Novinky a zajímavosti ze světa piva

Středou skončil termín pro podávání přihlášek do výběrového řízení na nového ředitele Budějovického Budvaru a už nyní je zřejmé, že ministr Marian Jurečka nového šéfa čtvrtého největšího pivovaru v zemi zřejmě nestihne vybrat do konce února, jak původně předpokládal.

Přihlášku do boje o nejvyšší post v podniku, který vaří ročně přes 1,6 milionu hektolitrů piva a­při tržbách 2,5 miliardy korun vydělal předloni 350 milionů hrubého, podalo nejspíš více než deset adeptů. Nicméně ministerstvo zemědělství, pod které národní podnik Budějovický Budvar spadá, tají jména zájemců, kteří se do soutěže přihlásili, i­jejich počet.

Mluvčí resortu Markéta Ježková pouze uvedla, že agentura Constellation, která tendr organizuje, nyní po obdržení přihlášek z nich „pravděpodobně do šesti týdnů“ vytvoří seznam maximálně deseti kandidátů.

Agentura, komise a ministr
Ti pak budou postupně zváni k pohovoru před výběrovou komisi. V jejím složení ministerstvo uvádí na prvním místě bývalého ředitele Jiřího Bočka, který podnik vedl celých 25 let a ze zdravotních důvodů ke konci prosince rezignoval.

V komisi podle Ježkové dále zasedne bývalý viceguvernér ČNB a někdejší generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, rektor Karel Melzoch z Vysoké školy chemicko-technologické, která u nás poskytuje nejvyšší vzdělání pro pivovarníky, šéf společnosti EGAP a současně předseda dozorčí rady Budvaru Jan Procházka a ekonomický náměstek ministra zemědělství a­člen dozorčí rady Budvaru Zdeněk Adamec.

„Tato komise doporučí až tři jména panu ministrovi, který z­nich vybere ředitele. K termínům, počtu uchazečů ani k jejich jménům se do ukončení výběrového řízení nemůžeme vyjadřovat,“ uvedla Ježková pro LN.

Ještě na konci loňského roku, kdy se začalo mluvit o výběrovém řízení, uvádělo ministerstvo, že jeho cílem je vybrat ředitele do konce února roku 2017. To se nyní ukazuje nereálné, nový šéf bude znám spíše až v průběhu března až na začátku dubna.

V inzerátu, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství 25. ledna, se od adeptů požaduje kromě vysokoškolského vzdělání mimo jiné také minimálně sedmiletá zkušenost v manažerské pozici ve společnosti z oboru rychloobrátkového zboží a potravinářství, nejlépe se zaměřením na pivovarnictví a velmi dobrý přehled v­oboru mezinárodního a českého pivovarnictví.

„S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno,“ zdůvodnil už před časem ministr Jurečka, proč preferuje u nového ředitele znalost pivovarnického oboru.

Je tak pravděpodobné, že mezi zájemci, kteří mají velkou šanci, je například ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, který v Bočkově nepřítomnost už Budvar zastupuje od loňského jara a v podniku působí od roku 2006. Na dotaz odpověděl, že se jedná o čistě soukromou záležitost.

K zájemcům se dle zdrojů LN řadí i Žáčkův jmenovec Jaromír, který má za sebou post generálního ředitele Pivovarů a sodovkáren Brno, manažerskou pozici v Plzeňském Prazdroji a­v­současné době zasedá v dozorčí radě Budvaru.

Podle některých spekulací usiluje o pozici šéfa Budvaru i dlouholetý generální ředitel skupiny Pivovary Lobkowicz (dříve K­Brewery) Zdeněk Radil. Loni ve své funkci skončil, na dotaz LN ale nereagoval.

Boček doporučuje své lidi
K lidem, kteří by mohli mít velké šance na vítězství v soutěži, patří kromě Petra Žáčka i obchodní ředitel Robert Chrt nebo výrobní ředitel Adam Brož. Pokud si ovšem podali přihlášku.

Ministru zemědělství doporučuje tyto své bývalé kolegy z nejvyššího vedení podniku sám Boček. „Každý z nich je schopný nadále velmi úspěšně podnik vést,“ uvedl dlouholetý šéf Budvaru.

Boček je jedním z nejdéle sloužících ředitelů podniků u nás (Budvar nemá pozici označovanou generální ředitel). Za jeho šéfování národní podnik skoro čtyřnásobně zvýšil produkci, na rozdíl od většiny velkých konkurentů roste v poslední době dvouciferným tempem, štědře investuje, a přitom ještě posílá do státní kasy stamiliony.

