Novinky a zajímavosti ze světa piva

Máte rádi nealko pivo? Pokud mu tak často neholdujete, měli byste si ho občas dát. Může mít totiž skvělé účinky na zdraví našeho srdce.
Pivo je tak trochu naší kulturní vzácností a české pivo je vyhlášené po celém světě. Jeho chuť je prostě dokonalá. A nejen to, pivo má navíc v přiměřených dávkách pozitivní vliv na naše zdraví, a hlavně to nealko, kde nehrozí obsah alkoholu, který nám v pravidelných a vyšších dávkách nesvědčí.

Nealko pivo je zdravé
Proč vyměnit alkoholické pivo za to nealko? Důvodů je mnoho. Nejenže je alkohol návykový, ale třeba jste aktivní řidič nebo chcete vylepšit svůj sportovní výkon či ho prostě nemůžete ze zdravotních důvodů.

Navíc pravidelná konzumace alkoholu je často těsně spojená s mnohými chorobami srdce a jater, dochází často k potížím s vysokým tlakem, k oslabení imunity, problémům s trávením a pamětí, někdy i k rakovině krku, úst, hlasivek, ale i jater, střev či konečníku. Bohužel v konzumaci alkoholu patří Češi stále na horní příčky světového žebříčku.

Němečtí odborníci propagují pivo nealko
Po náležitém bádání došli v Německu odborníci k názoru, že pivo bez alkoholu dokonale chrání lidské srdce a efektivně napomáhá předcházet i mnoha onemocněním oběhové soustavy.

„Protože pití alkoholu má řadu vedlejších negativních účinků a je návykové, pití nealkoholických nápojů by mohlo v budoucnosti přinášet stejné blahodárné působení bez vedlejších účinků," prohlásil vedoucí výzkumu, doktor Steffen Bassus z německého Wiesbadenu.

Pivo je nejen osvěžení
Tento oblíbený nápoj obsahuje poměrně velké množství prospěšných látek, a proto není od věci si jej pravidelně dopřávat. Patří mezi ně vitamíny skupiny B, hořčík, selen a mnohé další. Zároveň konzumace piva pomáhá ke snížení krevních cukrů, samozřejmě jen při střídmé konzumaci.

Přírodní antioxidanty
Nealkoholické pivo obsahuje určité množství polyfenolů, což jsou přírodní antioxidanty. Tyto látky mohou pomáhat snižovat zánět, chránit buňky před poškozením a přispívat k lepšímu zdraví cév.

Některé studie naznačují, že mírná konzumace nealkoholického piva může být spojena se sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou srdeční choroby a mozková mrtvice. To může být způsobeno vlivem polyfenolů na cévní zdraví.

Některé složky nealkoholického piva mohou podporovat uvolňování dusičnanu dusnatého, což může pomoci rozšiřovat cévy a snižovat krevní tlak.

Snížení „špatného" cholesterolu
Studie dále naznačují, že polyfenoly obsažené v pivu mohou pomoci snižovat hladinu LDL cholesterolu, což je tzv. "špatný" cholesterol spojený s rizikem srdečních chorob. Některé složky nealkoholického piva mají mírné antikoagulační účinky, což může pomoci prevenci tvorby krevních sraženin.

Je však vždy důležité myslet na to, že tyto účinky nealkoholického piva nejsou tak silné jako u některých dalších potravin nebo nápojů a že výsledky vědeckých studií se mohou lišit. Pokud zvažujete konzumaci nealkoholického piva pro zdravotní účely, měli byste se raději nejprve poradit se svým lékařem. Pamatujte na to, že nealkoholické pivo obsahuje kalorie a cukry, takže ho konzumujte s rozvahou, zejména pokud chcete shodit nějaké to kilo navíc nebo máte cukrovku.

Lidé v moderní společnosti jsou posedlí péčí o zdraví. Zároveň však udržují vysoké životní tempo a chtějí se i bavit. Mladí proto stále častěji upouštějí od pití klasického piva a obracejí se k jeho nealkoholické variantě

Na nealkoholické pivo se většina pijáků odjakživa dívala skrz prsty. Generační obměny spolu se zrychlováním tempa doby však činí z dříve nechtěného nápoje zajímavou a hlavně zdravou alternativu klasiky. Zlatavý mok totiž i bez vyššího množství alkoholu obsahuje řadu blahodárných látek, takže mimo jiné snižuje riziko tvorby krevních sraženin, a je vhodný rovněž jako levnější náhrada iontových nápojů při sportu.

Například ve Velké Británii se podle statistik 34 % lidí ve věku 25–34 let před koupí alkoholického nápoje vždy rozhoduje s ohledem na své zdraví. Není proto divu, že tamní trh s nealkoholickým pivem vyrostl za poslední rok o 23 % a od roku 2019 se více než zdvojnásobil. Letošní zpráva British Beer and Pub Association navíc uvádí, že 85 % britských hospod vedle obvyklého sortimentu nealkoholických nápojů nyní nabízí alespoň jedno pivo s nízkým nebo žádným obsahem alkoholu.

Cestu k dnešnímu nealku vydláždil „odlehčený“ zlatavý mok, který se v Evropě pil již ve středověku. Na jedné straně se jednalo o bezpečnější alternativu k vodě, jež byla často znečištěna fekáliemi a obsahovala parazity, které pivní výrobní proces zlikvidoval. Na druhé straně nebyla míra alkoholu v nápoji příliš vysoká, takže se dal konzumovat během všedního dne. Silnější varianty se pak podávaly například na různých slavnostech.

