Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar ze známé písně se definitivně poroučel k zemi – tahle slova už si prostě s radostí nezazpíváte. „Bílá pěna, láhev orosená. Chmelový nektar já znám“, fanoušci skupiny Argema, a věřím, že nejen ti, dozajista poznávají text známé písně „Jarošovský pivovar“. Slova písně skutečně patří Jarošovskému pivovaru, jehož komplex budov se nachází v Uherském Hradišti.

Vznik Jarošovského pivovaru se datuje do 17. století. Bohužel po sametové revoluci v roce 1989 se dostal do finančních problémů a poté dílo zkázy dokonala roku 1997 povodeň. Areál Jarošovského pivovaru od toho okamžiku začal chátrat.

Nynějším majitelem komplexu budov je společnost EL-ENG, která se rozhodla zahájit demolici, protože má v plánu na místě původního pivovaru postavit obytný areál. Nejen byty, ale také služby spojené s bydlením, potravinářskou prodejnu či reálové prostory. Takový je záměr nového majitele. Zároveň má být komplex budov volně průchozí, což bylo kdysi zvykem.

Jarošovský pivovar k zemi musel
Společnost se pro demolici všech objektů, kromě těch, kde se nachází vysílače operátorů mobilních sítí, rozhodla z důvodu bezpečnosti. Stávající budovy se nacházejí v opravdu velmi špatném stavu a jejich demolice je tedy bohužel nutností.

Přesto zástupci firmy věří, že místní obyvatelé pochopí důvody odstranění původních budov a to i přes skutečnost, že mají k místu nostalgický vztah.

Se vznikem nového prostoru a znovuobnovení historické cesty, která vedla bývalým pivovarem souhlasí také zástupci města. Ti také vyzdvihují novou bytovou výstavbu s občanskou vybaveností. Nabídka služeb a obchodů v centru Jarošova bude dozajista přínosem.

Hrát se bude dál
Skupina Argema je však údajně demolicí pivovaru překvapená, ale píseň ze svého repertoáru nestáhne. Kapela odehraje ročně přibližně 80 koncertů a tato píseň patří mezi stálice, bez kterých se vystoupení Argemy prostě neobejde. Fanoušci ji milují a kapela nemá v úmyslu následovat původní stavbu Jarošovského pivovaru. O píseň Jarošovský pivovar tedy nikdo nepřijde a zůstane tak v povědomí lidí.

Ovšem o samotný pivovar vlastně místní také nepřijdou. Na tradici starého Jarošovského pivovaru navázal v roce 2017 nový Jarošovský pivovar, který se nachází pár metrů od původního komplexu.

Belgičtí vědci sestavili modely založené na strojovém učení, tedy formě umělé inteligence, které by podle složení piva předpověděly, jak bude pivo chutnat. Své výsledky zveřejnili v časopise Nature Communications.

Belgie je proslulá jako země se širokou škálou různých piv a s dlouhou pivní tradicí. Nebojí se ale ani experimentů, takže není překvapením, že právě belgičtí vědci využili sílu umělé inteligence k vylepšení piva.

„Stejně jako většina potravin, také pivo obsahuje stovky různých aromatických molekul. Ty zachytí náš jazyk a nos a mozek je pak spojí do jednoho obrazu. Sloučeniny se však navzájem ovlivňují, takže to, jak vnímáme jednu z nich, závisí také na koncentraci těch ostatních,“ uvedl profesor Kevin Verstrepen z Katolické univerzity v Lovani, který vedl výzkumný tým.

Vědci analyzovali chemické složení 250 různých belgických piv odlišných kategorií. „U každého piva měříme více než 200 chemických vlastností, provádíme kvantitativní popisnou senzorickou analýzu s vyškoleným degustačním panelem a mapujeme data z více než 180 000 spotřebitelských recenzí, abychom vytrénovali 10 různých modelů strojového učení,“ uvedli vědci ve své studii.

Mezi zkoumané parametry zařadili obsah alkoholu, pH, množství cukru a přítomnost a koncentraci sloučenin podílejících se na chuti. Degustační panel s 16 účastníky ochutnal a ohodnotil každé z 250 piv podle 50 různých hledisek, jako je např. chmelová chuť, sladkost a kyselost. Tento proces trval tři roky.

