Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Zubr Grand z prvního chmele, výjimečný speciál pro všechny pivní fajnšmekry, je zpět

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Již třetím rokem se v říjnu vrací na čepy restaurací jeden z nejoblíbenějších speciálů pivovaru Zubr – Zubr Grand z prvního chmele. Limitovaná edice populárního jedenáctistupňového ležáku je výjimečná zejména tím, že je připravována z čerstvě načesaného chmele, který jí dává intenzivní chmelovou hořkost.

Zubr Grand z prvního chmele bude k dostání čepovaný ve vybraných restauracích zejména na střední Moravě. „Během příštího týdne budou probíhat ve vybraných restauracích speciální ochutnávky a setkání se zaměstnanci pivovaru, kteří štamgastům přiblíží výrobu i charakteristiky tohoto speciálu,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr. Seznam provozoven, kde bude možné Zubr Grand z prvního chmele ochutnat, je k dispozici na webových stránkách pivovaru Zubr www.zubr.cz a facebookové stránce facebook.com/PivovarZubr. K dostání bude až do vyprodání zásob.
Čerstvý chmel, který byl při výrobě použit, ručně sbírali v srpnu na Florykově chmelnici v Čekyni u Přerova zaměstnanci pivovaru Zubr a poprvé také široká veřejnost v rámci zábavného odpoledne spojeného s pivními soutěžemi i hudbou.

Jedenáctistupňový ležák Zubr Grand je nejprodávanějším pivem z nabídky pivovaru Zubr, který v letošním roce získal několik ocenění z prestižních domácích i zahraničních soutěží. Začátkem roku zvítězil v kategorii ležáků v soutěži o Zlatý pohár Pivex - PIVO 2017, v létě si odvezl ocenění Country Winner v kategorii Czech Style Pale v soutěži World Beer Awards 2017 a v září pak opanoval kategorii jedenáctistupňových ležáků na soutěži České pivo 2017. Jeho limitovaná edice z prvního chmele je určena pro výjimečnou příležitost a nabízí ještě intenzivnější chmelový zážitek.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár Pivex – PIVO 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2017 v kategorii jedenáctistupňových piv. První místo v soutěži České pivo 2017 si odnesl také Zubr Premium, a to v královské kategorii světlých ležáků. Navázal tak na vítězství z roku 2015 v téže soutěži a na absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár Pivex – PIVO 2016. Na letošním jubilejním ročníku soutěže PIVEX 2017 byl pivovar Zubr zvolen pivovarem čtvrtstoletí. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

V rekordním ročníku Pivní speciál roku 2017 získali ceny překvapiví i tradiční vítězové

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ZaP

Do osmého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených pivovary v České republice Cerevisia Specialis – Pivní speciál roku 2017 přihlásil rekordní počet 14 pivovarů rovněž doposud nejvyšší počet, celkem 42 značek, ve čtyřech soutěžních kategoriích. Přihlášená piva degustovala dvacetičlenná hodnotitelská komise, rozdělená na dvě subkomise. První, dvanáctičlenný panel expertů, byl složen z nezávislých odborníků (např. ze Zemědělské univerzity v Praze) z různých institucí, doplněných o členy degustační komise Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Druhý, osmičlenný panel reprezentantů byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně, jako jsou lékaři, novináři i manažeři. Degustace tradičně proběhla ve Výzkumném senzorickém centru VÚPS.

V kategorii světlá speciální piva bylo přihlášeno 13 vzorků piv. Na třetím místě se umístil Svijanský kníže z Pivovaru Svijany. Dělené druhé místo si rozdělily značky Podkrkonošský speciál, jehož výrobcem je Pivovar Nová Paka, Rebel sváteční speciál z produkce Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod a Postřižinské, sváteční speciál, který uvařil Pivovar Nymburk. Vítězem kategorie se stal Primator exkluziv 16% z pivovaru Primátor.

V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály bylo přihlášeno osm piv. Na třetím místě skončil Rohozec Třináctka tmavá z Pivovaru Rohozec. Na děleném druhém místě se umístilo pivo Konrad Svatopavelské od výrobce Pivovaru Liberec – Vratislavice a Svijanská Kněžna z Pivovaru Svijany. Zvítězilo pivo Master 18, které uvařil Plzeňský Prazdroj.

V kategorii neobvyklých piv bylo přihlášeno 13 značek. Třetí cenu získalo pivo Velen z pivovaru Černá Hora, a.s., dělené druhé místo získala piva Horské byliny, které vyrábí Pivovar Holba, dále Bernard Švestka a Bernard sváteční ležák z produkce Rodinného pivovaru Bernard a Master altbier z Plzeňského Prazdroje. Degustátorům v této kategorii nejvíce chutnalo a v kategorii zvítězilo pivo Primátor Stout produkce pivovaru Primátor. Toto pivo obdrželo i cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací. Předal ji Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který byl i hlavním organizátorem soutěže.

