Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Nového šéfa státního Budvaru vybere ministr Jurečka v březnu, uchazečů je osm

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Hospodářské novinyAutor:Jiří PšeničkaBudvar

● Nový ředitel Budvaru se po dlouholetém šéfovi Jiřím Bočkovi vybírá z osmi finalistů.
● Musí mít praxi v potravinářském oboru.
● Větší šance než externisté mají lidé z pivovaru.

Nejpozději do konce března musí mít Budějovický Budvar nového šéfa. O novém řediteli státního pivovaru rozhodne ministr zemědělství Marian Jurečka, který pro podnik hledá náhradu za Jiřího Bočka. "Jde o mezní termín, může to být i dříve," říká mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Zatím je ve hře osm uchazečů.

Dosavadní šéf Boček na sklonku loňského roku ze své funkce po pětadvaceti letech odstoupil, především kvůli vážné nemoci, kterou trpí.

Hledáním náhradníka pověřilo Jurečkovo ministerstvo personální agenturu Constellation, jejímž vlastníkem je Jan Brázda, viceprezident Americké obchodní komory v ČR. Klíčovou roli v posuzování jednotlivých adeptů však hraje pětičlenná hodnotící komise.

Kromě odcházejícího Bočka v ní zasedá bankéř a ekonom Pavel Kysilka, dále šéf státní pojišťovny EGAP Jan Procházka, náměstek ministra zemědělství Zdeněk Adamec a také Karel Melzoch, rektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Procházka s Adamcem jsou přitom zároveň členy dozorčí rady Budvaru.

Nad životopisy uchazečů se komise sešla už v pondělí, včera následovaly pohovory s kandidáty. K čemu její členové došli, není zatím známo. Jisté je pouze to, že se původně přihlásilo uchazečů deset, dva z nich si ale svoji účast nakonec rozmysleli.

Z osmičky zbylých sestaví komise po dalším prosévání užší výběr s maximálně třemi jmény. "O vítězi soutěže pak rozhodne ministr Jurečka," říká mluvčí ministerstva Ježková.

Kterých osm uchazečů se k pohovorům probojovalo a má tak šanci dostat se na finální seznam, resort tají. Mlčení vysvětluje obavami z ovlivňování.

Největší šance se ale dávají lidem přímo z českobudějovického pivovaru. Zdroje HN obeznámené s děním v Budvaru uvádějí, že se o post zajímá Petr Žáček, dlouholetý ekonomický ředitel pivovaru. Ten byl po Bočkově rezignaci pověřen řízením podniku a svůj zájem o ředitelský post už dříve nevyloučil. Totéž platí i o jeho jmenovci Jaromíru Žáčkovi, členu dozorčí rady Budvaru a někdejším manažeru Plzeňského Prazdroje, jenž se měl také do soutěže přihlásit.

Vedle lidí působících přímo v budějovickém národním podniku se ale mluví i o "externistech". Třeba o Zdeňku Radilovi, někdejším dlouholetém šéfovi a zakladateli skupiny Pivovary Lobkowicz, kterou získala čínská CEFC. Radil ani po urgencích na otázky HN ohledně své účasti nereagoval.

V byznysových kruzích se objevila také informace, že se o prestižní post uchází jeden ze dvou synů Vlastislava Břízy, majitele českobudějovické firmy Koh-i-noor Hardt­muth. Vedení této společnosti však zprávu důrazně dementovalo. "Pravda je, že jsme také zachytili takové spekulace, ale mohu vás na 350 procent ujistit, že je to naprostý nesmysl," uvedl mluvčí firmy Martin Doležal.

Uchazeč pracující ve firmě zaměřené na školní a kancelářské potřeby by ostatně měl i potíže splnit kvalifikační kritéria pro Budvar. Mezi požadavky patří také minimálně sedmiletá praxe na manažerské pozici v potravinářství, nejlépe v pivovarnictví.

Termín obnovení výroby piva v Sokolnicích se znovu posouvá

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSokolnice

Termín obnovení výroby piva v Sokolnicích na Brněnsku se znovu posouvá. Nový majitel pivovaru počítá s tím, že první pivo lide nabídne nejdříve letos v červnu. Důvodem posunutí otevření prostor byla tuhá zima i čekání na stavební povolení, řekl dnes ČTK majitel objektu Lukáš Roupec.

