Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Bernard reaguje na výtky „feministickou“ kampaní

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:MediaGuru.czBernard

Rodinný pivovar Bernard nadále čelí výtkám kvůli své kampani „Rotující pípa“, v níž využívá vizuály s dívkami ve stylu pin-up. Nepomohla ani série tří vizuálů z tzv. feministické edice, kde mají dívky obličej zakladatele a majitele pivovaru Stanislava Bernarda.

S konceptem Rotující pípa začal Bernard komunikovat před třemi lety, nejprve v místě prodeje, posléze v online prostoru na Facebooku. „Od té doby se potýkáme s útoky od různých genderových a feministických skupin, které nás a naši kampaň kritizují, často dost nevybíravým způsobem,“ komentuje za pivovar jeho tiskový mluvčí Zdeněk Mikulášek.

Nicméně za svým konceptem si pivovar stojí. „Proto jsme letos v květnu udělali další billboardovou kampaň, zaměřenou na zatraktivnění našeho konceptu Rotující pípa. A na červen jsme připravili sérii tří vizuálů pin-up s panem Stanislavem Bernardem, kde se snažíme humorným způsobem téma pin-up odlehčit a ukázat lidem, že by se na svět měli dívat s větší dávkou nadhledu,“ popisuje Mikulášek. Jeden z trojice vizuálů odkazuje i svým textem na kampaň se sloganem „Pivo dobré, majitel magor“, propagující knihu Tvrdohlavý muž. S grafickou podobou kampaně pomohlo designové studio Butterflies & Hurricanes.

Nutno dodat, že Stanislav Bernard je tváří reklamní komunikace pivovaru dlouhodobě. Objevil se v kampaních „Svět se zbláznil“, „Proti europivu“, „S čistou hlavou“, které spojuje smysl pro nadsázku a umění nebrat se příliš vážně.

Na aktuální „feministickou“ edici reagovala minulý týden otevřeným dopisem Stínová rada pro reklamu, jež bojuje proti sexistické a genderově nekorektní reklamě.

Pět let festivalu Pivo na Náplavce

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Bio-info

Návštěvníky 5. ročníku festivalu Pivo na Náplavce, který se uskuteční v pátek 16. 6. od 14 do 22:00 a v sobotu 17. 6. 2017 od 10 do 22:00 na náplavce Rašínova nábřeží v Praze čeká bohatý program.

Na 200 speciálů od 50 malých českých pivovarů a minipivovarů, k tomu festivalové pivo, komentované prohlídky jediného lodního pivovaru u nás, pestrá nabídka tuzemské i zahraniční kuchyně a v neposlední řadě i hudba v podání progresivních a zajímavých živých hudebních formací.

Na své si zde přijdou jak milovníci tzv. českého ležáku, tak i nadšenci do svrchně kvašených piv typu ale, stout, pšeničné a mnohých dalších. Zatímco některá piva zaujmou už pouhým názvem (Alík, Letní bikiny, Magor, Mušák, Nachmelená opice, Plešoun, Prewit, příp. Trumpova vlna), jiná spíše složením / způsobem výroby (pivo se sépiovým inkoustem, pivo uleželé na sušeném ovoci macerovaném v karibském rumu Abuelo či pšeničný speciál s ibiškovým květem a citronovou trávou) nebo zajímavým příběhem (např. Liberbeer, pivo teprve předloni založené Svobodné republiky Liberland). Pánové možná nepohrdnou pivem s příchutí chilli nebo uzeného masa, dámy pro změnu třeba pivy s příchutí borůvek, grepu, švestek či vanilky. Pamatováno bude i na „bezlepkáře“, pro které bude připraveno lahvové pivo Celia ve světlé a tmavé variantě, nebude však chybět ani lahvové nealkoholické pivo Střízlík a velmi pestrý sortiment limonád, vyrobených přímo v zúčastněných pivovarech – od klasické citronády s malinovkou přes bezovou, černorybízovou, jahodovou, levandulovou, višňovou a zázvorovou až po nevšední sladovou.