Přizpůsob se, nebo zkrachuješ
Významný krok směrem k nealkoholickému pivu, jak jej známe dnes, učinili začátkem 20. století Američané: V roce 1917 schválil prezident Woodrow Wilson zákon, který omezil míru alkoholu ve sladových nápojích na 2,75 %, přičemž o dva roky později kleslo uvedené číslo u všech tekutin až na 0,5 %. A pivovary, jež nechtěly během prohibice zbankrotovat, musely přijít na způsob, jak vařit oblíbený chmelový mok odpovídající vládním nařízením.

Alkohol v pivu vzniká při výrobě, kdy jsou jednoduché obilné cukry zkvašovány pivovarskými kvasinkami, které je přeměňují mimo jiné na etanol a oxid uhličitý. Kvašení přitom z receptury vynechat nelze. Obecně proto existují dva hlavní postupy, jak získat nealko verzi: Buď se zlatavý mok vyrobí standardní procedurou a pak se z něj alkohol odfiltruje, nebo se proces upraví tak, aby etanol takřka nevznikal.

Alkohol jednoduše odstraníme!
Zbavit pivo alkoholu je možné například destilací, při níž se obvykle v tlakové nádobě nežádoucí látky odpařují. Další možnost představuje reverzní osmóza, kdy se pivo žene na speciální membránu, propouštějící pouze molekuly etanolu a vody – H2O se však posléze musí do nápoje vrátit. A konečně lze použít také dialýzu, při které se tekutina filtruje na základě rozdílné koncentrace jednotlivých složek. S využitím popsaných metod sice pivo nepřichází o blahodárné látky, ale výslednému produktu mohou chybět chuťové vlastnosti předlohy. Cesta k němu je navíc relativně nákladná, a v Česku se proto příliš nevyužívá.

Postupy, při kterých se pivo vyrábí tak, aby od počátku obsahovalo zanedbatelné množství alkoholu, jsou levnější a obvykle zahrnují manipulaci s množstvím cukru v kvasu či ovlivnění kvasného procesu. Normální pivo tak lze například ředit nezkvašenou variantou, dokud nápoj neobsahuje kýžené množství etanolu. S kvasinkami se zas manipuluje prostřednictvím teploty: Mladina se ochlazuje na 3–3,5 °C, aby neprokvašovala, ale zároveň nepřicházela o tzv. buketní látky. Právě zmíněný postup je v českých pivovarech nejoblíbenější a stál také u zrodu prvního tuzemského nealkoholického piva Pito.

Pivo za volantem
Název uvedeného nápoje vznikl kombinací první a poslední slabiky slov „pivo“ a „auto“. Je tedy zřejmé, že jeho cílovou skupinu tvořili řidiči. Receptura vzešla od zaměstnanců dnes již zavřeného Mosteckého pivovaru a Češi mohli výsledek poprvé ochutnat v roce 1975. Reakce byla sice nevalná, nicméně z 3 000 hl v prvním roce na trhu se prodeje po pěti letech posunuly k 43 000 hl a značka – i když vařená jinde – přetrvala dodnes.

Chuťově nejlepší výsledky však poskytuje speciální způsob přípravy, jenž se opírá o zvláštní kvasinky citlivé na alkohol: Jakmile jej zachytí, samy kvašení zastaví. Pivo tak nejen spadá mezi nealkoholické nápoje, ale zároveň projde obdobným procesem jako klasická verze, ke které má tudíž chuťově podstatně blíž. Problém popsané metody tkví v náročné péči o speciální kvasinky, ale také v tom, že si je pivovar musí v první řadě někde obstarat.

Jak zaujmout Čechy
Na základě unikátních kvasinek vzniká rovněž dlouhodobě nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell, jež se vaří v pivovaru Radegast. U jeho zrodu stál sládek Ivo Kaňák, který začátkem 90. let odjel na týdenní stáž do švýcarské společnosti Hürlimann. Zahraniční spolupráce nakonec vedla k licencování tamních kvasinek citlivých na alkohol a Kaňák se posléze zasloužil o zrod receptury nealko piva, jež by oslovilo český trh.

„Vyrobit skvělé nealkoholické pivo je jedním z nejtěžších úkolů všech sládků. V každém případě musí být pivovar výjimečný, skvěle vybavený a organizovaný, s mimořádnými hygienickými standardy, protože mikrobiologická stabilita od zchlazené mladiny na varně až po stočení je alfou i omegou výroby tohoto enormně citlivého produktu,“ vysvětluje Kaňák.

Růst bez reklamy
Na trh bylo pivo uvedeno v roce 1992, a přestože ve svém segmentu takřka nemělo konkurenci, pivovar o jeho úspěchu zpočátku pochyboval. „V prvních letech jsme Birell prodávali bez reklamy, s ní mohl na začátku svého života růst rychleji,“ vzpomíná Kaňák. Birell si však nakonec našel zákazníky díky své skvělé chuti, což podle sládka pivu pomohlo z dlouhodobého hlediska.

„Po uvedení čepované verze na trh prodeje výrazně akcelerovaly. Třešničku na dortu pak znamenala stálá ocenění nejlepšího nealkoholického piva na světě v soutěži World Beer Cup,“ dodává Kaňák. Tři desítky let od svého vzniku proto Birell stále roste a upevňuje si vrcholnou pozici v kategorii. V České republice se jedná o nejprodávanější nealko pivo od samého začátku a dodnes platí, že tři ze čtyř nápojů tohoto druhu prodaných u nás nesou zmíněnou značku.

Po hubených covidových letech se Češi loni zabejčili a pomohli vyhnat pivní spotřebu – dosud nejvyšší ve světě v přepočtu na obyvatele – o něco nahoru. Jenže ani ne tak škopky vypitými v hospodě, ale levnějšími z obchodu.

