Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Krkonošské pivní slavnosti se konají ve Vrchlabí již po dvacáté

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápoje

Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí, jenž jsou nejstarší akcí svého druhu v Krkonoších, slaví své významné jubileum. V sobotu 12. srpna se na vrchlabském náměstí a přilehlém prostranství uskuteční již 20. ročník tohoto svátku milovníků piva, dobré zábavy a výtečných krkonošských pochoutek. Pestrý celodenní program ozdobí legendární kapela Olympic, zpěváci Marek Ztracený či Josef Laufer a nejmenší návštěvníky potěší Michal Nesvadba, známý bavič z populárního dětského televizního pořadu Kouzelná školka.

„Skoro se mně ani nechce věřit, že letošní Krkonošské pivní slavnosti už mají pořadovou číslici dvacet. Vědomí tohoto magického čísla mě naplňuje hrdostí, je vzrušující, ale zároveň i velice zavazující,“ říká hlavní pořadatel akce Petr Ticháček. „Je to společenská událost, na kterou se těší celé město i jeho okolí a o níž se pak dlouho mluví. Už od prvních okamžiků, kdy jsme začali připravovat program pro letošní jubilejní kulatý ročník, jsme to měli neustále na paměti,“ dodává Ticháček.

Během letošního ročníku Krkonošských pivních slavností roztočí své pípy dvacítka pivovarů, mezi kterými nebudou chybět ani domovské značky jako Hendrych, Medvěd, Fries, Paroháč nebo Trautenberg. K zakousnutí bude celá škála pamlsků od tradičních krkonošských sejkor, borůvkových koláčů až po rožněné sele, steaky či grilované klobásy.

Po úvodním přípitku starosty města Jana Sobotky s Krakonošem vypukne o desáté hodině i hudební produkce a jako první skupina se představí místní uskupení Grooves. Během následujících šestnácti hodin se představí desítka kapel v čele s legendárním Olympikem či zpěváky Markem Ztraceným a Josefem Lauferem. Právě Laufer má k Vrchlabí blízký vztah, protože se zde před mnoha lety vyučil v místní Tesle. „Nevím, na co se mají diváci těšit od starýho oprýskanýho ještěra. Prostě budu takový, jako vždycky a pořádně to roztočím. Tak, aby mladým padaly brady a starý mávali vozíčkama nad hlavou,“ vzkazuje Laufer. Z dalších vystupujících jmenujme například dívčí formaci The Apples či rodinnou skupinu z Petříkovic u Trutnova Benjaming’s Clan. Celodenní hudební produkci uzavře od půlnoci koncert revivalové skupiny Vaťák, která zahraje největší hity od skupiny Kabát.

V prostranství vedle náměstí bude od 10 hodin otevřen i dětský koutek, v němž budou k dispozici skákací hrady a další zábavné atrakce. Odpoledne se zde uskuteční divadelní představení pro děti a od 15:30 se zde představí Michal Nesvadba.

Nejstarší pivařský svátek v Krkonoších nabídne i tradiční tematické soutěže, fotobednu nebo Pivní školu Jardy Učíka, vicemistra světa a mistra ČR v čepování piva. Pro mimovrchlabské návštěvníky budou k dispozici noční autobusové linky do okolních obcí.

Krkonošské pivní slavnosti začínají v sobotu 12. srpna v 10 hodin dopoledne a předpokládaný konec je ve 2 hodiny ráno následujícího dne. Vstupné činí 120 korun a děti do 130 centimetrů v doprovodu dospělé osoby mají vstup zdarma.

Pivovary hlásí rekordní zájem, leckdy nestačí plnit poptávku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Horké letní počasí pomáhá v prodeji jihomoravským pivovarům. Většina z nich jede na plné obrátky a přidává várky navíc. Zejména minipivovary hlásí, že v některých týdnech nejsou schopné poptávku zákazníků pokrýt.

"Zatím si na průběh letošní sezony nemůže stěžovat. I nadále se nám daří navyšovat objem prodejů v souladu se stanovenými cíli pro letošní rok. Stejně jako v loňském roce i letos nebylo výjimkou, že jsme prodávali každý den pivo čerstvě stočené z přetlačného tanku a několikrát jsme nebyli schopni celou poptávku pokrýt," uvedl vrchní sládek a spolumajitel pivovaru Hauskrecht Petr Hauskrecht.

Značnou poptávku hlásí i Slavkovský pivovar, který je druhým rokem po sobě na hranici své kapacity. "Posilujeme pivovarský tým a plánujeme velkou rekonstrukci. Letní sezona nás zaskočila na přelomu května a června, nyní jsme však přitlačili na pilu lopotíc se třeba i u deseti várek za jeden týden. Toho času zvládáme uspokojit poptávku, která není malá," uvedl šéf obchodu pivovaru Zdeněk Vlček.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard si pochvaluje investice do výroby, které udělal. "Na původní technologii, která byla v provozu do poloviny minulého roku, jsme dokázali uvařit s vypětím veškerých sil asi 700 hektolitrů. Srovnání s novou technologií působí poněkud komicky, vždyť jen za červen dosáhl výstav našeho pivovaru 311 hektolitrů," uvedl sládek Jan Grmela.

