Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V Prazdroji mají analytický model, jak uhasit žízeň všech pivařů

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Jak vyrobit optimální množství piva pro hlavní sezonu, aby ho vždy a na všech místech byl dostatek a na své si přišli jak milovníci ležáků, tak i méněstupňových piv nebo Birellu? A kdy je nejlepší počasí na pivo? V Plzeňském Prazdroji mají na plánování poptávky speciální analytický model. Ten je klíčový zejména v letních měsících, kdy poptávka po zlatavém moku výrazně roste. Tahounem spotřeby jsou totiž v průběhu roku důležité svátky a pak zejména vliv počasí.

„Pro vyhodnocování těchto vlivů používáme detailní data od Českého hydrometeorologického ústavu. K tomu máme detailní historické údaje o teplotách, srážkách a dalších ukazatelích za posledních deset let. Víme také, jaká byla za daného počasí spotřeba piva. Náš počítačový systém všechny tyto vstupní údaje zanalyzuje a ve výsledku dostaneme model, který nám pomáhá odhadnout spotřebu jednotlivých piv,“ vysvětluje Pavel Svoboda, manažer plánování poptávky Plzeňského Prazdroje.

Proč jsou tak detailní údaje zapotřebí? Pomáhají totiž dostat pivo v nejlepší kondici ke spotřebiteli přesně ve chvíli, kdy má žízeň. V létě navíc k tradičním prodejním místům přibývají nová – zahradní restaurace, kiosky, kempy poblíž vodních ploch, navíc se koná mnoho kulturních festivalů. „Plzeňský Prazdroj dodává pivo každoročně do téměř 2 000 sezónních prodejních míst. Nejvýkonnější provozovny tohoto typu prodají až 150 hektolitrů piva za měsíc,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. „V nejteplejších dnech opouští brány pivovarů Plzeňského Prazdroje až 45 000 hektolitrů piva denně, což by zaplnilo 9 miliónů půllitrů,” dodává Tomáš Mráz. V centrálním dispečinku se v létě denně vyřizuje více než 7 000 objednávek. Brány pivovarů opouštějí denně stovky vozidel: z pivovaru Radegast 140, z pivovaru Velké Popovice až 160 aut, a z největšího českého pivovaru v Plzni dokonce 230 aut denně.

Čím tepleji, tím více se vypije piva, platí jen omezeně
Spotřebě piva nejvíce přeje teplé a slunečné počasí s teplotami od 18 stupňů Celsia výše. Jednotlivé typy piv jsou ale na změny počasí různě citlivé. Nejméně výkyvů a nejvíce věrných konzumentů mají tradičně ležáky, zejména Pilsner Urquell. Když nastane teplé počasí, pak vždy jde nahoru spotřeba výčepních piv, zejména oblíbené desítky. „Pokud ale přijdou tropická vedra, spotřeba alkoholických piv již neroste a naopak dramaticky se zvedá poptávka po těch bez alkoholu. Nejpopulárnějším z kategorie nealkoholických piv v České republice je Birell. Oblíbený je jak Birel světlý a polotmavý, tak i jeho ovocné verze,“ uvádí ředitel obchodu Tomáš Mráz. Vzhledem k tomu, že v letních měsících a při zvýšené námaze by měli lidé vypít až 4 litry za den a to především tekutin obsahujících dostatečné množství iontů, minerálních látek a vitamínů, je nealkoholické pivo jakožto ve své podstatě přírodní iontový nápoj – obsahující sacharidy, bílkoviny, vitamíny – především skupiny B – a minerální látky jako draslík, sodík, vápník, hořčík atd. velmi dobrou volbou. Celkově se Birellu prodá v letních měsících trojnásobek v porovnání se zimními měsíci.

Negativně se na spotřebě piva v létě obecně podepisují déletrvající deště, protože lidé tolik nechodí do restaurací a hospod. „Na nákupy v obchodech ale počasí nemá až tak výrazný vliv. Je to dáno s tím, že lidé nejdříve vypijí vlastní zásoby z lednic, špajzů a pak teprve jdou do obchodu. Jestli se mezitím nějak změní počasí, nehraje takovou roli,“ dodává Tomáš Mráz. Toto konstatování platí zejména pro pivo lahvové, které si zákazníci často nakupují do zásoby. Jiným příběhem je pivo v plechovkách. O to roste v létě zájem proto, že si ho lidé vozí s sebou na dovolené do zahraničí.