Roupec musel změnit nebo odsunout i část svých plánů. V první fázi otevře pivovar s restaurací v přízemí objektu a v poschodí restauraci se salonky. "Ubytování se odsouvá na pozdější etapu, stejně jako úprava zahrad," řekl. Interiéry už jsou podle majitele prakticky upravené včetně pivovarských technologií. Spustit pivovar bude ale možné až po povolení od celníků. Roupec, který objekt vlastní dva roky, chce opravit i fasádu budovy.

Pivovar v Sokolnicích ještě za první republiky patřil k největším pivovarům na jižní Moravě. Vlastnila jej šlechtická rodina Mitrovských. V roce 1932 sokolnický pivovar koupilo Starobrno a výrobu uzavřelo. V objektu byla pak například stolařská výroba.

Vracet vaření piva do areálů, které k tomuto účelu sloužily v minulosti, je v posledních letech trendem. Předloni se výroba piva vrátila do bývalého areálu znojemského Hostanu. Stejný investor obnovil pivovarskou tradici v Jarošově, který je dnes součástí Uherského Hradiště. Po několikaleté pauze se vrátilo vaření piva do Břeclavi. Ve Slavkově funguje minipivovar sice na místě bývalého mlýna, ale v těsném sousedství bývalého pivovaru. Loni se výroba piva vrátila do Záhlinic na Zlínsku, kde funguje úspěšná sladovna. Na Zlínsku se znovu vaří pivo i v Malenovicích, které jsou dnes součástí krajského města.

Hledá se šéf Budvaru. Počet kandidátů se zúžil na osm

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar



Počet kandidátů na ředitele Budějovického Budvaru se zúžil na osm. Ministerská komise, která nyní zasedá, z nich vybere nejvýš tři. Návrhy předloží ministrovi. Informovala o tom mluvčí úřadu Markéta Ježková. Dlouholetý ředitel Jiří Boček odešel z národního podniku ze zdravotních důvodů ke konci loňského roku.

"Výběrová komise zasedá tento týden. Na základě pohovorů budou vybráni až tři kandidáti, které dostane ministr pro svůj závěrečný výběr. Do užšího výběru se dostalo deset zájemců, dva si to rozmysleli, komise má tedy naplánováno celkem osm pohovorů," uvedla Ježková.

V pětičlenné komisi je sám Boček, dále bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, biotechnolog Karel Melzoch, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka a náměstek ministra zemědělství pro sekci ekonomiky a výpočetních technologií Zdeněk Adamec.

Dlouholetý ředitel Boček skončil v národním podniku oficiálně k závěru loňského roku, od června byl ale v pracovní neschopnosti. Nyní pivovar dočasně vede ekonomický ředitel Petr Žáček.

Nový ředitel bude muset mít magisterský diplom, přednostně v oboru ekonomie nebo chemické technologie. Požadavkem je i minimálně sedmiletá praxe v manažerské pozici v potravinářském oboru. "Nejlépe v pivovarnictví s mezinárodní působností, bez konfliktu zájmů v rámci oboru," dodává výpis požadavků.

Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. V Budvaru strávil více než 30 let, do podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Klubové pivnice nahrazují klasické hospody. Vyhnou se EET i zákazu kouření

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Chrudimské novinyAutor:Kristýna Novotná

Český rozhlas - Pivo bez účtenky, členské příspěvky a komorní atmosféra. Tak ve zkratce vypadají tzv. klubové pivnice, které na vesnicích i ve městech nahrazují klasické hospody. Nevztahuje se na ně elektronická evidence tržeb (EET) ani zákaz kouření, který začne platit letos v květnu. Jen Klub labužnických pohodářů má přes 7000 členů sdružených v 62 klubovnách po celém Česku.

„Dříve se k nám ročně přidávalo kolem pěti nových spolků. Předloni to bylo asi 12 spolků, letos to jsou už desítky,“ řekla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu předsedkyně Klubu labužnických pohodářů Dagmar Krylová. Spolek původem z Vrbky v Posázaví založila před 11 lety.

Pouze přejmenovat hospodu na soukromý klub ale nestačí. S prosbou o radu se na ni proto obrací hospodští z vesnic i měst.

