Novinky a zajímavosti ze světa piva

Vylepšenou a moderní prohlídkovou trasu věnovanou historii pivovarnictví nabídne od června Dalešický pivovar, známý především z Menzelova ikonického filmu Postřižiny. Prohlídka bude interaktivní a bez průvodce.

Novou prohlídkovou trasu si mohou návštěvníci Dalešického pivovaru užít od pátku 9. června. „Díky interaktivní bezobsluhové prohlídce lze v průběhu přibližně čtyřiceti minut získat větší množství informací než dříve. Nedochází tak k přehlcení návštěvníka nadbytečnými informacemi a lidé si tak zapamatují více informací,“ komentoval novinku ředitel pivovaru Marek Tichý.

Na výsledné podobě nové prohlídkové trasy se částečně podíleli i odborníci z islandského muzea. Podle ředitele je možné, že v budoucnu k této prohlídce přibude ještě jedna speciální trasa - pro znalce a tentokrát v doprovodu průvodce.

Kromě nové prohlídkové trasy mohou lidé v pivovaru navštěvovat i kulturní a vzdělávací akce, které mají souvislost s pivovarnictvím, tradicemi a zvyky. Vloni mohli návštěvníci přijít například na letní Hrabalovskou noc. „Naším záměrem je mimo jiné podpořit komunitní život v Dalešicích a okolí. Chtěli jsme nabídnout lidem možnost pro setkávání napříč generacemi. Návštěvníci si do areálu Dalešického pivovaru nachází cestu právě i z důvodu kulturního zážitku,“ doplnila za pivovar Klára Polehlová.

Součástí slavnostního otevření nové prohlídkové trasy bude v pátek 9. června krátká scénka z filmu Postřižiny, kterou sehrají ochotníci z místního divadelního spolku Dusot. Akce začíná od 14 hodin.

Prazdroj uvedl v plzeňském pivovaru do provozu třídicí linku na skleněné vratné lahve. Jedná se o jedinou instalaci svého druhu v Česku, která dokáže strojově roztřídit lahve jeho vlastních značek od jiných pivovarů a odhalí případné poškozené lahve i přepravky. Doposud proces probíhal ručně. Linka podle Prazdroje zaměstnancům ulehčuje manuální práci a současně zvyšuje spolehlivost třídění milionů prázdných vratných lahví, které Prazdroj sváží z obchodů.

„Vratné skleněné lahve u nás mají desítky let dlouhou tradici a systém funguje opravdu dobře. Více než 98 % lahví nám lidé vrátí zpátky, abychom je znovu využili. Díky tomu nemusí být stovky milionů nových lahví vůbec vyrobeny. Prázdné lahve jsou tříděny přímo v obchodech, nicméně občas se stane, že lahev skončí v jiném pivovaru, než by měla. Proto v pivovarech probíhá jejich finální dotřídění. Naše lahve posíláme k umytí a znovunaplnění, lahve jiných pivovarů vytřídíme a následně jim je dovezeme. Doposud jsme tuto práci dělali ručně, nově jsme schopní díky automatické lince vše zrychlit a zefektivnit,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Pivovar do technologie společnosti vision-tec investoval téměř 50 milionů. Linka zvládne zkontrolovat a poté vytřídit 4050 přepravek za hodinu, tedy 81 tisíc pivních lahví. „K ručnímu zpracování tak nově míří pouze přepravky s cizími předměty nebo v Česku málo používané lahve. Část zaměstnanců u třídičky lahví zůstává, další najdou uplatnění na jiných pozicích v rámci stáčení piva,“ říká Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Cizích přepravek nebo přepravek Prazdroje s cizími lahvemi se následně ujímá dvanáctiramenný robot, který z nich dokáže za jízdy lahve vyndat a roztřídit je podle druhů a následně znovu vložit do správných přepravek příslušného pivovaru. Systém je podle pivovaru vybaven automatickým zásobníkem přepravek a dokáže tak plnit 10 různých druhů přepravek různých značek a pivovarů.

„Jen za minulý rok jsme vytřídili a odvezli jiným pivovarům přibližně 4 miliony prázdných lahví. Naopak zpátky jsme od nich vykoupili téměř 2 miliony našich skleněných lahví. Máme dohodu o vzájemné výměně lahví s velkou částí velkých a středních tuzemských pivovarů, pod které spadá přes 30 značek, čímž si navzájem dokážeme pomoci a lahve tak umíme opravdu maximálně využít. I díky tomu funguje zálohový systém opravdu dobře,“ doplňuje Petr Kofroň.