Tržby Budějovického Budvaru loni vzrostly o 2,9 procenta

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar

Tržby národního podniku Budějovický Budvar se loni zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,54 miliardy korun. Hrubý zisk klesl o necelá čtyři procenta na 337,3 milionu korun. Ve středu to sdělil ekonomický ředitel podniku Petr Žáček. Zisk před zdaněním negativně ovlivnily devizové kurzy, hlavně posílení koruny proti libře. Žáček označil loňský rok z hlediska objemu prodeje i tržeb jako nejúspěšnější v historii podniku.

Pivovar je jedním z nejvýznamnějších českých exportérů piva, jeho loňský vývoz činil více než pětinu celkového vývozu českého piva. "V roce 2016 byl podíl exportu na celkovém prodeji budvarského piva 60,4 procenta a pivo se vyvezlo do 77 zemí světa. Rostoucí obliba originální značky Budweiser Budvar a fakt, že pivovar je na limitech výrobních a logistických kapacit, již druhým rokem klade důraz na investice," dodal Žáček.

Pivovar loni investoval 407 milionů korun, do budoucna se chce dál rozšiřovat. V roce 2019 by měla být postavena třetí stáčecí linka, která by měla rozšířit kapacity pro lahvové pivo. "Protože pivo v plechovkách již několik let vykazuje nebývalé meziroční nárůsty, již v roce 2018 bude zvýšena kapacita stáčírny plechovek. Ve střednědobém horizontu - do roku 2022 - přesáhnou investice Budějovického Budvaru do výrobní technologie a logistiky objem dvou miliard korun," dodal Žáček.

Budvar, který je ve vlastnictví státu, je jedním ze čtveřice největších pivovarů v zemi. Pivovar letos změnil vedení, dlouholetého ředitele Jiřího Bočka vystřídal bývalý manažer Plzeňského Prazdroje Petr Dvořák.

Pivo z Přeštic poteče do sklenic už za měsíc

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusU Přeška

„Všechno jde podle plánu,“ říká spokojeně starosta Přeštic Karel Naxera o tom, jak se město postupně přibližuje vlastnímu minipivovaru.

Vzniká v budově bývalého hotelu a zájezdního hostince a už brzy bude vařit.

Po 112 letech, kdy zanikl původní pivovar Schönborn, tak budou moci Přeštičtí pít vlastní pivo.

Stavba je zkolaudovaná, město ji převzalo minulý týden. „Teď je třeba získat rozhodnutí o zřízení celního skladu ve vztahu k výrobě piva, což je poměrně přísný proces. Pak už by nic nemělo bránit tomu, aby se mohlo začít vařit pivo. Pivo samozřejmě musí nějakou dobu zrát, a tak otevření pivovaru plánujeme kolem 20. srpna, pokud vše půjde hladce. Přesný termín určitě zveřejníme,“ pokračuje starosta.

Minipivovar už má také propagační materiály, s nimiž městu pomohli studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. „Zajišťujeme jim ochrannou známku,“ dodává Naxera.

Rekonstrukce budovy začala vloni v prosinci, celkem vyjde na 18 milionů korun. Kromě minipivovaru, jenž má nabízet pět druhů vlastního piva, počítá projekt také s restaurací o kapacitě 150 míst.

Budějovický Budvar zažil rekordní rok. Tržby zvýšil na více než 2,5 miliardy korun

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKBudvar


● Hrubý zisk společnosti Budějovický Budvar klesl o necelá čtyři procenta na 337,3 milionu korun.
● Zisk před zdaněním negativně ovlivnily devizové kurzy, hlavně posílení koruny proti libře.
●Tržby se loni zvýšily o 2,9 procenta na 2,54 miliardy korun.

Tržby Národního podniku Budějovický Budvar se loni zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,54 miliardy korun. Hrubý zisk klesl o necelá čtyři procenta na 337,3 milionu korun. Sdělil to ekonomický ředitel podniku Petr Žáček. Zisk před zdaněním negativně ovlivnily devizové kurzy, hlavně posílení koruny proti libře. Žáček označil loňský rok z hlediska objemu prodeje i tržeb jako nejúspěšnější v historii podniku.

Pivovar je jedním z nejvýznamnějších českých exportérů piva, jeho loňský vývoz činil více než pětinu celkového vývozu českého piva. "V roce 2016 byl podíl exportu na celkovém prodeji budvarského piva 60,4 procenta a pivo se vyvezlo do 77 zemí světa. Rostoucí obliba originální značky Budweiser Budvar a fakt, že pivovar je na limitech výrobních a logistických kapacit, již druhým rokem kladou důraz na investice," uvedl Žáček.

