Novinky a zajímavosti ze světa piva

Podle monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen byl nejsilnějším inzerentem v segmentu alkoholických nápojů za poslední rok Pilsner Urquell.

Sedm z deseti internetových Čechů pije alkohol alespoň jedenkrát do měsíce, necelá polovina nejméně jednou do týdne. Pivo se drží na první příčce nejčastěji konzumovaných alkoholických nápojů – 39 % Čechů, kteří alespoň někdy pijí alkohol, ho pije nejméně jedenkrát týdně. I ti, kteří pijí v letních měsících alkohol více, pijí nejčastěji pivo – konkrétně alespoň jednou týdně je to v létě 65 % z nich.

Výzkum společně realizovaly agentury Nielsen a Ressolution Group. Proběhl metodou online sběru na vzorku necelé pětistovky respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 18 let.

Výsledky výzkumu doplňují data monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen, v nichž jsme se zaměřili na inzerci alkoholických nápojů. Vyplývá z nich, že největší objem reklamy měla za poslední rok značka Pilsner Urquell.

Více než sedm z deseti (72 %) Čechů dle výsledků výzkumu konzumuje alkoholické nápoje alespoň jednou za měsíc. Více než čtvrtina dokonce pije alkohol nejméně dvakrát do týdne (27 %), což se týká spíše mužů než žen (35 % vs. 18 %). Dalších 21 % dotázaných ho pije jednou týdně. Ve frekvenci jednou týdně a častěji pijí alkohol nejvíce respondenti s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním (53 %), v nejmenší míře ho v této frekvenci naopak pijí respondenti se základním vzděláním (40 %). Deklarovaných abstinentů je v české online populaci aktuálně 10 %.

Nejčastěji konzumovaným alkoholickým nápojem je v české dospělé populaci stále pivo. Běžně (v průběhu celého roku) ho alespoň jednou za týden konzumuje až 39 % těch, kteří pijí alkoholické nápoje. Druhé místo zaujímá víno, které alespoň jednou týdně pije 22 % respondentů, následované míchanými drinky, jejichž konzumaci alespoň jednou týdně v průběhu celého roku deklarovalo 7 %.

I Češi, kteří pijí alkohol v letních měsících více, sáhnou nejčastěji právě po pivu. Dle výsledků výzkumu je to v létě alespoň jednou týdně dokonce 65 % z nich. Druhým nejoblíbenějším letním alkoholickým nápojem zůstává víno, které v létě pije alespoň jednou za týden 42 % dotázaných. Celkem oblíbené jsou v létě i cidery, které si alespoň jednou za týden dá 19 %. Čtvrté místo pak patří míchaným drinkům: aspoň jednou týdně je v tomto období pije 18 %.

Češi, kteří alespoň někdy pijí míchané drinky, se častěji spoléhají na to, že jim je připraví profesionál. Jejich přípravu doma preferuje 34 % z nich, zatímco spíše v barech/hospodách/restauracích si míchané drinky dává 44 % dotázaných. 23 % dotázaných nemá preferenci a kombinuje vlastní přípravu a konzumaci v restauračních zařízeních.

Z míchaných drinků dotázaní Češi nejčastěji pijí ty, jejichž základ tvoří rum (32 %). Oblíbený je ale také gin, který v míchaných drincích preferuje 27 % dotázaných. Na třetím místě se v žebříčku četnosti konzumace umístily drinky se základem z vodky (21 %).

Diviš byl geniální vynálezce bleskosvodu, Purkyně geniální vědec, Ressel geniální konstruktér. A geniálním sládkem pak byl František Ondřej Poupě, zakladatel odborného českého pivovarnictví a hlavně „vynálezce“ piva moderního typu.

Do 18. století se vařila jiná piva než dnes. Byla hutnější konzistence a na současné poměry netradiční chuti. Pak ale pokrokový český sládek František Ondřej Poupě (1753-1805) přesvědčil ostatní sládky, aby používali výhradně ječný slad.

Reformátor Poupě
Známá je jeho zásada: pšenici na koláče, oves pro koně a jen ječmen na pivo. Navrhl řadu nových zařízení pro výrobu sladu a piva a zmenšil dávky chmelu, čímž se pivo zesvětlilo.