„Labužnickou klubovnu“ tak mají třeba v Horním Bradlu, Rejčkově, Sušici, Třebíči, ale také ve Vyškově, Chomutově nebo v Ostravě. Zájemcům Krylová pomáhá se stanovami i vyřízením zápisu spolku u rejstříkových soudů.

Jedním z důvodů je často právě zavedení elektronické evidence tržeb. „Obrátili se na mě teď například z vedlejší vesnice, kde trvale žije okolo 64 lidí. Nic moc tam není, je to taková zapadlá vesnička. Chtěli tam mít hospodu oficiálně, ale neudrželi to. Takže se z toho stala klubovna a členy jsou všichni z vesnice,“ popsala Krylová.

Spolky šipkařů, šachistů, kolařů…
Pro založení nové klubovny je podle šéfky klubu nutné doložit nějaký společný zájem. Stačí prý i takové klasické hospodské aktivity, jako jsou hra kulečníku nebo házení šipek. Fungují ale i spolky ochotníků, šachistů, kolařů, tanečníků nebo turistů.

„Je to hodně rozvětvené. Máme i historický spolek, který pořádá různé přednášky a debatuje o historických tématech, jako například o Karlu IV. Dobré je také dělat něco pro vesnici, pořádat třeba soutěže pro děti,“ vysvětluje zakladatelka spolku.

Vedle toho se v klubovnách čepuje pivo a nechybí ani občerstvení. „To se často donese z domu. Jeden připraví chlebíčky, druhý třeba zákusky. A co si nakoupíme, to zkonzumujeme. Koupíme si třeba prase, opečeme si ho a u toho vypijeme sud piva. Když je zima, zalezeme do klubovny a zahrajeme si nějaké hry,“ pokračovala Krylová.

Členské příspěvky i průkazka
Aby se člověk mohl stát členem spolku, musí souhlasit s klubovými stanovami a zavázat se k jejich dodržování. V některých případech se platí i členský příspěvek. Například klub trampů v Třebíči od svých asi 130 členů vybírá měsíčně příspěvek 20 korun.

Zájmový spolek s oficiálním názvem Klubovna u šesti strun vznikl loni v dubnu a nahradil původní hostinec U Špinavýho cecka. Ten, kdo se však u vchodu neprokáže členskou průkazkou, se dovnitř nedostane. Členové se scházejí o víkendu, na pivo se skládají a pravidelně se i domlouvají, kdo bude ostatní obsluhovat.

Důkladný je i nábor nových členů. „Zájemce musí odsouhlasit dvacetičlenné představenstvo klubu, pak se z něj stane čekatel a po roce, pokud není žadatel problémový, se stane členem klubu. Prostudovat musí stanovy, platit měsíčně dvacet korun a dostane zelenou průkazku,“ komentoval předseda třebíčského spolku Petr Augustin.

Nekalá konkurence restauracím?
Z desítek malých „hospod“ určených pouze pro registrované členy ale nemají radost provozovatelé restauračních a hospodských zařízení, kteří do povinnosti evidovat tržby spadli loni v prosinci. „Postupně nahrazují mnohde restaurace a jejich činnost je někdy ne zcela oficiální, čímž dochází mnohdy k nekalé konkurenci restauracím,“ uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Klubové pivnice současně podle Stárka fungují i v rámci Sokola, fotbalových klubů nebo hasičských kluboven. Počítá také s tím, že s blížícím se zákazem kouření v restauracích a hospodách počet obdobných zájmových klubů ještě vzroste. „Tento problém bude ještě narůstat po účinnosti protikuřáckého zákona, který je pro restaurace na venkově mnohde větším problémem než EET,“ doplnil.

Přestože zájmové kluby a spolky nespadají do EET, v hledáčku finanční správy přesto jsou. Úřad y jejich případy podle mluvčí Petry Petlachové vyhodnocují individuálně: „Je nutné posoudit, zda je daný klub, nálevna či podobný provoz skutečně provozován jako nepodnikatelský. Pokud by se jednalo o účelové obcházení zákona, finanční správa toto rozhodně neponechá bez povšimnutí.“

Hospodští a restauratéři musí spolu s hoteliéry tržby evidovat od loňského prosince. Druhá vlna EET, kterou ministerstvo financí zavedlo jako svůj klíčový nástroj pro boj s finančními úniky, na podnikatele dopadne už 1. března. Tržby tak od středy bude muset nově evidovat 250 tisíc obchodníků. Podle finanční správy si autentizační údaje dosud vyzvedlo okolo 110 tisíc z nich. Zbytek podnikatelů do systému nevstoupí či se zapojí až postupně, což je případ sezonních obchodníků.

