Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Minipivovar U Orloje začal prodávat ExperimentALE, používá nově vyšlechtěný chmel

Publikováno:před 20 dnyZdroj:e-lounsko.czU Orloje

Každý měsíc nové pivo, ale pod stále stejným názvem ExperimentALE bude nabízet svým zákazníkům Minipivovar U Orloje, který vaří pivo v areálu Chrámu Chmele a Piva (CHCHP) v Žatci. Nové pivo je výsledkem spolupráce CHCHP a Chmelařského institutu Žatec.

První várka o objemu 5 hektolitrů se začala prodávat před svátky a jde o třináctistupňové pivo. Síla i chuť se ale budou různé měnit i s ohledem na sezónu. „Používat se bude nově vyšlechtěný aromatický chmel, který dodává Chmelařský institut. Chmel je certifikovaný, ale ještě se s ním nemůže úplně volně obchodovat. Využívat ho mohou jen minipivovary,“ uvedl pověřený ředitel CHCHP Ondřej Baštýř.

Experimentální pivo patří k typu ALE, konkrétně jde o India Pale ALE. India = svrchně kvašené pivo, Pale = světlé, ALE = silně aromatická piva (silná hořkost = anglický typ, výrazné aroma = americký typ). Nové žatecké pivo tak kombinuje americký a anglický typ piva s využitím českého chmele.

„Pivo vaří v našem pivovaru U Orloje sládek Chmelařského institutu Jan Hervert, který zároveň vytvořil recepturu a dodává „chmelové“ suroviny na výrobu piva. Ty jsou jedinečné tím, že byly šlechtěny a testovány právě Chmelařským institutem několik let a byly použity do piv na mnoha degustacích tak, aby byly vybrány skrz celou pivovarskou obec (sládci mnoha pivovarů, obchodníci s chmelem, chmelaři) ty nejlepší. ExperimentALE je tedy jedinečné pivo typu IPA, ale z českých aromatických chmelů (Vital, Kazbek). Je jedním z prvních výstupů druhé generace „voňavých/aromatických“ chmelů a bude k ochutnání právě v pivovaru U Orloje,“ vysvětlil Ondřej Baštýř s tím, že první várka byla uvařena 30. listopadu.

Tvůrci říkají pivu experimentální ALE, protože má znaky, které popisuje Ondřej Baštýř takto:
● je jen z českých chmelových odrůd vyšlechtěných Chmelařským Institutem
● chmel je šlechtěný několik let a ještě není rozšířen ke komerčnímu účelu
● pivo je svrchně kvašené, za studena chmelené a najdete v něm soulad mezi anglickou hořkostí ALEu a americkým aroma
● várky se budou lišit svou stupňovitostí a svým charakterem (v létě přejdeme na „lehčí“ variantu, pivo bude i „tmavší“).

Řady minipivovarů na jižní Moravě rozšíří první klášterní pivovar

Publikováno:před 21 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Řady minipivovarů na jižní Moravě od léta příštího roku rozšíří první klášterní pivovar. Vznikne v Předklášteří na Tišnovsku, kde má historie vaření piva dlouhou minulost. V bývalé konírně bude pivo vařit akciová společnost Klášterní pivovar Porta Coeli. ČTK to řekl předseda představenstva společnosti Jan Maláska.

Klášterní komplex cisterciaček Porta Coeli sahá svou historií až do středověku. Kláštery patřily také k prvním, které pivo ve středověku vařily. V Předklášteří byl velký pivovar funkční ještě ve 40. letech minulého století. Investoři se rozhodli založit společnost, která výrobu piva obnoví. Sestry z kláštera, které nemovitosti vlastní, mají v novém podniku právo veta. "Nám to trvalo rok, než jsme získali důvěru sestřiček," uvedl Maláska.

Firma chtěla původně zrekonstruovat velký průmyslový pivovar, který u kláštera stojí, nakonec se spokojila s menší investicí do bývalé konírny, která stojí opodál. Technologii dodají Pacovské strojírny.

Minipivovar bude v provozu patrně od poloviny příštího roku. Přitom ve dva kilometry vzdáleném Tišnově jsou už tři jiné a další se chystá. Další minipivovary jsou v okolí Tišnova a na celé jižní Moravě jich je už více než 50. "Naše strategie je trochu jiná. Chceme se věnovat klášternímu pivu a spolupracovat s klášterními pivovary po celém světě," uvedl Maláska.

Podobné projekty již v Česku vznikly jinde, na Moravě jsou ale ojedinělé. Klášterní pivovar funguje například v Želivi nebo v Břevnově. V minulosti patřily k běžným vybavením klášterů, o jejich zřízení většinou rozhodoval panovník, nebo jiný donátor. Pivovary společně s dalšími hospodářskými podniky zajišťovaly přísun peněz do klášterní pokladny.

