Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Obnovený pivovar v Kamenici nad Lipou

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Česká televizeKamenice nad Lipou

V Kamenici nad Lipou obnovují zchátralý pivovar. Desítky let sloužil jako sklad ovoce a zeleniny. Teď v něm začali po 70 letech znovu vařit pivo. A připravují jeho slavnostní otevření.

Klenuté historické sklepy, kde se vařilo a skladovalo pivo už od 17. století, začínají znovu sloužit svému původnímu účelu.
Právě teď začíná zkušební provoz nové varny a na 28. října připravují slavnostní otevření pivovaru. Otevíráme po 70 letech, protože Kamenický pivovar byl zavřen na podzim 1947.

Budovy je nutné obnovit i zvenku. Za éry komunismu velmi zchátraly a až do nedávna tady byl velkosklad potravin. Tady byly brambory, melouny, jablka, nahoře se skladovaly potraviny.

Teď už jsou tady ale zpátky, a to v šesti patrech nad sebou, nejmodernější pivovarnické technologie. Ke stávajícím 18 ležáckým tankům jich přibude ještě dalších 25. Technici právě pracují na jejich instalaci.

První kamenické pivo už se prodává a má velký úspěch. Dosavadní kapacita pivovaru nestačí vykrývat poptávku.
Automatickou stáčecí linku pořídí až v příštím roce. Do té doby je potřeba pivo stáčet ručně. Je to dvanáctihodinová směna a za tu dobu jsme schopni vytočit asi 2 000 lahví. Pořád jsme vyprodaní, tak jsme moc rádi, a to je naším cílem.

Pivovarnictví zažívá v Česku velký rozmach. V posledních pěti letech u nás každoročně vzniklo 40 až 50 nových minipivovarů. Teď už jich je 375. Kameničtí ale nechtějí zůstat jen u malého pivovaru. Do 5 let prý zvýší roční výstav piva až na 35 000 hektolitrů.

Chmelený speciál, to je novinka od Corgoně

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

Tradícia špeciálov, ktoré majú korene v nitrianskom kraji, tak pokračuje ďalej. Historicky prvú voľbu, ktorá prebehla na jar, robili, ako inak, Nitrania. Aktuálnu jesennú mali zase pod palcom krčmári a štamgasti zo Záhoria.

Rozhodovali na profesionálnej ochutnávke tu neďaleko v Hurbanove a medzi dvoma chmeľmi - Fuggles a Crystal. Oba pochádzajú z anglickej pivovarníckej tradície. Po zodpovednom rozhodovaní napokon vybrali vzorku so zemitým a korenistejším chmeľom Fuggles.

„Ide o silne chmeľové pivo so sladovými tónmi. Jeho farba je číra zlatistá s jantárovými odleskami, pričom pena je krémová a v čistom pohári efektne krúžkuje po stranách. Horkosť mu dodávajú práve skvelo vybrané a namiešané odrody chmeľov Fuggles a Aurora, ktorý je štandardne využívaný v pive značky Corgoň,“ dopĺňa obchodný sládok spoločnosti Heineken Slovensko Karol France. Majitelia prevádzok a ich štamgasti sa tak môžu tešiť na plnú, sladovú chuť s príjemným postupným otváraním horkosti a jej dlhotrvajúcim doznievaním.

„Týmto jesenným spodne kvaseným svetlým ležiakom so stupňovitosťou 12% pokračuje Corgoň v sérii limitovaných špeciálov pre chlapov, ktorí obľubujú tú správnu horkosť,“ povedal brand manažér značky Peter Nikodem. Podľa Ivana Macenauera z pohostinstva u Templa v obci Šaštín-Stráže je jesenný špeciál výborný najmä k sledovaniu športových zápasov:

„Anglicko mám rád pre výborný futbal. Je to výborný bonus, že k sledovaniu futbalových zápasov anglickej ligy môžem chlapom odporučiť pivo s chmeľom z tejto krajiny. Pre našich chlapov to bude niečo nové a výnimočné.“ Voľbu krčmárov a štamgastov zo Záhoria už môžu ochutnať všetci slovenskí fanúšikovia horkých spája vášeň pre horkosť. Pozor, sudy sú už narazené, ale len do vypredania zásob.

Pivovar Šariš zachránil žíznivé východňáry

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

Keď druhého júla 1967 v prešovských pohostinstvách prvýkrát čapovali svetlú desiatku Šariš, bol to veľký deň pre všetkých milovníkov piva. Dnes, keď sa desiatky pivární a značiek bijú o svojho zákazníka, sa zdá priam neuveriteľné, že východniarov vtedy trápil smäd... Malé pivovary v Košiciach, Poprade a Michalovciach koncom 60. rokov 20. storočia nestačili uspokojiť dopyt, pivo sa muselo dovážať z Čiech. Súdruhovia vo vláde a strane rozhodli, na východe sa musí postaviť moderný pivovar. A bol to jeden z mála výborných nápadov Komunistickej strany Slovenska, ktorý navždy zmenil región Veľkého Šariša. Východniari dostali svoje pivo a srdcom sú mu verní dodnes, pri oslavách päťdesiatky sa ich do areálu nahrnulo rekordné množstvo - viac ako 20-tisíc. S radosťou a pýchou prišli popriať svojmu pivu všetko najlepšie.

Dnes 69-ročný Jozef Havelka bol vtedy čerstvým absolventom SVŠT v Bratislave, keď ho ako stavebného inžiniera v roku 1964 prevelili na stavebnú správu 22 v Michalovciach a poverili funkciou stavbyvedúceho pre stavbu pivovaru.

Ďatelinové pole a v posteli s majstrom
„Stavenisko budúceho pivovaru ma privítalo prekrásnym pohľadom, lebo všade som videl len ďatelinové pole a na okraji tohto poľa pristavená maringotka, ktorá slúžila ako mini kancelária s jednou posteľou a v nej sa nachádzal prvý majster na stavbe J. Dudáš. Nakoľko v maringotke bolo len jedno miesto na spanie, navštívil som predsedu MNV vo V. Šariši pána Čaju a oboznámil som ho zo situáciou, že Chemkostav začína s výstavbou pivovaru a je potrebné pomôcť pri počiatočných prácach a ubytovaní. Pán predseda MNV prejavoval hneď od začiatku nesmiernu radosť z toho, že taká významná stavba sa bude realizovať práve tu. Prvú noc som aj tak spal na jednej posteli s pánom majstrom, v ďalších dňoch už na priváte," s úsmevom spomína Jozef Havelka.

Pri stavbe pivovaru sa už využívali moderné metódy, pracovalo sa na dve zmeny. Pri betonáži základov počas mrazov sa využívalo zohrievanie betonárskych štrkopieskov pomocou ihiel, do ktorých sa vháňala horúca para.