Jako každý rok bude na náplavce k ochutnání i limitovaná edice festivalového piva, tentokrát označeného jako Vltavské ouško. V objemu 500 litrů bylo vyrobeno v Rodinném pivovaru Krušnohor v Kraslicích na Sokolovsku a jedná se o výrazně hořkou desítku, s nižším stupněm prokvašení a chmelenou tzv. za studena.

Po každé degustaci dříve či později přijde chuť na něco k snědku. Pro tento případ bude připraveno nepřeberné množství lahůdek – klasický chléb se sádlem a škvarky, utopenci, nakládaný hermelín, vareniky, pelmeně, guláš z chobotnice, belgické hranolky, čerstvě pražené mandle, jarní závitky, plněné knedlíčky, vepřové a kuřecí špízy, grilované krevety, slané a sladké pohankové palačinky, pizza z pece, výborné škvarkové tyčinky, pagáčky nebo cibulové kroužky.

K dokonalému zážitku z jídla a pití pochopitelně patří i kvalitní hudba. V pátek pro vás tedy vystoupí Rudovous (rock'n'schrammel shrapnel chanson), Vasilův Rubáš (folk-punk) a Afterglow (hard rock), v sobotu se pro změnu můžete těšit na Circus Brothers (dance music-klezmer), Nirvana tribute – in the name of Cobain (grunge) a Švihadlo (reggae-dub). V mezičasech se pak budete moci kochat uměním DJ Kida Dynamita.

Součástí sobotního programu bude od 8 do 14:00 i tradiční farmářský trh a od 10 do 14:00 bleší trh pivních suvenýrů. Po oba dny také budete moci zavítat na unikátní pivovar na lodi, která kvůli festivalu připluje ze svého stávajícího kotviště právě k Rašínovu nábřeží. Výrobní zařízení tohoto pivovaru je umístěno do dvou podlaží a návštěvníkům je dobře na očích. Komu by to však nestačilo, bude se moci přihlásit i na prohlídku s výkladem. V pátek se uskuteční v 16 a 18:00, v sobotu v 11:30, 13:30, 15:30 a 18:30, přičemž kapacita bude omezena na skupiny o 10 lidech a poplatek bude činit 50 Kč/os.

Vstup na festival i doprovodný kulturní program bude zdarma, podmínkou degustace piv však bude koupě skleněného džbánku, jehož užívání za klade za cíl nejen zvýšení kultury degustace, ale také snížení objemu vyprodukovaného odpadu. Týž džbánek bude možné používat po oba dny konání festivalu a senioři a členové Klubu přátel farmářského tržiště ho budou moci získat s 30% slevou.

Festival se koná pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky a místostarosty MČ Praha 2 Jana Korsesky.

Starobrno zpřístupní lidem svoje staré sklepy

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceStarobrno

Pivovar Starobrno chce v budoucnu zpřístupnit exkurzím část svých historických sklepů z roku 1872. Dodnes v nich kvasí část produkce piva. Lidé se na místo podívají nejdříve letos na podzim, řekl ČTK Ondřej Koucký, ředitel a vrchní sládek pivovaru Starobrno.

Pivovar za pět let oslaví 150. výročí svého založení. Sklepy jsou jednou z mála dodnes používaných místností. Kvasné tanky jsou ale už jen v šesti odděleních. "Pivovar Starobrno je dnes poměrně moderní. Lidé většinou vidí nerezové nádoby, také proto chceme ukázat na prohlídkách část klasiky, kam patří i sklepy," uvedl Koucký.

Podle něj budou sklepy přístupné nejdříve na podzim. "Musíme trasu udělat bezpečnou i pro návštěvníky i pro provoz pivovaru," uvedl ředitel. Kapacita ležáckého sklepa je nyní podle něj kolem 28.000 hektolitrů, sklepy jsou využívány pro dokvašení piva, například speciálů. Většina ale projde modernější technologií zvanou CKT. O exkurze do pivovaru je v posledních letech zájem. Ročně přijde na prohlídku kolem 5000 lidí, část z nich na Den otevřených dveří Starobrna, který je letos začátkem září.

