Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

27 pivovarů a 5 000 návštěvníků. To byly Pivní slavnosti

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Město LitoměřiceAutor:Anna Hrochová

Sobota byla v Litoměřicích ve znamení piva. Ochutnávku zlatavého moku si na Mírovém náměstí nenechalo ujít přes 5 tisíc návštěvníků. „Mnoho lidí přišlo již na koncert skupiny Mandrage, který celou akci odstartoval velkolepě. Prostor slavností se postupně plnil až do večerních hodin, návštěvníci se mohli účastnit soutěží, stali se také porotou, když hodnotili nejlepší pivo či stánek, u kterého se nejlépe pije,“ sdělila ředitelka městských kulturních zařízení Věra Kmoníčková.

A kde, že se nejlépe pilo? V soutěži o „stánek, u kterého se nejlíp pije“, vyhrál pivovar Millenium, kde nalévaly krojované výčepní s plavými vlasy. Nejlepší pivo měl zase plzeňský pivovar Raven.

Štamgast je nejnáročnějším hostem, nic mu neujde

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Je český štamgast na vymření? Na základě klesajících prodejů piva v hospodách se může zdát, že to s českým štamgaststvím jde z kopce. Nicméně z čerstvých průzkumů a názorů hospodských vyplývá, že věrní čeští pivaři nejspíš jen mění své zvyklosti. I když moderní štamgasti nesedí u piva každý den, do hospody chodí pravidelně a jejich vztah k pivu zůstává pevný. Což je důležité nejen pro spotřebu piva, ale i pro udržení jeho kvality. Štamgast je totiž tím prvním, kdo pozná, že na pivu není něco v pořádku, že sklo není tak čisté, jak vždy bývá, že ten nový výčepní prostě není takový machr, jako byl Fanda a svou nespokojenost dá okamžitě znát.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS)* za rok 2016 klesá objem prodejů piva v hospodách. Spotřeba piva v restauracích versus prodané pivo v obchodech se vloni dostala na poměr 39 : 61 přitom před deseti lety to byl poměr 49 : 51. „Štamgasti, jak je máme zažité v představách, tedy ti každodenní návštěvníci jedné hospody, spíše ubývají. Dnešní pivaři volí nejen větší rozmanitost, co do počtu hospod, které navštěvují, ale jsou také náročnější na kvalitu čepovaného piva,“ osvětluje nový trend dlouholetý hospodský z pražské Dejvické Sokolovny, Michal Zvěřina.

Obchodní jednání v hospodě? Proč ne!
Pivaře lze rozdělit na ty, kteří se nebojí neustále objevovat něco jiného a nedokáží tak jednoznačně určit, kterou hospodu mají nejraději. Prostě, když mají chuť na pivo, zapadnou do nějaké nejbližší a neřeší to. Hlavně, když si tam pochutnají na pivu. Pak jsou ale srdcaři, kteří na „tu svoji“ nedají dopustit. Na štamgastství a jeho proměny se zaměřuje také čerstvý průzkum ppm factum pro pivovar Gambrinus** provedený mezi konzumenty alkoholických nápojů. Průzkum ukazuje, že každý čtvrtý konzument piva má jednu nebo dvě oblíbené hospody, kam chodí (muži i ženy vyrovnaně). Celkem 36 % pak má oblíbených hospod několik, které střídá dle nálady (39 % mužů a 30 % žen).

Ze stejného průzkumu též vyplývá, že přes 26 % pivařů navštěvuje hospodu jednou týdně a 11 % uvedlo, že posedět do restaurace zajdou dvakrát či třikrát v týdnu. Navíc řádově jeden ze třiceti spotřebitelů pak do hospody i v současnosti zavítá čtyřikrát nebo i vícekrát za týden. „Zajímavé je, že se zvyšující se úrovní a kvalitou čepovaného piva i dalšího servisu nám přibývají i noví stálí hosté, zcela odlišní od těch štamgastů, kteří k nám chodili třeba před deseti lety. Nejčastěji jsou to právníci nebo podnikatelé, kteří v hospodě u piva vedou například obchodní jednání,“ uzavírá Michal Zvěřina.