Dvanástka sa čapovala za korunu sedemdesiat halierov
„V rámci výstavby bol vybudovaný aj skupinový vodovod Šarišské Michaľany - V. Šariš - Prešov v profile 700 mm v dĺžke 7 km, bolo vybudované pramenisko v Šarišských Michaľanoch, odkiaľ sa z vrtných studní dostáva voda do skupinového vodovodu, to znamená, že aj do pivovaru. Na kopci smerom na Gregorovce je vybudovaný vodojem pre potreby pivovaru. Okrem výborného vodného systému s kvalitnou vodou zavážilo aj výborné dopravné spojenie s mestom Prešov."

Jozef Havelka, prvý majster varne Ján Ivanecký i sládek Juraj Jusko spomínajú, že najkvalitnejšie pivo bolo uvarené už v prvej várke, lebo na výrobu piva boli použité najkvalitnejšie suroviny - jačmenný slad, chmeľ, voda a kvasinky. Pivári vtedy tvrdili, že toto pivo bolo lepšie ako české. Krígeľ dvanástky stál vtedy 1,70 Kčs a mesačný plat bol 1600 korún. Kde sú tie časy, smejú sa.

Za socializmu sa pilo piva oveľa viac
Keď pivovar stavali, bol jeho súčasný riaditeľ Ján Čerkala ešte malý chlapec, ktorý ani vo sne netušil, ako veľmi ovplyvní aj jeho život. „Pritom Veľký Šariš nebol jedinou vybranou lokalitou, o ktorej sa uvažovalo. Súťažil s Kapušanmi, kde mali tiež napojenie na železničnú vlečku, ale rozhodlo, že tam bola veľká zásoba benzínu a to s pivom neladilo. Tak prišiel konečný verdikt, stavať sa bude vo Veľkom Šariši."

Na východnom Slovensku v 60. rokoch 20. storočia pokračovala industrializácia, stavali sa cukrovary, pekárne, fabriky a množstvo robotníkov potrebovalo po práci tekutý chlieb. Technologicky zastarané pivovary kapacitne nestíhali aj preto, že vtedy sa vypilo ročne vyše 5 miliónov hektolitrov piva, štatisticky vzaté viac ako 100 litrov na hlavu.

„Dnes je to približne 3,7 milióna, teda podstatne menej. Je za tým zmena životného štýlu, ľudia majú oveľa širší výber nápojov, lebo vtedy bolo pivo, víno alebo pálenka. Dnes má pivo ako nápoj na trhu obrovskú konkurenciu, nehovoriac o tom, že veľa ľudí chodí dnes do práce autom, fungujú kontroly na alkohol, čo predtým nebolo, alkohol v práci sa ticho toleroval, popíjalo sa bežne. Veď sa traduje, že v 50. rokoch bol alkohol pri dopravnej nehode poľahčujúcou okolnosťou," smeje sa Ján Čerkala, ktorý v Pivovare Šariš začínal ako brigádnik pred 36 rokmi.

Prišiel ako brigádnik, zostal 36 rokov
„Neprijali ma na vysokú školu, tak som nastúpil, že rok nejako vydržím a uvidíme, čo bude ďalej. Nastúpil som na sladovňu, začal robiť na zmeny ako operátor výroby sladu, postupne sa mi tam zapáčilo a začal som tam pracovať a posúvať sa v hierarchii cez majstra, vedúceho sladovne, vedúceho stáčania, vedúceho výroby a posledných dvadsať rokov som technickým riaditeľom, resp. manažérom závodu vo Veľkom Šariši."

Niekomu sa môže zdať, že robiť v jednej firme 36 rokov musí byť poriadna nuda, to však nepozná riaditeľa. Ján Čerkala rozhodne nepatrí k ľuďom, ktorí sa dokážu nudiť, má rád svoju prácu a dokonca aj zmeny, nikdy nemá pocit, že sa už nemá čo naučiť, neustále si stanovuje nové výzvy, ktoré posúvajú Šariš dopredu. Navyše nie je manažérom dosadeným zvonku, ktorý nemá o pivovarníctve ani páru, všetky prevádzky dôverne pozná, takže mu ťažko niekto povie, čo sa dá a čo naopak nie.

Riaditeľ Čerkala: Za úspechom sú ľudia
„Mám prehľad aj cit rozoznať, čo je reálne. Je veľmi dôležité mať širokú základňu skúseností a vedomostí, človek vie, čo sa deje a potom stojíte pevnými nohami na zemi a viete odhadnúť situáciu. Viem ľahšie rozhodnúť a najmä viem, že úspech pivovaru je úspechom ľudí, lebo moderné stroje kvalitné pivo nenavaria, potrebujú odborníkov, ktorí chcú, majú radi svoju prácu, vzdelávajú sa, nechýba im talent a cit nastaviť technologický proces tak, že vo výsledku má zákazník vždy výborný Šariš, najlepšie slovenské pivo s vysokou piteľnosťou. Vyvážený balans troch chutí - sladkej, kyslej a horkej, spôsobuje, že keď si dáte jedno, dostanete chuť na druhé i tretie...," usmieva sa spokojne.

S radosťou spomína na nedávny Deň otvorených dverí, keď do areálu prišiel rekordný počet fanúšikov piva Šariš. "Keď som videl úplne natrieskaný dvor ľudí v dobrej nálade s naším pivom v ruke vo výbornej zábave, išla z toho ohromná pozitívna energia, veľmi sa teším a zároveň ďakujem východniarom, že sú takí srdeční lokálpatrioti."

Zamestnanci majú u Jána Čerkalu status najvyššej priority. „Dávame veľa peňazí na vzdelávanie zamestnancov v pivárskej akadémii, trendových kurzoch, počítačových znalostiach. Každá pozícia v procese výroby piva je úzko špecializovaná, filtrácia, varňa, labák, stáčanie, každý musí vedieť a rozumieť svojej robote, lebo keď jeden zahapruje, znehodnotí prácu všetkých a pivko nebude také, aké má byť. Najlepšie na Slovensku."

Za 36 rokov zažil v pivovare socialistické plánovanie, keď Šariš vyrábal pivo aj na export k našim bratom v RVHP v Maďarsku, Poľsku i Sovietskom zväze, privatizáciu slovenským podnikateľom Rudolfom Mosným po Novembri ´89, ktorý ho v roku 1997 bez investícií dobre predal juhoafrickej nadnárodnej spoločnosti South African Breweries (SAB). Štvrtý najväčší výrobca piva na svete, s bohatými výrobnými aj marketingovými skúsenosťami, urobil v závode Šariš rozsiahlu modernizáciu.

