Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Výčepní za měsíc narazí až 150 sudů a umyje 12 tun skla

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Řemeslo výčepního je tradiční české povolání. Výčepní nejsou jen ti, kdo čepují a nosí hostům pivo, ale jsou to tváře podniku – osobnosti, které musejí precizně ovládat pivní teorii i praxi a díky skvělému servisu a příjemnému vystupování se k nim zákazníci rádi vracejí. Co všechno musejí zvládnout za jediný den? Možná vás to překvapí, ale 10 kilometrů v nohách, 500 načepovaných piv, bezpočetně přání „na zdraví“ a veselé konverzace se štamgasty jsou pro ně denní rutinou.

Výčepní v sobě skrývá hned několik povolání zároveň. Musí být tak trochu sportovcem, psychologem, technologem, někdy také účetním, k práci se mu hodí skvělá paměť a hlavně šikovnost. Jak se říká, sládek pivo vaří, ale hospodský, ten jej dělá a je posledním článkem, který musí pivní proces dovést k úspěšnému konci.

„Vše začíná už u dobře umytého skla. Veřejným tajemstvím je, že správný výčepní má pořád mokré ruce,“ říká starší obchodní sládek plzeňského pivovaru Václav Berka a potvrzuje to i prozatím kralující nejlepší výčepní v Česku Michal Prokeš, pro kterého není problémem za směnu umýt přes 500 kusů sklenic. Ten doplňuje: „Umývání skla určitě nepatří mezi oblíbené činnosti výčepních, možná to je důvod, proč to někteří flákají a škodí si tím, nebo možná jen neví, že dobře umytá a vychlazená sklenice je základ každého skvěle načepovaného piva.“

Ovšem správně nastavený a minimálně jednou denně vyčištěný výčep je neméně důležitý. Výčepní musí znát technologii výčepu a hlavně ji musí bravurně ovládat. Čtyři základní styly čepování – hladinka, šnyt, čochtan a mlíko pro něj nemohou být problémem ani poslepu. Ve větších restauracích tak výčepní zvládne za den načepovat třeba i přes 500 piv, většinou stylem na hladinku, která je mezi štamgasty nejoblíbenější. Hned druhým nejoblíbenějším stylem je šnyt, který se čepuje tak z 15 %.

Být výčepním znamená být neustále na nohou a při servírování piva toho některé dny nachodí hostinští opravdu dost. „Je pravda, že někdy jsme skoro vytrvalostní běžci. Sám jsem to jednou měřil a během dne jsem jen za dopoledne na place nachodil přes 7 km a odpoledne při čepování další 3 km, a když je fofr, je to ještě více. To v podstatě znamená, že jednou za měsíc dojdu z Ostravy do Prahy pěšky,“ říká Michal Prokeš, držitel titulu Pilsner Urquell Master Bartender 2016, a dodává: „Naše práce je hodně i o komunikaci se zákazníkem, a to není jen o tom, že řeknu denně nespočetněkrát na zdraví. Dopoledne během obědů obsloužím třeba i 150 hostů, v druhé půlce dne jsem hlavně za výčepem, takže to osobně obsloužím hostů méně, zhruba kolem 50. Ovšem po celý den se snažím na zákazníky přenášet dobrou náladu, bavíme se často nejen o pivu a navíc všechny své štamgasty si pamatuji a znám je osobně, jsou taková má druhá rodina.“

Důležitost výčepních s rostoucími požadavky hostů stoupá. Výčepní nejsou jen ti, kdo čepují a nosí hostovi pivo, ale jsou to v podstatě tváře podniku – osobnosti, které dokážou skvělým servisem hosty nalákat, aby se znovu vrátili. „Kvalita výčepních se rok od roku zlepšuje a české hospody tak rostou a nabízejí zákazníkům kompletní pivní zážitek. Snažíme se vzdělávat výčepní různými školeními a motivujeme je soutěžemi, jednou takovou je například Pilsner Urquell Master Bartender. Tam mohou načerpat nové zkušenosti a srovnat své síly s ostatními. Snažíme se tak vyzdvihnout ty nejlepší u nás a ukázat, že být výčepním je krásná a úctyhodná práce,“ dodává sládek Berka.