Přeštice budou vařit pivo. Vrátí život do bývalé restaurace a hotelu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:ZápadočeskýDeník.czPřeštický pivovar

Pět druhů vlastních piv bude vařit minipivovar v Přešticích. Výroba piva ve městě bude obnovena po 112 letech.

"Stavíme od konce prosince v objektu nazývaném místními Peklo, kde byl předtím hotel. Původně šlo o zájezdní hostinec, který měl strategickou polohu mezi Plzní a Klatovy, " uvedl starosta Přeštic Karel Naxera.

Provoz restaurace v objektu přímo na náměstí ukončil poslední nájemce v roce 2013.

"Nabídneme minimálně pět druhů piv. Dnes už nestačí čepovat jen desítku a dvanáctku. Technologie umožní vařit také speciální piva typu ALE a IPA. Naším hlavním záměrem je, aby se chuťová nabídka výrazně rozšířila, " nastínil plány starosta.

Podle Naxery ochranné známky stejně jako výroba piva zůstanou dlouhodobě v majetku města.

Město už podepsalo smlouvu na desetiletý pronájem s firmou PCP Brewery, která má zkušenosti z oboru a vyhrála v soutěži. Radnici bude platit měsíční nájem 31 tisíc korun a složí přes tři miliony korun zálohu, z níž se bude upisovat městu každý měsíc jedna stodvacetina.

Radnice nechce pivovar a restauraci provozovat sama, protože to podle Naxery není jednoduché a jsou s tím spojená velká rizika. Avšak Přeštice si podle starosty pivovar s kvalitní restaurací zaslouží.

"Na náměstí jsme i z tohoto důvodu udělali úpravu parkování, kde jsou pro hosty tři hodiny zdarma, " doplnil.

Rozpočet města stavební úpravy a zařízení objektu bude přeštickou radnici stát 18 milionů korun.

Otevřeno má být poprvé v létě 2017.

Pivovarský svaz: Hospody čeká kritické období

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Restaurace a hospody si letos prochází podle Českého svazu pivovarů a sladoven kritickým obdobím. Kromě elektronické evidence tržeb (EET) řeší i budoucí zákaz kouření a administrativní těžkosti, například povinná kontrolní hlášení. Na hodnocení dopadů samotného EET po čtvrt roce od spuštění je však ještě brzy. ČTK to řekla ředitelka svazu Martina Ferencová. Počet uzavřených hospod bude svaz znát až po letošním prvním kvartále.

"Pohostinských podniků končí v průběhu roku několik tisíc a znovu jich je obnovováno také několik tisíc. Restaurace a hospody, zejména ty malé, kterých je v Čechách více než čtyřicet tisíc, procházejí velmi náročným obdobím," sdělila Ferencová.

Pivovary se podle ní snaží hospodám pomáhat, například výhodnějšími podmínkami pro řešení EET nebo se školením na nové povinnosti.

Podobně mluví i jednotlivé pivovary. "Význam jakékoliv statistiky se z našeho pohledu přeceňuje. Pouze čísla totiž nevysvětlují důvody změn v celkovém fungování sektoru pohostinství, vyvolaných jak společenským vývojem, tak i narůstající administrativní a regulatorní zátěží," řekla ČTK mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Připomněla, že sektoru by pomohlo snížení DPH na pivo a na stravovací služby.

Například podle mluvčí Pivovarů Staropramen Denisy Mylbachrové ukončila v souvislost zavedením EET provoz zhruba stovka zákazníků pivovaru. "Uvidíme, jaká bude bilance po prvním čtvrtletí tohoto roku," dodala.

EET začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace, tržby nyní eviduje 46.400 podnikatelů. Podle Českého statistického úřadu ceny jídel a pití v restauracích po zavedení evidence vzrostly o zhruba tři procenta. Řada restaurací, které zdražily, to zdůvodňovala vyššími náklady za pokladny, software a poplatky. Restauracím se přitom snížila sazba daně z přidané hodnoty pro stravovací služby z 21 na 15 procent.