Pivovar Starobrno patří k nejmodernějším pivovarských provozům na Moravě. Jeho výstav je ročně přes jeden milion hektolitrů piva různých značek. Pivovar je součástí skupiny Heineken, která v ČR provozuje ještě pivovary v Krušovicích a Velkém Březně.

Pivovarnictví už mám pod kůží, říká nový ředitel strakonického Dudáka

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Monika FilipováDudák

Měšťanský pivovar Strakonice má nového obchodního ředitele. Stal se jím Martin Man, který dříve působil v Bernardu a Staropramenu. Vystřídal dosavadního ředitele Marka Pohanku.

Martin Man jezdíval do Strakonic v dětství jako basketbalista. Dnes vede místní pivovar Dudák, a přestože pochází z Humpolce, kde má rodinu, na jihu Čech se cítí dobře.
„Znal jsem sládka strakonického pivovaru Dušana Krankuse, takže jsem se přihlásil do výběrového řízení a uspěl jsem. Než jsem se definitivně rozhodl, objel jsem provozovny, prošel pivovar, ochutnával piva a čerpal informace z prostředí. Dokázal jsem si představit, že tu chci fungovat, být úspěšný a podílet se na tom, co pivovar dělá,“ říká 44letý Martin Man.

Marek Pohanka byl ve funkci ředitele strakonického pivovaru dva roky a nyní odešel ke konkurenci. Uvedl, že k jeho rozhodnutí přispěl i fakt, že mnoho let dojížděl ze Strakonic za rodinou do Prahy. Vy máte rodinu v Humpolci, jste na dojíždění připravený?
Ve Strakonicích mám byt a přespávám tu. Vzhledem k tomu, že otevíráme značkové restaurace Dudákovny i v Praze a Brně, jsem hodně na cestách. Při rozhodování jsem vyhodnotil i to, že tu budu muset nějakým způsobem trávit čas. Mám už větší děti a v pivovarnictví se pohybuji dvacet let. Podepsalo se to na mně, už ho mám pod kůží, takže když se naskytla tato příležitost, využil jsem ji.

V posledních letech se ve vedení strakonického pivovaru vystřídalo několik lidí. Je to pro podnik dobře, nebo špatně?
To nemůžu zhodnotit. Ale bavme se o mém předchůdci. Vím, že byl úspěšný a jeho odchod je pro pivovar ztrátou. Rozhodl se tak z objektivních vlastních důvodů, což je třeba respektovat. Všeobecně se říká, že silná fluktuace není dobrá, protože si zaměstnanci musí zvykat na nového člověka, budují se pořád nové vztahy. Ale Marek Pohanka odcházel po devíti letech působení ve strakonickém pivovaru, myslím, že na tom není nic špatného. Naopak, v této práci je setrvání na pozici deset let, myslím, dlouhá doba.

Máte představu, jak dlouho ve Strakonicích vydržíte vy?
Byl bych rád, kdybych tu vydržel co nejdéle. Pro mě je důležité, abych pivovaru něco přinesl, podílel se na úspěchu s lidmi, kteří tu pracují. Jsou to srdcaři, žijí s pivovarem dvacet, třicet let a jakýkoliv neúspěch je i jejich vnitřním neúspěchem, obavou a demotivací. Chtěl bych, aby jejich pozitivní myšlení rostlo a jednou jsme tu slavili, že jsme dokázali něco neuvěřitelného, a posunuli značku Dudák tam, kde si zaslouží být.

Obstál jste ve výběrovém řízení v konkurenci 22 uchazečů, čím jste zaujal?
Doufám, že jsem přesvědčil prezentací, vizí a strategií. Nechci zaplouvat do podrobností. Jedna věc je, když se hlásíte do výběrového řízení, máte nějakou představu o pivovarnictví, ale neznáte vnitřní věci. Mám tři pilíře, na které se chci zaměřit. Je pro mě směrodatné stmelit obchod, podívat se na procesní věci týkající se řízení pivovaru a fungování zaměstnanců, ale v pozitivním slova smyslu. Neznamená to, že by mělo docházet k nějakým personálním změnám. Víc se chci dostat do problematiky, jak tu věci fungují, dívat se samozřejmě na Prahu a Brno. Neprodáváme tam dneska zrovna málo hektolitrů piva. V Brně máme dokonce vlastní zastoupení, což je silný pilíř pro tuto oblast. Další věcí je vývoz na Slovensko.

