Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ochutnávačem piva ve středověké Anglii bylo nepříjemným a nebezpečným povoláním

Publikováno:před 10 dnyZdroj:extraStory.cz

Pivní sommeliér ve středověké Anglii kontroloval dodržování standardů v oblasti prodeje alkoholických nápojů, zejména pak světlého piva. Pro našince to může znít jako fantastický džob, ale v té době zdaleka nešlo o nic příjemného. V lepším případě se člověku mohlo udělat zle, v tom horším mohl zemřít.

Ochutnávače každý rok jmenoval londýnský soudní dvůr. Byli zvoleni čtyři a do své funkce byli uvedeni o svatojánském dni, v předvečer 24. června. Šlo o roční práci, která byla vzhledem k oblibě piva mezi Angličany velice důležitá. Mezi povinnosti ochutnávače patřila kontrola kvality, cen a měr prodávaného chleba, piva a ostatních alkoholických nápojů.

Ochutnávat pivo se neznalému může jevit jako úžasná práce, ale nesmíme zapomenout, že dotyčný testoval vzorky ze všech hospod ve městě. Protože ochutnávač měl oprávnění ukládat pokuty, umíme si představit, jako jej hostinští “milovali”. Získávat nepřátele tak vlastně patřilo do náplně této práce. Úkolem sommeliérů bylo vyžadovat, aby pivo dobře chutnalo a prodávalo se za férové ceny. Pivo v časech středověku bývalo zkažené, přesto se štamgastům rozlívalo.

Až do konce 14. století se chmel do piva nepřidával, toto vylepšení receptury s sebou přinesli až vlámští imigranti. Ve středověké Anglii se pivo dělalo jen ze sladu, kvasnic a vody. Díky tomu bylo silné, chutnalo sladce a rychle se kazilo. Jeho konzumace tak mohla způsobovat žaludeční nevolnost. Až když se stal chmel součástí receptury, pivo se muselo vařit, čímž se zničily bakterie.

Do té doby si však hospody dělaly vlastní pivo a nabízely ho, i když už bylo dávno prošlé. Ochutnávač, který musel testovat nápoje v každém hostinci, tak riskoval nejen otravu, ale i smrt. Nelze se pak divit tomu, že někteří ze sommeliérů si neplnili řádně své povinnosti z obav o svůj život. Existuje množství záznamů ze starého Londýna, které vypovídají, že pivní ochutnávači byli často trestáni za neplnění svých povinností.

Pivaři slaví. Pivovarem roku se stal Rohozec v Českém ráji

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Liberecký deníkAutor:Jiří MacekRohozec

Vedle hlavní ceny získal pivovar i bronzovou medaili v kategorii tmavé pivo.
Piva z regionu a z Českého ráje měla vždy dobrý zvuk. Klášter, Svijany, Podkováň a Rohozec. Pivaři mohou být pyšní na piva, která směřují do světa z jejich regionu. Potvrdily to i letošní výsledky prestižní ankety Pivo roku, která vyvrcholila o víkendu vyhlášením výsledků.

Nejvyšší ocenění směřuje právě do Českého ráje. Pivovar Rohozec se stal absolutním vítězem, když ovládl kategorii Pivovar roku. „Je to neskutečný úspěch. Radost máme všichni, od vedení po všechny zaměstnance,“ říká nadšený šéf Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Vyhlášení ankety, pořádané Sdružením přátel piva, se uskutečnilo v Kynšperku nad Ohří. V letošním sedmadvacátém ročníku kraloval rohozecký pivovar hned dvakrát. Kromě hlavní ceny získal i bronzovou medaili v kategorii tmavé pivo. Třináctka tmavá se stala Skokanem roku. Pro Český ráj je úspěchem i kategorie Polotmavé pivo.

CHUTNALI ANONYMNĚ
Podzimní anonymní degustaci sládků vedl jako obvykle jeden z nejzkušenějších degustátorů v republice i ve světě Jan Šuráň.

„Letošním vítězem je menší průmyslový pivovar, který by se ještě na přelomu tisíciletí počítal do kategorie minipivovarů, protože měl produkci pod deset tisíc hektolitrů piva. To už ale dávno neplatí. Aktuální produkce se pohybuje kolem sedmdesáti tisíc hektolitrů,“ míní pořadatelé. Přestože se letošní výsledky od předchozích let liší, mnohá piva i pivovary se na stupně vítězů vracejí po loňském úspěchu. Tak jako právě Pivovar Rohozec.

