Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Genderová neziskovka se pustila do pivovarníka Bernarda. Jde o jeho lechtivé reklamy

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:ParlamentníListy.czAutor:David HoraBernard

Do reklamy pivovaru Bernard se opřela Stínová rada pro reklamu. Na protest napsala dokonce otevřený dopis majiteli pivovaru. Na toho se, jak její zástupci píší, obracejí v souvislosti s reklamní kampaní s názvem „Rotující pípa“. Upozorňují především na reklamu s označením „feminist edition“. Na ní je sklenice piva, o kterou je opřeno ženské tělo s obličejem právě ředitele pivovaru. „Udělal jste si legraci, ale zároveň jste ponížil ženy. Přes zřejmě dobrý úmysl zůstává nová verze kampaně sexistická a uráží řadu lidí,“ píše se v dopise. Autoři dopisu vysvětlují také, jaké další reklamy pivovaru se jim nelíbily a proč.

„Bojujeme proti sexismu a genderově nekorektní reklamě,“ uvádí na svých stránkách Stínová rada pro reklamu. Jak sami sdělují, jedná se o skupinu aktivních občanů a občanek, kterým vadí sexistická reklama a nechtějí ji ve veřejném prostoru. „Sexismus je stejně jako například rasismus pouze dalším druhem diskriminace ve společnosti!“ píše se na stránkách Stínové rady pro reklamu.

Stínové reklamě se tentokrát stala trnem v oku právě reklamní kampaň pivovaru Bernard „Rotující pípa“, která, jak se v otevřeném dopise píše, využívá motiv tzv. pin-up girls. „Tyto reklamy navazují na Vaši online kampaň z předešlých let, vůči kterým se zvedla vlna kritiky ze strany široké veřejnosti z důvodu jejich sexistického (a v některých případech i rasistického) obsahu,“ uvádějí dále autoři dopisu a vysvětlují, co se jim už na těchto reklamách zdálo špatné.

Coby sexualizované zobrazení žen na těchto reklamách uvádějí jako příklad krátké šaty, výrazné líčení nebo třeba jejich výrazy ve tváři. Upozorňují také na to, že zobrazení žen nesouviselo s nabízeným produktem, neboť ženy v těchto reklamách pivo nepijí, ale slouží pouze k jeho „zkrášlení“.

„Setkali jsme se i s polotmavou i černou dvanáctkou a černou lavinou, které jsou ilustrovány ženami s tmavou barvou pleti. Těmito reklamami jste se zapsal po bok například reklamy s „černou sedmnáctkou za super cenu“ prodávající televizi a dalších rasistických reklam na scéně,“ upozorňuje Stínová rada pro reklamu a dodává, že sexismus a rasismus v reklamě jsou nejen v rozporu se zákony České republiky, ale hlavně jsou neetické a v rozporu s hodnotami vzájemného respektu a tolerance.

Stínové radě pro reklamu se nezamlouvají právě ani nové reklamy s označením „feminist edition“. Zástupci rady sice oceňují, že majitel pivovaru Bernard podle nich zareagoval na veřejnou kritiku a billboardy změnil. Způsob, který si vybral, se ovšem pisatelům dopisu příliš nelíbí. „Oceňujeme, že jste přistoupil na to, aby Váš obličej byl zobrazen na billboardech. Ovšem tím, že hlava žen byla vyměněna za Vaši, došlo naopak k tomu, že ženské tělo se stalo ještě více anonymním objektem. Udělal jste si legraci ze sebe, ale zároveň jste ponížil ženy,“ míní pisatelé dopisu s tím, že přes zřejmě dobrý úmysl zůstává nová verze kampaně podle nich sexistická a uráží prý řadu lidí. „Navíc tím, že jste na billboard přidal slovní spojení ‚feminist edition‘, využil jste stereotypní nahlížení na feminismus jako na směr myšlení, který je přehnaně upjatý,“ vyčítají majiteli pivovaru autoři dopisu.

Zástupci Stínové rady pro reklamu na závěr navrhli majiteli pivovaru řešení. „Navrhujeme, aby prvním vstřícným krokem bylo stažení problematických billboardů a případně nahrazení verzí, která bude v souladu s lidskou slušností, morálkou a etikou a nebude snižovat postavení žen a menšin v naší společnosti,“ píše se v otevřeném dopise. Pod tím je kromě zatím několik desítek jmen podepsán například Sexistický kix nebo ASPEKT.

Stínová rada pro reklamu má na svých stránkách příklady i dalších reklam, které označují za sexistické a genderově nekorektní. Například reklama na montáž sádrokartonu, kde je fotka ženy v prádle s nápisem „i mně to hezky udělal“ používá podle Stínové rady pro reklamu jazykový sexismus. Poukazují i na využívání kusů těl. Jako příklad je tady billboard TOP 09 Havířov, kdy má žena na pravé straně hýždě nápis „TOP 09 vždy na pravém místě“.