Štamgasti ale nechodí do „té své oblíbené“ jen na pokec s kamarády, známými a obchodními partnery, ale i proto, že tam mají skvělé pivo. A pokud se tu čepují ležáky, a navíc z tanků, má taková hospoda výhodu, protože zejména tankové pivo a ležáky pivaři vyhledávají čím dál častěji. „Toto jsou nyní dva veliké taháky, které s jistotou naše hospody pravidelně plní,“ potvrzuje Pavel Zítek, sládek z pivovaru Gambrinus, který zaváží na tři sta tankových hospod napříč republikou. Statistiky ČSPS za uplynulé roky vykazují stabilní růst prodeje ležáků a prodaného tankového piva.

Z průzkumu pro pivovar Gambrinus vyplývá i to, že dnešní pivaři věnují zvýšenou pozornost nejen tomu, jaké pivo pijí, ale zaměřují se i na to, zda je pivo dobře načepované a vychlazené. Z dat vychází, že více než dvě třetiny pijáků piva je s tím, jak v jejich hospodě čepují pivo spokojena. „Štamgasti jsou pro kvalitu piva v hospodě velmi důležití. Poznají jakýkoli výkyv v chuti piva, protože ho ochutnávají na stejném místě a mají tak srovnání. Sedávají většinou blízko výčepu a jsou dobrou kontrolou výčepních. Mnozí už se s výčepním dobře znají a nedělá jim problém mu kamarádsky vysvětlit, pokud pivo není podle jejich gusta. Bývají nároční. Zajímá je nejen teplota piva, jeho pěna nebo říz, ale i to, zda je pivo čerstvé a kdy byl sud nebo tank naražen. Proto doufám, že zatím snad štamgasty jako ohrožený druh označit nemůžeme. My se o jejich zachování rozhodně snažíme. Pro štamgasty našich hospod připravujeme pravidelná setkání se sládky, kde jim vysvětlujeme, co je v péči o pivo důležité, jak se správně čepuje a mnoho dalšího. Nově teď také přicházíme s pivním rituálem, který by štamgasty mohl zaujmout. V některých našich tankových hospodách se rozezní gong vždy, když hospoda narazí nový tank,“ říká sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Bude se v zámeckém pivovaru bydlet?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Jindřichohradecký deníkAutor:Adam Hudec

Radnice se podle slov starosty Stanislava Mrvky zamýšlí nad vstupem do ubytovacího byznysu.

Chybí minimálně stovka ubytovacích míst pro turisty, tedy alespoň v letní sezoně. Tvrdí to v souvislosti s plány na opravu vyhořelého zámeckého pivovaru starosta Stanislav Mrvka.

„Zatím nám dorazilo kolem dvacítky návrhů na využití objektu, ale pořád mi mezi nimi chybí nějaký velký, parádní nápad. Jednou z možností je tedy také úvaha nad tím, že bychom v pivovaru zřídili pokoje pro turisty. Doplnily by tak plánovaný pivovar a restauraci,“ zamýšlí se.

Další nové ubytování by podle něj mohlo vzniknout, pokud se radnice dohodne se Slovanem a Sokolem na odkoupení sportovního areálu Tyršova stadionu – pak by mohla nechat zrekonstruovat ubytovnu Slovanu.

Úrodnost Hané se odráží i v litovelském pivu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Mesto RevúcaLitovel

Tradice trvající již přes 120 let, úcta k poctivému řemeslu, ruční práci a kvalitním surovinám. To jsou hlavní zásady, kterých se dodnes drží v Pivovaru Litovel, jenž vznikl v roce 1893 jako ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli.

