Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Po dřině přišla odměna! Chlapi z Heřmanic nacpali pivovar do starého sklepa

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaHeřmanický

Makali po večerech a o víkendech, aby si splnili sen o vlastním pivovaru. Nadšenci z Ostravy – Heřmanic se dočkali loni, kdy v tamní restauraci Beseda otevřeli pivovárek, který dělá radost nejen početné komunitě kamarádů a známých.

Vznik nového minipivovaru je v našem kraji pořád velkou událostí, a to přesto, že jich tady máme celkem už čtyřicet. Jak v minulých dvou letech ukazoval seriál Magazínu PATRIOT „Pivní mapa“, na cestách za pivem je vždy co objevovat.

Každý příběh malého pivovaru je unikátní a platí to i pro ten, za kterým jsme jeli do ostravských Heřmanic. Čekal tam na nás Lubomír Noga, profesí „ajťák“, který si vysnil, že vedle vedení úspěšné firmy zvládne ještě jeden projekt ze zcela odlišného oboru.

Spojil síly s dlouholetým kamarádem, kterému patřila restaurace Beseda, a když se v roce 2015 naskytla šance koupit do ní pivovarskou technologii od kolegů z Hukvald, neváhal. Pravidelné čtvrteční schůze bylo na čase obohatit vlastním pivem.

Dřina stála za to
„Říkali jsme si, že máme ideální podmínky. Našli jsme místního sládka, který se tomu chtěl věnovat a navíc díky tomu, jak je hospoda postavená, jsme mohli pivo pouštět z tanků přímo na výčep,“ říká majitel pivovaru.

Idylická vidina však trvala jen krátce. Sklepní prostory byly totiž ve zdevastovaném stavu. Co s tím? Díky místním nadšencům, kterých je kolem třiceti, se zkrátka musela ze sklepa odnosit nějaká ta „hromádka“ suti. Dohromady to dalo 70 tun.

„Chlapi to tady odedřeli za stravu a za pivo. Makalo se spousty měsíců po večerech a o víkendech. Je to zkrátka komunitní záležitost,“ usmívá se Lubomír Noga, který pivovárek občas nazve místní klubovnou, kde lze rozptýlit všednodenní starosti.

Od zahájení bouracích prací uplynuly ještě další dva roky, než byl Heřmanický pivovar zcela dokončen. Slavnostně jej otevírali v září loňského roku.

„Pivovaru se všichni věnujeme po práci. Není v tom žádná honba za ziskem. Spíše je to o návratu k řemeslu, které existuje stovky let, ale průmyslovou výrobou bylo málem zničeno,“ vyjadřuje názor na vývoj kolem tradiční práce sládků nejen na Ostravsku.

V Heřmanicích používají automatiku jedině na hlídání teplot v ležáckém sklepě a ve spilce. Nerezovou technologii, která předtím fungovala dvanáct let v Hukvaldech, postupně zrenovovali a vybavili novými prvky v podobě ventilů či těsnění.

Kapacita varny je 250 litrů, ve spilce je dvanáct kvasných nádob a v ležáckém sklepě dvacet čtyři tanků o stejném objemu.

„Vaříme ležáky plzeňského typu, a to klasicky na dva rmuty. Nastálo máme na čepu světlou a tmavou jedenáctku, světlou dvanáctku a polotmavou třináctku. Děláme však i různé speciály jako medové nebo kávové pivo,“ pokračuje Lubomír Noga.

Připomínka hornické minulosti
Jak přiznává, o jejich pivo tu a tam projeví zájem některá z okolních hospod, ale většina produkce se vypije v domovském podniku. A tak tomu bude i v dalších letech. V Heřmanicích chtějí zůstat sví.

„Chceme si hlavně udržet kvalitu. Myslím si, že naše pivko lidem chutná a že se nám vyplácí poctivý přístup k vaření i k údržbě pivovaru. Vždyť zkušení sládci říkají, že právě správný přístup dělá dobrý výsledek,“ myslí si majitel pivovárku, který má zřejmě jako jediný v republice v logu těžní věž.

Konkrétně se jedná o výjimečnou tzv. kozlíkovou věž, která byla dominantou bývalého Dolu Heřmanice, dříve zvaného Rudý říjen. Jeho éra definitivně skončila celkovou likvidací v roce 1998.