Loňské údaje Budvar ještě nezveřejnil, ale v roce 2015 uvařil 1,6 milionu hektolitrů, což ho řadí k největším výrobcům za lídrem trhu Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a skupinou Heineken. Nadpoloviční většinu produkce vyváží do 76 zemí.

V Malešově na Kutnohorsku rozjíždí výrobu minipivovar, který vznikl rekonstrukcí části hospodářského dvora v sousedství středověké tvrze. Na dvanáctimilionovou investici se složilo kolem 40 lidí, většinou známých nebo kamarádů. I proto má pivovar ve svém názvu přívlastek přátelský. V lednu v Malešově uvařili první várku a počátkem března je plánováno oficiální otevření pro veřejnost.

Zakladatelé pivovaru záměrně nesháněli velkého investora, ale dali přednost většímu množství drobných akcionářů. "Těch prostředků jsme potřebovali tolik, že bychom tomu investorovi předali kompletně kontrolu nad pivovarem. Takže jsme to nabídli formou akcií, ale záměrně spíš drobným akcionářům, našim kamarádům, podporovatelům a tak. Shromáždili jsme přes 40 investorů, jednotlivců," uvedl majitel tvrze Ondřej Slačálek. Výhodou je to, že nikdo z akcionářů není dominantní.

Technologie umožňuje roční výstav 3500 hektolitrů, tanky pojmou až 1500 hektolitrů. "Náš minimální prodejní cíl je aspoň tisíc hektolitrů. Nevím, jestli se nám to podaří už první rok. Uvidíme, jak to půjde," řekl Slačálek.

Pivovar má vybudovanou distribuční síť, zásobuje hlavně restaurace ve větších městech, například v Praze, Brně nebo Hradci Králové. Uspět v bezprostředním okolí je podle Slačálka složitější, protože místní hodně hledí na cenu. Firma funguje už tři roky, v Malešově se ale pivo dosud nevařilo. "Nejdříve jsme si vůbec ověřovali celý koncept tím, že jsme vytvořili vlastní brand a prodávali jsme výrobky někoho jiného. Pak jsme vytvořili vlastní receptury, které jsme ale ještě pořád vařili na jiné technologii někoho jiného, protože jsme neměli pivovar. A teď jsme udělali ten finální krok, protože se ukázalo, že lidem to pivo chutná a že se prodává," popsal rozjezd projektu Slačálek.

První várka byla v Malešově uvařena 21. ledna, 4. března je plánováno oficiální otevření pro veřejnost. Fungovat by měl také obchod, v němž si lidé budou moci kupovat produkty z pivovaru. "A pak chceme s přicházející sezonou, řekněme od května, mít otevřeno i o víkendech formou stánkového prodeje," upřesnil Slačálek.

Nejstarší zmínka o malešovské tvrzi pochází z roku 1303. V druhé polovině 14. století ji vlastnila bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovi. Po staletí se tu pak střídaly desítky majitelů. Tvrz až do roku 1980 sloužila jako sýpka. O pět let později ji převzala obec a chtěla ji přeměnit na kulturní centrum. Její plány ale ztroskotaly a objekt chátral. V roce 2002 se majitelem tvrze stal Slačálek a začal s její postupnou rekonstrukcí, kterou nyní završil. "Tvrz je komplet zkolaudovaná. I když musím říct, že tam jsou ještě pořád nějaké práce zapotřebí," podotkl Slačálek.

Po téměř dvaceti letech se v uherskohradišťské části Jarošov opět vaří pivo. Nový pivovar, který vznikl jen pár set metrů od chátrajícího areálu bývalého pivovaru, jedná o spolupráci s kapelou Argema, která o zdejším pivě kdysi nazpívala slavnou píseň.

„Léta tam stál, stojí tam dál. Pivovar u cesty, každý ho znal. Léta tam stál, stát bude dál. Ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar.“

První sloka hitu kapely Argema z roku 1994 mohla od lidí v uherskohradišťské části Jarošov znít v posledních letech jen z nostalgie. Pivo se zde přestalo vařit na konci roku 1997, areál pivovaru s typickými vysokými komíny od té doby chátrá.

V posledních dnech už si ale zdejší milovníci piva opět můžou vesele zpívat i refrén: „Bíla pěna, láhev orosená. Chmelový nektar já znám. Jen jsem to zkusil a jednou se napil. Od těch dob žízeň mám.“

Jen pár set metrů odsud, v budově na Pivovarské ulici, kde kdysi vznikaly slavné dětské jídelní židličky firmy TON, totiž právě odstartovala výroba Jarošovského piva.

