Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Limitovaná edice plechovek Starobrno pod názvem Mistři

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeStarobrno

Právě v těchto dnech jde do prodeje v celé obchodní síti limitovaná edice plechovek s názvem MISTŘI. Na plechovkách je vyobrazeno sedm nejdůležitějších strůjců letošního úspěchu, kdy hokejová Kometa na jaře po 51 letech získala extraligový titul. Plechovky obsahují dlouhodobě nejoblíbenější produkt starobrněnského pivovaru – jedenáctku Medium.

I letos spotřebitele potěší jednotliví hráči samozřejmě s podpisem a výstižnou charakteristikou jejich sportovního umu. A jakým hokejistům letos Starobrno vyčlenilo prostor? Marek Čiliak představuje jistotu v brance. Tento fantom totiž dokáže přivést soupeřovy střelce k šílenství. Hokejový rytíř Martin Erat se na Moravu vrátil ze slavné NHL, aby pozvedl prapor komeťácké družiny. Ondřej Němec je režisérem hry s geniální rozehrávkou. Tomáš Vincour se jako specialista na nájezdy s pukem na hokejce mýlí jen málokdy. Srdcař Jozef Kováčik v brněnském dresu odkroutil nespočet bitev. Zkušený harcovník Martin Zaťovič je útočník s omračujícím instinktem sypat do soupeřovy sítě důležité branky. A kapitán Leoš Čermák – tedy vůdce, osobnost, pan Nepostradatelný. Nezničitelný tahoun je synonymem brněnského hokejového srdce.

Starobrno je hrdým generálním partnerem hokejového klubu HC Kometa Brno – a také z tohoto důvodu připravuje ke startu každé hokejové sezony limitované edice plechovek s vyobrazenými hráči. V roce 2013 to bylo pět hráčských legend, v roce 2014 pět hrdinů stříbrné sezony, v roce 2015 dalších pět hráčů tentokrát sezony bronzové s bonusovou plechovkou věnovanou legendárnímu sportovnímu místu Za Lužánkami. Vloni se představila série věnovaná pěti legendám brněnského sportu a sportovním klubům, které reprezentují. Jedinečnost a zajímavý design plechovek se každoročně společně zasloužily o to, že limitované edice byly prodejně i komunikačně velmi úspěšné.

„Starobrno fandí Kometě - a proto titul oslavujeme společně a pevně doufáme, že letošní sezona bude neméně úspěšná,“ uvedla manažerka značky Starobrno Petra Havlišová. Fanoušky Starobrno potěšilo například na Dni Starobrna, kde se uskutečnila autogramiáda celého A-týmu. Mistrovský pohár si hokejisté přinesli s sebou, takže se s ním všichni zájemci mohli vyfotit. „Lidé tak dostali příležitost vidět hráče i pohár na vlastní oči a zblízka,“ dodala Petra Havlišová.

Letošní limitovaná edice plechovek MISTŘI se v celé obchodní síti začíná prodávat právě v těchto dnech. V průběhu října a listopadu Starobrno plánuje i autogramiády s hráči HC Kometa ve vybraných obchodních řetězcích.

Válečné drama v pivovaru Staropramen

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeStaropramen

Válečná dramata se zdaleka neodehrávají jen na bojištích nebo v přítmí velitelských bunkrů. Probíhají i na úplně obyčejných místech a jejich hrdiny jsou zcela všední lidé. Právě takové hrdinství se hned zkraje druhé světové války zrodilo na pražském Smíchově. A hlavní roli v něm hrála záchrana jednoho technického unikátu…

Smíchovský pivovar stojí na svém místě už od roku 1869. Do nejnákladnější modernizace, která z něj udělala největší podnik svého druhu v Československu a jeden ze tří nejvýkonnějších pivovarů v Evropě, se ale pustil až ve 30. letech 20. století. Staré budovy na pivovarském dvoře byly nahrazeny novými a vybaveny tou nejmodernější technologií, která byla v tehdejší době k sehnání. Právě tehdy vybudoval pivovar třeba i moderní propagační stanici kvasnic. A vlastní kvasničný kmen. Jedno z kouzel, které dává pivu ze Smíchova jeho unikátní chuť a vůni.