Tehdejší havíři by určitě měli radost, že se v jejich revíru našli synci, kteří nezapomněli na to, co Heřmanice kdysi zdobilo. Možná by se ale divili, že majitelem pivovárku je odborník na informatiku.

„Podnikám v IT oblasti a pivovar je pro mě hlavně radost. Je to vysněný projekt, který mě moc baví. Důležité je, že vidím, jak jsou lidi z pivovaru nadšení a jak rádi se k nám vracejí,“ dodává na závěr Lubomír Noga, který v pivovaru hostí také školní exkurze či zvídavé domácí vařiče.

O zlatý soudek piva bude soutěžit 46 pivních značek

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

O hlavní ocenění v soutěži Zlatý soudek Pivex se bude letos v Brně ucházet 46 značek piv, z toho od dvou pivovarů ze Slovenska. Je to nejvíce v pětileté historii soutěže. Uvedli to zástupci pořádající agentury Snip. Vítězové budou známi na galavečeru pivovarníků a sladovníků 26. února, kdy budou vyhlášeni i vítězové starší soutěže lahvového piva Pivex.

Prodej sudového piva v minulosti pravidelně klesaly na úkor lahvového, případně piva v plechovkách a PET lahvích. Proto před pěti lety organizátoři vymysleli soutěž sudového piva. Zájem o ni pravidelně roste.

"Na pivním trhu citelně pociťují úbytek konzumentů nejen pivovary, ale hlavně provozovatelé restaurací a tradičních hospod. Stále ubývá konzumentů, a to pod vlivem tvrdého protikuřáckého zákona," uvedl Jiří Morávek z agentury Snip.

Organizátoři chtějí připomenout letošní sté výročí vzniku Československa, do soutěže tak přizvali slovenské pivovary. Zatím se jim přihlásily Pivovary Topvar a Remeselný pivovar Karpat.

Odborníci hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek bude určen součtem bodového hodnocení z obou kol. Dnes začalo i druhé kolo hodnocení soutěže lahvových piv Pivex. Tam pivovary přihlásily 53 značek, což je o 13 více než v loňském roce. Jsou mezi nimi zejména piva velkých pivovarských skupin, ale také produkty Rodinného pivovaru Bernard z Humpolce.

Loni vyhrál se svým Grandem mezi světlými ležáky pivovar Zubr z Přerova. Stejný pivovar si také odvezl vítězství v kategorii světlých výčepních piv se značkou Classic a získal titul pivovaru čtvrtstoletí. Soutěže se v kategorii lahvových piv zúčastnilo 40 značek.

Pivo ze zoo? Ve Dvoře Králové otevřou Safari pivovar

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Ondřej StratilíkSafari

Světlý a tmavý ležák. To má být hlavní tahák nového minipivovaru, který v polovině letošního května otevře v areálu královédvorského Safari.

Už od loňského podzimu se v Zoo ve Dvoře Králové nad Labem usilovně staví. Rekonstrukcí prochází budova Restaurantu Lemur, který bude mít nově dvě patra. Vzniká tam i nový minipivovar. „První várka by měla být uvařená v polovině května, 99 procent produkce se spotřebuje přímo v zoologické zahradě,“ popisuje Igor Mašín z firmy Safari Gastro, která bude minipivovar provozovat.

Základem sortimentu má být „výborný“ světlý a tmavý ležák, doplňovat je budou i sezonní speciály, včetně těch svrchně kvašených. V plánu je tak například pšeničné pivo. „Varna bude mít kapacitu 500 litrů, maximální roční výstav je vypočítaný na 1000 hektolitrů,“ upřesňuje Mašín. Technologii dodává zkušený sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl.

Až se Safari pivovar letos na jaře rozběhne, ve Dvoře Králové nad Labem půjde už o druhý pivovar. Doplní značku Tambor, která po třicetileté odmlce obnovila zdejší tradici výroby piva v roce 2009.

Plzeňskou tankovnu Viktorka hledejte v Porubě

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Nový bod na gastronomické mapě Ostravy, Plzeňská tankovna Viktorka, byl v úterý slavnostně otevřen v městské části Poruba. V místě, které se má stát moderním prostorem pro setkávání lidí s využitím vynikajícího jídla a tankového piva Pilsner Urquell.

