Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Letní volbou sládků je Master Summer Ale

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

Obliba programu Volba sládků Plzeňského Prazdroje, díky kterému si lidé na vybraných výčepech mohou vedle tradičních piv objednat každý měsíc jiné unikátní pivo, neustále roste. Od března minulého roku se se zvýšil počet restaurací a hospod, které jsou do programu zapojeny, o více než 60 %. V těchto hospodách a restauracích se prodalo dohromady téměř 13 tisíc hektolitrů speciálně uvařených várek piva, mezi nimi byli limitované edice piv z běžné produkce pivovaru i naprosté speciály typu Ale, Stout nebo Ipa.

Díky projektu Volba sládků se již dva roky daří vybraným hospodám a restauracím čepujícím piva z Plzeňského Prazdroje navyšovat prodeje čepovaného piva. „93 % obsluhy vybraných podniků tvrdí, že jejich hosté jsou spokojeni s Volbou sládků, což potvrzuje současný trend, že spotřebitelé chtějí zkoušet nové věci. To je přesně to, co jim díky Volbě sládků můžeme nabídnout v jejich oblíbené hospodě,“ vysvětluje Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Zalíbení našly speciální várky piva také u hospodských, kterým po zapojení do programu vzrostla návštěvnost i tržby. „Do Volby sládků jsme se zapojili hned při zahájení před dvěma lety. Musím říct, že si již naši zákazníci zvykli, že každý měsíc na výčepu najdou jiný speciál. Někteří si ho dokonce odnášejí v PET lahvích domů. Přibylo také těch, kteří se k nám do restaurace pravidelně vrací. Dokonce musím obvykle dvakrát do měsíce speciální várku doobjednávat, což se samozřejmě pozitivně promítá i do našich tržeb,“ potvrzuje úspěšnost programu Jakub Novotný z pražského podniku Restaurace U svatého Filipa a Jakuba.

Červnovým speciálem je Master Summer Ale neboli „letní ejl“, který patří mezi světlá svrchně kvašená piva. Sládci z Plzeňského Prazdroje ho právě pro tento měsíc zvolili kvůli jeho lehkosti a osvěžujícím citrusovým tónům, díky kterým se ideálně hodí pro nadcházející začátek léta. Milovníci piva najdou nový speciál na výčepech více než tisíce restaurací po celé České republice, které se zapojily do programu Volba sládků.

Dvojité výročí aneb co se změnilo

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Blog iDNES.czAutor:Tomáš PluháčekZubr

Přerovský pivovar si v letošním roce připomíná dvě výročí. Jedno hodné oslav, tedy 145 let od položení základního kamene pivovaru, a druhé již o mnoho méně veselé.

Tím je 20 let od katastrofálních povodní, které v roce 1997 zasáhly celý areál pivovaru, jenž byl zaplaven do výšky téměř dvou metrů. Toto smutné výročí nám připomněly i dubnové dny, kdy opět stoupala hladina řeky Bečvy.

Povodně před dvaceti lety znamenaly začátek nové kapitoly historie pivovaru. Respektive uspíšily rozsáhlou rekonstrukci a modernizaci pivovaru zahájenou v roce 1991 transformací zbylého státního podniku Pivovary Přerov na akciovou společnost Moravskoslezské pivovary se sídlem v Přerově a v roce 1994 založení společnosti Pivovar Zubr, a.s.

Nechci vás nudit čísly, ale myslím, že není nezajímavé, podívat se na to, jaké finanční náklady stojí za tím, aby se pivovar Zubr mohl řadit mezi špičkově technologicky vybavené pivovary. Za poslední čtvrtstoletí bylo do modernizace pivovaru investováno více než tři čtvrtě miliardy korun, což rozhodně není zanedbatelná částka. Zásadních investic se dočkaly prakticky všechny části pivovaru, a to jak ty výrobní, technologické, tak i administrativní. A reagovat na vývoj musíme neustále. Například v květnu letošního roku jsme spustili novou balicí linku na plechovky. Tím vycházíme vstříc rostoucí poptávce po pivu v plechovkách. Lidé stále častěji pivo popíjí doma a plechovka je pohodlnějším obalem, nemusí se vracet a zároveň je lehčí. Díky patnáctimilionové investici do nové baličky plechovek zvýšíme kapacitu linky a zároveň můžeme vyrábět další různé typy balení, které si trh vyžádá.

Zatímco technologie, a tím i výsledná kvalita piva se stále zvyšuje, jedno zůstává stejné. A to důraz na tradiční výrobní postupy, receptury, i regionální suroviny. Proto i dnes v pivovaru Zubr pivo kvasí na otevřené spilce a dlouho zraje v ležáckém sklepě, aby získalo svoji typickou hořkost, plnost a dobrou pitelnost. Samozřejmě je důležité nejen pivo uvařit, ale také musí existovat místa, kde je možné si ho vychutnat. Proto pivovar spolupracuje a podporuje provozovatele restaurací a hospod, zejména na malých obcích, kde restaurační zařízení často představují jediné centrum společenského života. Dovolím si opět zmínit jednu částku, a to tu která za posledních zhruba 15 let směřovala právě do rekonstrukcí a rozvoje pohostinských zařízení. Ta se pohybuje okolo čtvrt miliardy korun.