Samotný pivovar leží v chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví na Hané. V tomto úrodném kraji je velmi kvalitní voda a pěstují se zde nejkvalitnější ječmeny. V takzvané tršické pánvi se pěstuje také jedinečný chmel. „V Litovli dlouhodobě vaříme 200 tisíc hektolitrů za rok. Taková velikost pivovaru je ideální k tomu, abychom uplatnili klasické technologie, jež dělají české pivo českým pivem, tedy vaření na danou stupňovitost, kvašení v otevřených spilkách a zrání v ležáckých tancích,“ vysvětluje sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

Na současných postupech nehodlají litovelští pivovarníci nic měnit. „Když vaříte klasickou technologií a se vším, co k tomu patří, pak má takové pivo svůj charakter a typickou osobitost. Europivo se vyrábí na kvantitu, mnohdy se liší jen etiketou. Lidé ani nepoznají, odkud to pivo vlastně pochází. A to my rozhodně nechceme, my jsme na tu naši hanáckou kvalitu hrdí,“ říká sládek Kostelecký.

Portfolio Pivovaru Litovel tvoří piva vařená tradičními postupy na předem danou stupňovitost a také pivní speciály či pivní mixy. Spolu s pivovary Zubr a Holba patří do skupiny PMS (dříve Moravskoslezské pivovary).

Historie i současnost pivovaru jsou lemovány četnými úspěchy a oceněními z mnoha anonymních degustačních soutěží. Letos se mu dařilo na příklad na Zlatém poháru PIVEX, kde získala zlato piva Lirovel Dark a Litovel Pomelo, stříbro pak Litovel Moravan a bronz Litovel Premium Dark, Litovel Premium nebo Litovel Červený pomeranč. Samotný Pivovar Litovel se pak ze stejné soutěže pyšní druhým místem v kategorii Pivovar čtvrtstoletí. Pivo Litovel Moravan zvítězilo také ve Zlaté PIVNÍ PEČETI a společně s Litovlí Dark uspělo i na loňském Českém pivu. Pivovar Litovel udržuje nejčistší linii českého pivovarnictví, což oceňují odborníci i milovníci dobrého pěnivého moku.

V září se uskuteční první Olomoucký pivní maraton. Máte odvahu?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Olomoucká Drbna

Startuje historicky první Olomoucký pivní maraton! V sobotu 23. září 2017 od 11:00 na Horním náměstí, odkud soutěžící vyběhnou do celého města. Jednotlivci nebo maximálně tříčlenná družstva se utkají v běhu přes překážky – olomoucké partnerské hospůdky!Pokud chceš s partou zažít kopec srandy, nebo jen rád/a piješ pivo a chtěl/a bys zažít neobyčejnou soutěž, neváhej se tohoto maratonu zúčastnit a přihlas se na stránce www.pivnimaraton.cz!

Registrace se pro účastníky závodu rozběhne již od pondělí 14. 8. 2017! Ovšem pozor, maratonu se můžeš zúčastnit, pouze pokud ti bylo 18 let! A jaká jsou pravidla? Ženy, jakožto křehčí stvoření, si mohou vybrat, zda budou pít malá či velká piva. Každý soutěžící bude za vypité pivo do své průkazky ze zapojených podniků dostávat razítka. Účastníky rozdělíme do skupin a každé určíme výchozí a jednu povinnou „zastávku“. Další lokály si pak běžec vybere sám, dle své vlastní herní strategie. Místní hospody a restaurace, které se doposud nezapojily, mají stále šanci stát se součástí závodu, ještě je stále několik volných míst. Tak neváhejte přilákat závodníky právě do Vašeho podniku! „Na Facebooku už má událost přes 3 tis. zájemců a každým dnem přibývají další. A to do závodu zbývají ještě měsíc a půl“ pochvaluje si hlavní organizátor a zároveň dodává, že takovou účast ani on sám nečekal. Konkurence bude sice veliká, ale vítězem se může stát opravdu každý. Tak neváhej, přijmi tuto výzvu a utkej se o titul Zlatý pivař/ka! První ročník Olomouckého pivního maratonu bude určitě stát za to a stane se tradiční akcí pořádanou v našem městě. Proto neváhej a zaregistruj se včas, ať jsi určitě u toho!