Výzva: I my jsme museli uplácet hostinské, říká zachránce malých pivovarů Bernard

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Seznam.czAutor:Jindřich ŠídloBernard

Když Andrej Babiš vysvětloval Čapí hnízdo, nechal jsem se vyškrtnout ze seznamu podporovatelů ANO, říká úspěšný podnikatel.
Článek

Pětadvacet let je Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného pivovaru v Humpolci, symbolem úspěchu českého kapitalismu. Ze zhuntovaného pivovaru udělal se svým společníkem Josefem Vávrou prosperující podnik, do nějž v roce 2001 vstoupil belgický pivovar Duvel Moortgat.

„Nejtěžší období pro nás začalo v půlce 90. let, kdy velké pivovary začaly uplácet hostinské, aby změnili značku piva," vzpomíná jednašedesátiletý Bernard na začátky svého podnikání. Ačkoliv ke stejné praxi přistoupil jistý čas i jeho pivovar, před osmi lety to dělat přestal. A Bernarda tahle zkušenost přivedla k angažmá v Nadačním fondu proti korupci.

Ačkoliv je Bernard dodnes zastupitelem za ODS v Humpolci, tvrdí, že jej politika přestala zajímat. Loni na jaře se nechal vyškrtnout ze seznamu příznivců hnutí ANO na jejich webových stránkách. „Impulsem bylo Čapí hnízdo. Když jsem viděl, jak pan Babiš nevysvětluje podstatu té kauzy a dal si to dohromady s tím, že je ministr financí a po ostatních vyžaduje přesnost a pořádek," vysvětluje Stanislav Bernard.

Podívejte se ve videu nahoře na celý rozhovor se Stanislavem Bernardem o tom, proč Češi pijí méně piva, o hrozbách pro české hospody i o tom, jak objevil vnitřní jógu.

Blíží se Den otevřených dveří pivovaru Velké Březno

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeVelké Březno

Tradiční Den otevřených dveří se blíží! Uskuteční se jako každoročně na stejném místě, v pivovaru Velké Březno, 9. září. Jedním z lákadel bude i možnost prohlédnout si nové distribuční centrum, které za několik měsíců vyrostlo přímo v areálu pivovaru. Začátek akce je v pravé poledne.

Den otevřených dveří se chystá měsíce dopředu a program se dolaďuje právě teď. Každopádně se návštěvníci mohou těšit na populární soutěže, kupu dobré muziky a samozřejmě i exkurze do pivovaru. Letošní novinkou bude příležitost nahlédnout do zákulisí distribuce a logistiky – přímo do nového distribučního centra, odkud pivo míří vstříc svým zákazníkům. Do Velkého Března se distribuce piva přesunuje z Ústí nad Labem.

Na návštěvníky se už těší ředitel a vrchní sládek pivovaru Michal Rouč, starosta Velkého Března Michal Kulhánek a regionální obchodní ředitel v celých Čechách Pavel Sokol. Všichni tři totiž společnými silami hned na úvod narazí první sud piva.

S detailním programem pivovar všechny seznámí v dostatečném časovém předstihu.

Potomek pánů z Hildprandtu obnovil v Blatné výrobu destilátů a od loňska i vaření piva

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Tomáš PerglerZámecký Blatná

● Lihovar v Blatné navazuje na rodinnou tradici Hildprandtových, jejich potomek Jan se spojil s destilatérem božkovského fernetu.
● Nejžádanější specialitou z lihovaru je vyzrálá hruškovice, takzvaný tekutý zralý baron.
● Loni se v areálu lihovaru obnovila výroba piva se značkou Blatenský kohout.