Jeho mimořádné nadání bylo rozšířeno mezi další sládky prostřednictvím první české učebnice nazvané Počátkové základního naučení o vaření piva, kterou Poupě vydal v roce 1801. Na sklonku života se postaral i o to, že v Brně vznikla první pivovarská škola svého druhu v Evropě. Tady se rekrutovali nejlepší čeští, ale i zahraniční sládci.

„Pils“ převezme celý svět
Svět tiše zírá v úžasu, čím vším se české země zasloužily o rozvoj piva. Není to ale vše. V roce 1842, přesně 5. října, se v Plzni poprvé uvařil Prazdroj – pivo tzv. plzeňského typu.

Jde o označení piv, které se vyrábějí podobně, tedy spodním kvašením (existuje rovněž spontánní a svrchní kvašení). Pivem plzeňského typu se označuje prvotřídní světlý ležák s chmelovou chutí, jenž se podává chlazený mezi 7 až 9 °C.

I díky Poupěho revoluci přišel s 19. stoletím zlatý věk českého pivovarství. Vedle menších pivovarů vznikla i největší a stabilní šestka na trhu:

Plzeňský Prazdroj (1842), Smíchovský Staropramen (1869), pivovar Gambrinus v Plzni (1869), Starobrno (1872), Velké Popovice (1874) a Budějovický Budvar (1895).

19. století bylo v Čechách 1052 pivovarů, v roce 1912 už jen 666, po I. světové válce 526 a v roce 1946 pouze 260. Dnes existuje necelých 150 pivovarů a minipivovarů.

Pivovar Radegast pro letošní ročník festivalu Colours of Ostrava připravil zbrusu novou „vodní zónu“, nachystal speciální videomapping a vylepšil venkovní zónu před Radegast Pubem. O kvalitu čepování a pivní servis se postará na 300 proškolených výčepních.

Pivovar Radegast je tradičním partnerem multižánrového hudebního festivalu Colours of Ostrava. „Přes 10 let se zaměřujeme na to, aby návštěvníci festivalu dostávali pivo Radegast v té nejlepší kvalitě. Kvalita čepování a pivního servisu je naší trvalou prioritou. Školíme výčepní, průběžně výčepy kontrolujeme, na vybraných místech čepujeme do skla a z tanků nebo zájemce učíme, jak má správně načepované pivo vypadat,“ říká Petr Klíma, Senior Brand manažer značky Radegast.

Úspěšná hospoda Radegast Pub, kde se čepuje pivo do skla a probíhá škola čepování pod dohledem nošovických sládků a mistrů výčepních, bude znovu zasazena do budovy Národního zemědělského muzea na stejném místě jako loni. Populární vyvýšená venkovní zóna s výhledem na hlavní festivalové podium dostane vzdušnější podobu s více přírodními materiály. „Velkým lákadlem bude speciální videomapping promítaný na stěnu muzea. Vytvořili jsme také originální letní kolekci dárkových předmětů, oblečení a suvenýrů se značkou Radegast,“ doplňuje Petr Klíma.

Návštěvníci festivalu si vychutnají pivo Radegast a další značky ze sortimentu Plzeňského Prazdroje na 235 výčepních kohoutech včetně rychlovýčepu, který zvládne načepovat až 30 piv za jednu minutu. Takové pivo se bude čepovat na 13 místech a k dispozici budou i čtyři velkoobjemové cisterny s celkovou kapacitou 36 000 piv. Ve stanech Radegastu bude nachystáno přibližně 3000 míst na sezení. Pivní servis bude mít pod palcem 300 proškolených výčepních a 12 pivovarských techniků. Speciální týmy budou průběžně kontrolovat kvalitu čepování a celého servisu na všech výčepních místech.

Při vaření piva patří voda k těm nejdůležitějším surovinám. Proto se Pivovar Radegast snižování spotřeby vody v pivovaru a podpoře dalších projektů zaměřených na ochranu vodních zdrojů dlouhodobě věnuje. Sám nošovický pivovar patří v šetření vodou při výrobě piva k těm nejlepším na světě. „Snižovat spotřebu vody nebo vracet vodu do krajiny však dokážeme jen společnými silami, proto se snažíme do této problematiky zapojovat také veřejnost. V nové vodní zóně na festivalu si lidé zábavnou formou vyzkouší na vlastní kůži, jaké to je vracet vodu do krajiny, kam patří. Po splnění hořkého úkolu, naplnění sudu na dešťovou vodu, získají pivní odměnu,“ upřesňuje Petr Klíma.