Litovelský otvírák zve na Ledeckého, Hrůzu i pivní speciály. Vstup zdarma

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Olomoucký deníkAutor:Petra PášováLitovel

Více než patnáct kapel a interpretů a taky tradiční i speciálně vařená piva nabídne letošní ročník festivalu Litovelský otvírák.
Hudební a pivní přehlídka se koná v sobotu 12. srpna v areálu pivovaru v Litovli na Olomoucku.

„Co se piv týče, rád bych pozval všechny pivovarské fajnšmekry a milovníky dobrého piva na nejširší počet druhů piv, které se mohou v pivovaru ochutnat. Kromě standardní nabídky, nabídneme i speciály, které se vařily jen pro tuhle příležitost,“ prozradil sládek pivovaru Petr Kostelecký.

Kromě tradičních zlatých moků jako je Moravan, Kvasničák, Prémium nebo třeba Gustav, která se budou točit na více než sto pípách, mohou příchozí ochutnat i speciální svrchně kvašená piva.

„Třeba jako je IPA, pšeničný ležák, jako je speciální světlé pivo, silné patnáctistupňové. To všechno jsou piva nad naší běžnou produkci, speciálně vařená pro Otvírák,“ zdůraznil sládek.

Tři scény pro kapely i DJ´s
Slavnostní naražení soudku se chystá na 15.20 odpoledne a program letošního Otvíráku je opět plný hvězd české i slovenské hudební scény.

Představí se Janek Ledecký s kapelou, pak taky Michal Hrůza, domácí Stracené Ráj, ale třeba i Iné Kafe nebo zlínský Premiér.

Program se bude odehrávat opět na třech scénách a brány areálu Pivovaru Litovel se otevřou už v 10 hodin a to velkým dětským programem na malé scéně.

První kapelou, která se ve 13 hodin publiku na Hlavní scéně představí, bude Janek Ledecký s kapelou.

Stejně jako loni, i letos se se pak na třetí scéně určené pro mladé publikum představí čeští i zahraniční DJ´s.

Letošní novinkou jsou však páteční exkurze po pivovarském Muzeu pivovarnictví, které se budou konat pouze v pátek a to od 14 do 18 hodin.

„V sobotu bude možné navštívit komentované exkurze přímo v provozu pivovaru a podívat se tak do míst, kde se hanácké tekuté zlato vaří,“ řekl ještě Petr Kostelecký. Pomyslným vyvrcholením celého večera pak bude ve 22 hodin ohňostroj.

Kyvadlová doprava z Olomouce
Organizátoři doplňují, že ani tentokrát nebude chybět ani připravená kyvadlová dopravaz Olomouce, Prostějova, Slatinic, Konice, Uničova, Mohelnice a Šternberka.

Vstup na akci je zdarma.

„Jsme výjimeční v tom, že tuhle akci děláme v režii pivovaru a vstup je tak v pátek i sobotu volný. Návštěvnost odhadujeme podle zaplněnosti areálu a podle zkonzumovaného piva a řekl bych, že se počet lidí každý rok s jistotou pohybuje nad deset tisíc a poslední roky někde v úrovni 13 až 14 tisíc lidí,“ doplnil sládek litovelského pivovaru.

Kdy spustíme pivovar v Lomnici nad Popelkou

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lomnické pivo

Ahoj, čekali jsme ještě na jednu informaci, tak vám na základní otázku „kdy už konečně začnete vařit v Lomnici kluci?“ odpovídáme až teď.