Dlouhodobě nejžádanější obalem Prazdroje jsou skleněné vratné lahve, které tvoří bezmála 40 procent prodejů, na druhém místě jsou sudy. Trendem posledních let je rostoucí zájem lidí o plechovky. Zatímco v roce 2017 tvořily necelých 14 procent všech obalů Prazdroje, v roce 2022 to už bylo 26 procent a staly se tak třetím nejprodávanějším obalem pivovaru.

Pivní speciál Kryšpín, jehož koupí cestující přispějí na opravu legendární lokomotivy, to je novinka v minibarech Českých drah. Kromě minibarů je tento ležák pivovaru Proud k dostání v ČD Muzeu v Lužné u Rakovníka.



Parní lokomotivu 365.024 z roku 1923 čeká finální část renovace, díky které bude znovu zprovozněna. Podpořit opravu mohou železniční fanoušci i koupí jedenáctistupňového pivního speciálu Kryšpín pivovaru Proud. Ten je k dostání v ČD Muzeu v Lužné u Rakovníka a nově také minibarech Českých drah.
„Veškerý výtěžek půjde na opravu lokomotivy ‚pětašedesátky‘, která v letošním roce slaví 100 let od výroby. Lokomotivní řadu 365 navrhla skupina kolem konstruktéra Vojtěcha Kryšpína a ve 20. letech minulého století pomohla vyřešit nedostatek hnacích vozidel na rozsáhlé železniční síti tehdejší Československé republiky. Finální část renovace tohoto stroje probíhá v Lužné u Rakovníka. Ke zprovoznění lokomotivy je ještě potřeba opravit a doplnit rozvody páry a mazání, opláštit kotel, osadit všechny armatury a provést další dokončovací práce. Vše bychom chtěli zvládnout do konce letošního nebo nejpozději začátkem příštího roku. Finální zprovoznění lokomotivy bude realizováno ve spolupráci s kolegy z dílen z německého Meiningenu,“ popisuje Marek Plochý, ředitel ČD Muzea v Lužné u Rakovníka.
Na železnici i v pivovaru měla pára svého času nezastupitelné místo. Ze železnice sice skoro zmizela, ale v pivovaru ohřívá varnu dodnes. Pivo Kryšpín z pivovaru Proud je tak poctou strojům, které jsou hezkou připomínkou zlatého věku páry.
„Tento jasně zlatý ležák s bohatou bílou pěnou přináší nezapomenutelný zážitek pro vaše chuťové pohárky. Jeho typická chmelová vůně se skládá z květinových a ovocných tónů, které dodává odrůda chmele Juno. Při prvním ochutnání vás oslní jeho výrazné aroma,“ dodává Lenka Straková, sládková pivovaru Proud.
Služba ČD Minibar je v současném jízdním řádu zajištěna ve 171 spojích, v dalších vlacích jsou umístěné také prodejní automaty s občerstvením. Jedná se o linky Západní expres, Krušnohor, Hradečan a Krakonoš v úseku Praha – Hradec Králové, Ostravan, Slovácký expres, Vysočina, Rožmberk, Svitava a Moravan.

Parní lokomotiva 365.024
Lokomotiva je prvním představitelem úspěšného tuzemského železničního strojírenství. Na žádost ČSD ji dodala První Českomoravská továrna na stroje v Praze. Jednalo se o první typ, který vycházel z návrhu skupiny pod vedením známého konstruktéra Vojtěcha Kryšpína. Od září do prosince 1921 dodal výrobce v první sérii dvacet kusů. Druhou sérii získaly ČSD od května do října 1923.
Lokomotiva, která prochází rekonstrukcí, byla přes 50 let odstavena na různých místech a vlivem povětrnostních podmínek chátrala. V roce 2018 byla odvezena na renovaci do dílen v Meiningenu v Německu, kde byl vyroben nový popelník, kompletně opraven pojezd lokomotivy včetně rozvodu, byl vyroben nový parní válec a instalován byl kotel. Následně byla převezena v roce 2022 zpět do Lužné u Rakovníka na dokončení opravy.

Češi dál pijí méně točeného piva než před pandemií. Vyplývá to z dat Českého svazu pivovarů a sladoven. Loni podle svazu připadlo na jednoho obyvatele 136 litrů piva, to je o šest litrů méně než v roce 2019. Za menší spotřebou stojí podle pivovarníků měnící se návyky spotřebitelů, ale i rostoucí ceny, kvůli kterým Češi raději zůstávají doma. Na tržby výrobců piva má vliv i počasí. To letošní, chladnější jim zatím moc nepřeje.

