Novinky a zajímavosti ze světa piva

Vinaři a pivaři se kvůli úspornému balíčku vlády přou o to, kdo z nich má pro stát větší význam. Zatímco vinaři budou mít dál nulovou spotřební daň, točené pivo v restauracích prodraží vyšší sazba DPH. Zasáhnout to může hlavně malé výrobce piva, kteří prodávají skoro všechno své pivo právě v hospodách. „Tohle je nespravedlivé podnikatelské prostředí, které se navíc pořád mění,“ tvrdí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Víno je zemědělský produkt, je s ním spojený turismus a kultura. Takto vláda vysvětlila, proč nechala daňové zvýhodnění vinařům. Co na to říkáte jako pivovarník? Existuje v Česku také něco jako pivní kultura? A měla by se zvýhodnit?
Argumentace vinařů jsou v podstatě opsané od nás. Přitom oni se do nás v tomto směru hodně opírají, což nám velmi výrazně vadí. My jsme je nechali na pokoji. A můžeme jim pouze závidět, jaké neuvěřitelné lobby dokážou mezi politiky mít. A že je tady nějaká kultura, krajinotvornost? Vinaři mají nějaké sklípky někde na Moravě…

… a je s tím spojený turismus. To mají pivaři také?
Ano.

Dá se vůbec porovnat pivovarský turismus, pivní kultura a vinná kultura?
Jednak je to jenom na jižní Moravě. My jako minipivovary jsme přitom po celé republice, takže turismus podporujeme opravdu všude. Nejenom na Moravě a pro hrstku lidí. Z našeho konání a podnikání mají prospěch nejen okolní subjekty, ale i regionální vlády a všichni, kteří na tom participují. U vinařů je tohoto strašně málo. Ano, na Moravě vidíme pár těch hezkých vinic, to jim nikdo nebere. Když se ale podíváme na gastronomii, tak přibližně třetina tržeb, odhaduji, je za pivo. Za to víno je naprosté minimum. My jsme ti, kteří nosíme jméno do světa. Svým plzeňským pivem jsme dali jméno osmdesáti procentům piva, které se na světě vyrobí. O českých vinařích budou vědět momentálně všichni politici v Evropě jenom proto, že se tady hádáme o nějakou spotřební daň.

Čím to podle vás je, že čeští pivaři nedokážou také prosadit své zájmy. Když jsme začali s čísly, není to tím, že pivovarů jsou stovky, ale vinařů je 1700?
Já bych řekl, že ta hlavní příčina je v tom, že když se podíváme na složení jak současné vlády, tak těch předchozích, odkud kdo pochází, tak ať je to koalice, nebo opozice, tak pochází z jižní Moravy a mají tam svoje sklípky a podobně. Mně to trochu zavání morální korupcí. Nikoli finanční, ale morální. Přece když mám svoji zahrádku, tak nebudu ve vládě podporovat zahrádkáře. Mám se starat o něco jiného. To že mám vinohrad nebo malý sklípek, tak budu prosazovat tyto věci? Je to směšné a v tomto směru přímo skandální.

Snažili jste se s vládou jednat?
Vláda se s námi o těchto věcech vůbec nebaví.

Budete chtít mluvit s politiky nejen z vlády, ale i ze Sněmovny, kde se o tom bude rozhodovat?
Samozřejmě budeme rádi, když nás někdo vyslechne. U některých argumentů typu, že zvýšením DPH v restauraci se vybere o 1,5 miliardy více, nevíme, z čeho to kdo vypočítal. V tomto směru se nám přelije konzumace z restaurací do garáží, do konzumace lahvových a plechovkových piv. Tam už sice daň v té základní výši je, ale deset procent z padesátikoruny je pět korun a dvacet procent z desetikoruny jsou jen dvě koruny. Nedovedu si tedy představit, že by se tímto nějak radikálně zvýšil výběr daně, protože spotřeba se nám přelije jinam.