Těší mě, že všechny změny, kterými pivovar prochází, si mohou všichni naši příznivci vychutnávat nejen v hospodách nebo doma, ale také přímo v pivovaru na našich akcích. Již v roce 2001 proběhla první pivní slavnost ZUBRFEST, která se konala v areálu pivovaru, tehdy určená zaměstnancům pivovaru a jejich rodinám. Do areálu se ZUBRFEST opět vrátil v roce 2013 a dnes je tento letní festival největší kulturní akcí pořádanou v Přerově. A nebude chybět ani letos. Těšíme se na vás 24. června v pivovaru Zubr!

Do českého piva český chmel, slibuje japonský majitel Prazdroje

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:Pavel BarochPrazdroj

Nový japonský majitel Plzeňského prazdroje, japonská pivovarnická skupina Asahi, slibuje, že zachová tradiční způsob přípravy piva Pilsner Urquell včetně základního výrobního kamene - českého chmelu.

Pro vaření ležáku Pilsner Urquell se využívá Žatecký poloraný červeňák. Dále pak měkká voda ze studní, které patří Prazdroji, a slad z vlastní sladovny. "Naše piva mají označení České pivo, pro které je nutné používat lokální ingredience a předepsané postupy vaření. Naše značky jsou proto vařené z českých chmelů, lokálních zdrojů vody a sladu z vlastní sladovny," říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Dodala, že s českými chmelaři má plzeňský pivovar smlouvy o dodávkách chmele na několik let dopředu. "Také se snažíme s nimi diskutovat o možných potřebách a šlechtění nových odrůd, aby kvalita českého chmele zůstávala prvotřídní i v budoucnosti," poznamenala.
Podle mluvčí Němečkové nejsou na místě jakékoli obavy, že by noví japonští majitelé například vyměnili kvalitní český chmel za levnější odrůdy ze zahraničí. "Japonští pivovarníci jsou známí svým obdivem k českému chmelu a patří taky mezi jeho největší zahraniční odběratele. Také japonská kultura je známá pro své ctění tradic, a proto zde nejsou k takovým krokům důvody," konstatovala Němečková.

Zajímavostí je, že se pro vaření Pilsner Urquell (a rovněž pro značku Gambrinus) používá měkká voda z artézských studní v Roudné. Studniční voda má pro pivovarské účely výborné vlastnosti, především má konstantní složení a stabilní teplotu 11,5 stupně Celsia. "Voda z běžné sítě podléhá během roku změnám a v létě, kdy sládci potřebují vody nejvíce, má voda z vodárenské sítě nejvyšší teplotu," upozornila mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

I tak si pivovar vodu neustále kontroluje. Vzorky se odebírají a analyzují akreditovanou laboratoří jednou za dva týdny, přičemž interně si pivovar dělá rozbor a kontroluje vybrané parametry každý den - s ohledem na systém bezpečnosti potravin, na nějž je pivovar každoročně certifikován. "Kontrola nezávadnosti, a to především kvůli možné chemické kontaminaci, je kontinuálně prováděna také takzvaným biomonitoringem - voda je čerpána skrz nádrž se pstruhy duhovými, kteří jsou ideálním indikátorem," dodala mluvčí.

Kontrola ovšem míří i tam, kde se plzeňské pivo čepuje, do hospod, podle hesla "sládek pivo vaří, hospodský ho dělá". Pilsner Urquell se čepuje v tisících podniků. Kvalitu kontrolují nejen obchodní zástupci pivovaru, ale rovněž speciální tým obchodních sládků. "Naší snahou není hospodské kritizovat, ale naopak jim pomáhat a vzdělávat, proto jsme zavedli program škola čepování, už jsme proškolili okolo pěti tisíc lidí," řekla Němečková.

Co když kontrola v hospodě narazí na závažné nedostatky? "S hospodskými se vždy snažíme přijít na rozumné řešení a hledáme příležitosti ke zlepšení. Zejména se soustředíme na kvalitu čepování, ale také například na toalety, protože jsme zjistili, že velké procento žen se do dané hospody nevrátí, pokud nebyly spokojeny s toaletami. Někdy se však náš pohled na věc nepotká s pohledem majitele," dodala Němečková.

Pivo v plechovce táhne, Svijany i Konrad plánují nové stáčírny

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jana Pšeničková

Moderní doba si ho žádá a pokukují po něm hlavně mladí lidé. V tom se shodují sládci, když je řeč o pivu v plechovce. A dva velké pivovary v Libereckém kraji už uvažují o stavbě vlastní stáčírny, aby se nemusely spoléhat na externí dodavatele.

Investice půjdou do desítek milionů korun. Do výstavby linky na stáčení piva do plechovek se chce pustit ještě letos pivovar Konrad ve Vratislavicích nad Nisou. Dosud se dá v plechovce koupit pouze dvanáctka této značky, do budoucna se nabídka rozšíří i o další druhy.

„Zájem je hlavně o lehčí piva a samozřejmě také o nealko,“ sdělil Petr Hostaš, sládek a ředitel pivovaru. Koupit si budou moci zákazníci jak třetinku, tak i půllitrovou plechovku. Finančně je výstavba linky dost náročná, podle Hostaše se přiblíží až ke stu milionů korun.