Na festivalovém čepu návštěvníci najdou výčepní pivo Radegast Rázná 10, světlý ležák Radegast Ryze Hořká 12 a mimořádně hořký Radegast Ratar. K bohaté a pestré pivní nabídce se přidají plzeňský ležák Pilsner Urquell, nealkoholická piva a radlery Birell, cidery Frisco a piva z experimentálního pivovaru Proud.

Máme tady léto, slunce pálí, láká k vodě nebo za pohodou na letní festivaly. Ke všem krásám tohoto času přijde vhod možnost hasit žízeň Jarošovským Letňákem s vyšší hořkostí, plnou chutí a neodolatelnou pěnou!

Jarošovský Letňák 11% je totiž uvařen podle vlastní receptury, ze tří druhů sladu a vybraných chmelů. Inspirací sládka pro toto pivo byl pivní styl Summer ALE.

"Je to svěží pivo, vařené infuzním způsobem a zakvašené svrchními kvasnicemi. Vyjma chmelení na varně zde bylo použito i chmelení za studena," vysvětluje Milan Esender, vrchní sládek. "Očekávejte velmi dobrou pitelnost, se svěží, ovocně-kvasnicovou vůní. Po napití je dobře rozpoznatelná chuť jahod, malin a melounu. Střední říz a nižší pěnivost pak jen podtrhují zvolený pivní styl," dodává sládek.

Na přelomu prázdnin se těšte na Letní filmovou školu, kde kvalitu filmové produkce podtrhnou produkty z Jarošovského pivovaru.

Experimentální pivovar Proud se po roce vrací na festival Colours of Ostrava. Ke stávajícím speciálům, které vloni návštěvníky nadchly, letos přidává novinku. Poprvé bude na čepu KISSeláč Višeň. Velmi osvěžující sytě červené pivo s nápadnou ovocnou vůní po zralých višních. V chuti převládá střední kyselost doplněná lehkým sladovým tělem s krátkým dozníváním.

„Na Colours of Ostrava jsme byli poprvé vloni a moc nás potěšil velký zájem a příznivé reakce na naše piva, takže letos se rádi vrátíme. Colours of Ostrava a vlastně obecně festivaly či podobné akce vnímáme jako skvělou příležitost získat přímou zpětnou vazbu. Vidíme bezprostřední reakce okamžitě po ochutnání některého z našich piv a zároveň můžeme s lidmi diskutovat o jednotlivých pivních stylech či konkrétních pivech. Nakonec tak získáváme i inspiraci k vytvoření nových limitek,“ říká ředitel experimentálního pivovaru Proud Michal Škoda.

Během všech čtyř festivalových dnů, od 19. do 22. července, budou návštěvníkům v chill out zóně k dispozici spolu s KISSeláčem Višeň i další speciály z Proudu: Yuzu Pale Ale, KISSeláč Švestka, Maracuja Ale, IPL Ceres, TheMže, Veer, Ventill a nealko Proovan. Chill out zóna nabídne nejen vítané osvěžení a díky zastřešení také úkryt před sluncem i deštěm, ale i herní zónu s fotbálkem, deskovkami či pukecem a miniexpozici zajímavých výtvorů, které vznikly recyklací plechovek a etiket. Pivovar Proud totiž nově používá 500ml plechovky namísto nevratných lahví o objemu 750 ml. Vedle rostoucí obliby mezi spotřebiteli je dalším důvodem také menší dopad recyklovatelných plechovek na životní prostředí oproti jednorázovým lahvím.