Od 1. března by se mělo do EET připojit zhruba čtvrt milionu maloobchodníků a velkoobchodníků. Tzv. autentizační údaje si však do neděle vyzvedlo jen zhruba 106.500 maloobchodníků a velkoobchodníků.

Plzeňský biskup požehnal velikonoční várce plzeňského piva

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Alena LochmannováPrazdroj

Tradice požehnaného velikonočního piva Pilsner Urquell pokračuje. Letos poprvé požehnal várce nový plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub.

Po pěti týdnech zrání se část požehnaného piva vypraví na dlouhou cestu do Vatikánu, kde zpestří velikonoční oslavy. Společně se zlatým plzeňským ležákem poputuje do srdce Říma také dar papeži Františkovi – zvon vyrobený speciálně pro tuto příležitost.

Ve varně plzeňského pivovaru v pondělí 27. února požehnal plzeňský biskup Monsignore Tomáš Holub tradičním surovinám, ze kterých se Pilsner Urquell vaří již 175 let. Právě plzeňský slad, žatecký chmel a měkká plzeňská voda společně s nezměněnými varními postupy dávají plzeňskému ležáku jeho unikátnost a věhlas po celém světě.

Požehnání od plzeňského biskupa proběhlo těsně před postním obdobím, které začíná popeleční středou 46 dní před nejvýznamnějším křesťanským svátkem, a tak má plzeňský ležák dostatek času, aby během postní doby dozrál v ležáckých sklepích. Po pěti týdnech zrání se symbolických 2017 lahví z velikonoční várky Pilsner Urquell vydá na cestu a počátkem dubna ho zástupci plzeňského pivovaru předají ve Vatikánu, kde přispěje k oslavám Velikonoc.

„Plzeňský ležák si poprvé našel cestu ke Svatému stolci už na konci 19. století, kdy si ho nechával posílat papež Lev XIII. na doporučení lékařů. V uplynulých letech nechyběl ani při kanonizaci papežů Jana Pavla II. a Jana XXIII. Jsem potěšen, že mohu přispět k pokračování tradice, která proslavila plzeňské pivo, Plzeň i celou naši zemi v samotném srdci křesťanské církve,” uvedl plzeňský biskup Tomáš Holub.

Symbolickou součástí velikonoční zásilky bude proto letos i unikátní dar pro papeže Františka v podobě malého desetikilogramového zvonu ze zvonařské dílny Trvalcových.

Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Letí zcela tiše, první ty nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily, průvod uzavírají Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského chrámu – veliké české zvony, které již po léta slouží jako stráž. Pokud by některý zvon neodlétl, přineslo by to neštěstí. Když zvony doletí, papež jim požehná za věrné služby a zvony letí zpět. Na Bílou sobotu se vrátí a zvoní: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!”

Rodina Trvalcových, která si v malém slovenském městě Žarnovica hýčká zvonařské řemeslo už dvě generace, pracuje na netradičním velikonočním dárku pro Svatého otce už týdny. Při samotném procesu výroby zvonu používají překvapivě i plzeňské pivo. Ve fázi zdobení přidává zvonař pivo do výrobní směsi formy. Pan Trvalec má nejlepší zkušenost s plzeňským ležákem.

„Plzeňské pivo používáme kvůli lepší přilnavosti a pevnosti materiálu formy. Obsahuje totiž látky, které pomáhají scelení, a to přesně forma potřebuje, protože se pak vypaluje při teplotě až 700°C,” vysvětluje Michal Trvalec a dodává: „Je to pro nás velká čest a vyznamenání, že se naše práce dostane až k samotnému papeži.”

Ten dům nám nedal nic zadarmo

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Finance.czLobeč

Prouzovi před deseti lety přemýšleli, jak strávit prvomájový víkend, a hledali na mapě místo, kde ještě nebyli. Kokořínsko nabízelo romantiku srovnatelnou s Pavlovým rodištěm v Polici nad Metují a zámeček v Lobči poskytl kromě příjemného ubytování i výhled na starý pivovar na pokraji zkázy. Architekti si ruinu s odborným zájmem prohlédli a doma zjistili, že je za přijatelnou cenu v realitní nabídce. A protože už předtím pátrali po místě vhodném k budoucímu rodinnému bydlení, počátkem léta 2007 se vydali na dobrodružnou cestu.