Pojďme se ale podívat na fakta. Jak se dotkne zvýšení DPH na točené pivo minipivovarů? Musíme předeslat, že malé pivovary už jsou daňově zvýhodněné, protože mají nižší sazbu spotřební daně.
Ano, to byl úzus, který vznikl v devadesátých letech a shodujeme se na něm i s velkými pivovary, že tato (nižší) úroveň odpovídá zvýšeným nákladům, které máme. Výroba na jednoho zaměstnance je u velkých průmyslových pivovarů pochopitelně vyšší než u minipivovarů. Rozmanitost českého pivovarnictví je na druhou stranu podporovaná právě minipivovary.

‚Stoprocentní zatížení‘
Jak se vás tedy dotkne zvýšení DPH na točené pivo?
Dotkne se nás výrazně, protože téměř každý minipivovar má sebe navázanou i restauraci. Nárůst v nákladech, které nám tímto vzniknou, je obrovský.

To samé ale asi platí i pro velké pivovary…
Samozřejmě. Ale velké pivovary nedodávají jen do svých restaurací, dodávají i jinam, do malých, venkovských restaurací a podobně. My jsme opravdu ty regionální podniky. A kolem nás mohou být jiné subjekty, které mají tu daň jinak. Malé prodejny, stánkaři… U nás je ale to zatížení jednoznačně stoprocentní.

V jakém smyslu?
Dotkne se to téměř veškerého našeho piva z minipivovarů. Objem, který se v minipivovarech stáčí do lahví, plechovek nebo PET lahví, je totiž výrazně nižší, než mají velké průmyslové pivovary. Většina produkce minipivovarů se čepuje. Proto je ten apel z naší strany, ze strany minipivovarů, zejména o tom, že tohle je nespravedlivé podnikatelské prostředí. Které se navíc stále mění. My roky pořád něco řešíme. Začalo to bezdotykovými bateriemi, pak byl zákaz kouření, pak bylo EET, pak nebylo EET, pak přišel covid. Minipivovary často stojí na více nohách, často mají k sobě i další služby, kromě restaurace ještě ubytování nebo wellness. A teď si představte, že vám veškeré tyto aktivity zavřou. My jsme si navíc nesáhli na žádnou kompenzaci.

Jak to?
Sáhli jsme si maximálně tam, kde jsme měli zaměstnance v restauraci, ale pivovar jako takový si na žádnou kompenzaci nesáhl.

Vraťme se k těm daňovým změnám. Když je převedeme na jeden půllitr, tak jde o korunové položky. Není to tedy bouře ve sklenici piva?
Bouře to opravdu není. V nákladech to není položka, nad kterou bychom mohli mávnout rukou.

Vinaři argumentovali proti zavedení spotřební daně na tiché víno tím, že by si museli zařídit celní sklad a nemohli by už dělat degustace ve sklepích. Jak tento problém řeší minipivovary?
Myslím, že je hloupé, že toto (vinaři) používají. Hodně těch argumentů se nakonec obrací proti nim. To, že neplatí žádnou spotřební daň, dosud hodně lidí ani nevědělo. Málo se také ví, že mají Vinařský fond, kam vloží své peníze, a my daňoví poplatníci jim ještě dáme tu samou částku (formou dotace státu – pozn. red.). Takže nejen že neodvádí daň, ale jsou to černí pasažéři v tom systému.

‚Jsme sociálně solidárnější‘
Pivařský fond neexistuje?
Neexistuje. Jsme sociálně výrazně solidárnější. Celní sklad je jeden z argumentů, který jim navíc moc nevychází, protože ho mají mít dávno hotový. Protože také mají spotřební daň, akorát je tam sazba nula. Oni neodvádějí, ale evidovat mají tak, jak se má. My máme také celní sklad. Jestli je to administrativní zátěž? No jistě že je to administrativní zátěž. Ať se k nám připojí, třeba nám to pomůžou změnit. A že nemohou mít degustace? Proč by nemohli? Prostě vykážou daň v tom měsíci a je to vyřešené. My to tak máme také. Spotřební daň se dá platit dvěma způsoby, evidence se dělá na čím dál tím jednodušší úrovni, rádi bychom to zjednodušili ještě více. Ale to, co říkají vinaři, to je směšné.