Prírodné pivo bez gramu chémie
„Bola to konzervatívna spoločnosť, ktorej vedenie nám vždy zdôrazňovalo, aby sme robili a my sme aj vždy robili čisté prírodné pivo. Nepoužili sme gram chémie na to, aby sme napríklad stabilizovali penu alebo urýchľovali výrobu piva," spomína Čerkala. Keď do juhoafrickej spoločnosti vstúpili Američania, čo sa prejavilo v názve SABMiller, bolo jasné, že na svetovej scéne dôjde ku gigantickým fúziám. V česko-slovenskom priestore mala globalizácia podobu licenčnej výroby. Okrem českých značiek sa v Šariši varí aj Birell, Smädný mních (vymyslel ho R. Mosný), Topvar a majú aj licenciu na známe pivo z nemeckého Oktoberfestu Hot Brau pre maďarský trh.

"Podporili naše lokálne značky, jediné, čo chceli bolo, aby sme nemenili receptúru a nakupovali rovnaké suroviny bez ohľadu na úrodu a ceny. Skrátka, aby sa chuť piva nemenila za žiadnych okolností," hovorí Čerkala.

Dva roky dozadu sa majiteľmi Šarišu stala japonská nadnárodná pivovarnícka spoločnosť Asahi Group, ktorá ho kúpila od belgicko-brazílskeho giganta Anheuser Busch InBev ako súčasť spoločnosti Pivovary Topvar a získala aj český Plzenský Prazdroj.

Pripitých zamestnancov ako za socíku už nestretnete
„Najväčšie zmeny, ktoré vnímam, keď porovnám socializmus so súčasnosťou? Najväčšou je pracovná disciplína a prístup ľudí k robote, dnes už nestretnete vo výrobe človeka, ktorý na vás pozerá s mútnymi očami a pri odchode z nočnej sú mu dvere na vrátnici malé. Dnes sa už nestane, že várku prevaria alebo vykypí... Dnes je neporovnateľne vyššia hygiena pri výrobe piva a kedysi nedokázali vykvasiť pivo iba na 3,1 percenta alkoholu, dnes je to 5 percent vďaka modernej technológii. Myslím, že reči o tom, že v minulosti bol Šariš lepší, sú len nostalgiou bez štipky pravdy," hovorí Ján Čerkala. Dokopy dnes v Šariši vyrábajú 12 rôznych značiek pív a balia ich do viac ako sto druhov balení, plechoviek, fliaš, sudov. Vo výrobe a sklade je zamestnaných vyše 200 ľudí, sezónne si najímajú brigádnikov.

A čo by si želal riaditeľ Ján Čerkala?
„Aby fabrika prosperovala, aby bola v top špici vo firemnom rebríčku, aby mala vzdelaných zamestnancov, vyrábala naďalej špičkový produkt kvalitou i dizajnom, aby pivovar vyzeral aj vizuálne lepšie, na čom sme už začali pracovať firemným vysádzaním stromčekov a aby sme naďalej podporovali všetky užitočné projekty, ktoré povedú k rozvoju regiónu. Lebo len keď sa bude dariť ľuďom okolo nás, bude sa dariť aj nám."

Míľniky
Novodobá história pivovarníctva vo Veľkom Šariši sa začala písať položením základného kameňa výstavby pivovaru dňa 1. septembra 1964. Investorom výstavby boli Pivovary a sladovne, odborové riaditeľstvo v Bratislave. Kapacita projektovaného pivovaru bola 600-tisíc hektolitrov, celkový investičný náklad činil 160 miliónov Kčs.

Vyvrcholením tohto stavebného projektu bolo uvarenie prvej várky piva v novovybudovanom pivovare dňa 26. mája 1967. Vznikol národný podnik Šarišské pivovary.

V roku 1976 bola priamo v areáli pivovaru zahájená výstavba sladovne a 7. januára 1981 bolo vyrobených prvých 1500 ton sladu. Na konci 70. rokov bola ponuka Šarišského pivovaru skutočne bohatá. Milovníci piva si pochutnávali na 7, 8, 10 a 12 % sudových

a fľašových pivách. K dispozícii boli aj špeciality – 14 % svetlé pivo i 16-stupňový tmavý Šariš. Začala sa vyrábať aj verzia nealko a DIA.

V roku 1982 bol k pivovaru priradený aj prešovský závod, na výrobu nealkoholických nápojov.

Do konca roku 1987 vyrobil pivovar Šariš viac ako 11 miliónov hektolitrov piva, z ktorého takmer 1,5 milióna hektolitrov bolo vyvezených do zahraničia. V tomto období bol najväčším vývozcom piva na Slovensku. Jeho ročná produkcia bola 600-tisíc hektolitrov piva.

1967
História novodobého pivovarníctva pod Šarišským hradom siaha do obdobia 60. rokov, keď bolo rozhodnuté postaviť nový, veľkokapacitný a moderný pivovar. Prvá várka piva

Šariš 10% v novom pivovare s kapacitou 600 000 hl piva bola uvarená 26. mája 1967.

1969
Značka Šariš sa vďaka dobrej kvalite veľmi rýchlo dostala do povedomia spotrebiteľskej verejnosti tak na vnútornom trhu, ako aj v zahraničí. Už od roku 1969 sa pivo Šariš začalo exportovať aj za hranice a prvým odberateľom bolo Maďarsko a ZSSR. Okrem 10 % svetlého piva sa v prvých rokoch vyrábalo aj 10 % tmavé pivo a 7 % svetlé pivo. Neskôr pribudlo vo výrobnom programe aj 14 % pivo svetlé a 16 % pivo tmavé.

1981
V roku 1981 bola postavená nová sladovňa s ročnou kapacitou 16 500 ton sladu a o dva roky neskôr sa začala v pivovare aj výroba nealkoholických nápojov v množstve 100 000 hl. Kapacita pivovaru sa zvýšila v roku 1983 na 900-tisíc hl piva a ako jeden z prvých pivovarov v Československu začal používať aj cylindricko-kónické tanky (CKT) a prešiel na tzv. jednofázový spôsob výroby piva, pri ktorom sa výrazne skráti cyklus procesu kvasenia a dokvasovania. Obľuba šarišského piva, ale aj jeho kvalita stále narastala a začiatkom deväťdesiatych rokov sa zvýšila kapacita pivovaru na milión hl piva ročne a pivovar sa stal druhým najväčším na Slovensku. Značka piva Šariš si prerazila cestu aj do Poľska, SNŠ, Juhoslávie, Rumunska, Anglicka, Švédska a Nemecka.