NOVÁ TVÁŘ I VAGON
Rohozecký pivovar v posledních letech zapracoval nejen na kvalitě piva, ale i na vzhledu pivovaru. Zatímco dříve vstup do areálu vedl hosty mezi omšelé stavby, nyní jsou nádvoří i všechny budovy opraveny. Zajímavostí je i to, že pivovar letos otevřel v rámci poptávky po občerstvení takzvaný Vagon. Skutečný železniční vagon uzpůsobený pro restaurační nároky.

„Prostě to najednou přišlo a objevil se vagon. Mohou se tu konat oslavy, slavnosti, setkání. Zájem stále stoupá. Byl to dobrý krok,“ míní šéf pivovaru František Jungmann. Jak je přesvědčen, současné úspěchy ovlivnil způsob chování k zákazníkům i propracovaná nabídka a vyrovnaná kvalita piva.

„Pivo mají dobré, pochutnal jsem si i na jejich cherry pivu, ale náhodou jsem teď vyzkoušel Ginger drink a tahle limonáda mě absolutně uchvátila,“ hodnotil Radim Hloušek z Velkých Hamrů.

ZÁKAZ KOUŘENÍ NEVADÍ
I když v současné době vzhledem k zákazu kouření v restauracích klesá spotřeba sudového piva, rohozecký pivovar s tím problém nemá. „Naše produkce je v poměru 60 ku 40 procentům pro sudové pivo,“ podotýká Jungmann. Na dotaz, proč si myslí, že jejich sudové pivo jde na odbyt, říká: „Pracujeme poctivě. Pivo děláme s láskou a umem tak, jako to dělali naši předkové.“

Z rohozecké produkce je nejprodávanější jedenáctistupňový ležák Skalák. Před několika měsíci Rohozečtí poslali do světa novinku, pivo Prometheus, které se od ostatních piv odlišuje kořeněnou vůní a chutí. Je to vlastně dvanáct a půlka s obsahem alkoholu lehce přes 5,3 procenta.

INGREDIENCE Z KAVKAZU
„Naše běžná dvanáctka je z plzeňského sladu, u Promethea je přídavek sladu Carared, který má zabarvení do červena. Kvůli tomu je pivo tmavší než naše ostatní piva,“ vysvětluje Jungmann. U Promethea je použitý zvláštní druh chmele nazvaný Kazbek. Je to chmel vyšlechtěný z divokého chmele, který roste v pohoří Kavkazu pod horou Kazbek. Jeden z rodičů chmele pro Promethea je z Kavkazu, druhý z typicky českého chmele. Odborníci z nich vyšlechtili novou odrůdu.

Podle ředitele Jungmanna je tento ležák hitem. Pivovar ho ani nedokáže vyrobit tolik, kolik si žádá trh. „Je to vzhledem k náročnosti technologie výroby a také jsme limitováni surovinami,“ říká. Loni v Pivovaru Rohozec hlásili výstav piva 69 tisíc hektolitrů. „Nechci to zakřiknout, ale vypadá to, že letos na tom budeme ještě o mnohem lépe než loni. Na hodnocení roku je ale opravdu ještě brzy, dva měsíce jsou dva měsíce…“ dodal Jungmann.

Hospoda je základ, říká farář z Neratova. Sdružení otevírá nový minipivovar

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Deník.czAutor:Pavel KopeckýNeratov

Před dvaceti pěti lety založil s přáteli Sdružení Neratov. Za cíl si dal obnovit nejen zdejší kostel, tradici poutního místa, ale celou obec Neratov, vysídlenou po 2. světové válce. Josef Suchár, který sám sebe neváhá označit jako "šíleného faráře z Neratova," tyto nemalé vize naplnil. Novým podnikem, který by měl od listopadu v obci fungovat, je nový minipivovar.

Minipivovar, jako další z projektů sociálního podnikání, má pomoci dalším lidem s postižením a do budoucna má přispívat k finanční soběstačnosti obce.

"Stavíme na tom, že se v České republice minipivovarům daří, máme dobrou vodu, zkušeného sládka a Neratov je už naštěstí docela známá značka," vypočítává bratranec faráře Antonín Nekvinda, který se ke sdružení přidal v roce 2011 a má na starosti marketing a finanční řízení.

"Vybudovat pivovar by ale nebylo možné bez investičního úvěru z programu sociálního bankovnictví České spořitelny," dodává. O odbyt se nebojí, koneckonců, Neratov má přece vlastní hospodu. Novým pivem Prorok by si milovníci zlatavého moku mohli připít o Vánocích.