Jak velká je konkurence u piva? Konkurují vám dovozy ze zahraničí?
To je zajímavá otázka. Jsme striktně vývozní obor. Vyvážíme čtvrtinu celkové produkce, možná i o něco více, zatímco u vína tady vyrábíme necelých třicet procent. Takže my tu spotřební daň sice nezavádíme kvůli našim několika vinařům na Moravě, ale přicházíme o sedmdesát procent té daně, kterou bychom mohli dát na vína, které dovážíme. A u piva je to přesně naopak. Pokud si dobře pamatuji statistiky, tak se k nám ročně doveze necelého půl milionu hektolitrů piva, což je ve dvaceti milionech zdejší produkce opravdu minimum. Jsou to většinou privátní značky velkých řetězců. Proto je s podivem, že když existuje Vinařský fond, tak nezavedli spotřební daň jedna ku jedné a nekompenzovali to právě přes tento fond. Bohužel tady budeme mít dovozní vinaře, kteří nám budou dovážet sedmdesát procent vína, ale nebude se platit spotřební daň.

Říkal jste, že většina produkce minipivovarů se prodá restauracích. Jak jsou na tom obecně české hospody? Pije už většina Čechů pivo opravdu doma? Co říkají čísla?
Čísla nám to indikují jednoznačně. Od covidu se společnost změnila a přesunula se do menších sociálních bublin. Stěhuje se do garáží. A nyní je hodně pravděpodobné, že to může jít stejným směrem. Pivovary zapůjčují výčepní zařízení a poptávka po nich byla enormní. Prodalo se velké množství jednoduchých ručních výčepů, tzv. suchých kostek, a popularita toho stále pokračuje. Takže ti lidé se nesejdou v hospodě, ale koupí si od nás sud a sejdou se v garáži. Chceme to? Myslím, že ze společenského hlediska je to strašná škoda. Když skončí hospoda na vesnici, tak zmizí poslední místo, kde se lidé potkávají. Vesnici může potkat to, co je ve městě v paneláku, že se ti lidé vůbec neznají. To je pro vesnici katastrofa.

Dá se pokles pití piva v restauracích doložit na nějakých číslech, není to jen dojem?
Dokládají to přesně statistiky. V loňském roce byla spotřeba celkového výstavu piva v restauracích 31 procent oproti 69 procentům takzvaného prodeje off-trade, to znamená láhve, plechovky a tak dále.

Kdy to začalo klesat?
Je to trend už posledních asi deseti let, kdy to ještě bylo padesát na padesát. Od té doby to trvale klesá. Covid do toho navíc zaťal takovou sekyru, že ten poměr byl dokonce jen 25 procent prodaného piva v sudech a 75 procent v lahvích.

Není to částečně i chyba pivovarníků, že nedokážou lidi přitáhnout?
Máme určitou samoregulaci. Spotřeba se nám přelévá do nealkoholického piva. Omezování spotřeby alkoholu u piva je evidentní, zatímco u vína spotřeba roste. Adiktologové by z nás mohli mít radost, u vinařů si nejsem úplně jistý…

Jak se do vašeho hospodaření promítají ceny zemědělských komodit a energií?
Náklady nám rostly opravdu překotně, ostatně jako všem ostatním. Výroba piva ale je energeticky náročná. Snažili jsme se na energiích ušetřit, jak se dalo, ale dotklo se nás to velmi výrazně.

Takže jste museli zdražovat kvůli rostoucím cenám energií a teď přibudou ještě daně?
Co bude, je věcí každého subjektu, to mi za svaz nepřísluší komentovat. Ale můžu říct, co bylo. Zvýšení nákladů bylo velmi výrazné.

Jako v Belgii
O kolik tedy vaše pivo zdražilo? Dá se to nějak vyčíslit?
Pivo patří mezi nejméně zdražované komodity. V tom jsou pivovarští velmi sociální. Zatímco ve spoustě oborů se využilo i zneužilo růstu inflace, tak nárůst ceny u piva byl minimální. V tom je pivovarství příkladem. My jsme toto nikdy neudělali, abychom se s tou velkou inflací svezli. Což se nedá říct o jiných oborech. Proč zemědělci zdražovali své suroviny, když už je měli dávno sklizené a pod střechou? Proč se pečivo zdražilo o 36 procent, zatímco pivo jen o dvě procenta? Pivovarský obor je v tomto extrémně slušný.