Poměr plechovek vůči lahvím je stále menší
„Do stavby se chceme pustit ještě letos, abychom byli na příští sezonu už připraveni. Místo se na to najde, prostory v areálu jsou,“ zmínil ředitel. Zatímco lahvovna je schopna naplnit za hodinu deset tisíc skleněných lahví, plných plechovek z linky zřejmě tolik nevyjde. „Myslím, že to není potřeba, na trhu je ten poměr plechovek vůči lahvím stále ještě menší,“ upozornil Hostaš.

Také svijanský pivovar počítá se zhruba stomilionovou investicí do nové haly s automatickou plnící linkou na stáčení plechovek o obsahu 0,33 a půl litru. Zkušební provoz už ale chtějí zahájit letos v říjnu. Dosud prodává pivovar v plechovkách necelá dvě procenta své produkce. Tuto možnost „obalu“ nabízí svým zákazníkům už šestnáct let.

„V prvním roce jsme prodali necelých čtyři sta hektolitrů piva, loni už se v plechu prodalo asi devadesát tisíc a letos očekáváme, že se prodej zvýší na jedenáct tisíc hektolitrů piva v plechovkách,“ přiblížil mluvčí svijanského pivovaru Luboš Spálovský.

Až sto milionů plechovek ročně
Svijany se zatím musejí spoléhat na dodavatele z Kralup nad Vltavou. Nová linka, kterou si pivovar postaví, bude schopna naplnit až sto milionů plechovek ročně, což může být až pět set tisíc hektolitrů piva. „Už během prvního roku bychom rádi stočili kolem dvaceti tisíc hektolitrů,“ doplnil mluvčí.

Jako první začne pivovar do plechovek stáčet jedenáctistupňový Svijanský Máz. Časem se k němu přidá minimálně dalších pět druhů této značky. V malých plechovkách se postupně objeví Svijanský Máz, Svijanský Vozka, Svijanská Desítka, ‚450‘ a Svijanský Kníže.

Ostatní, menší pivovary v kraji, prozatím plechovkovou „revoluci“ nechystají. Například ve Cvikově si bohatě vystačí s PET lahvemi. Občas mívají i limitované skleněné lahve, ale jinak tím, že všechno plní ručně, jde většina piva hlavně do PET lahví a do sudů. Vyrábějí hlavně nepasterované pivo, které je určené pro rychlou spotřebu.

PET lahve propouštějí plyny a světlo
To je i rozdíl oproti velkým pivovarům, které dodávají i do obchodních řetězců. Například Svijany ani Konrad neprodávají pivo v PET lahvích z toho důvodu, že jsou neekologické, propouštějí plyny a hlavně světlo, a proto nejsou vhodné k dlouhodobému uchovávání piva. Například Svijanští tak své pivo plní jen do skleněných lahví, sudů, soudků a plechovek.

Od roku 2015 nabízí pivovar i dvoulitrové „plechovky pro chlapy“, kterých loni naplnili 155 tisíc. Investice v řádu několika milionů korun šla proto letos i do automatické linky na stáčení dvoulitrových plechovek, pětilitrových soudků, skleněných džbánů a patentních lahví.

V devadesátých letech se pilo jednou tolik, tvrdí výčepní

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Trutnovinky.czAutor:Michal Bogáň

Za výčepem stojí Jiří Pulec od roku 1973, kdy se rozhodl, že se půjde věnovat pivnímu řemeslu do učení u libereckých restaurací. „Tenkrát vyhořela radnice, a tak nás přesunuli do České besedy,“ vzpomíná devětapadesátiletý rodák z Frýdlantu. „Tam si nás vzali do parády výčepáci, co ještě byli prvorepublikoví hospodští, takže výuka probíhala i s kopancem do zadku,“ dodává s úsměvem. Ten však přes jeho mohutný knír skoro není vidět.

Je pondělí, krátce po půl druhé a já se na Bouchalce chystám na rozhovor s jedním legendárním trutnovským výčepním. „Pane Pulec, stihneme to, než přijdou první hosté?“ - „Hele, zrovna už jeden jde,“ vyhrkne najednou, když přes okno zmerčí jednoho ze štamgastů, a běží mu odemknout dveře. Oficiálně je otevřeno až od dvou. Inu, takhle se předchází svým zákazníkům.

Radek si sedá k mému stolu (nebo spíš já sedím u jeho - číslo 2), a tak zatímco si pan Pulec připravuje značkovou italskou kávu, dám se do řeči s ním. Na Bouchalku dochází průběžně čtyřiatřicet roků. „Je to jedna z mých nejoblíbenějších hospod. Když mám chuť na pořádný pivo a chci si popovídat s kamarády, tak jdu sem,“ svěřuje se. Pan Pulec si přináší hrnek s kávou, posadí se naproti mně a zkříží ruce na prsou. „Tak co bys chtěl vědět?“ O tom, jak se dostal za pípu, jsme se bavili při mém příchodu, tak se tážu, jak se ocitl v Trutnově. „Ale to vypneš,“ směje se a míří pohledem na diktafon. „Hospodářka mě chtěla zavřít, tak jsem utekl. Tenkrát to bylo běžné, že po nás docela šli. Hodně se to měnilo,“ prozrazuje, jak ze severu Čech prchl do Hostinného. Tam od roku 1983 pracoval sedm let u trutnovských restaurací.