Současné kauzy nás poškozují, zní z pivovaru Gambrinus

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Jitka NěmečkováGambrinus

Pivovar Gambrinus oznámil razantní krok ohledně svého dalšího účinkování v českém fotbale. Z pozice hlavního partnera, který podporuje fotbal na všech jeho úrovních rekordních devatenáct let, se rozhodl neuplatnit opci na pokračování sponzorství nejvyšší soutěže a reprezentace.

Gambrinus je neodmyslitelným partnerem českého fotbalu již téměř dvě desítky let. Zatímco se v průběhu času sponzoři měnili, přicházeli a odcházeli, pivovar vytrval ve sponzorství po celou tu dobu. Během těchto let podpořil fotbal nemalými prostředky, a to v časech dobrých a pro český fotbal úspěšných, tak i horších. Podle pivovaru však gradace posledních kauz, a hlavně jejich řešení v nedohlednu, přiměly i tak stabilního partnera, jakým Gambrinus vždy byl, k přehodnocení dosavadního postoje.

„Kauzy kolem vrcholového fotbalu a dlouhodobá neochota vedení FAČR udělat zásadní kroky pro zlepšení jeho jména poškozují i nás,“ vysvětluje důvody neuplatnění opce Marek Dvořák, marketingový manažer pivovaru Gambrinus a dodává: „Jsme si jistí, že nás fanoušci podpoří, i nadále budeme sponzorovat fotbal na nižších úrovních, kde cítíme skutečnou radost ze hry a férovost.“ Gambrinus již před lety založil program Kopeme za fotbal, ve kterém je zapojeno několik stovek amatérských fotbalových klubů. Tento program bude do budoucna pro pivovar hlavním spojením s fotbalem.

Současná sponzorská smlouva je sice platná do konce následující sezony, nicméně o konkrétní podobě vzájemné spolupráce na toto zbývající období chce pivovar Gambrinus intenzivně jednat. Neuplatnění opce se týká ročníku 2018/2019.

Další rána pro fotbal? Gambrinus končí se sponzorstvím reprezentace i ligy

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKGambrinus

Pivovar Gambrinus se rozhodl ukončit sponzorství reprezentace a první ligy v důsledku současné krize ve vedení Fotbalové asociace ČR a kauz týkajících se vrcholového fotbalu. Oznámil, že neprodlouží stávající smlouvu, která vyprší v roce 2018.

Gambrinus sponzoruje český fotbal devatenáct let. Patří mezi šest oficiálních partnerů reprezentace a je hlavní partner první ligy. Odhaduje se, že nyní přispívá do českého fotbalu částkou okolo 20 až 25 milionů korun ročně. "Současná sponzorská smlouva je sice platná do konce následující sezony, nicméně o konkrétní podobě vzájemné spolupráce na toto zbývající období chceme intenzivně jednat," uvedl manažer pivovaru Marek Dvořák.

Krok, ke kterému se vedení Gambrinusu rozhodlo, není úplným překvapením, protože společnost už před týdnem bezprostředně po valné hromadě uvedla, že vnímá situaci jako kritickou a bude zvažovat další postup.

Fotbalová asociace i Ligová fotbalová asociace o tomto kroku tedy již dopředu věděly: "Pro fotbal jako celek to není neočekávaný krok. Spolupráce se společností Gambrinus byla dlouhodobá a je těžké si po 19 letech představit fotbal bez její účasti," uvedly ve společném prohlášení Ligová fotbalová asociace, Fotbalová asociace ČR a její marketingová společnost STES.

"I proto budeme dále pokračovat v jednáních a pevně doufáme, že dokážeme se společností Gambrinus najít shodu v některých jiných patrech fotbalu. V tuto chvíli řešíme, jakou formu spolupráce nastavit od sezony 2018/19 především v projektech směřujících k výkonnostnímu fotbalu," stojí v prohlášení.

Gambrinus však bude dál finančně podporovat amatérské soutěže, například programem Kopeme za fotbal, do kterého je zapojeno několik stovek klubů na nižší úrovni.

Vedení českého fotbalu prochází od počátku května krizí kvůli kauze se zmanipulovanými dotacemi. Bývalý předseda FAČR Miroslav Pelta je obviněný z údajné manipulace s dotacemi ministerstva školství a obvinění čelí i asociace jako právní subjekt. Na valné hromadě 2. června měl však být zvolen nový šéf českého fotbalu. Nestalo se tak a Pelta následně na svou funkci rezignoval.

Čínská společnost CEFC zatím partnerem reprezentace zůstala. Firma vlastnící Slavii prostřednictvím svého zástupce Jaroslava Tvrdíka před valnou hromadou hrozila, že ukončí spolupráci s FAČR, pokud nový výkonný výbor bude pod nadvládou Romana Berbra. To však zablokovala moravská komora, což Tvrdík označil za důvod, proč CEFC u fotbalu zatím zůstane. V uplynulé sezoně nesla první liga název ePojisteni.cz. Firma ale od sponzorství ustoupila již v lednu, takže ukončení spolupráce nesouvisí s nynější krizí.