Kostel je otevřen každému
Spolehlivým magnetem, který přitahuje návštěvníky, je neotřele rekonstruovaný a nikdy nezamčený kostel se skleněnou střechou, který se nikdy nezamyká. Smí se v něm například konat svatby snoubenců různých vyznání. Ročně se jich tady odehraje několik desítek a zisk z nich pomáhá rozvíjet místní komunitu.

Před pětadvaceti lety byl přitom ruinou. Suchárovi, který místo objevil náhodou, když na konci osmdesátých let coby jeden z vedoucích na letním táboře hledal místo pro bojovku, Neratov učaroval tak, že si slíbil jednou se sem vrátit a kostel obnovit.

Cesta do neznáma
Po revoluci jako oficiálně vysvěcený kněz dostal na starosti farnosti Orlických hor. Své vizi věřil natolik, že přesvědčil dvě rodiny s malými dětmi, aby se spolu s ním do Neratova přestěhovaly. A to na počátku nebylo v Neratově ani kde bydlet, domy byly v dezolátním stavu.

Obě rodiny, které se rozhodly následovat farářovy vize, radikálně změnily svůj dosavadní život. Kromě vlastních dětí si navíc vzaly do pěstounské péče další, a to s mentálním postižením.

„To byla obrovská odvaha přestěhovat se i s dětmi z civilizace se všemi jejími vymoženostmi v podstatě do pustiny bez jakéhokoli vybavení. Prostě jít za svou vizí vybudovat místo pro lidi s postižením a pomáhat jim,“ popisuje dlouholetá podporovatelka a zaměstnankyně Neratova Zdeňka Burešová.

Rodiny sester Jany Němcové a Marie Malíkové spolu s farářem Josefem Suchárem začaly budovat společenství, které dnes dává rodinné zázemí a práci desítkám lidem, a to nejen s mentálním postižením.

"Už na počátku jsme si řekli, že obnovíme poutní místo smíření pod ochranou Panny Marie Nanebevzaté, ale že ten princip smíření bude v pomoci potřebným a zvláště dětem. Od počátku jsme Neratov spojili s lidmi s handicapem. Obnovu kostela a obce jsme však nedělali pro ně, ale společně s nimi - to se povedlo a funguje to tak dodnes," přibližuje Suchár.

Začátky nebyly jednoduché, o smyslu obnovit život na vesnici a dát šanci lidem s postižením musel Suchár přesvědčit více lidí než své přátele. Potřeboval, aby jeho plánům uvěřili i místní. Neratov sice měl na začátku devadesátých let jen dva stálé obyvatele, ale v okolí bylo a je nemálo chatařů, navíc je součástí nedalekých Bartošovic.

"Josef, který nikdy nepil, ani na našich velkých rodinných oslavách, se kvůli Neratovu rozhodl dát si tu a tam panáčka slivovice s místními - uvědomoval si svou jinakost, byl kněz, do vsi přiváděl zvláštní lidi, zůstat abstinentem by bylo další známkou odlišnosti," vypráví Nekvinda.

"Hospoda je v naší zemi prostě základ, v ní domluvíte vše potřebné, v ní máte šanci mluvit s lidmi o tom, co v Neratově děláte a proč," krčí rameny Suchár.

Okolo kostela se podařilo postavit nejen obnovit obec, ale vybudovat i ekonomicky stabilní podnikání. Sdružení například získalo ocenění odborníků i veřejnosti, Cenu Floccus, a to hned v prvním ročníku, který Nadace České spořitelny vyhlásila v roce 2015.

"Obnovili jsme tradici poutního místa, poutníkům jsme tak potřebovali nabídnout občerstvení, místo k odpočinku i suvenýry na památku," vysvětluje Suchár.

Neratov disponuje jídelnou a hospodou, kavárnou, ubytovnou, obchůdkem, kde si můžete koupit výrobky z neratovských keramických, textilních, košíkářských a dalších dílen. Postupně tak neratovští budovali, co sami potřebovali k žití v obci a co očekávali návštěvníci.

"V roce 2011 jsme změnili strategii, začali jsme se věnovat tzv. sociálnímu podnikání. Naším dlouhodobým cílem je udržitelnost našich aktivit," upřesňuje Nekvinda.