V letošním roce byla poprvé vyhlášena kategorie svrchně kvašených piv ale. Degustátoři hodnotili 8 přihlášených značek. Třetí cena nebyla udělena. Dělené druhé místo získalo pivo Bernard Bohemina Ale z produkce Rodinného pivovaru Bernard, dále pivo Primátor IPA z pivovaru Primátor, a.s. a pivo IPA Flying Cloud, který uvařil Pivovar Vysoký Chlumec. Vítězem kategorie se stal Konrad Vratislavický Ale z Pivovaru Liberec – Vratislavice.

„Mohu jen potvrdit, co jsem uvedl při vyhlašování letošního ročníku. V posledních letech je mezi konzumenty piva zvýšená poptávka po svrchně kvašených pivech typu ale, zejména o piva IPA,“ uvedl Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, reprezentující odborného garanta soutěže, který je i předsedou poroty. U pivních speciálů se dnes již nejedná o minoritní skupinu ctitelů piva,“ a dále doplnil: „Naši milovníci piva rádi ochutnávají pivní novinky již také proto, že se s nimi stále více setkávají právě díky rozšiřující se nabídce pivovarů, od nejmenších po největší. A to je pro pivní trh nesporně velmi dobrá zpráva. A ještě něco – obě degustační komise se opět shodly, stejně jako loni, že mezi soutěžními pivy nezaznamenaly špatné pivo.“

Vyhlašovatelem soutěže je společnost Port. Její představitel, Ing. Josef Vacl, CSc k průběhu letošního ročníku uvedl: „Rekordní zájem pivovarů i doposud nejvyšší počet přihlášených piv jen potvrzuje situaci na trhu, že totiž zájem o pivní speciály mezi českými ctiteli piva stále roste.“ K tomu navíc poznamenal: „To, že mezi oceněnými jsou představitelé všech průmyslových pivovarů bez rozdílu velikostí svědčí o tom, že pro řadu z nich nepředstavují pivní speciály okrajovou záležitost, ale mají dnes již své významné místo v jejich nabídce.“

Ocenění byla v Praze předána představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Dalibor KrutišZnojemský

Třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta zcela propadl pivu. Nikoli však jako konzument, naopak, výroba piva jej živí. Je ředitelem Znojemského městského pivovaru. Deníku Rovnost poskytl exkluzivní rozhovor.

Jak se rodák z Brna dostane ke znojemskému pivovaru?
Moje vazba ke Znojmu vznikla už na základní škole, exkursí do znojemského pivovaru. Nebyla tam žádná brána jako dnes, nebyla jižní cesta, průchod k rotundě byl přes pivovar. To je můj první zážitek, který si z dětství ve vztahu ke Znojmu a pivovaru vybavuji. V mládí jsem jezdíval na pionýrské tábory. Jezdil jsem s dětmi ze Znojma a skamarádil jsem se s člověkem, za kterým jsem později jezdil. A opět jsme skončili u hradu na prohlídce u pivovaru. No a třetí nejsilnější moment byl pro mne ten, když společnost Starobrno koupila pivovar Hostan. Mne tehdy vyslali jako ambiciozního brand manažera do pivovaru Hostan, abych v něm udělal marketingový audit a řídil značku Hostan. Když se nyní podíváte na našeho největšího konkurenta, značku Hostan, tak všechny vizuály jsou moje práce.

Pivovar bude brzy slavit dva roky plné výroby…
Je to tak. 17. listopadu budeme slavit druhý rok vaření piva. Máme za sebou 5 000 hektolitrů piva a spoustu zkušeností. A také kvalitní produkt, na který jsem pyšný. Začali jsme na 2000 hektolitrech, letos děláme asi 3000 hektolitrů. Plánujeme rozšíření kapacity tak, aby výstav piva byl 5000 hektolitrů ročně.

Lidé, kteří procházejí kolem pivovaru, mohou sledovat v jedné jeho části bourací práce. Co se tam děje?
Postupně kultivujeme další části pivovaru tak, jak jsme slíbili znojemské radnici. Bouráme kuželnu a garáže.

Bude v pivovaru restaurace?
Tento měsíc jsem získal informaci, že Heineken upouští od opčních limitů nabízení a prodávání jiného piva než piva z portfolia Heineken v areálu pivovaru, takže se plnou silou vrháme do budování pivovarské restaurace v první části našeho pivovaru.