Státní podnik opustil v roce 1990, kdy se dohodl s panem Malečkem na spolupráci na Bouchalce. Tu měl ze začátku napsanou na sebe, protože současný majitel v té době ještě pracoval jinde a nemohl mít oficiálně druhou hospodu. „Bylo to 3. června,“ vypálí bez váhání přesné datum svého nástupu. „Ale v Trutnově nejsem nejstarší,“ upozorňuje mě, že o půl roku déle točí pivo v kotvě Milan Haupt.

Když před 27 lety strčil poprvé hlavu na Bouchalku, zůstal v šoku jak z prostředí, tak z lidí. Tehdy mezi hosty patřili ještě v hojné míře ruští vojáci, polští dělníci, co stavěli cestu na Pec, a cikáni. „Dost často se to tady rvalo, proto i název Bouchalka,“ vysvětluje hospodský. Na rvačky si však nezvykl dodnes. Naštěstí už hodně dlouho žádnou řešit nemusel a hned to raději zaklepal na stůl. Zatímco dřív to bylo na denním pořádku. „Naučíš se, kdy do toho jít,“ odpovídá mi na otázku, kdy pozná, že má zakročit. „Když jdou pěsti, tak do toho nejdeš, to bys mohl jednu koupit. Jak se ale začnou šťouchat, tak mezi ně vlítneš.“

V hostinci se dokonce jednou i střílelo, přičemž stopy po výstřelech zůstávají stále viditelné ve stropě v blízkosti vstupních dveří. To si přišli do hospody cikáni vyřizovat účty s jedním štamgastem. „Postavil se tady na lavici a varovně vystřelil do stropu,“ popisuje scénku odehrávající se u sousedního stolu. „Letos při generální opravě jsme dokonce mezi radiátory objevili jednu nábojnici, kterou tady policajti nenašli, když to vyšetřovali.“

Ačkoliv tohle není zrovna ten správný příklad, tak právě prostředí plné zajímavých a měnících se lidí je to, co Jiřího Pulce za výčepem stále drží. „Někdy jsou lidé protivní, jindy příjemní, ale dělat výčepního je krásná práce,“ tvrdí muž, kterému zrovna nedávno někdo položil jeden nevšední dotaz. Jestli prý ví, kolik štamgastů už za jeho éru na Bouchalce umřelo. „Určitě dvě stě a řekl bych i víc,“ zněla jeho odpověď. „Nikdo mi nevěřil, že loni, když jsem počítal jen tenhle stůl, kde sedíme, napočítal jsem jich devatenáct a to jsem si na všechny určitě nevzpomněl,“ přidává další trošku morbidní statistiku. Současný stav stálých štamgastů je okolo šedesáti, když do hospody si ve větší míře nachází cestu i mladší generace.

Nový vítr se prohání samozřejmě i celým pivním průmyslem včetně samotného čepování. „Moderní způsob je teď točit pivo najednou a strhávat pěnu, ale to u nás chce jen jeden člověk. Ostatní to chtějí točit nadvakrát natřikrát, aby jim pěna vydržela a pivo nemělo tolik kysličníku,“ vysvětluje trutnovský hospodský. Načepovat správně pivo podle něj není těžké. „Všichni říkají, že se to dá zkazit. Já tvrdím, že ne. Hlavní je se to chtít naučit a vědět kdo a jak to chce.“ O novinky v branži se ovšem jinak až tolik nezajímá, a proto některé výrazy současné doby mu ani nic neříkají. „Tu chvíli už to vydržím,“ neplánuje se na stará kolena učit nějaké novoty a pomalu se chystá do důchodu. „Už ta práce hodně unavuje,“ přiznává. Aby ne. Vždyť odšlapaných let na place má přes čtyřicet. Dojíždí z Chotěvic a na Bouchalce se po týdnu točí s kolegyní Renátou. Pracovní dobu má od dvou do jedenácti. Chodí ale samozřejmě dřív a přesně v jedenáct také neodchází. „V jedenáct od lidí akorát vybereš peníze a pak v klidu čekáš, až dopijí.“

Z pohledu výtoče piva mu jako silnější vycházejí 90. léta, kdy se vypilo jednou tolik a možná i víc. V dnešní době jsou například podstatně slabší večery. „Lidé se bojí pít, aby ráno neměli něco v sobě. O práci se dnes každý víc stará, než tomu bylo dřív,“ soudí. Ani on sám už pivu tolik neholduje. „Nevím, co se se mnou stalo. Dřív jsem pil jako Dán, ale asi před deseti lety jsem alkohol hodně omezil a ještě předtím jsem přestal i kouřit.“

Moderní doba přináší moderní piva, nicméně pro Jiřího Pulce to nejsou piva. „Jak to není ležák, tak to není pivo,“ zdůrazňuje. Na Bouchalce plní půllitry jen a jen Krakonošem. Tradiční nabídka je černá desítka a dvanáctka. Na Vánoce a Velikonoce bývá i čtrnáctka. Na letošní léto by se mohla objevit světlá desítka. „Ale já tvrdím, že mi pak lidi budou nadávat, že je okrádám a řežu jim to. Znám je. I proto čtrnáctku máme za stejnou cenu jako dvanáctku,“ poukazuje na menší raritu.