„Drobné změny v koncentraci chemických látek mohou mít velký dopad, zejména když se začne měnit více složek,“ uvedl profesor Verstrepen a dodal: „Jedním z překvapení bylo, že některé látky, které jsou tradičně známy spíš jako odpudivé, mohou být vnímány pozitivně v nižších koncentracích a v kombinaci s jinými aromatickými sloučeninami.“

Výsledky modelů pak vědci použili k vylepšení již vyráběného piva. V podstatě ho obohatili o látky, které zmíněné modely označily jako důležité prediktory celkového vjemu chuti, například o kyselinu mléčnou a glycerol. Podle degustačního panelu se ukázalo, že přidané látky zlepšily hodnocení alkoholických i nealkoholických piv v různých ukazatelích i celkově.

Modely omezuje, že byly vyvinuty na základě dat o vysoce kvalitních pivech. Podle profesora Verstrepena by tak největší využití mohly nalézt při úpravě složení nealkoholických piv, aby chutnala lépe.

Milovníci piva (včetně těch českých) se však nemusí obávat, že by nové technologie mohly nabourat bohaté pivní dědictví a tradice. „Vnímám to opravdu jako nástroj. Bude se používat zejména k výrobě lepšího nealkoholického piva, ale umění vyrábět dobré pivo řemeslným způsobem se díky tomu neztratí,“ doplnil Verstrepen.

Redaktor Alex Wilkins v článku pro New Scientist napsal, že v další samostatné práci, která dosud ještě nebyla publikována, Vestrepen uvádí, že nealkoholická piva se po provedení změn navržených AI modelem stala nerozeznatelnými od běžných piv.

Podle Vestrepenových slov by se pivovary měly snažit realizovat doporučení umělé inteligence spíše úpravou receptur než pouhým přidáváním příchutí. „Při vaření piva není příliš přijatelné přidávat pouze čisté aromatické sloučeniny. Je to jen slad, chmel, voda a kvasnice, které musí vykonat svou práci,“ dodal profesor Kevin Vestrepen.

Spostupnou klimatickou změnou hrozí, že typické britské pintě piva „zazvoní hrana“, píše BBC News. Vědci se pokoušejí najít způsoby, jak pivovarnickému průmyslu v zemi pomoci.

Chmel pivu propůjčuje jeho typickou nahořklou chuť, ale rostliny chmele nemají rády vysoké teploty a sucho, což jsou podmínky, které s postupem klimatické změny v posledních desetiletích zažíváme, a produkce chmelu tak rok od roku klesá.

Výzkumníci v Kentu izolují geny chmele v naději, že se jim podaří vyšlechtit nové varianty odolnější vůči oteplujícímu se klimatu. Chtějí také vyprodukovat nové varianty s intenzivnější chuťovou stopou, které se nyní stávají stále populárnějšími.

„Bez toho britská pinta piva zkrátka postupně zanikne,“ míní Danielle Whelanová z pivovaru Shepherd Neame. „Nakonec nám nezbyde než pivo dovážet, a přijdeme tak o veškerou kulturu, která se s tím procesem pojí,“ řekla Whelanová.

Teplejší a sušší podmínky mají také vliv na charakteristickou hořkost plodů chmele a panují obavy, že se s postupem globálního oteplování problém bude jen zhoršovat.

„Klimatická změna se nás velmi dotýká,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ramsgate Eddie Gadd. „Většinu chmele nakupuji v Kentu a za posledních deset až 12 let jsem na vlastní oči viděl, jak úroda klesá a stoupá, je to jak na horské dráze. Zemědělci, kteří chmel pěstují, to pociťují a hledání genů odolných vůči suchu a horku bude mít do budoucna mimořádný význam,“ myslí si britský sládek.

Sucho ovlivňující produkci chmele je problém v celé Evropě. Analýza publikovaná v loňském roce uvádí, že v oblastech, kde se chmel tradičně pěstuje, klesla jeho celková úroda až o 20 procent.

Na novém výzkumu spolupracuje doktorka Helena Cockertonová z Univerzity v Kentu. Analyzuje genetický kód stovek různých druhů chmele. Cockertonová se snaží najít v rostlinách takové geny, které jsou schopné vzdorovat suchu, a bude se je snažit zkřížit s chmelem otáčivým, který se používá pro výrobu piva. Vědkyně se také pokusí určit geny, které přidávají pivu konkrétní příchutě. Některé z nich jsou právě v módě, jiným by mohli lidé postupně v průběhu příštích let přijít také na chuť. Například právě teď jsou oblíbeným trendem výrazné „štiplavé“ příchutě piva.