Chce České Lípě vrátit pivovar. Pavel Konvalina si založil létající pivovar

Publikováno:před 21 dnyZdroj:Českolipský deníkAutor:Jiří JelínekLípák

Po šesti letech domácího vaření piva se Pavel Konvalina rozhodl posunout svou zálibu dál. Založil si létající pivovar.
Doma v kuchyni, v hrnci na sporáku. Tak před šesti lety začala pouť českolipského sládka Pavla Konvaliny za co nejlepším pivem vlastní produkce. Léta domácí praxe se nyní rozhodl přetavit v nápoj, který bude moci nabídnout široké veřejnosti. První „jedenáctku“ nového pivovaru Lípák už začaly nabízet některé českolipské hospody a s dalšími Konvalina jedná.

Než se pustil do nového dobrodružství, uvařil doma po dvacetilitrových várkách okolo deseti hektolitrů piva. „Nejdřív jsem chtěl přímo v České Lípě postavit kompletní pivovar, ale kvůli značným nákladům jsem od toho prozatím ustoupil,“ popisuje Konvalina, co jej vedlo k formě takzvaného létajícího pivovaru.

Kromě samotného sládka ale ve skutečnosti nic nelétá. Ve zkratce tato forma pivovarnictví funguje tak, že si Konvalina pronajme kompletní zázemí jiného pivovaru, kam si doveze vlastní suroviny a podle své receptury pivo uvaří. Ve stejných prostorách mok následně také zraje a čeká na distribuci zákazníkům.

NÁVRAT TRPASLÍKA
S první ostrou várkou, jedenáctistupňovým Bumbalem, se už potkali první pijáci. „Většinou to lidem chutná, ale samozřejmě jsem zaznamenal i kritiky,“ podotýká sládek, jehož velkým snem a cílem je návrat pivovaru do České Lípy.

Naposledy se totiž na území města pivo vařilo krátce po skončení 2. světové války. „Když přišli komunisti, odvezly se kotle na údajnou opravu. Nikdy už se ale nevrátily,“ vypráví Pavel Konvalina, který na původní pivovar Českolipský trpaslík odkazuje alespoň vysmátým pidimužíkem v logu.

Strakonický pivovar bude stáčet do plechovek. Také otevře Rockový klub

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Jižní Čechy TeďAutor:Jarka KrejčováDudák

Výstavba nové pivovarské prodejny se zpozdí. Jedná se o renovaci a pronájmu Rockového klubu na Křemelce. Pivní lahve mají nové etikety. Pivovar chce najet na stáčení piva do plechovek. Obchodní ředitel Martin Man s předsedou představenstva Rudolfem Oberfalcerem promluvili před Vánocemi také o finanční kondici společnosti, sládek Dušan Krankus představil Vánoční světlý speciál.

Martin Man je ve funkci pár měsíců. Přišel z velkého pivovaru do malého a ten malý si dle svých slov nemůže vynachválit. Zejména kvituje to, jak jsou zaměstnanci se svým pivovarem sžití a na práci je to pak znát. Jenže nejen láskou k podniku je zaměstnanec živ. Společnost potřebuje vydělávat. Dostala se sice ze záporných čísel, ale letošní rok ovlivnilo hned několik faktorů.

„Zisk meziročně klesl. Očekáváme výsledek kolem nuly. Jestli to bude nula záporná nebo kladná, zatím nevíme. Promítne se do toho sponzoring Mezinárodního dudáckého festivalu ve výši 1,5 milionu korun, třinácté platy, které jsme poprvé v letech 2015 a 2016 vyplatili, a fakt, že nám byl finančním úřadem doměřen daňový výměr přes milion korun za léta 2013 a 2014," vysvětlil Rudolf Oberfalcer a pokračoval: „Předpokládáme, že se letos definitivně vypořádáme s minulostí a příští rok začneme s čistým štítem. Nechci, aby to vyznělo jako stěžování na minulost, tou už se vůbec nehodláme zabývat. Tři roky jsme pivovar stabilizovali, nyní se musíme dívat dopředu, nikoliv dozadu."

Meziročně poklesne i výstav piva, jak konstatoval Martin Man. Pokles na republikovém trhu je na cirka šesti procentech. „My bychom měli mít pokles do pěti procent. Výstav na příští rok se bude odvíjet od letošního výsledku, ale cílem je neklesnout."

Pivovar DUDÁK se letos také dostal do známých obchodních řetězců, napřesrok hodlá skrze supermarkety pokrýt tři čtvrtě republiky. Strakonickému pivu se daří v Praze a na Moravě, kde byl posílen obchodní tým. A novinky?


Etikety s kouskem historie...
Na lahvích se objevily nové etikety a novou podobu má i krček. Na zadní straně jsou umístěny etikety s inzeráty z roku 1925. „Napadlo nás posílat lidem informace z historie. To jiné pivovary nedělají. Tyto inzeráty se musí brát samozřejmě s nadsázkou, neboť apelují na to, že je pivo kvalitní a zdravý nápoj a je třeba ho pít. To sice ano, ale s mírou," uvedl s úsměvem Dušan Krankus. Podle něj by se už v polovině příštího roku mohlo ukázat, jak tyto etikety zákazníci přijali.