Majitel a provozovatel Viktorky Lukáš Chlebovský König k tomu říká: „Volba nemohla padnout na jiné pivo než na Pilsner Urquell.“ Provozní společnost se stará mj. i o několik dalších restaurací, a také zajišťuje catering v největší sportovní aréně ve městě. „To je pro nás velká škola starat se o jazýčky světových hvězd showbyznysu a sportu, mnohdy hodně zhýčkaných. Abychom v podobných zkouškách uspěli, museli jsme dát dohromady tým špičkových odborníků a ty využíváme i v nové Viktorce,“ dodává majitel.

Viktorka přináší do Ostravy kus koloritu a atmosféry domoviny světově proslulého světlého ležáku, který dobývá svět už 175 let. A nebylo to jen v listopadu 2017, kdy do Viktorky zavítal historický průvod s plzeňským sládkem a dřevěným sudem nefiltrovaného ležáku při oslavách tohoto jubilea. Plzeňskou inspiraci přináší, ovšem neúmyslně, sám název restaurantu. Od původního Viktoria se začalo žoviálně přecházet na Viktorka. „Nicméně bez toho, že by to značilo převlékání do dresů úspěšného západočeského fotbalového klubu,“ dodává Lukáš Chlebovský König za všechny fandy ostravského fotbalu.

Moderní, prostorný a vzdušný interiér je plný světla v různě pojatých sektorech, odlišených barevně, s různými typy sezení či nenápadně vyhlížejícími oddělovacími prvky. Dílo architekta Tomáše Hrubého pracuje s různými materiály, od dřeva až po kůži.

Centrem restaurantu je výčep, za kterým se střídá hned několik výčepních, které vede Vít Voznica, Pilsner Urquell Master Bartender. Jeho hladinky patří k průkopnickým činům na celé Moravě už dlouhou dobu. Vždyť titul nejlepšího výčepního získal v roce 2009 a před několika lety přidal rovněž hrdý titul Mistr výčepní Pilsner Urquell.

Kuchařský tým nabízí zejména tradiční českou kuchyni připravovanou moderními způsoby a za využití špičkových technologií. Orientace ve stálé nabídce patří k přednostem Viktorky. Vždyť menu je koncipováno jako Noviny, resp. Pivoviny s originální výzvou – Přestaňte číst voloviny, čtěte naše Pivoviny.
O slavnostní otevření tankovny se podělili mj. farář Vítězslav Řehulka, starosta městské části Petr Mihálik, moderátor a olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle a starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Večerem provázel moderátor Leoš Mareš.

Státní beranidlo: Budvar otevře minipivovarům dveře do světa

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Jan BrožBudvar

Úzká spolupráce s minipivovary, zakládaní dceřiných firem v USA a Asii a nová dvanáctka. Budějovický Budvar pod novým vedením chystá velké změny.

Stánek českého zastoupení na jednom z největších potravinářských veletrhů světa, berlínském Grüne Woche, měl letos podobu pivního sudu. S nápadem přišel ještě bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, pro kterého byl vývoz českého piva jedním ze stěžejních témat. Vedle obvyklého Budějovického Budvaru tak tentokrát v Berlíně nově čepovali i Pilsner Urquell, benešovský Ferdinand a několik sudů dovezl i minipivovar Bizon z Čižic u Plzně.

Českou prezentaci na „Zeleném týdnu“ lze vnímat jako předzvěst změn, které Budějovický Budvar v současnosti chystá pod novým ředitelem Petrem Dvořákem. Ten loni nahradil letitého šéfa Jiřího Bočka. Podle informací týdeníku Euro hodlá národní pivovar využít svou rozsáhlou distribuční síť v zahraničí a vedle vlastních značek v budoucnu vyvážet i produkci tuzemských minipivovarů.

Na plánu pracuje nový šéf marketingu, který do Budvaru přišel z jednoho z nejúspěšnějších tuzemských minipivovarů v Úněticích. Ačkoliv se jednání s potenciálními partnery teprve rozjíždějí, jako jedno z možných exportních piv se nabízejí právě Únětice. Spolumajitelka pivovaru Lucie Kadlecová se však nechtěla k celé záležitosti příliš vyjadřovat. „Momentálně není žádný plán,“ prohlásila.