Jako šlechtic podnikatel Jan Hildprandt trochu vybočuje z řady. Také pečuje o lesy, rybníky a pole, ale navíc se pustil do neobvyklého oboru, výroby destilátů a piva.

Nutno ale dodat, že i v tomto případě jde o navázání na rodinnou tradici. Značka destilátů Baron Hildprandt se váže k zámecké palírně, kterou v jihočeské Blatné založil Janův prapradědeček František v roce 1885.

Areál společnosti s názvem Liqui B Zámecký ovocný lihovar Blatná se v jihočeském městečku nedá přehlédnout. Kdo přijíždí po hlavní silnici od Plzně, narazí na něj po pravé straně, naproti dlážděné příjezdové cestě k blatenskému zámku. Ten patří Janově tetě Janě Germenis-Hildprandtové. Budova původního zemědělského lihovaru přitom stojí o kus vedle. V místě, kde se nyní stáčí pálenky a likéry, byl dříve pivovar, jenž také patřil Hildprandtovým.

"Za mého děda se v pivovaru vařila proslulá značka Blatenský černý kohout," říká Jan Hildprandt, jehož silný pěstěný knír umocňuje dojem, že hovoříte s někým, kdo má přesah až k dobám rakouského mocnářství. Pivo se v Blatné vařilo až do začátku 70. let minulého století, kdy komunistická vláda rušila menší pivovary a soustředila výrobu do krajských měst. Areál poté připadl likérce v Plzni-­Božkově, dnešnímu Stocku, která si v Blatné udělala svoji provozovnu.

Podnět od míchače fernetu
S nápadem, aby se vrátili k podnikání s alkoholem, nepřišli po sametové revoluci Hildprandtové, ale tehdejší manažer božkovské likérky Václav Šitner, který měl na starosti i provoz v Blatné. Obrátil se na rodinu s otázkou, jestli nebudou chtít pokračovat v lihovarnictví. Současně je varoval, že v opačném případě by božkovská fabrika odmontovala výrobní technologii a propustila zaměstnance. Kdyby se Hildprandtové chtěli v budoucnu vrátit k výrobě alkoholu, museli by znovu shánět licence a investovat spoustu peněz.

Šitner, přezdívaný díky svým zkušenostem s mícháním likérových bylin "mistr Fernet", navrhl založení společného podniku. A Hildprandtové souhlasili. Na začátku měl Jan Hildprandt s matkou ve společnosti 80 procent, v současnosti vlastní necelou třetinu. Šitner kontroluje 50 procent a zbylou pětinu má majitel distribuční firmy, která se stará lihovaru o odbyt.

U pivařů vede dvanáctka. Plzeňská i z minipivovarů

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava Tolarová

Lidé mají o silnější piva zájem, jejich cena překročila 40 korun.

Léto a pivo, to je spojení, které zkrátka funguje. Osvěží, chutná a zažene žízeň. Deník zjišťoval, na kolik vyjde plzeňská dvanáctka v restauracích v kraji. Hranice čtyřiceti korun v restauracích padla v Plzni už dávno a postupně za půllitr zaplatíte tuto cenu i jinde v kraji. Přesto zájem o dvanáctku neklesá, spíše naopak.

Oblíbeným místem, kam jezdí lidé z Klatovska na obědy i večeře a kde se pořádají svatby či různé akce, je Restaurace a penzion Neznašovy na hlavním tahu z Klatov na Železnou Rudu. Plzeňskou dvanáctku tady mají za 33 Kč. „Zájem o plzeňskou dvanáctku poslední dobou roste,“ řekl provozní podniku Zbyněk Fait.