Plechovky nahrazují zánik hospod, které zničil protikuřácký zákon
„Točenému pivu se letos moc nedařilo. Pohostinství, zejména na vesnicích, měla značné problémy kvůli protikuřáckému zákonu. Konkurence to dohání tím, že navyšuje výrobu lahvového a plechovkového piva. Plechovkové pivo má nárůst o 47 procent oproti loňsku," sdělil Dušan Krankus a dodal: „Začínáme proto uvažovat o stáčení do plechovek. Investici do technologie si dovolit nemůžeme, ale pravděpodobně oslovíme Kralupy nad Vltavou, kde je univerzální stáčírna. Ve Strakonicích pivo uvaříme a cisternou odvezeme."

Nová pivovarská prodejna bude
Slib, že nová pivovarská prodejna se otevře na přelomu listopadu a prosince, pivovar splnit nemůže. Při stavbě se vyskytly problémy s podložím a se sítěmi, které nebyly zaneseny v papírech a je nutné dělat přeložky. „Termín dostavby a otevření se posunul na konec ledna, nejzazší termín je pak jaro 2018," řekl Rudolf Oberfalcer. Rozpočet byl přes čtyři miliony korun, ale kvůli zmíněným problémům se částka až o 15 procent navýší.

Rockový klub
Oblíbený Rockový klub na Křemelce se znovu probudí. Pivovar vstoupil do jednání se zájemcem, který se přihlásil do výběrového řízení na pronájem už na začátku letošního roku, ale tehdy se strany nedomluvily na podmínkách. Jde o Miloslava Uhříčka z Volenic, člena strakonické kapely Delusion. Podle ředitele Martina Mana by to tentokrát mělo klapnout. „Budeme do klubu investovat, vylepšíme podmínky, revitalizujeme prostor, chceme otevřít v dubnu."

Sním o tom, že si někdy sám uvařím pivo, říká šéf stáčíren Ostravaru

Publikováno:před 22 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Michal BenatzkyOstravar

Pivovar Ostravar letos oslavil 120 let a Jaroslav Kozelský je v něm největším pamětníkem. V podniku pracuje už 26 let. V rozhovoru vypráví o tom, kolik piva mu prošlo rukama nebo o soutěži ve válení pivních sudů, ve které se v Anglii stal třikrát mistrem světa.

V Ostravaru pracujete od roku 1991, tedy 26 let. Co vše jste už v pivovaru dělal?
Nastoupil jsem do údržby jako mechanik seřizovač a zhruba po dvou měsících přišla možnost přihlásit se do konkurzu na mistra stáčíren. Zúčastnil jsem se ho a asi z pěti kandidátů jsem byl vybrán. Pak jsem dva roky dělal mistra - do roku 1993. Tehdy můj kolega, vedoucí stáčíren, odcházel a na své místo doporučil mě. Takže tuhle práci dělám už 24 let a napříč Českou republikou jsem ze všech pivovarů nejdéle sloužícím vedoucím stáčíren.

Co vlastně máte na starost?
Nezdá se to, ale tahle pozice je, co se stresu týká, hodně náročná, protože stočit pivo do sudů nebo do lahví není jednoduché. Pivo nesmí mít žádné vady, a to ani vzhledové na lahvi či etiketě. Vedle toho máme další kritéria, která musíme splňovat.

Máte představu, kolik piv vám vlastně za ty roky prošlo pod rukama?
To vám řeknu přesně. Nedávno jsme to při oslavách 120 let existence pivovaru počítali a za dobu, co jsem tady, je to zhruba 2,8 miliardy půllitrů piv. Takže to je moře piva.

Víte, kolik lidí už pod vámi pracovalo?
No, hodně. Byla doba, kdy jsme za léto, během měsíců, kdy výroba běží na plné obrátky, vystřídali třeba 120 studentů. Tehdy jsme stáčeli na třísměnný provoz, sedm dní v týdnu. To netrvalo dlouho, byly to asi tři roky někdy do roku 2008, kdy jsme pracovní sílu navíc potřebovali. Ve svém týmu na stáčírnách mám momentálně 24 lidí. A to se během let moc nemění. Obecně nízká je i fluktuace, protože lidé, kteří v pivovaru pracují, jsou srdcaři.

Dotýká se vašeho týmu nějak situace na trhu práce, kdy firmy mají problém najít zaměstnance?
Pokud někdo odejde, tak je to člověk, který jde do důchodu nebo má třeba zdravotní problémy. Náš tým je stabilní, jsme jedna velká rodina. Výrobek, který tihle lidé vyrábějí, je unikátní v tom, že když pak jdou po ulici a uvidí hospodu, kde naše pivo čepují, ví, že jim prošlo pod rukama. Prostě to není anonymní výrobek.

Do Ostravaru jste nastoupil těsně po revoluci, pak do společnosti v roce 1996 vstoupil britský investor. Ovlivnil nový vlastník nějakým způsobem výrobní procesy?
Britský Bass změnil procesy směrem k větší standardizaci a optimalizoval výrobu ekonomicky. Pivovary byly i nuceny investovat do nových technologií. Jen tak měly šanci zůstat konkurenceschopné.