Velké pivovary začínají přemýšlet o stavbě minipivovarů

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Svět potravinAutor:ČTK

Velké pivovary se zajímají o trh minipivovarů, přemýšlí i o stavbě vlastních. Malých stále přibývá zhruba 50 ročně, nyní je jich kolem 360, řekl dnes novinářům prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle něj jde ve světě o běžnou věc, například v USA. Konkrétní stavbu, případně akvizici minipivovaru ze strany velkých koncernů, však neuvedl. Některé pivovary zájem o minipivovary připouští.

Podle Šuráně díky konkurenci ze strany minipivovarů velcí výrobci stále posílají na trh více a více speciálních piv, nebo třeba nepasterovaná, či nefiltrovaná piva nebo mok s čerstvým chmelem. "Já tomuto oboru předpovídám dalších deset let růstu a uvidíme, kdy přijde doba, kdy velké koncerny vytvoří řetězce minipivovarů," dodal. Podle něj velcí výrobci loni ve Spojených státech koupili 60 minipivovarů.

Svým způsobem jde tak dle něj o paradoxní situaci. "Člověk, který to prodal, si okamžitě založí nový. Takže si vychovávají a platí zase novou konkurenci. Nevím, jestli to takhle nějak daleko dospěje i u nás, ale už jsou i první úvahy, že se tím začínají zabývat," uvedl Šuráň.

"Naší vášní je kvalita piva. Obdivujeme ty malé pivovary, které dokážou přinášet jedinečnou chuť a kvalitu, a vnímáme je jako důležitou a cennou součást trhu pomáhající zachovat českou pivní kulturu. Uvažujeme o různých možnostech využití flexibility malých pivovarů," řekl ČTK ředitel marketingu a strategie Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Podle pivovaru Heineken jde sice o zajímavý trend, ale v současném byznys modelu společnosti není aplikovatelný. "Jako velký pivovar nemůžeme hrát klíčovou roli v craftovém segmentu, proto přemýšlíme o jiných cestách, jak využít rostoucí obliby minipivovarů mezi spotřebiteli," sdělila ČTK mluvčí společnosti Jana Pikardová. Příkladem podle ní je příkladem nákup kalifornské Lagunitas Brewing Company, který stále funguje i pod vlastnictvím Heinekenu samostatně.

Mluvčí pivovaru Staropramen Pavel Barvík ČTK sdělil, že mít piva z menších pivovarů je zajímavé kvůli pestrosti nabídky. Pivovary se ale na nákupy nechystají. "My k tomuto využíváme kapacitu našeho pivovaru Ostravar, který nám umožňuje vařit menší várky netradičních piv. Nemusíme tak situaci řešit akvizicí menšího pivovaru," uzavřel Barvík.

Minipivovary v Česku také zanikají, podle svazu jde přibližně o jeden na třicet nově vzniklých. Další možností je, že vyrobí více než 10.000 hektrolitrů piva ročně a dostane se tak mimo kategorii minipivovarů. Výrobní cena piva se podle Šuráně pohybuje okolo 8,5 až 9,5 koruny za půllitr.

Od pátku 16. června se během dvoudenního festivalu představí 70 minipivovarů v Královských zahradách Pražského hradu. Šestý ročník akce pořádá svaz, loňský ročník navštívilo 2600 hostů, vytočilo se 130 sudů piva.

Výstav českých pivovarů se loni zvýšil o 1,9 procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Domácí spotřeba zůstala 143 litrů piva na hlavu. Výroba piva z minipivovarů tak tvoří stále pouze zlomek české produkce.

„Hodně degustuju, potřebuju si nachutnat různé styly,“ říká domovarník

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Michal "Rachad" Hromas

Češi pijí skoro nejvíc piva na světe. I když se naše obliba omezuje především na klasický ležák, čím dál víc se dnes setkáváme s pivními speciály z malých rodinných pivovarů, lidé taky vaří pivo doma. Amatérští pivovarníci si říkají domovarníci. Už si založili vlastní cech, vydali knihu a pořádají soutěže a festivaly, kde svoje výtvory porovnávají. Honza svoji strojovnu v garáži pojmenoval Pivovar K lesu. Michal Hromas s ním probral nejen slady, kvasy a chmely, ale i radlery a v sousedních zemích populární piva s ovocnou šťávou. Rozhovor si poslechněte tady!