„Společnost Heineken má chráněný nápis JP s typickým panáčkem, to používat nemůžeme. Ale pivo vyrábíme v Jarošově, máme nárok na místní označení produktu,“ vysvětluje ředitel Miroslav Harašta, kterému se tak po Znojmě podařilo otevřít druhý regionální pivovar.

Do supermarketů jít nechtějí
Ten jarošovský se zatím rozjíždí, aktuálně dokáže uvařit maximálně 4 800 hektolitrů piva za rok, ale přichystaný je na víc než čtyřnásobek, čehož chce Harašta dosáhnout do pěti let.

„V současné době zaměstnáváme čtyři zaměstnance. Předpokládám, že letos se tým rozroste na sedm, finální stav je kolem patnácti zaměstnanců,“ uvažuje.

Většinu piva by měl pivovar prodávat v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru, PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru i malých soudcích.

První várka piva už je k dostání přímo v pivovaru, v pivotékách na Hradišťsku a Zlínsku i v několika místních hospodách.

„Ale jsme na začátku, teprve pivo začneme aktivně nabízet do místních gastronomických provozoven. Chceme vytvořit protiváhu národním značkám,“ poznamenal ředitel, podle něhož by Jarošovské pivo nemělo být k dostání v supermarketech, zvažují jen spolupráci s velkoobchodem Makro.

První speciál představí před Velikonocemi
Sládkem je Jan Vasil, který už pivo vařil v několika pivovarech včetně toho uherskobrodského. Při vymýšlení receptur byl neocenitelným pomocníkem bývalý jarošovský sládek Josef Brauner, na dřívější produkci místního pivovaru totiž chtějí navázat.

„Jednou z klíčových surovin je voda, máme ji z vlastního vrtu a nijak ji neupravujeme. Zkušební várky jsme vařili ve Znojmě, kde je voda odlišná, teď jsme proto museli řešit úpravu receptur podle místní vody,“ přiznal Harašta.

Celoročně bude k dostání deseti-, jedenácti-, dvanácti- a čtrnáctistupňové pivo. Každé dva měsíce navíc pivovar přijde s některým z pivních speciálů: tím prvním bude na Velikonoce polotmavá třináctka.

Na plánovaných akcích Jarošovského pivovaru by mohl znít i zmíněný hit Argemy.

„Rádi bychom s kapelou spolupracovali a využívali tuto písničku k propagaci naší značky. Velmi intenzivně na tom pracujeme,“ podotkl šéf Harašta.

Samotný areál bývalého pivovaru zatím leží ladem, od firmy Heineken jej před čtyřmi lety koupil místní podnikatel Radislav Vymyslický, jenž má v sousedství firmu na výtahy.

„Část chce využívat, v části má být občanská vybavenost. Nám jde o zpřístupnění tamní cesty veřejnosti. To vše by měl řešit nový územní plán města, který vznikne během dvou let,“ uvedl starosta Stanislav Blaha.

Budějovický Budvar čeká výběr nového ředitele. Pivovar navíc investuje dvě miliardy korun, aby uhasil žízeň po chmelovém moku u nás i za hranicemi. Státní podnik také nadále čeká na úpravu zákona o registru smluv, který ho znevýhodňuje před konkurencí.

Podniková hospoda národního podniku Budějovický Budvar je mimo provoz. Interiér výčepu si po dvaceti letech vyžádal obnovu. Podobně je na tom celý pivovar, který právě prochází množstvím nelehkých změn.

Největším zásahem do chodu podniku je bezesporu hledání nového šéfa po dlouholetém řediteli Jiřím Bočkovi, který na podzim ze zdravotních důvodů rezignoval. Termín pro podání přihlášek do výběrového řízení skončil ve středu, vítězný kandidát by měl být znám na přelomu února a března. Konečné slovo bude mít ministr zemědělství Marian Jurečka, favority mu však předvybere komise.

Do té podle informací MF DNES vedle Bočka patří někdejší ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch a náměstek ministra zemědělství Zdeněk Adamec.

Mezi kandidáty bude zřejmě ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, který je od ledna pověřen řízením celého pivovaru. On sám to sice potvrdit nechce, na druhou stranu svůj zájem ani důrazně nevyvrací. „Všechno je možné,“ říká.

Větší šanci mají lidé z Budvaru
V branži se vedou debaty o tom, že větší šance by mohli mít lidé zevnitř Budvaru než pivovarníci zvenčí. „Věřím, že se i z mých kolegů někdo další přihlásí,“ dodává Žáček, aniž chce kohokoliv jmenovat.