A co jižní Čechy?
Určitě na ně nechci zapomenout, pořád jsou pro nás stavebním kamenem, jsme tu doma. Musíme pracovat s místními lidmi, značkou a dokazovat jim, že mají být na co pyšní. Vím z praxe, jak důležité je, aby zákazníci vnímali, že je pivovar úspěšný v celé České republice. Uvědomují si pak i to, že tu mají ten „zlatý grál“, když se jedná o zlatavý mok. Tvrdím, že strakonické pivo má svou výbornou kvalitu a značky, což je na takto malý pivovar super.

Před příchodem do strakonického Dudáka jste působil v pivovarech Bernard a Staropramen. Hodláte ve Strakonicích zúročit své zkušenosti?
V pivovaru Bernard jsem byl devět let, posledních jedenáct let jsem strávil v pivovaru Staropramen. Nemůžeme srovnávat korporátní firmy a malý pivovar ve stejném měřítku. Tady věci a přístupy fungují trochu jinak. Práce se zákazníkem musí být více individuální. Ale jsou tu samozřejmě i praktiky, které se aplikovat dají.

Otevíráte Dudákovny, značkové restaurace ve Strakonicích, Brně, Praze. Plánujete jejich vznik i na dalších místech v Jihočeském kraji?
Jedna věc je, že je projekt nákladný. Ze strany pivovaru musí být výběr sofistikovaný, přesně cílený a musíme mít naprostou jistotu, že máme správného partnera, který si sám uvědomuje, že do toho musí vstupovat s nějakou investicí. Chceme se rozvíjet, rádi bychom Dudákovnu udělali v Písku a dalších středních městech. Chceme se rozšiřovat, ale musíme mít strategii a nezastírám, že teď je pro nás aktuální Brno.

K výročí 650 let od založení města Strakonice jste uvařili polotmavý speciál 650. Je o něj takový zájem, že musíte přidělat další várku. Sledujete trendy?
Je důležité pracovat s kvalitou, značkami, dívat se na individuální požadavky zákazníků a možná do budoucna i řešit se zákazníky, kam se ubírat. Trendy vnímáme, mění se hrozně rychle, poměr lahví a sladu se otáčí ku prospěchu lahví, což ubližuje všem pivovarům kvůli cenové válce, je to extrém. Chtěli bychom lidi oslovovat speciály třeba kvartálně. Chceme jít ale do klasického piva, v tomto roce nemíříme na ochucená piva.

Přišel jste do kraje, kde je v posledních letech velký rozmach minipivovarů. Jak se na ně díváte?
Je to další věc, díky které silně roste konkurenční prostředí. Současně ale minipivovary respektuji, jejich přidanou hodnotou je, že ostatní pivovary přemýšlejí dál, posouvá se portfolio výrobků. Pro zákazníka je to velké obohacení a nabízí se mu výběr, který by jinak neměl. Pokud by toto nebylo, čistě teoreticky by se mohlo stát, že ustrneme, a to by bylo pro národ pivařů špatně.



Pivnice Budvarka mají nové interiéry plné nápadů

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:DesignMagazin.czBudvar

Po více než 20 letech mění pivovar Budějovický Budvar interiér svých pivnic Budvarka. Jednotný a velmi zdařilý styl byl letos poprvé aplikován na pivnici přímo v pivovaru, druhou je pak pivnice Malý pivovar přímo v centru města. Svěží koncept pracuje s motivy z pivovarnické branže. Pivnice navíc více vypadá jako restaurace.

“Po více než 20 letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i celkového pojetí našich značkových restaurací. Cílem bylo vytvořit moderní koncept pro náročného hosta a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice, kde si můžete vychutnat prémiovou značku Budweiser Budvar,” říká obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt, který chce během dvou let otevřít Budvarky ve všech krajských městech i dalších vhodných lokalitách.