Co byste jako pivovarníci od státu obecně vlastně nejvíc chtěli?
Za prvé, aby se s námi začal bavit. A abychom měli stabilní hospodářské podmínky. Je hrozně složité, když se každou chvilku nějaká z nich mění. My totiž také stavíme, podnikáme a půjčujeme si z banky. Jak si můžeme udělat nějaký plán, když si bereme úvěr třeba na deset let, aniž bychom věděli, jaké ty podmínky budou? Každá vláda něco změní, a bohužel obvykle pivovarníkům nebo oboru gastro. Vláda by se s námi měla opravdu odborně bavit, a ne před námi zabouchávat dveře.

Existuje nějaká země v okolí, kterou byste dal z pohledu podpory pivovarnického oboru za příklad?
V okolí je těch příkladů více. Vezměte si, jak některé země snižovaly daně. V Polsku dokonce na nulu. Ale nejlepším příkladem je Belgie. Tam je také snížili, svůj pivovarský obor si ta země přímo hýčká a je to znát. Každý má nějaké problémy, ale proč my to u nás řešíme tím, že každému zvýšíme náklady a nutíme ho ty náklady dále promítat do cen? To je úplně špatně. V době krize bychom měli naopak ulevit podnikatelům. Když se budou mít dobře pivovarníci, bude se mít dobře celý národ.

12 pivovarů a 50 druhů piva. Takový výběr měli návštěvníci, kteří v sobotu 20. května dorazili na první Pivní festival v Blansku před Dělnickým domem a kinem. Součásti akce byla také anketa O nej pivovar. 1. místo zde vybojoval pivovar Lhotecký mlýn, pro kterého hlasovalo 140 lidí.

Kromě piva čekal na návštěvníky také bohatý program. Na pódiu se v průběhu odpoledne předvedly hned tři kapely. Jako první zahrála skupina Wendy ́s, následovala kapela Rosomák Olympic revival a HD Acoustic.

V anketě O nej pivovar se na 2. místě umístil pivovar Jalový Pivo z Černé hory (126 hlasů) a na třetím Vesnický pivovar Ohrada z obce Vísky (61 hlasů). O přízeň všech přítomných bojovalo celkem 12 pivovarů.

Prazdroj zprovoznil v plzeňském pivovaru automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Jde o jedinou instalaci svého druhu v Česku, která dokáže strojově roztřídit lahve jeho vlastních značek od jiných pivovarů a odhalí případné poškozené lahve i přepravky. Doposud toto třídění probíhalo ručně. Linka tak zaměstnancům ulehčuje manuální práci a současně zvyšuje spolehlivost třídění milionů prázdných vratných lahví, které Prazdroj sváží z obchodů.

„Vratné skleněné lahve u nás mají desítky let dlouhou tradici a systém funguje opravdu dobře. Více než 98 % lahví nám lidé vrátí zpátky, abychom je znovu využili. Díky tomu nemusí být stovky milionů nových lahví vůbec vyrobeny. Prázdné lahve jsou tříděny přímo v obchodech, nicméně občas se stane, že lahev skončí v jiném pivovaru než by měla. Proto v pivovarech probíhá jejich finální dotřídění. Naše lahve posíláme k umytí a znovunaplnění, lahve jiných pivovarů vytřídíme a následně jim je dovezeme. Doposud jsme tuto práci dělali ručně, nově jsme schopní díky automatické lince vše zrychlit a zefektivnit,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Do třídicí technologie společnosti vision-tec investoval pivovar bezmála 50 milionů korun. V současné době je podobných zařízení po celém světě instalováno jen dvacet, v Česku jde vůbec o první automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve.