Když Český svaz pivovarů a sladoven představil pivní výsledky za rok 2021, druhý covidový, byl to mírně řečeno šok. Spotřeba na obyvatele se totiž poprvé za 12 let dostala pod jakousi magickou hranici 130 litrů na hlavu, konkrétně 129. Výstav piva, tedy jeho celková výroba v Česku, poklesla předloni rovněž na 19,5 tisíce hektolitrů. Co ukazují výsledky svazu za loňský rok?

Bude klesat
Spotřeba na hlavu se v roce 2022 zvýšila o 7 litrů na 136 litrů na obyvatele, výstav se rovněž o něco zvedl. Jenže podle svazu to stále není na předcovidové úrovni a ve zlepšení už moc nevěří ani restauratéři. „Pokles v gastronomii vůči minulému roku byl v březnu minus 0,6 %, v dubnu skoro procento a v květnu a červnu byl minus 3 procenta. Spíš bych si tipnul, že spotřeba piva – co se týče gastronomie – bude dál klesat,“ řekl Aha! Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků.

Kde, je jedno
Co se nezměnilo – a dost možná už ani nezmění – je skutečnost, že naprostá většina zkonzumovaného piva pocházela z obchodů. „Tenhle trend už se moc měnit nebude, spíše naopak. Lidé se daleko víc soustředí na prožitek společného pití piva, než na místo, kde pijí,“ potvrzuje Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Rána s DPH?
Dalšímu odlivu štamgastů z hospod podle Kastnera nahrává i to, že kabinet plánuje sjednotit DPH z pěnivého moku na 21 procentech. Dosud totiž bylo točené pivo v hospodě daněno 10 procenty. „Když ho zdražíte o 11 % jako současná vláda, tak lidé už si to dají do hlav a spotřeba nemůže jít nahoru, protože takové zdražení piva je fatální. A zabije to vesnické hospody,“ varuje restauratér.

Návrat k levným lahváčům?
Zhruba od roku 2017 platilo, že Češi vypili více ležáků než výčepního piva. Jenže podle Kastnera je už teď patrné, že se Češi, kterým se reálná kupní síla nezvyšuje, znovu začínají vracet k levnějším desítkám. Ostatně také podle pivovarnických čísel nejvíce prodaného piva loni bylo v lahvi, a to 39 procent. Podíl sudů činil 31 % a piva z cisteren jen 3 procenta.

Otevřít nový minipivovar v dobách covidové uzávěry zní jako bláznovství. Libor Kult, spolumajitel pivovaru Bad Flash, ale není žádný blázen. I přes nepříznivou dobu se mu povedlo s jeho pivovarem uspět. Ostatně, zúročil při tom léta v gastronomii, zkušenosti ze zahraničí i svůj přístup k podnikání. Například vyšší DPH na pivo hodnotí střízlivě: hospody podle něj ani tak nevymřou.

Jestli má nynější boom malých pivovarů v Česku své kmotry, byli by to Libor Kult a Jan Charvát, majitelé pivovaru Bad Flash, který sídlí v bývalých šatnách klubu Admira na okraji Prahy. Vyrábí zde několik druhů vlastních piv a celý podnik má strohou „výrobní“ atmosféru.

Velká otevřená hala, pár stolů, barevná zavěšená světla a v zadní části samotná technologie minipivovaru. Člověk zde může nahlédnout přímo do výroby, což spolu s možností ochutnat různá zajímavá piva vytváří nevšední atmosféru.

K pojetí svého podniku se majitelé inspirovali v zahraničí, kam stále vyrážejí v rámci osobního rozvoje na různé pivní akce. Přinesli si odtud i koncept hospody s několika pípami, ze kterých vedle tradičního ležáku čepují i nejrůznější pivní speciály; právě oni kdysi jako jedni z prvních (ne-li vůbec první) přinesli tento styl výčepu do Česka.

Ve svých hospodách Kulový blesk a Zlý časy tím mimo jiné nepřímo podpořili rozvoj malých pivovarů; zatímco v devadesátých letech to byla novinka, dnes je něco takového běžné. Navíc není už ani třeba složitě hledat zajímavá piva z dovozu, jen v Česku je dnes možné vybírat z nabídky zhruba 480 minipivovarů.

Jenže mít hospodu s několika pípami s různými druhy piv, nebo dokonce vařit vlastní pivo, už dnes nestačí. Je třeba se zaměřit na kvalitu a na lokální zákazníky. Mimo jiné proto, že ceny některých piv se už vyrovnají i ceně vína. A zákazníci čekají od jeho konzumace určitý zážitek.

Proč máte pivo a pivovar, které se jmenují Bad Flash? Proč to není něco českého?
Je to složenina z částí jmen hospod zakladatelů Bad Flashe. Provozuji už přes dvacet let hospodu Kulový blesk a někdy kolem roku 2009 jsem se seznámil s Janem Charvátem, který provozuje hospodu Zlý časy. A padli jsme si do oka. Měli jsme společné kamarády z mládí, dováželi jsme pivo ze zahraničí, tak jsme se se spojili a dováželi jsme postupně piva i pro další hospodské, kteří chtěli mít trochu jiná piva než ta v té době dostupná. Postupně jsme se pak posunuli k vlastnímu pivu, jehož název vznikl spojením prvních slov z názvu Zlý časy a Kulový blesk. Ovšem v angličtině. Pivo nám totiž tehdy vařil velmi šikovný americký sládek Chris Baerwaldt, který se – i když v Česku žije dlouho – nikdy česky nenaučil.