První dvě Budvarky najdeme domácích v Českých Budějovicích. Koncept pracuje s moderním designem, světlými barvami, optimismem a humorem. Navržena byla sada prvků, které se ve všech pivnicích budou opakovat a je možné je aplikovat na moderní i historické prostory. Hlavním motivem je jednoduše pivo. První co zaujme je podlaha, kde dlaždice zdobí bedny s láhvovým pivem. V trochu odlišném provedení najdeme přepravky i u stropů, kde je připomínají přisazená svítidla.

Dalším zdařilým prvkem interiérů je dekorace stěn tisíci kulatými pivními tácky. Nenápadným, ale velmi efektním detailem je motiv láhví na opěrkách v kožených sedačkách. Stoly jsou poctivě dřevěné s kovovou podnoží, která vystupuje skrz desku stolu. Vystupující část pak slouží jako držák pivních tácků. Výčep je vždy černý a může mít tvar připomínající pivní sud. Bar je zdoben stejně jako stoly vyřezaným logem. Dělící příčky jsou z perforovaného plechu a případné sloupy evokují čerstvě natočené pivo.

Gambrinus opouští český fotbal

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:David JaneczekGambrinus

● Pivovar Gambrinus se rozhodl, že ukončí sponzorování českého profesionálního fotbalu.
● Důvodem jsou i s fotbalem spojené kauzy, které prý poškozují dobré jméno pivovaru.
● Gambrinus nicméně chce nadále podporovat amatérský fotbal a nižší soutěže.

Pivovar Gambrinus oznámil, že už nadále nebude sponzorovat český profesionální fotbal. "Kauzy kolem vrcholového fotbalu a dlouhodobá neochota vedení fotbalové asociace udělat zásadní kroky pro zlepšení jeho jména poškozují i nás," řekl marketingový manažer pivovaru Marek Dvořák.

Současná sponzorská smlouva pivovaru a českého fotbalu je sice platná až do konce následující sezony, ale o konkrétní podobě vzájemné spolupráce na toto zbývající období chce pivovar Gambrinus intenzivně jednat. Neuplatnění stávající opce se tak týká až sezony 2018/2019.

"Jsme si jistí, že nás fanoušci v našem rozhodnutí podpoří, i nadále budeme sponzorovat fotbal na nižších úrovních, kde cítíme skutečnou radost ze hry a férovost," dodal Dvořák, který upřesnil, že Gambrinus zůstane také u financování amatérského fotbalu.

Fotbalová asociace ČR a Ligová fotbalová asociace, která řídí první ligu, byly o plánech sponzora dopředu informovány. "Není to neočekávaný krok. Spolupráce se společností Gambrinus byla dlouhodobá a je těžké si po 19 letech představit fotbal bez její účasti," uvedly obě organizace ve společném prohlášení. Vyjádřily se také, že hodlají nadále pokračovat v jednání s pivovarem a že najdou cesty spolupráce v jiných oblastech českého fotbalu.

Vede Rada vlády pro rovnost žen a mužů kampaň proti pivovaru Bernard?

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:IVČRN.CZBernard

Netolerantní kverulanti už nemají uliční výbory, stranické schůze ani komsomol, aby tam mohli angažovaně otravovat život ostatním, tak si našli jiné hobby – být „offended“ a podávat stížnosti. Posledním počinem, ze kterého si utahuje půlka internetu, je nová ofenzíva pohoršených proti pivovaru Bernard. A zdá se, že se nejedná o aktivitu pár zakyslých lesan z Horní-Dolní, ale o aktivitu, podporovanou z Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR.

Pivovar Bernard se proslavil už roku 2015 sérií reklam v retro stylu – s kreslenými postavičkami pin-up děvčat. Od té doby je předmětem útoků militantních feministek a feministů. Reklamu na „černou“ dvanáctku obvinili dokonce z rasismu. Bernard si z přestřelených reakcí aktivistů dělá legraci, letos vydal „feministickou edici“, kde mají pin-up děvčata „genderově vyváženě“ dokreslený obličej samotného pana majitele. To bojovníky za svatý grál genderu, kteří neoplývají smyslem pro humor ani tolerancí, vyprovokovalo k nové ofenzívě.