„Za rok uvaříme tak 350 hektolitrů,“ popisuje pro Radiožurnál Milan Bohuslav, majitel rodinné restaurace v Březové-Olešku. V malých místnostech v přízemí stojí pětisetlitrová varna na pivo a dvě kádě, ve kterých právě kvasí pivo.

Svoji vlastní značku se tady, v obci nedaleko Prahy, rozhodli vařit před čtyřmi lety. „Myslel jsem, že to bude poslední šance, jak hospodu na vesnici zachránit. Provozuji ji 25 let a posledních 10 let je to čím dál horší,“ připouští Bohuslav.

Na půllitr piva, který tady po nedávném zdražení stojí 38 korun, sem chodí hlavně místní štamgasti. Těch ale podle Bohuslava postupně ubývá. I proto se majitelé rozhodli vařit i na zakázku. Ročně tak vznikne i deset várek. „Ale nebo ležáky, kdo co chce. Na pivu pak máme zisk čtyři koruny za půllitr,“ upřesňuje Bohuslav.

Podobných malých pivovarů je podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha v Česku asi 500. „Je to výborné číslo. Když si s kolegy z Portugalska, které má stejně obyvatel jako my, vezmeme ta čísla, tak jim padá brada, protože u nich je 70 minipivovarů,“ upřesňuje.

Většina tuzemských malých pivovarů vaří podle asociace svrchně kvašené ležáky, které mají výraznější chuť. Stále oblíbenější jsou ale i slabší, desetiprocentní piva. „Ale jenom u těch pivovarů, kde se vaří. Není to obecný trend českého pivovarství, protože hodně desítek se dořeďuje odpěněnou vodou,“ vysvětluje Voldřich.

Piva bez alkoholu
Češi mají také v posledních letech čím dál větší zájem o nealkoholická a nízkoalkoholická piva. „Před deseti lety tahle kategorie prakticky neexistovala. A nyní už tato nabídka tvoří v Česku jeden milion hektolitrů. Pro představu, my vyrobíme dvacet milionů hektolitrů, takže už je to opravdu hodně,“ doplňuje ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Přestože loni pivovary vyrobily meziročně o pět procent víc piva, výroba podle svazu stále ještě nedosahovala čísel před pandemií. „Pokud to srovnáme s tím posledním rokem, který byl normální, a to byl rok 2019, tak nám stále chybí jeden milion hektolitrů piva,“ upozorňuje Ferencová.

Na tržbách pivovarů se velkou měrou odráží počasí. To letošní, chladnější jim podle svazu pivovarníkům nepřálo. Obavy mají nově i z konsolidačního balíčku, souboru úsporných opatření, který v polovině května představila vláda. V něm počítá s vyšším zdaněním točeného piva. To má spadat místo do současné 10procentní sazby, do té nejvyšší, tedy 21procentní.

„Do snížené sazby zařadila primárně položky s nezpochybnitelným zdravotním či sociálním významem. Nápoje s výjimkou kohoutkové vody, tedy včetně točeného piva, proto budou zařazeny do základní sazby DPH,“ vysvětlila mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová.

Úsporný balíček ještě musí schválit kabinet, Parlament a podepsat ho musí i prezident.

Jižní Čechy skýtají mnoho krásných míst. Ať už jimi projíždíte autem nebo na kole, na klikatících se silnicích míjíte husté lesy České Kanady, rybníky, líně se vlnící kopce a vesnice plné selsky barokních stavení. Jednou z nich je vesnička Obora, která se nachází kousek pod Táborem. Na první pohled ničím zásadním nevyniká: uprostřed rybník, na kraji kravín a dlouhé lány plné ječmene, kam oko dohlédne. Pozornost však začíná jitřit chmelnice, pivovar, v kravíně roboti a vedle pole stanice na bioplyn, která zásobuje teplem kus vesnice. Za výdobytky, které by vůbec neoznačil za moderní, stojí progresivní sedlák a majitel pivovaru Obora Martin Novák.

S pivovarnictvím začal Martin Novák jednoduše proto, že ho bavilo domácí vaření piva. A jelikož měl jako sedlák k dispozici dostatek místa v podobě staré stáje na svém hospodářství a k tomu asi 495 hektarů půdy, řekl si, že nebude troškařit a kromě pivovaru začne pěstovat i vlastní chmel a ječmen pro zásobu ječného sladu. Právě na chmelnici začíná naše prohlídka Obory.