1997
V septembri 1997 získala väčšinový podiel akciovej spoločnosti Pivovar Šariš známa juhoafrická pivovarnícka spoločnosť “South African Breweries Ltd.”, ktorá je štvrtou najväčšou pivovarníckou spoločnosťou na svete a od tohto roku sa začína nová éra pivovaru.

Spoločnosť SAB investovala do novej techniky a technologických zariadení a rozšírila výrobu o ďalšie licenčné značky.

2001
V pivovare sa uvaril 20-miliónty hl piva od založenia pivovaru

50.000 lidí z Česka i ze světa přijelo oslavit 175. výročí slavného českého ležáku

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:PlzeňPrazdroj

Oslavit 175 let od uvaření první várky unikátního plzeňského ležáku přišlo na Pilsner Fest i přes nepřízeň počasí 50 000 tisíc návštěvníků, tedy stejně jako loni. Letos se však neslavilo pouze v areálu Plzeňského pivovaru, ale i na Mlýnské strouze a na náměstí Republiky. Město Plzeň bylo opět partnerem akce. K dispozici bylo přes 150 výčepů a sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, světová gastronomie reprezentující výběr z padesáti zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Vystoupily desítky hudebníků a kapel v čele s populární Lenny, Jelenem, Alicí a Danem Bártou či Support Lesbiens. Festival zároveň odstartoval regionální slavnosti uvaření první várky po celé České republice.

V noci a v ranních sobotních hodinách bylo počasí přímo příšerné. Naštěstí se oblačnost protrhala a během dne se dokonce chvílemi i ukázalo sluníčko, i když citelné chladno zůstalo. Plzeňský Prazdroj ale stále festival vylepšuje. Vhod přišly např. velkokapacitní stany, některé i s živou hudbou a gastronomickými lahůdkami.

I prohlídky pivovaru měly speciální festivalový prohlídkový okruh, během kterého návštěvníci prvně nahlédli do elektrocentrály. Zde se dozvěděli o Františku Spalkovi, jenž se zapsal do historie pivovaru tím, že mu umožnil nezávislost na dodávkách vody a elektřiny. Dále se sympatickou průvodkyní navštívili bednárnu Plzeňského Prazdroje, jež bývá zpřístupněna široké veřejnosti pouze v den Pilsner Festu, a která připomíná již téměř zapomenuté tradiční bednářské řemeslo. Neodmyslitelným završením prohlídky byly pivovarské sklepy, kde ochutnali nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell čepované přímo z dubových ležáckých sudů. Pro účastníky prohlídek byl k dispozici pro jednotlivé skupiny i firemní autobus.

Kromě tradičního přípitku v 18:42 hodin (čas koresponduje s rokem 1842), byly na obou hlavních scénách v pivovaru i na náměstí Republiky naraženy dva 175litrové sudy plzeňského ležáku. Obou těchto aktů se na obou scénách zúčastnili významní hosté, na hlavní scéně v pivovaře to byli Josef Bernard, hejtman Plzeňského kraje, Martin Zrzavecký, primátor města Plzně, Grant Liversage, generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant, Václav Berka, vedoucí starší sládek pivovaru a další.

Přes nepřízeň počasí si účastníci užívali pivo v té nejlepší kvalitě, včetně ochutnání plzeňského ležáku Pilsner Urquell v nefiltrované podobě a na několika místech bylo nabídnuto pivo přímo z tanku. Ve velkokapacitních stanech bylo možno zažít jedinečnou atmosféru jako v restauraci a vychutnat si si perfektně načepované pivo ve skle. Čepování probíhalo pod dohledem zkušených Master Bartenderů, finalistů soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského ležáku, kteří také ukázali jak správně načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko. To na místě předvedli praví mistři svého řemesla a bylo rovněž možno při této příležitost se potkat se se sládky Plzeňského Prazdroje. Ti, kteří se chtěli mistrné technice čepování sami alespoň částečně přiučit, mohli zavítat do stanu Na Spilce do Školy čepování.

K dobrému pivu patří dobré jídlo. Ve spojení s gurmánským Fresh Food festivalem byla připravena pestrá nabídka nejrůznějších českých i zahraničních specialit ze zemí, kam se Pilsner Urquell vyváží. Byly využity i místní dlouholeté partnerské restaurace, např. Lokál, Švejk a Na Spilce. Exkluzivním hostem festivalu byla pražská hospoda U Pinkasů, která se na Pilsner Festu letos objevila úplně poprvé.

Připraven byl rovněž bohatý doprovodný program, zejména hudební část měla vysokou úroveň. Stačí zmínit např. skupiny Support Lesbiens, Monkey Business, Mňága a Žďorp, Dan Bárta, Sto zvířat, Jelen a další. Velký úspěch měla i mladá zpěvačka Lenny, přestože začínala na hlavní scéně jako první před polednem.

Zbývá doplnit, že v kvalitě programu i návštěvnosti se plně vyrovnala scéně přímo v pivovaru i scéna na náměstí Republiky, nejen zmíněnými hudebními skupinami, ale i třeba školou čepování, kterou vtipně uváděl Jonáš Novotný. Mistrem čepování, který před naplněným náměstím dokázal natočit hladinku, šnyt i mlíko byl v soutěžích úspěšný Slávek Štych. Úkol zvládnout moderování celého dne zvládl velice úspěšně Jiří Pelnář.

Na náměstí Republiky ukončila ve 22 hodin večerní program skupina Jelen, v pivovaru byl program až do 01.00 hodin a uzavřela ho skupina Sto Zvířat.

Pro zájemce z Prahy byl vypraven speciální vlak, který byl pro všechny účastníky zdarma. Cílem bylo zároveň podpořit zodpovědnou konzumaci a zajistit tak všem návštěvníkům z Prahy a okolí bezpečný odjezd z Plzně.

Stejně jako v předchozích letech, oslavy výročí zrození plzeňského originálu Pilsner Festem nekončí. Na festival navážou regionální slavnosti po celé zemi, které připomenou první várku plzeňského ležáku. V říjnu a listopadu budou vybrané restaurace a pivnice po celé ČR čepovat nefiltrovaný Pilsner Urquell, naražený ze stylového dřevěného sudu plzeňským sládkem. Na Plzeň vychází datum 25.11. 2017 a akce proběhne postupně ve třech restauracích. Jsou to Restaurant 12, Restaurace U Salzmanů a U Malické brány.

O doprovodnou zábavu se postará putovní hudební kapela, která svůj repertoár podřídí vždy místu oslav. Roadshow s první várkou začne 12. října v Praze a bude putovat přes Brno, Bratislavu, Ostravu, Liberec, Karlovy Vary, Hradec Králové, České Budějovice a jak už bylo uveden zpět do Plzně, kde svou pouť 25. listopadu zakončí.