Ta cena je hodně lidová. Devatenáct korun! „Já jsem se teď vrátil z cest a řeknu ti, že neseženeš pivo pod dvacet korun. Třeba Bernard přímo v Humpolci je nejlevnější jedenáctka za 25 korun. Když řekneš, že v Trutnově je čtrnáctka za devatenáct, tak si myslí, že jsi spadl z višně,“ potvrzuje místní kuriozitu štamgast Radek.

„Tak já se půjdu převlíkat,“ zvedne se od stolu Jiří Pulec. Druhá hodina se blíží a začne frmol. „Jednou jsem na plac vlezl v smokasu a to bylo haló,“ povídá mi historku, když si na sebe bere svůj hospodský mundúr - bílou košili a černou vestu. „Já jsem prostě stará škola,“ směje se. Jak mu to sluší, jsme vyrazili s fotografem zkontrolovat o pár hodin později večer, kdy byl v plném zápřahu.

Na nejlepšího Krakonoše se v Trutnově chodí na Bouchalku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Trutnovinky.czAutor:Michal Bogáň

Pivnice, nálevna, výčep. Hospoda, kde prostě pivo teče proudem. Jedna z těch nejstarších v Trutnově slouží svému účelu už 126 let. Na Bouchalku se chodí na pivo od roku 1891 a zajímavou tradicí je, že po celou dobu tady zůstávají věrni pouze značce pěnivého moku, který se vaří v místním pivovaru.

„Dokud ten Krakonoš bude dobrý, tak si říkám, proč bych sem měl tahat něco jiného. Jsem trutnovský patriot podporující místní pivovar, který je 300 metrů ode mě a nemám nejmenší touhu na tom něco měnit,“ říká současný majitel pivnice Miloslav Maleček.

Když v roce 1990 hostinec, který se dříve nazýval Na Svobodě, koupil, byla to taková barabizna na spadnutí. Omlácené umakartové stoly, každá židle jiná, lino se místy propadalo v prohnilé podlaze. „Na suché záchody se chodilo pomalu v holínkách, protože na zemi byla hlína a na zdi byl natřený asfalt,“ vzpomíná na nehezký stav pivnice. Hospoda ležela v textilácké čtvrti a její klientelu odjakživa tvořila převážně chudší společenská vrstva.

Při rekonstrukci však Miloslav Maleček zúročil své letité zkušenosti coby technický náměstek podniku RaJ Trutnov či ředitel hotelu Horizont v Peci pod Sněžkou a vdechnul Bouchalce nový život. „Vlastnit hospodu to je každodenní péče i o úplné prkotiny. Kde kdo si v dnešní době myslí, že otevřít si hospodu nic není a pak zkrachuje,“ povídá. Recept na to, jak úspěšně provozovat podnik, nemá. „A kdybych ho měl, tak ho stejně neprozradím,“ směje se. Pro něj je to ale hlavně o srdeční záležitost.

„V loňském roce jsme hospodu kompletně zrenovovali včetně výčepu,“ ukazuje na nejmodernější technologii k čepování piva. „Umí třeba natočit buď jen pěnu, nebo čisté pivo, ale my to moc nevyužíváme, lidé o to nestojí,“ prozrazuje. Na Bouchalce je žádaná klasika. A ta je „převlečená“ do dvanáctky Krakonoše respektive černé desítky. O Velikonocích a Vánocích má šmak i čtrnáctistupňový speciál. A že tady „krákora“ chutná asi nejvíc v Trutnově, je veřejně známá věc.

Na ničem jiném ani není byznys v této pivnici postaven. „Pro ty, co nemají vytříbené chuťové buňky na Krakonoše, mám lahvovou Plzeň nebo Budvar, ale toho se prodá opravdu minimum,“ konstatuje majitel, že tržba stojí na tom, co proteče pípou. Ani na jídlo se na Bouchalku nechodí. „Hosté jsou hlavně štamgasti z okolí, najedí se doma a sem jdou na pořádné pivo, nebo se staví cestou z práce a pak jdou domů na večeři,“ dodává.

K zakousnutí dostanete hospodskou klasiku - tlačenku, jednu klobásu, druhou klobásu, špek, přes léto sem tam utopence. Žádná specialita? „Tou je tady kořalka,“ vmísí se do rozhovoru štamgast Radek, který s námi sedí u stolu. Rum a zelená se tu otáčejí nejvíc. „To ostatní mám spíš na parádu,“ vtipkuje šéf útulné pivnice, která disponuje i jedním salónkem. Ten se dá upravit tak, že dvacet lidí pak sedí u kulatého stolu jako v OSN.

Zdi zdobí historické fotky Trutnova. V jedné ze tří vitrín se nalézají původní pivní lahve, nalezené při opravách půdy po roce 2000, i dvě plakety pro vítěze ankety hospůdek, restaurací a barů trutnovského regionu (2007, 2010). A pozor! Když vstoupíte do místnosti a zvednete hlavu ke stropu, uvidíte tam i tři díry po výstřelech z pistole.