Vlastní pivovar byl od počátku váš cíl?
To ani ne. Původně to bylo určeno jen pro naše dvě hospody, ale naši zákazníci a kamarádi nám postupně začali říkat, proč – když prodáváme zahraniční piva – jim neprodáme i ten náš Bad Flash. Až na základě těchto dotazů jsme začali přemýšlet, kde naše pivo vařit ve větším. Začali jsme fungovat jako létající pivovar(vaření vlastního piva v již existujících pivovarech, pozn. red.). Není to ale jednoduchá věc najít pivovar, který má dobrou kvalitu, volnou kapacitu a dobrou cenu.

Takže jste se radši začali poohlížet po vlastním prostoru?
Ano, někdy kolem roku 2016 jsme se domluvili na spolupráci se sládkem Martinem Vávrou, který dřív pracoval v Pivovarském domě a v Břevnovském klášterním pivovaru. Kapacity jsme si domluvili v kunratickém pivovaru Muflon, který spoluprovozuje firma Czech Brewmasters. Tahle společnost ale zároveň prodává technologii pro pivovary, takže od toho byl už jen krůček k vlastním prostorám: v roce 2019 jsme s nimi podepsali smlouvu na dodávku technologií pro náš pivovar.

Proč ale prostor mimo centrum města, na okraji Prahy v Kobylisích? Vždyť vaše původní restaurace jsou v širším centru města. Není to problém?
Když jsme začali dovážet pivo ze zahraničí, tak v Česku a Praze nebylo moc hospod, které se specializovaly na malé pivovary a zajímavá piva. Lidé pak byli ochotni dojet tam, kde měli různá tehdy neobvyklá piva. Dnes je to jiné. Proč byste jezdil třeba tady z Kobylis, které jsou na okraji Prahy, za pivem někam do centra města? Jsou tady alternativy, které jsou blízko. Dnes musíte konkurovat nejen tím, že máte pivo z malého pivovaru, ale hlavně jeho kvalitou.

Tenhle prostor jsme navíc už měli, můj společník Jan Charvát tu měl sklad. Původně jsme hledali větší prostory jinde, ale pak jsme si řekli, že vybudujeme pivovar zde. Svou roli hrála i finanční stránka, protože jsme dva hospodští a nestál za námi žádný investor. Navíc mám Kobylisy rád, narodil jsem se nedaleko odsud a tady na Admiře jsem hrál jako kluk fotbal. Je to takový návrat zpět, je tady spousta fajn lidí. Teď například s několika malými podniky v okolí vymýšlíme, že bychom se pokusili na jaře udělat takový místní street food festival. Místní cukrárnička, kavárna, hospůdka, řezník...

Jaké pivo tady vaříte a jaký druh je ekonomicky nejvýhodnější?
Snažíme se dělat nová piva, ale zároveň chceme mít nějakou, řekněme, základní řadu piv. Máme díky tomu zákazníky, kteří nám dělají stálý odběr několika sudů, což je pro nás důležité. Vaříme ale také třeba tmavé silné pivo typu Imperial stout a také kyseláče, což je teď velmi módní záležitost.

Pokud jde o ekonomiku výroby piva, nedá se říct, které pivo je ekonomicky nejvýhodnější. Při tvorbě ceny záleží samozřejmě na cenách surovin a složitosti výroby. Například výroba ležáku trvá déle než výroba piva typu ALE, ale na druhou stranu se do ejlu dává zase víc chmele. A šetřit na surovinách nechceme, naopak chceme vyrábět kvalitní pivo. Zákazníci to tak mají rádi.

Cena už tedy nerozhoduje?
Samozřejmě, musí pro ně být únosné to zaplatit. Dnes už se ale cena některých piv pohybuje v podnicích okolo sta korun za půllitr. Doba se v tom rychle mění a co fungovalo třeba v roce 2019, už dnes nefunguje.

Co přesně se změnilo?
Tak například v roce 2019, tedy před epidemií covidu, byla úplně jiná nákupní nálada. Covid úplně zmrazil poptávku po sudovém pivu. Do toho pak přišla válka na Ukrajině. Když jsme v roce 2019 podepisovali smlouvu na dodání technologie na pivovar, vůbec jsme nepočítali s tím, že bychom pivo stáčeli do lahví. Chtěli jsme prodávat jen sudy. Jenže pak přišel březen 2020, covidová uzávěra, a všichni chtěli pivo v lahvích...

Lidé ale také asi začali šetřit, ne?
Ano, s příchodem války na Ukrajině byli lidé vystresovaní, nevěděli, co bude dál, měli pocit, že musí šetřit. Pak se vše zdražilo kvůli inflaci a lidé tolik neutrácí. My jsme také museli zdražit, když nám zdražily vstupy.

Vraťme se ještě k tomu covidu. Jak složité bylo v té době rozjet pivovar?
Nechci, aby to vyznělo, jako že brečíme, že v roce 2019 to bylo dobré a že se lidi do hospod úplně nevrátili. Naše potíže byly spíš v tom, že jsme začali dělat stavební úpravy a náhle přišel covid. Měli jsme plán, jak to budeme financovat, a ten nám spadl jak domeček z karet. Počítali jsme s tím, že to z velké části zafinancujeme sami plus nějaké peníze z rodiny. Jenže když máte jeden den v hospodě dvě stě lidí a druhý den prodáte přes okýnko jednu lahev, tak je to velký finanční rozdíl a z toho se stavba financuje těžko. Naštěstí to dobře dopadlo, dohodli jsme se se stavaři, kteří pochopili náš problém, na splácení.

Plánujete výrobu dál rozšiřovat, překročit metu minipivovaru?
Takhle, my výrobu rozšířit můžeme, ale překonat hranici minipivovaru by v tomhle prostoru ani nešlo. Momentálně jsou minipivovary definovány jako pivovary s produkcí do deseti tisíc hektolitrů piva za rok a ty platí nižší spotřební daň. My momentálně vyrábíme méně než dva tisíce hektolitrů ročně s tím, že naše technologie je postavená tak, aby se tady dalo vařit 4,5 tisíce hektolitrů ročně.