Platilo, že pivo v lahvi v 90. letech vydrželo jenom sedm dní?
Ano, desítka vydržela pět dnů a dvanáctka sedm. Ale taková byla tehdy situace na trhu obecně, netýkalo se to jen Ostravaru. Změnilo se to díky investicím do technologií. Zavedli jsme například průtokovou pasteraci. Díky tomu zlikvidujeme veškeré mikroorganismy, které by mohly rozbujet druhotné kvašení piva. A zaručí tak prodloužení trvanlivosti.

V čem bylo tehdy české pivovarnictví jiné?
Před příchodem nadnárodních společností do pivovarů se pivovarníci napříč značkami znali. Bývali jsme totiž v minulosti součástí stejných společností. Scházeli jsme se a věděli jsme o sobě. S konkurenčním bojem mezi pivovary se ovšem samozřejmě takové osobní vztahy přerušily.

Máte vy nějaké zkušenosti se zahraničním pivovarnictvím?
Čtyřikrát jsem byl v Británii a měl jsem možnost poznat tamní pivovary. Třeba jsem viděl výrobu piva Carling. Byla to v podstatě jen exkurze. Tehdy mě překvapila hlavně ta velikost. Je to ohromný kolos, ve kterém mě ohromila ta obrovská výrobní linka. Ostravar tehdy vařil asi 500 tisíc hektolitrů piva, zatímco tam vyrobili šest milionů hektolitrů ročně.

V Anglii jste ale také třikrát získal titul mistra světa ve válení sudů, že? Jak jste se k tomu dostal?
Být mistr světa ve válení pivních sudů je pro spoustu lidí úsměvné. Já jsem se tomu ze začátku taky smál. Dostal jsem se tam tak, že pivovar tehdy vyslal do Anglie dva zástupce z řad mužů a dvě ženy. Ta soutěž tam má obrovskou tradici. Koná se už od roku 1933. Před soutěží jsme trénovali kolem pivovaru tady v Ostravě. Prostě jsme tu běhali se sudy. Při samotné soutěži pak dvojice dostane speciální tyč s gumou na konci, kterou ten sud pohání. Vlastně to vychází z historie, protože takhle se sudy piva dříve vyvalovaly. A Angličané z toho udělali závod na jednu a půl míle, kterého se účastní pivovarníci z celého světa. Je to velká show a ti lidé tam tou událostí žijí celý týden.

Zvládl byste uvařit si třeba u sebe v garáži vlastní pivo?
Už jsme to v rámci přátelských setkání mimo práci zkoušeli s jedním z bývalých sládků. Vařili jsme pivo v hrnci, kdy jsme vyrobili asi osm várek. Takže možnost účastnit se vaření piva takovým domácím způsobem jsem měl. Mým snem je si někdy pivo sám uvařit, ale kvůli nedostatku času jsem zatím neměl příležitost si to doma vyzkoušet.

Když jsme se setkali, prozradil jste, že fandíte minipivovarům. Kdy jste naposledy ochutnal pivo jiné značky než Ostravar?
Ostravar je moje srdcovka, ale samozřejmě když jsem někde, kde čepují jiné pivo, tak si ho dám. Už jenom proto, že se snažím mít přehled o konkurenci.

Hendikepovaní z Neratova si nadělili k Vánocům vlastní pivovar

Publikováno:před 25 dnyZdroj:Novinky.czNeratov

V obci Neratov v Orlických horách, jež krutě zasáhlo dvacáté století a která je známá svým poutním kostelem, konečně přibyl i pivovar. Sdružení Neratov má na dvě stě zaměstnanců, z nichž je stopadesát mentálně či psychicky postižených. Právě ti se na nová pracovní místa v pivovaru nejvíce těší. První pivo z poutního místa a s příznačným názvem Prorok plánují nadělit už krátce před Vánocemi.

Místnímu Sdružení Neratov se zde povedlo otevřít pivovar, jenž by měl kostel doplňovat. Důvodem jeho zřízení je kromě nových pracovních míst i navázat na tradici a historické snahy. „Když se tady založil kostel, tak tady chtěli pivovar. To bylo už v roce 1723. Nepovolili ho však, takže lidé odešli pryč,“ vysvětluje finanční a obchodní manažer Sdružení Neratov Antonín Nekvinda.

Finance
Myšlenka postavit pivovar znovu ožila před deseti lety a v Neratově začali postupně připravovat plány na její realizaci. „Měli jsme štěstí, protože jsme narazili i na pana sládka, který by to chtěl dělat, který nám k tomu hodně pomohl, a pak jsme zkoumali, odkud můžeme získat finance,“ zmiňuje Nekvinda.

