Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

České restaurace: prodej točeného piva výrazně klesá

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:PortálFinancí.cz

Nástup elektronické evidence tržeb, zákaz kouření v hospodách a další změny, které mnohé hostinské vůbec netěší. To vše s sebou nese úbytek hostů a také výrazně nižší výdělek pro majitele příslušného restauračního zařízení. Točené pivo se sice prodává dál, ale meziroční pokles více než čtyři procenta naznačuje, že tržby budou za letošní rok o poznání nižší.

Pivo se prodává hlavně v obchodech, na točené se už tolik nechodí
Největší pokles spotřeby točeného piva za poslední dekádu. I tak by se dal označit letošní rok, který se nesl celý v duchu EET. V restauračních zařízeních je nutné evidovat novým způsobem tržby už od prosince 2016. Češi přestali chodit do hospod hlavně od léta, a to i proto, že si v nich nemohou dopřát oblíbenou cigaretu. Změna zákona totiž neumožňuje kouřit uvnitř restaurace, výjimku tvoří jen předzahrádky. Ty se ale s nástupem podzimu uzavřou a pravděpodobně ještě prohloubí výpadek příjmů oproti loňskému roku. Za prvních osm měsíců roku 2017 činí meziroční pokles více než padesát milionů prodaných půllitrů piva.

Spotřeba piva se také mírně snižuje, aktuálně činí 143 litrů na hlavu. Neznamená to však, že Češi na pivo nějak zanevřeli, nedopřávají si jej ovšem v restauračních zařízeních. Plechovkové nebo lahvové pivo vyjde levněji, během letních měsíců stoupl jeho prodej o více než šest procent oproti jarnímu období. Na vině je kromě zákazu kouření v uzavřených prostorách a EET také výraznější regulace hazardu. Změny jistě očekávatelné. Na druhou stranu je třeba dodat, že tři podobné změny v jednom roce pak přinesou mnoha restauracím značné problémy. Naštěstí je třeba dodat, že českým pivovarům se poměrně daří (výroba stoupla o necelá dvě procenta za rok), výrazně (o 4,5 % ročně) roste i zahraniční export, vyváží se nejen na Slovensko a do Německa, ale také do Ruska či USA.

Konec volby pivo, nebo víno. Znojemský pivovar dal do moku vinné kvasinky

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Markéta DuškováZnojemský

Ovocná nebo pšeničná piva už zná snad každý. Znojemský městský pivovar ale nyní posouvá pivní speciály ještě o něco dál. V listopadu nabídne k ochutnání pivo vinné.

„Jde o pivo typu ale (svrchně kvašené – pozn. red.). Specifickým prvkem výrobního procesu je použití vinných kvasinek. K chmelení piva byl využit speciální chmel Nelson Sauvin, který pivu dodává společně se zmíněnými kvasnicemi ovocné aroma s tóny po angreštu, bílém vínu a tropickém ovoci,“ popisuje šéf pivovaru Miroslav Harašta.

Podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který na výrobě tohoto piva spolupracoval, jde o naprostý unikát. Takové pivo se nikde běžně nevaří.

Nejzásadnější bylo takzvaně izolovat vinnou kvasnici, specifickou výhradně pro oblast Znojemska. To probíhalo ve vrboveckém vinařství Ampelos.

„V rámci společného výzkumného projektu jsme odebrali vzorky z bobulí a z kvasícího moštu, v laboratoři jsme přečistili a identifikovali získané kmeny kvasinek. Pak probíhala několik týdnů jejich charakterizace – to je například jejich růst při různých teplotách, kvašení cukrů, rychlost kvašení hroznového moštu. Jen některé kmeny ‚postoupily do dalšího kola‘,“ popisuje několikaměsíční proces Dagmar Matoulková z výzkumného ústavu.

Použití konkrétních vinných kvasinek je neobvyklé i podle jednatele Českého pivního institutu.

„Toto pivo bude určitě raritní. Trochu jiným směrem, tedy využitím divokých kmenů vinných kvasinek pro svá spontánně kvašená piva, už se ale vydal pivovar Wild Creatures z nedalekého Mikulova,“ podotýká Tomáš Hasík s tím, že o podobné speciály je mezi milovníky řemeslných piv velký zájem.

„Existuje nespočet možností, jak kombinovat druhy sladu, chmele, kvasinek a dalších možných přísad a vytvořit tak úžasné a neobvyklé smyslové zážitky,“ nastínil Hasík.

Znojemský městský pivovar plánuje vinné pivo představit v první polovině listopadu ve svém podniku HoZpoda na Masarykově náměstí ve Znojmě. Jmenovat se bude Znojemské pivo – Sauvin 11%. V prodeji bude jako čepované i lahvové.

Výsledky ankety Pivo roku 2017 vyhlásilo Sdružení přátel piva

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápoje

Ve čtvrtek 2. listopadu 2017 proběhlo v prostorách pivovaru Kynšperský zajíc v Kynšperku nad Ohří slavnostní vyhlášení ankety Sdružení přátel piva – Pivo roku 2017. Letošní ceny byly uděleny již po dvacáté sedmé a od roku 2002 je vyhlašuje SPP vždy v jiném městě, kraji a na půdě jiného pivovaru. V Karlovarském kraji (i v západních Čechách) je to vůbec poprvé.

Anonymní degustace (25. 9. 2017) druhé části soutěže, za účasti vybraných sládků vedl již tradičně jeden z nejzkušenějších degustátorů nejen u nás, ale i ve světě, a zároveň prezident Českomoravského svazu minipivovarů, pan ing. Jan Šuráň.