Oslavit 175. výročí světově proslulého českého ležáku přijelo do Plzně 50.000 lidí

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Jana LutonskáPrazdroj

Oslavit 175 let od uvaření první várky unikátního plzeňského ležáku přišlo na Pilsner Fest i přes nepřízeň počasí 50 000 tisíc návštěvníků, tedy stejně jako loni. Letos se však neslavilo pouze v areálu Plzeňského pivovaru, ale i na Mlýnské strouze a na náměstí Republiky. Město Plzeň bylo opět partnerem akce. K dispozici bylo přes 150 výčepů a sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, světová gastronomie reprezentující výběr z 50ti zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Dobrou zábavu dotvářela skvělá hudba - vystoupily desítky hudebníků a kapel v čele s populární Lenny, Jelenem, Alicí a Danem Bártou či Support Lesbiens. Festival zároveň odstartoval regionální slavnosti uvaření první várky po celé České republice.

„Jsem velmi rád, že tady teď mohu stát a slavit společně s Vámi 175 let od chvíle, kdy první sládek uvařil pivo Pilsner Urquell - pivo, které dobylo svět, pivo, které změnilo celé odvětví, pivo, které nás Čechy proslavilo,“ uvedl Václav Berka, vrchní obchodní sládek Pilsner Urquell na hlavním pódiu. Zároveň zdůraznil, že pivo, které se vaří v plzeňském pivovaru, má stále stejnou kvalitu jako v roce 1842 především díky tomu, že v něm pracují lidé zapálení pro věc, kteří nikdy neslevili z prvotřídních surovin a tradičních postupů. „Báječnou chuť našeho piva a jeho vysokou kvalitu dělá měkká plzeňská voda, plzeňský slad a žatecký chmel a dodržování tradičních receptur a procesů při vaření,“ vyzdvihl Berka. Že na český pivní originál jsou Češi po celém světě náležitě pyšni, potvrdila i řada sportovců v čele s olympijskými medailisty Martinou Sáblíkovou, Josefem Dostálem, Romanem Šebrlem a Jaroslavem Špačkem, kteří přišli popřát osobně nebo poslali videogratulaci.

175. výročí plzeňského ležáku se prolínalo programem celého PIlsner Festu. Vše směřovalo k symbolickému času 18:42, kdy si společně v jeden okamžik připili účastníci jak v pivovaru, tak na náměstí, aby si připomněly rok 1842, kdy se zrodila první várka originálu Pilsner Urquell. Václav Berka v tu chvíli narazil speciální dřevěný sud o objemu 175 litrů a společně s přítomnými milovníky plzeňského piva si připil na počest výročí zlatého českého ležáku.

Pivo na festivalu čepovali finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, díky níž Prazdroj rozvíjí vysokou úroveň české pivní kultury. K dispozici bylo letos navíc sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, v nichž se návštěvníci mohli nejen zahřát, ale vychutnat si pivo čepované do skla jako v dobré české hospodě. V nabídce byla typická česká jídla ale i světová gastronomie, tj. výběr z 50 zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Třešničkou na dortu byla nabídka hospody U Pinkasů, tj. historicky první hospody mimo Plzeň, kde se Pilsner Urquell čepoval.

Na cestu do Plzně a zpět účastníci opět využili speciálně vypravený vlak Českých drah. Tematickými soutěžemi a hudbou si tak cestu nechalo zpestřit několik set cestujících. Atraktivní byly i speciální komentované prohlídky pivovaru, kterých se jen během soboty zúčastnilo 2 000 návštěvníků. Přímo v pivovaru byl pak obrovský zájem o možnost vyfotit se na místě, kde v r. 1842 Pilsner Urquell vznikl. Fotku si tady pořídilo víc než 10 tisíc lidí.

Hudební program se odehrával hned na několika pódiích tak, aby si návštěvníci mohli užít různé styly. Jedním z vrcholů bylo vystoupení Alice a Daniela Bárty, který na pódiu na náměstí Republiky mezi jednotlivými písničkami vzpomínal na studentská léta v Plzni. Vedle muziky pak zejména nádvoří pivovaru patřilo tradičním pivovarským řemeslům. Své umění předvedli plzeňští bednáři, kteří vyrábějí a pečují o zdejší sudy a kádě, ve kterých ležák zraje stejným způsobem jako v roce 1842. Sládkové díky tomu mají šanci porovnat, jestli má pivo uvařené moderním způsobem tutéž chuť jako za časů jeho zakladatele Josefa Grolla.

Oslavy první várky pokračují
Oslavy 175. narozenin Pilsner Urquell budou pokračovat celý říjen i listopad. Vybrané restaurace a pivnice po celé České republice nabídnou nefiltrovaný plzeňský ležák ze stylového dřevěného sudu, který přiveze na koňském povozu česká formanka Jana Šůsová v doprovodu vrchního plzeňského sládka. Roadshow odstartuje 12. října v pražské restauraci u Pinkasů a potrvá až do 25. listopadu, kdy se slavnostně zakončí v plzeňském hostinci u Malické brány. Mezi tím navštíví přes třicet dalších hospod po celé České republice.

Tajemství piva? Podle vědců vědců pomáhá víc, než si myslíme

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Globe24.cz

Nenechte se odradit od pití piva. Vědci zjistili, jaké blahodárné účinky má na lidský organismus. Snižuje kupříkladu riziko rakoviny i mrtvice. Přečtěte si, co všechno pivo léčí.

Podle nejnovější studie je pivo dokonce zdravější než červené víno, uvedl portál topky.sk. Samozřejmě ale záleží na vypitém množství, protože nic se nemá přehánět. Pokud chcete z léčivých účinků piva vytěžit maximum, ideální jsou jedna až dvě sklenice denně, jinak dosáhnete spíše opačného efektu. A co všechno Čechy milovaný zlatý mok umí?

1. Snižuje riziko rakoviny
Pivo obsahuje velké množství antioxidantů, přičemž kupříkladu jedna portugalská studie zjistila, že pokud se v pivě marinuje maso, ztratí tak až 70 procent karcinogenních látek. V pivu obsažené flavonoidy, zejména hopein, také likvidují volné radikály, které jsou významným faktorem vzniku nádorů.

2. Brání infarktu
Podle nejnovějšího výzkumu italské Fondazion di Riecerca Cura, který přezkoumal 16 různých mezinárodních studií, měli lidé pijící půllitr piva denně o 31 procent nižší riziko srdečního onemocnění. Pivo mimo jiné zvyšuje hladinu "hodného" cholesterolu HDL a obsahuje flavonoidy a vitamíny skupiny B, které chrání před aterosklerózou a působí preventivně proti infarktu.