„Vybudovat pivovar by ale nebylo možné bez investičního úvěru z programu sociálního bankovnictví České spořitelny. Bez partnera, na kterého se můžete spolehnout a který ve vás věří, by rozvoj nebyl možný,“ dodal. O odbyt se nebojí, koneckonců, Neratov má přece vlastní hospodu.

Radost z nové příležitosti
Pivovar se bude odlišovat i skladbou svých zaměstnanců. „Bude mít sedm zaměstnanců. Sládka, podsládka, a pak tady budou vypomáhat i naši klienti,“ vyjmenovává Nekvinda.

Jednou takovou klientkou je i Eva, která zde žije už pět. Na práci se těší. „Budu hlavně lepit na flaškách etikety, ale bude se tam dělat asi všechno,“ odhaduje Eva. Nebude to však její první práce ve sdružení. „Já to střídám jako ponožky,“ říká s úsměvem.

Jako první se v pivovaru uvaří desítka a dvanáctka. Z důvodu doby, po kterou se pivo vaří, se můžeme na první várku piva s příznačným názvem Prorok těšit krátce před Vánocemi.

Návrat života do vysídlené obce
V obci Neratov ještě koncem osmdesátých let žili jen dva obyvatelé. Místo začalo ožívat krátce po revoluci, kdy zde kněz Josef Suchar založil Sdružení Neratov.

Tomuto sdružení se povedlo postupně vrátit život do opuštěné obce, jejíž historie sahá až do 16. století. Po druhé světové válce se pohraniční víska vysídlila, další ránu zasadil požár, který poničil významný poutní kostel. Jako zázrakem minulý režim kostel nezboural a po revoluci Sdružení Neratov kostel dokázalo opravit.

V současnosti kostel láká desetitisíce poutníků a návštěvníků ročně. Lákadlem je i unikátní vzdušná prosklená střecha kostela.

Sdružení se dále v obci stará o osoby s postižením a sociálně znevýhodněné, kterým nabízí chráněné bydlení i zaměstnání.

‚Plzeňští‘ Japonci opustili Smíchov. Staropramen bude místo piva Asahi vařit Miller

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrStaropramen

Pivovary Staropramen ukončily licenční výrobu prémiové značky japonského koncernu Asahi. Nahradilo ji americké pivo Miller. Smíchovský pivovar Staropramen ukončil po 17 letech licenční spolupráci s japonským koncernem Asahi a v minulých dnech přestal vyrábět jeho prémiovou značku Asahi Super Dry.

Japonci, kteří dosud v Evropě nepůsobili a loni ovládli tři pivovary v Nizozemsku, Británii a Itálii a letos pak skupinu středoevropských pivovarů v čele s Plzeňským Prazdrojem, přesunuli výrobu své TOP značky z Prahy pod svá křídla.

Staropramen si už stihl najít náhradu – bude u nás vařit americké pivo Miller Genuine Draft.

Informaci LN od zdrojů ze smíchovského pivovaru nepřímo potvrdil i mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. „Pro skupinu Asahi jsme od roku 1999 úspěšně licenčně vařili stejnojmennou značku pro evropský trh. V letošním roce jsme se dohodli na ukončení této výroby, čímž jsme získali kapacitu pro výrobu ležáku Miller Genuine Draft z portfolia naší mateřské společnosti Molson Coors. Jeho výrobu pro evropské trhy jsme právě zahájili,“ uvedl Barvík.


Z Česka do Itálie
Japonci situaci zatím odmítli komentovat. Není tedy potvrzeno, který z jejich nově ovládnutých pivovarů výrobu Asahi Super Dry převzal. Podle dřívějších náznaků představitelů Asahi se počítá pro tyto účely s italským pivovarem Peroni.

Pivovary Staropramen jsou roční produkcí přes 3 miliony hektolitrů - z toho 2,5 milionu připadá na smíchovský pivovar a zbytek na ostravský Ostravar - dvojkou na českém trhu za lídrem Prazdrojem. Pivo Asahi bylo pro Staropramen spíš přilepšením než zásadní ekonomickou pomocí.

Podle informací LN se ho na Smíchově ročně vařilo přes 40 tisíc hektolitrů. To jsou necelá dvě procenta smíchovské produkce.

Koncern Asahi zajišťoval distribuci a prodej po Evropě, v Česku se Asahi ze Smíchova neprodávalo. Stejně jako se nebude u nás prodávat značka Miller Genuine Draft, která Asahi nahradila a s jejíž výrobou už Staropramen začal. Obě značky jsou určeny pro trh ve zbylé části Evropy.

„Zahájení licenční výroby některé z celosvětových značek je pro nás vždy zajímavým zpestřením práce nejen v oblasti výroby piva, ale třeba také v oblasti rozvoje nových obalových technologií. Vede také k navázání nových partnerských vztahů a má samozřejmě také pozitivní ekonomický efekt,“ říká k zahájení výroby Petr Kovařík, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

Pivo na párty
A co jsou tedy obě piva, která se na smíchovské varně střídají, vlastně zač? Staropramen popisuje zejména za oceánem zavedenou značku Miller Genuine Draft jako typickou pro mladé dospělé lidi a ke konzumaci na párty. Jde o spodně kvašené pivo „s jemnou hořkostí, mírně ovocnou vůní, a obsahem alkoholu 4,7 procenta“.