Jak se vám daří shánět lidi? Už delší dobu se řeší, že v průběhu pandemie spousta lidí z gastronomie a služeb zkrátka odešla...
My děláme s lidmi dlouhodobě. Někteří pro nás pracují víc než deset let. Potřebujete mít lidi, se kterými to funguje. Podobné je to i při obchodování. Samozřejmě, peníze jsou vždy až na prvním místě, ale na druhé straně nechcete dělat obchod s lidmi, kterým nevěříte, o kterých si nemyslíte nic dobrého. Musíte mít zaměstnance i partnery, se kterými si budete sedět i lidsky. A takoví v oboru pořád jsou, jen je v současné době těžší je najít.

Na druhou stranu chápu, proč lidé z gastronomie odcházejí. Tahle práce je hodně psychicky náročná, máte různě dlouhé směny, pracujete o víkendech a o svátcích a pokud máte třeba děti, je to problém. Když za covidu odešli lidé z gastra pracovat do jiných oborů, myslím, že většina se chtěla vrátit. Ale covid trval příliš dlouho a pokud najednou nemáte směny, pracujete pondělí až pátek, máte volné víkendy, vracet se vám pak už nechce.

Podnikatelé si často stěžují i na daně. Teď se například bude v rámci vládního úsporného balíčku zvyšovat DPH na pivo a na jídlo. Jedním z důvodů má být sjednocení sazby DPH a napravení snížení sazeb, které prý gastronomii moc nepomohlo… Jak to vidíte vy?
Snížení sazby DPH na jídlo restauracím určitě pomohlo, stejně tak snížení DPH na čepované pivo. Teď se to zase zvýší. Co k tomu dodat? Uvidíme... Věřím, že přes všechny ekonomické problémy hospody určitě nevymřou. Je to místo setkáváni se s kamarády, pořádání oslav a kulturních akcí.

Tři krizové roky s minipivovary zacloumaly, ale nepoložily je. Naopak. Ačkoliv řada malých varen jede na hraně a desítky řemeslných pivovarů musely zavřít, jejich celkový počet se loni meziročně zvýšil a přehoupl se přes pět stovek. Je jich třikrát více než před deseti lety. Česko se díky tomu stalo rájem minipivovarů a nyní se řadí mezi země s největším počtem malých výrobců piva na obyvatele.

Za postupným přibýváním minipivovarů - což je podle definice podnik, jehož výstav nepřesahuje 10 tisíc hektolitrů - je zájem spotřebitelů o specifické pivo i chuť jednotlivců a firem investovat. Zakladatel Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta nicméně říká, že po éře expanze obor nyní vstupuje do období konsolidace. "Těžké to budou mít všechny minipivovary. Musíme makat na tom, abychom se nepropadli do minipivovarnické recese," dodává.

Obavy jsou namístě. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich říká, že minipivovary dlouhodobě čelí nestabilním podnikatelským podmínkám zejména kvůli rozhodování vlád. V minulosti šlo například o krokové zavádění zákazu kouření v hospodách, nedávno zase o tanečky kolem elektronické evidence tržeb. "Každým rokem nám dá některá vláda nějakou nečekanou změnu. Je to jeden nesmyslný krok za druhým. Zkuste si za těchto podmínek vzít úvěr a rozvíjet podnikání," říká Voldřich.

Jak se odlišit od velkých
Teď se zástupci pivovarů, malých i velkých, nejvíc bojí chystaného zvýšení DPH u čepovaného piva z 10 na 21 procent, které je součástí vládního konsolidačního balíčku. Červnový průzkum mezi členy Českého svazu pivovarů a sladoven ukázal, že více než čtyři pětiny pivovarů se obávají zrychlení odlivu hostů z hospod a restaurací a jejich zavírání, zejména těch na vesnicích. Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje chce po zvýšení DPH zavřít pět procent hospodských a další desetina to zvažuje.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Roman Havlík říká, že kvůli podpoře gastronomie a české pivní kultury by bylo dobré nižší DPH udržet. "Vláda před třemi lety snížila sazbu DPH na čepované pivo s cílem podpořit covidem zasaženou gastronomii. Situace hospod a restaurací v menších městech a na vesnicích se od té doby nijak výrazně nezlepšila. Už nejsou zavřené, ale zvyšování nákladů a odliv hostů na ně mají podobný efekt," říká Havlík.

Češi stále patří mezi světové premianty v konzumaci zlatavého moku, byť loni vypili v průměru o 34 půllitrů méně než v roce 2009. Zásadně se také změnilo místo, kde ho pijí. Ve zmíněném roce se ještě téměř polovina piva zkonzumovala v hospodách a restauracích, loni to bylo už jen 31 procent. Proměnu nákupního chování konzumentů a nové spotřebitelské návyky vnímají jako velkou hrozbu i sami minipivovarníci. Zdražení čepovaného piva o deset procent i více změnu chování spotřebitelů ještě posílí.

Už nyní lidé omezují návštěvy hospod a restaurací a snaží se mnohdy utratit co nejméně. A to pivovary cítí. "Většina restaurací, do kterých dodáváme pivo, vykazuje organický pokles mezi 12 a 15 procenty. Pokud se nestane něco nevyzpytatelného, bude pro nás letošní rok podobný jako loňský. Bude to hlavně díky zvyšování povědomí o značce cvikovského piva a pozitivní bilanci v akvizici nových zákazníků," říká provozní ředitel Pivovaru Cvikov Jan Brusch.