„Martin tady hospodaří posledních třicet let. A celou dobu je hodně progresivní a úplně soběstačný – všechno si vypěstuje a vyrobí. Takže když začal vařit pivo, což bylo někdy v roce 2015, řekl si, že si i pro něj vše vypěstuje sám. Vysadil tak ječmen na slad a chmel, konkrétně čtyři základní české druhy. Voda je pak z vrtu na pozemku, takže třeba takový ležák je vážně stoprocentně z Obory,“ vysvětluje Štěpán Klíma, brand manažer pivovaru.

Na chmelnici roste Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek, Premiant a Rubín. Když v Oboře vaří speciální várky piva, objednávají pro ně chmely ze zahraničí, protože podle Martina Nováka nemá cenu v jižních Čechách pěstovat třeba chmel z Kalifornie. Celá produkce je navíc úzce propojená s kravínem. Hnůj od krav totiž může sedlák využít na polích, ale zároveň ho svádí do obrovských nádrží, které jsou součástí bioplynky.

„Bioplynovou elektrárnu tady nechal Martin vybudovat už před více než deseti lety. Celé to totiž do sebe krásně zapadá. Z hnoje v nádržích se dá vyrobit elektřina a při procesu vzniká ohromné množství tepla. Z toho se ohřívá voda, kterou tady využíváme na vytápění, na vaření piva a zároveň se s ním ohřívá třetina vesnice napojená na teplovod. A zbytky z vaření piva, jako je mláto nebo ovoce z výroby kyselých piv, se dávají zase kravám,“ říká Klíma.

Krávy a roboti
Krávy si tady tak skutečně libují. Kromě toho, že mají díky zbytkům z pivovaru pestrou stravu, je jejich domov krásně čistý a na kravín překvapivě voňavý. Při bližším prozkoumání si člověk všimne, že má každá nasazený obojek. Nejde totiž o jen tak ledajaký kravín, ale o kravín obsluhovaný roboty. Jeden krávy dojí – stačí, když si k němu dojdou –, druhý odklízí nečistoty a přisunuje jim krmivo. Lidé z vesnice a okolí si sem navíc mohou každý den přijít natočit čerstvé, robotem nadojené mléko.

Díky tomu, že krávy pomáhají Martinovi Novákovi vyrábět elektřinu, se jeho pivovaru zase tolik nedotkla energetická krize. Naopak ještě její přebytky dodává do sítě. A další zbytkové teplo, aby nepřišlo vniveč vůbec nic, posílá do skleníku, který si postavil jen tak pro radost. Má v něm spoustu zeleniny, rozličné rostliny, v jezírku dvojici želv a exotické ryby. Díky tomu, že je zde celoročně asi 35 stupňů, v něm rostou také citrony.

„Poslední várka byla hodně velká, takže jsme ji využili při vaření speciálního letního piva. Použili jsme do něj citrony z jižních Čech,“ směje se Klíma, když procházíme kolem vzrostlých citronovníků. A dodává, že Martin Novák všechny tyhle cirkulární, udržitelné a jinak vznosně nazvané záležitosti nedělá proto, že aktuálně ve společnosti hodně rezonují. Dělá je proto, že mu dávají smysl, baví ho. A proto, že k farmaření ani jinak přistupovat neumí.

Nejvíce se pivovar Obora rozeběhnul během pandemie covidu, jelikož právě v té době začal Martinovi Novákovi pomáhat budovat značku Štěpán Klíma. Zrovna když se zavřely všechny hospody, dorazila do Obory nová stáčečka na plechovky – což byl pro pivovar stěžejní moment, jelikož se jeho pivo mohlo začít snadno prodávat přes e-shop do všech koutů Česka. Pandemie tak paradoxně přispěla k tomu, že se pivovar dostal do mnohem širšího povědomí milovníků piva.

Postupně se tak pivo z Obory dostalo i do některých obchodních řetězců, ale také do hospod po celé České republice a aktuálně také na Slovensko. Z e-shopu si ale objednávají i pivaři z okolních evropských zemí. V současnosti se tady vaří dvakrát až čtyřikrát týdně a loni zdejší varny vyprodukovaly 3 388 hektolitrů piva, tedy asi 700 tisíc piv o objemu půl litru. Označením minipivovar se přitom může honosit, dokud nepřekoná hranici 10 tisíc hektolitrů ročně.

Na jednu várku kyseláče skoro tuna malin
Všechna piva jsou pak nefiltrovaná a nepasterizovaná a největší odbyt mají klasická desítka, jedenáctka a dvanáctka, které putují především v tancích rovnou do hospod. V Oboře se ale zaměřují také na speciály v podobě ovocných kyseláčů – na takový malinový je potřeba 750 kilo čerstvých malin, jelikož Martin Novák nechce používat hotová pyré ani sirupy. I v tomto případě si raději to, co může, udělá sám.