Největší databáze spotřebitelsky hodnocených piv na serveru Ratebeer.com popisuje tento druh Millera aktuálně v hodnocení víc než 2 tisíc pivařů z celého světa průměrnou známkou 1,62 bodu z celkem 5 možných (nejhorší je nula). A komentáře mluví někdy o prázdném pivu bez vůně i chuti, jindy o ucházejícím nápoji na párty.

Asahi Super Dry si vede o trochu lépe, od 1800 konzumentů má průměrnou známku 2,15. Pro porovnání – Staropramen ležák má od 1400 pivařů z celého světa průměr 2,82 a plzeňská značka Pilsner Urquell od 3800 hodnotitelů v průměru 3,25 bodu.

Skončila i česká výroba Stelly Artois
Asahi není jediné pivo, které Staropramen vařil licenčně pro některého ze svých konkurentů. Pro světového lídra koncern AB Inbev, který před lety Staropramen ovládal, vyráběl pivo Stella Artois, které se ze Smíchova prodávalo také u nás. I jeho produkce letos ve Staropramenu skončila.

„Prémiový ležák Stella Artois v Česku již nevaříme, ale zajišťujeme jeho marketingovou podporu, prodej a distribuci. Přesun licenční výroby byl iniciován námi, protože jsme potřebovali získat kapacitu ve výrobě,“ uvedl mluvčí Staropramene.

Japonskému Asahi patří dvanáctá příčka v žebříčku pivovarů na světě, v roce 2015 prodal přes 20 milionů hektolitrů, což odpovídá celkové produkci pivovarů v Česku. Kromě Prazdroje ovládli letos Japonci také maďarský Dreher, polskou společnost Kompania Piwowarska, rumunský Ursus a slovenský Topvar (Šariš, Smädný Mních).

Hledáme nejstarší hospody v Evropě. Tři máme skoro za humny

Publikováno:před 27 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Libor Budinský

Ještě nestojí Karlův most, dokonce i kronikář Kosmas chodí po houbách. V Evropě končí stěhování národů a královského žezla se chopí král Karel Veliký, jehož rádce, filozof a mnich Alcuin se při jedné ze svých cest po Evropě zastaví v jakési krčmě v Salcburku. Píše se rok 803...

Za vůbec nejstarší restauraci v Evropě je podle mnoha žebříčků považován podnik Stiftskeller St. Peter, sídlící v centru rakouského Salcburku, který má ve svém štítě vepsán téměř neuvěřitelný rok 803.

Dějiny Salcburku jsou ovšem dlouhé, město stálo již v době Římanů a po rozvratu říše byl na strategickém místě založen klášter, který se stal v 8. století sídlem biskupa. A protože byl církevním centrem Bavorska, Falce i Rakouska, musely zde fungovat také zájezdní hostince. A právě o hostinci Stiftskeller St. Peter nám v roce 803 zanechal zprávu již zmíněný anglický učenec Alcuin z Yorku, který zde nějaký čas pobýval.

Restaurace slouží hostům i dnes a patří k nejnavštěvovanějším podnikům ve městě. Můžete sem skočit na běžný oběd, ale pořádají se tu také večeře při svíčkách spojené s koncertem Mozartových děl.

Na pivo s anglickým králem
Údajně nejstarší hospodou v Anglii je podnik s poněkud krkolomným názvem Ye Olde Trip to Jerusalem, který prý funguje ve starobylém Nottinghamu již od roku 1189. Nicméně to nelze z hodnověrných zdrojů nijak ověřit, písemné záznamy nic podobného nepotvrzují a současná stavba pochází až z poloviny 17. století.

Pro opak svědčí skutečnost, že stavba je nalepena k pískovcové skále, v níž jsou vytesané desítky umělých jeskyní, ve kterých se údajně v 11. a 12. století vařilo pivo pro Nottinghamský hrad.

A onen zvláštní název? Ten se odvíjí od legendy, že právě v tomto hostinci se scházeli vojáci před cestou na křížovou výpravu do Svaté země. Pokud si pamatujete, to byla ona slavná výprava pod vedením krále Richarda Lví srdce, který se během ní oženil a také padl do zajetí. A v Nottinghamu si mezitím vyřizovali své účty Robin Hood s nottinghamským šerifem.

Nejstarší fast food
Ještě o chlup starší než působivý anglický pub je nenápadné bistro umístěné v malém domku v Řeznu na břehu Dunaje. Historická restaurace zaměřená na tradiční párečky připravené nad ohněm je podle některých zdrojů další nejstarší kontinuálně fungující hospodou na světě.

Slavná „Wurstküche“ vznikla v době, kdy se v Řeznu stavěl Kamenný most přes Dunaj, tedy někdy mezi lety 1135 až 1146 (podle jedné verze patřil domek stavitelům mostu a po jeho dokončení se přeměnil na hospodu).