Znojemský pivovar připravuje netradiční speciál s vinnými kvasnicemi. O co jde?
Tradiční výroba vína je založená na spontánním kvašení. Na hroznech jsou přirozené kvasnice z dané oblasti, které se s lisováním dostávají do vína a to začíná spontánně kvasit. Pan Kilián ze společnosti Ampelos ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarsko-sladařským extrahovali kvasnici, která je specifická pro Znojemsko. Pana Kiliána napadlo zkusit použít vinnou kvasnici na výrobu našeho znojemského piva.

Český pivovar v Ostravě vznikl kvůli nevstřícnosti tamních Němců

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKOstravar

Tradice výroby piva na území dnešní Ostravy sahá sice až do 12. století, první průmyslové pivovary ve městě a okolí začaly vznikat až v 19. století. Právovárečníci vařili pivo v Pivovarské ulici v Moravské Ostravě. Tento pivovar si pronajal židovský podnikatel Markus Strassmann, který jej v roce 1874 rozšířil na průmyslový pivovar. Jelikož pivovar stranil německým hostincům, rozhodli se čeští měšťané založit pivovar vlastní. Ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě, předchůdce dnešního pivovaru Ostravar, se konala před 120 lety, 24. října 1897.

Pivovar založilo 187 ostravských občanů, kteří upsali akcie v celkové hodnotě 1200 zlatých. Pro stavbu byl koupen pozemek v Hornopolní ulici v centru města. Ještě, než mohli zakladatelé zahájit stavbu, museli se vypořádat se stížnostmi německých měšťanů. Spor se dostal až k vídeňskému ministerstvu orby, které stížnost definitivně zamítlo a naopak vyhovělo stížnosti pivovaru proti omezování čerpání vody z vlastních studní. Stavba pak proběhla v rekordním tempu a již v květnu 1898 se v novém pivovaru mohla začít vařit první várka.

Pivo Českého akciového pivovaru se poprvé čepovalo v neděli 4. září 1898 v Národním domě v Moravské Ostravě (dnešní Divadlo Jiřího Myrona). Prvním sládkem byl František Hörbinger. Tehdejší proněmecky orientované vedení města mu nechtělo dovolit prodávat pivo v Ostravě, nakonec je však přesvědčil kvalitou svého piva.

Legendou mezi ostravskými sládky je dodnes Emanuel Kavalla, který řídil výrobu piva od roku 1901 plných 37 let a za jehož éry se podařilo pivovaru vyrovnat se konkurenčnímu Moravskoostravskému pivovaru (dříve Strassmannův pivovar). S ním byl nakonec v době okupace v roce 1942 Český akciový pivovar spojen a někdejší Strassmannův pivovar převzal i jeho výrobu. Po válce se však výroba vrátila do prostor Českého akciového pivovaru, neboť Strassmanův pivovar byl značně poškozen a uzavřen. Také prudce vzrostl výstav. Již v roce 1939 atakoval pivovar hranici 100.000 hektolitrů za rok, fúzí se Strassmannovým pivovarem se výroba zdvojnásobila.

V roce 1945 byl pivovar znárodněn a v následujících desetiletích byl součástí různých národních podniků (Moravskoslezské pivovary, Ostravské pivovary, Severomoravské pivovary) až se nakonec v roce 1989 stal součástí státního podniku Pivovary Přerov. Během těchto let pokračovala expanze Ostravaru. V 50. letech minulého století nejprve Ostravar převzal výrobu za Hukvaldský pivovar a posléze začal dodávat pivo na Karvinsko, v 80. letech, kdy pivovar investoval do rekonstrukce a modernizace a výstavby vysokokapacitní varny, překročil hranice regionu.

Po změně režimu v roce 1989 se pivovar osamostatnil a v roce 1993 byla založena společnost Ostravar, a.s. určená k privatizaci. Pivovar se však začal propadat do ztráty a ztrácel pozici v regionu ve prospěch nedalekého pivovaru Radegast Nošovice. Nakonec Ostravar koupila britská společnost Bass, která jej zahrnula do skupiny Pražské pivovary (Bass k smíchovskému pivovaru Staropramen a dalším pražským pivovarům v Braníku a Holešovicích připojila i podniky ve Vratislavicích a Svijanech na Liberecku). V lednu 1997 byla společnost Ostravar zrušena bez likvidace sloučením se společností Pražské pivovary (později Pivovary Staropramen).

Současný Ostravar, který v posledních letech výrazně investoval do modernizace, patří mezi deset největších pivovarů v Česku. Jako součást společnosti Pivovary Staropramen, s.r.o. patří do severoamerické pivovarnické skupiny Molson Coors.