Přestože i letošní výsledky se od předchozích v mnohém liší, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. Vyrovnal se i poměr získaných oceněních mezi minipivovary a průmyslovým pivovary. V každém případě v letošním udílení cen dominuje trojnásobné vítězství v „pivních“ kategorií pro pivovar Clock, a ačkoliv nezískal třeba titul Minipivovar roku, nelze o kvalitě piv z jeho produkce pochybovat. V rámci získaných prvních míst se jedná o nový rekord v rámci této soutěže. (Z hlediska počtu celkových umístění na stupních vítězů v jeden rok však nikoliv).

V letošním roce se nám mezi nejlepší oceněné subjekty po delší pauze vrátily dříve často oceňované pivovary, jako např. Herold Březnice, či Rohozec, což hovoří o stabilizaci a kvalitě jejich piv. V rámci výsledků cen SPP je znát, že poměrně rychle tato anketa a soutěž reaguje na trh a kvalitní piva. O tom svědčí například výjimečný a raketový start minipivovaru Zichovec, vybočující nad rámec své velmi těžké a konkurencí nabité kategorii (navíc každý měsíc se zvyšující). Taktéž letošní nositel ceny Sládek roku získal tento titul za svoji činnost během posledních několika měsíců, za ohromné pozvednutí piv v pivovaru Vrchlabská bašta, a nikoliv za dlouholetou činnost ve prospěch pivovarnictví, jako byly jiné ceny v minulosti.

Zajímavostí je určitě cena za Pivní počin roku, s lepší slovní kategorizací jako Pivní příběh roku, která odkazuje na um českých sládků a cit a vášeň pro pivo, a která vybočuje svým přesahem přes hranice České republiky a ukazuje tak trochu na to, že v pivním světě nic není dogma.

Z výsledků:
Absolutní vítězové naříč kategoriemi po skončení úvodní anketní části:

Primátor Weizenbier (kategorie pšeničných piv) 223 hlasů
Bernard Jedenáctka (kategorie světlých ležáků) 180 hlasů
Primátor APAČ (kategorie světlých svrchně kvašených piv) 176 hlasů

V anketní části hlasovalo 45 % členů SPP z 1 459 možných, a to pro rekordních 321 značek piva!

Skokan roku: Rohozec, Třináctka tmavá – který poskočil ve své kategorii z třetí desítky až na třetí místo v letošním roce, což zapadá do rámce jejich hlavní ceny, Pivovar roku.

Kompletní výsledky ankety Pivo roku 2017

Kategorie: Světlé výčepní pivo
Kategorii světlého výčepního má každý běžný spotřebitel zafixovanou jako desítku a v našich podmínkách je to pivo k běžnému konzumaci. V posledních letech ale spotřebitelé přecházejí na silnější piva, a pro pivovary je tak čím dál těžší udržet se v tomto segmentu.

Letošní vítěz svoji kategorii v naší soutěži ještě nikdy nevyhrál, a to přesto, že je dlouhodobě velmi úspěšný v kategorii pivovarů. Jedná se o opravdovou poctivou desítku, tedy se stupňovitostí nad deset procent EPM. Letošním vítězem se stává výčepní pivo Hubertus, z pivovaru Kácov.

Hubertus, světlé výčepní pivo 10° / Pivovar Hubertus Kácov
Bernard Desítka / Rodinný pivovar Bernard
Únětická 10° / Únětický pivovar

Kategorie: Světlý ležák
Světlému ležáku neřekne nikdo u nás jinak než dvanáctka a v českých podmínkách se jedná zcela nepochybně o královskou kategorii. Spotřebitelé tato piva poslední roky vyhledávají čím dál více právě na úkor takzvaných desítek.

Letošním vítězem je tak trošku jiné pivo, kde je použita původně anglická technologie chmelení za studena a pivo tak má vyšší chmelové aroma. Letošním vítězem je krásně plný a výrazný Bakalář za studena chmelený z pivovaru v Rakovníku.

Bakalář za studena chmelený / Pivovar Bakalář
Bernard Jedenáctka / Rodinný pivovar Bernard
Břevnovský Benedict, Klasická 12° / Břevnovslý klášterní pivovar sv. Vojtěcha

Kategorie: Speciál
Kategorie světlých speciálů je neskutečně pestrá a rozmanitá, přičemž jediným společným jmenovatelem je pro ně pouze minimální obsah mladiny 13 %.

Letošním vítězem je absolutní nováček se 45 jednotkami hořkosti, příjemně chmelové pivo a i přes větší stupňovitost stále skvěle pitelné, Clock No Idols! 13° India Pale Lager.

Clock No Idols! 13° India Pale Lager / Clock, řemeslný pivovar Potštejn
Sládkova 15° / Pivovarský dvůr Chýně
Primátor Exkluziv 16° / Pivovar Primátor

Kategorie: Polotmavé pivo

Kategorie polotmavých piv, stejně jako následující kategorie piv tmavých, je vyhlašována bez rozdílu stupňovitosti. V této kategorii mohou být i piva řezaná.

Vítězem se již po třetí za sebou (a získal tak hattrick) stal pivovar Bernard, se svým pivem Jantarový ležák, dokvášený v lahvi.

Bernard Jantarový ležák / Rodinný pivovar Bernard
Svijanský Fanda 11% / Pivovar Svijany
Klostermann polotmavý ležák / Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice

Kategorie: Tmavé pivo
Tmavá piva jsou opředena řadou mýtů a kuriozit (například že po tmavém pivu se rychleji vyvíjejí jisté ženské partie, či že tmavé pivo je sladké). Ani jedna z těchto tezí není pravdivá, a přestože obsahuje tmavé pivo o něco více zbytkového cukru než světlé, chuť by měla být spíše pražená.