Honza z Babic začal vařit pivo doma v garáži rodinného domku před třemi lety. Začal s kupovaným setem, tzv. beer kitem. Když zjistil, že doma připravené pivo trumfne i průměrné pivo ze supermarketu, vaření docela propadl. Začal pracovat systematicky, postupně nakupoval slady, stahoval receptury ze stránek zavedených pivovarů a připravoval vlastní pivní speciály. Postupně se v malé garáži rodinného domku začala rozšiřovat domovarnická výbava o chladničky, malou varnu a linku na mytí lahví.

Během tří let to nebyla velká investice, ale i přesto dokáže Honza uvařit solidní množství piva v rozličných druzích. Díky tomu, že rodinu pravidelně vyváží na dovolenou a domovarnictví nepatří mezi záliby, které by blízké okolí výrazně obtěžovaly, rodina jeho koníčka toleruje. Podle Honzových dětí je vlastně fajn, že je od táty na chvíli pokoj.

„Hlavně si kup zavařovací hrnec!“
O pivu mluvil Honza více jak hodinu téměř bez nadechnutí. O rozličných sladech, svrchním i spodním kvašení, o koření, bylinkách. „Pšeničné pivo (weizenbier) může být zakalený, typicky voní po hřebíčku a po banánu. U ležáku by to bylo považováno za vadu,“ vysvětluje. Vařil pivo ze smrku, bezinek nebo šípku, používá meduňku, mátu nebo skořici. Kromě chmelu už použil pro přípravu piva i pelyněk s medem, podle historického receptu.

I když se mu nedá upřít kreativita, pracuje stále systematicky, s respektem k pivnímu stylu podle způsobu kvašení, barvy, chuti, vůně a obsahu alkoholu. Při exkurzích pořádaných cechem domovarníků se seznamuje s rozdíly mezi kvasy, slady, sleduje rozdíly v kvalitě vody i to, jaký vliv může mít i minimální rozdíl v teplotě na výslednou kvalitu piva. Když dva domovarníci dostanou stejný recept, mohou se podle Honzy výsledky výrazně lišit.

„Ve vaření ležáku jsme asi nejlepší na světě“
Podle našeho domovarníka máme největší spotřebu piva a nejlevnější pivo na světě. S takovou zkušeností se můžeme považovat za experty na pivo, zejména pokud jde o chuť a kvalitu servisu. To se bohužel omezuje na tradiční ležák, pokud jde o jiné typy piva, tam už si Čech úplně nepochutná. I přesto, pokud jde o pivní speciály, Češi stále více experimentují a o jiných typech piva se zvedá povědomí. V přípravě ležáku podle Honzy patříme ke světové špičce. I díky unikátnímu žateckému chmelu, tzv. poloranému červeňáku.

„Domovarník není pod tržním tlakem a může si dovolit větší kreativitu“
Honza má jasno. Jeho práce zajišťuje prostředky nejen pro kvalitní život celé jeho rodiny, ale také mu umožňuje věnovat se domovarnictví na úrovni, která mu vyhovuje. Vzhledem k tomu, že není vystaven ekonomickému tlaku, který by způsob a výsledky jeho práce nutně deformoval, může si dovolit pohrávat v menším množství s rozličnými typy piva. Prodávat by ho určitě nechtěl. Vaří si malé edice do lahví označených vlastní etiketou Pivovar K lesu. Jeho výtvory tak mohou ochutnávat jeho blízcí, rodina a přátelé.

Pět let festivalu Pivo na Náplavce

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Pivo na NáplavceAutor:Marek Kamlar

Na 200 speciálů od 50 malých českých pivovarů a minipivovarů, k tomu festivalové pivo, komentované prohlídky jediného lodního pivovaru u nás, pestrá nabídka tuzemské i zahraniční kuchyně a v neposlední řadě i hudba v podání progresivních a zajímavých živých hudebních formací. Nejen to čeká návštěvníky 5. ročníku festivalu Pivo na Náplavce, který se uskuteční v pátek 16. 6. od 14 do 22:00 a v sobotu 17. 6. 2017 od 10 do 22:00 na náplavce Rašínova nábřeží v Praze.

Na své si zde přijdou jak milovníci tzv. českého ležáku, tak i nadšenci do svrchně kvašených piv typu ale, stout, pšeničné a mnohých dalších. Zatímco některá piva zaujmou už pouhým názvem (Alík, Letní bikiny, Magor, Mušák, Nachmelená opice, Plešoun, Prewit, příp. Trumpova vlna), jiná spíše složením / způsobem výroby (pivo se sépiovým inkoustem, pivo uleželé na sušeném ovoci macerovaném v karibském rumu Abuelo či pšeničný speciál s ibiškovým květem a citronovou trávou) nebo zajímavým příběhem (např. Liberbeer, pivo teprve předloni založené Svobodné republiky Liberland). Pánové možná nepohrdnou pivem s příchutí chilli nebo uzeného masa, dámy pro změnu třeba pivy s příchutí borůvek, grepu, švestek či vanilky. Pamatováno bude i na „bezlepkáře“, pro které bude připraveno lahvové pivo Celia ve světlé a tmavé variantě, nebude však chybět ani lahvové nealkoholické pivo Střízlík a velmi pestrý sortiment limonád, vyrobených přímo v zúčastněných pivovarech – od klasické citronády s malinovkou přes bezovou, černorybízovou, jahodovou, levandulovou, višňovou a zázvorovou až po nevšední sladovou.
Jako každý rok bude na náplavce k ochutnání i limitovaná edice festivalového piva, tentokrát označeného jako Vltavské ouško. V objemu 500 litrů bylo vyrobeno v Rodinném pivovaru Krušnohor v Kraslicích na Sokolovsku a jedná se o výrazně hořkou desítku, s nižším stupněm prokvašení a chmelenou tzv. za studena.