První výstřely války
Zlatým hřebem modernizace měla být výměna samotného srdce pivovaru, tedy varny. Poslední krok měl ale tu smůlu, že jeho projekt vznikl až v roce 1939, kdy už v Evropě padaly první výstřely druhé světové války. Strojní zařízení v ceně tehdy neuvěřitelných dvou milionů korun pak bylo u Škodových závodů v Plzni objednáno až v průběhu roku 1940. A to už doba modernizacím pivovarů úplně nepřála. Téměř kompletní vybavení dvou varen sice stačilo na Smíchov dorazit, ještě před instalací ale přišlo nařízení okupační správy, které veškeré práce zastavilo. A válečný průmysl se začal intenzivně zajímat právě o měděné varny, které najednou v pivovaru neměly využití.

Tajná mise
V tu chvíli přichází na scénu hrdost a odvaha zaměstnanců pivovaru. A taky touha udělat okupantům „natruc” něco, co aspoň malinko podlomí jejích válečné úsilí. Proto se rozhodli měděné pláty, ze kterých měla být budoucí varna složena, vyfouknout okupační správě doslova před nosem. Kam tuny plátů z tehdy nedostatkového kovu zmizely? Byly pod rouškou tmy přeneseny do budovy mlýna stojícího poblíž dnešního autobusového nádraží Na Knížecí. Tam byly pečlivě zakonzervovány, zazděny a zamaskovány. Výhodou bylo, že v té době vedla do mlýna funkční železniční vlečka, která končila na nádvoří obklopena téměř ze všech stran budovami. Přesto to byla nebezpečná a riskantní operace, při které její aktéři riskovali vězení nebo i smrt a kterou kromě samotných zaměstnanců pomohla maskovat i řada vlastenců sedících v té době ve správní radě pivovaru. Dodnes je záhadou, jak mohla okupantům tak velká investice, po které se slehla zem, uniknout.

Smíchovský pivovar v novém
I přes další politické zvraty po válce byla nakonec byla nová varna v roce 1958 uvedena do provozu. Dnes už bychom slavnou varnu na Smíchově nenašli. Od roku 1997 se ve Staropramenu vaří pivo v nové, sedminádobové, která zcela nahradila původních pět menších měděných varních souprav. Co ale zůstalo, je příběh neuvěřitelné odvahy zaměstnanců pivovaru.

Tak trochu jiná IPA. Našli jsme díru na trhu, věří F. H. Prager

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:PrahaDnes.infoAutor:Lenka Hanzalová

Naučili se dělat věci jinak než ostatní, se svou moštárnou dokázali prorazit na český trh a teď přijímají další výzvu. Majitelé prosperující značky F. H. Prager Cyril Holub a Ondřej Frunc přichází s novinkou, která nemá v České republice obdoby. Extra chmelené pivo typu ALE, IPA a Staut budou vařit v nealkoholické variantě. Aby podpořili své společenské aktivity, hodlají každý měsíc část výdělku pivovaru věnovat zajímavému projektu. Do budoucna se nová značka Illegal Brewery navíc chystá prorazit i s colou a tonikem.

Na trhu s nealkoholickým pivem najdeme pár desítek druhů piv, které si nalezli své pravidelné konzumenty. Nicméně Ondřej Frunc má na konkurenci jiný názor. "Je tu pár zavedených značek nealko piv, ale dle mne se to skoro nedá pít," říká s přesvědčením sobě vlastním.

Frunc přichází s nealkoholickými pivy typu ALE či IPA, která se vyznačují výrazným aroma a intenzivní chmelovou vůní a jsou dnes mezi spotřebiteli fenoménem. Právě tento druh produktu vidí jako mezeru na trhu. "Děláme úplně jiná, řemeslná piva ve velmi malém nákladu. Takové typy piv nenajdete v nealko variantě na našem trhu, možná ani na světě."

Illegal Brewery
Nová značka Illegal Brewery zaujme takové spotřebitele, kteří se nebojí vyzkoušet něco nového a zároveň je určena lidem se sociální zodpovědností, kterým záleží, kam své peníze investují. Tento "nadační" pivovar totiž plánuje částí svého zisku podporovat nadace a neziskové organizace. "Každý měsíc chceme část obratu darovat na nějaký zajímavý projekt, který bude mít sociální, komunitní charakter. Rádi bychom do výběru projektu zapojili komunitu lidí, kteří si budou nealko pivo kupovat, aby i oni měli šanci ovlivnit, kam peníze poputují," dodává Frunc.