Oblíbené jsou i „legrácky“ v podobě takzvané pastry sour Luscious Lonely Virgin, při jehož výrobě se používá pro smetanový efekt laktóza a ovesné vločky. Obsahuje také černý rybíz, ostružiny, maliny, javorový sirup, kakaové boby a vanilku, takže výsledná chuť připomíná pivo spojené s mléčným šejkem. Pro někoho možná divočina, i takové experimentální – a nutno říct, že skutečně chutné – záležitosti se ale v pivovaru Obora rodí.

Po prohlídce pivovaru objíždíme ještě lány, které k hospodářství Martina Nováka patří. „Tady v té části byl vysazený ječmen loni, takže letos ho nechává Martin ležet ladem, aby si půda odpočinula. A támhle vzadu je vidět uměle vytvořený rybník. Je totiž nesmysl, aby na poli nebyla vůbec žádná vodní plocha, jak nás to tady spoustu let učili komunističtí zemědělci,“ ukazuje rukou Klíma.

V pivovaru Obora tak rozhodně nejde jen o pivo. Činorodý sedlák v malé vesnici vybudoval soběstačný ekosystém, ze kterého těží i místní obyvatelé a díky pivu si plody jeho práce může užít kdokoliv, kdo ho ochutná. Martin Novák přitom nesleduje žádné trendy, ke svému hospodaření prostě jen přistupuje tak, aby ho mohl dělat co nejdéle a ideálně ho mohl předat další generaci. Což vypadá nadějně, jelikož opratí v pivovaru se již chopila jeho nejstarší dcera.

Nedostatek číšníků a servírek na trhu práce i rostoucí náklady na provoz restaurací vyřešil po svém provozovatel Velkorakovského minipivovaru. Na zahrádce vedle domu v Rakové u Konice na Prostějovsku instaloval nejdříve samoobslužný výčep a letos k němu přidal i automaty na prodej nealkoholických nápojů, kávy a pizzy.

„V malých vesnicích se dnes už nedá hospoda finančně udržet. Pokud tedy má provozovatele uživit a dotyčný to nedělá pouze pro svoji radost. Dva roky v Rakové testujeme samovýčep piva, který si lidé oblíbili. Letos na jaře jsme přemýšleli, jak naše služby posunout někam dál, tak nás napadlo samoobslužné bistro,“ řekl Petr Hajkr z Velkorakovského minipivovaru.

Provoz občerstvení s posezením je podle něj ve srovnání s klasickou venkovskou hospodou nízkonákladový. „Nájem neplatím, protože to mám na svém pozemku Další úspory máme díky elektřině ze solárních panelů. Třetí úspora je za pracovní sílu. V dnešní době je kvalifikované pracovní síly jako šafránu. A pokud už ji člověk sežene, tak ji v takové malé hospodě na malé vesnici nezaplatí,“ podotkl.

Informace o samoobslužném bistru se samovýčepem piva vybaveným čtečkou občanských průkazů se díky sociálním sítím rychle roznesla hlavně mezi cyklisty a turisty, kteří na malebné Konicko vyrážejí na výlety.

O víkendu byla zahrádka plná lidí a Hajrk předpokládá, že díky oteplení už bude v Rakové rušno pravidelně. „Je to vlastně takové zážitkové bistro. Kde jinde si člověk v dnešní době může takto v klidu udělat svůj vlastní piknik?,“ řekl.

Bezobslužné bistro s venkovním posezením je v Rakové u Konice v provozu sedm dní v týdnu od 07:00 do 21:00. Samovýčep rakovského piva mají lidé k dispozici nonstop. Prodejní automaty jsou doplňovány průběžně. Lidé podle Hajkra oceňují, že si mohou dát pivo či něco k snědku už dopoledne, jelikož na Konicku většina místních restaurací otevírá až v odpoledních hodinách. „To už se ale cyklisté či výletníci většinou vracejí zpět domů,“ podotkl Hajkr.

Velkorakovský minipivovar byl založen v roce 2015 a nyní vaří pět druhů piva. Pivovar se snaží navázat na původní vaření piva v Rakové v 16. století v místním pivovaru, který zanikl během třicetileté války. Minipivovar v regionu zásobuje několik restaurací. Pivo plní do sudů, párty soudků, skleněných a PET lahví.

Tam, kde se od roku 2015 čepovalo pivo vařené přímo na místě, bude nově prodejna pracovních oděvů a potřeb. Budova Prvního havířovského pivovaru v Selské ulici má nového majitele.