Vliv počasí na konzumaci piva potvrzuje i mluvčí Heinekenu Jana Pikardová. Firma, která provozuje pivovar Starobrno, ale očekává v hospodách a restauracích nepříznivý dopad protikuřáckého zákona. Starobrno pro zákazníky nachystalo o prázdninách limitovanou edici Starobrno Medium 72 na oslavu 145. let od založení pivovaru. Skleněné lahve tak jsou opatřeny historickou etiketou. Limitovaná edice se prodává v obchodních sítích v celé České republice. Podnik chystá i tradiční Den Starobrna. Návštěvníci se při něm mohou 2. září těšit i na hudební vystoupení populárních skupin a interpretů, například skupinu Jelen, Support Lesbiens nebo Davida Kollera.

Pivovarnický gigant křísí slávu Samsonu, investoval už 400 milionů korun

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Lukáš MarekSamson

Tanky na filtrované pivo, moderní strojovna i kvasné nádoby. Pivovar Samson prodělává velké změny a zvyšuje výrobu. Pod majitelem, společností Anheuser-Busch InBev, se chce vrátit mezi významné podniky v Česku. A slibuje i prohlídky areálu u Malše v Českých Budějovicích.

Českobudějovický Pivovar Samson roky připomínal uzavřenou pevnost. Nikdo příliš netušil, co se za jeho branami děje. Před rokem 2014 výroba klesala a firma se potýkala s problémy.

Před třemi lety ovšem přišel prodej a Samson získal pivovarnický obr, společnost Anheuser-Busch InBev. A téměř okamžitě začaly velké investice. Výsledky se dostavují, výstav roste a třeba desítka letos uspěla v soutěži Pivo České republiky, kde získala stříbrnou medaili v kategorii světlé výčepní pivo.

„Současná finanční injekce AB InBev dosáhla přibližně 400 milionů korun. Nejvíce prostředků šlo do modernizace strojovny, kvasných nádob, filtrační linky, tanků na filtrované pivo, skladů, na nové zařízení pro pasterizaci, do sanitační stanice a chlazení,“ vyjmenoval ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský.

Dodal, že v plánu je dokončení první etapy modernizace za dalších sto milionů.

Cíl pivovaru je jasný. „Chceme vrátit Samsonu významnou pozici, kterou v českém pivovarnictví zastával,“ navázal ředitel.

Rozhodně to nebude lehká cesta. V minulosti patřil Samson ke špičce v zemi. S výkony Budvaru, svého konkurenta, se však dnes nemůže srovnávat.

Národní podnik Budějovický Budvar vystavil v roce 2016 historicky rekordní objem piva. Celkem to bylo 1 615 000 hektolitrů. V Samsonu 82 800 hektolitrů. Ještě v 90. letech minulého století byla čísla srovnatelná.

Odrazili se ode dna
Pro Samson je však nyní důležité, že opět roste. Letošní výstav plánuje o 1 400 hektolitrů vyšší. Loni utržil 87,6 milionu korun, letošní tržby očekává o tři procenta vyšší.

„Odrazili jsme se ode dna, hospodaření se stabilně zlepšuje díky investicím do technologií. Od roku 2014 jsme se zlepšili o 30 procent,“ konstatoval Dřevikovský.

V brzké budoucnosti plánuje také nabírání několika desítek zaměstnanců. Dnes jich v podniku u Malše blízko centra města pracuje 71.

Zajímavá je i další strategie pivovaru. Úplně končí s výrobou radleru, piva míchaného s limonádou. Do prodeje půjde posledních 500 hektolitrů. „Chceme se soustředit na výrobu klasického piva, které bylo po staletí naším obchodním artiklem,“ zdůraznil ředitel.

Pochvaluje si například exportní ležák značky 1795, který letos firma uvedla na český trh. „Slavila překvapivě velký úspěch u hospodských,“ doplnil Dřevikovský. V roce 1795 byl pivovar založen.

Samson vyváží své produkty do 27 zemí, například Brazílie, Dánska, Rakouska, Ruska a nově i do Kataru a jedná s partnery na Islandu. Na vývoz jde 61 procent produkce.

Chtějí posílit „kolem komína“
Zatímco na pultech obchodů je lahvový Samson v poslední době vidět více, v restauracích v Budějovicích i v okolí se situace nijak zvlášť nemění. Ředitel naznačil, že chce posílit takzvaně „kolem komína“, tedy v Budějovicích.

„Zvažujeme různé marketingové nástroje, které tomu napomohou,“ doplnil. Návrat se daří také Pitu, což byl v minulosti největší pojem mezi nealko pivy.

Mezi turisty je pak zájem o návštěvu pivovaru. Vždyť konkurenční Budvar si loni prohlédlo přes 60 tisíc lidí ze 73 zemí. Podobnou atrakcí už je ve městě jen Černá věž. Na prohlídky Samsonu však musí zájemci ještě počkat.