3. Zdravější ledviny
Chmel obsažený v pivě napomáhá k tomu, aby se v ledvinách neusazoval vápník a až o 40 procent tak snižuje riziko vzniku ledvinových kamenů. Samozřejmě také napomáhá dostatečné hydrataci organismu a celkově podporuje správné fungování ledvin.

4. Silnější kosti
Pivo obsahuje velké množství křemíku a studie zjistila, že starší lidé, kteří pijí dvě sklenice piva denně (ne však víc), mají hustší kosti a méně trpí zlomeninami. Nejvíc křemíku je ve světlém pivu a brání osteoporóze.

5. Podporuje zdraví mozku a je prevencí proti mrtvici
Podle výzkumů lidé konzumující pivo ve stáří až o pětinu méně často trpí duševními chorobami. Pivo také brání vzniku krevních sraženin a působí tak preventivně proti vzniku cévní mozkové příhody. Riziko mrtvice mírné pití piva snižuje až o 20 procent.

6. Snižuje riziko cukrovky
Harvardská studie z roku 2011 zkoumala 38 tisíc lidí středního věku a zjistila, že ti, kteří pili dvě sklenice piva denně, měli o 25 procent nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu. Díky chromu a vláknině pivo omezuje takzvanou inzulínovou rezistenci, která nemoc způsobuje.

7. Snižuje krevní tlak
U mírných pivařů výzkumy zjistily, že mají podstatně snížené riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, který je příčinou řady chorob včetně srdečního infarktu.

8. Zlepšuje fungování trávicího traktu
Pivo blahodárně působí na činnost zažívacího traktu, zejména díky obsaženému oxidu uhličitému a hořkým látkám chmele, které napomáhají k prokrvení sliznic, stimulují tvorbu slin, žluči a trávicích šťáv. Působí preventivně proti vzniku žlučových kamenů.

9. Zlepšuje pleť
Vitamíny, zejména skupiny B, a také kyseliny obsažené v pivu podporují metabolismus a regeneraci kůže. Pivo tak napomáhá vzniku kožního pigmentu a zkvalitňuje pleť.

10. Prodlužuje život
Americká metaanalýza 50 studií o pití piva zjistila, že mírní konzumenti zlatého moku žijí déle.


Pivovaru Protivín loni klesly tržby i zisk

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKRadegast

Pivovaru Protivín klesl loni zisk po zdanění o 1,2 milionu na 6,8 milionu Kč. Meziročně o 52,5 milionu nižší jsou i tržby, loni činily 170,4 milionu korun. Vyplývá to z údajů zveřejněných ve Sbírce listin. Pivovar patří do skupiny Pivovary Lobkowicz Group. Její akcie vlastní firma Lapasan, v níž drží většinový podíl čínská CEFC.

Protivínský pivovar se 73 zaměstnanci začal letos stáčet pivo do plechovek, jde o investici přes sto milionů korun. Podnik si od toho slibuje vyšší výstav, loňský byl 232.000 hektolitrů, letos plánuje nárůst o 30 procent. Pivovaru meziročně klesl i provozní výsledek hospodaření, o 1,6 milionu na devět milionů korun.

V představenstvu loni skončili Zdeněk Radil a Pavel Herman. Novým předsedou představenstva je Kamil Špendla, novým členem Jiří Charvát. Letos v únoru odešel místopředseda představenstva Petr Blažek, novým členem představenstva je Vladimír Chmelíček. Za poslední tři roky zrekonstruoval pivovar chlazení, čímž spoří podle svého staršího vyjádření energie, má novou plynovou kotelnu, jež byla předtím uhelná. Investoval i do varny.

Pivovar Protivín býval největší na Prácheňsku. Existoval již v 16. století, od roku 1711 patřil Schwarzenbergům. Firma uvádí, že nejslavnější období zažil na přelomu 19. a 20. století, v roce 1902 vyrobil pivovar 147.745 hektolitrů. Pivo vyvážel i do zámoří. Pivovar měl tehdy vlastní sklady v Praze, Vídni, Terstu, Záhřebu, Berlíně i New Yorku. V roce 1948 byl pivovar znárodněn, v červnu 2000 ho prodala společnost Jihočeské pivovary městu Protivín. Od roku 2008 patří do Pivovary Lobkowicz Group.

Jedna z největších pivovarských skupin v Česku Pivovary Lobkowicz Group loni prohloubila ztrátu na 106 milionů Kč proti předloňským 83 milionům. Čistý obrat skupiny vlastnící sedm pivovarů se zvýšil na 1,25 miliardy Kč.

Narozeniny Pilsner Urquell slavilo v Plzni padesát tisíc lidí

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czPrazdroj

Letos se však neslavilo pouze v areálu Plzeňského pivovaru, ale i na Mlýnské strouze a na náměstí Republiky. Město Plzeň bylo opět partnerem akce. K dispozici bylo přes 150 výčepů a sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, světová gastronomie reprezentující výběr z 50ti zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Dobrou zábavu dotvářela skvělá hudba - vystoupily desítky hudebníků a kapel v čele s populární Lenny, Jelenem, Alicí a Danem Bártou či Support Lesbiens. Festival zároveň odstartoval regionální slavnosti uvaření první várky po celé České republice.

„Jsem velmi rád, že tady teď mohu stát a slavit společně s Vámi 175 let od chvíle, kdy první sládek uvařil pivo Pilsner Urquell - pivo, které dobylo svět, pivo, které změnilo celé odvětví, pivo, které nás Čechy proslavilo,“ uvedl Václav Berka, vrchní obchodní sládek Pilsner Urquell na hlavním pódiu. Zároveň zdůraznil, že pivo, které se vaří v plzeňském pivovaru, má stále stejnou kvalitu jako v roce 1842 především díky tomu, že v něm pracují lidé zapálení pro věc, kteří nikdy neslevili z prvotřídních surovin a tradičních postupů. „Báječnou chuť našeho piva a jeho vysokou kvalitu dělá měkká plzeňská voda, plzeňský slad a žatecký chmel a dodržování tradičních receptur a procesů při vaření,“ vyzdvihl Berka. Že na český pivní originál jsou Češi po celém světě náležitě pyšni, potvrdila i řada sportovců v čele s olympijskými medailisty Martinou Sáblíkovou, Josefem Dostálem, Romanem Šebrlem a Jaroslavem Špačkem, kteří přišli popřát osobně nebo poslali videogratulaci.