Pivovar loni investoval 407 milionů korun, do budoucna se chce dál rozšiřovat. V roce 2019 by měla být postavena třetí stáčecí linka, která by měla rozšířit kapacity pro lahvové pivo. "Protože pivo v plechovkách již několik let vykazuje nebývalé meziroční nárůsty, již v roce 2018 bude zvýšena kapacita stáčírny plechovek. Ve střednědobém horizontu - do roku 2022 - přesáhnou investice Budějovického Budvaru do výrobní technologie a logistiky objem dvou miliard korun," dodal Žáček.

Jedním z nejdůležitějších odbytišť pivovaru je Velká Británie. I když se dříve hovořilo o tom, že by výrobky Budvaru v zemi distribuovala společnost Carlsberg, nakonec z toho sešlo. "Naše dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Ltd. i nadále bude pokračovat v činnosti a očekáváme její další rozvoj. Naše prodeje v Británii mají aktuálně stoupající trend. Tomu napomáhá mimo jiné i fakt, že jsme během posledního roku v Británii otevřeli pět tankových restaurací," uvedl Žáček.

Pivovar letos změnil vedení, dlouholetého ředitele Jiřího Bočka vystřídal bývalý manažer Plzeňského Prazdroje Petr Dvořák. Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, jeho nástupce přišel do podniku v dubnu. Boček Pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Nový šéf Budvaru Dvořák měl od roku 2010 na starosti globální strategii prezentace značky Pilsner Urquell. Letos v Prazdroji působení ukončil po sloučení společnosti se skupinou AB Inbev a následném prodeji japonskému koncernu Asahi. Dvořák dříve působil také například v Pivovarech Staropramen.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 77 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název Národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent.

Nezávislý pivovar Falkon oslaví 5 let od svého vzniku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Létající pivovar FalkonAutor:Jakub VeselýFalkon

Oslavy 5. narozenin nezávislého pivovaru Falkon začnou již v pondělí 24.7. tzv. tap takeoverem, tedy obsazením všech výčepních kohoutů, v Baru NAPALMĚ na pražské Palmovce. Návštěvníci se mohou těšit na 14 různých piv z produkce pivovaru, obsahující i 3 úplné novinky. Jednou z nich bude již druhé pivo společného projektu pivovaru Falkon a pražské pražírny kávy Kávový Klub - The Society: Coffee Session IPA - lehké světlé svrchně kvašené pivo, kombinující výrazné aroma amerických chmelů a ovocnost keňské kávy Kaguyu.

Tradiční narozeninový Tap Takover odstartuje oslavy, během kterých se můžeme těšit na několik dalších událostí. V průběhu pěti měsíců nás totiž čeká pět kooperačních várek se zajímavými pivovary napříč pivovarským světem. Tyto pivovary se během návštěvy Prahy představí i formou moderovaných degustací. Další informace budou postupně zveřejňovány na facebookové stránce pivovaru Falkon.

Pivovar Falkon založil sládek Jakub Veselý v roce 2012 jako létající pivovar, tedy pivovar s vlastními recepturami, ale bez vlastního technologického zázemí. Během let se svými pivy dokázal ovládnout lokální degustační soutěže, jako Zlatá pivní pečeť nebo Jarní cena českých sládků, dosáhl hodnocení 98/100 na ratebeer.com a dlouhodobě se drží v TOP 3 na českém UNTAPPD. Falkon produkuje řemeslná nefiltrovaná a nepasterizovaná piva svrchně i spodně kvašená, často s inovativním přístupem napříč tradičními i méně tradičními pivními styly.

Tržby Budějovického Budvaru jsou rekordní. Přesahují dvě a půl miliardy

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKBudvar

Tržby národního podniku Budějovický Budvar se loni zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,54 miliardy korun. Hrubý zisk klesl o necelá čtyři procenta na 337,3 milionu korun. Ekonomický ředitel podniku Petr Žáček označil loňský rok z hlediska objemu prodeje i tržeb jako nejúspěšnější v historii podniku. Zisk před zdaněním negativně ovlivnily devizové kurzy, hlavně posílení koruny proti libře.

Pivovar je jedním z nejvýznamnějších českých exportérů piva, jeho loňský vývoz činil více než pětinu celkového vývozu českého piva. „V roce 2016 byl podíl exportu na celkovém prodeji budvarského piva 60,4 procenta a pivo se vyvezlo do 77 zemí světa. Rostoucí obliba originální značky Budweiser Budvar a fakt, že pivovar je na limitech výrobních a logistických kapacit, již druhým rokem klade důraz na investice,“ dodal Žáček.