O pivovaru Proud
První várka piva byla v plzeňském experimentálním pivovaru Proud uvařena 29. 9. 2020. Do konce roku 2022 Proud uvedl na trh přes 30 různých piv. Základní portfolio tvoří: TheMže – English Pale Ale 10, Ventill – ležák 11, Soutock – žitná IPA 13, Cotel – Stout 14, Veer – West Coast IPA 14 a nealkoholické pivo Proovan. Sortiment doplňují sezónní speciály, limitované edice piv či oblíbená řada Barrel Aged (piva stařená v dubových sudech po whisky či víně). Mezi oceněními z prestižních pivovarských soutěží, která Proud získal, je například 2. a 3. místo v kategorii speciály – svrchně kvašená piva v soutěži Zlatý pohár Special Pivex 2023. Piva z Proudu jsou v prodeji v eshopu, na Rohlík.cz a Košík.cz, ve vybraných prodejnách Albert v Plzni, Praze a Brně, v pivotékách a ochutnávkových pivnicích po celé republice i na akcích či festivalech. Aktuální informace na webu pivovaru v sekci Kam na pivo.Proud sídlí v Plzni, v bývalé elektrárně na soutoku řek Mže a Radbuzy. Pivovar je součástí Plzeňského Prazdroje, ovšem v nejvyšší možné míře působí samostatně a nezávisle. Návštěvníkům je přístupný v rámci komentovaných prohlídek spojených s ochutnávkou.

Jižní Čechy skýtají mnoho krásných míst. Ať už jimi projíždíte autem nebo na kole, na klikatících se silnicích míjíte husté lesy České Kanady, rybníky, líně se vlnící kopce a vesnice plné selsky barokních stavení. Jednou z nich je vesnička Obora, která se nachází kousek pod Táborem. Na první pohled ničím zásadním nevyniká: uprostřed rybník, na kraji kravín a dlouhé lány plné ječmene, kam oko dohlédne. Pozornost však začíná jitřit chmelnice, pivovar, v kravíně roboti a vedle pole stanice na bioplyn, která zásobuje teplem kus vesnice. Za výdobytky, které by vůbec neoznačil za moderní, stojí progresivní sedlák a majitel pivovaru Obora Martin Novák.

S pivovarnictvím začal Martin Novák jednoduše proto, že ho bavilo domácí vaření piva. A jelikož měl jako sedlák k dispozici dostatek místa v podobě staré stáje na svém hospodářství a k tomu asi 495 hektarů půdy, řekl si, že nebude troškařit a kromě pivovaru začne pěstovat i vlastní chmel a ječmen pro zásobu ječného sladu. Právě na chmelnici začíná naše prohlídka Obory.

„Martin tady hospodaří posledních třicet let. A celou dobu je hodně progresivní a úplně soběstačný – všechno si vypěstuje a vyrobí. Takže když začal vařit pivo, což bylo někdy v roce 2015, řekl si, že si i pro něj vše vypěstuje sám. Vysadil tak ječmen na slad a chmel, konkrétně čtyři základní české druhy. Voda je pak z vrtu na pozemku, takže třeba takový ležák je vážně stoprocentně z Obory,“ vysvětluje Štěpán Klíma, brand manažer pivovaru.

Na chmelnici roste Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Kazbek, Premiant a Rubín. Když v Oboře vaří speciální várky piva, objednávají pro ně chmely ze zahraničí, protože podle Martina Nováka nemá cenu v jižních Čechách pěstovat třeba chmel z Kalifornie. Celá produkce je navíc úzce propojená s kravínem. Hnůj od krav totiž může sedlák využít na polích, ale zároveň ho svádí do obrovských nádrží, které jsou součástí bioplynky.

„Bioplynovou elektrárnu tady nechal Martin vybudovat už před více než deseti lety. Celé to totiž do sebe krásně zapadá. Z hnoje v nádržích se dá vyrobit elektřina a při procesu vzniká ohromné množství tepla. Z toho se ohřívá voda, kterou tady využíváme na vytápění, na vaření piva a zároveň se s ním ohřívá třetina vesnice napojená na teplovod. A zbytky z vaření piva, jako je mláto nebo ovoce z výroby kyselých piv, se dávají zase kravám,“ říká Klíma.