175. výročí plzeňského ležáku se prolínalo programem celého PIlsner Festu. Vše směřovalo k symbolickému času 18:42, kdy si společně v jeden okamžik připili účastníci jak v pivovaru, tak na náměstí, aby si připomněly rok 1842, kdy se zrodila první várka originálu Pilsner Urquell. Václav Berka v tu chvíli narazil speciální dřevěný sud o objemu 175 litrů a společně s přítomnými milovníky plzeňského piva si připil na počest výročí zlatého českého ležáku.

Pivo na festivalu čepovali finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, díky níž Prazdroj rozvíjí vysokou úroveň české pivní kultury. K dispozici bylo letos navíc sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, v nichž se návštěvníci mohli nejen zahřát, ale vychutnat si pivo čepované do skla jako v dobré české hospodě. V nabídce byla typická česká jídla ale i světová gastronomie, tj. výběr z 50 zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Třešničkou na dortu byla nabídka hospody U Pinkasů, tj. historicky první hospody mimo Plzeň, kde se Pilsner Urquell čepoval.

Na cestu do Plzně a zpět účastníci opět využili speciálně vypravený vlak Českých drah. Tematickými soutěžemi a hudbou si tak cestu nechalo zpestřit několik set cestujících. Atraktivní byly i speciální komentované prohlídky pivovaru, kterých se jen během soboty zúčastnilo 2 000 návštěvníků. Přímo v pivovaru byl pak obrovský zájem o možnost vyfotit se na místě, kde v r. 1842 Pilsner Urquell vznikl. Fotku si tady pořídilo víc než 10 tisíc lidí.

Hudební program se odehrával hned na několika pódiích tak, aby si návštěvníci mohli užít různé styly. Jedním z vrcholů bylo vystoupení Alice a Daniela Bárty, který na pódiu na náměstí Republiky mezi jednotlivými písničkami vzpomínal na studentská léta v Plzni. Vedle muziky pak zejména nádvoří pivovaru patřilo tradičním pivovarským řemeslům. Své umění předvedli plzeňští bednáři, kteří vyrábějí a pečují o zdejší sudy a kádě, ve kterých ležák zraje stejným způsobem jako v roce 1842. Sládkové díky tomu mají šanci porovnat, jestli má pivo uvařené moderním způsobem tutéž chuť jako za časů jeho zakladatele Josefa Grolla.

Oslavy první várky pokračují
Oslavy 175. narozenin Pilsner Urquell budou pokračovat celý říjen i listopad. Vybrané restaurace a pivnice po celé České republice nabídnou nefiltrovaný plzeňský ležák ze stylového dřevěného sudu, který přiveze na koňském povozu česká formanka Jana Šůsová v doprovodu vrchního plzeňského sládka. Roadshow odstartuje 12. října v pražské restauraci u Pinkasů a potrvá až do 25. listopadu, kdy se slavnostně zakončí v plzeňském hostinci u Malické brány. Mezi tím navštíví přes třicet dalších hospod po celé České republice.

Radegast opět bodoval v soutěži Ćeské pivo roku 2017

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Moravskoslezské novinkyRadegast

Nošovická dvanáctka získala bronz v degustační soutěži České pivo 2017 v kategorii světlých ležáků. Radegast Ryze Hořká 12 si tak již potřetí, od uvedení na trh v roce 2014, přivezla z této prestižní pivní soutěže významné ocenění.

„Jsem rád, že se opět ukázalo, že správně hořké pivo Radegast zaujímá v pivním světě významné místo. Ryze Hořká 12 získává od roku 2014, kdy jsme uvařili první várku, ocenění jak doma, tak v zahraničí. Loni si například přivezla zlato z prestižní degustační soutěže v Austrálii,“ říká ředitel pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V letošním 17. ročníku soutěže porota degustovala 75 vzorků piv rozdělených do pěti soutěžních kategorií, což je o 17 vzorků více než v loňském roce. Odborná komise byla složená z pivovarníků, pedagogů, odborníků z Chmelařského institutu a Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Do soutěže se mohly přihlásit jen tuzemské pivovary produkující roční pivní výstav nad pět tisíc hektolitrů. Odbornou soutěž České pivo vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven již od roku 2001 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v roli odborného garanta.

České minipivovary donutily ke změnám velké výrobce, podobně jako dřív v USA

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal ŠenkStarobrno

● Starobrno se profiluje jako regionální značka. Do Prahy nebo i dál na export se netlačí
● "Lidé Starobrno často kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho pili naposled, odpovědí, že před několika lety," říká sládek a ředitel pivovaru Ondřej Koucký.
● Koucký v rozhovoru pro HN komentuje trendy pivního trhu i nové módy, které se na něm objevují.

Pivovar Starobrno ze skupiny Heineken utěšeně roste. Zůstává ale svým zaměřením regionálním pivem. Podle Ondřeje Kouckého, sládka a ředitele v jedné osobě, značka větší ambice, jako třeba "export" do Prahy nebo do světa, nemá. Dál chce prodávat hlavně, jak se říká, kolem komína.

Koucký dříve ve skupině Heineken pracoval například i v Indii, aktuálně se sám hodně věnuje párování piva s jídlem nebo takzvanému blendingu piv. V rozhovoru pro HN Koucký český pivní trh a některé jeho trendy připodobňuje k USA. A upozorňuje také na to, že pivo a svíčková příliš dohromady nejdou.

HN: Proč Brňané nadávají na Starobrno, tak jako třeba Pražané na Staropramen?
Podle mého názoru je to dáno tím, že pivovar byl v oblasti vždy dominantní a vždy se najde skupina lidí, která začne rebelovat proti takové dominanci už z principu. Ne všichni nadávají na Starobrno, protože ho pije stále víc lidí. Kolem komína docela prodáváme. Zároveň je také třeba říct, že je v Brně silná kultura malých pivovarů a méně známých pivovarů i z jiných regionů, které tu mají svou pozici. Zatímco my patříme pod nadnárodní společnost, což také ne úplně všem může konvenovat.

HN: Jaká je aktuální pověst značky Starobrno v Brně i jinde? Co znamená, když někomu řeknete: Jsem sládek Starobrna.
Snažím se, aby pověst byla co nejlepší. Často lidé kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho dotyčný pil naposledy, odpoví, že před několika lety. Tak se takového člověka snažím pozvat do pivovaru nebo aspoň do naší pivovarské restaurace, aby ochutnal třeba náš nefiltr, což je něco, co nabízejí minipivovary a co je vysoce konkurenceschopné.

