroj. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Dnešním dnem se uzavřela transakce, v rámci níž společnost Asahi koupila bývalé podniky pivovarnické skupiny SABMiller v Evropě, řekla ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Organizace těchto firem nyní ponese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti Asahi Group Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála bude v Praze.

Prodej Prazdroje byl součástí závazků stanovených komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu korun v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku.

Asahi Group Holdings, 12. největší výrobce piva na světě, podle zdrojů kolem plzeňského výrobce chápe značku Pilsner Urquell jako superprémiovou; z celkové kupní sumy skupiny tvořila hodnota plzeňského pivovaru asi 60 procent. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou. Na výrobě piva by se nic měnit nemělo.

"Společnost Asahi nyní může s hrdostí prohlásit, že se touto transakcí spojila s pivovarnickou organizací světové úrovně, která vyrábí přední značky jako Tyskie, Lech, Timisoreana, Dreher, Ursus a Šariš a samozřejmě první zlatý ležák na světě Pilsner Urquell," řekl dnes Rjúiči Kitagawa ze skupiny Asahi. Loni v říjnu dokončila Asahi akvizici bývalých podniků SABMiller v Itálii, Nizozemí a ve Velké Británii, které zahrnují hlavně značky Peroni, Grolsch a Meantime.

"Prazdroj a Asahi spojuje nejen hluboká úcta k tradici, ale i ohromná vášeň pro inovace. Budeme tak jistě i nadále rozvíjet tradiční českou pivní kulturu a podporovat zájem o čepovaná piva i reagovat včas na změny v chování spotřebitelů a nabízet jim inovace našich produktů," řekl generální ředitel pro ČR a Slovensko Tom Verhaegen.

Asahi, výrobcem piva, lihovin, nealkoholických nápojů a potravin, působí ve více než 100 zemích. V roce 2015 prodal 20,5 milionu hektolitrů piva. Prazdroj předloni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, loňské prodejů zveřejní v polovině dubna. Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší.

Pivovary Zubr a Litovel ovládly Pivex 2017

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iReceptář.czAutor:Ludmila Rychterová

Jedna z nejprestižnějších degustačních soutěží piva u nás už má své vítěze. V letošním jubilejním 25. pivním klání soupeřilo 40 tuzemských značek. Odborná porota také udělila výjimečnou cenu „Pivovar čtvrtstoletí“.

Soutěž Pivex je dnes už tradiční záležitostí. Od 90. let se na veletrh piva do Brna sjížděli milovníci zlatavého moku z celé republiky. Ačkoli samotný veletrh byl v roce 2000 zrušen, respektovaná degustátorská soutěž pokračuje dál a pivovary i konzumenti každoročně netrpělivě očekávají výsledky umístění svých favoritů.

Hlavní kritéria, podle kterých je pivo hodnoceno - chuť, vůně, plnost, barva, říz a hořkost – posuzovala šestnáctičlená porota pod vedením odborného garatna Iva Hartmana z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Znalci hodnotí lahvová i sudová piva, takže pivaři domácí i společenští mohou sledovat, který pivovar má nejkvalitnější produkci. Soutěž lahvových piv je rozdělena na pět sekcí – světlé ležáky, světlá výčepní piva, nealkoholická piva, tmavá piva a míchaná piva. Svou kategorii mají v rámci soutěže sudových piv i minipivovary.

Zubr si vedl dobře v soutěži lahvových piv, získal primát v kategorii světlých ležáků a první i třetí místo v sekci světlá výčepní piva. Nejvíce ovšem zabodoval pivovar Litovel. Zlatým pohárem Pivex Litovel Dark získal Zlatý pohár Pivex 2017 2017 se chlubí Litovel Dark v kategorii tmavých piv, třetí místo obsadil Litovel Premium Dark. První příčku získal i Litovel Pomelo v sekci míchaných piv doprovázené bronzem pro Litovel Červený Pomeranč. Litovel Moravan zabodoval v sekci světlá výčepní piva a odnesl si stříbro. Letošnímu Pivexu tedy dominovala pivovarnická skupina PMS Přerov a.s., jejímiž členy Litovel i Zubr jsou. Kategorii nealkoholických piv dlouhodobě ovládá Birell a nejinak tomu bylo i letos, vybojoval první a třetí místo. V sekci minipivovarů vyhrála Dobřanská hvězda 12%, kterou vaří Pivovar – Restaurant Modrá hvězda Dobřany.

Celé klání je dvoukolové, všechny testované vzorky jsou anonymní a zástupci soutěžících pivovarů v porotě nikdy neochutnávají své vlastní výrobky. Účast na Pivexu je navíc dost nákladná, přihlášení jedné značky do soutěže přijde na víc jak 10 000 Kč. I to je záruka, že 15 pivovarů účastnících se v roce 2017 věří své produkci.

Z Plzně je „Plzeň-san“. Japonci oficiálně převzali miliardový Prazdroj

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonská skupina Asahi v pátek převzala Plzeňský Prazdroj. Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary. Dá za ně téměř 200 miliard korun. Uzavřela se tím transakce, v rámci níž společnost Asahi koupila bývalé podniky pivovarnické skupiny SABMiller v Evropě, řekla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Organizace těchto firem nyní ponese název Asahi Breweries Europe Ltd. a bude přímo podřízená společnosti Asahi Group Holdings Ltd. v Tokiu. Regionální centrála bude v Praze.

Prodej Prazdroje byl součástí závazků stanovených komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu korun v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku.

Superprémiová značka
Asahi Group Holdings, 12. největší výrobce piva na světě, podle zdrojů kolem plzeňského výrobce chápe značku Pilsner Urquell jako superprémiovou; z celkové kupní sumy skupiny tvořila hodnota plzeňského pivovaru asi 60 procent. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou. Na výrobě piva by se nic měnit nemělo.

„Společnost Asahi nyní může s hrdostí prohlásit, že se touto transakcí spojila s pivovarnickou organizací světové úrovně, která vyrábí přední značky jako Tyskie, Lech, Timisoreana, Dreher, Ursus a Šariš a samozřejmě první zlatý ležák na světě Pilsner Urquell,“ řekl v pátek Rjúiči Kitagawa ze skupiny Asahi.

Loni v říjnu dokončila Asahi akvizici bývalých podniků SABMiller v Itálii, Nizozemí a ve Velké Británii, které zahrnují hlavně značky Peroni, Grolsch a Meantime.

„Prazdroj a Asahi spojuje nejen hluboká úcta k tradici, ale i ohromná vášeň pro inovace. Budeme tak jistě i nadále rozvíjet tradiční českou pivní kulturu a podporovat zájem o čepovaná piva i reagovat včas na změny v chování spotřebitelů a nabízet jim inovace našich produktů,“ řekl generální ředitel pro ČR a Slovensko Tom Verhaegen.

Asahi, výrobcem piva, lihovin, nealkoholických nápojů a potravin, působí ve více než stovce zemí. V roce 2015 prodal 20,5 milionu hektolitrů piva. Prazdroj předloni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, loňské prodeje zveřejní v polovině dubna. Prazdroj měl od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314