Termín spuštění našeho pivovaru v Lomnici je 22.2.2018. A bude se jmenovat: Řemeslný pivovar Lomnice nad Popelkou.

Od loňského září, kdy jsme se naplno rozhodli, že navážeme na tu 555 let starou tradici vaření v Lomnici, jsme prošli určitým praktickým a myšlenkovým vývojem. Zkrátka víme už celkem přesně co chceme, co k tomu budeme potřebovat a jestli to má nějaký potenciál v rozumné míře uspět. To jak a co chceme vařit už jste asi pochopili z našich aktivit, teď tedy pár slov kde a na čem budeme vařit. Tak tedy:

Místo kde bude pivovar :
Původně jsme se na to strašně upnuli. Je to docela logické – když se řekne pivovar, člověka hned napadne nějaká budova. Pár míst jsme měli rozjednaných, ale vždycky se to nějak zadrhlo, nebo jsme to zkrátka nějak necítili. Nebo to nedávalo ekonomicky smysl. My opravdu potřebujeme relativně malý prostor a hlavně potřebujeme už začít!

Shodli jsme se, že pivovar pro nás neznamená nějaká nádherná budova s géniem loci, ale spíš místo kde se to skutečně vaří a odmaká a odkud to jen poteče. Proto jsme minulou středu na naší strategické schůzce úplně překopali další postup. Začneme vařit v menších prostorách – neměl by být problém je vybrat, pár tipů máme.

Technologie:
Ta naše dosavadní vaření v jiných pivovarech, různé exkurze a diskuze s dalšíma sládkama a lidmi z branže – to bylo extrémně důležité. Ujasnili jsme si na čem chceme vařit my, co je nutné mít, co je „hezké“, co je nepraktické, co zdržuje a také co kolik stojí. Na toto téma napíšeme jednou detailnější článek. Každopádně tímto týdnem jsme začali rozesílat poptávkové řízení a do konce srpna chceme vybrat firmu, která nám vyrobí celou technologii dle našich představ. Zatím vám prozradíme velikost varny – 10HL. Čili na jedno vaření budeme schopni uvařit 2tis. piv.

Termín prvního vaření jsme tedy stanovili na 22.2.2018 plus mínus. Každopádně s prvním pivem z lomnické vody počítejte na jaro. Mezitím si ještě chceme uvařit v jednom pivovaru, momentálně jednáme o termínech. To vám dáme určitě vědět.

Ženy jsou dnes pro pivovary důležitější než muži. Rozhodují, co se pije

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Seznam.czAutor:Zuzana Kubátová

Češi ztrácejí další životní jistotu: Českému pivu, přinejmenším největším a nejznámějším domácím pivovarům, dnes vládnou globální pivovarnické skupiny. A navíc do výroby a prodeje tradičně chlapského moku čím dál víc mluví ženy.
Článek

Změny zažitých stereotypů potvrzuje i jednička českého trhu, Plzeňský Prazdroj. Největší a v zahraničí nejznámější český pivovar převzala v březnu japonská skupina Asahi, která jej koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary od nadnárodního obra SABMiller.

Dávno také neplatí, že pivo je nápoj hlavně pro chlapy. „Z marketingového hlediska jsou dnes pro pivovary ženy dokonce důležitější než muži,“ říká Drahomíra Mandíková, manažerka s 18letou praxí v pivovarnictví, která má za sebou řadu let ve vedení Prazdroje.

Po nástupu Japonců Mandíková sice opustila představenstvo plzeňské firmy, povýšila zato na nově vzniklou pražskou centrálu celé skupiny Asahi Breweries Europe Ltd., pod niž dnes patří 11 pivovarů v pěti evropských zemích.

Proč dnes pivovary řídí svou obchodní strategii výrazněji podle ženského vkusu a preferencí? „To ženy dělají hlavní nákupní rozhodnutí. Ženy říkají, jaké pivo se domů koupí. Když jde pár na večeři, tím, kdo nakonec ovlivní výběr nápoje, je žena. A ženy jsou dnes běžné jako konzumentky a spotřebitelky piva,“ říká Mandíková.