Pivovarníci upozorňují, že hospoda postupně ztrácí svůj sociální rozměr, a to je pro ně špatně. Na sudech mívají vyšší marže než u piva prodávaného v obchodech. "Mladším generacím stačí sociální sítě, festivaly a kluby. Starší si za dva roky covidových opatření zvykli na garáže, kočárkárny a hasičárny. Pivní bary s širokým sortimentem pivních stylů jsou trochu zajímavější pro mladé lidi," říká zakladatel pražského pivovaru Bad Flash Jan Charvát.

Právě to je jedna z možných cest, jak se mohou malé pivovary odlišit od velkých hráčů. Konkurovat jim cenou nešlo ani dříve, natož v době extrémních cenových výkyvů v nákladech. "Velké pivovary budou vždy efektivnější, ale my zase doplňujeme trh o speciály a regionálnost. Jsou piva, která se ve velkém moc vyrobit nedají, a přitom existuje skupinka pivařů, která tyto speciály miluje a vyžaduje. Proto si myslím, že pivo z minipivovarů si svého nadšence najde," říká Voldřich.

Energetické prokletí
Svou aktuální situaci však menší pivovarníci hodnotí ve srovnání s loňskem o něco lépe. Po chladnějším počasí v květnu přišlo v červnu a červenci teplo, tedy pravé "pivní" počasí, a řada minipivovarů hlásí slušné velkoobchodní prodeje. Pryč je i loňská svíravá nejistota, zda bude dostatek plynu a kam až vyšplhají ceny energií. Pomyslným vítězem se staly minipivovary, které si během loňska udržely fixaci. Kdo musel přejít na spotové ceny, krvácel.

Energie jsou pro pivovar klíčovou nákladovou položkou a podle Harašty půjde omezovat spotřebu energií v pivovarech jen obtížně. "V našich provozech se energetické náklady pohybují okolo 500 korun na hektolitr. Jakákoliv úspora v této oblasti je pro profitabilitu velmi důležitá, zdražení energetických vstupů ji naopak zásadním způsobem ovlivňuje negativně," říká.

Některé pivovary část potřebné elektřiny získávají z obnovitelných zdrojů, například z vlastní fotovoltaické elektrárny, nebo vytápějí pomocí tepelných čerpadel. To ale nestačí. "Pořád musíte nějak vařit a pára je a bude pro pivovar klíčová," říká Harašta. Minipivovary k tomu přistupují různě, někde třeba začali vařit pivo i v noci. Uvaří několik várek po sobě, aby nenechali varnu vychladnout. Právě při ohřevu se spotřebuje nejvíce energie. Pak si dají pauzu a za pár dní jedou nanovo.

"Když jsme pivovar projektovali a stavěli, snažili jsme se, aby spotřeba energií a vody byla co nejnižší. Nicméně při dnešních cenách se energie a voda podílejí ze všech nákladů na výrobě piva nejvíce. Například u našeho nejprodávanějšího piva je cena energií dvojnásobná ve srovnání s náklady na suroviny," říká Robert Franěk, vrchní sládek z Akciového pivovaru Libertas v Úvalech u Prahy. Běžný ležák se obvykle vaří 90 až 120 minut, pak se celý objem zchladí a nechá ležet v tancích při teplotách blízko nuly po dobu několika týdnů.

Podražují ovšem i samotné suroviny pro výrobu piva. Nejvíce během loňska rostly ceny sladu. V několika krocích se zvýšily o 80 procent. "Letos jsou zatím ceny stabilní, ovšem na loňské úrovni. Nejspíš poroste cena chmele, bude záviset na výsledku blížící se sklizně. Ale nemyslím, že by nárůst měl být nějak dramatický. U sladu očekávám na podzim pokles cen, byť nejspíš pouze mírný," říká Charvát z Bad Flashe.

Zlevnit výrobu je nyní možné jen díky investicím do modernějších technologií, s využitím lepších materiálů pro varny nebo tanky či čerpadel se spoustou nových měřicích prvků. Brusch z Pivovaru Cvikov říká, že na investicích přímo závisí i úspěch pivovaru. "Před dvěma lety jsme pořídili profesionální stáčecí linku na lahve, aktuálně rozbíháme vlastní propagační stanici na kvasnice a zanedlouho zprovozníme vlastní laboratoř, abychom měli vše pod kontrolou," říká Brusch.

Průmyslové pivovary to mají díky vyššímu výstavu o něco jednodušší. Sáhnou si na nižší jednotkové ceny a mají větší šanci, že se jim v rozumné době vrátí například investice do využití zbytkového tepla. Přesto i velké pivovary, jako Prazdroj či Budvar, loni na podzim zdražovaly kolem deseti procent. Některé menší pivovary zvedly ceny více, ovšem v postupných krocích.

Minipivovarníci vesměs shodně tvrdí, že nahrazování surovin za levnější nepřipadá v úvahu. "Nechceme urychlovat zrání piva, nebo dokonce používat při vaření náhražky surovin, tedy chmely za extrakty, slad za cukr, nebo dokonce vařit silnější pivo a pak ho v hotové fázi, zjednodušeně řečeno, ředit ‚sodovkou‘," říká sládek jabloneckého pivovaru Volt Martin Palouš.

Na 4. srpna připadá Světový den piva. Při této příležitosti vycházejí statistiky produkce a konzumace piva a jiných podobných nápojů. Tu svoji vydává i Eurostat a letos se zaměřil na největší producenty, exportéry a importéry piva.

První pětku unijních zemí produkujících nejvíc piva tvoří Německo, Španělsko, Polsko, Nizozemí a Francie. Francie taky nejvíc piv importuje z mimo unijních zemí.