Oblíbená řezenská restaurace má zvláštní otvírací dobu (od osmi ráno do sedmi večer) a denně se zde prodá na šest tisíc malých párečků. Obvyklá porce činí šest, hladoví hosté si objednávají osm i deset párečků, které se obvykle servírují s kyselým zelím a hořčicí.

Knajpa pod gotickou radnicí
Se svým nárokem na titul nejstarší restaurace v Evropě se přihlásili také Poláci, jejichž restaurace Swidnicka, umístěná v historickém sklepě nádherné gotické radnice ve Vratislavi, údajně slouží hostům již od roku 1273.

Podzemní prostory jsou velkolepé, měří zhruba 900 metrů čtverečních a naštěstí unikly bombardování na konci druhé světové války. Mezi návštěvníky tohoto podniku můžeme najít skladatele Frederika Chopina či básníka Goetha. V nabídce je tradiční polská kuchyně v čele s pečenými masy, borščem či tatarským biftekem.

Jak se tvoří legenda
A ještě než se dostaneme k podniku, který má na titul nejstarší restaurace oficiální glejt, ukažme si na názorném příkladu, jak jednoduchá může být hra s letopočtem na vývěsním štítu.

Za příklad nám poslouží oblíbená amsterdamská restaurace Haesje Claes, kterou místní průvodci označují za nejstarší podnik ve městě. Brzy má totiž oslavit 500 let existence, neboť byla údajně založena v roce 1520. Pravda je ovšem poněkud jiná – starobyle působící podnik zaměřený na tradiční nizozemskou kuchyni vznikl teprve roku 1974.

Jeho majitel André Duyves si ovšem dobře nastudoval historii místa a zjistil, že roku 1520 zde byl otevřen první sirotčinec ve městě, který nechala zřídit paní Haesje Claes, a tak si vypůjčil pro svůj podnik nejen její jméno, ale i rok založení ústavu.

Oficiální titul drží Madrid
A kdo je tedy ten šťastný? Podle Guinnessovy knihy rekordů je nejstarší restaurace na světě mnohem, mnohem mladší. Jmenuje se Sobrino de Botin a najdete ji v centru Madridu, kde funguje od roku 1725.

Pravidla Guinnessovy knihy jsou totiž velmi striktní – restaurace nesměla být nikdy zavřena, přemístěna, ani nesměla změnit jméno.

A při dodržení těchto podmínek prý patří trůn nejstarší restaurace právě madridskému podniku.

Jenom doplňme, že tuto restauraci měl v oblibě slavný romanopisec Ernest Hemingway a díky tomu nemá o hosty – hlavně z řad amerických turistů – žádnou nouzi.

Rekordmani z Česka
Hledat nejstarší hospodu u nás je poměrně složité, neboť i když starých letopočtů ve vývěsních štítech najdeme spoustu, objevuje se problém s kontinuitou. Obecně se soudí, že nejstarší hospoda fungovala v Břevnovském klášteře, založeném roku 993, kde již v 11. století fungoval pivovar a hospoda s výčepem. Jenže po husitských válkách byl klášter v troskách a na dlouhou dobu zůstal opuštěn, další vakuum bylo v době komunismu. Dnes je však hospoda i pivovar obnoven.

Další klášterní hospoda s pivovarem fungovala v klášteře augustiniánů od roku 1352 a byť měla po požáru Malé Strany delší výluku, pivo se zde vařilo až do roku 1951.

Na stejném místě pak zůstala proslulá pivnice U sv. Tomáše, kterou před osmi lety vystřídala fine dining restaurace, v níž v současné době vaří jeden z porotců MasterChef Marek Fichtner. Mezi nejstarší stále fungující podniky patří také restaurace U supa v Celetné ulici, kde pivní šenk fungoval již ve 14. století.

Papež převzal požehnané pivo z Budvaru

Publikováno:před 27 dnyZdroj:České nápojeBudvar

Svatý otec papež František převzal 13. prosince z rukou ředitele Budějovického Budvaru Petra Dvořáka a sládka Adama Brože jako osobní dar ležák ze zvláštní várky, kterou požehnal 5. září Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický. Pivo pro papeže bylo ručně stočeno do 122 jednolitrových lahví – každá z nich byla očíslována. Tyto láhve nebude možné nikde koupit, neboť všechny byly určeny výhradně pro papeže. Čepované pivo z požehnané várky však mohou již tento týden ochutnat hosté restaurace Vatikán a restaurací Budvarka v Českých Budějovicích.

Audiencí u Svatého otce papeže Františka vyvrcholila ve středu 13. prosince 2017 dopoledne pouť českobudějovického diecézního biskupa Vlastimila Kročila ke cti sv. Mikuláše – patrona českobudějovické diecéze – která se letos konala historicky poprvé. Součástí audience bylo mimo jiné i předání piva z Budějovického Budvaru Svatému otci. Budvarský ležák patří mezi nejznámější produkty z Českých Budějovic na světě - znají jej spotřebitelé v téměř 80 zemích a na českém vývozu piva se podílí asi jednou pětinou.