Právě proto je důležité oddělit značku Illegal Brewery od moštárny F. H. Prager, která je průkopníkem ve výrobě ciderů a přírodních limonád. "Vnímám pivo, colu a tonik jako modernější produkty, než jsou naše mošty a cidery," vysvětluje hrdý majitel. Rozdílnost těchto dvou značek reflektuje i naprosto odlišný vzhled lahví a etiket. Originálně tvarovaná lahev z černého skla (což je samo o sobě unikum na českém pivním trhu) je doplněna etiketou s přímočarým designem z dílny grafického designéra Martina Hůly, známého spíš pod pseudonymem Martin Tvrdý.

O společnosti F. H. Prager
Nápad vyrábět zcela přírodní cider, v němž jsou základem česká jablka, vznikl již v roce 2010 v dejvické Nádražce nad pivem. Tehdy pomocí kuchyňských odšťavňovačů z 60 kg jablek vyrobili 40 l cideru. Dnes se objem vyrobeného cideru pohybuje okolo 100 000 litrů ročně. Zavedená firma F. H. Prager vyrábí v prostorách bývalého Kročehlavského pivovaru v Kladně a mezi jeho produkty kromě jablečného Cideru patří také hrušková Perry a přírodní limonády Pragomošt. Dnes F. H. Prager, jakožto největší český výrobce ciderů, dodává do více než 500 restaurací po celé republice.

Heinekenu se daří. Po dobrých výsledcích potvrdil celoroční cíle

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Kurzy.cz

Světová pivovarnická dvojka - společnost Heineken Holding oznámila za prvních devět měsíců roku 2017 dvaceti procentní nárůst čistého zisku. Pivovarník konstatoval, že až na spotřebu piva v Evropě, se mu dařilo navyšovat výstav ve všech regionech světa. Heineken také díky tomu potvrdil své celoroční výhledy.

Heineken dosáhl k 20. září 2017 čistého zisku 1,49 miliardy eur, ve srovnání s loňskými 1,24 miliardami eur. Konsolidované prodeje piva vzrostly o 2,5 % na organické bázi na 60 milionů hektolitrů ve třetím čtvrtletí, přičemž celkově za devět měsíců dosáhly 161,3 milionu hektolitrů. Firma uvedla, že k růstu spotřeby piva Heineken došlo v Asii, regionu Pacifiku, Ameriky a Afriky, Středního východu a východní Evropy, zatímco v Evropě jako celku musel pivovar čelit nižšímu objemu.

Prodeje značky Heineken vzrostly o 3,4 % na 9,5 milionu hektolitrů, s když k nejlepší výsledky zaznamenaly Brazílie, Jižní Afrika, Rusko a Mexiko a celkově prodeje činily 26,8 milionu hektolitrů. Podle Jeana-Françoise van Boxmeera, předsedy představenstva a generálního ředitele Heinekenu, tak společnost, která získává přibližně dvě třetiny zisku z rozvíjejících se trhů, potvrdit celoroční očekávání, která zůstávají nezměněna.

České a německé pivovary propojí pivní stezka

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:e-region.czAutor:Libuše Novotná Pokorná

Pivovary na české a německé straně propojí v příštím roce Krušnohorská pivní stezka. Turistům nabídne netradiční poznávání regionu Dolního Poohří a Krušných hor. Společný projekt, podpořený z Fondu malých projektů Euroregionu Krušnohoří, připravuje Destinační agentura Dolní Poohří.

V polovině října se poprvé sešli zástupci českých a německých pivovarů, kteří budou na turistické stezce spolupracovat. „Pro příští turistickou sezónu chceme připravit cestovní mapu s informacemi o jednotlivých zastávkách. Její součástí bude pivní karta, do níž budou návštěvníci sbírat razítka a poté čerpat výhody jako třeba prohlídky nebo ochutnávky zdarma,“ vysvětlila ředitelka Destinační agentury Dolní Poohří Libuše Novotná Pokorná. Kromě této agentury na projektu spolupracuje také sousední Destinační agentura Krušné hory a na německé straně Tourismusverband Erzgebirge.

Do Pivní stezky se zapojily především tzv. minipivovary, lokální značky, které vycházejí z bohaté tradice vaření piva na obou stranách hranice. Z českých výrobců je to pivovar Karásek a Stülpner v Chomutově, Monopol v Teplicích, Na Rychtě z Ústí nad Labem, Chalupník z Perštejna, Pivo ZLoun, Žatecký pivovar a Chrám chmele a piva v Žatci. V Německu budou propagační materiály lákat do pivovarů v Rechenbergu, Freibergu a Zwönitz. „Nemáme rozhodně v plánu pořádat nějaké pijácké zájezdy, jde nám o podporu gurmánské turistiky a poznávání tradic obou zemí. Využíváme k tomu současného boomu minipivovarů i obliby zážitkové turistiky,“ upozornila Libuše Novotná Pokorná.