Muži ve spotřebě ovšem stále vedou: „Podle statistik si dá pivo alespoň jednou týdně každý druhý muž a každá pátá žena. Ženy také pivo jinak pijí - vyhledávají kvalitnější zážitek, dávají si častěji prémiové značky a jsou ochotnější platit za pivo vyšší ceny,“ popisuje manažerka.

Jak se liší pivní chuť mužů a žen? Jaké pivo preferují Češky na rozdíl od konzumentek v západní Evropě? A jakou pozici mají ženy v pivovarnické skupině Asahi Europe? To vše vysvětluje Drahomíra Mandíková ve videu v úvodu článku.

Pivo se vrací na Šumavu. Pod Boubínem a Kašperkem ho vaří doktorka i manažerka

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina AdamcováŠumavský

● Manželé Hojdarovi na Šumavu odešli před dvanácti lety, dnes mají ve Vimperku pivovar a zároveň ORL ambulanci.
● Jejich pivo se čepuje v restauracích Zdeňka Pohlreicha.
● Pivo na Šumavu odešla vařit i Alexandra Michalová, která pracovala jako manažerka v bance.

Už po čichu člověk pozná, že středověký dům upíchnutý v úzké uličce šumavského Vimperku je něčím zvláštní. Nasládlá vůně sladu odkazuje na pivovar, trocha dezinfekce na lékařskou ordinaci. "Nevím o jiném pivovaru v Česku, kde by byla zároveň ordinace," říká majitel minipivovaru Ivan Hojdar.

Bývalý IT inženýr vaří pivo společně se sládkem Prokopem Jeřábkem. Manželka Alena Hojdarová v domě pracuje jako lékařka se specializací na ušní-nošní-krční a po skončení ordinačních hodin degustuje pivo. "Ženy poznají víc chutí a vůní, to je dar. Nemusím se ani napít, abych poznala problém," vysvětluje Hojdarová.

Manželé přišli do Vimperku z Prahy před dvanácti lety. Milovníci přírody a sportu nejdříve našli místo pro lékařskou ambulanci. Později se jim ve městě pod Boubínem podařilo koupit polorozbořený dům v uličce stoupající strmě k historickému náměstí a začali přemýšlet, jak začít podnikat.

"Přišlo nám zajímavé oživit ve Vimperku pivovarnickou tradici, už nevím, kdo z nás s tím nápadem přišel," vzpomíná Hojdar a přiznává, že místní si k nim našli cestu díky ordinaci. "Jako doktorka zná manželka všechny, zapadli jsme hlavně díky tomu," doplňuje. Oba dva se zajímají o historii Šumavy, Hojdar například správcuje i hřbitov v nedaleké vsi Nový Svět.

Pivo se ve Vimperku vařilo do 60. let, někdejší schwarzenberský ani měšťanský pivovar nepřežily válku a komunistické zestátnění. Nápoj do města vrátili před sedmi lety Hojdarovi, teď ho prodávají i do restaurací kuchaře Zdeňka Pohlreicha. "Jeden z jeho manažerů tu byl na dovolené, naše pivo mu chutnalo a nechal nám tady vizitky," vzpomíná Hojdar.

Když s pivem manželé začínali, uvařili dvě stovky hektolitrů za rok. Nyní je to dvakrát tolik a v plánu je další růst. I přesto, že pivovar už funguje bez vlastní restaurace, kterou Hojdarovi museli pro malý zájem hostů zavřít. "Stala se nám přítěží, pivo od nás kupují jiné restaurace," objasňuje majitel.

Naopak v pětadvacet kilometrů vzdáleném Kašperskohorském pivovaru je kuchyně důležitá a do její restaurace v centru města Kašperské Hory chodí místní i turisté. Majitelka Alexandra Michalová přitom o životě na Šumavě, pod hradem vystavěným císařem Karlem IV. nijak nesnila, v Praze měla dobře rozjetou manažerskou kariéru v bance.