Letos se na první místo vrací vítěz z let 2005, 2011 a 2013, pivo vařené ze čtyř druhů sladů Bernard Černý ležák s jemnými kvasnicemi z pivovaru v Humpolci.

Bernard Černý ležák / Rodinný pivovar Bernard
Budweiser Budvar B:Dark / Pivovar Budějovický Budvar
Rohozec Třináctka tmavá / Pivovar Rohozec
Eliška, tmavé speciální pivo / Měšťanský pivovar v Poličce

Kategorie: Pšeničné pivo
Kategorie pšeničných piv se v naší soutěži vyhlašuje sice teprve popáté, ale svorně vítáme, že výrobců tohoto pivního stylu je stále více. Jedná se o pivní styl, který byl v českých zemích ještě před cca 200 lety nejrozšířenější (než ho vytlačil klasický český ležák).

Letos poprvé vyhrává tuto kategorii pivo z průmyslového pivovaru (a před tím věčně druhý), Primátor Weizenbier z pivovaru v Náchodě. Pivo ověnčené mnoha prestižními mezinárodními oceněními.

Primátor Weizenbier / Pivovar Primátor
Sv. Norbert pšeničné světlé / Klášterní pivovar Strahov
Herold Bohemian Hefeweizen / Pivovar Herold Březnice

Kategorie: Svrchně kvašené světlé pivo
Další velmi různorodá kategorie, pro všechna světlá piva svrchně kvašená bez rozdílu stupňovitosti (s výjimkou pšeničných).

V této kategorii nastala poněkud kuriózní situace, protože vítězství z loňského roku sice vítěz obhájil, ale se zcela jiným pivem. Vítězem v této kategorii je výborně pitelný Clock No Idols! 15° American IPA, z pivovaru v Potštejně.

Clock No Idols! 15° American IPA / Clock, řemeslný pivovar Potštejn
Primátor APAč 11° / Pivovar Primátor
Bernard Bohemia Ale / Rodinný pivovar Bernard

Kategorie: Svrchně kvašené (polotmavé/tmavé) pivo
Rovněž v kategorii barevných „ejlů“ a jiných svrchně kvašených piv dochází v posledních letech k obrovskému nárůstu, čemuž vděčíme zejména minipivovarům.

Letošní vítězství si odnáší stejně jako v předchozí kategorii Potštejnský pivovar, a to se svým pivem Clock Twist 14° American Red IPA s krásným karamelově-chmelovým aroma.

Clock Twist 14° American Red IPA / Clock, řemeslný pivovar Potštejn
Sv. Norbert Sakura Dark Ale / Klášterní pivovar Strahov
Primátor stout / Pivovar Primátor

Kategorie: Minipivovar roku
Sdružení přátel piva je jediným subjektem, který může vyhlašovat kategorii Minipivovar roku, díky registraci této značky na Úřadě průmyslového vlastnictví.

Spotřebitelé mohou být z nárůstu počtu minipivovarů převelice šťastní, protože se nyní ročně otevírá kolem 50 nových pivovarů a aktuálně jejich počet již atakuje číslo 400. Kde se vývoj zastaví nikdo zatím nedokáže předpovědět.

Letos oceněný pivovar je v anketě Sdružení přátel piva nováčkem a založen byl v roce 2012. Kvalitou i ekonomicky je velice úspěšný, o čemž svědčí nejen dnešní ocenění, ale i skutečnost, že nedávno otevřel svojí novou výrobní jednotku v Lounech. Letošním vítězem se stává rodinný minipivovar Zichovec.

Rodinný pivovar Zichovec / Zichovec
Klášterní pivovar Strahov / Praha
Pivovarská bašta / Vrchlabí

Kategore: Pivovar roku
I v této kategorii je SPP jediným subjektem, který takto oceňuje u nás průmyslové pivovary.

Lze říci, že až donedávna v této kategorii, na rozdíl od kategorie předchozí, počet pivovarů stále klesal. Aktuálně to již přestává platit, neboť mnohé minipivovary se stávají natolik úspěšnými, že z hlediska ročního výstavu již překračují magickou hranici roční produkce ve výši 10 000 hl, a tak se stávají pivovary průmyslovými. Letošním vítězem je menší průmyslový pivovar, který by se ještě na přelomu tisíciletí počítal do kategorie minipivovarů, protože měl produkci pod 10 000 hl, nicméně to už dávno neplatí, aktuální produkce se pohybuje kolem 70 000 hl. Letošním vítězem se stává nádherně nově zrekonstruovaný Pivovar Rohozec s velmi pestrou nabídkou spodně kvašených piv.

Pivovar Rohozec / Malý Rohozec
Únětický pivovar / Únětice
Pivovar Primátor / Náchod

Kategorie: Sládek roku
Letos oceněný sládek se narodil takřka na den přesně 40 let po konci války, v rodině, která kupodivu nemá žádné vazby na pivovarství. Vždy měl zálibu v chemii, ale ke studiu pivovarství na potravinářské průmyslovce ho mírně navedl až jeho táta. Po úspěšném odmaturování nastoupil na Vysokou školu chemicko-technologickou, kde byl ale nejvíce deprimován tím, že zatímco se prokousával prvními ročníky mnohdy nezáživnou chemií, jeho bývalí spolužáci z Podskalské již všude možně vařili pivo. Věnoval se tak alespoň domácímu vaření piva.