O jeden typický jev ovšem Bouchalka teď přišla - linoucí se cigaretový tým nad sklenicemi piva. „Pro takový podnik, jako jsme my, to bude asi velká morová rána,“ vyhlížel pan Maleček s obavami konec května, kdy začal platit zákaz kouření v restauracích. „Sotva jsme nějak přečkali a rozchodili támhlety škatule, ačkoliv se dodneška každý týden mění software, a když je plná hospoda, tak je to brutální zdržování,“ ukáže na pult, kde má zařízení k elektronické evidenci tržeb. „Tak přijde další problém,“ posteskne si s konstatováním, že dřív bylo v tomto oboru podnikání snazší a daleko víc i vynášelo. Dnes je to podle něj samé papírování, že to přestává být únosné. Přitom jde jen o „blbé“ točení piva.

Jak protikuřácký zákon protřídí řady hostů pivnice, nedokáže odhadnout. Slýchává, že všude ve světě si lidé zvykli. On si to ale zatím nedovede moc dobře představit, že by kuřáci šli do hospody a prostáli to venku s pivem. „U mě je paradox, že kousek odsud je škola i školka, takže děti budou chodit kolem a koukat na chlapy, jak hulí a hází vajgly okolo,“ vypravuje.

Navíc se blíží léto a to klesá tržba automaticky dolů. „Lidé pijí na zahrádkách nebo doma, kde si koupí soudky a opékají u toho,“ naznačuje Miloslav Maleček, který počítá s tím, že se mu teď trošku změní osazenstvo putyky. „Všichni říkají, že začnou chodit nekuřáci, ale jestli jich bude pár do měsíce, tak to mě nezachrání,“ tvrdí čtyřiašedesátiletý senior žijící v patře nad hospodou.

„Už jsem v důchodu, tak na jednu stranu pomalu pokukuju, komu by to předal,“ usměje se. Společně s jedním ze svých dvou výčepní, Jiřím Pulcem, táhnou Bouchalku už 27 let. Pokud byste si tam chtěli zaskočit na pivko, od pondělí do pátku můžete od 14 do 23 hodin, o víkendech se podává Krakonoš už od jedenácti.

PS: Tím druhým výčepním je žena - Renáta Haasová. A dámské osazenstvo určitě není pivnici také cizí. „Protože ženy také mají rády pivo,“ ušklíbne se pan Maleček a dodá, že to určitě mají rádi i muži, když sem chodí.

Pivnifest.cz prezentoval v Plzni o víkendu 150 druhů piv

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeň.cz

O víkendu se v Plzni uskutečnil již čtvrtý ročník nezávislého pivního festivalu Pivnífest.cz. Letos poprvé zvolili organizátoři, namísto prostoru po zbouraném DK Inwest, známý a oblíbený plzeňský areál DEPO2015.

Festival aktivně podpořilo na tři desítky pivovarů, které prezentovaly na 150 druhů svých piv, soutěžilo nakonec 26 pivovarů. Festival se tak opět stal víkendovým svátkem pivovarnictví. Návštěvníci mohli ochutnat speciální várku piva Festovní ALE od pivovaru Zichovec.

Pro návštěvníky festivalu byl připraven po oba dva dny rozmanitý a zajímavý program. Například Škola čepování piva v režii Hotelové školy Plzeň U Borského parku 3, soutěž o nejlepšího výčepního, divácká soutěž o festivalové ceny pro pivovary v sedmi kategoriích (návštěvníci nalepovali soutěžní samolepky na fotostostěnu v areálu), adrenalinové a zábavné atrakce a v neposlední řadě také celá škála diváckých soutěží o ceny.

Na Kiss stage zahrály skupiny Burma Jones, Extraband revival, Kečup, V3Ska, Kabát revival West a další.

V sobotu vyvrcholilo na festivalu Mistrovství světa v pojídání giga pizzy s výhrou 1.000 USD, která byla vítězi vyplacena cash. Pojídala se pizza s názvem Gladiator Hot s chilli-papričkami o průměru 60 cm a váze téměř 2 kg. Limit na její pozření byl rovných 60 minut. Do finále MS se mohli nominovat i pojídači z řad návštěvníků festivalu.

Na Den otců oceňte táty hrdiny

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeVelké Březno

Blíží se Den otců, svátek oslavující otcovství, vztah otce k dítěti a roli otců ve společnosti. Svátek na počest otců, který letos připadá na neděli 18. června, je stále populárnější, přesto ho řada lidí doposud neznala, nebo opomíjela. Značka Březňák si uvědomuje, jak je důležité říct tátovi, že je hrdina a velký vzor. Tátové o tom totiž většinou nevědí a připadají si nepotřební. To se značka Březňák snaží změnit.

Značka Březňák z pivovaru ve Velkém Březně vyznává a ctí hodnoty „staré školy“, jako jsou tradice, poctivost, zkušenost nebo vztah k domovu. Sází na mezigenerační výzvu a poukazuje na to, že zrychlující se tempo a rozmach moderních technologií jsou příčinou obrovského rozdílu mezi dnešní generací synů a otců. Březňák apeluje na to, aby synové a dcery dali otcům najevo, že jsou pro ně důležití a za mnohé jim vděčí. A právě Den otců je skvělou příležitostí. Jak tento den oslavit?