„Zatím jsou z důvodu modernizace návštěvy pro veřejnost pozastaveny, ale počítáme s jejich obnovením,“ poznamenal Dřevikovský. V Samsonu začínal už před 14 lety a ředitelem už byl v letech 2007 až 2010. Znovu se jím stal poté, co se pivovar dostal do vlastnictví AB InBev.

Belgicko-americký gigant si zatím svou akvizici v Budějovicích chválí. „Společnost je spokojena s tím, jak se věci v Samsonu mění k lepšímu. Jsme na správné cestě, kterou jsme si vytýčili. Rádi se spojujeme s kvalitními značkami a Samson jsme vyhodnotili jako jednu z nich,“ sdělil Pavel Orálek, mediální zástupce AB In Bev pro Českou republiku.

Gambrinus bude podporovat kluby přímo, ne přes fotbalovou asociaci

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeGambrinus

Pivovar Gambrinus, který po devatenácti letech v pozici hlavního partnera českého fotbalu oznámil ukončení sponzorství nejvyšší soutěže i reprezentace, představil svůj záměr, jak nadále podporovat domácí fotbal. Využije k tomu projekt Kopeme za fotbal, ve kterém má už nyní uzavřené smlouvy s přibližně 250 amatérskými kluby. Od sezony 2018/2019 pivovar plánuje stávající projekt zásadně rozšířit o několik nových formátů přímé podpory.

Gambrinus bude podporovat český fotbal i nadále, ovšem bez toho, aby své finanční prostředky poskytoval k přerozdělování Fotbalové asociaci ČR nebo jejím regionálním svazům.

„Pomáháme českému fotbalu takřka dvacet let a chceme v tom jednoznačně pokračovat, ale už bez toho, aby naše finance přerozdělovaly další subjekty. Chceme, aby byla naše podpora transparentní a pomáhala skutečně těm, kteří hrají fotbal pro radost,“ uvedl manažer pivovaru Gambrinus Marek Dvořák.

Program Kopeme za fotbal běží již sedm let. Doposavad v něm Gambrinus odměňoval kluby z nižších soutěží, které se zapojily do spotřebitelské soutěže – například drobným sportovním vybavením, zprostředkováním zážitků ve formě přátelských utkání s ligovými týmy či tréninkem pod vedením známých trenérů z nejlepších českých klubů.

Už od příštího roku ale dostane Kopeme za fotbal zcela nový rozměr, pivovar počítá se zapojením až 800 klubů. Program podpory výkonnostního fotbalu chce postavit na třech pilířích:

I nadále bude pokračovat v osvědčeném zajišťování potřebného sportovního vybavení, jako jsou dresy nebo míče. Již nyní má například připraveny míče pro 240 zapojených týmů.

V průběhu sezony 2018/2019 Gambrinus plánuje spustit také nový grantový program, ve kterém budou moci kluby zapojené do programu požádat o finanční nebo materiální podporu. Pivovar počítá s tím, že kluby budou přihlašovat nejen projekty zaměřené na rozvoj vlastní sportovní činnosti, ale také projekty na podporu místních komunit, které jsou s fotbalem v dané obci spojené.

Třetím pilířem je ambice propojovat lokální fotbalové komunity organizací různých akcí, ale taky iniciováním a pomocí při zřízení středisek služeb, aby mohly kluby v regionu využívat sdílenou techniku nebo další potřebné služby.

„Momentálně prověřujeme možnosti zajištění sdílených služeb v jednotlivých regionech, kde by si kluby mohly například zapůjčit sekačky, vybavení pro stavební úpravy zázemí a areálu nebo zde využít rad odborníků na údržbu trávníku. Uspoří tím prostředky, které jistě najdou uplatnění jinde,“ vysvětlil záměr Marek Dvořák z pivovaru Gambrinus.

Proč se v české kotlině začalo pít pivo?

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:21století.czAutor:Martin Janda

Když král Karel s Buškem z Velhartic zasedli k dubovému stolu, aby nějakou tu číši vypili zas spolu, notně ovíněný král dle Jana Nerudy svému komorníkovi a příteli řekl: „To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas…“

Málokdo se zasloužil o české vinařství tolik jako právě Karel IV. Vyrůstal ve Francii, na lahodný nápoj zde přivykl a v Čechách mu poté scházel. A tak nechal zasázet révu, kde to jen šlo.

V době jeho vlády se vinice táhly podél břehů Berounky, Praha pak byla jimi obklopená jak prstenem. Zdejší víno bylo jiné než to francouzské, kouzlo mu však nescházelo. Vznikly i některé nové odrůdy, když vinaři křížili Karlem dovezenou révu z Burgundska s domácími sylvánskými druhy, které pro změnu přišly z Uher a Balkánu. Ale malá doba ledová, která přišla ve 14. století a s výkyvy trvala 500 let, se podepsala i na českých vinicích.