"Asi nejbláznivější zakázku, kterou jsme zpracovávali, byly pytlíky s uhlím - jedna firma si je objednala jako dárek zaměstnancům k Mikuláši. Aby nám nenavlhlo, měli jsme fůru složenou v jedné z našich dílen a uhlí jsme vážili na lékárenských vahách," směje se vedoucí dílny Kopeček Bohumila Bukáčková.

Mekka všech pivařů a chmelařů. Vítejte v Žatci

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Novinky.czAutor:Nela ŠtefanováU Orloje

Snad každý pivař by alespoň jednou za svůj život měl navštívit královské město Žatec, jehož chmel se nachází v každém českém pivě. Před pár lety zde byl vybudován zábavný komplex Chrám chmele a piva jehož součástí je také chmelový orloj nebo labyrint z chmelových žoků.

Pěstování chmele je v Žatci tradicí již přes tisíc let. Díky specifickým přírodním podmínkám, se zde chmelu jedinečně daří a pravdou je, že bez něj bychom dnes byli ochuzeni o ta nejlepší piva, kterými se Česko může chlubit. Žatecký poloraný červeňák je totiž v každé sklenici zlatého moku, a to i v té minimální míře.

Návštěvníky Žatce čeká i Chmelový maják, který je specifický svou 3D projekcí. Výhled ve 42 metrech nad zemí umožní seznámit se blíže s veškerou historickou architekturou. Sedm tyčí nad majákem, které jsou sedm metrů vysoké a představují chmelnici, v noci září až 30 kilometrů daleko.

V budově, která byla postavena v roce 1897 a sloužila jako sklad a sušárna bratrům Christlovým, se nyní nachází Chrám chmele a piva. Návštěvníci zde mohou projít labyrintem z chmelových žoků nebo navštívit místnost alchymisty, který ve svém pokoji vymýšlel recept na nejlepší žatecké pivo. Kromě dalších chmelových památek je také tato budova navržena k zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.

Kdo nepije žatecký chmel, půjde do pekla
Snad nejvýznamnější dominantou města je chmelový orloj, jehož autorem je Petr Podzemský. Ciferník na orloji ukazuje období chmelové vegetace, takže na hodinách lze zjistit, v jaké fázi se chmel nachází.

Na závěr prohlídky mohou ochutnat návštěvníci pivo z minipivovaru v restauraci, která je součástí celého objektu. Zábavný komplex vyšel zhruba na 360 miliónů korun. Vstupné pro jednu osobu činí 120 Kč.

Absolutním vítězem soutěže Pivo roku 2017 se stal Primátor Weizenbier

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápojePrimátor

Začátkem listopadu se v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří konalo slavnostní vyhlášení ankety Sdružení přátel piva – Pivo roku 2017. Náchodská piva si přivezla ze vzdálených západních Čech celkem pět ocenění.

Začátkem listopadu se v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří konalo slavnostní vyhlášení ankety Sdružení přátel piva – Pivo roku 2017. Náchodská piva si přivezla ze vzdálených západních Čech celkem pět ocenění.

Absolutním vítězem napříč kategoriemi a prvenství ve své kategorii pšeničných piv získal PRIMÁTOR® Weizenbier. Vzhledově zakalené pivo nezaměnitelné chutě a specifické vůně po banánu a hřebíčku, je taktéž držitelem titulu nejlepší pivo světa a mnoha dalších ocenění.

Na druhou příčku vystoupalo v kategorii svrchně kvašené světlé pivo PRIMÁTOR® American Pale Ale s originálním názvem APAč.

Bronzovou medaili pak získala piva z Náchoda hned třikrát. V kategorii speciál každoročně oceňované pivo PRIMÁTOR® Exkluziv 16% a tmavý ležák PRIMÁTOR® Stout, který bodoval v kategorii svrchně kvašené tmavé pivo. Třetí bronzovou medailí byl oceněn samotný pivovar PRIMÁTOR a.s. v kategorii pivovar roku. Sdružení přátel piva jako jediný subjekt hodnotí a oceňuje české průmyslové pivovary.

Slavnostního vyhlášení se osobně zúčastnili a ceny přebírali sládek Petr Kaluža a obchodní sládek Pavel Kořínek.

Oslava 175. narozenin Pilsner Urquell zavítá do Teplic

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

Oslavy 175 let od uvaření první várky tradičního plzeňského ležáku zavítají tento týden do Teplic. Milovníci plzeňského se na speciální várku nefiltrovaného piva z dřevěného soudku mohou těšit ve čtvrtek 9. listopadu v hospodě Teplické Výsluní. Oslavy narozenin plzeňského originálu začaly 7. října v Plzni na tradičním Pilsner festu a pokračují po celé České republice.