Pivovar loni investoval 407 milionů korun, do budoucna se chce dál rozšiřovat. V roce 2019 by měla být postavena třetí stáčecí linka, která by měla rozšířit kapacity pro lahvové pivo. „Protože pivo v plechovkách již několik let vykazuje nebývalé meziroční nárůsty, již v roce 2018 bude zvýšena kapacita stáčírny plechovek. Ve střednědobém horizontu - do roku 2022 - přesáhnou investice Budějovického Budvaru do výrobní technologie a logistiky objem dvou miliard korun,“ dodal Žáček.

Jedním z nejdůležitějších odbytišť pivovaru je Velká Británie. I když se dříve hovořilo o tom, že by výrobky Budvaru v zemi distribuovala společnost Carlsberg, nakonec z toho sešlo. „Naše dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Ltd. i nadále bude pokračovat v činnosti a očekáváme její další rozvoj. Naše prodeje v Británii mají aktuálně stoupající trend. Tomu napomáhá mimo jiné i fakt, že jsme během posledního roku v Británii otevřeli pět tankových restaurací,“ uvedl Žáček.

Výměna ve vedení
Pivovar letos změnil vedení, dlouholetého ředitele Jiřího Bočka vystřídal bývalý manažer Plzeňského Prazdroje Petr Dvořák. Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, jeho nástupce přišel do podniku v dubnu. Boček Pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Nový šéf Budvaru Dvořák měl od roku 2010 na starosti globální strategii prezentace značky Pilsner Urquell. Letos v Prazdroji působení ukončil po sloučení společnosti se skupinou AB Inbev a následném prodeji japonskému koncernu Asahi. Dvořák dříve působil také například v Pivovarech Staropramen.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 77 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent.

Ostravar rozvezl do hospod letní novinku, jedenáctku z amerického chmele

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaOstravar

Možná, že jste už měli možnost v hospodě ochutnat poslední novinku pivovaru Ostravar, kterou je ležák uvařený speciálně pro aktuální létní sezónu. Jmenuje se "Letní 11" a vyniká tím, že ji ostravští pivovarníci osvěžili americkou odrůdou chmele s citrusovým aroma.

U zrodu originální chuti nové jedenáctky stál chmel pojmenovaný po městečku na slunné Floridě. Když v Ostravaru přemýšleli, jak by letní novinka měla chutnat, narazil jeden ze sládků na tamní odrůdu citrusového chmele vypěstovanou v roce 2008.

„Nový chmel se jmenuje Citra stejně jako malé městečko na Floridě známé svými citrusovými plody a voní po červeném pomeranči, limetkách a grepech,“ vystihuje chuťové vlastnosti vrchní sládek Roman Richter.

Američané používají citrusový chmel pro piva typu IPA, která už jsou i u nás celkem běžně k dostání. Vyznačují se však větším obsahem alkoholu, což pro letní období není úplně žádoucí.

„Chtěli jsme něco osvěžujícího, ale s charakterem našeho piva. Uvařili jsme proto lehčí jedenáctistupňový ležák a chmel Citra použili k jeho dochmelení za studena. Výsledek byl fantastický. Najednou jsme v půllitru měli příjemně hořké osvěžující pivo jemně provoněné citrusovými plody,“ říká sládek Ostravaru.

Jako první se mohli o chuťových charakteristikách letního speciálu přesvědčit návštěvníci pivovarských slavností, kde měla „Letní 11“ koncem června svoji premiéru.

Se standardní distribucí limitované edice do hospod začal Ostravar na začátku července. Nové pivo bude k dostání pouze v čepované podobě a lidé je mohou ochutnat nejen na Ostravsku v Ostravarně a dalších vybraných hospodách, ale i za hranicemi Moravskoslezského regionu.

Jak ostravský pivovar již na jaře avizoval, vzhledem k letošním 120. narozeninám se zaměří také na celonárodní distribucí některých piv. Letní jedenáctku si tak budou moci dát třeba zákazníci v restauracích Potrefená husa po celé České republice.

Zájem o regionální piva roste. Jsme kompletně vypití, zní z valašského pivovaru

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Eva Lukášová

Malým pivovarům na Valašsku se daří. Důkazem je Rožnovský pivovar, jehož pivo Čert přednedávnem uspělo v soutěži Regionální potravina pořádané Ministerstvem zemědělství.