Po absolvování vysoké školy získával praxi postupně v pivovaru Krušovicících, v minipivovaru na Bulovce u Františka Richtera, v pražském Jihoměstském pivovaru a poté v Pivovarské baště ve Vrchlabí. Následovala zkušenost na Novém Zélandu, po návratu v roce 2012 začal působit v nově vzniklém minipivovaru na Luční Boudě. A ještě než se v roce 2014 vrátil zpět do Krkonošského medvěda ve Vrchlabí, stihl i profesní zastávku v průmyslovém pivovaru Krakonoš.

Náš letošní laureát velice rád v pivovarství experimentuje a hraje si s pivními styly, ale nejraději ze všeho má tradiční český ležák. Je jím Petr Bednář, toho času sládek z minipivovaru ve Vrchlabí, který pozvedl místní piva na nejvyšší možnou úroveň.

Kategorie: Pivní počin roku
Ocenění v této kategorii nevyhlašuje Sdružení přátel piva pravidelně každý rok, naposledy se tak stalo v roce 2014.

Letos má ocenění poněkud pikantní příchuť, protože svým způsobem putuje do blízkého zahraničí, konkrétně do Německa. Je zejména příběhem roku o tom, co mohou zlaté české ručičky v podání českého sládka způsobit v jednom ospalém německém pivovaře Palmbräu v Eppingenu. Letošní nositel této ceny, Zdeněk Prokop, je bývalý zaměstnanec Budvaru, kde pracoval šest let a díky praxi, která byla součástí intenzivního kurzu němčiny, se dostal do pivovaru Palmbräu. Zde se přes vařiče a podsládka velice rychle stal hlavním sládkem. Před jeho příchodem byl pivovar personálně nezajištěn, měl kapacitní problémy a napříč celou výrobou se táhla mikrobiální kontaminace, která měla velice negativní vliv na kvalitu výsledných piv. Náš nový sládek zavedl kvalitní systém řízení kritických bodů a zcela přepracoval systém a řízení sanitací. Takto konsolidovaný pivovar dnes pod jeho vedením produkuje nově celosezónně osm špičkových piv. Navíc přidává každý měsíc jedno speciální sezónní. Pivovar aktuálně vystavuje již 35 000 hl piva ročně.

K pivu se náš letošní oceněný dostal díky praxi na střední škole, kterou vykonával v amsterodamském pivovaru Maximilian. Od té doby ho pivovarství už nepustilo a studium na Vysoké škole chemicko-technologické už bylo jen logickým dalším stupněm.

Pro ocenění za pivní počin roku si Zdeněk Prokop přichází za to, jak během krátké doby dokázal výrazně pozvednout kvalitu produkce v pivovaru Palmbräu, tedy v zemi, kde pivo je též doma.

Pivovar Ferdinand loni zvýšil výrobu, navařil přes 25 300 hektolitrů piva

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKFerdinand

Benešovský pivovar Ferdinand v loňském roce uvařil 25.372 hektolitrů piva, z toho 13 procent na export. Předloni to bylo zhruba 24.000 hektolitrů. Dnes to na setkání s novináři uvedli zástupci firmy. Podle výroční zprávy ve Sbírce listin pivovar loni mírně snížil zisk na 3,3 milionu korun. Provozní výnosy se pivovaru loni snížily zhruba o pět milionů korun na 81,6 milionu.

Letos by měl být podle výroční zprávy výstav minimálně stejně vysoký jako loni. Většinu produkce pivovar s 33 zaměstnanci prodává v Česku, zásobuje zejména Benešov a širší okolí a Prahu, ale i Ústecko, Pardubicko nebo jižní Čechy. "Společnost úspěšně pokračovala ve spolupráci se zahraničními obchodními partnery Slovenska, Ukrajiny, Dánska, Švédska, Číny, Kanady, Anglie, Finska a nově i Ruska," dodala firma.

Součástí pivovaru je sladovna, která loni vyrobila 2302 tun humnového sladu, meziročně o 200 tun více. Necelá pětina sladu se spotřebovala na výrobu vlastního piva, zbytek se prodal v ČR, 28 procent se vyvezlo do zahraničí. "O náš slad je velký zájem, více ho ani z důvodu kapacity vyrobit nemůžeme. Sladovna je na sto procentech své kapacity. Kupují ho od nás jiné pivovary i minipivovary," uvedl jednatel pivovaru Petr Dařílek.

První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Rozmach pivovarnictví násilně přerušil vpád švédských vojsk. Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinad d'Este nechal postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho vlastníkem je česká společnost bez zahraniční účasti. Letos tak pivovar slaví 120 let od založení, na trh například nově uvedl bezlepkový ležák.

Asie láká české pivovary. Krušovice míří na čínský trh

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrKrušovice

Zhruba 550 milionů hektolitrů piva vypijí ročně obyvatelé Číny. Z toho pouhých 34 tisíc hektolitrů pochází z Česka. Na obřím čínském trhu, který je i z hlediska výroby ve výši zhruba 480 milionů hektolitrů největší na světě (Česko vaří ročně 20,5 milionu), teď zkusí štěstí i česká dcera koncernu Heineken. Trojka mezi zdejšími pivovary tam od příštího roku začne exportovat značku Krušovice.

„Ze vzdálenějších zemí dlouhodobě vyvážíme krušovické pivo například do Vietnamu, Izraele a také Iráku. Momentálně připravujeme export krušovického piva do Číny, kde je velký zájem o české ležáky,“ potvrdila LN mluvčí Heinekenu ČR Jana Austová Pikardová.