Putovní roadshow připomínající zrod zlatého ležáku Pilsner Urquell přijede do Teplic tento čtvrtek v 18 hodin. Hosté hospody Teplické Výsluní se na místě potkají se sládkem Plzeňského Prazdroje, který zde slavnostně narazí dřevěný soudek se speciální várkou nefiltrovaného ležáku. Celkovou atmosféru doplní herci v dobových kostýmech v čele s postavou Josefa Grolla, sládka, jenž stál u zrodu světlého spodně kvašeného piva, které založilo zcela novou kategorii piv typu „Pils“. O zábavu a dobrou náladu se postará živá kapela.

Hlavním lákadlem akce je exkluzivní pivní zážitek v podobě nefiltrovaného piva z původního dřevěného soudku. To je specifické tím, že v závěru výrobního procesu neprojde filtrací a pasterizací, a nabízí tak hostům exkluzivní pivní zážitek a jedinečnou možnost najít ve své hospodě alespoň trošku atmosféry plzeňských ležáckých sklepů. „Nefiltrované pivo je poznat už na první pohled podle typického zákalu. Ve svátečním ležáku totiž zůstane malé množství pivovarských kvasnic a jeho chuť je díky tomu o něco plnější,“ vysvětlil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Putovní roadshow připomínající 175. výročí od uvaření první várky piva Pilsner Urquell postupně navštíví řadu měst v České republice. První zastávkou celorepublikových oslav byla pražská restaurace U Pinkasů, kde Pražané v roce 1843 ochutnali Pilsner Urquell jako první v metropoli. Následovalo Brno, Ostrava a Olomouc, dále se na nefiltrované pivo z dřevěného soudku mohou těšit také milovníci plzeňského v Českých Budějovicích, Hradci Králové nebo Pardubicích. Na konci listopadu se roadshow symbolicky vrátí do Plzně.

Přijďte s námi oslavit 175 let od doby, kdy Pilsner Urquell změnil svět piva!

Dva v jednom. Znojemský městský pivovar uvařil pivo s příchutí vína

Publikováno:před 13 dnyZdroj:Novinky.czZnojemský

Svrchně kvašené pivo s příchutí vína uvařil Znojemský městský pivovar. Raritu pojmenoval Sauvin 11, protože aroma piva připomíná vinařskou odrůdu Sauvignon blanc, uvedla společnost v tiskové zprávě. Na výrobě piva se podílela také vinařská šlechtitelská stanice Ampelos a Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

„Ampelos a VÚPS lokalizovaly vinnou kvasnici, specifickou výhradně pro oblast Znojemska a jeho vinice. Jde o originální kmen vinařských kvasinek, který je patentován výzkumným ústavem pivovarským a sladařským," uvedl Čestmír Benda ze znojemského pivovaru.

Pivo má podle něj silnou ovocnou chuť. Je ještě ozvláštněno chmelem, jehož aroma připomíná Sauvignon blanc.

Kvasničné kultury
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vede dlouhodobě sbírku především pivovarských kvasinek, které uchovává v tekutém dusíku při teplotě -196 °C. Podle odborníků bez čisté kvasničné kultury, která zaručuje stabilní požadované vlastnosti, nelze zaručit dokonalou a vyrovnanou kvalitu piva.

Znojemský městský pivovar uvařil v prvním roce své existence 2143 hektolitrů piva. Letos chce svůj výstav zdvojnásobit. Nová firma slavnostně otevřela svůj pivovar v areálu někdejšího Hostanu v listopadu 2015.

Falkon otevírá pivní bar Malý/Velký

Publikováno:před 13 dnyZdroj:Létající pivovar FalkonAutor:Jakub VeselýFalkon

Nezávislý pivovar Falkon si k pátým narozeninám nadělil high-endový pivní bar s 8 kohouty čepovaného piva a více než 100 druhy piva v lahvích.

Malý bar s velkou nabídkou řemeslného piva a vystihujícím názvem Malý/Velký je otevřený od pondělí 7. listopadu. Nachází se jen pár kroků od I.P. Pavlova, na adrese Mikovcova 4, hned vedle restaurace Nota Bene. Otevřeno má každý den kromě neděle od 16. hodiny odpolední do 2. hodiny ranní.