Česko je ve zprávě evropského statistického úřadu zmíněno jako čtvrtý největší exportér v EU, a to se šesti miliony litry piva. To není však jediné, v čem tuzemská pivní ekonomika vyniká. Kromě notoricky známého faktu o největší konzumaci piva má Česko jeden z největších počtů pivovarů na obyvatele.

V současnosti podle Evropského svazu pivovarníků funguje v Česku 599 pivovarů, což je přibližně jeden pivovar na každých 17 500 obyvatel. Z členů Evropské unie na tom nikdo není „lépe“, více pivovarů na hlavu mají v našich zeměpisných šířkách jenom Švýcaři.

Minipivovarů je hodně, piv až tolik ne
Zvláštností zdejší pivní scény je distribuce „pivovarské síly“. Z 599 českých pivovarů je jen 48 takových, kteří splňují definici velkého, neboli průmyslového, pivovaru. To znamená, že za jeden rok dokážou vyprodukovat víc než 10 tisíc hektolitrů piva. Sem patří jak všechny známé pivovary jako Staropramen nebo Pilsner, tak i ty menší jako Zubr, Černá Hora nebo Polička.

Zbytek, tedy 92 % českých pivovarů, mají výstav méně než 10 tisíc hektolitrů piva ročně, a tedy se řadí mezi minipivovary. I když naprostá většina pivovarů v Česku spadá do kategorie minipivovarů, za více než 97 % tuzemského výstavu stojí největší pivovary.

Většina minipivovarů je totiž závislá buď na restauraci, ve které pivo vaří, nebo na zájmu lokálních štamgastů. Jak serveru EURACTIV.cz prozradil Dušan Makovský, majitel pražské hospody Dno pytle, která se zaměřuje na nákup a výčep tzv. craftových piv, pokud se chce minipivovarník uchytit třeba právě v Praze, tak musí umět uvařit dobré pivo, které se něčím odlišuje od ostatních. A zároveň musí přijet do hospody a své pivo nejdříve nabídnout. A ani to nemusí být úspěšné.

„Kromě toho, aby bylo pivo bez vad, potřebuji, aby majitel pivovaru byl příjemný a sympatický. Jakmile sem přijde někdo, kdo se chová jak osmdesátkový vekslák, i kdyby měl sebelepší pivo, tak to od něj nevezmu,“ popsal Makovský.

Evropské dotace na minipivovary
Za poslední roky se i přesto minipivovary rozmnožily jak „houby po dešti“. Částečně tomu napomohl i rozmach financování podnikání z evropských prostředků. Jen z posledního programového období 2014-2020 se podpořila stovka projektů v nějaké spojitosti s pivovary za víc než 300 milionů korun. Jak upozornila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková, na fungování pivovarů se mohly použít různé typy dotačních projektů.

„Podpora pivovarů mohla být realizována z několika různých programů – např. z operačního programu podnikání, inovace a konkurenceschopnost – což se používá na inovace ve výrobě, energetické úspory, nebo z operačního programu zaměstnanost, tedy pro oblast sociálního podnikání nebo rozvoje zaměstnanců,“ dodala Hešíková.

Ne všichni jsou fanoušci dotací a externí finanční pomoci podnikání. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich si myslí, že dotace pivovarům víc škodí, než pomáhají. „Dotace křiví trh a naše již tak nestabilní prostředí jen nabourávají. Vlády nám za poslední dobu připravily velmi nestabilní podnikatelské prostředí s častými změnami a restrikcemi. Jsme tím značně ohroženi,“ napsal Voldřich redakci.

Mezinárodní den piva se slaví každoročně první pátek v srpnu. Ať vám chutná kterýkoliv druh tohoto pěnivého moku, pozvedněte půllitr či sklenici a připijte si. Pivaři z celého světa se přidají.

Lidstvo sice popíjí pivo v různých formách už tisíce let, na mezinárodní úrovni se však tento nápoj oslavuje teprve od roku 2007. Byl založen v kalifornském Santa Cruz, odkud se z původně lokální akce stal událostí celosvětového měřítka. Má tři hlavní poslání: zaprvé sejít se prostě s přáteli a vychutnat si společně chuť piva. Zadruhé vzdát hold těm, bez kterých by pivo nebylo nebo se k nám nedostalo, tedy těm, co pivo vaří i těm co jej nosí na stůl. A konečně zatřetí oslavovat piva všech národů bez rozdílu.

Pivo v receptech
Češi jsou národ pivařů a je s podivem, že oslavy svátku piva nevznikly u nás. Pivo se však nejenom konzumuje, skvěle poslouží také jako přísada do řady jídel. Pivo se hodí na podlití při pečení masa, ale přidává se také do pomazánek, pečiva nebo dokonce i moučníků. Například tmavé pivo předá výslednému pokrmu výraznou karamelovou chuť. Pivo se přidává také do marinád a uplatní se tak při grilování.

Největšímu světovému pivovaru AB InBev klesl ve druhém čtvrtletí hrubý provozní zisk (EBITDA) očištěný o mimořádné vlivy o 3,7 procenta na 4,9 miliardy USD (107,6 miliardy Kč). Mohl za to vývoj směnných kurzů a vyšší náklady na suroviny a reklamu. Tržby se ale zvýšily díky zájmu o dražší značky piva a zvýšení cen. Oznámila to společnost v dnešním prohlášení.

Tržby meziročně stouply o dvě procenta na 15,1 miliardy USD. V organickém vyjádření, tedy bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů a nových nákupů a prodejů majetku, stouply o sedm procent. Objem prodeje se však snížil o 1,4 procenta, z toho objem prodeje piva klesl o 1,8 procenta. Také tržby v Severní Americe se snížily, tento pokles však kompenzoval růst v dalších regionech.