Linka dokáže zkontrolovat a poté vytřídit 4050 přepravek za hodinu, tedy 81 tisíc pivních lahví. Systém je unikátní v tom, že umí lahve kontrolovat přímo v přepravkách, které přijely z obchodů, a není třeba je z nich vyndávat. Automat nejdříve zkoumá strukturu a poškození přepravek, přítomnost cizích předmětů a následně technický stav lahví. Poškozené lahve a přepravky vyřadí z oběhu a dál pokračuje s nezávadnými kusy, které rozlišuje dle designu, barvy, etikety a rozměrů. „K ručnímu zpracování tak nově míří pouze přepravky s cizími předměty nebo v Česku málo používané lahve. Část zaměstnanců u třídičky lahví zůstává, další najdou uplatnění na jiných pozicích v rámci stáčení piva,“ říká Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Cizích přepravek nebo přepravek Prazdroje s cizími lahvemi se následně ujímá dvanáctiramenný robot, který z nich dokáže za jízdy lahve vyndat a roztřídit je podle druhů a následně znovu vložit do správných přepravek příslušného pivovaru. Systém je vybaven automatickým zásobníkem přepravek a dokáže tak plnit 10 různých druhů přepravek různých značek a pivovarů.

„Jen za minulý rok jsme vytřídili a odvezli jiným pivovarům přibližně 4 miliony prázdných lahví. Naopak zpátky jsme od nich vykoupili téměř 2 miliony našich skleněných lahví. Máme dohodu o vzájemné výměně lahví s velkou částí velkých a středních tuzemských pivovarů, pod které spadá přes 30 značek, čímž si navzájem dokážeme pomoci a lahve tak umíme opravdu maximálně využít. I díky tomu funguje zálohový systém opravdu dobře,“ doplňuje Petr Kofroň.

Systém zálohování skleněných pivních lahví se v Česku používá již od druhé poloviny 20. století. Jen Plzeňský Prazdroj má aktuálně v oběhu kolem 160 milionů lahví, celkově je pak v trhu zhruba 400 milionů skleněných vratných lahví. „Reálná životnost naší vratné lahve je 6 až 7 let a během jejího života ji naplníme v průměru dvaadvacetkrát. Po dosloužení jsou lahve vytříděny a jsou z nich opět vyrobeny lahve nové,“ dodává Petr Kofroň.

Jarošovský pivovar, oblíbený a největší minipivovar v regionu, s radostí oznamuje otevření své nové prodejny v centru Uherského Hradiště. Tato prodejna přináší jedinečný zážitek z nákupu a nabízí celou škálu produktů Jarošovského pivovaru.

Nová prodejna se nachází na adrese Hradební 1555. Přináší moderní a minimalistický prostor, který vytváří příjemné prostředí pro všechny milovníky piva. Hlavním představitelem interiéru je prodejní pult vyrobený z 300 let starého stromu, který dodává prodejně nezaměnitelný a autentický ráz.

V této prodejně si zákazníci mohou zakoupit celou produkci Jarošovského pivovaru, včetně širokého výběru pivních stylů. Kromě toho je zde také dostupný sortiment sklenic, triček a dalšího merchandise pivovaru, který uspokojí přání všech fanoušků.

"Jsme nadšeni otevřením naší nové prodejny v centru Uherského Hradiště. Hlavním důvodem pro tuto expanzi bylo poskytnout obyvatelům Uherského Hradiště a okolním oblastem možnost nakupovat Jarošovské pivo přímo ve středu města," vyjádřil se výkonný ředitel pivovaru Martin Melichárek a dodal: "Rádi bychom vytvořili prostor, kde lidé mohou objevovat naše skvělé pivo a zakoupit si nejen lahodný nápoj, ale také si odnést kousek atmosféry pivovaru domů. Těšíme se na vaši návštěvu."

Zákazníci mají také možnost zřídit si zákaznickou kartičku, která jim umožní získávat přednostní informace o nových pivních speciálech a využívat výhodné slevy na Jarošovské pivo.

Přijďte se sami přesvědčit o jedinečnosti nové prodejny a ochutnejte piva z Jarošovského pivovaru. Prodejna je otevřena každý všední den od 10.00 do 18.00 s pauzou 13.30-14.00.

Hospodští i pivovarníci chtějí jednat s vládou o připravovaném zvýšení DPH na točené pivo. To má přejít od příštího roku ze sazby 10 procent na 21 procent a tím podražit o několik korun na půllitr. Považují to za nespravedlivé už proto, že zatímco s nimi se o opatření nikdo nebavil, vinařům vláda vyšla vstříc. V plánovaném úsporném balíčku, který má ozdravit zadlužené státní finance, jim ponechala spotřební daň z vína na nule.