"V Praze se dneska nachází několik desítek barů a restaurací, zacílených na řemeslná piva, ale mnoho z nich se svým konceptem nebo nabídkou piva dost podobá. Chybělo mi tu místo, kde bych si mohl dát čerstvý "ejl" z nějakého trendy evropského pivovaru nebo si vybrat v širší nabídce stále populárnějších spontánně kvašených piv," říká Jakub Veselý, provozovatel pivovaru Falkon a autor projektu Malý/Velký.

Malý/Velký myslí na dvou svých kohoutech na milovníky lokálních spodně kvašených ležáků, na dalších dvou pípách naleznete piva z pivovaru Falkon. Poslední čtyřka kohoutů patří svrchně a spontánně kvašeným pivům dovezeným z různých koutů Evropy. "Podařilo se nám dovézt skvělá piva ze severských pivovarů, jako je norský Lervig, švédské Brewski nebo dánské To Øl, vynikající piva z britských pivovarů Beavertown a Magic Rock nebo třeba osvěžující kyseláče z Belgie," dodává Jakub Veselý.

Ve Znojmě představili pivovarskou raritu. Jedenáctku s přívlastkem

Publikováno:před 14 dnyZdroj:Město ZnojmoAutor:Ing. Zuzana PastrňákováZnojemský

Znojemský městský pivovar uvařil svrchně kvašené pivo se silnou ovocnou charakteristikou. Podařilo se to i díky speciálnímu chmelu, jehož aroma připomíná Sauvignon blanc. Pivo pojmenované Sauvin 11 % je pivovarskou i potravinářskou raritou.

Jejímu vzniku předcházela úzká spolupráce Znojemského městského pivovaru se šlechtitelskou stanicí Ampelos a Výzkumným ústavem pivovarským (dále jen VÚPS). Ampelos a VÚPS totiž lokalizoval vinnou kvasnici, specifickou výhradně pro oblast Znojemska a jeho vinice. Jde o originální kmen vinařských kvasinek, který je patentován VÚPS.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vede dlouhodobě sbírku především pivovarský kvasinek, které uchovává v tekutém dusíku při teplotě -196°C. Bez čisté kvasničné kultury, která zaručuje stabilní požadované vlastnosti, nelze zaručit dokonalou a vyrovnanou kvalitu piva.

Nemalý podíl v procesu a letité zkušenosti přinesl sládek Znojemského pivovaru Karel Čaněk a s technologickým poradenstvím se zapojila i společnost Czech Brewmasters.

Znojemský městský pivovar oslaví letos své 2 narozeniny. Pivovar je vybaven tradiční dvounádobovou varnou vhodnou pro vaření světlých i tmavých piv českého typu dekokčním způsobem. Současně to umožňuje výrobu jiných druhů piv infůzním způsobem, jako jsou např. ALE, stout a pšeničná piva. Pivo kvasí v otevřených kvasných kádích (spilce), vlastní zrání probíhá v ležáckých sklepích. Hlavní částí produkce je klasický ležák českého typu se stupňovitostí 11 %. V současné době se plánuje rozšíření kapacitních možností pivovaru. Do čtyř let je v plánu prodávat maximální kapacitu pivovaru, t.j. 10.000 hl ročně.

Náchodská piva bodují mezi pivními speciály

Publikováno:před 14 dnyZdroj:Město NáchodPrimátor

V polovině října se v Pivovarském domě v Praze setkali zástupci vítězných pivovarů, pivovarští odborníci, laičtí degustátoři i média na slavnostním předávání ocenění CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017. Do osmého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených v České republice bylo letos přihlášeno rekordních 14 pivovarů.

Pivovar PRIMÁTOR a.s. se svojí dlouholetou a širokou produkcí speciálních piv na této soutěži samozřejmě nechyběl a neodešel ani s prázdnou. Celkem přivezl sládek pivovaru Petr Kaluža, který ocenění přebíral tři krásné ceny. V kategorii světlá speciální piva zvítězil PRIMÁTOR® Exkluziv 16% a polepšil si tak o jedno místo oproti loňskému roku. V kategorii neobvyklých piv pak neměl konkurenci a zvítězil svrchně kvašený tmavý ležák PRIMÁTOR® Stout. Druhé místo v kategorii svrchně kvašených piv získal PRIMÁTOR® India Pale Ale, pivo s intenzivní hořkostí a 6,5% obj. alkoholu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760