Může se tak nově chlubit stejnojmennou značkou, která o výrobku prokazuje, že bylo vyrobené v konkrétním regionu z místních surovin.

„Je to pro nás čest, zvlášť když se toto pivo vůbec nevařilo. Sládci se rozhodli, že jej vyzkouší a hned získalo ocenění,“ uvedl ředitel Rožnovského pivovaru Tomáš Kupčík.

Podotkl, že značka Regionální potravina není prvním oceněním.

„Už loni jsme získali cenu Perla Zlínska a letos s pivem Bruno, které jsme uvařili pro město k oslavám 750. výročí, jsme vyhráli dvě mezinárodní pivní soutěže,“ vyjmenoval část úspěchů Kupčík.

Není co rozvážet, pivo se vypije na místě
S oceněními přímo úměrně narůstá zájem návštěvníků pivovaru.

„Jsme kompletně vypití, nemáme pivo na rozvoz. Vše se vypije přímo tady,“ prozradil Kupčík.

Růst poptávky potvrzuje pracovnice pivovarské hospůdky Michaela Graclíková.

„Čert i Bruno jsou u hostů oblíbená piva. Vnímáme jen pozitivní ohlasy,“ informovala.

U piva Čert využili sládci tradice tmavého piva, které se v pivovaru vařilo do roku 1948.

„Jedná se o dvanáctistupňové pivo vyráběné ze čtyř druhů moravských sladů, žateckého chmele a rožnovské vody,“ přiblížil sládek Petr Kubín.

O příznivce nemá nouzi ani nedaleký pivovar Zašová. Jejich pivo Portáš je k dostání nejen ve Zlínském, ale i v Moravskoslezském kraji.

„Snažíme se fungovat regionálně. Naše pivo je k dostání především na nejrůznějších venkovních akcích, pivních festivalech a slavnostech,“ prozradila marketingová pracovnice pivovaru Petra Benešová.

Informovala, že zpětná vazba od pivařů je velmi dobrá.

„Pravidelně nám chodí e-maily s dalšími poptávkami. Jak od jednotlivců, tak podnikatelů, například majitelů pivoték.“

Daří se také vsetínskému rodinnému pivovaru Valášek.

„Obzvlášť poslední tři roky,“ podotkl majitel Roman Dohnal. Doplnil, že jejich vsetínská desítka letos zvítězila v jedenáctém ročníku soutěže Jarní ceny Českých sládků.

Kromě zmíněných podniků vlastní pivo na Valašsku vaří také Karlovský minipivovar ve Velkých Karlovicích, Minipivovar Kelč a valašskomeziříčský Holendr.

Zabil pivovar pivaře nebo naopak?

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Osel.czAutor:Miloslav Pouzar

Představte si, že jako pravidelný konzument piva narazíte při snídani v novinách na celostránkový inzerát propagující následujícím způsobem vaši oblíbenou značku:

„Vylili jsme téměř milion galonů naprosto skvělého piva Dow Ale. Bylo to nezbytné?
Jedna věc je jistá – to pivo bylo úplně v pořádku. Věřili jsme tomu od samotného začátku. Provozní testy, jimž byla podrobena každá várka našeho produktu, to říkaly jasně. Ale nyní to bylo prokázáno nade vší pochybnost pomocí nejpřísnějších testů, jaké kdy byly v historii pivovarnictví provedeny. Tyto testy realizované federálními i provinciálními úřady prokázaly, že při výrobě našich produktů používáme nejlepší možnou technologii, a dosahujeme nejvyšších standardů kvality, čistoty a chuti. Přestože jsme si byli naprosto jisti, že naším produktům nelze nic vytknout, městem Quebec City se jako lavina šířily fámy, které tvrdě dopadaly na náš podnik. Byli jsme přirozeným cílem těchto fám, jelikož jsme jediným pivovarem ve městě a objem prodeje naší značky převyšuje celkový objem prodeje všech ostatních značek. Jako lídr daného průmyslového odvětví jsme cítili, že je naší odpovědností, poskytnout zákazníkům nezbytné záruky. Takže z pohledu naší firmy existovala pouze jediná správná věc, jíž bylo třeba učinit. V zájmu veřejnosti, v zájmu našich zákazníků, v zájmu celého pivovarnického průmyslu, v zájmu nepřeberného počtu hostinských, majitelů hotelů a maloobchodníků, jejichž živobytí závislí na prodeji piva, jsme museli vyloučit sebemenší pochybnost z mysli každého jednoho zákazníka. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, bylo stažení našeho produktu z prodeje. Tuto akci jsme provedli zcela dobrovolně. Pravděpodobně proto, že jsme byli jediným pivovarem, který přijal takové opatření (připomínáme, že vládní dokumenty jasně prokázaly, že náš závod by neměl být nijak vyčleňován ze skupiny ostatních pivovarů), byla naše akce pochopena chybně. Lidé si zjevně pomysleli, že něco muselo být špatně - proč by jinak došlo k vylití všeho toho skvělého Dow Ale? Fámy o naší značce a podivné situaci v Quebec City se šířily dál a vážně zasáhly naše prodeje dokonce i v Torontu, kde je Dow Ale vařen speciálně pro Ontario. Přesto: pokud naše akce sloužila k vyloučení pochybností o kvalitě piv značky Dow; pokud naše akce pomohla obnovit důvěru v pivovarnický průmysl; pokud pomohla úřadům při vyšetřování skutečné příčiny nemoci; pokud odstranila jakoukoli pochybnost z Vaší mysli; pokud prokázala, že nám záleží na Vaší důvěře, potom jsme měli dostatečný důvod udělat, co jsme udělali, jakkoli to bylo nákladné. Takže, bylo třeba vylít téměř milion galonů onoho skvělého Dow Ale? My věříme, že ANO.