Spekuluje se o obchodním řediteli Robertu Chrtovi, případně výrobně-technickém řediteli Adamu Brožovi. V úvahu přichází rovněž člen dozorčí rady a jmenovec pověřeného ředitele Jaromír Žáček, který má manažerské zkušenosti ze svého dřívějšího působení v Plzeňském Prazdroji. „Zvažuji to,“ odpověděl Chrt na dotaz MF DNES, Jaromír Žáček už dříve odmítl potvrdit či vyvrátit svůj případný zájem Lidovým novinám.

Ačkoliv to vypadá, že dočasného šéfa Petra Žáčka probíhající hledání generálního ředitele nijak zvlášť nevzrušuje, v jednu chvíli určitou nervozitu přizná. To, když začne mluvit o výsledcích za minulý rok.

„Uvědomuji si, že hospodářské výsledky za loňský rok půjdou do velké míry za mnou,“ říká Žáček. Budvar sice oficiálně vede teprve od ledna, z pozice ekonomického ředitele ho však kvůli Bočkově nemoci řídil minimálně od poloviny roku 2016.

Pokud by pivovar skončil pod očekáváním, padlo by to především na jeho hlavu. To se však podle Žáčka nejspíš nestane, protože obchodní výsledky za loňský rok jsou opět rekordní, což dává předpoklad i k solidnímu výsledku hospodaření.

Historická investice
Stavební jeřáby, které Žáčkovi při rozhovoru s MF DNES kmitají za oknem za zády, jsou symbolem další proměny, kterou Budvar prochází. V sousedství výrobního areálu vzniká nové distribuční a logistické centrum, na které naváže instalace nové stáčecí linky, zvýšení kapacity varny a ležáckých sklepů.

Historicky nejvyšší investice Budvaru v souhrnné hodnotě dvou miliard korun má navýšit výrobu a pokrýt neuspokojenou poptávku po budějovickem pivu. Od roku 2021 by se tak výstav Budvaru měl postupně zvedat na více než dva miliony hektolitrů, čímž by začal šlapat na paty tuzemské pivovarnické trojce ze skupiny Heineken.

Ačkoliv s výstavbou mají aktuálně v Budvaru nejvíce práce, na vedení mnohem více doléhá úplně jiné téma. Podobně jako státní úřady a další státní podniky, i Budvar musí od loňského léta zveřejňovat veškeré kontrakty v registru smluv. Za porušení povinnosti zatím nic nehrozí, od letošního července však každá nezveřejněná smlouva bude zneplatněná.

Budvar to podle Žáčka značně znevýhodňuje vůči konkurenci, která tak získává detailní přehled o tom, co se v pivovaru děje. Podnik to už konkrétně pocítil v okamžiku, kdy se rozhodl posílit své postavení v balkánských zemích.

„Zveřejnili jsme velkou objednávku pivního skla. Konkurence si to dokázala spojit s tím, že chceme vybavit tamní hospody,“ popisuje Žáček. Tamní restauratéři podle něj vzápětí začali dostávat od konkurence výhodnější nabídky.

Registr prospívá konkurentům
Na skutečnosti, že by Budvar do zákona o registru smluv zahrnut být neměl, panuje obecná shoda. I obhájci zákona uznávají, že k tomu není důvod. „Budvar je anomálie. Jde o jediný podnik tohoto typu, který je zřízen samostatným zákonem. Je to komerční firma a není to strategický podnik. Dává tedy smysl, aby na něj platila výjimka,“ říká Michal Blaha, zakladatel serveru Hlídač smluv, který monitoruje registr a vložené smlouvy převádí do uživatelsky přívětivější podoby.

Ministr Jurečka proto inicioval krátce po vstupu zákona v platnost novelu, jejímž jediným cílem bylo Budvar z působnosti registru smluv vyjmout. Jenže namísto aby poslanci jednoduše na návrh kývli a Budvar od povinnosti oprostili, začali se předhánět v návrzích, koho všeho by se povinnost ještě neměla týkat.

Aktuálně je tak předloženo 32 pozměňovacích návrhů. Blaha varuje, že by se s takovým množstvím výjimek mohl zákon stát zcela bezzubým. „Budvar považuji opravdu za výjimečnost. Ostatní firmy, pokud hospodaří se státním majetkem, by měly smlouvy zveřejňovat,“ říká Blaha.