Pivo budiž požehnáno. Zavřené kostely se znovu otevírají jako pivovary

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Jenom od roku 2011 bylo ve Spojených státech nejméně deset starých kostelů předěláno na nové pivovary. A nejméně čtyři se mají otevřít v příštím roce. Tento trend začal po recesi v roce 2007, kdy se kostely začaly slučovat nebo zavírat kvůli poklesu počtu členů. Jeden pivovar dokonce zahájil činnost velkým ceremoniálem s požehnáním piv.

Ira Gerhart loni konečně našel místo, kde si může splnit svůj dlouholetý sen – otevřít pivovar. Je jím presbyteriánský kostel z roku 1923; byl levný, je okouzlující a stojí jen pár bloků od centra Youngstownu v Ohiu. S barevnými skleněnými okny, cihlovými zdmi a velkou svatyní, kde může být hodně sudů a konzumentů, přitahují kostely předělané na pivovary milovníky piva. Avšak pro duchovní a věřící mohou představovat pohoršení.

Jakmile Gerhart oznámil své plány, obyvatelé a kněží blízkého baptistického kostela, jen o blok dál, si začali stěžovat, že v bývalém svatostánku se bude nabízet alkohol. „Já to chápu, už jen ta myšlenka umístit do božího domu bar,“ řekl agentuře AP Gerhart. „Pokud bychom to ale neudělali, s největší pravděpodobností by to spadlo, nebo by to zbourali. Řekl jsme jim, že nebudeme žádným hlučným barem pro studenty,“ dodává.

A osmého dne... člověk stvořil pivo
Od roku 2011 bylo v USA nejméně deset starých kostelů předěláno na nové pivovary. A nejméně čtyři se mají otevřít v příštím roce. Tento trend začal po recesi v roce 2007, kdy se kostely začaly slučovat nebo zavírat kvůli poklesu počtu členů. Gerhart se po vítězství nad skeptiky, mezi které patří třeba i baptistický duchovní, a po získání licence na prodej alkoholu, chystá otevřít tento měsíc.

V pivovaru Church Brew Works v Pittsburgu, který byl přestavěn z kostela a otevřel v roce 1996, sedí klienti v boxech na bývalých kostelních lavicích. Ocelové a měděné sudy jsou umístěny na bývalém oltáři. Prostor zdobí žluté prapory s mottem pivovaru: „A osmého dne... člověk stvořil pivo“. Majitel Sean Casey koupil bývalý kostel, protože byl levný a připomínal mu pivnice, které navštěvoval v Mnichově. Fanoušci označují jeho rustikální výzdobu za hlavní lákadlo.

„Má to takový ten faktor ‚jé‘,“ říká sedmadvacetiletý Jesse Angerson-Lehnan. „Ale stále se tady cítíte jako na normálním místě, nepřipadáte si divně, když přijdete, sednete si k baru a pár hodin si povídáte.“ Když byl kostel svatého Jana Křtitele odsvěcený a prodán Caseymu, římskokatolická diecéze vyjádřila s tímto krokem nesouhlas. Byly zavedeny restrikce, jejichž cílem je zabránit, aby se další zavřené kostely měnily na bary a kluby. Restrikce mají i některé další diecéze.

„Nechceme, aby se tam prodával alkohol,“ řekl mluvčí arcidiecéze v Cincinnati Michael Schafer. „Myslíme si, že se to pro svatostánek nehodí,“ dodal. I tato arcidiecéze uvalila restrikce na přeměnu uzavřených kostelů na pivnice.

Požehnané pivo
Památkáři upozorňují, že kostely se renovují velmi obtížně. Velké okenní vitráže a prostorné svatyně je těžké rozdělit na byty. Ochrana historických památek může novým majitelům bránit ve snaze je zbourat, což vede k tomu, že jsou prázdné a chátrají. Stejné klenuté stropy, které drží developery s byty od kostelů, jim ale poskytují atmosféru starého světa, kterou je obtížné jinde kopírovat, a dělají z bývalých svatostánků výborné místo pro důstojné pivnice.

Někdy dokonce ani duchovní nemají nic proti tomu dát si nějaký ten půllitr. Někteří jsou dokonce pravidelnými návštěvníky Church Brew Works, tvrdí Casey. Objednat si mohou světlé svrchně kvašené Píšťalové varhany či tmavý ležák Zbožný mnich.

Pivovar Taft’s Ale House v Cincinnati, který se nachází ve 167 let starém kostele svatého Pavla evangelické protestantské církve, dokonce zahájil činnost velkým ceremoniálem s požehnáním piv. Televize odvysílala reportáž s požehnáním katolického kněze, reverenda Johna Kroegera.