Kdybych v sobotu 7. května 1966 četl v montrealské Gazzete podobný text já, a měl v lednici byť jen jedinou lahev Dow Ale, určitě bych ji vylil do kanálu (mimochodem – oněch milion galonů, nebo chcete-li 3,79 milionu litrů, zcela nezávadného piva údajně skončilo ve vodách St. Lawrence River, což muselo jistě nesmírně potěšit tamní rybí populaci). Ve věci kanalizace piva bych určitě nebyl sám. Jak ukázal další vývoj, podobný inzerát je labutí písní i v případě, že se pomocí něho pokouší zvrátit odliv zákazníků podnik ovládající více něž 80% lokálního trhu a jehož historie se počítá na staletí. První pivovar v místě, kde se v Quebec City v 60-tých letech 20. st. nacházel závod Dow, údajně zřídil v roce 1668 pověřenec krále Ludvíka XIV Jean Talon (1626-1694) a učinil tak prý proto, aby tak pomohl boji proti alkoholismu francouzských osadníků. Zda a jak moc byl úspěšný, historici neuvádějí.

Jestliže byl výše zmíněný inzerát hořkým koncem příběhu, kde potom hledat jeho začátek? Odpověď lze nejspíše nalézt v článku kanadského kardiologa, lékaře, vědce a později i senátora Yvese Morina (1929- ) nazvaném „Quebec Beer-Drinkers Cardiomyopathy: Etiological Considerations“. Článek vyšel 7. října 1967 v Canadian Medical Association Journal a diskutuje možné příčiny nezvyklého srdečního onemocnění, které mezi srpnem 1965 a dubnem 1966 postihlo 48 pacientů v oblasti Quebec City a pro 20 z nich mělo fatální následky. Poté co byla jako možná příčina onemocnění vyloučena virová infekce, zvažovali lékaři možnost, že se potýkají s lavinovitým nárůstem případů alkoholové kardiomyopatie. Dlouhodobá závislost na alkoholu (80 g/den, min 5 let) totiž může vézt k atrofii srdečních svalových vláken, zvětšení srdce a snížení jeho kontraktility. Podezření na tuto chorobu umocňovala skutečnost, že většina pacientů uváděla velmi vysokou denní spotřebu piva (až 24 pint – tedy až 11,3 litrů) a mnozí trpěli silnou anorexií. Nicméně quebecký syndrom, podrobněji popsaný i v práci belgických autorů (Kesteloot a kol., 1968), vykazoval i nezvyklá specifika. K nejdůležitějším z nich patřilo hromadění tekutiny v osrdečníku (perikardiální výpotek), vysoký centrální žilní tlak způsobený vysokou koncentrací červených krvinek (polycitemie), a nízký objem krve přečerpaný srdcem za jednotku času (srdeční výdej). Uvedené symptomy ukázaly na jiného „sprostého podezřelého“ a tím byl kobalt.