Chlad révě nesvědčí, a tak vína v českých zemích ubylo. A to, co zůstalo, podražilo. Obyvatelé české kotliny tak pomalu přecházeli na pivo, protože chmel chladnější období zvládal lépe. Vinařství však zcela nezaniklo, zejména na jihu Moravy se mu dařilo dobře. Místní pěstitelé však více začali pěstovat bílé odrůdy.
Klimatické změny nezasáhly pouze české vinaře. V celoevropském kontextu se tehdy objevila vína s vyšším zastoupením přírodního cukru, tedy ledová, botrytická (např. tokajské) a slámová vína.

Přijďte na kachnu, dozrála! Zve pivovar Cestář, opravdový horský originál

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaCestář

Návštěvy regionálních minipivovarů se staly hlavní náplní seriálu „Pivní mapa“, ve kterém se Magazín PATRIOT soustředil výhradně na Moravskoslezský kraj. Nyní jsme se však v rámci volného pokračování podívali také kousek za jeho hranice. Začínáme v Jeseníkách a naší první zastávkou je rodinný pivovar Cestář z Ostružné.

S jeho správcovou a spoluzakladatelkou Kateřinou Novákovou se setkáváme jak jinak než na cestě. Měli jsme totiž o něco větší než malé zpoždění a ona už nad námi celkem po právu zlomila hůl a vyrazila na túru. Stihli jsme ji však ještě včas, do kopců začínala teprve pozvolna stoupat.

Co taky jiného dělat v Ostružné, která je společně s okolními obcemi Ramzovou a Brannou vyhlášená jako klidná oáza horské turistiky? Ostatně, právě díky tomu si vesničku s necelými dvěma stovkami obyvatel oblíbili také u Nováků, tedy v rodině, kde táta staví silnice a sní o malém pivovárku.

„Původně si chtěl pivovar postavit s kamarády, ale neklaplo to. Takže si něco našetřil a pak do toho šel na vlastní pěst. Tady se to vyloženě hodilo. Máme v Ostružné rodinné zázemí a před časem se naskytl starý dům ke koupi a opravě,“ říká na úvod naše průvodkyně.

Bývalý německý statek, který za socialismu sloužil jako vojenská ubytovna, začali postupně rekonstruovat v roce 2011. Vzali to komplet od základů po střechu, protože vojáci dali historické budově docela zabrat.

Ale třeba tím, že krásné kamenné zdi s cihlovými klenbami obestavěli příčkami, dali šanci přežít původnímu duchu, byť za cenu zvýšené vlhkosti a plísní. Po zbourání přístaveb z časů, kdy se všichni měli mít stejně, se stále více ukazovalo, že jde o ideální místo pro splnění tátova snu.

Otázkou bylo, kdo se bude o rodinný pivovar starat? „Táta se mě zeptal, jestli to chci dělat. Kývla jsem na to. On má svou práci, takže jsem to od začátku vedla, ale všechno jsme jakožto dva stavaři vymýšleli společně,“ pokračuje Katka, která se za pochodu učila také všemu okolo piva.

Pravá chvíle pro instalaci pivovarské technologie, jejímž srdcem je mědí opláštěná varna s kapacitou 500 litrů, nastala na podzim roku 2015. Tehdy zahájili zkušební provoz, oficiálně pivo vaří od loňského června.

Kdy je otevřeno? Když je čas a pivo!
„Větší než dvě 250 litrové nádoby by se nám sem nevlezly. Šli jsme do toho s tím, že to bude rodinný pivovar. Zatím nás to netlačí jako byznys. Je to pro radost, ale pivovar by si na sebe časem měl vydělat,“ hodnotí správcová rodinného pivovárku.

Odhaduje, že v hlavní sezóně, která právě běží, se většinou oněch 500 litrů za dva víkendy vypije. Na čepu je nejčastěji jedno pivo, ale někdy se podaří mít dvě. Otevřeno mívá v pondělí, v pátek a v sobotu. „Tak to zatím stačí, ale pivo teda nestačí. Cítíme, že bychom mohli vařit více, zájem je,“ usmívá se Katka.

Realitu provozu pivovárku z maličké podhorské obce bere s nadhledem. „Když za sebe nemám nikoho na záskok, musím zavřít,“ zůstává v klidu, protože ví, že davy turistů jí na dveře bušit nebudou.

Zvědavých zájemců je však dost. To víte, pivovárek v Jeseníkách je pořád ještě raritou, i když i tam už jejich koncentrace roste. Lidi chtějí vidět nový pivovar, posedět v něm a hlavně ochutnat pivo, které jednou až dvakrát měsíčně vaří sládek z Olomouce.

„Je to kamarád, který má svou práci. Možná, že časem jej budu muset zastoupit. Někdo z rodiny by se to měl naučit. Nejlépe asi tatínek, ale ještě si nemůže dovolit opustit svou práci,“ zamýšlí se Katka nad budoucím provozem rodinného podniku.