HN: Jak dnes vypadá pivovar Starobrno?
Vyrábíme už přes milion hektolitrů piva ročně – v cisternách, v sudech, ve skle, v PET lahvích, v plechovkách. I když ty jsou naším pivem plněny v Krušovicích, kde je speciální plechovková linka. Co se značek týče, nejprodávanější pivo je Starobrno Medium, pak děláme tradiční výčepní, Draka dvanáctku a nefiltrovanou dvanáctku. Letos čekáme vyšší výstav než loni, z pohledu objemu se nám daří. Ale mění se celý trh. Méně se pije v hospodách a víc lidí kupuje plechovkové a petkové pivo. Na to reagujeme i ve výrobě.

HN: Jak je značka Starobrno zařazena a vnímána v celé skupině Heineken?
Z pivovarů ve skupině Heineken Česká republika jsme z hlediska tržeb největší. Je to silná regionální značka určená pro zákazníky na jižní Moravě. Nemáme ambice vozit ji někam do Prahy a podobně. Chuť Starobrna je uzpůsobená zvyklostem jihu Moravy. Místní piva byla vždy spíše sladší než hořčejší. I když toto vnímání chuťových profilů v jednotlivých regionech už není tak zřejmé, jako to bylo dřív. I malé pivovary dnes vozí pivo napříč republikou a do dříve zavedených pořádků se vnáší jakási pestrost. To bylo dřív mimo jiné zvykově zakázané, pivovary si nechodily vzájemně do svých rajonů. Spousta dřívějších zvyklostí už neplatí. Třeba že horníci pili silnější piva, protože měli dost peněz. Nebo že se ve slévárnách či sklárnách, zkrátka v horkých provozech, pilo méněstupňové pivo.

HN: Do čeho nyní ve Starobrnu nejvíc investujete?
Do toho, abychom neztráceli v našem regionu. Značka je poměrně konzervativní. Občas se pustíme do něčeho netradičního jako je zelené pivo. Chceme se držet klasických surovin, výroby poctivého piva a nejít do ničeho velkého překvapivého. Co se investic do technologií týče, v tom jsme poměrně daleko. Už před vstupem a posléze i po vstupu Heinekenu se pivovar hodně zmodernizoval. Výrobní zařízení, která máme, dalších dvacet, třicet let vydrží. Pracujeme na vyšší automatizaci výroby a nižší spotřebě energií.

HN: Když se jako jedna z mála značek v portfoliu Heinekenu věnujete všem segmentům pivního trhu, ve kterém z nich se vám daří nejvíce?
Spotřeba v hospodách představuje asi 60 procent našeho byznysu, 40 procent je pak realizováno v maloobchodě. Co se Brna a okolí týče, jsme zhruba v každé druhé hospodě, což je slušné číslo.

HN: Jaké trendy na českém pivním trhu vidíte?
Čím dál víc se pijí vícestupňová piva a klesá zájem o výčepní piva. S nárůstem minipivovarů je vidět to, že i větší pivovary se snaží o větší variabilitu. Lidé nechtějí jen světlou dvanáctku. Do toho lidé cestují, ochutnávají různá piva v cizině, tam to ochutnají a chtějí si dát takové pivo i doma. Tedy vidíme rozmach Stoutů, IPA, American Pale Ale. To je pro český trh nové. Minipivovary si mohou dovolit víc experimentovat, protože, když se jim s malou várkou něco nepovede, tak to není takový problém jako ve velkém pivovaru.

HN: Dělo se to, co zažíváme nyní my, před pár lety někde jinde? Že třeba mohou pivovary někde brát inspiraci?
Určitě v USA. Tam ale podobná vlna prošla už asi před třiceti lety. Fungovalo tam do té doby jen několik značek, které chutnali dost podobně. Proto se tam rozmohlo domácí vaření piva a z těchto takzvaných home brewerů se stali garážové pivovary, minipivovary a ty měly vliv na fungování i zavedených velkých pivovarů. V menší míře tím, co těď prožíváme my, žijí i další země jako Slovensko, Polsko, Itálie. Zěmě, které se to relativně vyhlo je Německo a především Bavorsko. Pivovarnictví se tam vyvíjelo dlouhé stovky let, neměli tam komunismus, který náš pivovarský průmysl dost pokřivil. V Německu naopak přežila řada malých pivovarů, každé městečko má svůj pivovar, svůj tradiční pivní styl charakteristický pro tu oblast.

HN: Co říkáte na módu radlerů, ciderů...
S každou módou, která se objěví je dobré se podívat, jak se daná věc vyvíjela v zahraničí. Před pěti, sedmi lety sem přišli radlery a vyskočily z nuly na 500 tisíc hektolitrů za rok. V Rakousku a Německu mají dlouhodobě kolem pěti procent trhu. U nás zájem o radlery a další pivní mixy rychle vyskočil, pak spadl a nyní znovu malinko stoupá. Viděl bych to tedy tak, že se bude udržovat na podobné hladině. A stejné to bude i s minipivovary. Nyní prochází hlavní vlna jejich nástupu a brzy přijde pokles s tím, jak malí výrobci začnou narážet na ekonomické limity. Ustálí se to.

HN: Vy jste dřívě působil profesně i v Indii v licenčním pivovaru Heinekenu v Bombaji. Tam se to má s pivem jak?
V Indii se o českém pivu neví skoro nic. Zajímalo mě proč. A pochopil jsem, že naše piva jsou pro ně moc hořké. Tamní piva jsou vyráběna zhruba se třetinovou hořkostí. Ale víc než, že bych se naučil vařit pivo, mi to dalo zkušenosti s tím, jak vycházet s lidmi. Pochopit kulturu, respektovat ji. Pracovat v nadnárodní společnosti a mít možnost pracovat sice v jedné firmě, ale v různých zemích, v různých pivovarech této společnosti, je jeden z největších benefitů. Předpokládám, že budu mít v dalších letech znovu podobnou příležitost někam na čas vycestovat.

HN: Jako pivního experta, zaujalo vás při vašich cestách ať už v rámci Heinekenu nebo vašch osobních něco co se týče piva a vztahu lidí k němu ve světě?
Pít pivo a mít lahev v ruce je někde symbol společenského statusu, tak to platí třeba v Africe. Mnohde je pivo relativně velice drahé. To je konečně i případ Indie.

HN: Věnujete se i párování piva s jídlem a dokonce blendování různých piv. K čemu se hodí české pivo?
Paradoxně, jak si všichni myslíme, tak ne ke guláši a už vůbec ne ke svíčkové. Český ležák a v guláši cibulový, karamelový nasládlý základ k sobě nepasují. Naopak bych náš ležák doporučil k tlačence nebo k vepřovému steaku. Určitě se dá také si zajímavě hrát s mícháním piv. Já osobně s tím začal teprve před pár měsíci. Viděl jsem to na pivních festivalech v Belgii. Vznikají zajímavé chutě. Podobně se dá s pivem pracovat i v mixologii s drinky.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160