Soli kobaltu se prý začali v Kanadě přidávat do piva hlavně kvůli ženám. Alespoň to ve své práci tvrdí doktor Morin. Uvolnění mravů v 60-tých letech minulého století mělo za následek i častější přítomnost zástupkyň něžného pohlaví v pivních barech a hospodách, kde po nich pak na sklenicích zůstávaly těžko smytelné stopy rtěnek. Obsluze již nestačilo vyráchat použité sklenice v čisté vodě, ale o jejich lesk bylo třeba bojovat s pomocí účinnějších zbraní - saponátů. Jenže ty rovněž ulpívaly na nedostatečně opláchnutém nádobí a následně devastovaly pivní pěnu. Vlna srdečních selhání se v Quebec City objevila necelý měsíc poté, co začala firma Dow používat síran kobaltnatý jako stabilizátor pěny a skončila krátce poté, co od této praxe upustila.

Použití kobaltu jako prostředku proti „přepěňování“ (angl. gushing) piva a pro stabilizaci pivní pěny bylo již v roce 1957 patentováno laboratořemi A. Jørgensena v Kodani a např. v Belgii byl chlorid kobaltnatý považován za běžné pivovarské aditivum již v roce 1959. Takže technologický krok zvolený firmou Dow nebyl v té době nijak výjimečný – a to ani z kvantitativního hlediska. Jestliže belgická piva v té době běžně obsahovala 0,5 – 1,5 mg Co/litr (max. 5,5 mg/litr), pak průměrný obsah daného prvku v Dow Ale byl okolo 1,2 mg/litr. Jaké další okolnosti tedy vedly k tomu, že se situace v Quebec City tak vyhrotila?

Biochemický mechanismus toxického účinku kobaltu je založen především na jeho schopnosti blokovat buněčné dýchání prostřednictvím inhibice mitochondriálních dehydrogenáz. Ve vztahu k činnosti srdce nelze zanedbat ani jeho negativní vliv na tok vápenatých kationtů přes buněčnou membránu a následně na vznik membránových potenciálů. Prostřednictvím interakce kobaltnatých iontů s hypoxií indukovanými transkripčními faktory (HIF) dochází k zvýšení exprese genu pro hormon erytropoetin (EPO) v kůře nadledvin a poté i ke zvýšení produkce červených krvinek v kostní dřeni. Kobalt rovněž blokuje ukládání jodu ve štítné žláze a ve vysokých koncentracích může způsobit její zvětšení (struma, vole). Při experimentech na zvířatech byla opakovaně prokázána schopnost kobaltu poškozovat srdeční sval, přičemž perikardiální výpotek patřil k běžným klinickým nálezům. Je tedy zřejmé, že známé projevy toxických účinků kobaltu dokáží vysvětlit velkou většinu potíží hospitalizovaných quebeckých pivařů. Kobalt však zjevně nebyl jediným významným činitelem – pokud by byl, nezůstalo by patrně jen u necelých 50-ti případů a daný syndrom by se musel v daleko větší míře projevit již dříve u pacientů, kteří užívali kobaltnaté soli jako lék na anemii (nedostatek červených krvinek). Denní příjem kobaltu z piva byl v případě notorických pijanů odhadován na 6 – 8 mg, přičemž pacienti užívající lék Rencovite (15 mg CoCl2, 100 mg FeSO4) mohli být denně exponováni dávce až 60 mg a to i po dobu několika měsíců. Takže?

Anorexie. Pouze 16 ze 48 quebeckých pacientů, u nichž se vyvinulo onemocnění srdce, konzumovalo adekvátní množství a složení potravy. Ve srovnatelné belgické studii neměl vyhovující příjem živin dokonce žádný ze 17 studovaných případů, navzdory tomu, že téměř všichni vykonávali namáhavou fyzikou práci. Potrava bohatá na proteiny však může výrazným způsobem snížit toxicitu kobaltu. Ionty daného prvku se snadno váží na –SH skupiny příslušných aminokyselin a nedochází tak k jejich distribuci na místo toxického účinku. Experimentálně bylo např. prokázáno, že dieta obohacená aminokyselinou cysteinem, ale metioninem či cystinem dokáže i při dávce 50 mg Co/kg/den zabránit u potkanů vzniku polycytemie. Pivaři, jejichž prakticky veškerý kalorický příjem pocházel jen a pouze z pěnivého moku tedy podstupovali mnohem vyšší zdravotní riziko, než ti kteří dbali dobrých mravů a pořádně se najedli – v pivu se totiž nenacházela žádná látka, která by dokázala kobalt účinně vázat.

Zabil tedy pivovar pivaře nebo naopak? Odpověď na tuto otázku je sporná. Ale bezesporu je dobré historku o pivařích z Quebec City znát. Pacient zmíněný v kazuistice publikované v roce 2014 v prestižním lékařském časopise Lancet (Dahms a kol., 2014) a široce reflektované ve všemožném denním tisku by s tím jistě souhlasil. A to i přesto, že se v jeho případě jednalo o otravu kobaltem uvolněným z kovové endoprotézy…..