Jeho slova potvrzují i v restauraci U Kulináře v Domažlicích, kde mají plzeňskou dvanáctku za 42 Kč. Cenu naposledy upravovali vloni na podzim, kdy zdražili o tři koruny. Šéfkuchař Marek Beck k tomu říká , že ačkoli restaurace nabízí i piva Excelent, Master, speciál z volby sládků či řezané, nejvíce zákazníci pijí právě Plzeň. „Tvoří tak osmdesát procent toho, co vyčepujeme.” A nejinak je tomu i v manětínské pizzerii Na Náměstí. „Celoročně nejprodávanější je plzeňská dvanáctka, v létě ji mírně dohání 12° Staropramen, kterou máme jen v letní sezoně,“ říká provozní Renata Kubalová.

V tachovské restauraci Baileys zaplatí lidé 40 korun, v rokycanském podniku Originál 1869 U Václava 37 korun. V Plzni Na Parkánu vyjde Pilsner Urquell nefiltrovaný na 46 Kč a světlý Prazdroj na 44 korun. Stejně stojí i v Restauraci 12 v Kopeckého sadech.

Ovšem pivaři stále častěji vyhledávají i piva místních minipivovarů – a i zde patří dvanáctistupňové pivo k nejoblíbenějším. „Dobřanskou hvězdu 12° mají lidé nejraději. Kategorie světlých ležáků je v České republice unikátem a obzvlášť pití dvanáctistupňových piv má dlouholetou tradici,“ připomíná sládek pivovaru Modrá hvězda Dobřany Petr Petružálek.

Přibližně dvě třetiny všech prodaných piv v plzeňské Beer Factory tvoří plzeňský ležák dvanáctka. „Snažíme se ji vařit podle původních receptur,“ říká majitel pivovaru Joe's garage brewery Josef Krýsl.

V příšovské restauraci, která čepuje piva z místního minipivovaru, jde nejvíc na odbyt jedenáctka světlý ležák. „Kromě toho máme na čepu dvanáctku světlý ležák a vždy dva speciály, třeba pšeničné pivo nebo polotmavou vídeňskou třináctku. Ta je ze všech speciálů asi nejoblíbenější,“ odhaduje provozovatel restaurace Lukáš Peprný.

Na Tachovsku je ve většině obcí k dostání zlatá jedenáctka místního pivovaru Chodovar. V domácí Restauraci Ve Skále je na čepu i více než pět zdejších piv. „Cena je u všech stejná, 40 Kč za půllitr. Tuto částku už držíme dlouho, více než pět let se s cenou nehýbalo,“ podotkl provozní restaurace Kamil Chvojka.

Dluhopisy nastartovaly pivovar ve Frýdlantu a výnos potěšil mecenáše

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czFrýdlant

Zámecký pivovar Frýdlant znovu sklízí úspěch u zákazníků i na odborných soutěžích. Pomohla mu k tomu i finanční injekce od milovníků piva a těch, kdo nechávají své peníze smysluplně vydělávat. Lidé, kteří v roce 2012 nakoupili jeho dluhopisy, po 4 letech dostali své peníze zpět a k tomu 24 % navíc.

Společnost Terra Felix se rozhodla v roce 2010 koupit Zámecký pivovar Frýdlant a navázat na tradici z roku 1381. K potřebné rekonstrukci a nákupu moderních technologií však potřebovala sehnat desítky milionů korun. V průběhu emise pomohl s administrativou i portál Dluhopisy.cz.

„Jsme rádi, když můžeme pomáhat českým firmám v jejich rozvoji. Podnikové dluhopisy jsou oblíbenou a stále častěji vyhledávanou cestou, jak získat potřebné finance na firemní růst. No a pro lidi jde o smysluplný způsob, jak lépe vydělat na svých úsporách,“ komentuje trh s podnikovými dluhopisy Jiří Mesároš, spoluzakladatel potrálu Dluhopisy.cz, ze serveru Dluhopisy.cz.