Krávy a roboti
Krávy si tady tak skutečně libují. Kromě toho, že mají díky zbytkům z pivovaru pestrou stravu, je jejich domov krásně čistý a na kravín překvapivě voňavý. Při bližším prozkoumání si člověk všimne, že má každá nasazený obojek. Nejde totiž o jen tak ledajaký kravín, ale o kravín obsluhovaný roboty. Jeden krávy dojí – stačí, když si k němu dojdou –, druhý odklízí nečistoty a přisunuje jim krmivo. Lidé z vesnice a okolí si sem navíc mohou každý den přijít natočit čerstvé, robotem nadojené mléko.

Díky tomu, že krávy pomáhají Martinovi Novákovi vyrábět elektřinu, se jeho pivovaru zase tolik nedotkla energetická krize. Naopak ještě její přebytky dodává do sítě. A další zbytkové teplo, aby nepřišlo vniveč vůbec nic, posílá do skleníku, který si postavil jen tak pro radost. Má v něm spoustu zeleniny, rozličné rostliny, v jezírku dvojici želv a exotické ryby. Díky tomu, že je zde celoročně asi 35 stupňů, v něm rostou také citrony.

„Poslední várka byla hodně velká, takže jsme ji využili při vaření speciálního letního piva. Použili jsme do něj citrony z jižních Čech,“ směje se Klíma, když procházíme kolem vzrostlých citronovníků. A dodává, že Martin Novák všechny tyhle cirkulární, udržitelné a jinak vznosně nazvané záležitosti nedělá proto, že aktuálně ve společnosti hodně rezonují. Dělá je proto, že mu dávají smysl, baví ho. A proto, že k farmaření ani jinak přistupovat neumí.

Nejvíce se pivovar Obora rozeběhnul během pandemie covidu, jelikož právě v té době začal Martinovi Novákovi pomáhat budovat značku Štěpán Klíma. Zrovna když se zavřely všechny hospody, dorazila do Obory nová stáčečka na plechovky – což byl pro pivovar stěžejní moment, jelikož se jeho pivo mohlo začít snadno prodávat přes e-shop do všech koutů Česka. Pandemie tak paradoxně přispěla k tomu, že se pivovar dostal do mnohem širšího povědomí milovníků piva.

Postupně se tak pivo z Obory dostalo i do některých obchodních řetězců, ale také do hospod po celé České republice a aktuálně také na Slovensko. Z e-shopu si ale objednávají i pivaři z okolních evropských zemí. V současnosti se tady vaří dvakrát až čtyřikrát týdně a loni zdejší varny vyprodukovaly 3 388 hektolitrů piva, tedy asi 700 tisíc piv o objemu půl litru. Označením minipivovar se přitom může honosit, dokud nepřekoná hranici 10 tisíc hektolitrů ročně.

Na jednu várku kyseláče skoro tuna malin
Všechna piva jsou pak nefiltrovaná a nepasterizovaná a největší odbyt mají klasická desítka, jedenáctka a dvanáctka, které putují především v tancích rovnou do hospod. V Oboře se ale zaměřují také na speciály v podobě ovocných kyseláčů – na takový malinový je potřeba 750 kilo čerstvých malin, jelikož Martin Novák nechce používat hotová pyré ani sirupy. I v tomto případě si raději to, co může, udělá sám.

Oblíbené jsou i „legrácky“ v podobě takzvané pastry sour Luscious Lonely Virgin, při jehož výrobě se používá pro smetanový efekt laktóza a ovesné vločky. Obsahuje také černý rybíz, ostružiny, maliny, javorový sirup, kakaové boby a vanilku, takže výsledná chuť připomíná pivo spojené s mléčným šejkem. Pro někoho možná divočina, i takové experimentální – a nutno říct, že skutečně chutné – záležitosti se ale v pivovaru Obora rodí.

Po prohlídce pivovaru objíždíme ještě lány, které k hospodářství Martina Nováka patří. „Tady v té části byl vysazený ječmen loni, takže letos ho nechává Martin ležet ladem, aby si půda odpočinula. A támhle vzadu je vidět uměle vytvořený rybník. Je totiž nesmysl, aby na poli nebyla vůbec žádná vodní plocha, jak nás to tady spoustu let učili komunističtí zemědělci,“ ukazuje rukou Klíma.