Nejde ze začátku o zanedbatelné množství, i když z pohledu celého čínského trhu je to kapka v moři. „Na příští rok plánujeme dovézt do Číny více než půl milionů třetinkových lahví Krušovic Imperial,“ dodává Pikardová.

Krušovice mezi top značkami
Značce Krušovice nahrává fakt, že ji mateřská společnost Heineken zařadila mezi osm top mezinárodních značek celé skupiny s cílem rozšířit jejich export do významného počtu zemí.

Českému exportu jednoznačně vládnou země Evropské unie. Zdejší pivovary do 25 z nich vyvezly loni 3,7 milionu hektolitrů, což je 84 procent celého českého exportu piva. Na 73 zemí mimo EU připadá jen 687 tisíc hektolitrů. Nejvíc putuje do Ruska a Jižní Koreje.

Čína je, na rozdíl třeba od Vietnamu, pro naprostou většinu tuzemských pivovarů dosud neobjevenou asijskou zemí. Pivo tam nevyváží ani lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj, i když podle nepotvrzených informací LN jeho majitel – japonský koncern Asahi – o této možnosti uvažuje, ani dvojka Pivovary Staropramen. Ty se prosazují spíš v Jižní Koreji, Japonsku a Vietnamu a nově i v dalším vzdáleném kontinentu – v Austrálii.

Z největších českých producentů tak dosud exportuje pivo do Číny jen čtyřka trhu Budějovický Budvar, případně z menších pak částečně skupina Pivovary Lobkowicz, která však podobné údaje nezveřejňuje.

A je tedy možné, že většina dosavadního exportu do Číny ve výši 34 tisíc hektolitrů (6,8 milionu půllitrů) pochází z Českých Budějovic.

Budvar prodává své pivo ve 20 asijských zemích, nejvíc ve Vietnamu. „Asie je pro nás z dlouhodobého hlediska strategický kontinent, protože podle prognóz tam poroste celková spotřeba piva a bude se zvyšovat i poptávka pro prémiových importovaných pivech. I my zde tedy vidíme významnou obchodní příležitost,“ uvedla vedoucí exportního oddělení Budvaru Renata Pánková.
S Asií a konkrétně s Koreou má velké plány i Prazdroj. Připadá na něj 118 tisíc hektolitrů z celkem 129 tisíc hektolitrů, které tam vyvezly loni české pivovary. Korejci si za pivo rádi připlatí – v hospodě tam prý za půllitr piva Pilsner Urquell zaplatí v přepočtu i 500 korun.

Český Kozel předčí Guinness?
Aktuálně v Koreji prodává Prazdroj zhruba 40 tisíc hektolitrů černého piva značky Velkopopovický Kozel, což je polovina toho, kolik v zemi prodá světový lídr v černém pivu irský Guinness. Jenže zatímco Guinness roste na korejském trhu údajně o pět až devět procent ročně, český černý Kozel každoročně o 50 procent. „Očekáváme proto, že bychom mohli do dvou let Guinness dorovnat a v horizontu tří let převzít roli lídra,“ věří si mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.
Pivovary spoléhají na to, že české prémiové značky mají v Asii dobrý zvuk a lze je tam prodávat s mnohem vyšší marží než v Evropě. I tak ale podle odborníků z branže nemá takový export velký ekonomický smysl a vzdálené trhy budou pro český vývoz spíše doplňkovou záležitostí.

„Každý velký světový výrobce jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ říká nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

Mezi nejlepšími pivy letos trojím vítězství uspěl pivovar Clock

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKClock

Pivovar Clock z Potštejna uspěl hned třikrát v anketě o Pivo roku 2017, kterou pravidelně pořádá Sdružení přátel piva. Vyhlašování se letos konalo v pivovaru Königsberger Bier v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku. Anketa letos udělila ocenění ve 12 kategoriích, kromě jednotlivých druhů piv i pro nejlepší minipivovar, pivovar, sládka roku a pivní počin.

"Naši členové vybírají ze všech piv, které se v Česku vaří. Takže do soutěže se piva nenominují. V této anketní části se objevilo celkem 321 značek a nejlepší piva z každé z těch kategorií postupují do anonymních degustací, u kterých se už sepisuje klasický degustační protokol," popsal ČTK pravidla pro hodnocení piv předseda Sdružení přátel piv Tomáš Erlich.

Přestože se letošní výsledky od předchozích ročníků v mnohém liší, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. Vyrovnal se i poměr mezi oceněnými minipivovary a velkými pivovary. Letos jasně dominoval se třemi vítězstvími v pivních kategoriích Clock, řemeslný pivovar Clock Potštejn. Vyhrál v kategorii speciál, svrchně kvašené světlé i svrchně kvašené polotmavé pivo.

Mezi světlými výčepními pivy uspělo pivo Hubertus 10° pivovaru Hubertus Kácov. Nejlepší světlý ležák je letos Bakalář za studena chmelený pivovaru Bakalář Rakovník. Mezi speciály získal hlavní cenu Clock No Idols! India Pale Lager pivovaru Clock. V tmavých pivech vyhrál Bernard Černý ležák, v polotmavých opět Bernard s Jantarovým ležákem. Celkově ale v anketní části soutěže získal nejvíce hlasů Primátor Weizenbier z pivovaru Primátor v Náchodě, který uspěl i v kategorii pšeničných piv.

Z minipivovarů byl letos oceněn Rodinný pivovar Zichovec a mezi pivovary pak Pivovar Rohozec. Sládkem roku se stal Petr Bednář z minipivovaru ve Vrchlabí. Pivním počinem roku je výrazné pozvednutí kvality produkce, kterou dosáhl sládek Zdeněk Prokop v německém pivovaru Palmbräu.