Pivovary chtějí chmel s určitou chutí, kterou preferují zákazníci, a zemědělci mají větší zájem na tom, aby rostliny přinášely pravidelně úrodu i v období většího sucha. Takže naším cílem je poskytnout oběma stranám informace, jak toho nejlépe dosáhnout, řekla Cockertonová.

Doktorka Cockertonová spolupracuje s Klarou Hajduovou, pěstitelkou chmele z britské chmelařské společnosti Wye Hops. Hajduová pěstuje nové genetické odrůdy chmele a pozoruje, jak dobře rostou na poli. „Jsem velmi optimistická,“ řekla BBC News.

Posléze totiž přijde na řadu nejdůležitější test ze všech, doktorka Hajduová požádá sládka Eddieho Gadda, aby z vyšlechtěného experimentálního chmele vyrobil pivo. „Pro mě je to skvělá zpráva, ještě před deseti lety jsem nevěřil, že by bylo možné v našich klimatických podmínkách vypěstovat chmel intenzivní chuti. Teď ale vidím, že toho jsme schopní,“ řekl mistr sládek BBC.

Projekt je součástí většího výzkumného fondu financovaného britským ministerstvem životního prostředí, jehož cílem je zajistit budoucnost výroby potravin ve Spojeném království v době postupující změny klimatu.

Nealkoholické pivo z Královského pivovaru Krušovice si dobře vedlo na prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX 2024 v Brně. Cenu za třetí místo na slavnostním Galavečeru pivovarníků a sladovníků v Orea Congress Hotelu Brno převzal v úterý 2. dubna večer ředitel pivovaru Michal Rouč.

Krušovické Hořké Nealko, které je na trhu tři roky, je vůbec prvním nealkoholickým pivem v historii pivovaru. Vyznačuje se plnou sladovou chutí s příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Má plnou chuť a hořkost 28 jednotek IBU. „Spotřebitelé nealkoholické pivo z Krušovic oceňují právě díky jeho plnosti a výrazné hořkosti, které se nealko pivům na našem trhu často nedostává. Těší nás i to, že se často umisťuje na předních příčkách v degustačních soutěžích,“ komentoval umístění Michal Rouč.

Degustační soutěž PIVEX 2024 se letos konala už po dvaatřicáté, přičemž letos do ní bylo přihlášeno celkem 42 vzorků piv z devíti průmyslových pivovarů z České republiky. Piva soutěží v celkem pěti kategoriích: světlý ležák, světlé výčepní pivo, tmavé pivo, nealkoholické pivo a míchaná piva (nízkoalkoholická a nealkoholická). Odborní degustátoři piva hodnotí vždy ve dvou kolech, v listopadu a únoru.

Piva Staropramen 12 a Braník Světlý letos získala ocenění na 32. ročníku odborné pivovarské soutěže PIVEX v konkurenci 42 vzorků ve dvou kategoriích.

Pivovary Staropramen se již tradičně účastnily odborné degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX. V letošním 32. ročníku získaly značky společnosti rovnou dvě ocenění. Braník Světlý se v kategorii Světlá výčepní piva umístil na druhém místě a Staropramen 12 získala bronz mezi světlými ležáky.

„Kvalita našich piv je pro nás na prvním místě. Máme o to větší radost, když můžeme na úspěchy z předchozích let kontinuálně navázat. Další dvě medaile dokazují, že naše pivo dlouhodobě patří k těm, které odborníci oceňují. Doufáme, že k tomuto úspěchu v budoucnu přidáme ještě další z jiných pivovarských klání, a rozšíříme tak bohatou sbírku odborných ocenění, která jen potvrzují vysokou kvalitu a standard našich piv,“ komentuje úspěch Jan Špaček, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

PIVEX je nejstarší odbornou degustační soutěží piv s více než 30letou tradicí. Mezi odborníky je řazena do pozice nejprestižnějšího a nejvýznamnějšího oborového degustačního hodnocení piva v Česku. Hlavními hodnotícími kritérii jsou při degustaci chuť, plnost, vůně, říz, hořkost a další vlastnosti piva nebo příznaky podle chuťových, čichových i vizuálních zjištění odborných degustátorů. Součástí hodnocení jsou i laboratorní rozbory a senzorická hodnocení.