Ladislav Němeček, který pivovar vybudoval, se jej už těsně před vypuknutím covidové pandemie snažil prodat. Covid sice podnik s vypětím všech sil přežil, ale energetickou krizi už nikoli. Loni v říjnu oznámil konec.

Nový majitel budovy pokračuje v adaptaci prostor a podle Dalibora Dubba, manažera marketingu společnosti Canis Safety, by chtěli otvírat v polovině letošního července. „Přesný termín otevření ještě řešíme, nicméně bude to určitě v průběhu července. V Havířově již prodejnu máme, a tato prodejna se bude do nových prostor stěhovat, nepůjde tedy o otevření druhé prodejny v Havířově,“ řekl Deníku Dubb.

Přesný termín otevření firma oznámí začátkem června. „Při otevření budeme pořádat grilování pro zákazníky a prodejna bude vybavena naším kompletním sortimentem pracovních oděvů, obuvi, rukavic a pracovních ochranných pomůcek, nabídne ale také široký sortiment našeho volnočasového a outdoor oblečení,“ dodal Dalibor Dubb.

V Havířově tak po uzavření Prvního havířovského minipivovar (PHM) a minipivovaru Venuše zůstal jediný malý pivovar, a to U Balouna, který se nachází také v Selské ulici, jen o kousek od původního PHM.

Tap Takeover - nový podcast o pivu a k pivu. Moderují Aleš Svoboda, Roman Hošťák a Milan Plch. Název Tap Takeover označuje v čepech a pivotékách večer, který je věnovaný jednomu pivovaru nebo pivnímu stylu. A takový bude i náš podcast. Hostem každé epizody bude sládek nebo důležitá osoba daného minipivovaru, který představí tři vzorky, ze své produkce. Každý host pak musí vybrat také čtvrtý vzorek, který doporučí, ale který pochází od konkurence. Během natáčení podcastu budeme pivo ochutnávat a pokusíme se posluchačům předat zajímavé informace i tipy na skvělé craftové pivo.

V některých vesnických hospodách ve Zlínském kraji nemají pro vládní návrh na zvýšení DPH u piva z 10 na 21 procent slušného slova a obávají se existenčních potíží. Provozovatelé ve městech věří, že situaci zvládnou. Vyšší zdanění oblíbeného moku má platit od příštího roku.

„U nás na dědině každý hledí na korunu. Pivo u mě dnes stojí 32 korun a bude stát o 4 koruny víc. Lidé jsou naštvaní. Naštěstí jsem ve vlastních prostorách, kdybych byl v pronájmu, tak hospodu už dávno zavřu,“ postěžoval si provozovatel hospody Na Baště v Suché Lozi Jan Liška.

„Toto je nejhorší vláda, jaká nás mohla potkat,“ doplnil rozhořčeně s tím, že je důchodce. Pokud by nepobíral penzi, podnik by ho neuživil ani dnes.

Hospodští zatím uvažují, že pivo zdraží přibližně o 11 procent, tedy o tolik, o kolik se zvýší DPH. Což ale může odradit hodně zákazníků, neboť náklady na život jsou vysoké.

„Lidé by nechodili tak často. Už při zdražování energií reagovali takto, proto jsme se přesouvali do menšího prostoru. Úbytek hostů od začátku koronaviru máme minimálně 50 procent,“ nastínil provozovatel restaurace Randevů v Loukově Martin Koutný. „Někteří lidé chodí pořád, ale už ne každý den, ale třeba jenom ve středu a v pátek. Starší lidé se zase omezují, dávají si třeba místo velkého panáka malého. Pro nás to všechno znamená nižší tržby,“ připomněl.

„Když se cena na vesnici zvýší o korunu dvě, tak to snad velký vliv na zákazníky mít nebude, ale ani tak to není dobré. Více zdražit si dovolit nemůžeme,“ poznamenala Eva Marečková z hospody U Pavlíků v Lidečku.

Provozovatelé obecních hospod říkají, že tamní lidé si často kupují levná lahvová piva v supermarketech a pak je popíjejí v garážích a pod pergolami. „Může to na nás mít existenční dopad. Máme hospodu od roku 1998 a nepamatuji si tak složité časy,“ zmínil Koutný.

Psychologická hranice 60 korun za pivo
Vesničtí hospodští se shodují také v tom, že ve městech je větší kupní síla, takže tamní podniky jsou na tom o něco lépe, i když zase čelí větší konkurenci. Avšak ani ve Zlíně z chystaných změn provozovatelé nejásají, protože dobře vědí, že čím je zboží dražší, tím se hůře prodá. Byť někteří říkají, že přístup vlády chápou, protože stát šetřit musí.