Pivovárek, kde jazzoval Laco Déczi
Když v něm chvíli sedíte a snažíte se příslovečně nasát atmosféru, cítíte, že se tady dali do práce lidé, kteří mají cit. Přiznané cihly, kamenný překlad nad dveřmi, kachlová kamna, staré dřevěné židle, prkenný strop. To je harmonie materiálů a prvků, mezi kterými se občas objeví i velká kultura.

Třeba když sem přijede zahrát Laco Déczi, fenomenální jazzový trumpetista, se kterým se táta Novák seznámil v Praze a který mu začal říkat „Cestáru“. Odtud už bylo velmi blízko k názvu pro nový pivovárek, který stojí přímo u trasy z Ostružné k horskému hotelu Paprsek.

Po další sérii dotazů se od naší hostitelky dozvídáme, že pozitivní vztah k pivu je u nich v rodině záležitost unikátní tradice. Stojíme zrovna u fotografie, na které je Josef Svozil, zakladatel litovelského pivovaru a Katčin několikanásobný praděda.

„Na vedlejší fotce je zase pan Raška, který si vzal vnučku nebo dceru pana Svozila a který byl sládkem v Litovli. To je pokračovatel pivovarské linie,“ upřesňuje dobrá duše pivovaru Cestář.

Přijďte na kachnu!
Za pivo číslo jedna považuje jejich dvanáctku, klasický spodně kvašený ležák, kterému vymyslela název „Kachna“. Díky smyslu pro humorné slovní hříčky na ni před časem zvala hosty, z nichž někteří netajili zklamání, neboť se místo piva těšili na kachní hody.

A co další piva? Za více než rok provozu uvařili také světlou jedenáctku, která má letos letní tóny díky přidání amerického chmelu „citra“. Kromě toho už na čepu byla i polotmavá třináctka či vánoční medové a nakuřované pivo. Zkrátka typická kombinace klasiky a silnějších speciálů.

Jelikož mají filozofii nastavenou ve stylu „hlavně pro radost“, budoucí plány se ani tak netýkají piva jako spíše ubytování, které chtějí lidem nabídnout v dosud ještě nedokončených prostorách. Bude to penzion s přidanou hodnotou v podobě pivovárku.

„Myslím si, že pivovar by měl zůstat místní exkluzivitou. Nechceme se hnát za výstavem a chrlit kvanta nedobrého piva. Chceme udržet lidi, kvalitu a mít to tady pěkné, aby jim chutnalo a rádi se vraceli,“ dodává Katka.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a u piva zase brzy na viděnou.

Rodinný pivovar Cestář
Místo: Ostružná 41
Druhy piv: vaří spodně kvašená nefiltrovaná a nepasterizovaná piva, v nabídce bývají nejčastěji světlé ležáky Lávka 11° a Kachna 12°, podle sezóny pak také speciály jako polotmavý ležák Juan 13° či nakuřovaný Čoud 15°

Vyškov na suchu. Státní pivovar dovařil

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Ondřej StratilíkVyškov

Podnik definitivně upadl do klinické smrti v pátek 30. června, kdy jako poslední fungující provoz zavřela i pivovarská restaurace. Poslouží zdejší lahvovací linka alespoň budějovickému Pardálu?

„Tady se musí hlídat nepřetržitě, je tu majetek za miliony,“ ozývá se zpoza skla ve vrátnici. Šerif při těch slovech pokyvuje hlavou směrem do dvora, kde se kupí stovky nerezových sudů KEG. Pivo už v nich ovšem neteklo hodně dlouho. A bečky jsou zřejmě tím nejcennějším, co dnes po kdysi slavném vyškovském pivovaru zbylo.

„To víte, smutné pocity. Nikdy nezapomenu, jak jsme sem z družstva museli na brigádu pomáhat s rozvozem. Ještě než se v šest ráno otevřela brána, stála tu řada plně naložených nákladních aut,“ vybavuje si člen ochranky dění v 70. a 80. letech.

Přitom vařit se tu mělo minimálně do roku 2021. Alespoň se k tomu zavázala společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), když před šesti lety získala pivovar do dlouhodobého pronájmu. Státem zřízené akciovce Jihomoravské pivovary platí roční nájemné, jehož výši nechce ani jedna strana zveřejnit.

Nicméně důležitější je, že výroba pod současným provozovatelem se tady už nerozjede. Společnost CBIC přestala vařit na jaře, u Okresního soudu ve Vyškově teď po Jihomoravských pivovarech vymáhá několik desítek milionů korun jako náhradu za údajnou závadu na technologii.

Jiří Kopenec, předseda představenstva CBIC, se sice nechce k probíhajícímu sporu vyjadřovat, během telefonátu ale stihne prohlásit, že s vařením piva už ve Vyškově nadobro skončil. Klesající výstav, nízký zájem o značku a bobtnající ztráta jsou pro jihočeského podnikatele se zkušenostmi ze zemědělství zkrátka dostatečným varováním. Ostatně sama CBIC by vyškovský pivovar nedokázala restartovat tak jako tak, všichni zaměstnanci už v minulých týdnech odešli.