Letošní prestižní soutěž Zlatý pohár PIVEX opanoval moravský pivovar Zubr. Absolutním vítězem soutěže PIVEX 2024 byl vyhlášen Zubr Grand, který získal zlato i v kategorii světlých ležáků. Loňský absolutní vítěz Zubr Gold si odváží zlato v kategorii světlých výčepních piv a 2. místo mezi světlými ležáky patří pivu Zubr Gradus. Úspěch slaví také ochucené nealkoholické pivo Litovel Pomelo, které letos získalo bronzovou medaili.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba, patřící do společnosti Pivovary CZ Group, se pravidelně umisťují na předních místech prestižních tuzemských i zahraničních degustačních soutěží. Svou výjimečnou kvalitu opakovaně potvrdily i na 32. ročníku soutěže o Zlatý pohár PIVEX. Od letošního března je většinovým majitelem společnosti Pivovary CZ Group skupina Kofola.

„Když jsem letos opět stála na pódiu a přebírala medaile pro naše piva, cítila jsem velkou radost. Nejen za sebe, ale především za všechny naše kolegy, kteří se na vaření piva podílejí a kteří do své práce dávají srdce. Opakovaná vítězství našich piv jsou dalším potvrzením, že svoji práci děláme opravdu dobře a poctivě,“ říká Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Soutěž Zlatý pohár PIVEX je jedním z nejvýznamnějších hodnocení kvality piv na území České republiky a letošního 32. ročníku se účastnilo celkem 42 vzorků v kategoriích světlé výčepní pivo, světlé ležáky, nealko piva, tmavá piva a míchaná piva.

„Soutěž Zlatý pohár PIVEX osobně považuji za jednu z nejprestižnějších v Česku. Medaile si z této soutěže odváží naše pivovary každoročně a my se jen utvrzujeme v tom, že pečlivý výběr surovin, tradiční pivovarské postupy a v případě míchaných nealko piv i odvaha dělat věci jinak, je základ úspěchu“, doplňuje výrobně-technický ředitel Pivovary CZ Group Tomáš Pluháček.

Úspěšnou účast piv ze skupiny Pivovary CZ Group podtrhla další dvě zlata v soutěži Zlatý soudek. Dvě první místa patří světlému ležáku Zubr Gradus a výčepnímu pivu Zubr Gold.
„Letošní výsledky všech kategorií této prestižní soutěže jsou pro nás velkým závazkem. Dlouhodobě ctíme tradici, a proto jsou pro nás všechna ocenění příjemnou výzvou do budoucna“, dodává René Musila, generální ředitel společnosti

Soutěž Zlatý pohár PIVEX je nejstarší odbornou degustační soutěží v České republice a v letošním roce se konal již 31. ročník. O držitelích ocenění rozhoduje odborná degustační porota ve dvou kolech a hodnocení probíhá anonymně. Hlavními hodnotícími kritérii při degustaci jsou chuť, plnost, vůně, říz, hořkost i jiné vlastnosti piva nebo příznaky podle dalších chuťových, čichových i vizuálních zjištění odborných degustátorů. V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, které je odborným garantem soutěže.

Vědce z Belgie napadlo, jak využít generativní AI i trošku jinak. Při náročném výzkumu pomohla vyladit pivo tak, že chutná i největším kritikům.

Belgičtí vědci ve studii pro Nature využili umělou inteligenci aby vyladila pivo. Pivo obsahuje spoustu různých aromatických molekul, které umí naše smysly zachytit a mozek následně tyto vjemy spojit do jednoho chuťového obrazu. Rozlišit ale jednotlivé chuťové molekuly je i pro největšího odborníka velikým oříškem, umělé inteligenci to ovšem nedělá takový problém.