V tradiční restauraci Myslivna dnes stojí dvanáctka Plzeň 59 korun, pokud se zvedne DPH u piva, tak jak se plánuje, může cena podle hospodského Zdeňka Babulíka stoupnout na 65 korun.

„To už je dost a toho jsme se báli, protože překročíme psychologickou hranici 60 korun. V Praze je to docela běžné, ale tady to může být problém,“ obává se Babulík. Podle něho to bude znamenat další odliv zákazníků, za posledních několik let se jejich počet snížil zhruba o čtvrtinu. Podnik tuto ztrátu vyrovnává zdražováním, aby zůstal alespoň na přibližně stejných tržbách.

„Některé hospody to už nezvládnou a skončí, nálevny budou první. Pokud nepřitáhnou lidi na jídlo nebo nenabídnou hostům nějakou jinou přidanou hodnotu, jenom na pivu nepřežijí,“ míní Babulík. Na Myslivně si zakládají nejen na dobrém pivu, ale i jídlu. Také proto tam měnili kuchaře.

„Blíží se doba, kdy zákazníci nebudou chodit každý den. Každá hospoda si je bude muset něčím přitáhnout. Není to jenom o ceně piva, ale taky o jídle,“ poznamenala Zuzana Baťová, majitelka Hospůdky U Kovárny, která bude letos slavit 30 let existence. „Ten, kdo chce každý den vypít pět piv, si je nakoupí v supermarketu. Hospoda je ale spíše o sociálním kontaktu, lidé se chtějí někde scházet a my jim musíme nabídnout pohodu, servis i to, aby si mohli dát něco k pivu, připravovat různé akce,“ uvažuje.

Hospodským nepřeje ani počasí
Zatím přesně neví, o kolik bude zdražovat a kdy. Ceny se podle ní můžou začít měnit postupně už během léta. Každopádně se zvyšovat budou. „Všechno to zaplatí hosté,“ připomněl Petr Šenkeřík, který má restauraci Canada Pub a pivnici U Osla. „Asi nebudeme zdražovat o 10 procent, ale o polovinu určitě, tak o dvě tři koruny. Přitom lidé už teď hodně šetří a zřejmě budou šetřit ještě více,“ tuší.

Hospodským také vadí, že u tichých vín navrhuje vláda nulovou daň. Považují to za vítězství vinařské lobby. „Je smutné, že jsme byli národ pivařů, rádi jsme si zašli na točené, a teď nás toho kvůli zdražování zbavují,“ podotkl Šenkeřík.

Provozovatelům letos moc nepřálo ani počasí, zejména květen byl zatím spíše chladný. Teprve o víkendu teploty stouply výrazněji nad 20 stupňů Celsia. Přitom v minulých letech bývalo venkovní posezení obsazené už i během dubna. „Letošní sezona ještě pořádně nezačala, takže nevíme, jestli se nám začali hosté vracet po zdražování energií,“ řekla Baťová.

České pivo každopádně i po zdražení zůstane ve srovnání se zahraničním levné, v západních zemích stojí v přepočtu více než 100 korun, a to pouze 0,4 litru. I proto se nedá ani podle hospodských očekávat, že by se v budoucnu nějak výrazně zlevňovalo.

Další tři až čtyři koruny navrch znamenají jediné – lidé budou chodit ještě méně. Tak vidí hospodští dopad zvýšení spotřební daně u čepovaného piva z 10 na 21 procent. Ta naroste i lihovarníkům, kteří zase varují, že se rozmůže nelegální pálení kořalek.

„Říká se, že Praha snese všechno. Ale na Moravě bude zdražení o tři čtyři koruny na půllitr znatelné. Štamgasti počítají každou korunu, takže si myslím, že na vesnicích přestanou chodit,“ obává se Luboš Jadrníček ze stejnojmenného náměšťského pivovaru a palírny.

Zdražovat už musel kvůli zvýšení cen surovin a energií. „Pokaždé to znamená odliv lidí. Netvrdím, že přestanou ze dne na den chodit úplně, ale u stálých zákazníků pozoruji významné omezení návštěvnosti. Ti, kteří chodili třeba třikrát týdně, se teď objeví jenom v pátek. Pokud vůbec,“ všiml si.