I když to Kopenec nechce potvrdit, spekuluje se, že Jihomoravské pivovary žaluje kvůli závadě na průtokovém pastéru, čímž mělo docházet k oxidování piva. Jihomoravské pivovary zařízení za 3,66 milionu korun instalovaly v roce 2006. Prý aby prodloužily trvanlivost a zvýšily kvalitu čepovaného piva.

Kdy vyškovský soud rozhodne, není jasné. Jednání několikrát odročil. Spor se pravděpodobně potáhne dlouho, ze strany CBIC navíc mohlo dojít k porušení nájemní smlouvy. „Od roku 2011 měl dle uzavřené nájemní smlouvy opravy a údržbu nemovitostí i technologického vybavení provádět nájemce, a to takovým způsobem, aby mohl být zachován provoz a aby nedošlo ke znehodnocení předmětu nájmu,“ přitakává Markéta Ježková z ministerstva zemědělství.

Sládek pivovaru: Všude žijí chlapi, kterým správně hořké pivo lahodí

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jozef GáfrikRadegast

Pohanský bůh Radegast jistě netušil, že jednou budou jeho jméno ctít sta tisíce milovníků piva. Od uvaření první várky v Nošovicích uplyne letos 47 let. Více než čtvrtinu této doby pečuje o kvalitu tamního piva sládek Petr Kwaczek.

Čemu připisujete jako odborník fakt, že teď jsou v módě různé netradiční druhy piva?
Důvodů je hned několik. Netradiční druhy jsou oblíbené zejména u mladé generace, která ráda zkouší nové produkty. Větší obliba speciálů souvisí i s cestováním a ochutnáváním různých druhů piva v zahraničí, které pak člověk zkouší pít i doma. Speciály však pokrývají pouze malé procento pivního trhu.

Čím se odlišují od tzv. tradičního piva, tedy desítek nebo dvanáctek?
Odlišností je celá řada. Jedná se třeba o použité suroviny, jako jsou speciální druhy sladu vyrobené z různých obilovin. Například použitím kouře z rašeliny při jejím dosušování se vyrobí nakuřovaný slad, který dává pivu uzené aroma. Speciální odrůdy chmele vhodné pro studené chmelení naopak dodávají pivu přirozenou cestou aroma kořeněné nebo citrusové. Velmi důležitou úlohu hrají kvasnice, které se na chuti piva podílejí zásadním způsobem

Jak na změny v poptávce reaguje váš pivovar?
Rozvíjíme tradiční české pivovarnictví, které proslavilo Čechy po celém světě. Věnujeme se proto především spodně kvašeným dvanáct-kám a desítkám. Nám, sládkům, dává tato kategorie velký prostor pro vyvíjení nových chuťových variací.

Příkladem je úspěch naší Ryze Hořké dvanáctky uvedené na trh před třemi lety. Získala prvenství například v soutěži České pivo 2016 a vyhrála také loňskou První pivní extraligu v česko-slovenském superfinále. Zla- to si odnesla také z letošní mezinárodní soutěže v australském Melbourne. Nejvíce nás však těší, že si velice rychle získala oblibu pivařů.

Předpokládám však, že jen na tento úspěch nespoléháte?
Ne, ale tato zkušenost nás inspirovala. Každý, kdo pivu rozumí, ví, že dobrý pivovar se pozná podle toho, jakou vaří desítku. Proto jsme se rozhodli vyjít vstříc současným požadavkům a uvařili jsme i parádní výčepní pivo. Nová Rázná desítka je více chmelená a chuťově plnější, než byl Radegast Originál. Ohlasy z hospod jsou velmi pozitivní.

|Kde se vlastně Radegast momentálně nachází na českém pivním trhu?
Vyrábíme pivo oblíbené ze-jména na Moravě a ve Slezsku. V posledních letech se však úspěšně vracíme i do Čech a na Slovensko. Důkazem jsou mimo jiné množící se značkové restaurace, nesoucí název „Radegastovna“. Postupně je otevřeme v kaž- dém větším městě republiky a také na Slovensku. Jsem přesvědčen, že za úspěchem našeho piva stojí jeho hořká chuť. Všude žijí tvrdí chlapi, kterým správně hořké pivo vyhovuje.

Na jaké balení kladete důraz?
Všechna balení jsou důležitá, jak to známe každý. Jedeme na dovolenou přibalíme si plechovky. Doma si rádi otevřeme vychlazenou láhev a do hospody si jdeme vychutnat čepované pivo. Pro Radegast je typický vysoký, více než padesátiprocentní podíl sudového a tankového piva, který nemá v republice obdoby. Novou módou jsou plechovky.

Doménou vašeho pivovaru je však přece jen Morava. Kde hledat důvody?
Spočívají v kořenech značky, která je s Moravskoslezským krajem a čistou beskydskou přírodou hluboce spjata. Pi-vo vaříme z křišťálově čisté horské vody, slad si vyrábíme sami a chmel používáme moravský. Jsme zkrátka zdejší patrioti.