Pro tento výzkum čepovali 250 komerčně dostupných druhů belgických piv z 22 různých pivních stylů. Pivo následně prošlo chemickým rozborem, u kterého vědci zkoumali přes 200 chemických vlastností a ze kterého následně sestavili detailní “degustační panel”. Dále mapují data z více než 180 000 spotřebitelských recenzí, aby trénovali 10 různých modelů strojového učení. Nakonec si pak spojovali látky, které v pivu dělají lepší a horší chuť a pomocí analýzy díky umělé inteligenci sestavili stupnici látek, které by měly vytvořit nejchutnější pivo.

Ve druhé fázi výzkumu se vědci sešli s degustační komisí složenou z šestnácti expertů. Tito odborníci ochutnali všechny vzorky, které byly předtím analyzovány, a posoudili jejich chuťové vlastnosti. Vědci vybrali padesát nejlepších vzorků. Tato náročná fáze trvala komisi téměř tři roky. V poslední fázi výzkumu poté všechna tato data naservírovali AI a ta vypracovala na základě preferencí chutí lidí kombinaci látek, která má vylepšit chuť piva, šlo např. o kyselinu mléčnou a glycerol. Nakonec toto pivo ochutnala komise již zmíněných šestnácti expertů a shodla se, že toto pivo chutná skutečně daleko lépe, než vzorky které doposud ochutnali.

O tom, které lahvové pivo je nejlepší, rozhodla ve čtvrtek v Brně porota složená z odborných degustátorů. V rámci soutěže Zlatého pohár Pivex hodnotili výzkumníci i sládci nápoje v pěti kategoriích. Těmi jsou světlý ležák, světlé výčepní pivo, nealkoholická piva, tmavá piva a míchaná piva. Ve dvou kategoriích zvítězil přerovský pivovar Zubr, stal se tak absolutním vítězem. Bodoval ale i v jiných kategoriích.

Součástí jsou dvě menší soutěže sudových piv. Konkrétně se jedná o Zlatý soudek, kde se hodnotí piva z velkých průmyslových pivovarů, a Zlatý minisoudek, který je naopak zaměřený na minipivovary. "Tato soutěž je v Česku unikátní. Pokud má být anonymní, tak je technicky velmi náročná. Tím, že jsme tu měli již dobře zaběhnutý tým, se nám ji ovšem podařilo vyvinout,“ vysvětlil ředitel soutěže Jiří Morávek.

I v této soutěži se stal favoritem Zubr. V kategorii světlá výčepní piva zvítězil Zubr Gold, ve tmavých Zubr Gradus.

Porota se při hodnocení zaměřuje především na chuť, plnost, vůni, říz a hořkost. V obou kolech navíc Výzkumný ústav pivovarský a sladařský provádí laboratorní rozbory a senzorická hodnocení.

Pivovary se mohly přihlásit přihlásit také do třetího ročníku jednokolové soutěže Zlatý pohár special, ve kterém se o titul utkají svrchně kvašená piva. Mezi ně patří například Stout, Porter, IPA nebo pšeničné. "Tuto kategorii jsme zavedli především na žádost pivovarů,“ podotkl Morávek.

Letos se přihlásilo pět pivovarů se šesti různými vzorky. Na prvních dvou místech se v této kategorii umístily pivovary z Brna. Pšeničné pivo Brněnský Weiss z Parního pivovaru Petr Hauskrecht degustátoři zařadili na druhé místo, jako vítěze zvolili Siciliano IPA 17 od Pivovaru Lucky Bastard Brno.

Pivex je nejstarší pivní soutěž v České republice, která byla původně jen doprovodným programem pivních festivalů Pivex. "První ročník se uskutečnil v roce 1992 a jeho vznik vzešel od samotných pivovarníků. V postsocialistické době vznikla u pivovarníků potřeba, aby se prokazovala kvalita piva, vznikla proto odborná degustační soutěž,“ sdělil Morávek.

O titul se utkalo dohromady čtyřicet dva značek piv z devíti různých pivovarů. Výsledky všech soutěží Pivex porota oficiálně vyhlásí v úterý na galavečeru pivovarníků a sladovníků České republiky v prostorách OREA congress Hotelu Brno.

Malé pivovary v Jihočeském kraji reagují na současnou těžkou situaci podle svých možností. Nabízí se třeba spolupráce s obcemi, kde sídlí.
Před pár týdny ukončil činnost malý pivovar Chotoviny na Táborsku. Podle sládka Petra Adámka za to mohla postcovidová doba v kombinaci s válkou na Ukrajině. Za poslední období je to ale jediný z malých pivovarů v kraji, který zanikl. A co víc, řadě z nich se daří, i když kvůli všeobecnému zdražování mizí lidé z hospod a orientují se spíše na levnější piva velkých značek.