Konkrétnější nebyl ani mluvčí Budvaru Petr Samec. Podle něj má však Budvar k minipivovarům tradičně blízko a chystanou spolupráci nepopřel. „Věříme, že náš úspěch, kterým šíříme dobré jméno českého piva, může otevírat dveře i dalším českým pivovarům,“ dodal Samec.

Budvar vedou ke spolupráci s minipivovary především dva důvody. Jednak je to potřeba obhájit si existenci národního podniku ve vlastnictví státu. Z politiky dlouhodobě zaznívají nevyslyšené, avšak přesto neúnavné hlasy, podle kterých není úkolem státu vařit pivo a Budvaru by se měl privatizovat. Jedním z nich byl v minulosti i premiér Andrej Babiš, byť v posledních době se k voličsky citlivému tématu už příliš nevyjadřoval.

„Spolupráce s minipivovary by mohla posloužit jako argumentace pro existenci národního podniku,“ prozradil zdroj týdeníku Euro. Budvar by tak mohl být vnímán jako podnik podporující tuzemskou pivní kulturu obecně.

Regionální pivo na čepu chybí. Pípy drží velké pivovary

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Blanenský deníkAutor:Alena Grycová, Pavel Vičar

Petr Doseděl z Vyškova má rád dobré pivo z malých regionálních pivovarů. Sehnat je ale v místní hospodě nebo restauracích je podle něj jako hledat jehlu v kupce sena. „Regionální piva na čepu nejsou. Zdá se mi, že se jich hospodští bojí. Všichni chtějí jen velké značky, ale aby zkusili i něco jiného, to ne,“ tvrdí muž.

Přitom právě piva z malých pivovarů jsou prý chuťově mnohem výraznější a lepší. „Nevaří na množství, ale na kvalitu. Je na čase, aby jim dal někdo šanci,“ řekl pivař.

Například Ondřej Synek má ve Vyškově vinárnu, kde se i točí pivo. Dřív měl na čepu Lišáka, který se vyrábí v Topolanech. Po čase přešel pod větší pivovar. „Mám s ním sepsanou smlouvu, prostě to nějak vyplynulo ze situace. Zákazníci jsou spokojení,“ je přesvědčený Synek.

Topolanské pivo tak lidé ve Vyškově nekoupí. A podobné je to i s pěnivým mokem z malého pivovaru v Bohdalicích-Pavlovicích. „Ve Vyškově se nám zatím nepodařilo sehnat hospodu, která by se chtěla věnovat místním pivům. Na Vyškovsku všude prodává Starobrno a my zase prodáváme v Brně. Je to paradox. Ale snad se pivní kultura časem vzpamatuje a bude to jinak,“ věří provozovatel pivovaru Jiří Novotný.

Podle jiných malých pivovarníků Vyškov k poctivým pivům ještě neuzrál. Řada z nich tak své produkty vyváží právě do Brna, kde je hospodští vítají. Nebo za hranice.

Jestli je v Blansku pivní kultura už o něco dál, zanedlouho zjistí ve Vesnickém pivovaru Ohrada z Vísek u Letovic. „Dosud zásobujeme jednu hospodu pravidelně a několik dalších příležitostně. Chystáme navýšení výroby, uvidíme za čas, jestli narazíme na stejné problémy jako na Vyškovsku,“ řekl za pivovar Michal Kamba.

Nepočítá s tím, že mezi velkými hráči prorazí snadno. „Velké pivovary mají svou sílu. Jsou schopné hospodským poskytnout část vybavení i peníze. Jde tak hlavně o filozofii hospodských. Někteří chtějí brát pivo od velkých dodavatelů, vyjde je levněji. Jiní chtějí nabídnout kvalitu a tradiční chuť,“ okomentoval Kamba.