V pivovaru Obora tak rozhodně nejde jen o pivo. Činorodý sedlák v malé vesnici vybudoval soběstačný ekosystém, ze kterého těží i místní obyvatelé a díky pivu si plody jeho práce může užít kdokoliv, kdo ho ochutná. Martin Novák přitom nesleduje žádné trendy, ke svému hospodaření prostě jen přistupuje tak, aby ho mohl dělat co nejdéle a ideálně ho mohl předat další generaci. Což vypadá nadějně, jelikož opratí v pivovaru se již chopila jeho nejstarší dcera.

Pivovar Starobrno pozval letos už podruhé na návštěvu „k sobě domů“. Za skvělou muzikou, zábavou a samozřejmě pivem se lidé mohli vypravit v sobotu 15. července a zpestřit si tak prázdninové odpoledne a večer. Vstupné se neplatilo a milovníci pěnivého moku si užívali pivo po třiceti korunách.

Stejně jako při minulé slavnosti Starobrno připravilo program se stejným cílem: navodit příjemnou sousedskou atmosféru tak, aby se návštěvníci cítili dobře. Sázkou na jistotu tak jsou vždy populární exkurze do pivovaru, u příležitosti této akce je nabídli pořadatelé zdarma. Zájemci si s průvodcem mohli projit všechny hlavní provozy – varnu, prostory, kam ústí cylindrokonické tanky k dokvašování piva a z ochozu si prohlédnou linku k vyfukování, plnění a balení PET lahví. Lidé se na místě dozvěděli vše o výrobě piva i používané technologii.

Další pivní slavnost pivovar naplánoval na 9. září, kdy návštěvníky čeká další akce. Tentokrát se uskuteční na horním nádvoří pivovaru od dvou do osmi hodin. Vstup nebude z ulice Hlinky, ale horní branou pivovaru.

Pivovarnictví se věnuje už přes 30 let a procestoval kvůli tomu i pořádný kus světa. Brněnský sládek Martin Hrubeš (50) je přesvědčen, že pivo je velmi zdravou potravinou a plní i demokratickou funkci. „Všichni jsou si u něj rovni,“ vysvětlil

Když se v mládí rozhodoval, kam půjde studovat po základní škole, lákala ho chemická průmyslovka. „Chemie je úžasný obor, ale tenkrát se ještě dávalo dětem na školách doporučení, zda jsou „vhodné“ ke studiu a já v této kategorii nebyl. Nastoupil jsem proto na učiliště v Českých Budějovicích na obor: Biochemik pro výrobu piva a skladu,“ vysvětlil sládek pocházející z Českého Krumlova.

Vařil pivo po celém světě
V té době byl nejen mezi pivaři oblíbený film Postřižiny. „Měl na mě ale vliv jen z hlediska poetiky zpracování, ne z hlediska povolání. Inspirací mi byla spíše Magda Vašáryová, ale ta jí byla pro většinu mužů v dorosteneckém věku,“ přiznal Hrubeš s úsměvem.

Po vystudování se Hrubeš naplno pustil do výroby piva. „Za ty roky to bylo určitě přes deset milionů piv. Mnozí kolegové z branže toho mají za sebou víc,“ hned přiznal sládek.

Málokdo z nich se ale může pochlubit tím, že pivo vařil i za oceánem, konkrétně v Austrálii. Kromě toho Hrubeš působil i v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu, Arménii či v Gruzii.

Jinde jsou sladší
„Někde jsou sladší a z pohledu českého piva málo chmelená a dozrálá. Rozhodně ale nebudu říkat, že tamní piva jsou špatná. Jsou jiná. Navíc v posledních deseti letech tam šla kvalita hodně nahoru,“ upozornil sládek.

Ten také pozoruje postupnou proměnu tuzemských pivařů. „Už dávno neplatí, že někdo si vypije svých patnáct kousků jednoho druhu a jde domů. Dnešní zákazník je zvídavý a chce ochutnávat. To je dobře, protože z mého pohledu má pít hodně lidí málo piva a ne naopak,“ vysvětlil.

Člověk musí mít vizi
Pivo má podle Martina velmi silnou funkci. „Musíme si uvědomit, že má úžasné složení. Přestože obsahuje asi 90 % vody, jde o velmi zdravou potravinu. Navíc plní sociální a psychologickou, všichni jsou si u něj rovni,“ zdůraznil Hrubeš.