Relativně spokojený je třeba majitel pivovaru Transformátor v Hlavatcích na Táborsku Josef Boháč, i když přiznává, že současné situaci musel jít pivovar trochu naproti.

„Rosteme a dá se říci, že je to důkaz toho, že se nám zatím daří. Je ale pravda, že k nám lidé daleko častěji jezdí pro malé sudy. Vnímám to jako dozvuk covidové pandemie, kdy si pivaři doma dělali vlastní výčepy. My se těmto ‚černým hospodám‘ snažíme vyjít vstříc, protože je to jedna z šancí, kde najít odbyt,“ připouští Boháč.

Nejen v Transformátoru, ale i v dalších menších pivovarech musejí neustále svádět boj s větší konkurencí. „Lidé pochopitelně raději sáhnou po levnějším pivu, takže jsme s cenami šli až na krev. Můžeme si také dovolit zavážet jen do blízkých hospod. Ale například zdražení v Prazdroji nám trochu paradoxně pomohlo, protože se jejich ležák dostává do podobné relace jako naše pivo,“ pokračuje Boháč.

Důvod k vážnějším starostem nemají ani v Panském pivovaru Vlachovo Březí na Prachaticku, který vaří značku Březí koza. Majitel Radek Arnošt si dokonce období pandemie zpětně pochvaluje. „Byli jsme v provozu teprve pár měsíců a tímto se nám zcela otevřel trh. Lidé totiž hledali různé alternativy, které mohou nabízet hlavně malé pivovary. Zní to možná divně, ale covid byl pro nás požehnáním,“ překvapuje Arnošt

Zároveň ale uvádí, že jeho pivovar cílí na jiný segment, než který dopady pandemie postihly nejcitelněji. „Orientujeme se především na turistická centra a větší města. Tam se o úbytku hostů nedá mluvit. Na druhou stranu si uvědomuji, že na vesnicích, kde se točí zavedené značky, je úbytek znatelný. Po vlnách zdražování tam lidem na pivo peníze už moc nezbývají,“ dodává Arnošt.

„Chceme, aby se lidé potkávali v restauracích“
Jako existenční krizi malých pivovarů nevnímá současnou situaci ani prezident Českomoravského svazu malých pivovarů Michal Voldřich. Ale upozorňuje, že rostoucí DPH a obecně vyšší ceny všech piv negativně dopadají na celé pivovarnictví. V tomto ohledu vidí jako nejvíce ohrožené pivovary zaměřující se především na okamžitou spotřebu.

„Ještě před deseti lety šla asi polovina produkce rovnou do restaurací a hospod, dnes je to sotva třicet procent. To znamená, že pití v hospodách je na ústupu a zároveň ubývá i hospodských. Nesmíme dopustit, aby se lidé stahovali ještě víc do garáží a kupovali si tam sudy. Chceme, aby se potkávali v restauracích a udržovali spolu sociální kontakty,“ přeje si Voldřich, který je zároveň majitelem Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku.

Za pravdu mu dává i majitel pivovaru Popelín na Jindřichohradecku Jaroslav Zeman. Podle něho přestávají malé pivovary konkurovat těm největším, protože nedokážou stlačit cenu piva na jejich úroveň.

„Dodáváme kromě vlastní hospody pivo ještě do pěti dalších a odbyt setrvale klesá. Do některých začali navíc dovážet místo nás levnější pivo z velkých podniků. Naštěstí nemáme žádné úvěry ani zaměstnance, všechno si obstaráme sami, čímž ušetříme,“ vysvětluje Zeman.

Stáčecí linky jsou příliš drahé
Minipivovary by také mohly posílit svůj odbyt stáčením piva do lahví či plechovek. „Jenže to je hrozně drahé a nevyplatí se to. Také jsme nad tím přemýšleli, jenže nejlevnější stáčecí linka vyjde na milion. Taková investice by se nám nakonec možná ani nevrátila,“ připouští Zeman.

Jednou z možností je rovněž posílení spolupráce se samotnými obcemi. Část pivovarů se proto s nimi domlouvá, aby na místních akcích mohly nabízet vlastní produkty.