Souhlasí s ním majitel hospody ve vyškovském Palánku Tomáš Sommer. „Většina podniků točí velké značky, protože když začínáte jako hospodský, pivovary vám nabídnou spolupráci a peníze při rozjezdu. A všichni po tom samozřejmě skočí. Jenže pak se zavážou smlouvou na pět let a nemůžou odejít. Proto pak není možné spolupracovat s těmi menšími,“ přiblížil Sommer.

Malí výrobci piva si podle něj pozornost zaslouží. „Ze strany pivařů je po nich větší poptávka, protože už nechtějí jen nabídku větších společností. Když nás malý pivovar osloví, rozhodně se zkoušení různých piv nebráníme,“ dodal Sommer.

Pivovary v Přerově a Litovli po dvouleté pauze zdraží pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pivovary v Litovli a Přerově, které patří do pivovarnické skupiny PMS Přerov, příští týden v pondělí po zhruba dvouleté pauze zvýší kvůli rostoucím výrobním nákladům cenu půllitru sudového piva o 50 haléřů. ČTK to řekli ředitelé Pivovaru Litovel a Pivovaru Zubr. Do skupiny PMS Přerov patří ještě Pivovar Holba, jehož vyjádření se ČTK nepodařilo získat.

"My jsme v rámci nájezdu elektronické evidence tržeb v roce 2016 slíbili, že nebudeme zdražovat celý rok 2017, což jsme také dodrželi. Každopádně rostou mzdové náklady i ceny surovin a energií, takže nyní už budeme muset lehce zvýšit ceny piva zhruba o 100 korun na hektolitr, což dělá padesát haléřů na jeden půllitr," řekl ČTK ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček, podle kterého Pivovar Zubr ceny piva naposledy zvýšil v 10. ledna 2016.

Pivovar Litovel od pondělí zdraží sudové pivo o 50 haléřů na půllitr a cena lahvového piva se zvýší o 60 haléřů. "Vzhledem k rostoucím cenám surovin, mezd a dalších nákladů přichází po více než dvou letech mírné navýšení ceny piva," uvedl ředitel Pivovar Litovel Lumír Hyneček. Připomněl, že v posledních dvou letech se litovelský pivovar kvůli EET a dalším legislativním změnám, které negativně dopadly na jeho odběratele, zaměřil na podporu svých zákazníků. "Mimo jiné tím, že nedošlo k navýšení cen výrobků a poskytovaných služeb," dodal.

Přerovský Pivovar Zubr loni navzdory nepříznivému vlivu zavedení EET a posléze i zákazu kouření v restauracích na prodej sudového piva udržel výstav na předloňské úrovni 255.000 hektolitrů piva. Bylo to nejvíce za posledních několik let. Prodej čepovaného piva klesl o tři procenta, výpadek ale pivovar nahradil vyšším prodejem lahvového a hlavně plechovkového piva.

Pivovar Litovel v roce 2016 uvařil rekordních 202.995 hektolitrů piva. Za prvních devět měsíců loňského roku pak zvýšil prodej piva meziročně zhruba o dvě procenta na více než 151.000 hektolitrů. Údaje za celý rok 2017 zatím nebyly zveřejněny.

Pivovary Zubr, Litovel a Holba tvoří pivovarnickou skupinu středomoravských pivovarů PMS Přerov Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Samson zvýšil tržby o téměř sedm procent. Nejvíc roste na českém trhu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

České Budějovice, XX. ledna 2018 - Pivovar Samson v klíčových ekonomických ukazatelích v loňském roce rostl. Tržby se meziročně zvýšily o 6,3 procent na 89,1 milionů korun. Prodej piv se zvýšil především v České republice, kde Samson zaznamenal meziroční nárůst o 25 procent. Pozitivně se tak projevují investice vlastníka pivovaru, belgicko-brazilského koncernu AB InBev. Od roku 2014 dosáhly na zhruba 400 milionů korun.

„Nejvíc nás těší boom zájmu o naše piva v České republice, registrujeme jednoznačnou změnu v chápání značky Samsonu, pozitivně se to projevuje v návratu zákazníků k našemu pivu,“ říká ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. Češi oceňují kvalitu Samsonu čím dál víc, důkazem toho je i stříbrná medaile desítky Samson na soutěži Pivo České republiky 2017. Celkový výstav Samsonu se tak loni zvýšil 82,8 tis. hl z na 88,0 tis. hl.