Od ruiny k cenám
„Nějakou dobu jsem se stresoval, že nikdy nebudu mít hotovo,“ říká Pavel Prouza uprostřed areálu s rozlohou zhruba dvou tisíc metrů čtverečních, „ale teď už jdu krok za krokem a raduju se z každého posunu k lepšímu.“ Ten byl nejméně vidět zpočátku, kdy se nejprve opravovaly střechy, aby budova s pozůstatky gotické tvrze v základech a renesančním jádrem z přelomu 16. a 17. století dále nechátrala.

Ministerstvo kultury prohlásilo v roce 2009 pivovar památkou, což s sebou kromě možnosti dosáhnout na evropské i další dotace přineslo také mravenčí práci při vyjednávání s památkáři. Architekt přiznává, že původně měli s manželkou trochu jiné představy, ale nakonec je striktní respektování původního vzhledu pivovaru baví mnohem víc. Podle starých dokumentů dodrželi původní barevnost fasády, dveří i oken a pivovar je přehlídkou dokonalé řemeslné práce současných truhlářů, kovářů i pasířů.

Práce na domě na podzim roku 2015 vynesly i prestižní památkářskou cenu Patrimonium pro futuro a Česká komora architektů pivovar spolu s dalšími devíti stavbami nominovala na udělení přední evropské ceny za architekturu Mies van der Rohe Award 2017.

Přesídlení z Prahy
Počáteční práce řídili Prouzovi z dejvického bytu, provozovali v Praze architektonickou kancelář a do Lobče jezdili jen na víkend. Nápad na obnovení výroby piva byl obrovskou výzvou a asi nejtěžším rozhodováním. „To se nedalo řešit z Prahy, navíc jsme na rozjezd potřebovali peníze. A také jsme už měli děti a bylo nám jasné, že jakmile začnou chodit do školy, budou se vazby s Prahou přetrhávat mnohem obtížněji,“ vzpomíná Pavel Prouza na moment zlomu. Propustili zaměstnance, zavřeli kancelář, prodali byt a s tehdy šestiletou Natálkou a čtyřletým Kryštofem se přesunuli do podkroví v zadní části pivovaru.

„To byla asi největší krize za těch deset let,“ usmívá se Jana Prouzová se sedmiměsíčním Mikulášem na klíně, „odřízli jsme se od Prahy, ztratili původní domov a zázemí a úplně změnili prostředí i život. Navíc jsme přišli o zdroj příjmů, žili v jedné obtížně vytopitelné místnosti, kde v zimě bylo v předsíni kolem nuly, a dost jsme se hádali. Ne že bychom jeden druhému vyčítali riskantní rozhodnutí, ale bylo toho na nás opravdu dost. Neplánovaný příchod třetího dítěte paradoxně všechno urovnal i urychlil a vloni v říjnu jsme se mohli přestěhovat do bytu ve sládkově domě, kde už konečně máme komfort pro rodinný život.“

Vaří dvanáct druhů piv
Název parostrojní pivovar zůstal původní, i když pivo se tu v současnosti vaří jinou technologií. O jeho výrobu se stará sládek Tomáš Fencl. Ač původní profesí architekt, propadl kouzlu domácího vaření piva, posléze si doplnil potřebné vzdělání a od května 2015 dohlíží na výrobu zlatého moku. V sortimentu nejmladšího českého minipivovaru je dvanáct druhů piv. Lobeč Imperial Stout a Lobeč světlé výčepní získaly mezinárodní bronzové medaile na loňské prestižní soutěži Zlatá pivní pečeť v Českých Budějovicích. Piva se dovážejí do řady restaurací v Praze i do dalších měst a lze si je v lahvích zakoupit v areálu pivovaru.

Ke komentovaným prohlídkám historického areálu – v případě zájmu doprovázených degustací – přibylo i sezonní setkávání návštěvníků, zejména cyklistů a výletníků, u výčepu.