Kampaň za reklamu bez „sexismu“ rozjel spolek Stínová rada pro reklamu otevřeným dopisem a výzvou: Bojujte společně s námi za veřejný prostor bez sexistické a rasistické reklamy a přidejte svůj podpis pod otevřený dopis majiteli pivovaru Bernard. Billboardová kampaň pivovaru Bernard je prezentována jako reklama „s nadhledem“. Reklama, která využívá ponížení žen formou sexismu a rasismu, do veřejného prostoru nepatří!

Kdo jsou lidé, kteří se v tomhle angažují? Je to zajímavé čtení. Nepřekvapí účast věčných bojovníků proti sexismu, spolku Nesehnutí. Více překvapí, že v seznamu jsou hned čtyři ze sedmi zaměstnanců sekretariátu Rady vlády pro rovnost žen a mužů: Lucia Zachariášová, Lenka Grünbergová, Michal Pavlíček, Lucie Hradecká. Je vedení kampaně proti konkrétní firmě slučitelné s pozicí zaměstnance Úřadu Vlády?

Karla Chládková, „předsedkyně Stínové rady pro reklamu“ je absolventkou (2017) Fakulty sociálních studií MU Brno v oblasti Veřejná politika a lidské zdroje. Pracuje jako personalistka v IBM.

Pavla Jenková, „tajemnice Stínové rady pro reklamu“ je absolventkou Genderových studií na UK. V roce 2015 zakončila diplomovou prací Ženy migrantky jako aktivní občanky, Supervizor: Mgr. Petra Ezzeddine, Ph.D. Oponent: Mgr. Zuzana Uhde, Ph.D. Pracuje jako metodická ředitelka integračních kurzů „Vítejte v České Republice“ Integračního centra Praha a Nadace Via. Zajímavost: už v anotaci uvádí, že práce není vědecky objektivním sběrem dat, ale jednostrannou agitací. Tolik ke kvalitě výstupů „vědy“ provozované na Gender studies.

„Za použití metody narativního vyprávění životních příběhů těchto žen se autorka snaží dekonstruovat stereotypní chápání migrace jako hrozby nebo bezpečnostního ohrožení pro přijímající společnost, a naopak ukázat migrantky a jejich životní příběhy jako příběhy osob, které Českou republiku považují za svůj druhý domov, a na jehož rozvoji se aktivně podílejí. Občanství autorka chápe jako členství ve společnosti, jejíž právoplatnými a aktivními občankami jsou i ženy migrantky. Práce má celkově přispět k budování pozitivního vztahu k ženám migrantkám a nabídnout doporučení pro majoritní společnost a tvůrce/tvůrkyně integrační politiky jak reflektovat ženy migrantky.“

Michal Pavlíček je absolventem sociologie na Západočeské univerzitě v Plzni. V současnosti dokončuje studium oboru Genderová studia na Univerzitě Karlově a pracuje v Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR, kde se zaměřuje na problematiku domácího a genderově podmíněného násilí. Mimo to se zajímá o antirasistické aktivity, podporu LGBTIQ osob a práva zvířat a alternativní kulturu.

Lenka Grünbergová je absolventkou Genderových studií na UK (2012 – 2015). Pracuje v Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky jako projektová koordinátorka s tématem jako Prosazování gender mainstreamingu na úrovni vlády ČR.
Lucia Zachariášová a Lucie Hradecká jsou také zaměstnanci Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR. Vypadá to, že „Stínová rada“ je inkubátorem aktivních soudruhů pro Odbor rovnosti žen a mužů Rady vlády ČR. Nové kádry je třeba si pěstovat, že?