České ležáky nemají konkurenci, myslí si nejlepší britský pivní sommeliér

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Jiří Hošek

České pivo nemusí po světě o svých kvalitách nikoho příliš přesvědčovat. Najdou se ale země, kde by zlatavý mok od českých sládků mohli místní pít ještě o něco víc. Do tohoto výčtu patří i Velká Británie, byť ve většině tamních hospod aspoň jednu českou značku na čepu nebo v lahvové podobě najdete. Na tamní trh by ale rády prorazily i další, z pohledu Britů méně známé nebo zcela neznámé pivovary.

Agentura Czech Trade tento týden ve snaze pomoci menším českým pivovarům prorazit na britský trh uspořádala v Londýně Český pivní den.

S fanouškem piva a odborníkem na digitální marketing Ryanem se smějeme představě, že bychom podle brožury, kterou jsme tu dostali, měli otestovat všech třináct výrobků pivovarů, které rozbily své stany na zahradě londýnské rezidence českého velvyslanectví. Obzvlášť za slunného dne, jako je ten dnešní, by to přinejmenším nebylo rozumné.

Chutnají skvěle, ale modernizujte etikety
Náročná práce zahraničního zpravodaje má někdy i své světlé stránky. V tomto případě v podobě kvalitního českého ležákuFoto: Jiří Hošek

„České ležáky jsou velice dobré. Snažím se tady zorientovat v tom, jakým směrem se teď jejich chutě ubírají,“ vysvětluje Ryan usrkávající uznale světlý ležák pivovaru Zubr. „Aby prorazily i tady v Británii, musejí se dostat do těch správných barů. Měly by mít také chytrý marketing s důrazem na kvalitu piva.“

Podle Ryana by česká piva mohla trochu modernizovat svá loga a etikety. „Rozhodně by ale neměla kopírovat přístup všech těch nových amerických značek,“ myslí si Ryan.

O pár metrů dál potkávám u stánku Budějovického Budvaru Martina Macourka, ředitele českého zastoupení agentury Czech Trade a duchovního otce celé akce, která staví do protikladu anglický „ale“, tedy svrchně kvašené pivo, s českými ušlechtilými ležáky.

„Britové sice vaří ‚ale‘, ale britští konzumenti pijí ‚lager‘,a to navíc velmi pochybné kvality. Zdejší nejoblíbenější značky jsou piva vyrobená za deset, někdy za dvacet dnů. My jim chceme nabídnout ležák, který zraje i dvě stě dnů. A docela se to daří,“ pochvaluje si.

Stojíme o věrné partnery
Pořádně co otáčet se měli zástupci Únětického pivovaru. Jejich desítka i dvanáctka přítomným zástupcům britských distributorů, hotelů i pubů velmi chutnaly. Podle spolumajitelky pivovaru Lucie Tkadlecové hledají únětičtí na britském trhu partnera, kterého zajímá kvalita, nikoli kvantita.

„Chceme tu mít pár restaurací, které budou věrné našemu pivu. Nestojíme o odběratele hektolitrů piva, u kterých nevíme, kam jdou,“ shrnuje Lucie Tkadlecová.

Kvalitní ležák? Jenom německý nebo český
S nepřehlédnutelnou černou vestičkou a modrým baretem přechází od jedné pípy ke druhé opravdový znalec, držitel ocenění Britský pivní sommeliér roku, Roderick Jones. Jeho kamarád, který rozjíždí luxusní restauraci v Londýně, ho pověřil, aby mu do nového podniku sestavil pivní lístek.

„Řekl jsem mu, že pokud trvá na něčem kvalitním a ojedinělém, má na výběr mezi německými a českými pivy. Co se týče pivních speciálů, má třeba taková Belgie také jistě co nabídnout, ale pokud jde o světlý ležák, belgická piva na českou a německou kvalitu prostě nemají,“ tvrdí pivní znalec.

Roderick, který je poloviční Němec, Českou republiku opakovaně navštívil. Zná nejen pivovary a pivnice, ale také přísné předpisy týkající se vaření piva u nás. Ostatně je nejen someliér, ale i sládek.

Zatím prý neví, kterou značku českého piva svému kamarádovi doporučí. V přestávkách vyplněných konzumací špekáčků s hořčicí a křenem ale ochutnával, stejně jako ostatní, velmi poctivě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760