Nabízí se třeba spolupráce s obcemi, kde sídlí.
Michal Voldřich je prezidentem Českomoravského svazu malých pivovarů a zároveň majitelem Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku.

Michal Voldřich je prezidentem Českomoravského svazu malých pivovarů a zároveň majitelem Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku. | foto: Monika Prokýšková, MF DNES

Před pár týdny ukončil činnost malý pivovar Chotoviny na Táborsku. Podle sládka Petra Adámka za to mohla postcovidová doba v kombinaci s válkou na Ukrajině. Za poslední období je to ale jediný z malých pivovarů v kraji, který zanikl. A co víc, řadě z nich se daří, i když kvůli všeobecnému zdražování mizí lidé z hospod a orientují se spíše na levnější piva velkých značek.

Relativně spokojený je třeba majitel pivovaru Transformátor v Hlavatcích na Táborsku Josef Boháč, i když přiznává, že současné situaci musel jít pivovar trochu naproti.

„Rosteme a dá se říci, že je to důkaz toho, že se nám zatím daří. Je ale pravda, že k nám lidé daleko častěji jezdí pro malé sudy. Vnímám to jako dozvuk covidové pandemie, kdy si pivaři doma dělali vlastní výčepy. My se těmto ‚černým hospodám‘ snažíme vyjít vstříc, protože je to jedna z šancí, kde najít odbyt,“ připouští Boháč.
Seberte soutěžní minci pro Megahru iDNES.cz

Nejen v Transformátoru, ale i v dalších menších pivovarech musejí neustále svádět boj s větší konkurencí. „Lidé pochopitelně raději sáhnou po levnějším pivu, takže jsme s cenami šli až na krev. Můžeme si také dovolit zavážet jen do blízkých hospod. Ale například zdražení v Prazdroji nám trochu paradoxně pomohlo, protože se jejich ležák dostává do podobné relace jako naše pivo,“ pokračuje Boháč.

Důvod k vážnějším starostem nemají ani v Panském pivovaru Vlachovo Březí na Prachaticku, který vaří značku Březí koza. Majitel Radek Arnošt si dokonce období pandemie zpětně pochvaluje. „Byli jsme v provozu teprve pár měsíců a tímto se nám zcela otevřel trh. Lidé totiž hledali různé alternativy, které mohou nabízet hlavně malé pivovary. Zní to možná divně, ale covid byl pro nás požehnáním,“ překvapuje Arnošt.

Zároveň ale uvádí, že jeho pivovar cílí na jiný segment, než který dopady pandemie postihly nejcitelněji. „Orientujeme se především na turistická centra a větší města. Tam se o úbytku hostů nedá mluvit. Na druhou stranu si uvědomuji, že na vesnicích, kde se točí zavedené značky, je úbytek znatelný. Po vlnách zdražování tam lidem na pivo peníze už moc nezbývají,“ dodává Arnošt.
„Chceme, aby se lidé potkávali v restauracích“

Jako existenční krizi malých pivovarů nevnímá současnou situaci ani prezident Českomoravského svazu malých pivovarů Michal Voldřich. Ale upozorňuje, že rostoucí DPH a obecně vyšší ceny všech piv negativně dopadají na celé pivovarnictví. V tomto ohledu vidí jako nejvíce ohrožené pivovary zaměřující se především na okamžitou spotřebu.

„Ještě před deseti lety šla asi polovina produkce rovnou do restaurací a hospod, dnes je to sotva třicet procent. To znamená, že pití v hospodách je na ústupu a zároveň ubývá i hospodských. Nesmíme dopustit, aby se lidé stahovali ještě víc do garáží a kupovali si tam sudy. Chceme, aby se potkávali v restauracích a udržovali spolu sociální kontakty,“ přeje si Voldřich, který je zároveň majitelem Pivovaru Zvíkov ve stejnojmenné obci na Písecku.

Za pravdu mu dává i majitel pivovaru Popelín na Jindřichohradecku Jaroslav Zeman. Podle něho přestávají malé pivovary konkurovat těm největším, protože nedokážou stlačit cenu piva na jejich úroveň.