Autoři a signatáři výzvy: Stínová Rada pro reklamu Sexistický kix ASPEKT Nesehnutí Pavla Jenková Petra Jelínková Bohumil Čáp Matěj Michal Žaloudek Alena Křížková Vojtěch Weissbauer Peter Wagner Lukáš Haupt Erik Green Štěpán Klimeš Lucia Zachariášová Tereza Freidingerová Radka Bystřická Helena Ganická Jana Juráňová Andrej Kándl Jana Cvikova Diana Gregorová Josefina Lubojacki Andrea Kučerová Klára Vlasáková Pavel Bicek Lenka Benešová Tomáš Frkal Markéta Pallová Renata Dostálová Ester Dobiášová Anna Kupcová Miroslav Svatoš Jaroslav Michl David Babka Markéta Tůmová Lucie Hradecká Zuzana Andreska Michaela Trtíková Vojtková Vít Prokopius Jolana Novotná Pavla Špondrová Tereza Kvapil Pokorná Eva Lískovcová Jiří Procházka Nicole Karráová Jakub Ježek Jana Gabrielová Iva Baslarová Jakub Jirásek Kateřina Turečková Lena Vrbová Lucie Brusáková Adam Šenk Anna Pospěch Durnová Michaela Němečková Jolana Truncová Tereza Mikšaníková Jakub Kutílek Lenka Vobrubová Martina Fucimanová Veronika Burešová Ruth J. Weiniger Lucie Malunká Kryštof Knapp Lenka Barbora Olejníková František Formánek Eva Lukešová Zuzana Kubínová Zdeněk Mihalco Lenka Grünbergová Renata Sedláková

Pivovar Svijany staví vlastní linku na stáčení piva do plechovek

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceSvijany

Svijany (Liberecko) 11. června (ČTK) - Zájem o pivo v plechovkách roste, Pivovar Svijany se proto rozhodl investovat do vlastní linky na jejich stáčení. Dosud si firma nechávala plechovky plnit u externího dodavatele v Kralupech nad Vltavou. Výstavba nové haly s automatickou plnicí linkou na stáčení plechovek o obsahu 0,33 a 0,5 litru přijde svijanský pivovar zhruba na sto milionů korun. Zkušební provoz chce pivovar zahájit v říjnu. ČTK o tom dnes informoval ředitel pivovaru Roman Havlík.

Rostoucí zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého loni celková tuzemská spotřeba piva v plechovkách stoupla o 12 procent na šest procent celkové spotřeby. Pivovar Svijany prodává pivo v plechovkách od roku 2001. "V prvním roce jsme prodali necelých 400 hektolitrů, loni se už prodalo v plechu asi 9000 hektolitrů a letos očekáváme 11.000 hektolitrů piva," řekl mluvčí společnosti Luboš Spálovský. V plechovkách zatím pivovar prodává necelá dvě procenta své produkce, která loni dosáhla rekordních 624.890 hektolitrů.

Nová linka bude schopna naplnit až sto milionů plechovek ročně, což může být až 500.000 hektolitrů piva. "Již během prvního roku bychom rádi stočili kolem 20.000 hektolitrů piva v plechovkách," dodal Spálovský. Jako první začne pivovar do plechovek stáčet jedenáctistupňový Svijanský Máz. "Časem bychom do plechu rádi plnili minimálně pět druhů svijanského piva. V malých plechovkách by se postupně měly objevit Svijanský Máz, Svijanský Vozka, Svijanská Desítka, '450' a Svijanský Kníže," dodal.

Svijanský pivovar neprodává pivo v plastových lahvích. "Jsou neekologické, propouštějí plyny a hlavně světlo, a nejsou proto vhodné k dlouhodobému uchovávání piva," řekl Havlík. Svijanští své pivo plní jen do skleněných lahví, sudů, soudků a plechovek. Od roku 2015 nabízí pivovar i dvoulitrové "plechovky pro chlapy", kterých loni naplnili 155.000. Firma proto letos investovala i do automatické linky na stáčení dvoulitrových plechovek, pětilitrových soudků, skleněných džbánů a patentních lahví. "Jde o náklad v řádu několika milionů korun," dodal Spálovský.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a patří do desítky největších pivovarů v zemi. Zaměstnává 150 lidí a přes výrazné zvýšení výroby si uchoval tradiční způsob vaření piva. Ještě v roce 1997 mu přitom hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl. V roce 2015 už podle informací z obchodního rejstříku tržby společnosti překročily 1,1 miliardy korun, loňská čísla zatím k dispozici nejsou.