Zajděte na pivo
Kdy naposledy jste vzali tátu na jedno? Udělejte si čas a řekněte mu, jak vám na něm záleží. Březňák speciálně na oslavu našich tátů, hrdinů ze staré školy, uvařil Březňák 11, pivo z těch nejkvalitnějších tuzemských surovin uvařené dle tradičních pivovarnických metod. Březňák 11 je světlý ležák zlatavé barvy s obsahem alkoholu 4,6 % obj. a plnější chuti, která však pivu neubírá na pitelnosti. A možná nezůstanete jen u jednoho kousku a strávíte se svým tátou pěkné chvíle, na které se nezapomíná. Určitě to ocení a vy možná přijdete na to, že není od věci si takové setkání zopakovat.

Užijte si grilování
Vyrazte na piknik spojený s grilováním nebo opékáním buřtů. Pivo, jídlo, příroda kolem a trocha adrenalinu při rozdělávání ohně vám přijde vhod, zvlášť když malý výlet okořeníte vzpomínáním na čundry nebo jiné společné zážitky. Grilování si můžete užít na zahradě, v lesích, parcích, lesoparcích i na zahrádce v některé z březňáckých hospůdek Tak na zdraví! A na táty, opravdové hrdiny!

Vyrazte na koncert kapely Jelen
Vezměte tátu na koncert jedné z nejpopulárnějších českých hudebních skupin, sedmičlenné akustické kapely Jelen, která oprávněně patří k tomu nejlepšímu, co naše současná hudební scéna nabízí. Jeleni hrají autorské skladby vycházející z tradičních stylů, jako je country, folk, bluegrass a blues a speciálně ke Dni otců ve spolupráci se značkou Březňák pro všechny otce složili písničku Domů. Tu premiérově zahrají na velkém open-air koncertu pod širým nebem ke Dni otců, kde vystoupí také Debbi, David Stypka a Kateřina Marie Tichá. Koncert se koná v neděli 18. června od 17.00 na Střeleckém ostrově a bude koncipován „rodinně“. „Program bude bohatý a na Střeleckém ostrově je to krásné. Byl jsem tam loni a ta atmosféra je úžasná. Na to se moc těšíme. Začneme brzy a chceme navodit rodinnou atmosféru,“ prozradil frontman Jelenů Jindra Polák.

Bernard odpovídá nátlakovému spolku scénou z Postřižin

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Dotyk.czAutor:Jaroslav KrupkaBernard

Aktuální reklamní kampaň Rodinného pivovaru Bernard, v níž coby "pin-up girl" vystupuje zakladatel pivovaru Stanislav Bernard, vyprovokovala reakci spolku "Stínová Rada pro reklamu". Ten vyžaduje její stažení. Bernard reagoval citací filmu Postřižiny.

Takzvaná Stínová Rada pro reklamu zveřejnila minulý týden na svém webu "Otevřený dopis majiteli Rodinného pivovaru Bernard", v němž protestuje proti reklamám pivovaru. Členkám a členům tohoto celkem desetičlenného spolku, což jsou převážně absolventky a absolventi sociologických a genderových studií, se nelíbí využívání motivu takzvaných "pin-up girls".

Termín pin-up girls označuje modelky pózující na masově produkovaných fotografiích, které nemají za cíl prezentovat uměleckou myšlenku, ale buď propagují zboží, nebo prezentují modelku či herečku coby sex symbol. Termín pin-up girl znamená v podstatě "přišpendlená dívka" a označuje skutečnost, že plakáty s těmito dívkami zdobily často nástěnky nebo například pánské skříňky.

Bernard: dívky reprezentují pivní druhy
Rodinný pivovar Bernard využil motiv pin-up girls poprvé před třemi lety v kampani na podporu svého konceptu Rotující pípa. "Restaurace, hospody a bary, které se této akce účastní, vymezí jeden výčepní kohout pro naše pivní speciály. Ty se na něm postupně střídají," uvedl pro Dotyk.cz mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Pivovar podle něj využívá pro podporu Rotující pípy vizuály dívek ve stylu pin-up tak, že každá dívka reprezentuje jeden pivní druh. "Původně jsme projekt Rotující pípy propagovali pouze v místech prodeje, ale před rokem a půl jsme kreslené dívky zveřejnili na Facebooku. Od té doby se potýkáme s útoky od různých genderových a feministických skupin, které nás a naši kampaň kritizují, často dost nevybíravým způsobem," vysvětlil Mikulášek.

Na červen tedy pivovar podle Mikuláška připravil sérii tří vizuálů, kde coby "pin-up girl" vystupuje přímo Stanislav Bernard. "Snažíme se humorným způsobem téma pin-up odlehčit a ukázat lidem, že by se na svět měli dívat s větší dávkou nadhledu," říká mluvčí pivovaru.

Stínová Rada pro reklamu: jste rasista a sexista
Takzvanou "Stínovou Radu pro reklamu" ale pivovar ani červnovými vizuály neobměkčil. Celá kampaň pivovaru je podle členů tohoto spolku rasistická a sexistická, což platí i o aktuálních vizuálech s Bernardovou tváří.