Připravit pivo, aby chutnalo jak má, je věda i umění

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Liberecký deník

„Úhlavním nepřítelem kvality českého piva je obyčejný kyslík. Při styku s ním totiž pivo oxiduje a mění svou chuť. Jak minimalizovat styk piva se vzduchem je po desetiletí pro pivovarníky velký hlavolam,“ tvrdí sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Moderní pivovarnické technologie dnes umožňují udělat opatření, která minimalizují styk hotového piva se vzdušným kyslíkem. Například se láhve i sudy předem plní kysličníkem uhličitým a minimalizuje se rovněž kontakt v potrubí během přečerpávání. Pivo se tak setká s kyslíkem minimálně, a aby si i pivo sudové a tankové ponechalo svou svěží chuť a vůni, není ani pasterováno. Dnešním trendem v hospodách je tedy pivo nepasterizované nebo nefiltrované. Biologickou trvanlivost řeší v pivovaru Gambrinus mikrofiltrací. Ta nezatěžuje pivo tepelně a je schopna spolehlivě odstranit mikroorganismy, které by se mohly při delším skladování v pivu množit a pivo tím zkazit. Jeho trvanlivost je pak srovnatelná s pasterizací. „Dodáváme do hospod již výhradně nepasterizovaná nebo nefiltrovaná piva. Do moderní technologie jsme v uplynulých letech mohutně investovali právě kvůli tomu, abychom dokázali zachovat pivu jeho čerstvou chuť a vůni,“ říká Pavel Zítek.

K ZÁKAZNÍKOVI DO ČTYŘIADVACETI HODIN
Další velkou snahou pivovaru je zdokonalení cesty piva z pivovaru. „Při dodávkách do hospody z pivovaru se snažíme, aby pivo mělo od stáčení k zákazníkům co nejkratší cestu,“ říká Pavel Zítek. Nejrychleji dodají pivo z pivovaru do hospody tankové cisterny, a to během několika hodin. Z cisterny se pak stočí do přetlačných vaků v tancích v hospodě a po celou dobu je chráněno před stykem se vzduchem. V případě sudového piva se snaží pivovar společně s hospodskými optimalizovat velikosti sudů, v nichž pivo dodává.

Proto Gambrinus nabízí svá piva v sudech 30 a 50 litrů, aby si mohl hospodský objednat soudky, které je schopen rychle vyčepovat a hosté pili stále čerstvé pivo. „V posledních letech jsme výrazně zvýšili počet menších 30litrových sudů, aby bylo stále čerstvé pivo i v malých hospůdkách a barech,“ říká Pavel Zítek. Do cesty piva k pivaři se počítá dokonce i délka trubek, které ze sudu či tanku vedou k výčepu. „Čím kratší trubky, tím lepší. Snažíme se například tanky ideálně umístit hned u výčepu, aby to pivo nemělo daleko. V interiéru to navíc pěkně vypadá,“ potvrzuje Zítek.

PIVO DĚLÁ HOSPODSKÝ
Tím to ale nekončí. Stále platí, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá. Pro dokonalý zážitek musí být pivní sklo před čepováním čisté, mokré a nachlazené. To aby nepadala pěna, pivo nezvětrávalo a udrželo si dobrou teplotu. Pivo na čepu musí být chlazené na teplotu 6 až 9 stupňů Celsia a ideálně by mělo být skladováno při teplotách blízkých této hodnotě, aby při čepování neprodělalo teplotní šok.

JAK SE SPRÁVNĚ ČEPUJE
Neméně důležité je pro chuť piva i správné čepování. „Pivo by se mělo čepovat na jeden, maximálně dva zátahy, jinak nemá říz. Vytratí se z něj ty bublinky, které lechtají na jazyku a v krku,“ říká Pavel Zítek, který učí hospodské i správně pivo čepovat. „Zpočátku se na dně vytvoří trochu pěny a pak se pod ní spouští pivo po mokré stěně sklenice v úhlu 45°, v závěru se půllitr narovná. Tento způsob čepování není samoúčelný. Trocha pěny na počátku chrání čepované pivo před kyslíkem a stejně tak mokrá stěna sklenice přispívá k hladkému sklouznutí piva pod pěnu, takže se pivo nerozbíjí o mikroskopické nerovnosti sklenice a neoxiduje tím. Vznikne tak krémově smetanová, konzistentní pěna, bez velkých bublin, která hned tak nespadne a chrání pivo před zvětráním ideálně po celou dobu popíjení. Nejdůležitější je, jestli pivař ve své sklenici ucítí chmelovou vůni, čerstvou chuť, správný říz a jestli ho pivo osvěží. Pak všechno to úsilí stálo za to,“ dodává nakonec Pavel Zítek.

České pivo se tlačí do Británie. V cestě mu ale stojí konkurence z USA i brexit

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal Šenk

● Veletrh piva v Londýně představil několik českých pivovarů. Zaujala kontroverze kolem piva pro ženy Aurosa.
● Díky účasti na britských veletrzích už se na Ostrovech chytli Bernard či Matuška.
● Problémem vstupu na trh je konkurence z Německa a USA a obchodním argumentem v dohadování o cenách je i brexit.