Spolehlivý partner českých firem
Portál Dluhopisy.cz je prvním nezávislým a úzce specializovaným partnerem pro emise dluhopisů českých firem a jejich prezentaci české veřejnosti. Návštěvník zde získá objektivní a podrobné informace o dluhopisovém trhu, způsobu jeho fungování a zároveň si zde může koupit dluhopisy přímo od desítek rozličných společností (tzv. emitentů).

„Veškeré informace i nákup dluhopisů jsou pro lidi zdarma a bez poplatků. Pokud se návštěvník rozhodne podpořit některý z inzerovaných záměrů, stačí mu vyplnit jednoduchý formulář a pak už se starají samotní emitenti,“ dodává Jiří Mesároš, spoluzakladatel potrálu Dluhopisy.cz, ze serveru Dluhopisy.cz.

Pivovar ve Frýdlantu: tradice musí žít
Historickému Zámeckému pivovaru Frýdlant pomohla emise dluhopisů k rozsáhlé a citlivé rekonstrukci. Do roku 2014 se podařilo zcela obnovit vaření piva, následovala renovace kongresových prostor a pivovarnická škola.

Nemovitosti pivovaru ohodnotil znalec na 70 milionů korun, moderní technologie přišly na 60 milionů korun. Celková hodnota pivovaru dosáhla k 130 milionům korun. V obnovených pivovarských sklepech se ročně může uvařit až 65 tisíc hektolitrů craftového (kvalitního řemeslného) piva. Pivovar tak může opět dosáhnout své nejlepší kapacity z let 1898 až 1940.

„Filozofií našeho pivovaru je vařit dobrá a poctivá piva dle zavedených stylových kategorií. Nebojíme ale ani experimentovat a přinášet vlastní nápady. Naše piva jsou vařena klasickými postupy, suroviny dovážíme z celého světa, to vše při dodržování přísných hygienických norem. Piva ke spotřebiteli dodáváme bez pasterizace,“ dbají na tradice ve Frýdlantu.

Nabídka pivovaru obsahuje „ležáky“ (spodně kvašená piva), „ale“ (svrchně kvašená piva) a „weizen“ (svrchně kvašená pšeničná piva). Pivovar Frýdlant dokonce zvítězil v několika kategoriích na uznávané mezinárodní soutěži Pivní pečeť 2016. Za dva pivní produkty získal ocenění Zlatá pivní pečeť a obdržel také jednu Stříbrnou pivní pečeť. To vše díky odvaze emitenta a důvěře investorů, kteří nákupem dluhopisů toto znovuzrození umožnili.

Kouzlo tibetského piva-návštěva v pivovaru v Šangri-La

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:CRI online

V průmyslovém parku v severní oblasti města Šangri-la čínské provincie Yunnan (Jün-nan) se leží pivovar naplněn tibetskou kulturou.

V roce 2009 odpovědná osoba tohoto pivovaru na nadmořské výšce 3300 metrů začal používat místní ječmen setý, aby vyvinul pivovarský průmysl. Současně mnoho krát byl na stáži do Švýcarska. Po několikaletém úsilí pivovar Šangri-La úspěšně vyrobil první skupinu piva od ječmenu setého ve světě, což dostala pozornosti a chválení čínských a zahraničních odborníků. V současnosti tento pivovar vytvořil šest druhů pivovarských produkce. Každá produkce má zvláštní suroviny, recepci a balicí design s hlubokými tibetskými rysy.

Docent Ing. Jan Šavel pracuje 50 let v Budějovickém Budvaru

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeBudvar

V pondělí 17. 7. uplynulo přesně 50 let od okamžiku, kdy do laboratoře Budějovického Budvaru nastoupil docent Ing. Jan Šavel, CSc. K výročí mu přišlo pogratulovat vedení pivovaru v čele s ředitelem Mgr. Petrem Dvořákem a bývalým ředitelem Ing. Jiřím Bočkem. Docent Šavel patří mezi významné české vědce – publikoval přes 200 odborných článků, podílel se na psaní několika učebnic a je autorem asi 30 patentů. Je členem Síně slávy českého pivovarství a sladařství, držitelem Výroční ceny F. O. Poupěte a Výroční ceny České a moravské pivovarnické akademie.