Podle brněnského sládka navíc pivovarnictví vede člověka k zodpovědnosti. „Pivovar a sládek musí mít zodpovědnost, vizi na delší dobu a ne žít přítomným okamžikem. Nemůžete si dovolit rozhazovat, musíte zvažovat každou investici. Také musí být trpělivý, zdvořilý a slušný,“ přidal zkušenosti z praxe.

Nejlepší sládek
Hrubeš stál u zrodu hned několika řemeslných pivovarů, například Bítov, Kytín, U Tomana nebo Glokner. Nyní působí jako vrchní sládek v brněnském pivovaru Moravia a Lucky Bastard, kde už uvařil přes 500 várek piva.

V říjnu 2022 byl vyhlášen nejlepším sládkem na Prvním Svatováclavském festivalu piva na Králickém Sněžníku. První místo získal i v soutěži Pivex a letos vyhrál i London Beer Competition 2023.

Proniknout do tajů výroby piva a její historie pomáhá studentům Univerzity Palackého v Olomouci experimentální pivovar. Na starost jej má Lukáš Kučera z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty, jehož hlavním vědeckým zaměřením je ale analýza archeologických nálezů.

„Byl jsem v roce 2017 přizván do týmu pro detailní chemickou analýzu velkého bronzového vědra, které se našlo na Pardubicku u obce Kladina. Zkoumali ho odborníci z různých oblastí, například botaniky či palynologie (archeologická metoda, jež se zaměřuje na zkoumání tvaru a stavby pylů – pozn. red.),“ uvádí Kučera.

Po důkladné analýze odebraných vzorků dospěli experti k závěru, že vědro před třemi tisíci lety sloužilo k vaření prosného piva s příměsí hořkých bylin.

Odborníci z Výzkumného a výukového minipivovaru Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity a pracovníci destinační oblasti Budějovicko společně uvařili limitovanou várku piva, které nazvali Budějčák. Chtějí jí propagovat Pivní stezku Budějovicko.

Na první ochutnání vás navnadí typická nahořklost ležáku a až potom se v ústech rozvinou výraznější ovocné citrusové tóny. Přitom není tolik navoněný nebo až příliš kyselý.

Tak chutná novinka českobudějovického pivovarnictví s jednoduchým názvem – Budějčák. Jde o India Pale Lager, který uvařili odborníci z Výzkumného a výukového minipivovaru Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně s pracovníky destinační oblasti Budějovicko.

„Naše pivo se vařilo stejným procesem jako ležák, který je pro Českobudějovicko, ale vlastně i pro celou republiku, typický. Ale nachmelili jsme ho třemi druhy zajímavých voňavých chmelů pocházejících z Austrálie či Nového Zélandu,“ říká o letním speciálu za destinační oblast Budějovicko Vojen Smíšek.

V univerzitním pivovaru navařili 200 litrů Budějčáka, který má obsah alkoholu 4,5 procenta. A kde ho bude možné ochutnat?

„V litrových lahvích si lidé pivo mohou koupit v informačních centrech v Českých Budějovicích, v Týně nad Vltavou a v Hluboké nad Vltavou. Čepované jsme nabízeli ve studentském klubu Kampa v areálu univerzity,“ přibližuje Smíšek s tím, že se jedná jen o velice limitovanou várku.

V Kampě tak například narazili jen dva sudy. „Je možné, že se asi na hodně zájemců nedostane, ale Budějčákem chceme především propagovat další podniky na naší Pivní stezce Budějovicko. To je náš hlavní cíl. Ti, na které nezbyde, mohou ochutnat další piva z vybraných míst na stezce,“ doplňuje Smíšek.

Pracovníci z destinační oblasti Budějovicko se chtějí více zaměřit na propagaci pivní stezky. Do ní patří dva velké budějovické pivovary a devět menších – jak ve městě, tak v okolních obcích.

„Rádi zveme lidi nejen na naše památky, ale také na tradici vaření a ochutnávání piva z velkých i malých pivovarů,“ přibližuje Smíšek funkci Pivní stezky Budějovicko