Turistický balíček s Krušnohorskou pivní stezkou představí destinační agentura na veletrzích cestovního ruchu v Chemnitz, Drážďanech a Holiday World v Praze. „Velkou prezentaci připravujeme na dubnových Dnech piva v německém Rechenbergu a u nás pak v květnu na Chmelfestu v Žatci,“ doplnila ředitelka agentury.

Pivovary Vysočiny vařily speciální piva na Vánoce už koncem léta. Bývají silnější

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Jihlavská DrbnaAutor:ČTK

Pivovary na Vysočině vařily speciální piva s vyšším obsahem alkoholu pro vánoční trh už koncem léta, některé je v těchto dnech začínají stáčet do lahví. Želivský klášterní pivovar nabídne dvacetistupňové tmavé pivo s příchutí chilli a pomerančové kůry, speciály pivovarů v Havlíčkově Brodě a Chotěboři budou podle ankety ČTK z několika druhů sladu. Humpolecký Bernard rozšíří sortiment o sváteční edici piv v sektových lahvích zdobených obrazem od Karla Gotta.Sváteční edici svého piva Bohemian Ale připravil Rodinný pivovar Bernard druhým rokem, letošní lahve ale zdobí jiný Gottův obraz. Mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek předpokládá zájem zákazníků, protože loni se několik desítek tisíc láhví rozprodalo. Podotkl, že období Vánoc představuje pro pivovary vzhledem ke zvýšenému odbytu „malé léto“. Humpolecký pivovar je největší na Vysočině, loni vystavil 315 400 hektolitrů piva. Pivovar Chotěboř, nejmladší z průmyslových pivovarů Vysočiny, připravuje svoje speciální pivo z českého, karamelového a vídeňského sladu chmeleného žateckým chmelem odrůdy červeňák. Uvařeno bylo 19. září, a to v objemu 80 hektolitrů. „Filtrovat a stáčet se bude kolem 10. prosince, jak do lahví, tak i do sudů,“ uvedl sládek Oldřich Záruba. Speciál se podle něj dobře prodává o Vánocích a na Silvestra. „Během roku o silná piva typu speciál není tak velký zájem,“ uvedl. Pivovar funguje od roku 2009, jeho letošní celková výroba bude kolem 22 500 hektolitrů piva. Sládek Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě začal vařit speciální pivo nazvané Vánoční hvězda na přelomu září a října. Bude to stejný speciál jako vloni, množství bude záviset na poptávce, sdělila ČTK Edita Veselka Palkovičová z pivovaru. Celoroční výstav tohoto výrobce má být do 100 tisíc hektolitrů. O speciální pivo pravidelně rozšiřuje nabídku také Želivský klášterní pivovar. „Ale pokaždé je to něco jiného, speciály se neopakují,“ řekl obchodní manažer Miloš Minařík. Tentokrát jde o dvacetistupňový Imperial Stout s jemnou příchutí chilli a pomerančové kůry. „Dneska se stáčí první lahve,“ podotkl v pondělí 23. října Minařík. Tento tmavý speciál je uvařen od srpna, pivovar ho má 3000 litrů. Želivští premonstráti navázali na staletou tradici výroby piva, první malý pivovar otevřeli v roce 2003. Nynější technologie umožňují za rok uvařit 2500 hektolitrů moku.

Pojďte dál! Ostravar slavil 120 let, a tak otevřel lidem brány pivovaru

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaOstravar

24. října 1897, to je datum, díky kterému si právě dnes připomínáme 120 let od založení pivovaru Ostravar. Oslavy výročí probíhaly ve velkém stylu prakticky celý měsíc. Podívejte se, jak jejich závěrečnou fázi v podobě unikátních komentovaných prohlídek pivovarského zázemí zachytil fotoreportér Magazínu PATRIOT Lukáš Ston.

Lidé měli možnost projít otevřenými branami nejdéle fungujícího pivovaru na severní Moravě během soboty i neděle, kdy pro ně byly připraveny komentované prohlídky, ale také pivovarská škola pod vedením vrchního sládka Romana Richtera, hudební program a ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného Ostravaru přímo z ležáckých tanků.