Pivaři upozorňují, že v gastronomii představují tržby za víno minimum, zatímco přibližně třetina všech tržeb je za pivo.

„My jsme také ti, co nosí jméno do světa. Svým plzeňským pivem jsme dali jméno osmdesáti procentům piva, které se na světě vyrobí. O českých vinařích budou vědět momentálně všichni politici v Evropě jenom proto, že se tady hádáme o nějakou spotřební daň,“ říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové prezident Českomoravského svazu minipivovarů a také člen vedení Svazu pivovarů a sladoven ČR Michal Voldřich.

Odmítá také, že by pivo na rozdíl od vína nebylo spojeno s turistikou či určitou kulturou. „My jako minipivovary jsme po celé republice, takže turismus podporujeme opravdu všude. Nejenom na Moravě a pro hrstku lidí,“ zlobí se.

Z restaurací do garáží
Výrobci tak chtějí, aby je vláda a poslanci vyslechli: „U některých argumentů typu, že zvýšením DPH v restauraci se vybere o 1,5 miliardy korun více, nevíme, z čeho to kdo vypočítal. V tomto směru se nám přelije konzumace z restaurací do garáží a do konzumace lahvových a plechovkových piv,“ upozorňuje Voldřich. U lahvových piv sice je vyšší daň už nyní, jsou ale levnější než točená piva, a proto i výnos pro státní kasu bude nižší.

Podle Luboše Kastnera, majitele sítě restaurací a člena vedení Asociace malých a středních podniků a živnostníků chtějí i hospodští lobbovat za změnu, a to alespoň ve Sněmovně. Cílem je, aby se zvýšení DPH na pivo odložilo alespoň o rok. Hospody by tak podle něj získaly čas se připravit.

„Je to velký knock out, pivo je tahákem do gastronomie, zejména na vesnicích. Můžeme se rozloučit s vesnickým životem,“ varuje Kastner.

Prodej čepovaného piva je klíčový právě pro minipivovary, kterých je v tuzemsku zhruba 500.

Prodej točeného klesá už deset let
„Objem, který se v minipivovarech stáčí do lahví, plechovek nebo PET lahví, je totiž výrazně nižší, než mají velké průmyslové pivovary. Většina produkce minipivovarů se čepuje. Proto ten apel z naší strany, ze strany minipivovarů, je zejména o tom, že tohle je nespravedlivé podnikatelské prostředí,“ vysvětluje Voldřich, který je zároveň spolumajitelem minipivovaru Zvíkov.

Problémem je podle něj i to, že se podmínky pro podnikání stále mění. „My roky pořád něco řešíme. Začalo to bezdotykovými bateriemi, pak byl zákaz kouření, pak bylo EET, pak zase není EET, pak přišel covid,“ vypočítává.

Prodej točeného piva každopádně klesá už zhruba posledních deset let. Tehdy se z celkové výroby piva prodala zhruba polovina v sudech do restaurací a polovina v lahvích či plechovkách v obchodech.

„Od té doby to trvale klesá. Covid do toho ještě zaťal takovou sekyru, že ten poměr byl dokonce jen 25 procent prodaného piva v sudech a 75 procent v lahvích. V loňském roce byla spotřeba celkového výstavu piva v restauracích 31 procent,“ popisuje Voldřich.

Ležák je populárním nápojem, kterým se ráda občerství řada lidí. Co však stálo za jeho vznikem? Historikům a genetikům se zřejmě podařilo vystopovat přesný okamžik, kdy vznikly pivní kvasinky, které jsou pro uvaření ležáku nutně potřeba. Spolu s ním vystopovali i chvíli, kdy se v mnichovském pivovaru Hofbräuhaus změnila budoucnost pivovarnictví, informoval server České noviny.