"Kromě sexualizovaného (krátké šaty, výrazné líčení, výrazy ve tváři žen a podobně) zobrazení žen bez souvislosti s nabízeným produktem (ženy v těchto reklamách pivo nepijí, ale jsou použity pouze k jeho ´zkrášlení´), jsme se setkali i s polotmavou či černou dvanáctkou a černou lavinou, které jsou ilustrovány ženami s tmavou barvou pleti… Připomeňme, že sexismus a rasismus v reklamě jsou nejen v rozporu se zákony České republiky, ale hlavně jsou neetické a v rozporu s hodnotami vzájemného respektu a tolerance," píše spolek Bernardovi.

Podle členů spolku se proti původní podobě Bernardových reklam "zvedla vlna kritiky ze strany široké veřejnosti", čehož důsledkem je i to, že se na posledním vizuálu objevuje Bernardova tvář.

"Jsme velmi rádi, že jste zareagoval na veřejnou kritiku a billboardy změnil. Nicméně způsob, který jste si vybral, vnímáme jako velmi nepodařený. Oceňujeme, že jste přistoupil na to, aby Váš obličej byl zobrazen na billboardech. Ovšem tím, že hlava žen byla vyměněna za Vaší, došlo naopak k tomu, že ženské tělo se stalo ještě více anonymním objektem. Udělal jste si legraci ze sebe, ale zároveň jste ponížil ženy. Přes zřejmě dobrý úmysl zůstává nová verze kampaně sexistická a uráží řadu lidí," tvrdí desetičlenný spolek, který po Bernardovi požaduje stažení reklamy.

Bernard připomněl Postřižiny
Stanislav Bernard zareagoval v pondělí 12. června na svém facebookovém profilu fotografií známé scény z filmu Jiřího Menzela Postřižiny (odehrávajícím se v prostředí pivovaru), kde pivovarský správce Francin v podání Jiřího Schmitzera vyplácí svou filmovou manželku Magdu Vašáryovou. Přihlížející doktor hraný Rudolfem Hrušínským na fotce pronáší: "Francine, nedělej to, nebo nás feministky zavřou do trezoru."

"Tak nějak, prostě genderově naprosto pohoršující scéna," připsal k tomu na svůj Facebook Stanislav Bernard.

Takzvaná Stínová Rada pro reklamu nemá nic společného se skutečným samoregulačním orgánem české reklamy, kterým je Rada pro reklamu. Ta byla založena v srpnu 1994 zadavateli, reklamními agenturami a médii jako první východoevropská organizace samoregulace reklamy a jejím smyslem je dohlížet na to, aby reklamy produkované v Česku odpovídaly etickému kodexu, který členové této instituce přijali.

Stínová Rada pro reklamu chce podle svého webu upozorňovat na "problém sexistické a genderově stereotypní reklamy, která má často negativní dopad na společnost, včetně dětí. Těmto oblastem se dle našeho názoru Rada pro reklamu nevěnuje dostatečně," tvrdí členové Stínové Rady pro reklamu.

Jubilejní 25. ročník Dne Kozla se vydařil

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:ŽENA-IN.czAutor:Kristina VodičkováVelké Popovice

V sobotu 10. června se u příležitosti Dne Kozla, který zahajovala se sládkem Vojtou Homolkou, Ivanem Vodochodským a Daliborem Gondíkem i paní profesorka Basařová, sešlo v pivovaru ve Velkých Popovicích 25 000 lidí. Během celého dne se vypilo neuvěřitelných 39 800 piv!

Neobvyklý zájem byl o výjimečného Velkopopovického Kozla Černého Nefiltrovaného, který se dopil do posledního doušku. A to bylo po návštěvníky připraveno 4 800 kousků! Kdo neměl šanci ochutnat, nemusí zoufat, nově je tento druh k dostání nejen v pivovaru, ale také v Kozlovnách. Tuto speciální várku pomáhala velkopopovickému sládkovi Vojtovi Homolkovi vařit skupina Buty. Jako odměnu za tento zážitek si zahrál sládek na hlavním pódiu s kapelou písničku František Dobrota, kterou kapela pro tuto příležitost přetextovala na „Vojta Homolka“. Společně potom sklidili velký potlesk za poctivě uvařené pivo i hudební číslo.

K dobrému pivu se skvěle hodí dobré jídlo. Gurmáni ocenili kromě tradičních pochoutek především bohatou nabídku poctivých polévek. Na celkem 10 druhů polévek, které byly pro návštěvníky připraveny, se stály fronty. Protože se jednalo o jubilejní 25. ročník, chybět nesměl ani narozeninový pivní dort.

Den Kozla je oslava nejen dobrého piva, ale také poctivého pivovarského řemesla, se kterým se v rámci komentovaných prohlídek pivovaru seznámilo 1 300 návštěvníků. V průběhu celého dne probíhaly na několika místech areálu také ukázky dalších tradičních řemesel. Zájemci se tak na malý moment mohli stát kovářem, sklářem, brašnářem či řezbářem.

Kdo nestihl navštívit Velké Popovice tuto sobotu, příležitostí bude mít během několika následujících měsíců hned několik. Vedle tradičního Dne Kozla se během léta koná na nádvoří pivovaru celá řada dalších kulturních akcí. Letos se můžete těšit na Kozlovo letní kino, Klobáskofest či na sraz Tatrovek. Po celý rok pak můžete zavítat na prohlídky pivovaru zaměřené nejen na pivovarské řemeslo, ale také na život zakladatele barona Ringhoffera.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613