V rolích průvodců byli samotní zaměstnanci pivovaru, kteří se během prohlídek hodně zaměřovali zejména na spilku, která je speciálním prostorem, kde v otevřených kádích mění pivovarské kvasinky cukry na alkohol. Zatímco kdysi byly spilky velkou chloubou českého pivovarnictví, dnes už je tento tradiční způsob přípravy piva spíše raritou.

Ostravský pivovar je však v tomto ohledu velkou výjimkou. Díky zachování historicky osvědčených postupů je sice jeho výroba náročnější, ale pivo připravené přirozeným procesem pozvolného kvašení v otevřených kádích spilky má pak plnější vůni i chuť.

Více o tom, jak to vypadalo, když se přímo v pivovaru sešli fanoušci ostravského piva s těmi, kdo jej vaří, napoví naše fotoreportáž.

Kdy a proč začali Češi pít pivo?

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:EpochaPlusAutor:Mikuláš Skála

Když král Karel s Buškem z Velhartic zasedli k dubovému stolu, aby nějakou tu číši vypili zas spolu, notně ovíněný král dle Jana Nerudy svému komorníkovi a příteli řekl: „To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas…“

*Málokdo se zasloužil o české vinařství tolik jako právě Karel IV. Vyrůstal ve Francii, na lahodný nápoj zde přivykl a v Čechách mu poté scházel. A tak nechal zasázet révu, kde to jen šlo.

V době jeho vlády se vinice táhly podél břehů Berounky, Praha pak byla jimi obklopená jak prstenem. Zdejší víno bylo jiné než to francouzské, kouzlo mu však nescházelo.

Vznikly i některé nové odrůdy, když vinaři křížili Karlem dovezenou révu z Burgundska s domácími sylvánskými druhy, které pro změnu přišly z Uher a Balkánu. Ale malá doba ledová, která trvala od 14. do 19. století, se podepsala i na českých vinicích.

Chlad révě nesvědčí, a tak vína v českých zemích ubylo. A to, co zůstalo, podražilo. Obyvatelé české kotliny tak pomalu přecházeli na pivo, protože chmel chladnější období zvládal lépe. Vinařství však zcela nezaniklo, zejména na jihu Moravy se mu dařilo dobře. Místní pěstitelé však více začali pěstovat bílé odrůdy.

Ale klimatické změny nezasáhly pouze české vinaře. V celoevropském kontextu se tehdy objevila vína s vyšším zastoupením přírodního cukru, tedy ledová, botrytická (např. tokajské) a slámová vína.

Soud zamítl žalobu Holby, prodej náchodského pivovaru Primátor platí

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Ludmila ŽlábkováPrimátor

Před téměř devíti lety podepsalo město Náchod s libereckou společností LIF, majitelem svijanského pivovaru, smlouvu o prodeji městského pivovaru Primátor. Transakci vzápětí napadl jeden ze zájemců o koupi, společnost Pivovar Holba. Krajský soud v Hradci Králové v pondělí opětovně zamítl žalobu na neplatnost tohoto prodeje.

„Žalobce předkládal tvrzení, aniž by nabízel důkazy,“ uvedl soudce Jiří Kratochvíl.

Pivovar Holba podle něj nepřeložil důkazy, jež by soud vedly k rozhodnutí, že smlouva o prodeji 72 kusů listinných kmenových akcií pivovaru za 150 miliónů z 23. února 2009 není platná.

Pivovar Holba se navíc domáhal určení, že město Náchod je nadále jediným vlastníkem pivovaru. I tento bod žaloby ale soud odmítl s odkazem na názor Nejvyššího soudu, že žaloba na určení má mít ryze preventivní podobu a je na místě v případech, kdy zamezí dalším žalobám.

„Toto však zde nelze předpokládat. Lze předjímat, že by první žalovaný, tedy společnost LIF, argumentoval, že podnik nabyl v dobré víře a už šest, sedm let zde podniká. Naopak žalobce by též pravděpodobně podal žalobu s tím, že měla být smlouva o prodeji pivovaru uzavřena s ním,“ zmínil mimo jiné soudce.