„Dodáváme kromě vlastní hospody pivo ještě do pěti dalších a odbyt setrvale klesá. Do některých začali navíc dovážet místo nás levnější pivo z velkých podniků. Naštěstí nemáme žádné úvěry ani zaměstnance, všechno si obstaráme sami, čímž ušetříme,“ vysvětluje Zeman.

Stáčecí linky jsou příliš drahé
Minipivovary by také mohly posílit svůj odbyt stáčením piva do lahví či plechovek. „Jenže to je hrozně drahé a nevyplatí se to. Také jsme nad tím přemýšleli, jenže nejlevnější stáčecí linka vyjde na milion. Taková investice by se nám nakonec možná ani nevrátila,“ připouští Zeman.

Jednou z možností je rovněž posílení spolupráce se samotnými obcemi. Část pivovarů se proto s nimi domlouvá, aby na místních akcích mohly nabízet vlastní produkty.

„Byla chyba takto pivo pojmenovat a nechat zneužít k propagaci politické strany. Nejsme dokonalí, udělali jsme hloupost,“ uvedli majitelé pivovaru na sociální síti.
Článek

„No, je to takový, hořko-kyselý. Není to špatný, na to, že je to Fialová drahota,“ říká místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček nad půllitrem lehce zakaleného piva. Na videu, které před čtyřmi týdny zveřejnil na svém instagramu, si zašel se svým týmem do pražského Andělského minipivovaru, který měl zrovna na čepu svůj speciál pojmenovaný Fialová drahota, který na obrazovkách s nabídkou propagovali i figurkou fialového Mimoně.

Provozovatelé pivovaru se nyní od Havlíčkova videa distancovali a na sociální síti X napsali i krátkou omluvu s vysvětlením.

„Minulý týden jsme narazili nový švestkový speciál. Pivo vyrobené z drahých špičkových surovin. Smáli jsme se, že je to taková fialová drahota, přišlo nám vtipné to tak pojmenovat. Jak vidíte, nejsme žádní markeťáci. Chtěli jsme si spíš udělat srandu sami ze sebe. Jsme malý pivovar na Andělu, jsme dva kluci, co rádi vaří pivo,“ napsali ve své omluvě na sociální síti.

Popsali celou situaci i ze svého pohledu. Havlíček se prý večer objevil v plné restauraci, což bylo jediné, co v západu večerního shonu v podniku zaznamenali.

„Nezeptal se nás, jestli si může u nás natáčet videa, a s žádným takovým natáčením bychom ani nesouhlasili. Když se video objevilo na internetu, byl to pro nás stejný šok jako pro mnoho dalších lidí,“ uvedli provozovatelé pivovaru na sociální síti.

Seznam Zprávy oslovily s žádostí o reakci i místopředsedu ANO Havlíčka. Ten napsal, že na tom, že si na své sociální sítě natočil v pivovaru video, není nic špatného. „Oni propagovali skrze politiku svoje pivo, my jim to akorát zesílili. Dneska je zcela běžné, že lidé sdílí nabídky restaurací, je to veřejný prostor. Nic jsme nekritizovali, komerční účel nesledovali, jen jsme prezentovali jejich vtipný produkt,“ uvedl Havlíček.

Dodal, že pokud někdo nazve pivo Fialová drahota, není nejmenších pochyb, co bylo záměrem, zvlášť, když to propaguje společně s fialovým Mimoněm, „který je několik měsíců symbolem neschopnosti Petra Fialy“, uvedl.

Provozovatele naopak pochválil za to, že se jim vtip povedl. „Je to parodie, která se mi líbila. Český humor, který do české hospody patří,“ uvedl Havlíček, který je rovněž místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Majitelům prý přeje, ať se jim daří, a vzkazuje jim, ať se nenechají nikým ovlivnit. „Nebo zastrašit, tím spíš, když mají pravdu,“ uvedl Havlíček.

Provozovatelé, kteří si na síti X sypali popel na hlavu, o sobě uvedli, že jsou hlupáci a berou odpovědnost na sebe. „Byla chyba takto pivo pojmenovat a nechat zneužít k propagaci politické strany. Nejsme dokonalí, udělali jsme hloupost a trošku naivně doufáme, že budete mít pochopení, že chybu může udělat každý,“ uvedli s dodatkem, že nejlepší bude, když se jejich pivo co nejrychleji dopije.