Pivo pro papeže Františka bylo ze zvláštní várky, kterou 5. září 2017 v 10 hodin na varně pivovaru Budějovický Budvar požehnal pan biskup Kročil. Budějovický Budvar poslal podobný dar do Vatikánu vůbec poprvé v historii. Jako dar přijal papež celkem 122 jednolitrových lahví světlého ležáku Budweiser Budvar. Počet lahví odkazuje na 122 let existence pivovaru. Láhve byly ručně plněné a označené „visačkami“ s číslem. Limitovaná edice láhví se nebude prodávat – všechny láhve byly určeny pouze pro papeže. Čepované pivo z požehnané várky však mohou již tento týden ochutnat hosté restaurace Vatikán a restaurací Budvarka v Českých Budějovicích.

Láhev číslo 1/122 ve speciálním dárkovém balení osobně převzal Svatý otec přímo z rukou ředitele Budějovického Budvaru Petra Dvořáka a sládka Adama Brože. „Uvařit pivo pro papeže Františka je pro pivovar i všechny naše zaměstnance obrovská čest,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru. „Svatému otci jsme předali náš světlý ležák, který od dob založení pivovaru vaříme tradičním řemeslným a dlouhodobě prověřeným postupem,“ dodává Ing. & Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek Budějovického Budvaru. „Velmi děkujeme českobudějovickému biskupství a zvláště panu biskupovi Vlastimilu Kročilovi. Děkujeme také jeho excelenci JUDr. Pavlu Vošalíkovi, velvyslanci ČR při Svatém stolci, Svrchovaném řádu maltézských rytířů a v Republice San Marino i všem ostatním pracovníkům české ambasády. Bez pomoci všech výše uvedených by nebylo předání našeho piva Svatému otci možné,“ uzavírá Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

Slovákům zachutnala prémiová piva

Publikováno:před 27 dnyZdroj:České nápoje

Kde sa pivo varí, tam sa dobre darí! Slováci si v roku 2017 vychutnávali pivo častejšie ako vlani a čoraz častejšie siahali po prémiových pivách. Mimoriadnej obľube sa však tešili aj nealkoholické radlery.

Pivovary Topvar patria medzi kľúčových hráčov v slovenskom pivnom segmente. Celkovo najúspešnejšou bola značka Veľkopopovický Kozel, nasledovaná Pilsnerom Urquell a prvú trojku uzatvára Šariš.

V segmente tradičného piva, ležiakov, sa preferencia Slovákov posunula k pivám vyššej stupňovitosti. Úspech zaznamenali hlavne 12%, ale aj 11% či špeciály so stupňovitosťou vyššou ako 12%. Slovenskí spotrebitelia nastúpili na vlnu prémiovejších pív.

Plechovková veľmoc?
Na uponáhľanú dobu reagujú aj Slováci, pre ktorých sa pivo v plechovke stalo ideálnym spôsobom ako si vychutnať svoju obľúbenú značku kdekoľvek a kedykoľvek. Plechoviek sa totiž v tomto roku predalo až dvakrát toľko ako sklenených fliaš. Radi však siahajú aj po čapovanom pive, ktoré sa v preferencii zákazníkov zaradilo hneď za plechovkové.

„So silnejúcou dôležitosťou maloobchodného segmentu sa postupne menia aj preferencie spotrebiteľov z hľadiska typov balení – Slovensko sa profiluje k plechovkovému trhu,“ vysvetľuje Martin Grygařík, obchodný riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar.

Západ vs. Východ
Aj keď je Slovensko pomerne malé, chute konzumentov nie sú všade rovnaké. Bratislava je posunutá najviac k tradičnému pivu, najmä v prémiovejších variantoch (12%, špeciály). Z nových trendov sú obľúbené skôr cidery. Na východe Slovenska hrali v roku 2017 prím beer-mixy.

V rámci stupňovitosti dokonca môžeme hovoriť o severnej „dvanástkovejšej“ trase a južnej „desiatkovejšej“ trase.

„Maloobchodný segment formuje preferencie a návyky spotrebiteľov z hľadiska variantov, druhov piva – zatiaľ čo On-trade je oveľa viac doménou tradičného piva, ležiakov, cez Off-tade na trhu silnie zastúpenie beer-mixov, nealkoholického piva či ciderov,“ hodnotí Martin Grygařík.

Vyberám si radler!?
Ochutené nealkoholické pivo je najdynamickejšie rastúcou kategóriou za posledný rok. Slováci po ňom siahajú čoraz viac a vďaka tomu zaznamenal zhruba 20%-ný nárast. Nezaostáva však ani klasické, neochutené nealko pivo, ktorého predaj stúpol za posledný rok približne o 10%. „Opačnému trendu podľahli alkoholické radlery. Ich spotreba klesla v tomto roku o viac než 10%,“ približuje Martin Grygařík.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.01.2018 16:045.900/5.900