„Bože veškerého vesmíru, obdarováváš nás přáteli, jídlem a pitím,“ řekl s pohledem vzhůru. „Požehnej tyto sudy a každý sud, který se zde uvaří. Požehnej všem těm, kteří se zde osvěží, a všem těm, kteří se zde shromáždí v příštích dnech, měsících a letech.“

Šéf Budvaru chce posílit značku doma i v cizině. Ale také zatím mlčí

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jakub BartošBudvar

Být jeden z nejlepších zaměstnavatelů v regionu a posílit své postavení v zahraničí i doma. Tak vypadají dlouhodobé plány Budějovického Budvaru po půl roce působení nového ředitele Petra Dvořáka. Aktuální akce směřují za zvýšením výroby.

Když v dubnu předstoupil před novináře, zmínil několik témat, na která se chtěl v novém působišti zaměřit. Plány se nezměnily. Jen je nový ředitel Budvaru Petr Dvořák příliš nekomentuje.

Po šesti měsících práce si totiž nechává podrobnosti pro sebe a rozhovory v médiích zatím odmítá. Na strategiích se však pracuje, zní z národního podniku.

„Až budou dokončené, musí se s nimi nejprve seznámit naši zaměstnanci. Nemyslíme si, že je správné, aby se o plánech podniku naši lidé dozvídali z novin. Pan ředitel už dvakrát zorganizoval setkání všech zaměstnanců pivovaru, kde mu každý mohl položit konkrétní dotazy,“ vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Samotní zaměstnanci o nedostatku informací mluvit nemohou. Petr Dvořák již dvakrát zastavil výrobu a se všemi se sešel. Při tom odpovídal na dotazy, které mu lidé několik dní předem pokládali. Směřovaly hlavně na mzdy a výrobu. Příští pondělí svolá zaměstnance potřetí, aby prezentoval výsledky auditu jejich spokojenosti.

„Při setkání si vybral jednotlivá témata, která zaměstnance zajímala, a odpovídal na ně. Mezi lidmi je vnímán velmi pozitivně, protože přišel a začal věci nazývat pravými jmény. Zabývá se tím, co si lidé myslí,“ uvedl předseda odborové organizace Jaroslav Berka.

Co má tedy nový šéf národního podniku v plánu? Krátkodobě chce dokončit všechny investice naplánované před jeho příchodem a docílit toho, aby se kapacita pivovaru zvýšila na dva miliony hektolitrů. Budvar je již druhým rokem na horní hranici výrobních a logistických kapacit.

Novinky budou stát asi dvě miliardy korun
„Proto jsou nyní hlavní prioritou investice do rozšíření výroby. V roce 2016 investoval Budvar celkem 406,8 milionu korun. Investice směřovaly převážně do stavby a technologie nového logistického centra a také do samotného rozšiřování výrobních kapacit,“ popsal Samec.

Počínaje příštím rokem půjdou peníze do stáčírny plechovek, zvýšení kapacity ležáckých sklepů, nové stáčírny lahví, kvasné kapacity a nové varny. Všechno směřuje k již zmíněné výrobní hodnotě dvou milionů hektolitrů piva. Novinky budou stát asi dvě miliardy korun.

Dlouhodobě se chce Petr Dvořák zaměřit na tři oblasti. Budvar by podle něj měl patřit mezi nejžádanější zaměstnavatele v regionu. Už při svém dubnovém představení řekl, že za úspěšnou firmou stojí právě lidé.

Druhou oblastí je export. Nový šéf má v plánu vyhledávat obchodní příležitosti, zvyšovat objem prodeje a posilovat značku. „Víme, že v zahraničí máme veliký potenciál, a nyní připravujeme exportní koncepci. Půjde především o posílení zahraničního marketingu, ale zatím nelze zveřejnit žádné detaily,“ popsal Samec.

S marketingem má Petr Dvořák bohaté zkušenosti. Působil totiž mimo jiné jako ředitel mezinárodního marketingu značky Pilsner Urquell v Londýně.

Podoba nové marketingové strategie je zatím tajná. „Také v této oblasti již děláme potřebné analýzy a další kroky. Dokončení a naplnění nové strategie ale bude hlavním úkolem až pro nového marketingového ředitele, kterého představíme do konce letošního roku,“ doplnil Samec.

Pivovar se bude věnovat i tuzemsku, kde by měl posílit pozici v prémiovém segmentu. Kromě toho řeší i některé dílčí otázky, jako je například Budvar aréna, kde mu končí smlouva k názvu, za což dosud ročně platil městu dva miliony korun. Nyní jedná s vedením Budějovic. V podpoře hokeje, která začala v roce 1993, chce pokračovat. Smlouvu o názvu arény platí od roku 2002.