Budvaru jde momentálně o čas. Pokud poslanci podnik kvůli vyostřené atmosféře ve Sněmovně do června z registru nevyjmou, nezveřejněné smlouvy pivovaru pozbudou platnosti.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) bude vybírat nového ředitele národního podniku Budějovický Budvar až ze tří kandidátů, které mu doporučí komise. Počet zájemců, kteří se do výběrového řízení přihlásili, nechce resort komentovat. V komisi bude i bývalý ředitel pivovaru Jiří Boček, řekla mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Lhůta na doručení životopisů a dalších údajů kandidátů do výběrového řízení skončila. Nyní soukromá agentura Constellation má podle Ježková zhruba šest týdnů na vytvoření seznamu maximálně deseti nejlepších uchazečů.

Předloží ho pětičlenné komisi, kde kromě Bočka zasedne i bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka a ministerský náměstek pro sekci ekonomiky a výpočetních technologií Zdeněk Adamec.

"Komise doporučí až tři jména panu ministrovi, který z nich vybere ředitele. K termínům, počtu uchazečů ani k jejich jménům se do ukončení výběrového řízení nemůžeme vyjadřovat," dodala Ježková.

Dlouholetý ředitel Boček skončil v národním podniku oficiálně ke konci loňského roku, od června byl ale v pracovní neschopnosti. Nyní pivovar dočasně vede ekonomický ředitel Petr Žáček.

Nový ředitel bude muset mít magisterský diplom, přednostně v oboru ekonomie nebo chemické technologie. Požadavkem je i minimálně sedmiletá praxe na manažerské pozici v potravinářském oboru. "Nejlépe v pivovarnictví s mezinárodní působností, bez konfliktu zájmů v rámci oboru," dodává výpis požadavků.

Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. V Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Únor ještě sice není ani v polovině, ale v pivovaru na Starém Brně už myslí na Velikonoce. Už po dvanácté tam ve středu dopoledne založili na várku speciálního Zeleného piva, které se začne čepovat a pít právě na velikonoční Zelený čtvrtek.

V České republice to byl před dvanácti lety první pivní speciál, který se na trhu objevil. V současnosti se v pivovarech již připravuje celá řada podobných piv v souvislosti i s jinými svátky v roce, a také zelených piv je už více.

Chuť piva brněnské limitované várky, která je pro letošní rok 4650 hektolitrů, však dává nejen pro tuto příležitost speciálně vybraný chmel, ale především macerát z desítek kilogramů různých bylin a také likér, který se do várky přidává nakonec, za studena, pár dnů před stáčením.

„Naší snahou už není zvyšovat výrobu tohoto piva, jak tomu bylo zpočátku, když jsme s ním přišli poprvé na trh. Proto je produkce již několik let v podstatě stejná. Jde nám spíše o to, aby toto pivo bylo pro konzumenty symbolem určitého vzácného okamžiku, jako je to i po celou dobu vzácným okamžikem i pro nás, pivovarské. I když my si ho užíváme dvakrát. Poprvé, když várku založíme a vlijeme do ní výluh z bylin a podruhé, když je pivo uvařené. Po loňské malé ochutnávce však o zelené pivo mají zájem i na Slovensku, kam poprvé exportujeme zhruba 450 hektolitrů,“ řekl Právu výrobní ředitel Milan Schramm.

Přihlíží i celní správa
A i když složení velikonočního speciálu z Brna je výrobním tajemstvím, jeho chuť, jak alespoň částečně prozradil vrchní sládek Ondřej Koucký, je dána především složením výluhu z desítek kilogramů různých bylin.

„Výluh je velmi silně koncentrovaný a jednou ze základních bylin je i kopřiva dvoudomá. Pečlivě hlídaný je i čas kontaktu výluhu s vroucí vodou. Klíčovou roli v receptuře hraje i světlý ječný slad, který speciálně pro Zelené pivo připravují ve sladovně v Hodonicích. Výroba a parametry tohoto sladu se totiž poněkud liší od těch běžně používaných pro ostatní druhy piv,“ dodal sládek s tím, že se receptura striktně dodržuje stejná.

Vlévání desítek litrů likéru, který pivu nakonec dodává jeho typickou zelenou barvu, je rovněž momentem, kterému jsou přítomni pouze tři lidé z pivovaru, kteří znají recepturu. Zajímavé je, že aktu navíc bude jako vždy přihlížet i pracovník celní správy, neboť jde o použití alkoholu pro další výrobu.

Malešov (Kutnohorsko) - V Malešově na Kutnohorsku rozjíždí výrobu minipivovar, který vznikl rekonstrukcí části hospodářského dvora v sousedství středověké tvrze. Na dvanáctimilionovou investici se složilo kolem 40 lidí, většinou známých nebo kamarádů. I proto má pivovar ve svém názvu přívlastek přátelský. V lednu v Malešově uvařili první várku a počátkem března je plánováno oficiální otevření pro veřejnost, řekl ČTK majitel tvrze Ondřej Slačálek.