Po každé degustaci dříve či později přijde chuť na něco k snědku. Pro tento případ bude připraveno nepřeberné množství lahůdek – klasický chléb se sádlem a škvarky, utopenci, nakládaný hermelín, vareniky, pelmeně, guláš z chobotnice, belgické hranolky, čerstvě pražené mandle, jarní závitky, plněné knedlíčky, vepřové a kuřecí špízy, grilované krevety, slané a sladké pohankové palačinky, pizza z pece, škvarkové tyčinky, pagáčky nebo cibulové kroužky.

K dokonalému zážitku z jídla a pití pochopitelně patří i kvalitní hudba. V pátek pro vás tedy vystoupí Rudovous (rock'n'schrammel shrapnel chanson), Vasilův Rubáš (folk-punk) a Afterglow (hard rock), v sobotu se pro změnu můžete těšit na Circus Brothers (dance music-klezmer), Nirvana tribute – in the name of Cobain (grunge) a Švihadlo (reggae-dub). V mezičasech se pak budete moci kochat uměním DJ Kida Dynamita.

Součástí sobotního programu bude od 8 do 14:00 i tradiční farmářský trh a od 10 do 14:00 bleší trh pivních suvenýrů. Po oba dny také budete moci zavítat na unikátní pivovar na lodi, která kvůli festivalu připluje ze svého stávajícího kotviště právě k Rašínovu nábřeží. Výrobní zařízení tohoto pivovaru je umístěno do dvou podlaží a návštěvníkům je dobře na očích. Komu by to však nestačilo, bude se moci přihlásit i na prohlídku s výkladem. V pátek se uskuteční v 16 a 18:00, v sobotu v 11:30, 13:30, 15:30 a 18:30, přičemž kapacita bude omezena na skupiny o 10 lidech a poplatek bude činit 50 Kč/os.
Vstup na festival i doprovodný kulturní program bude zdarma, podmínkou degustace piv však bude koupě skleněného džbánku, jehož užívání si klade za cíl nejen zvýšení kultury degustace, ale také snížení objemu vyprodukovaného odpadu. Týž džbánek bude možné používat po oba dny konání festivalu a senioři a členové Klubu přátel farmářského tržiště ho budou moci získat s 30% slevou.

Festival se koná pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a místostarosty MČ Praha 2 Jana Korsesky.

Boom minipivovarů stále trvá

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:ČMSMPAutor:Karolína Zikmundová

Na dnešní tiskové konferenci Českomoravského svazu minipivovarů uvedl jeho prezident Jan Šuráň, že boom minipivovarů pokračuje. V současné chvíli je jich v České republice kolem 360, rostou tempem 10 % ročně a tvoří 1,5 % z celkové produkce piva. Co nejvíce minipivovarů představí svaz v pátek 16. června a v sobotu 17. června na Festivalu minipivovarů na Pražském hradě.
Festival je v České republice výjimečnou akcí, jedná se o degustační festival, kde nejde o to prodat a vypít co nejvíce piva. Představí se na něm 66 českých minipivovarů, od Chebu až po Ostravu a také 4 zahraniční. Ty budou v letos z Maďarska. Jelikož je pro Maďarsko účast na festivalu velmi prestižní záležitostí, bude se jeho zahájení účastnit také maďarský velvyslanec.
Kvůli bezpečnostní situaci ve světě, která je velmi komplikovaná, musí svaz zajistit ochranu, která bude 4x dražší než v minulých letech, jelikož musí zamezit vstupu do prostor Královské zahrady Pražského hradu, kde se festival koná. Ta bude také po dobu konání festivalu vyjmuta z prostor Hradu.