Pan Šavel je pracovně stále velmi aktivní – pracuje pro Budějovický Budvar při testování kvality surovin a kvality pivovarských kvasinek. Na podzim vyjde nová vysokoškolská učebnice „Sladařství“, do které napsal docent Šavel 3 kapitoly.

„Lidí jako pan Šavel si v pivovaru velmi vážíme. Pan docent je bohatou studnicí zkušeností a znalostí, které předává nastupující generaci v naší laboratoři. Zároveň jeho myšlenky významně pomáhají s řešením aktuálních úkolů spojených s řízením kvality výroby. Do dalších let mu přeji pevné zdraví a hodně životního elánu,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Docent Šavel stále pokračuje v práci pro Budějovický Budvar při testování kvality surovin a kvality pivovarských kvasinek. Na podzim 2017 vyjde nová vysokoškolská učebnice „Sladařství“, do které napsal tři kapitoly a u jedné další byl spoluautorem.

Doc. Ing. Jan Šavel, CSc. – stručný životopis
Narodil se v roce 1944 v Českých Budějovicích. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil v roce 1967 do laboratoře Budějovického Budvaru. Postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti (1972) a posléze se v roce 1978 stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště. Jeho původní specializací je pivovarská mikrobiologie. Své poznatky i rozsáhlé praktické zkušenosti shrnul do knihy „Mikrobiologická kvalita v pivovarech“. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“. Byl odborně činný v řadě českých i mezinárodních institucí – například byl členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention. Pedagogicky působil na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a navíc byl členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Jan Šavel publikoval více než 200 odborných článků doma i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem asi třiceti patentů. Například jeho návrh originální půdy pro prokazování cizích kvasinek a mléčných bakterií znamenal rozšíření metod mikrobiologické kontroly. V roce 2004 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. V roce 2010 obdržel od Českého svazu pivovarů a sladoven Výroční cenu F. O. Poupěte za spoluautorství vysokoškolské učebnice „Pivovarství“. Je také držitelem Výroční ceny České a moravské pivovarnické akademie za rok 2016.

Český štamgast nevymírá, jen mění zvyklosti

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Andrea Gričová

Je český štamgast ohrožený druh? Na základě klesajících prodejů piva v hospodách se může zdát, že to s českým štamgaststvím jde z kopce. Nicméně z čerstvých průzkumů a názorů hospodských vyplývá, že věrní čeští pivaři nejspíš jen mění své zvyklosti.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven za rok 2016 klesl objem prodejů piva v hospodách. Spotřeba piva v restauracích versus prodané pivo v obchodech se vloni dostala na poměr 39:61, přitom před deseti lety to byl poměr 49:51.

„Štamgasti, jak je máme zažité v představách, tedy ti každodenní návštěvníci jedné hospody, spíše ubývají. Dnešní pivaři volí nejen větší rozmanitost, co do počtu hospod, které navštěvují, ale jsou také náročnější na kvalitu čepovaného piva,“ osvětluje nový trend dlouholetý hospodský z pražské Dejvické Sokolovny Michal Zvěřina.

Pivaře lze rozdělit na ty, kteří se nebojí neustále objevovat něco jiného a nedokáží tak jednoznačně určit, kterou hospodu mají nejraději. Prostě, když mají chuť na pivo, zapadnou do nějaké nejbližší a neřeší to. Hlavně, když si tam pochutnají na pivu. Pak jsou ale srdcaři, kteří na „tu svoji“ nedají dopustit.