Pivní kvasinky se od sebe jak známo liší. Některé zůstávají na povrchu, jiné klesají ke dnu, jedny potřebují teplo, jiné pracují i v chladném prostředí. Kvasinky, které se používají pro výrobu ležáku, vznikly zkřížením dvou druhů těchto houbových mikroorganismů. Díky jejich zkřížení bylo možné začít vařit řízné a nesladké pivo, které je populární napříč světem. Mikrobiolog John Morrissey z univerzity v irském Corku a jeho němečtí kolegové přišli na to, jak k tomu došlo.

Vyšli z předpokladu, že možnost pro křížení kvasinek byla v 16. století velmi malá, protože pivo se vařilo lokálně a příliš se s ním neobchodovalo. V Bavorsku však byla v té době zakázaná výroba piva svrchním kvašením, což mělo ochránit místní tradičně vyráběná spodně kvašená piva. Problematické ale bylo to, že svrchně kvašená pšeničná piva byla velmi oblíbená. Aby se předešlo dovážení ve velkém, udělovala se pro vaření pšeničného piva licence, kterou v roce 1548 získala rodina von Degenbergů. Vévoda Maxmilián I. půl století jen žárlivě pozoroval, jak baron na stále populárnějším pivu vydělává, a teprve když von Degenberg zemřel bez mužského dědice, dostal příležitost licenci koupit. Udělal to – a pak se začala poprvé pod jednou střechou vařit piva, pro která se používaly různé druhy kvasnic. „Záznamy pivovaru Hofbräuhaus ukazují, že pět let se v kotlích střídaly várky spodně a svrchně kvašeného piva. To nevyhnutelně vedlo ke kontaminaci – a někdy v té době se kvasinky zkřížily. Pivo vzniklé ze zkřížených kvasnic bylo kvalitnější, a tak se pak začalo vařit dál,“ tvrdí Morrissey.

Mezi plodinami typickými pro kraj Vysočina byste asi chmel hledali jen těžko. V Humpolci se teď ale snaží vyzkoušet, zda je možné založit chmelnici v nadmořské výšce nad 500 metrů. Na louce u vodojemu si desítky sazenic vysázel tamní pivovar a o spolupráci požádal i Českou zemědělskou akademii.

„Chlapi nám vyvrtali díry do země, my jsme si tam dali tady ten černý kompost, hnojivo a začali jsme sázet,“ popisuje výsadbu chmele Petr Janoušek.

Studentům druhého ročníku Zemědělské akademie trvala výsadba více než 140 sazenic zhruba tři hodiny.

Něco podobného ještě neměli šanci zažít. Pěstování chmele v podmínkách Vysočiny není obvyklé.

„To je velký pokus. Já když jsem od nás vyjížděl v pět hodin ráno, tak bylo tepleji, než tady v deset dopoledne. Bude to hodně zajímavá záležitost,“ myslí si Jaroslav Pokorný z Chmelařského institutu v Žatci.

Nejde jenom o teploty a počasí. Zatímco právě na Žatecko pěstují chmel ve výšce 230 metrů nad mořem. Chmelnice v Humpolci je položená mnohem výš. „Jestli jsem dobře hledal v mapách, tak jsme tady ve výšce 575 metrů nad mořem,“ upřesnil mluvčí humpoleckého pivovaru Radek Tulis.

Kdy by mohli z chmele z nové výsadby v Humpolci uvařit první pivo? To si poslechněte v reportáži.

Pivovar Valeč sbírá úspěchy. "V letošním roce bude na čepu na mnoha festivalech a svatbách napříč republikou, na síti Untappd se dostal do první dvacítky nejlépe hodnocených pivovarů v ČR a valečské pivo se v minulých měsících čepovalo dokonce i v Madridu a Římě, což není na teprve vznikající pivovar zase tak špatné," uvedl Vojtěch Vasko, který zároveň zval pivní fajnšmekry do Valče na Jarní pivní slavnosti.

Konaly se v sobotu 20. května zároveň s valečskými Slavnostmi květů. Pivovarský výčepní vozík byl po loňských dobrých zkušenostech opět celé odpoledne a večer parkoval před severním vstupem do pivovarských sklepů v zámeckém parku.