Slavnosti břeclavského piva: řízné speciály, rock i Schmitzer bavící davy

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Břeclavský deníkAutor:Michal HrabalBřeclav

Kanec je výborný, hlásí Břeclavan Oldřich Janza. Pokyvuje do rytmu hlavou a s kelímkem v ruce si užívá atmosféru Slavností břeclavského piva. V sobotu se přichází pobavit a poslechnout si kapely do areálu zámku. Návštěvníci mají na výběr z několika druhů piv, nejen z břeclavského zámeckého pivovaru, ale i speciály od regionálních minipivovarů.

Dav baví z pódia třeba Jiří Schmitzer nebo kapela Wohnout. Někteří posluchači se zpěvem přidávají k muzikantům, jiní se na svém kousku místa dávají do tance. „Je tu super atmosféra, Wohnouty jsem dnes viděla poprvé na vlastní oči,“ nelituje svého rozhodnutí přijet do Břeclavi například Jana Lipková z Dubňan.

Domácí Janza zase poukazuje na skupinu Circus Brothers, která vystupovala krátce předtím. „Byli fakt dobří,“ chválí.

Najít u břeclavského zámku někoho bez kelímku s pivem je náročný úkol. Právě Lipková je však výjimkou. „Břeclavské pivo jsem bohužel neochutnala,“ říká mladá žena. Cestu zpátky domů do Dubňan totiž ztráví za volantem.

Pivofest začal a zvolna se rozjíždí. Na podiu se střídají kapely a pivaři mají skutečné žně

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Trutnovinky.czAutor:Hynek Šnajdar

I když je dnes počasí poněkud vrtkavé a občas sprchne, milovníky pěnivého moku to neodradilo a pomalu začínají zaplňovat Krakonošovo náměstí, kde se právě koná oblíbený, již čtrnáctý ročníku Pivofestu. „Hlavně, aby se počasí umoudřilo a bylo to v pohodě,“ přeje si s pohledem obráceným k obloze hlavní organizátor Daniel Šafr.

Pivofest je o pivu a proto kolem kašny, z níž na slavnosti dohlíží vládce hor Krakonoš, rozbalilo své stánky a pípy roztáčí šestnáct pivovarů. Kdo má pivo rád, určitě postupně vyzkouší produkty z pivovarů Krakonoš, Trautenberk, Novopacké pivo, Svijany, Raven, Velkopopovický Kozel, Krkonošský Medvěd, Sedlčanský Krčín, Lobkowicz, Černá Hora, Tambor, Klášter, Lounský žejdlík, Radegast, Létající chroust a ochutnat lze i pivo hořického pivovaru Jung Berg.

„Začal jsem, to se ví, domácím Krakonošem, protože jsem trutnovský patriot. Ale samozřejmě si rád dám i jiná piva. Jak se říká, vyzkoušet se má všechno. Budu to brát od Krkonoš až po Moravu a nakonec se vrátím k tomu našemu pivínku Krakonoš,“ směje se Martin Kejzlar z Trutnova. Jeho přítelkyně souhlasně pokyvuje hlavou a popíjí polotmavého Krkonošského Medvěda z Vrchlabí.

Aby se jenom nepilo, na jevišti se začaly střídat kapely. Diváky už potěšilo seskupení Bohadlo Band, které vystřídala domácí formace EEF (na snímku). V 16 hodin nastoupí Heebie Jeebies, po nich v 17.30 šoumen Ivan Mládek a jeho Banjo Band. Hudební zajímavostí Pivofestu bude od 19 hodin vystoupení tělesa Police Symphony Orchestra, v jehož podání mimo jiné zazní i znělka večerníčkových Krkonošských pohádek. Hvězdou však bude od 20.30 košická kapela No Name a hudební část Pivofestu uzavře populární Komunál.

Takže neseďte doma a přijďte na Krakonošovo náměstí. Čeká vás hudba, dobré pivko i třeba fotbálek před Haasovým palácem. „Myslím si, že je to bohulibá akce. Jsem pivař, tak to vždy ocením a moc se na akci těším. Sejdeme se tady s partou, popijeme, pokecáme když si ještě poslechneme kvalitní muziku, tak fakt není co řešit,“ prohlásil Jarda z Trutnova, zaklonil se a pustil do útrob zlatavého Tambora z nedalekého Dvora Králové.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613