Zakladatelé pivovaru záměrně nesháněli velkého investora, ale dali přednost většímu množství drobných akcionářů. "Těch prostředků jsme potřebovali tolik, že bychom tomu investorovi předali kompletně kontrolu nad pivovarem. Takže jsme to nabídli formou akcií, ale záměrně spíš drobným akcionářům, našim kamarádům, podporovatelům a tak. Shromáždili jsme přes 40 investorů, jednotlivců," uvedl Slačálek. Výhodou je to, že nikdo z akcionářů není dominantní.

Technologie umožňuje roční výstav 3500 hektolitrů, tanky pojmou až 1500 hektolitrů. "Náš minimální prodejní cíl je aspoň tisíc hektolitrů. Nevím, jestli se nám to podaří už první rok. Uvidíme, jak to půjde," řekl Slačálek.

Pivovar má vybudovanou distribuční síť, zásobuje hlavně restaurace ve větších městech, například v Praze, Brně nebo Hradci Králové. Uspět v bezprostředním okolí je podle Slačálka složitější, protože místní se více dívají na cenu. Firma funguje už tři roky, v Malešově se ale pivo dosud nevařilo. "Nejdříve jsme si vůbec ověřovali celý koncept tím, že jsme vytvořili vlastní brand a prodávali jsme výrobky někoho jiného. Pak jsme vytvořili vlastní receptury, které jsme ale ještě pořád vařili na jiné technologii někoho jiného, protože jsme neměli pivovar. A teď jsme udělali ten finální krok, protože se ukázalo, že lidem to pivo chutná a že se prodává," popsal rozjezd projektu Slačálek.

První várka byla v Malešově uvařena 21. ledna, 4. března je plánováno oficiální otevření pro veřejnost. Fungovat by měl také obchod, v němž si lidé budou moci kupovat produkty z pivovaru. "A pak chceme s přicházející sezonou, řekněme od května, mít otevřeno i o víkendech formou stánkového prodeje," dodal Slačálek.

Nejstarší zmínka o malešovské tvrzi pochází z roku 1303. V druhé polovině 14. století ji vlastnila bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovci. Po staletí se tu pak střídaly desítky majitelů. Tvrz až do roku 1980 sloužila jako sýpka. O pět let později ji převzala obec a chtěla ji přeměnit na kulturní centrum. Její plány ale ztroskotaly a objekt chátral. V roce 2002 se majitelem tvrze stal Slačálek a začal s její postupnou rekonstrukcí, kterou nyní završil. "Tvrz je komplet zkolaudovaná. I když musím říct, že tam jsou ještě pořád nějaké práce zapotřebí," podotkl Slačálek.

Potkat ženu v tomhle oboru není vůbec obvyklé. Karolína Fialová pracuje jako sládková v pivovaru Raven a pod značkou Létající chroust nedávno uvařila své první vlastní pivo. Jak se k tomuhle řemeslu dostala? Vzali ji ostatní sládci mezi sebe? A jak to dopadne, když do piva nasypete kokos a kakaové boby?
9. února 2017

Jak jste se dostala k pivu?
Po gymplu jsem moc nevěděla, co mám dělat. Vždycky mě to táhlo k vaření, jídlu a potravinám obecně. Nastoupila jsem na Vysokou školu chemicko-technologickou na obor biochemie a biotechnologie, kde se učí sladařství, chmelařství, pivovarnictví. Nejdřív to byla z nouze ctnost a pak mě to hrozně chytlo. VŠCHT jsem ale nedokončila. Teď jsem druhým rokem na pražské vyšší odborné škole Podskalská na oboru pivovarnictví.

Tam je to lepší?
Pro mě určitě, protože to je škola vyloženě pro sládky, a navíc se dá studovat dálkově. Díky tomu můžu rovnou pracovat v oboru, součástí studia jsou praxe a předměty se hodně točí kolem piva. Na VŠCHT musíte obsáhnout chemii, fyziku, matiku i základy molekulární biologie. To studium je mnohem komplexnější, dalo mi velkou preciznost. Na Podskalské vás naučí dělat v oboru. Příští rok ze mě bude certifikovaná sládková.

Jak se přihodilo, že jste začala pracovat v pivovaru?
Ještě při škole jsem s přítelem rozjížděla online pivotéku. Vybrali jsme to nejlepší z českých pivovarů a pak jsem našim zákazníkům posílali poštou, co si objednali. Bohužel byl projekt od začátku de facto odsouzený ke krachu, posílat pivo poštou nejde. Dopravci lahve neustále rozbíjeli. Díky tomu jsem ale poznala hodně lidí v pivovarnictví a celé léto jsme čepovali pivo na pivních festivalech. Atmosféra na nich je neopakovatelná a vrhá velmi dobré světlo na novou pivovarskou scénu, která u nás vznikla tak v posledních třech letech. První vlaštovka byl pivovar Matuška. Teď už zajímavé pivovary vznikají na každém rohu.