„S lidmi na sobotních prohlídkách vždycky dobiju baterky, i když nám to hodně narušilo rodinný víkendový program. Už jsem provedl kolem čtyř tisíc návštěvníků,“ vypočítává Pavel Prouza. „Když o pivovaru vyprávím, vidím, co vše se už zvládlo, a těší mě zájem a ocenění návštěvníků. Každodenní práce kolem pivovaru i jednání s úřady jsou totiž hodně vyčerpávající, technické věci bývají často na hraně neřešitelnosti. Jenom vyřídit přípojku elektřiny nebo povolení na čističku vody, bez níž bychom nemohli začít vařit, byl velký oříšek. Občas se něco nepovede, jeden rok dokončíte omítky a na jaře zjistíte, že musíte začít nanovo, nebo položíte prkna na podlahu v podkrovní místnosti s historickou expozicí a ze zdi vám na ně přeskočí ukrytá dřevomorka.“
A co dál?

Přestože předchozí majitel zboural zadní část pivovaru, kde se původně nacházela spilka, v historické budově stále zbývá spousta prostoru volajícího po využití. Třeba okouzlující trojlodní prostor, jehož prostřední část se v zimě zasypala až po strop ledem z nedalekého rybníka. Led v ní vydržel celé léto a cirkulující vzduch chladil sudy s ležákem. V létě se v prostoru ozářeném stovkami svíček konají kulturní akce.

V podkroví zadní budovy nad současným pivovarem je místo na tři apartmány. „Do jejich budování se chceme pustit letos, sice to nepůjde bez úvěru, ale není nač čekat. Máme totiž plno zájemců nejen o ubytování, ale i o stravování, protože k pivu dobré jídlo prostě patří,“ prozrazuje majitel další plány. Na zajištění restaurace však potřebuje přibrat do party dalšího člena, který by s erudicí a nadšením vybudoval skvělou kuchyni s lákavým menu. Historická budova na poslední chvíli zachráněná před zkázou má zkrátka ambice stát se kulturním centrem obce a okolí.

Klubové pivnice nahrazují klasické hospody. Vyhnou se EET i zákazu kouření

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Kristýna Novotná

Pivo bez účtenky, členské příspěvky a komorní atmosféra. Tak ve zkratce vypadají tzv. klubové pivnice, které na vesnicích i ve městech nahrazují klasické hospody. Nevztahuje se na ně elektronická evidence tržeb (EET) ani zákaz kouření, který začne platit letos v květnu. Jen Klub labužnických pohodářů má přes 7000 členů sdružených v 62 klubovnách po celém Česku.

„Dříve se k nám ročně přidávalo kolem pěti nových spolků. Předloni to bylo asi 12 spolků, letos to jsou už desítky,“ řekla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu předsedkyně Klubu labužnických pohodářů Dagmar Krylová. Spolek původem z Vrbky v Posázaví založila před 11 lety.

Pouze přejmenovat hospodu na soukromý klub ale nestačí. S prosbou o radu se na ni proto obrací hospodští z vesnic i měst.

„Labužnickou klubovnu“ tak mají třeba v Horním Bradlu, Rejčkově, Sušici, Třebíči, ale také ve Vyškově, Chomutově nebo v Ostravě. Zájemcům Krylová pomáhá se stanovami i vyřízením zápisu spolku u rejstříkových soudů.

Jedním z důvodů je často právě zavedení elektronické evidence tržeb. „Obrátili se na mě teď například z vedlejší vesnice, kde trvale žije okolo 64 lidí. Nic moc tam není, je to taková zapadlá vesnička. Chtěli tam mít hospodu oficiálně, ale neudrželi to. Takže se z toho stala klubovna a členy jsou všichni z vesnice,“ popsala Krylová.

Spolky šipkařů, šachistů, kolařů…
Pro založení nové klubovny je podle šéfky klubu nutné doložit nějaký společný zájem. Stačí prý i takové klasické hospodské aktivity, jako jsou hra kulečníku nebo házení šipek. Fungují ale i spolky ochotníků, šachistů, kolařů, tanečníků nebo turistů.

„Je to hodně rozvětvené. Máme i historický spolek, který pořádá různé přednášky a debatuje o historických tématech, jako například o Karlu IV. Dobré je také dělat něco pro vesnici, pořádat třeba soutěže pro děti,“ vysvětluje zakladatelka spolku.

Vedle toho se v klubovnách čepuje pivo a nechybí ani občerstvení. „To se často donese z domu. Jeden připraví chlebíčky, druhý třeba zákusky. A co si nakoupíme, to zkonzumujeme. Koupíme si třeba prase, opečeme si ho a u toho vypijeme sud piva. Když je zima, zalezeme do klubovny a zahrajeme si nějaké hry,“ pokračovala Krylová.