Minipivovary, které se akce zúčastní, jsou členové Českomoravského svazu minipivovarů a jsou velmi pečlivě vybírány. Představí se jak dlouholetí členové svazu, tak členové noví. Hlavním partnerem festivalu jsou Pacovské strojírny, a.s., které jsou významným dodavatelem minipivovarů v České republice, ale i po celém světě. „Pacovské strojírny podporují aktivně fungování festivalu i svazu, jelikož se jedná o nejlegitimnějšího zástupce minipivovarů v České republice,“ uvedl Martin Hájek člen představenstva Pacovských strojíren, který je zároveň od jara novým víceprezidentem Českomoravského svazu minipivovarů.
„Českomoravský svaz minipivovarů funguje šest let a letos se také koná šestý ročník festivalu. Od začátku fungování svazu jsme nevzali ani korunu z dotací či podpor. Naše filozofie je od začátku taková, že jsme chtěli prokázat životaschopnost svazu a teprve poté můžeme požadovat nějaké peníze na činnost. Festival minipivovarů na Pražském hradě je nekomerční záležitostí a v podstatě všechny jeho ročníky byly ztrátové, což dokazuje, že ekonomický výsledek není účelem. Tím je prezentace minipivovarů,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Vstupenky na akci můžete pořídit v předprodeji, jsou dostupné online na www.minipivo.cz. Počet návštěvníků je limitován místem a bezpečností Pražského hradu, takže vstupenek je připraveno na každý den 1250, z nichž 500 se bude prodávat přímo na místě. Cena zahrnuje katalog pivovarů, degustační sklenici a neomezenou degustaci. K degustaci bude připraveno 140 druhů piva 33 různých stylů z celé republiky. Celkově se zdarma vyčepuje přes 7 000 litrů piva, což představuje na 93 000 degustačních porcí po 0,75 dl. Na návštěvníka tak připadne 37 degustačních dávek. Festival proběhne v prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 16. června od 14 - 20 hodin a v sobotu 17. června od 12 - 20 hodin.

Létající sládci. Ve světě vaří naše pivo

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jiří Janda

Jaké je nedostatkové „zboží" domácí výroby? Český sládek. O naše minipivovary mají zájem nadšenci z celého světa.

„České pivo je žádané jako celek, od chmele přes technologie až po lidi," řekl Martin Hájek z Pacovských strojíren, který je viceprezidentem Českomoravského svazu minipivovarů. „Už nikdo za námi nepřijde, že chce jenom železo," konstatoval. Někteří zahraniční zákazníci vyžadují českého technologa natrvalo. Jiným stačí na přechodnou dobu, než zaučí vlastní lidi.

Technologie z Pacovských strojíren vyrábějí pivo u nás i ve světě. Na Slovensku, v Německu a Rusku i v exotičtějších destinacích. Na jejich zařízeních se vaří pivo v Gruzii, Jižní Koreji, Japonsku či na Filipínách. K jejich obsluze alespoň pro začátek potřebují české profesionály.

Sehnat kvalitního sládka pro takový úkol ovšem není snadné ani v takové pivařské velmoci jako Česko. „Musí být dostatečně jazykově vybavený a mít zkušenosti a také být schopen sám ve světě prožít tak tři až čtyři měsíce," uvedl prezident svazu Jan Šuráň. Nyní jsou podle něj takovýchto odborníků v ČR tři až čtyři desítky. Plné ruce práce budou mít podle jeho odhadu nejméně na desetiletí.

„Vzniká z toho nový český fenomén – létající sládek," konstatoval viceprezident svazu minipivovarů Radovan Koudelka v narážce na módní „létající pivovary". Je to trend, kdy si lidé bez vlastního pivovaru vaří podle své receptury v pronajatém zařízení svou várku piva.

Ani v Česku zájem o minipivovary neustává. Těch, jež ročně uvaří méně než 100 tisíc hektolitrů „tekutého chleba", je u nás nyní na 360 a rostou tempem asi 15 procent za rok. Letos vznikly třeba v Hodoníně, Brně, Vikýřovicích či Šťáhlavicích. A další se dokonce na lodi houpá na vltavských vlnách přímo v centru Prahy.

Podle Šuráňova odhadu minipivovary nyní vyrobí zhruba 1,5 procenta celkové domácí produkce piva. Do konce roku by jejich počet mohl překročit čtyři stovky, přestože obvykle pár takových pivovarů do roka ze seznamu minipivovarů vypadne. Jeden až dva zaniknou. Dalším se naopak zvýší výstav nad povolenou stotisícovou hranici. Příkladem je pivovar v Úněticích.

Na pořízení „domácího" pivovaru potřebujete mít v kasičce zhruba pět milionů korun. „Na tolik peněz ale přijdou jenom technologie. Když chce někdo pivovar s restaurací, ať si připraví deset milionů," říká Šuráň. Vstupní investice se podle jeho zkušeností může vrátit zhruba do sedmi let. „Záleží na finančních podmínkách a výši úvěru, ale rozhodně je to zajímavější než mít peníze v bance," dodal.

Velké pivovary začínají přemýšlet o stavbě minipivovarů

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Velké pivovary se zajímají o trh minipivovarů, přemýšlí i o stavbě vlastních. Malých stále přibývá zhruba 50 ročně, nyní je jich kolem 360. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně jde ve světě o běžnou věc, například v USA. Konkrétní stavbu, případně akvizici minipivovaru ze strany velkých koncernů, však neuvedl. Některé pivovary zájem o minipivovary připouští.