"Jezdili jsme sem na dovolenou, později koupili byt a pak přišla možnost koupit tuhle barabiznu, nápad založit pivovar byla nejdříve sranda," směje se a ukáže na opravený, moderní pivovar.

Původní vtip však rychle nabral reálné obrysy, Michalové a jejímu příteli se stavbou pomáhala rodina i místní. Pivovar funguje přes rok a týdně uvaří tisíc litrů piva. "Nechci mít velký pivovar a vyvážet do zahraničí, záleží mi na dobré kuchyni," uvádí majitelka. Pivovar i restauraci se snaží vést tak, aby nebyly jen atrakcí pro turisty, ale aby je navštěvovali i místní.

Pivo se naučila vařit náhodou. "Doma jsem začala dělat různé paštiky, marmelády nebo pečené čaje," vypráví sládková. Po čase jí prý došly nápady a dočetla se, že se dá doma uvařit i pivo. "Šla jsem do kuchyňských potřeb, koupila velký hrnec, který nahrazoval varnu, plastový kbelík jako kvasnou káď a velké síto," vzpomíná.

Michalová teď vedle role sládkové pečuje o tři děti, s nejmenší dcerou je na mateřské. Návrat do banky, kde pracovala původně, má stále otevřený. "Asi zamáčknu slzu, ale v jedné fázi si musíte vybrat. Láska k pivu a Šumavě mě možná donutí zůstat," svěřuje se.

Litovelský Otvírák návštěvníky láká na prohlídky muzea a skvělou hudbu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Žena-in.czAutor:Kristina VodičkováLitovel

Milovníci piva mají letos opět hned dva dny na to, aby si užili Litovelský Otvírák. Tradiční festival hudby, dobrého piva, ale i rodinné zábavy se koná 11. a 12. srpna 2017 v areálu Pivovaru Litovel. První den čeká na zvídavé návštěvníky „otvírák“ místního pivovarského muzea, v sobotu pak hudební zážitek v podobě více než dvaceti kapel. Na podium se objeví třeba Janek Ledecký nebo Michal Hrůza.

Lidé mohou navštívit festival hanáckého pivovaru Litovel už potřinácté v historii. V pátek 11. srpna 2017 začne prohlídkami Muzea pivovarnictví. „Těmito exkurzemi bychom chtěli mimo jiné podpořit zájem mladých lidí o řemesla sladovnictví a pivovarnictví, proto první část programu podpořil i Olomoucký kraj,“ říká ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček. Každý účastník, který od 14 do 17 hodin zavítá do návštěvnického centra v areálu pivovaru, bude moci ochutnat litovelské pivo a o hudební produkci se postará kapela Hubertus.

Pódium ovládne Janek Ledecký i Michal Hrůza
V druhém dni Litovelského Otvíráku na hlavní scéně zahrají například Janek Ledecký se svou skupinou, slovenští mistři punk rocku Iné Kafé nebo český zpěvák Michal Hrůza s Kapelou Hrůzy. Další rockové, beatové a metalové kapely se předvedou na vedlejší scéně pivovarského nádvoří. Třetí scéna Litovelského Otvíráku pak bude patřit příznivcům taneční hudby, které bude bavit třeba DJ Lixx. Příznivci zlatavého moku nepřijdou o tradiční narážení soudku, ani o možnost ochutnat nejrůznější piva a speciály z varny místního sládka. Mezi ty patří například nefiltrovaný Weizenbier a čtrnáctistupňové pivo typu IPA z minipivovaru nebo míchaná piva Višňový speciál, Medový ležák nebo Černý zázvor. V závěru večera pak čeká publikum také slavnostní ohňostroj.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.11.2017 11:575.765/5.765