"Na čepu budou moci návštěvníci ochutnat různá piva sládka Jiřího, k zakousnutí bude lokální pečivo a východoevropské svatební a hospodské písně zahraje dvoučlenná cestovní sestava Pražské jidiš kapely. Přijďte v hojném počtu a pozvěte příbuzné ze široka daleka, abychom se společně mohli pochlubit a potěšit poldy země převedenými do podoby chleba tekutého i k zakousnutí, kultury gastronomické i akustické," zval hosty a milovníky piva do mystické Valče Vojtěch Vasko.

Pokud se zvýší DPH u točeného piva ze současných 10 na 21 procent, jak navrhuje vládní úsporný balíček, přijde vlna zavírání vesnických hospod. Ukazují to data pivovarů, které si dělaly vlastní průzkum. Vysoké náklady na provoz a málo hostů už teď přispěly k zavření stovek malých podniků.

„Podle dat zhruba deset procent hospodských zvažuje, že po zavedení vyšší sazby skončí. Pět procent je definitivně rozhodnuto, že až to nastane, tak to bude konec pro jejich podnikání,“ sdělil tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

„Polovina hospod neprodává jídlo, takže žijí jenom z nápojů, a pakliže budou nápoje dražší, tak se dá očekávat, že nebudou prodávat tolik. Bude následovat další vlna zavírání,“ souhlasil mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Radek Tulis.

Hospody jasně říkají, že vyšší sazbu DPH hostům do ceny promítnout nemůžou a samy to nezvládnou. „Není možné, abychom zdražili pivo o celých 11 procent. To bychom určitě přišli o hosty,“ podotkl majitel restaurace U Pechtů Martin Pejchar.

Souhlasí s tím i prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová: „Obávám se, že řada klasických venkovských hospod, na které jsme byli zvyklí, skutečně skončí.“

A to se už děje, podle pivovarů jen za poslední čtyři roky skončilo přes 250 hospod na malých městech. „Vážení hosté, přátelé a příznivci Chodské Chalupy. Chtěli bychom vám ze srdce poděkovat za přízeň po celé ty dlouhé roky, co naši restauraci provozujeme. Vzhledem k současné ‚realitě‘, která nás radikálně a neomylně likviduje (ceny energie, plyn, potraviny apod.) oznamujeme dočasné uzavření restaurace,“ uvedla domažlická restaurace na svých webových stránkách.

Pivo se pije méně
Na hospodách se podepsal nejen covid, ale také rostoucí náklady v posledních letech, vysoká inflace a nedostatek personálu. Navíc pivo se obecně pije méně. „I provoz podniků, které úplně nezavřely, bývá často omezen,“ dodal tiskový mluvčí Pivovaru Svijany Luboš Spálovský. „Dostali jsme se už do takové fáze, kdy otevíráme odpoledne v pět, prodáme tak dvacet točených desítek,“ přiznala provozovatelka Hostince Vysoké Pole Marie Šerá.

Z dat pivovarů vyplývá, že v roce 2019 do vesnické hospody chodilo alespoň jednou za 14 dní 67 procent lidí, loni už to bylo jen 62 procent. Důvodem je i to, že už během covidu se lidé naučili pít třeba se sousedy doma, v garážích nebo na zahradách.

Polské pšeničné pivo Grodzisk získalo titul nejlepšího stylu piva na světě. České pivo Pilsner Urquell se umístilo na pátém místě. Žebříček sestavil web o jídle Taste Atlas podle hlasování čtenářů z celého světa, které trvalo až do března.

Na druhém a třetím místě se umístila Belgie se svými pivy Tripel a Lambic, čtvrté je německé pivo Weissebier. Skóre 4,3 bodu z pěti získala česká Plzeň, vítězství jí uniklo o tři desetiny bodu. Co se však týče celkové popularity, právě toto české pivo se řadí na druhé místo.

Vítězné Grodziskie je svrchně kvašené pšeničné pivo pocházející z Velkopolska, na trhu je dostupné také pod názvy Grätzer, Grodzisz nebo Piwo z Grodziska. „Ve vůni a chuti se objevují tóny kouřového dubu, které jsou často doprovázeny bylinnými, květinovými nebo kořenitými nuancemi,“ zmiňuje server Taste Atlas.