Podepsat smlouvu nebyla povinnost
„Od roku 2009 se žalobce domáhá nápravy porušení svých práv ve veřejné obchodní soutěži organizované městem Náchod, ze které byl protiprávně vyloučen. A v jejímž rámci došlo za nestandardních okolností, a v rozporu s vydaným předběžným opatřením, k prodeji majetkového podílu ve společnosti Primátor,“ připomněla ve své závěrečné řeči právní zástupkyně Pivovaru Holba Jana Líznerová.

„Podle rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2009 v případě, kdy není právní povinností prodávajícího uzavřít na základě výběrového řízení kontrakt s jeho vítězem, a to je tento případ, pak nelze považovat za porušení práv dalšího účastníka ani v případě, když by výběrové řízení proběhlo protiprávně,“ upozornil soudce Kratochvíl.

Podle právních zástupců města i společnosti LIF se neprokázalo, že město prodalo akcie za nižší cenu, než je cena obvyklá, ani že by došlo k něčí neoprávněné podpoře. „Původní nabídka žalobce na koupi akcií byla méně výhodná než nabídka žalovaného číslo jedna (pozn. společnost LIF),“ dodal advokát města.

Peníze už město utratilo
Soudní spory o platnost kontraktu se táhnou už od roku 2009, žalobu Pivovaru Holba ale soudy opakovaně zamítaly. K novému projednání do Hradce Králové se spor vrátil po verdiktu Nejvyššího soudu z února 2016, který předchozí rozsudky vrchního i krajského soudu zrušil.

Rozsudek je zatím nepravomocný. Pokud by byla předmětná smlouva opravdu označena za neplatnou, hrozilo by, že by si LIF a město musely vrátit peníze. Ty však Náchod již nemá, neboť je využil například na stavbu nové základní umělecké školy či na opravu budovy polikliniky.

Kromě tohoto civilního soudu se kauzou prodeje náchodského pivovaru zabýval Krajský soud v Hradci Králové také v trestním řízení. V listopadu 2013 zrušil verdikt náchodského okresního soudu a zprostil bývalého starostu Náchoda Oldřicha Čtvrtečku (ODS) obžaloby za údajné machinace při prodeji pivovaru.

Náchodský pivovar zůstane ve vlastnictví společnosti LIF, Holba s žalobou neuspěla

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrimátor

Krajský soud v Hradci Králové dnes opět zamítl žalobu na neplatnost prodeje městského pivovaru v Náchodě liberecké firmě LIF. Neplatnosti smlouvy na prodej pivovaru se žalobou domáhá společnost Pivovar Holba, která byla jedním z uchazečů o pivovar. Město podnik prodalo v březnu 2009 a od té doby o něj trvá soudní spor. Dnešní rozsudek je nepravomocný.

Soudy v minulosti žalobu Holby zamítly a prodej pivovaru tedy platil. K opětovnému projednání do Hradce Králové se spor vrátil po verdiktu Nejvyššího soudu z února 2016, který předchozí rozsudky vrchního soudu a krajského soudu zrušil. Pivovar Primátor, který dosahuje ročních výstavů 120 tisíc až 130 tisíc hektolitrů, prodalo město liberecké firmě LIF za 150 milionů korun. Společnost Pivovar Holba nabídla 185 milionů korun. Podle tehdejšího vedení radnice v čele s ODS by však město při akceptování podmínek Holby za pivovar dostalo pouze 136,5 milionu korun.

Pokud by soudy smlouvu označily za neplatnou, hrozilo by, že by si LIF a město musely vrátit peníze a pivovar. Radnice však 150 milionů korun, které za pivovar dostala, už nemá. Za peníze z prodeje pivovaru město postavilo novou základní uměleckou školu a opravilo budovu polikliniky. Případ měl i trestněprávní rovinu. Kvůli podezření z machinací při prodeji čelil trestnímu stíhání tehdejší náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS). Policie jej obvinila v březnu 2010, v závěru roku 2013 ho Krajský soud v Hradci Králové obžaloby zprostil. Čtvrtečka v únoru 2016 zemřel.

Pivovar Primátor, který má asi 80 zaměstnanců, se profiluje jako výrobce speciálních piv, která tvoří asi 35 až 37 procent výstavu. Výrobní portfolio pivovaru čítá 15 druhů piv a navíc několik sezonních speciálů, čímž patří výrobní škála k nejširším v českém pivovarnictví. Na export z pivovaru do více než 30 zemí směřuje přes 30 procent produkce. Do skupiny LIF v Česku patří také pivovary Svijany a Rohozec.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172