Na štamgastství a jeho proměny se zaměřuje také čerstvý průzkum ppm factum pro pivovar Gambrinus provedený mezi konzumenty alkoholických nápojů. Průzkum ukazuje, že každý čtvrtý konzument piva má jednu nebo dvě oblíbené hospody, kam chodí (muži i ženy vyrovnaně). Celkem 36 procent pak má oblíbených hospod několik, které střídá dle nálady (39 procent mužů a 30 procent žen).

Ze stejného průzkumu též vyplývá, že přes 26 procent pivařů navštěvuje hospodu jednou týdně a 11 procent uvedlo, že posedět do restaurace zajdou dvakrát či třikrát v týdnu. Navíc řádově jeden ze třiceti spotřebitelů pak do hospody i v současnosti zavítá čtyřikrát nebo i vícekrát za týden.

„Zajímavé je, že se zvyšující se úrovní a kvalitou čepovaného piva i dalšího servisu nám přibývají i noví stálí hosté, zcela odlišní od těch štamgastů, kteří k nám chodili třeba před deseti lety. Nejčastěji jsou to právníci nebo podnikatelé, kteří v hospodě u piva vedou například obchodní jednání,“ uzavírá Michal Zvěřina.

Štamgasti ale nechodí do „té své oblíbené“ jen na pokec s kamarády, známými a obchodními partnery, ale i proto, že tam mají skvělé pivo. A pokud se tu čepují ležáky, a navíc z tanků, má taková hospoda výhodu, protože zejména tankové pivo a ležáky pivaři vyhledávají čím dál častěji. „Toto jsou nyní dva veliké taháky, které s jistotou naše hospody pravidelně plní,“ potvrzuje Pavel Zítek, sládek z pivovaru Gambrinus. Statistiky za uplynulé roky také vykazují stabilní růst prodeje ležáků a prodaného tankového piva.

Z průzkumu vyplývá i to, že dnešní pivaři věnují zvýšenou pozornost nejen tomu, jaké pivo pijí, ale zaměřují se i na to, zda je pivo dobře načepované a vychlazené. Z dat vychází, že více než dvě třetiny pijáků piva je s tím, jak v jejich hospodě čepují pivo spokojena.

„Štamgasti jsou pro kvalitu piva v hospodě velmi důležití. Poznají jakýkoli výkyv v chuti piva, protože ho ochutnávají na stejném místě a mají tak srovnání. Sedávají většinou blízko výčepu a jsou dobrou kontrolou výčepních,“ dodává Zítek.

Na světě je historicky první probiotické pivo. Mohlo by pomoci s imunitou

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:E15.czAutor:Jiří Černý

V současné době existuje mnoho mléčných probiotik, ale udělat pivo s probiotiky byl až donedávna velký problém. Důvodem je skutečnost, že dotyčné organismy si příliš „nerozumějí“ s tzv. chmelovými kyselinami.

Vědci z National University of Singapore se rozhodli tuto hozenou rukavici zvednout – a slavili úspěch. Podařilo se ji vyrobit kyselé pivo, které obsahuje probiotický kmen známý jako Lactobacillus paracasei L26.

Toto konkrétní probiotikum obývá lidské střevo a určité důkazy naznačují, že možná dokáže regulovat činnost imunitního systému.

Pivo, které se vařilo cca měsíc, má asi 3,5 % alkoholu. „Zmíněné probiotikum využívá cukry přítomné ve sladu k výrobě kysele chutnající kyseliny mléčné, což vytváří pivo s ostrými a trpkými příchutěmi,“ konstatovala Chan Mei Zhi Alcine.

Tento mok by teoreticky (je zapotřebí si uvědomit, že minimálně v případě zdravých jedinců jsou benefity plynoucí z konzumace probiotik předmětem častých diskusí) mohl mít blahodárný vliv na střeva a imunitu. Jeho autoři si již nechali patentovat recept a doufají, že v brzké době se jim podaří uvést svůj výtvor na trh. Je ovšem otázkou, zda o něj bude dostatečný zájem…

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822