„V principu nejsme proti zvýšení částky za jméno arény. Radnice ale musí vzít v úvahu to, že do podpory hokeje dáváme ročně celkově několikanásobně vyšší částku. Panu primátorovi jsme sdělili i naši konkrétní finanční představu. Podle našeho zjištění je velmi konkurenceschopná s ohledem na poměry a běžné ceny v prvoligovém hokeji. Naše nabídka je zajímavá jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého pohledu. Jsme připraveni zvýšit podporu budějovického hokeje v případě postupu do extraligy,“ shrnul Samec. Nyní Budvar čeká na návrh smlouvy od města.





Prazdroj je TOP odpovědnou firmou, má 4 certifikáty

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Plzeňský Prazdroj dominoval letošnímu vyhlašování cen TOP odpovědná firma, kde získal celkem čtyři ocenění. Nejvyšší ohodnocení, zlatý certifikát, společnost dostala za svou strategii trvale udržitelného rozvoje v kategorii TOP odpovědná velká firma, stříbrný pak za projekt Respektuj 18. Vedle nich Plzeňský Prazdroj získal také zlatá ocenění za Odpovědný reporting a Strategii diverzity. Certifikáty uděluje platforma Byznys pro společnost za přínos k šíření principů společenské zodpovědnosti a udržitelného podnikání v ČR.

„Z udělených cen máme velikou radost. Asi největší ze zlatého certifikátu pro TOP odpovědnou velkou firmu. Společenská odpovědnost má u nás v Plzeňském Prazdroji dlouhodobou tradici, patří k přirozenému způsobu našeho přístupu k podnikání jako takovému. Jako výrobce alkoholických nápojů ji považujeme za podmínku dlouhodobě udržitelného rozvoje,“ říká ředitelka firemní komunikace Plzeňského Prazdroje Drahomíra Mandíková.

Další zlaté ocenění společnost získala za Odpovědný reporting, konkrétně za transparentnost a kvalitu reportingu z minulého roku ve vztahu k udržitelnému rozvoji. Třetí prvenství pak Plzeňskému Prazdroji patří za Strategii diverzity díky podpoře vyváženosti pracovních týmů např. z pohledu věku či pohlaví.

„Velkým úspěchem je pro nás také stříbrné ocenění pro náš projekt Respektuj 18, který jsme letos do soutěže přihlásili poprvé, a hned dostal cenu. Toho si opravdu vážíme,“ prozradila Monika Matyáštíková, manažerka firemní odpovědnosti v Plzeňském Prazdroji, která cenu převzala. Projekt je výsledkem spolupráce Magistrátu města Plzně, Plzeňského Prazdroje a Centra protidrogové prevence a terapie. Již od roku 2013 se úspěšně podílí na osvětě mladých i dospělých. „Stále je ale co zlepšovat. Sedm z deseti dětí má zkušenost s alkoholem již před 13. rokem života. Bohužel společenská tolerance k pití u dětí i velmi mladých lidí je u nás stále vysoká. My se to ale snažíme skrze náš projekt změnit,“ doplnila Monika Matyáštíková.

Projekt podporují i známé a respektované osobnosti, které pomáhají šířit na veřejných akcích, sociálních sítích, ale i skrze média základní myšlenku – tou je respektování věkové hranice pro prodej a podávání alkoholu a snížení tolerance k jeho pití u dětí i mladistvých. Za loňský rok se pro projekt podařilo nadchnout přes 100 tisíc lidí. V médiích ho zaznamenaly víc než dva miliony osob.

Ceny Top odpovědná firma udílí platforma Byznys pro společnost, první cerrtifikáty byly rozdány již v roce 2004. Vyhlašování žebříčku má za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o významu udržitelného a odpovědného podnikání a podpořit jeho rozvoj v ČR. Plzeňský Prazdroj se v posledních letech umisťuje na předních příčkách. Zlatý certifikát pro TOP odpovědnou velkou firmu získal i v loňském roce.

Roboti z Potštejna

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Česká televizeClock

Založení moderního pivovaru, který navíc začal vařit v Čechách neobvyklá svrchně kvašená piva, bylo pro starousedlíky z Potštejna výzvou. Ukázalo se, že to, k jakému pivu se hlásíte, vypovídá o mnohem více věcech, než jen o vaší chuti. Pivo tak paradoxně může vesnici nejen spojovat, ale i zásadně rozdělit. Režie J. Matějková

O pivu, ale také o tradicích, jejich dodržování i odmítání. Jak jeden pivovar může změnit ráz i náladu v celé obci.