Členské příspěvky i průkazka
Aby se člověk mohl stát členem spolku, musí souhlasit s klubovými stanovami a zavázat se k jejich dodržování. V některých případech se platí i členský příspěvek. Například klub trampů v Třebíči od svých asi 130 členů vybírá měsíčně příspěvek 20 korun.

Zájmový spolek s oficiálním názvem Klubovna u šesti strun vznikl loni v dubnu a nahradil původní hostinec U Špinavýho cecka. Ten, kdo se však u vchodu neprokáže členskou průkazkou, se dovnitř nedostane. Členové se scházejí o víkendu, na pivo se skládají a pravidelně se i domlouvají, kdo bude ostatní obsluhovat.

Důkladný je i nábor nových členů. „Zájemce musí odsouhlasit dvacetičlenné představenstvo klubu, pak se z něj stane čekatel a po roce, pokud není žadatel problémový, se stane členem klubu. Prostudovat musí stanovy, platit měsíčně dvacet korun a dostane zelenou průkazku,“ komentoval předseda třebíčského spolku Petr Augustin.

Nekalá konkurence restauracím?
Z desítek malých „hospod“ určených pouze pro registrované členy ale nemají radost provozovatelé restauračních a hospodských zařízení, kteří do povinnosti evidovat tržby spadli loni v prosinci. „Postupně nahrazují mnohde restaurace a jejich činnost je někdy ne zcela oficiální, čímž dochází mnohdy k nekalé konkurenci restauracím,“ uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Klubové pivnice současně podle Stárka fungují i v rámci Sokola, fotbalových klubů nebo hasičských kluboven. Počítá také s tím, že s blížícím se zákazem kouření v restauracích a hospodách počet obdobných zájmových klubů ještě vzroste. „Tento problém bude ještě narůstat po účinnosti protikuřáckého zákona, který je pro restaurace na venkově mnohde větším problémem než EET,“ doplnil.

Přestože zájmové kluby a spolky nespadají do EET, v hledáčku finanční správy přesto jsou. Úřad y jejich případy podle mluvčí Petry Petlachové vyhodnocují individuálně: „Je nutné posoudit, zda je daný klub, nálevna či podobný provoz skutečně provozován jako nepodnikatelský. Pokud by se jednalo o účelové obcházení zákona, finanční správa toto rozhodně neponechá bez povšimnutí.“

Hospodští a restauratéři musí spolu s hoteliéry tržby evidovat od loňského prosince. Druhá vlna EET, kterou ministerstvo financí zavedlo jako svůj klíčový nástroj pro boj s finančními úniky, na podnikatele dopadne už 1. března. Tržby tak od středy bude muset nově evidovat 250 tisíc obchodníků. Podle finanční správy si autentizační údaje dosud vyzvedlo okolo 110 tisíc z nich. Zbytek podnikatelů do systému nevstoupí či se zapojí až postupně, což je případ sezonních obchodníků.

Pánové, dáváte si více než jedno pivo denně?

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Střídmá konzumace alkoholu je mezi kardiology přijímána jako pozitivní chování s ohledem na zdraví srdce a cév. Řada rozsáhlých studií prokázala, že lidé dopřávající si malé množství alkoholu denně jsou na tom lépe než ti, kteří abstinují zcela. Ale pokud je překročena denní míra, v dlouhodobém hledisku se efekt zvrátí. U mužů, kteří vypijí více než půllitr piva denně, se naopak riziko infarktu a mrtvice zvýší.

Kardiologové z University College London analyzovali konzumaci alkoholu u téměř čtyř tisíc mužů a žen z Británie během pětadvaceti let. Jedinci, kteří dlouhodobě překračovali doporučovanou míru příjmu etanolu za den, měli na stáří mnohem častěji tvrdé cévy, které pak nereagují dostatečně pružně na změny tlaku a mohou vyvolat infarkt či mrtvici.

„Nicméně ti, kdo konzumovali alkohol střídmě, měli pružnější cévy než ti, kdo zcela abstinovali,“ tvrdí autoři z University College London.

Nadměrná konzumace alkoholu vede k akumulaci kolagenu v cévách, což může zhoršit míru kornatění tepen.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135