„Kvalita piva je pro nás prvořadá, velmi nám pomohly finanční injekce od AB InBev, s novými technologiemi přinášíme zákazníkům špičkové pivo,“ říká vedoucí laboratoře a Quality Manager Pivovaru Samson Kateřina Leštinová.

Vedení Samsonu očekává pozitivní výsledky i v letošním roce. Chce se zaměřit na český trh a na export Samsonu do okolních států. „Největší zájem o naše pivo je tradičně v sousedním Rakousku a také v Dánsku, zemi s pivní tradicí,“ sděluje ředitel Samsonu Dřevikovský. Samson ale proniká i do vzdálenějších zemí. „V poslední době se nám daří v Kataru, loni jsme pronikli na australský trh, “ dodává Dřevikovský.

Samson loni na trh uvedl exportní prémiový ležák značky 1795, který se v zahraničí dočkal velmi pozitivního ohlasu. Se změnami Samson počítá i pro letošní rok. „Necháváme si letošní novinky jako překvapení pro naše zákazníky,“ říká Dřevikovský.

Samson intenzivněji než dříve komunikuje se zákazníky na sociálních sítích a loni se zúčastnil výstavy Země živitelka. „Pro letošní rok chystáme nové aktivity, v polovině roku to bude třeba první ročník SamsonFestu v Českých Budějovicích,“ prozrazuje Dřevikovský s tím, že Samson díky pozitivním trendům vstupuje do roku 2018 sebevědoměji než kdykoli v minulosti.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Baštecké pivo ze Starého Kolína

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Kolínský PRESBaštecký pivovar

Osm kilometrů od Kolína vzniknul malý pivovar, který vaří znamenité hořké pivo. Po deseti letech pokusů a sbírání zkušeností ho založil v bývalém areálu Fruty Mochov ve Starém Kolíně zdejší rodák Roman Charvát.

První Baštecké pivo, pojmenované podle místní lokality, mohli před měsícem ochutnat návštěvníci starokolínských vánočních trhů. Nyní si již pro soudky jezdí lidé z okolí, pivovar navštěvují i exkurze turistů. Patří do kategorie malých pivovarů, nicméně jeho objem ležáckých tanků činí 11.400 litrů. Při pivovaru vznikla i hospoda s příznačným názvem Koštovna s otvírací dobou od 16 do 21 hodin. K pivu vám tu za dvacku namažou dva chleby se sádlem a cibulí.

Příběh pivovaru je příběhem splněného snu. Roman Charvát zkoušel vařit v malém od roku 2008. "Manželka už tehdy navrhla abych změnil povolání a dokonce mi k vánocům dala poukázku k vaření piva do pivovaru Želiv. Jejich dvěstělitrová varna se mi zdála nádherná, ale zpětně vidím, že to ještě nebyl ten správný objem," popisuje své začátky Roman Charvát. Postupně navštívil i jiné menší pivovary a učil se vařit i u nich. Nejvíc zkušeností získal od sládka z Hostomic pod Brdy, s nímž se občas navštěvují.

Otázka, kde budou Charvátovi pivo vařit, byla vyřešena v okamžiku, kdy výhodně koupili zpustlý zemědělský areál na zpracování zelí. Ve sklepení jedné z budov našli ideální prostor pro pivovarský provoz. Technologii do varny s tisícilitrovými nerezovými kotly dodala odborná firma. Roman Charvát si osobně namontoval specialitu, úsporné topení s rezonančními obvody. Pivovar ve Starém Kolíně je jedním z prvních pivovarů, který tento hi-tech vynález legendárního Nikoly Tesly používá.

Baštecké pivo, spodně kvašený ležák, se vaří podle staročeské receptury z místní vody, českého sladu a chmele. Proces vaření trvá 12 až 17 hodin, během nichž Roman Charvát neopouští varnu. Hlídá teploty, kontroluje a spouští procesy. První várku uvařil v říjnu 2017, další várky ve sklepě zrají. Pivo má svou typickou chuť a kvalitu. Nečekejte žádné konzumní europivo. Baštecký nektar je proti světlu tmavší, má medovou až rubínovou barvu, na sklenici kroužkuje a vytváří pěnu hladkou jako smetana. Platí to o Baštecké desítce, jedenáctce i dvanáctce. Pivovar nyní zaměstnává čtyři lidi, kteří se starají i o Koštovnu a přidruženou výrobu zelí.