Giganti požírají výrobce řemeslných piv. Čeká to i české minipivovary?

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.cz

Ve světě je to trend. Velké průmyslové pivovary si razí cestu ke speciálním pivům tím, že přebírají malé minipivovary. V Česku se to zatím neděje. Ale i zde občas zaznívají obavy, že velcí požerou malé.

V Austrálii, kde spotřeba točeného piva klesá podobně jako v Česku (podrobná čísla najdete zde), existuje 400 minipivovarů. Už polovina z nich však skončila v náruči nadnárodních pivovarnických skupin jako Lion či SAB.

Dochází ke vzájemné symbióze: výrobci řemeslných piv se dostávají k potřebnému kapitálu a velcí hráči snadno získávají piva nových, méně unifikovaných příchutí, která rostou na oblibě. Skupina Lion v Austrálii si například vylepšila nabídku nákupem populární značky Little Creatures a skupina Anheuser-Busch spolkla mj. tradiční minipivovar Goose Islands.

Milovníci řemeslných piv se obvykle při podobných akvizičních zprávách orosí, s očekávanými investicemi do rozšiřování výroby se obávají úpadku kvality.

Kdy to čeká český trh?
„V České republice se to zatím neděje, ale je jen otázka času, než to přijde. Je to trend nejen v Austrálii, ale i v USA a ve Velké Británii, kde giganti pochopili, že musí nabídnout portfolio zajímavých, speciálních piv,“ uvažuje Radovan Koudelka z Českomoravského svazu minipivovarů.

Důvodem, proč český trh těmto trendům zatím odolává, může být i relativně menší výrobní kapacita minipivovarů ve srovnání se zahraničím. Například výstav, tedy množství vyrobeného piva, australské společnosti Little Creatures odpovídá zhruba 100 000 hektolitrů ročně. To už nemá příliš daleko k výrobě malých tuzemských pivovarů. Náchodský výrobce speciálů Primátor má výstav kolem 135 tisíc hektolitrů, Černá Hora kolem 150 tisíc.

Dalším důvodem bude zřejmě fakt, že i „konvenční“ tuzemské pivovary v čele s nadnárodními giganty zkoušejí čím dál víc zaujmout nabídkou speciálů vlastní produkce. I mezi spotřebiteli roste zájem o sváteční svatováclavské či velikonoční edice, kterými se navíc snaží opět přitáhnout pivaře do hospod.

„Myslím, že se velkým pivovarům zatím nevyplatí kupovat malé hráče s výrobou tisíc nebo dva tisíce hektolitrů,“ dodal Koudelka. Podíl tuzemských minipivovarů na celkové výrobě piva je menší než dvě procenta. V Česku do dneška vzniklo přes 340 minipivovarů s výstavem do deseti tisíc hektolitrů.

„Je to trend, který v naší skupině známe, touto cestou jde naše mateřská společnost Molson Coors. V ČR se nás to však netýká. Máme regionální pivovar Ostravar se spilkou a schopností vařit malé várky řemeslných piv,“ řekl mluvčí Staropramenu Pavel Barvík.

Nejstarší pivovar severní Moravy slaví výročí. Jakých bylo 120 let Ostravaru?

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaOstravar

Otevřel vůbec první hospody s tankovým pivem, uvařil speciál zvaný Baník, později úspěšný Velvet či Strong. Pivovar Ostravar v těchto dnech slaví velké výročí. Dne 24. října totiž uplyne přesně 120 let od jeho založení.

Ostravský pivovar Ostravar je tak nejdéle fungujícím pivovarem na celé severní Moravě. Když v roce 1897 roztopil první vrchní sládek František Hörbinger varné kotle, zahájil tím tradici vaření typicky českého piva, která trvá dodnes.

Přitom ještě o pár let dříve, konkrétně v roce 1893, kdy skupina mladých mužů kolem syna prvního českého starosty v Ostravě Konstantina Grünwalda, koupila pozemky parní cihelny na Fifejdách, nic nenasvědčovalo tomu, že by byli schopni ohrozit pozici silného Strassmannova pivovaru.

Vsadili však na sílící národní uvědomění a do projektu přizvali drobné akcionáře z řad ostravských úředníků, obchodníků, advokátů, inženýrů, řemeslníků i zemědělců. Dali dohromady 3,6 miliónu zlatých a za ně postavili v Ostravě pivovar, jehož expanze pokračovala zejména po druhé světové válce rychlým tempem.