Patří k nim i pivovar Raven. Jak se stalo, že vás zaměstnali jako sládka?
Ano, existují teprve rok, ale mají skvělé pivo. Na festivalech jsme propagovali jejich značku a já věděla, že shánějí sládka. Tak jsem se ptala majitele, jestli by to se mnou nechtěl zkusit. Že nezaručuju, že budu hned všechno umět, ale pokusím se. Plácli jsme si.

Není obvyklé, aby sládka dělala žena. Čím to je?
Zaprvé to je tradičně mužská práce, zadruhé je dost fyzicky náročná, toho se člověk nesmí leknout. Tahají se těžké pytle a kolegové tam nejsou od toho, aby mi s nimi pomohli. Nikdo se neptá, jestli to unesu, nebo neunesu. Taky se hodně pije pivo a musíte trochu převzít chlapský humor. Podle mě ani moc žen neví, že by mohly dělat sládka.

Máte pocit, že vás mezi sebe kolegové přijali?
Upřímně řečeno, nikdy jsem moc nepřemýšlela o tom, jestli mě přijmou, nebo ne. Spíš jsem brala jako výhodu, že jsem taková rarita. Na fakt, že jsem sládková, lidé z oboru reagují s údivem a vždycky pozitivně. Ani sama v sobě jsem se nemusela nikdy vymezovat, všichni jsme sládci a máme rádi stejnou věc. Je to dřina, ale když na konci dne stáčíte pivo na spilku a víte, že se povedlo, je to krásný pocit.

Na konci roku jste uvařila první pivo pod vlastní značkou. To je pro každého sládka velký životní milník, ne?
Nespala jsem z toho asi měsíc. Vařila jsem ho s teplotou, protože jsem byla nervózní jak před maturitou. První pivo! První vynaložené peníze, které jdou z mé kapsy. Najednou nevařím pro pivovar – tohle je můj recept, moje pivo. A hlavně: co na něj řekne okolí? Může chutnat mně, ale lidi ho strhají, a člověk může založit novou značku, protože když se hned napoprvé zapíše blbě, je to potom docela náročné.

Jaké pivo jste uvařila?
Chtěla jsem udělat vánoční speciál a začít trochu jinak než ostatní. Takže jsem přišla s tmavým pivem, i když většinou bývá první to světlé. Byl to stout, což je svrchně kvašené tmavé pivo, takové hořké, čokoládové.

Pivo může být čokoládové?
Šlo o vánoční speciál, takže jsem použila tmavé, pražené slady. Jsou voňavé, a když do nich kousnete, je to jako kousnout do praženého kafe. Chtěla jsem tu chuť ještě podtrhnout, takže jsem do toho během vaření přidala kakaové boby a kokos, a další kokos tam přišel i během kvašení.

Do piva se běžně sype kokos a kakaové boby?
Běžně ne, suroviny jsou drahé a dělá to nepořádek. Jakmile se do piva něco vsype, zlobí to, musí se to scedit. V pivovaru Raven, kde pracuju, se razí filozofie, že když už se do piva něco přidává, ať je to kvalitní a nejsou to náhražky. Když se například dělá pomerančová IPA, házejí se tam celé pomeranče. Takže jsem koupila pražené kakaové boby a velký pytel strouhaného kokosu.

Jaké byly ohlasy?
Musím zaklepat, že většinou pozitivní. Premiéra proběhla v Našem mase, kde jsem pivo celý den čepovala. Ne každému se ale člověk zavděčí tmavým pivem, není to líbivka na první pohled. Největší radost mi udělal blog Pivníci – takový český Michelin přes piva. Autoři ochutnali snad všechno, co se ochutnat dá, a každý má strach, co o něm napíšou. Moje první pivo jim chutnalo a pochválili ho.

Kde se vzal název Létající chroust?
Nadšenec, který nemá na vlastní pivovar, může zkusit koncept takzvaného létajícího pivovaru. Vlastní pivovar znamená několikamilionovou investici a malé pivovary často nejsou tak vytížené, aby se v nich pořád vařilo. A tak vzniká prostor pro létající pivovary, které využívají volnou kapacitu těch ostatních.