Podle Erlicha se v Česku stále drží trend vzniku nových pivovarů, které vaří nejen klasická piva, ale i různé speciály. "S tím, jak lidé chtějí zkoušet nové a nové chutě, pivovary vytvářejí i experimentální piva," řekl ČTK.

Na předávání cen dnes zaznělo, že ročně v Česku přibývá okolo 50 minipivovarů a jejich celkový počet se už blíží 400. Některým z nich se daří natolik, že se výstavem přesouvají do vyšší kategorie velkých průmyslových pivovarů.

Produkce pivovaru Zlínský švec roste, o malé pivovary je zájem

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKZlínský Švec

Produkce zlínského pivovaru Zlínský švec roste. Loni uvařil asi 3000 hektolitrů piva, letos by se měl výstav zvýšit o dalších 200 hektolitrů, řekl dnes ČTK Jaroslav Kučera z obchodního oddělení pivovaru. Zájem o malé pivovary podle něj stále roste. "Lidé to zkouší. Byť malých pivovarů stále přibývá, pěstuje se takzvaná pivní turistika. Lidé cestují po minipivovarech a ochutnávají," uvedl Kučera.

Zlínský švec nabízí sedm druhů piv, nyní uvařil sládek Martin Velísek spodně kvašený vídeňský ležák. "Nový ležák má 11 stupňů a je charakteristický svou polotmavě rudou barvou a jemně nahořklou kořeněnou chutí. Napoprvé jsme uvařili tisíc litrů vídeňského ležáku," řekl Velísek. Barvu i specifickou chuť tvoří z větší části vídeňský slad, který v pivovaru smíchali s klasickým světlejším plzeňským sladem. "Převažuje vídeňský slad, ale konkrétnější nebudu. Každý pivovar má svou tajnou recepturu a i my jsme poměr víceméně odhadli," uvedl sládek. K hořkosti přispěl chmel odrůdy žateckého poloraného červeňáku. "Tento máme nejoblíbenější a využíváme jej k vaření většiny našich piv," řekl Velísek.

K nejoblíbenějším pivům pivovaru patří podle Kučery jedenáctistupňový světlý ležák a jedenáctistupňový polotmavý ležák, který získal loni ocenění Regionální potravina Zlínského kraje. "Čas od času uvaříme i další speciály, například medovou dvanáctku nebo v létě osmistupňové pivo pro cyklisty," řekl sládek. Asi 40 procent produkce se vypije v pivnici pivovaru v podhradí ve Zlíně-Malenovicích. "Zbytek dodáváme do pivnic od Vizovic po Uherské Hradiště," řekl Kučera. Lidé si mohou koupit také sudy či pivo v plastových lahvích.

Zlínský švec navázal na původní domovarnickou zkušenost Martina Velíska, který začal vařit pivo v Sazovicích u Zlína. "Od začátku jsme byli rozhodnuti soustředit se pouze na vaření ze základních surovin a neexperimentovat s koncentráty nebo sladovými výtažky," řekl Velísek. Ve Zlínském kraji je několik minipivovarů, funguje například pivovar Maxmilian v Kroměříži, Karlovský minipivovar Pod Pralesem ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku či vsetínský minipivovar Valášek.

Česko je třetím největším producentem chmele na světě.

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Jan Prokeš

● V Česku se letos vypěstuje zhruba 6500 tun chmele. Více ho vyrobí jen ve Spojených státech a v Německu.
● Více než polovina české produkce se vyveze. V posledních letech vzrostl význam Číny, která se stala druhým největším exportním trhem.
● Čeští chmelaři překonali finanční krizi a plocha chmelnic od roku 2013 opět roste.

Pěstování chmele v Česku, jež v předchozích letech zasáhly důsledky světové finanční krize, zažívá opět dobré časy. Po loňském vydařeném roce bude nadprůměrná i letošní sklizeň. Chmelnice nyní skupují i velcí hráči jako Agrofert nebo Ladislav Chvátal, vrcholový manažer investiční skupiny PPF, která jeho nákupy nekomentuje.

Podle odhadů Svazu pěstitelů chmele se letos sklidí zhruba 6500 tun "zeleného zlata". Asi pětina se ho vyveze do Číny, která se po Německu stala pro české chmelaře druhým nejvýznamnějším trhem. Na export míří zhruba polovina tuzemského chmele.

V posledních letech navíc opět roste i rozloha chmelnic. Ta se od krizového roku 2008 trvale zmenšovala až na minimum před čtyřmi lety. Nyní se chmel pěstuje na 4700 hektarech, tedy ploše asi sedmi tisíc fotbalových hřišť. Na začátku 90. let však byla plocha chmelnic v porovnání s dneškem dvojnásobná.

Minipivovary pomohly
Chmelnic v době ekonomické krize ubývalo především proto, že lidé koukali u piva hlavně na cenu, a pivovary proto nakupovaly levnější hořký chmel. Pěstitelé kvalitnějších aromatických odrůd kvůli tomu trh opouštěli. Situace se obrátila až v roce 2013. Mohl za to i trend minipivovarů, které své větší konkurenty donutily znovu vařit také kvalitnější piva.

"Poptávka po levném pivu zůstane vždy, ale stále častěji si chce člověk pochutnat a za půllitr piva zaplatí klidně i 50 korun. To, že velké pivovary začínají opět vařit aromatická piva, nám dost pomohlo," říká Stanislav Roháček, spolumajitel firmy PP servis, která je se zhruba 450 hektary chmelnic největším výrobcem chmele v Evropě.