Podle Šuráně díky konkurenci ze strany minipivovarů velcí výrobci stále posílají na trh více a více speciálních piv, nebo třeba nepasterovaná, či nefiltrovaná piva nebo mok s čerstvým chmelem. "Já tomuto oboru předpovídám dalších deset let růstu a uvidíme, kdy přijde doba, kdy velké koncerny vytvoří řetězce minipivovarů," dodal. Podle něj velcí výrobci loni ve Spojených státech koupili 60 minipivovarů.

Svým způsobem jde tak dle něj o paradoxní situaci. "Člověk, který to prodal, si okamžitě založí nový. Takže si vychovávají a platí zase novou konkurenci. Nevím, jestli to takhle nějak daleko dospěje i u nás, ale už jsou i první úvahy, že se tím začínají zabývat," uvedl Šuráň.

"Naší vášní je kvalita piva. Obdivujeme ty malé pivovary, které dokážou přinášet jedinečnou chuť a kvalitu, a vnímáme je jako důležitou a cennou součást trhu pomáhající zachovat českou pivní kulturu. Uvažujeme o různých možnostech využití flexibility malých pivovarů," řekl ředitel marketingu a strategie Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Podle pivovaru Heineken jde sice o zajímavý trend, ale v současném byznys modelu společnosti není aplikovatelný. "Jako velký pivovar nemůžeme hrát klíčovou roli v craftovém segmentu, proto přemýšlíme o jiných cestách, jak využít rostoucí obliby minipivovarů mezi spotřebiteli," sdělila mluvčí společnosti Jana Pikardová. Příkladem podle ní je příkladem nákup kalifornské Lagunitas Brewing Company, který stále funguje i pod vlastnictvím Heinekenu samostatně.

Minipivovary v Česku také zanikají, podle svazu jde přibližně o jeden na třicet nově vzniklých. Další možností je, že vyrobí více než 10 tisíc hektrolitrů piva ročně a dostane se tak mimo kategorii minipivovarů. Výrobní cena piva se podle Šuráně pohybuje okolo 8,5 až 9,5 koruny za půllitr.

Od pátku 16. června se během dvoudenního festivalu představí 70 minipivovarů v Královských zahradách Pražského hradu. Šestý ročník akce pořádá svaz, loňský ročník navštívilo 2600 hostů, vytočilo se 130 sudů piva.

Výstav českých pivovarů se loni zvýšil o 1,9 procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Domácí spotřeba zůstala 143 litrů piva na hlavu. Výroba piva z minipivovarů tak tvoří stále pouze zlomek české produkce.

Před slavnostmi musíme dva týdny stěhovat půl pivovaru

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Petr JiříčekOstravar

Odhaluje zákulisí příprav v rozhovoru pro Deník Jan Molitor z Ostravaru, který zažil všechny ročníky pivovarských slavností.

V ostravském pivovaru působí od konce 90. let. Vedle své funkce vrchního plánovače každý rok vydatně pomáhá i s organizací pivního svátku.

Jan Molitor tak patří k těm, kdo zažili všechny ročníky Slavností pivovaru Ostravar. Minulý rok během nich nachodil v pivovaru neuvěřitelných 120 kilometrů. Jak se těší na letošní „túru“ prozradil v rozhovoru pro Deník.

Slavnosti se kvapem blíží – jak těžké je takovou akci zorganizovat?
Docela dost. Slavnosti se konají v době, kdy máme v pivovaru největší zápřah před letní sezónou. Představte si, že by třeba Lego přestalo před Vánocemi na dva tři dny expedovat hračky. Všichni by řekli, že jsou blázni. A přesně to my děláme. Na tři dny zcela zastavíme výrobu a otevřeme pivovar, který nebyl stavěný na nápor deseti tisíc lidí. Je to trochu šílené. Ale my jsme do toho kdysi šli a lidem se to líbilo, takže se z toho stala tradice a letos připravujeme už 17. ročník.

Co je na organizaci Slavností nejtěžší?
Musíte uvařit více piva do zásoby, aby ten výpadek nebyl znát, a musíte se dobře vypořádat s místem. Náš pivovar byl postavený v roce 1897 a nikdo tehdy nepočítal s tím, že tady najednou přijde tolik lidí. Proto je potřeba velmi pečlivě naplánovat zejména to, kam uložit desetitisíce přepravek a sudů, abychom vytvořili dostatečně komfortní místo pro návštěvníky. Přestěhovat vše v pivovaru zabere přibližně 14 dní.

Vzpomínáte si na úplně první slavnosti?
Určitě. To se psal rok 1999 a já ho zažil celý jako pucflek za pípou. Začínalo se myslím už v 9 ráno a končilo pozdě večer. Byl to doslova pivní maratón a já byl na konci dne utahaný jako kočka.