Kulturní přešlap, nebo účelný marketing? Oběma způsoby se lze dívat na počínání české značky Aurosa s přídomkem "pivo pro ženy" – "beer for her" na britském trhu.

Aurosa se v červenci představila na Czech Beer Day pořádaném londýnskou pobočkou agentury Czech Trade. Že někdo nabízí pivo pouze pro ženy zaujalo britská mainstreamová média a vyvolalo vlnu debat na sociálních sítích.

"Co příjde jako další? Růžové víno pro muže? Copak žena si nemůže dát normální pivo jako je třeba Guiness a musí mít pivo z holčičí navoněné, nablýskané růžové lahve?," byly některé z reakcí.

Majitelka Aurosy Martina Šmírová posléze uvedla, že: "značka chce oslavovat ženskost a eleganci a pokud se to někomu nelíbí, je nám to líto, každopádně si stojíme za svým produktem, rozhodně jsme ale nechtěli zraňovat něčí city a někoho se dotýkat."

Vír byl ale roztočen a Aurosa registruje první zájemce o zařazení tohoto specifického piva do své nabídky, když například už probíhají jednání o exkluzivních dodávkách do sítě hotelů Edwardian.

Czech Beer Day byl druhým ročníkem prezentace českých pivovarů, které mají ambici prodávat na britském trhu. Velké české pivní značky jako Prazdroj, Staropramen či Budvar jsou ve Velké Británii aktivní už dlouho. Postupně se se svými speciály chtějí prosadit i menší čeští výrobci.

O ležáky je zájem

Ve Velké Británii se ročně vyrobí 40 milionů hektolitrů piva a tamní pivaři za jeho spotřebu utratí přes 4 miliardy liber (117 miliard korun). "Britský pivní trh je specifický v tom, že místní pivovary vaří z 80 procent piva typu ALE, ovšem místní pivaří konzumují z 60 procent ležáky. Ty se musí z velké části dovážet nebo licenčně vařit. A to je dobrá příležitost pro české pivovary známé právě tímto typem piva," říká ředitel britské pobočky Czech Trade Martin Macourek. Podporu českých pivovarů si Czech Trade nedávno vytýčil jako po automotive další klíčové odvětví tuzemské ekonomiky, které je v exportu na Ostrovy třeba podporovat.

Obchodní setkání v rámci Czech Beer Day přineslo kromě kontroverze s Aurosou i další výsledky. Víc než desítka českých pivoarů, které se akce účastnily věří, že jim první už domluvené kontrakty dál otevřou do Británie dveře. Dřív se dokázali dostat do speciálních obchodů zaměřených na pivaře, teď doufají v průnik do hospod, hotelů i větších maloobchodních sítí.

První dodávky do Británie už má za sebou například značka Pernštejn. "Cítíme, že se české pivo v Británii těší stále větší oblibě. Dříve jsme tam realizovali už několik obchodů, nyní bychom chtěli i samotným hospodám nabízet speciály z naší produkce," poznamenává exportní manažer pivovaru Pernštejn Radek Kvapil.

"Začínáme s exportním záměrem směrem přímo k restauracím a hospodám. Akce nám přinesla první kontakt s tímto prostředím. Aktuálně se snažíme prezentovat náš výrobek Primátor Weizenbier," popisuje ředitel Primátora Josef Hlavatý s tím, že už delší dobu firma do Británie posílá průměrně jeden naložený kamion svých piv. Ta ale zatím končí výhradně v maloobchodní síti.

Veletrhu českého piva se nyní zúčastnilo na dvě stovky hostů včetně distributorů Marblehead, Bibendum, Vertical Brands či zástupců pivovaru Fuller´s nebo puby Mitchells and Butler, Hawthorn Leisure či fast food řetězce jako Pizza Hut nebo Pizza Express.

"Britské hospody mnohem častěji než u nás fungují jako sítě, takže každá zakázka s nimi může výhledově znamenat zajímavý objem," soudí Macourek a připomíná, že i díky dřívějším podobným setkáním v režii Czech Trade jsou už piva Matuška či Bernard k mání v podnicích sítě Albert´s Schloss a Herold finalizuje obchodní kontrakty s distributorem Funky Beers.

Export do Británie komplikuje brexit
Vybudovat si pozici na britském trhu ale není levná záležitost. Britští partneři, kteří by do českých značek chtěli investovat, požadují po pivovarech spolufinancování marketingových nákladů, což může znamenat i miliony korun. A pak mají české pivovary i silnou konkurenci. Pokud jde o ležáky, tak zejména od německých a u pivních speciálů od amerických či belgických značek.

Dalším faktorem, který je při vstupu na britský trh mít na paměti, je brexit. "Když nás české firmy včetně pivovarů požádají, abychom jednali za ně, bavili se o cenách, slevách na dani a podobně, vždy padne brexit jako obchodní argument. Libra se může pohnout a pro to se musí udělat polštář, říká často britská strana," upozorňuje Macourek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822