V Německu, další chmelařské velmoci, mají největší pěstitelé zhruba poloviční velikost. "Vlastnictví je tam hodně rozdrobené, nebýt komunismu, bylo by to u nás stejné. Po zestátnění vznikaly velké celky a ty se pak po revoluci privatizovaly," vysvětluje Roháček.

Chmel láká i velké firmy
Do chmelnic v poslední době vstoupili silní hráči, jako je Agrofert nebo Ladislav Chvátal z PPF. Jeho Agro-Chmel vlastní přibližně 300 hektarů chmelnic a je druhým největším pěstitelem v Česku. Holding Agrofert pak vlastní tuzemskou trojku, Zemědělskou společnost Blšany.

Příchod velkých investorů do byznysu s chmelem si Roháček vysvětluje hlavně zájmem o zemědělskou půdu. "Generace, která získala půdu během privatizace, odchází a ti, kteří nemají nástupce, se poohlížejí po výhodném prodeji. A do čeho jiného by tito lidé měli investovat, když ne do půdy," tvrdí.

Většina sklizeného chmele míří za hranice. "Na vývoz směřuje okolo 80 procent naší produkce," potvrzuje Zdeněk Rosa, předseda představenstva družstva Chmelařství, pod které patří největší obchodník s chmelem Bohemia Hop. Stále více chmele se prodává do Asie, kupují ho hlavně pivovary v Číně a Japonsku.

"Naším hlavním zákazníkem je Plzeňský Prazdroj, na druhém místě je Čína a pak další domácí pivovary, jako třeba Budvar," uvádí Roháček, který s chmelem obchoduje prostřednictvím své dceřiné firmy Arix.

Export míří také do Austrálie, USA nebo Jihoafrické republiky. Loni čeští obchodníci vyvezli asi 3800 tun chmele v hodnotě 988 milionů Kč.

Žatec se snaží zachránit Dreherův pivovar, hledá mu jediného vlastníka

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava Strnadová

Na začátku 20. století patřil Dreherův vývozní pivovar v Žatci k největším Evropě. Dnes v jeho areálu parkují autobusy, část prostor slouží jako skladiště, autodílna a větší část je opuštěná. Unikátní architektonickou památku se nyní město snaží zachránit.

„Areál a přilehlé pozemky, které jsou vhodné k rodinné zástavbě, vlastní tři majitelé. Jednáme s nimi. Nebrání se tomu, aby někdo celý areál odkoupil. Jejich finanční požadavky jsou reálné,“ uvedla starostka Zdeňka Hamousová.

„Naším cílem je najít investora, který by se stal jediným vlastníkem areálu, celý jej zrekonstruoval a vdechl mu nový život,“ dodala.

Podle ní by se tam mohlo opět obnovit vaření piva, areál je vhodný i pro další podnikatelské a turistické aktivity.

Město jedná také s Národním zemědělským muzeem o případném vybudování výstavní expozice. Dreherův pivovar je architektonický skvost a má velký potenciál. Rekonstrukce ale vyjde na stovky milionů korun.

Možností dotace na revitalizaci
„Je zde ale možnost čerpat peníze z dotačních titulů, například na revitalizaci brownfieldů,“ doplnil místostarosta Žatce Jaroslav Špička.

Jednu z budov, bývalou varnu pivovaru, si pronajali jako soukromé osoby žatecká starostka s místostarostou a architekt města Jiří Vaníček, který vypracoval studii možného využití areálu.

„Chceme tady pořádat akce pro veřejnost a seznámit je nejen s historií areálu, ale i jeho potenciálem,“ vysvětlila Hamousová.

Dreherův pivovar je od roku 2015 kulturní památkou, město ho zařadilo do souboru chmelařských památek v žádosti na zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO.

V areálu byla naposledy Fruta
Areál se začal stavět v roce 1898 jako Žatecký spolkový pivovar, v roce 1926 se přejmenoval na Dreherův vývozní pivovar. Pivo se z něj vyváželo do řady zemí.

„Měl dvě sladovny se dvěma hvozdy, varnu s vodárenskou věží, kotelnou a strojovnou a ležácké sklepy s lednicí a stáčírnou, správní budovu i další hospodářské příslušenství. Vlastnil také pozemky a činžovní domy,“ popsala areál žatecká historička Milada Krausová.

Pivo se tam vařilo do roku 1948. Poté byl areál využíván ke konzervování. Poslední firmou, jež v něm působila, byla Fruta.

Neorenesanční průmyslová stavba pivovaru je unikátní i svým vzhledem. Pozornost poutají fasády z červených cihel a zdobné detaily z pískovce.

Strategicky bylo zvoleno i umístění. Nachází se v těsné blízkosti u železniční dráhy na Plzeň, u silnice na Chomutov a u řeky Ohře, ze které bral pivovar potřebnou vodu.




Budvarka získala ocenění Red Dot za vysokou kvalitu designu

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:České nápojeBudvar

Koncept značkových restaurací BUDVARKA získal prestižní mezinárodní ocenění Red Dot za vysokou kvalitu designu. Autorem designu je české IO Studio vedené architektem a designérem Lukou Križkem. První BUDVARKA byla otevřena letos v březnu a nyní již fungují tři. Další čtyři restaurace této sítě se připravují. Do dvou let by BUDVARKY měly fungovat ve všech krajských městech i v dalších vhodných lokalitách.