Kvůli pivovaru se rodina Charvátových na léta zadlužila a starokolínský pivovarník si jezdí přivydělávat jako elektromontér. Nelituje toho. Pivo lidem chutná, sen se vyplnil a doufejme, že hned tak neskončí.

Pivo k obědu je běžné. Poslanci vítají, že se ve Sněmovně může opět nalévat

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Barbora Zpěváčková

Je to správné rozhodnutí, dát si pivo k obědu je běžné, komentovali poslanci, které Novinky oslovily, zrušení „suchého zákona“. Poslední čtyři roky totiž platilo, že během jednání dolní komory se ve sněmovních restauracích nesměl podávat alkohol. Šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) v úterý nařízení zrušil.

„Je to naprosto v pořádku. Poslanci nejsou děti, ale dospělí lidé. Je pravda, že to tady bylo snad jediné místo, kde si člověk nemohl dát k obědu ani malé pivo,“ řekl Novinkám Pavel Blažek (ODS).

Podobně to vidí i poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Je to správné rozhodnutí. Všichni poslanci, když chodí do práce, tak by neměli pít, ať je nějaký zákaz, či není. Není to důstojné Poslanecké sněmovny,“ míní.

„Mám takový malý příklad. Když za mnou přišla moje 82letá maminka na oběd, tak si k obědu nemohla dát ani malé pivo,“ líčila Novinkám Kovářová. Podle ní je zcela běžné, že si ho lidé dávají k obědu. Podotkla, že to ale nesouvisí s velkou konzumací alkoholu.

Nařízení, které prosadila někdejší místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO), pokládal za naprosto zbytečné i šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Záleží na každém poslanci, jak se chce chovat. Myslím, že je to v pořádku,“ komentoval Vondráčkovo rozhodnutí.

„Poslanci nejsou děti z mateřské školky a vědí, jak se mají chovat,“ glosoval šéf komunistů Vojtěch Filip.

Jiný názor má předseda Pirátů Ivan Bartoš, který abstinuje. „Když nikdo nezpochybňuje, že řídit auto pod vlivem je špatně, tak rozhodovat o zákonech, které se dotknou 10 miliónů obyvatel republiky, by měl člověk za střízliva,“ sdělil Novinkám.

Dodal však, že selektivní prohibice pouze na jednání Sněmovny stejně nebyla poslanci dodržována a kdo si chtěl dát po obědě panáka, tak si ho mohl dát v kanceláři. „Ale to opatření mělo minimálně nějaký deklarativní smysl, nemuselo se to rušit,“ uzavřel.

To si myslí i šéf ČSSD Milan Chovanec. „Je mi to úplně jedno, já jsem téměř abstinent, pro mě to má vliv nula. Jako signál veřejnosti to moc dobré není, ve Sněmovně se má pracovat, ne pít. Já bych to nerušil,“ konstatoval Chovanec.

Předsedovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi je jedno, zda suchý zákon platí, nebo ne. „Nemám na to žádný názor. Alkohol tady nepiju, ani jsem ho nepil, ani nebudu. Dám si večer skleničku vína, a to je většinou až po jednání Sněmovny anebo doma,“ sdělil Novinkám.
Zákaz alkoholu prosadila Jermanová

Zákaz podávání alkoholu v březnu 2014 vyhlásil tehdejší šéf komory Jan Hamáček (ČSSD) na nátlak své první místopředsedkyně Jermanové z ANO. Ta k nelibosti mnohých zákonodárců tvrdila, že poslanci nemají v době konání schůze pít alkohol.

A tak se zasadila o to, že alkohol musel ve dny, kdy Sněmovna zasedala, zmizet ze všech restaurací i klubových zařízení. O výjimky museli poslanci žádat předsedu.

V bufetu se přestal alkohol nalévat ještě o 11 let dříve, kdy po opileckém extempore občanského demokrata Petra Kotta zatrhl alkohol již soc. dem. šéf komory Lubomír Zaorálek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.06.2018 20:286.372/6.372