A chroust?
Můj budoucí manžel se jmenuje Chroustovský. Neuvěřitelně mi se vším pomáhá. Takže jméno našeho pivovaru, který plánujeme, bylo jasné.

Po vlastním pivu tedy přijde i vlastní pivovar?
Pivo už máme odškrtnuté, ale určitě neskončíme u jednoho. Člověk musí budovat značku, než vstoupí na trh. Co bychom dělali s pivovarem, kdyby nás nikdo neznal?

Ten kdo zná Jarošov, zná pivovar. Už zase si můžou zpívat obyvatelé místní části Uherského Hradiště známou písničku od Argemy, aniž by museli nostalgicky vzpomínat na doby, kdy se v Jarošově vařilo pivo. Ve středu 8. února totiž oficiálně otevřel svoji výrobu obnovený Jarošovský pivovar.

Na jejím zahájení byl přítomný také starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, který od počátku podporoval myšlenku navrácení pivovarnictví do Jarošova.

„Jsem rád, že mohu asistovat osobně Jarošovského pivovaru od zrodu samotné myšlenky. Pro mě osobně je dnešní den významný a beru jej jako navrácení jedné z tradic do místní části Uherského Hradiště, tedy výroby piva do Jarošova," prohlásil Stanislav Blaha.

V areálu pivovaru v pražském Braníku, ve kterém se před deseti lety přestalo vařit pivo, našli zázemí různí distributoři potravin a vín či truhláři. Vedle jejich skladů a výrobních prostor zde vznikly i kanceláře nebo sportovní centrum, ve kterém trénují zápasníci a hráči amerického fotbalu a rugby. Sídlí zde i minipivovar Moucha. Z celkových asi 30 tisíc metrů čtverečních ploch je využita zhruba polovina. V pondělí to sdělil Jan Sachr z investiční a realitní společnosti Naxos, která část prostor v areálu pronajímá.

Pivovar založil na přelomu 19. a 20. století spolek sládků a majitelů malých pražských pivovarů a pivo se v něm vařilo až do 31. ledna 2007. Tehdejší majitel nepřehlédnutelné nemovitosti, Pivovary Staropramen, přenesl výrobu branického piva do svého závodu na Smíchově a areál prodal nizozemské skupině ING, která v něm chtěla postavit byty. Po pěti letech areál od ní koupila skupina českých investorů. „Dnes vlastní bývalý pivovar čtyři české fyzické osoby. Víc se zveřejnit nedá," uvedl Sachr.

V areálu je třináct budov
Zájem o komerční prostory v areálu je podle Sachra ale velký. „Areál je dobře situovaný, má vynikající polohu přímo u Jižní spojky. Od roku 2012, kdy areál prodala společnost ING, se prostory postupně rekonstruují," uvedl Sachr.

V areálu je 13 budov, čtyři z nich jsou památkově chráněné. V jedné z budov založili hráči českého týmu amerického fotbalu Prague Black Panthers tréninkové centrum uzpůsobené pro potřeby tohoto sportu. Od loňského října se v něm vedle fotbalistů i fotbalistek připravují také rugbyové týmy a zápasníci smíšených bojových umění MMA.

Někdejším vlastníkem areálu byly Pivovary Staropramen
V objektu, kde dříve bývali pivovarští valaši, je nyní minipivovar Moucha, který se specializuje na spodně kvašená piva a má roční výstav okolo tisíce hektolitrů. „Do budoucna bychom se chtěli rozšířit až na 3000 či 5000 hektolitrů," řekl ředitel pivovaru Petr Moucha. Většina názvů piv jako Moucha, Masařka nebo Mušák jsou laděná k názvu pivovaru. Výjimkou je dvanáctistupňové pivo Moniak, jehož název je upomínka knížecího rodu, ze kterého Moucha podle svých slov pochází.

Někdejší vlastník areálu, Pivovary Staropramen se rozhodl před lety k přestěhování technologiií a zařízení z branického pivovaru v momentě, kdy se dostal na strop své výrobní kapacity, která činila 1,2 milionu hektolitrů.

Značka Bráník na trhu zůstala
„Protože je objekt branického pivovaru na seznamu kulturních památek, nebylo možné jeho kapacitu potřebným způsobem rozšiřovat a museli jsme hledat jiné řešení," řekla mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová.

Značka piva Braník na trhu ale zůstala, i když se v branickém pivovaru už nevaří. "Braník je druhou nejprodávanější značkou v maloobchodu a její roční výstav již před několika lety překročil milion hektolitrů a stále meziročně narůstá. Braník má samozřejmě svou vlastní recepturu a vaří se klasicky na dva rmuty," dodala Mylbachrová.