Porota prestižní mezinárodní soutěže Red Dot Award: Communication Design 2017 vyhlásila v pátek 27. října vítěze letošního ročníku. Odborníci letos posuzovali přes 8000 projektů v 18 hlavních kategoriích z 50 zemí. Budějovický Budvar získal ocenění Red Dot za projekt značkových restaurací „Original pivnice BUDVARKA“, který navrhl tým českého IO Studia vedený architektem a designérem Ing. Arch. Lukou Križkem. Dalšími členy tvůrčího týmu byli Ing. Radek Bláha a grafik Jan Padyšák.

„Red Dot je zřejmě nejprestižnější soutěž na světě a já si ocenění nesmírně vážím. Je skvělé, že BUDVARKA zaujala porotu, složenou z mezinárodně uznávaných osobnosti současného designu,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

„Naším cílem bylo vytvořit moderní restauraci pro náročné hosty, a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice, ve které si lidé mohou naplno vychutnávat prémiovou značku Budweiser Budvar. BUDVARKA je prostor s lidským rozměrem, kde se člověk cítí příjemně a uvolněně. Proto je důležitou složkou navrženého konceptu také optimismus s prvky humoru, který je našemu národu tak blízký,“ vysvětluje Luka Križek z IO Studia. Flexibilní interiér je možné aplikovat v různých typech prostorů od historických po moderní. Z praktického pohledu je velmi důležitá jednoduchost montáže navrženého mobiliáře.

„Důkazem toho, že se nám záměr podařil, je spokojenost hostů a provozovatelů ve třech BUDVARKÁCH, které již fungují v České republice. Ocenění Red Dot navíc potvrzuje, že design BUDVARKY nyní patří do mezinárodní špičky,“ dodává Luka Križek.

Síť značkových restaurací BUDVARKA se bude výrazně rozšiřovat. „Již jsme zahájili realizaci dalších čtyř BUDVAREK. Do dvou let chceme tyto značkové restaurace ve všech krajských městech i v dalších vhodných lokalitách,“ uzavírá Robert Chrt.

O soutěži Red Dot
Pro profesionální hodnocení rozmanitosti v oblasti designu se Red Dot Design Award rozděluje na tři disciplíny: Red Dot Award: Product Design, Red Dot Award: Communication design a Red Dot Award: Design Concept. Soutěž Red Dot Award je jednou z největších světových soutěží v oblasti designu a organizuje ji Design Zentrum Nordrhein Westfalen. Odborná porota posuzovala nejlepší světové návrhy poprvé již v roce 1955. Název a značku ocenění Red Dot vytvořil v devadesátých letech 20. století profesor Dr. Peter Zec. Od té doby se symbol Red Dot stal vysoce ceněnou mezinárodní pečetí vynikající kvality designu. Více informací naleznete na adrese www.red-dot.org.

Poděkování všem, kteří se podíleli na konceptu BUDVARKA
Projekt BUDVARKA byl zahájen již v roce 2015. Jeho úspěšné ukončení by nebylo možné bez tvrdé práce a nadšení mnoha lidí, kteří si zaslouží zvláštní poděkování: patří mezi ně řada současných i bývalých kolegů z Budějovického Budvaru, IO studio, dodavatel interiéru Interiors, stavební firmy Demostav a Japsten a samozřejmě také všichni provozovatelé tří BUDVAREK, které již dnes nabízejí hostům své služby.

Diplom ocenění Red Dot 2017O konceptu BUDVARKA
BUDVARKA představuje moderní řetězec restaurací se silnou vizuální přítomností značky Budweiser Budvar. Je to prostor, ve kterém by se lidé měli cítit příjemně a uvolněně. Proto je důležitou složkou navrženého konceptu také optimismus s prvky humoru. Flexibilní interiér je možné aplikovat v různých typech prostorů od historických po moderní. Z praktického pohledu je velmi důležitá jednoduchost montáže navrženého mobiliáře. Zařízení BUDVARKY je navrženo z mnoha originálních prvků, které výborně doplňují dřevěné židle tradiční české značky TON. Důraz byl kladen na použití kvalitních přírodních materiálů v interiéru. Návštěvníky zaujmou zejména následující komponenty:
- kónické polosloupy připomínají sklenici s přetékající pivní pěnou,
- výčep inspirovaný typickým černým budvarským sudem,
- výplně stěn obložené pivními tácky skládanými do geometrické kompozice,
- kožené opěráky lavic šité ve tvaru pivních lahví,
- centrální osvětlení inspirované pivními přepravkami,
- nástěnné grafiky v pěti různých variacích: stylizované motivy víčka, přepravky, láhve, sklenice nebo potrubí pivovarské technologie vnášejí do interiéru pomocí hravých kompozic další vtipný a silný prvek,
- dlažba skládaná jako mozaika do tvaru pivních přepravek ze tří barevných odstínů keramiky, která navazuje na grafiku stěn,
- motiv nápisu BUDWEISER, skládaný z jednotlivých písmenek frézovaných z masivního dubu, který je v interiéru často používaný i na drobných detailech nábytku nebo svítidel.

Barevné řešení interiéru vychází z přirozené barevnosti přírodních materiálů. Další barvy jsou pak komponovány v monochromatické paletě tak, aby byl interiér sladěn v jednom barevném tónu. Volně stojící mobiliář je proveden v přírodním světlém dubu. Dubové obklady stěn jsou tónované do šedého odstínu. Černě zbarvené zámečnické prvky kontrastují s měděnými narůžovělými detaily. Čalouněné prvky jsou provedeny z brašnářské kůže.

Součástí designového řešení restaurace BUDVARKA jsou i originální jídelní lístky, pivní tácky, porcelánové stojany na příbory, porcelánové misky na podtácky, přepravky na dochucovadla a kompletní venkovní značení restaurace.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.04.2018 17:166.162/6.162