Tehdy bylo pouze jedno pódium, že ano?
Přesně tak. Tam, kde je dnes hlavní stage, tam kdysi byly pivní soutěže. Hlavně závody v koulení sudů. Na přelomu tisíciletí byli naši zaměstnanci v této prastaré pivní disciplíně velmi dobří a dokonce se stali v Anglii několikrát mistry světa.

Kdysi se také místo vstupného vybírala víčka od piva…
Ano. A na místě se kupovaly žetony, které se směňovaly za pivo. Byl to divný systém, ale já k němu mám jednu úsměvnou vzpomínku. Mým úkolem bylo tehdy vyzvedávat žetony u výčepů, dát je do igelitového sáčku a nosit je zpátky do stánku, kde se prodávaly. Když jsem šel s žetony asi popadesáté, zaklepe mi na rameno mladý kluk a říká mi, ať se ohlédnu za sebe. Podívám se zpět a vidím, jak za mnou lidi ze země sbírají žetony. V tom igelitovém sáčku byla díra. Myslím, že tehdy jsem udělal na slavnostech hodně lidem radost. No a pak se žetonový systém zrušil.

Co se ale nezrušilo, jsou exkurze.
To je pravda. Exkurze pivovarem jsou jedním z klíčových bodů našeho programu a vždy jsou okamžitě plné. Samozřejmě, že nebudou chybět ani letos.

Změnila se za ta léta jejich náplň?
Změnily se dvě věci. Kdysi lidé slyšeli výklad z televizí a cédéček. To jsme změnili a výklad provádíme sami. Je to lepší a mnohem osobnější. Druhá věc, kterou jsme změnili je, že více pouštíme lidi na spilku. Spilka je totiž v Ostravaru mystické místo, kde v otevřených kádích zraje pivo tradičním způsobem. Tento proces už v moderních velkých pivovarech neuvidíte.

Co lidi při exkurzi nejvíce překvapí?
Řekl bych, že velikost našeho ležáckého sklepa. Při pohledu na nekonečná sklepení plná obřích tanků si většina návštěvníků uvědomí, jak je Ostravar vlastně velký pivovar. Do našeho sklepa se vejde celá roční produkce devíti středně velkých minipivovarů. To znamená spousta piva.

Jaké největší překvapení jste při exkurzích naopak zažil vy osobně?
Asi když se mezi návštěvníky objevili turisté z Polska. My totiž Slavnosti odjakživa koncipovali jako poděkování lidem od nás za jejich neutuchající věrnost a podporu, takže nás vůbec nenapadlo, že by se mezi návštěvníky objevili zahraniční turisté. Vím, že čeština a polština jsou si velmi podobné v obecné rovině, ale když dojde na odborný výklad, už je to horší. Viděl jsem, že při mém výkladu Poláci nerozumějí ani slovo. Chytli se pouze v momentě, když jsem vyslovil slovo alkohol. Opakovali po mně nadšeně “alkohol”, zvedali prst, jako že jsem jednička a plácali mě po zádech.

Možná, že vám nerozuměli proto, že výroba piva je poměrně složitý proces a málokdo z nás by ho dokázal přesně popsat.
To máte pravdu. Jeden celník si dokonce myslel, že se pivo vyrábí tak, že se do něho v závěrečné fázi přidává líh. Pořád se mě při exkurzi ptal, kde v pivovaru máme schované sudy s lihem. Já na to, na co bychom měli v pivovaru líh a on mi s vážnou tváří odpovídá: “Pivo je přece alkoholický nápoj. Tak musíte lít do piva líh, ne?” To mě úplně odzbrojilo.

Před třemi lety vám začal se Slavnostmi pomáhat Richard Krajčo. Můžete o něm prozradit něco, co o něm ještě nikdo nikdy neřekl.
O Richardu Krajčovi se všeobecně ví, že má rád zdravou stravu. Když k nám přišel poprvé, říkali mi, ať mu připravíme vegetariánskou stravu. Hlavně saláty. Tak jsme mu je připravili. No a pak přišel Richard a ucítil vůni grilovaného selete a bylo to. Saláty šly okamžitě stranou.

Jaký je Krajčův vztah k pivu?
Řekl bych, že ryze pozitivní. Stejně jako u každého správného chlapa. Fanoušci byli posledně překvapeni, že při slavnostním zahájení vypil půllitr piva na ex. Mně to tolik nepřekvapilo, protože když je v pivovaru, rád zajde do ležáckého sklepa a tam si dá pivo natočené přímo z tanku. To je totiž to nejlepší.

Už jste avizovali, že Richard Krajčo letos opět bude na Slavnostech hrát. V posledních letech si vždy připravil nějaké překvapení. Co chystá letos?
Na to se dá odpovědět jediné. Přijďte na slavnosti a uvidíte.l

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613