„Každý si spočítá, že dát si lahvové pivo doma vyjde o poznání levněji. Lidé se za covidu naučili pít v garáži a to podle mě znovu nastane,“ míní Jadrníče

S tím souhlasí i obchodní ředitel pivovaru Zubr Tomáš Konečný. „Očekáváme znovu covidový efekt. Během pandemie si lidé hojně pořizovali výčepní zařízení, pak si kupovali menší bečky a přesouvali se do kluboven, garáží a dalších vlastních prostor,“ shrnul.

Zubr větší změnu v produkci neplánuje, nicméně navýší objem piva stáčeného do plechovek a skla.

„Trh se zase víc posune do maloobchodu. To víte, pivo teď stojí na vesnicích 35 až 40 korun. Zdražení se silně dotkne těch zařízení, která nemají teplou kuchyni a jsou závislá na čepu piv,“ nastínil Konečný.

„Pokles v gastru je obří, vláda podniká kroky k jeho zániku. Chce vybrat víc daní, ale od koho, když lidé nebudou chodit?“ ptá se Jadrníček.

Podle předsedy Krajské hospodářské komory Bohuslava Švamberka jsou přitom hospody pro vesnickou kulturu důležité.

„Když není v obci, společně s kostelem, školou či obchodem, stává se z místa skanzen, odkud mladí utíkají. A venkovské hospody už drtí všechno,“ sdělil.

Černá pálenka vyjde na polovinu
Jadrníček odhaduje propad návštěvnosti o dvacet až čtyřicet procent, vládní balíček se v jeho případě navíc kromě dvou hospod dotkne i jeho palírny. Pro příští rok totiž vláda plánuje zvýšit daň z lihu o deset procent a poté v následujících třech letech má dál růst vždy o pět procent.

Lihovarníci napříč republikou upozorňují, že se kvůli tomu zvýší objem nelegálního pálení alkoholu. „Už teď vnímám velký pokles, zdražení bude znamenat další,“ potvrdil Jadrníček.

„Jedeme na plyn, takže jsme museli zdražovat i kvůli energiím. Pálení má přitom svoji kulturu, spíše se mu věnuje starší generace. Jenže po covidu už někteří kvůli zdraví přestali sbírat ovoce či řezat větve a mladí o to nemají zájem. Také jsem se setkal s tím, že prarodiče nechávají pozemky s ovocem zastavět, protože mladí nemají kde sehnat místo pro dům,“ poukázal.

Povoleno je 30 litrů čistého alkoholu
Celní správa v kraji loni řešila pouze jeden případ nelegálního pálení. Další vývoj si netroufá predikovat.

„U spotřebních daní však řešíme i jiné přestupky. Lidé si například mohou v rámci jedné výrobní sezony vypálit maximálně 30 litrů čistého alkoholu na domácnost. Když si to nepohlídají, dopouštějí se přestupku. A nesmějí jej dále prodávat,“ upozornil mluvčí krajských celníků David Kubenz.

Za zmíněný prohřešek hrozí pokuta až půl milionu korun, nelegální výrobce lihu pak může očekávat sankci dosahující až deseti milionů.

Některé to neodradí. „Domácí pálenka vyjde při dnešních cenách až o polovinu levněji,“ nastínil pro MF DNES muž, který má s její výrobou zkušenosti a chtěl zůstat v anonymitě, redakce ale jeho jméno zná.

„Moje motivace ovšem nebyla primárně cena, spíš to, že si mohu celý proces kontrolovat sám. Sehnat si domácí pálenici není sice nic jednoduchého, ale Češi jsou takový národ, že si vždy poradí, obzvláště v krizi,“ uvedl s tím, že i on si myslí, že nelegálního pálení nyní přibude.

Rizik se neobává, na rozdíl od Celní správy. „Při neodborné výrobě lihu může dojít nejen k explozi destilačního zařízení, ale i ke kontaminaci alkoholu toxickým metanolem,“ varoval mluvčí Kubenz.

Právnické i fyzické osoby dovážející a prodávající přístroje určené k výrobě lihu jsou povinné ministerstvu zemědělství sdělit údaje o člověku, který si toto zařízení koupí. Celníci pak aktivně kontrolují, zda výrobce plní své právní povinnosti.

U domácí výroby piva platí, že od spotřební daně je osvobozena do objemu dvou tisíc litrů ročně. Musí ale sloužit pro vlastní spotřebu či hosty.

Luboš Jadrníček ovšem upozorňuje, že pokud lidé přejdou na domácí výrobu a pití piva a lihovin, nemusí si mít v budoucnu třeba s přáteli už kam zajít nebo kde vypálit legálně. „Proto choďte do hospod a palte v palírnách,“ vyzývá.