Tržby a zisk v USA se ve druhém čtvrtletí propadly kvůli bojkotu značky Bud Light spotřebiteli, které pobouřila spolupráce firmy s transgenderovou influencerkou Dylan Mulvaneyovou. Tržby v USA, které jsou největším trhem pivovaru, se ve čtvrtletí propadly o 10,5 procenta a EBITDA o 28,2 procenta.

AB InBev potvrdil předchozí prognózu, podle které se má EBITDA zvýšit o čtyři až osm procent. Analytici očekávají růst o 5,2 procenta.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. V roce 2016 skupina koupila zhruba za 100 miliard dolarů svého největšího rivala SABMiller. Celosvětově vyrábí zhruba čtvrtinu veškerého piva.

Mezi značky skupiny AB InBev patří například Budweiser, Beck's, Corona či Stella Artois. V České republice firma vlastní českobudějovický pivovar Samson.

Pivo je český národní nápoj a situace na světovém trhu s ním je proto u nás bedlivě sledována. Čísla za rok 2022 musí všem milovníkům zlatavého moku dělat radost. Po značném snížení výroby v souvislosti s globální pandemií covidu 19 se opět vyrábí piva více a více.

Pivo v roce 2022
V roce 2022 se na světě uvařilo 1,89 miliardy hektolitrů piva. Tento výsledek je o 1,3 % lepší než v roce 2021 a to i přesto, že se očekával naopak určitý pokles výroby v souvislosti s válkou na Ukrajině. Rusko a Ukrajina dohromady vytváří téměř 5 % světové produkce piva. Jen o málo tak nebyl překonán výsledek z posledního „předpandemického“ roku 2019. V tomto roce se uvařilo 1,91miliardy hektolitrů piva.

Na světě přesto panuje paradoxní situace. Ačkoliv výroba piva výrazně roste a rychle se vrací na úroveň let před celosvětovou epidemií, sklizeň chmele byla naopak nejnižší od konce Druhé světové války. Příčinou rekordně špatné úrody jsou především prudké deště a další extrémní projevy počasí v různých částech světa. Chmel se však dá v podobě pelet skladovat i několik let a výrobci mají vytvořeny jeho dostatečné zásoby. Výroba piva by tak neměla být ohrožena ani v případě, že by i letošní sklizeň byla velmi špatná.

Největší producenti piva
Největším producentem piva na světě zůstává Čína, která vyprodukovala na 360 milionů hektolitrů, druhé Spojené Státy uvařily 194 milionů hektolitrů. Na dalších místech jsou potom Brazílie, Mexiko a Německo. Více než čtvrtinu celkové produkce piva má na kontě největší pivovarský kolos, společnost AB InBev, jejíž pivovary vyprodukovaly 518 milionů hektolitrů piva.

V letošním roce nelze očekávat výrazně lepší úrodu, výroba by však měla opět o něco vzrůst. Pivo je zkrátka oblíbené na celém světě, nikde však tolik jako u nás. V nedávno aktualizovaném žebříčku spotřeby piva na obyvatele Česká republika opět obsadila s velkým náskokem první místo.

Nenechte si ujít letošní ročník festivalu a přijďte společně s námi oslavit 130 let pivovaru Litovel. V sobotu 12. srpna jsme pro vás připravili nabitý program plný hudby a zábavy a nebude chybět ani ohňostroj. Můžete se těšit na širokou nabídku našich jedinečných litovelských piv, včetně Višňového ležáku z programu Sládkův TIP, novinkou bude škola čepování piva. Dozvíte se, jak správně čepovat pivo a jak se o něj řádně starat, aby bylo prvotřídní.

„Litovelský Otvírák se v areálu našeho pivovaru koná již po osmnácté a my jsme rádi, že se k nám fanoušci dobré zábavy, piva a jídla rádi vrací. Vždyť jen loni přišlo na festival bezmála 5 000 návštěvníků a věřím, že letos bude v litovelském pivovaru stejně rušno,“ říká Adéla Hudáková, brand manažerka z pivovaru Litovel a dodává: „Letošní Litovelský Otvírák využijeme i k oslavě výjimečného jubilea našeho pivovaru. Letos slavíme 130 let od jeho založení a pevně doufám, že si návštěvníci pochutnají na našich tradičních ležácích, které vaří s respektem k pivovarskému řemeslu a tradici již několik generací litovelských sládků.“

Program festivalu začne ve 12:00 a pár minut po tom vystoupí na hlavní scéně Šrouby a Matice, Michal David, Kristýna, 05 a Radeček, Legendy se vrací nebo Desmond. Druhé scéně na nádvoří budou dominovat Deep Purple Tribute, Checkpoint, GABRIELA V.G., Fofrovanka nebo Perseus. V 17:00 hodin společně slavnostně narazíme soudek s nefiltrovaným narozeninovým speciálem 13 %, který bude v průběhu festivalu na čepu, stejně jako další speciály uvařené v našem minipivovaru. Návštěvníci se mohou těšit také na Višňový ležák a hořký ležák Josef 11,5 %, který na letošním PIVEXU 2023 ovládl svoji kategorii a získal zlato. V průběhu festivalu čeká fanoušky škola čepování piva pod vedením zkušených odborníků. Naučí se, jak správně pivo čepovat, jak se starat o sklo a taky si svoje čepované mohou vypít až do dna. Celý festival zakončíme velkolepým ohňostrojem, který rozzáří nebe nad litovelským pivovarem a koncertem kapely Stracené ráj.

Vstupenky za zvýhodněnou cenu 250 Kč je možné zakoupit v online předprodeji zde, na místě pak budou v prodeji za 350 Kč.