Sládek Franzl a tankové hospody
Ostravar si brzy vydobyl významnou pozici v regionu, avšak zásadní zlom přišel v 50. letech, kdy do pivovaru nastoupil talentovaný vrchní sládek Jaromír Franzl, šestý z rodů pivovarníků Franzlů, pod jehož vedením se výroba začala daleko více soustředit na kvalitu.

Franzl byl velký inovátor a vizionář, který věřil v tankové hospody a v pivní speciály. V 60. letech se začaly v portfoliu pivovaru objevovat speciály jako Baník, Rubín, kvasničák, Velikonoční a Vánoční piva. V roce 1963 pak otevřel Ostravar v Karviné vůbec první tankovou hospodu, která byla pravděpodoně jednou z prvních tankoven v Česku.

Po roce 1989 přišel útlum
V roce 1970 byl Ostravar čtvrtým největším pivovarem ve střední Evropě. To už ale sládek Franzl vařil pro Radegast v Nošovicích a nebyl u toho, když se spustil projekt výstavby nové moderní velkokapacitní varny, která byla otevřena v roce 1987.

Ostravar se sice mohl chlubit nejkrásnějšími měděnými varnými nádobami, avšak rozvoj pivovaru byl zbržděn po sametové revoluci roku 1989. Kvůli důsledkům tehdejší privatizace stagnoval, zatímco konkurence dělala mílové kroky vpřed.

Teprve s příchodem společnosti Pivovary Staropramen, která je součástí nadnárodního koncernu Molson Coors, se situace zase obrátila k lepšímu.

Úspěšná dvanáctka i speciály
V roce 1997 uvedl Ostravar na trh speciál Velvet, první české pivo s lavinovým efektem, které se stalo nejprodávanějším pivním speciálem u nás. V roce 2001 byl v prvním ročníku skutečně seriozní celostátní soutěže pod patronací Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského zvolen Ostravar v kategorii „prémiový ležák” nejlepším pivem v zemi a od té doby nese ostravská dvanáctka název „Ostravar Premium”.

O tři roky později vyhlásila celosvětová pivovarnická skupina Interbrew Ostravar nejprogresivnějším pivovarem ve střední Evropě. Další nej zaznamenal Ostravar s pivním speciálem Strong, který zřejmě jako jediné pivo v historii českého pivovarnictví vyhrál všechny tuzemské pivní soutěže, jichž se zúčastnil.

Nová éra s Mustangem a Černou Barborou
Pozadu v inovacích nezůstal Ostravar ani v tomto desetiletí. Nejprve pivovar začal s červeným festivalovým pivem Red na Colours of Ostrava, aby v roce 2014 uvedl na trh velmi úspěšné černé pivo Černou Barboru a o dva roky později také Mustang. První jedenáctku, kterou severní Morava začala s chutí pít.

K tomu přidal řadu speciálů ze spilky, kterou se od listopadu letošního roku chystá rozšířit o další chuťově zajímavá piva. Pivaři na Ostravsku dobře vědí, že síla Ostravaru nikdy nespočívala jen v reklamních kampaních, ale v progresivitě, kvalitě piva, inovacích a výdrži.

Ostravský pivovar vyrábí ročně desetimilióny půllitrů, zaměstnává stovky lidí v regionu a podporuje spoustu kulturních i sportovních akcí v kraji. Po celou dobu svého působení se pere o pozici nejlepšího piva v Moravskoslezském regionu a historicky stále lpí na procesu přirozené fermentace piva na spilce.

Osudové jsou sedmičky
Jak už víme, pivovar Ostravar byl založen v roce 1897. Historie ukazuje, že právě číslo 7 hrálo vždy důležitou roli.

Pivovar od svého založení sídlí na dnešní Hornopolní ulici č. 57 a dlouhou dobu se jmenoval Český akciový pivovar v Moravské Ostravě. Teprve v roce 1947 spatřila světlo světa značka Ostravar, která vznikla zkratkou Ostrava a pivovar.

V roce 1967 získal pivovar svou první cenu za kvalitu, a to konkrétně za nové pivo s názvem Baník. V roce 1987 pivovar slavnostně otevřel novou velkokapacitní varnu, která je jednou z nejkrásnějších varen s měděnými povrchy v Česku.

V roce 1997 Ostravar poprvé uvedl na trh nové pivo Velvet, které se stalo nejúspěšnějším pivním speciálem. Poslední datum spjaté se sedmičkou připadá na rok 2007, kdy Ostravar uvařil 7 miliard půllitrů.

Také o těchto číslech možná bude řeč během víkendového programu oslav 120. výročí. Součástí budou i prohlídky samotného pivovaru, a to v sobotu od 14 do 22 hodin a v neděli do 20 hodin s tím, že organizátoři doporučují registrovat se předem na webu Ostravaru.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172