Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo z Vyškova už není k dostání, podnik skončil. U soudu půjde o miliony

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Marek OsouchVyškov

Na pivo z Vyškovského pivovaru už v hostincích ani obchodech lidé nenarazí. Poslední lahve se prodaly teď v létě. Provozovatel chce od majitele pivovaru, tedy státu, odškodné kvůli údajným závadám na technologii. Zároveň se spekuluje, že v areálu začne vařit pivo Budvar

Nyní objekt pivovaru hlídá ostraha a v budově jsou jen poslední zaměstnanci, kteří tam chodí uklízet. Nové pivo se už od jara nevaří kvůli ekonomickým problémům a snižujícímu se výstavu. Navíc vůbec není jisté, zda se výroba v pivovaru ještě někdy obnoví.

Vyškovský pivovar od roku 2011 provozuje soukromá společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), kterou vlastní Jiří Kopenec. „Nevím, co bude. Všechno záleží na výsledku soudního řízení,“ řekl jen stručně k situaci v pivovaru.

Kopencova firma se totiž začala na konci roku 2015 soudit se státem, respektive státní firmou Jihomoravské pivovary, která areál pivovaru vlastní a CBIC pronajímá. Tvrdí, že na zařízení pivovaru byly technologické vady, o kterých však Kopencovi nikdo na začátku neřekl a které měly způsobovat, že pivo bylo nekvalitní. Po státu chce vymoci jako náhradu celkem 67 milionů.

Stát ale jakékoliv náhrady odmítá platit s tím, že Kopencovi nic nezatajil. O údajných technologických vadách neví ani dřívější spolumajitel CBIC a ředitel pivovaru Miloš Hrabák. „V době, kdy jsem v pivovaru působil, jsem o ničem takovém nevěděl. Je možné, že na něco narazili po mém odchodu,“ uvedl Hrabák, který byl ve firmě od roku 2011 do začátku roku 2014.

Pivovar ve Vyškově není v problémech jen za současného vedení, ale byl už několik let předtím, kdy pivo vyráběl stát. Ten se proto od roku 2009 několikrát snažil areál pronajmout. Úspěšný byl až na počátku roku 2011, kdy ho získala zmíněná firma CBIC. Ta vznikla v srpnu 2010, tedy jen několik měsíců předtím, a nikdo v pivovarské branži ji neznal.

Ujala se tedy provozu, ani jeden rok od té doby ale nebyla v zisku. Podle účetní uzávěrky za rok 2016 činila ztráta přes 13 milionů. Se ztrátami z minulých let to je dohromady přes 56 milionů, což se blíží částce, kterou chce CBIC vymoci po státu, a to ještě není znám výsledek hospodaření za letošní rok.

Soud ovšem není to jediné, co dělá těžkou hlavu úředníkům ministerstva zemědělství, které státní firmu spravuje. Kromě toho řeší, jak Kopencovu firmu z areálu vyškovského pivovaru dostat.

Ministerstvo prověřuje právní možnosti
Firmě CBIC totiž nemohou dát výpověď po dobu deseti let od uzavření nájemní smlouvy. V tomto případě tedy až do roku 2021. Jak uvedl na svém Facebooku ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), k tomu je potřeba ještě připočíst osmnáctiměsíční výpovědní lhůtu.

Šéf státní firmy Jihomoravské pivovary Jaromír Žáček nedokázal odpovědět na to, proč byla smlouva sepsána právě s tímto ustanovením. Sám totiž ještě v té době ve firmě nepůsobil.

„Za určitých okolností to bylo takto v roce 2011 podepsáno, já taky s některými věcmi ve smlouvě nesouhlasím,“ prohlásil a dál ji blíže nekomentoval s ohledem na obchodní tajemství. Jeho předchůdce Václava Hlaváčka, který smlouvu podepisoval, se MF DNES nepodařilo kontaktovat. Co bude dál, zatím není jisté. „Prověřujeme teď všechny právní možnosti. Do konce září chceme mít výsledky, jak je možné postupovat,“ pronesl ministr Jurečka.

Jaké má ministerstvo s pivovarem záměry, už ale nechtěl komentovat. Spekuluje se o možnosti, že by sloužil rozvíjejícímu se státnímu Budvaru.

„Několikrát jsem o tom slyšel od zaměstnanců pivovaru, ještě když fungoval,“ prozradil Jaromír Žáček. Budvar zatím o ničem neví a investuje do rozvoje vlastních kapacit. „V této věci v současné chvíli nepodnikáme žádné kroky. Toto je nyní v rukách ministerstva zemědělství,“ sdělil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Stodvacítku, vídeňský ležák, ochutnáte na pivovarských slavnostech v Benešově

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeFerdinand

Tradiční pivovarské slavnosti v pivovaru Ferdinand Benešov se konají 9. září, a to už po šestadvacáté. Návštěvníci mají především unikátní příležitost ochutnat na jednom místě všechny druhy piv, které se v pivovaru se 120 letou historií vaří. Sládek navíc uvařil ke kulatému výročí Vídeňský ležák.

Pivovar vaří už devět druhů piv od výčepní světlé desítky, světlou dvanáctku Premium po patnáctistupňový speciál D´Este či polotmavý speciál Sedm kulí. V sortimentu má i tmavé či nealkoholické a nyní i nově bezlepkové pivo a čtyři druhy limonád „Ferdinádu“.

„Pivo bude možné ochutnat na slavnostech i nefiltrované a v nabídce občerstvení dostanou návštěvníci na výběr i z pokrmů připravených z našeho piva. Navíc náš sládek Jaroslav Lebeda přichystal na slavnosti i jedno mimořádné překvapení – Vídeňský ležák, který opravdu poprvé ochutnají návštěvníci slavností,“ uvedla Eva Hendrychová z obchodního oddělení pivovaru. Jedná se o limitovanou edici, tato várka „120“ bude k dispozici čepovaná i ve skleněných lahvích 0,5l, a to i po slavnostech v pivovarském obchůdku.

K výrobě byly použity tři druhy sladů - vídeňský, mnichovský a český. Díky jedinečné kombinaci má ležák obdivuhodnou měděnou barvu. Přidá-li se dvourmutový dekonční způsob vaření, chmelení za studena žateckým poloraným červeňákem, otevřená spilka a 90 dnů zrání v ležáckém sklepě, má neopakovatelnou a ničím nenapodobitelnou chuť. Extrakt původní mladiny je 12,80%, alkohol 5,4%.

„Přibližně rok jsem přemýšlel, jaké originální pivo uvařit k příležitosti 120. výročí založení pivovaru. Nechtěl jsem se přiklonit k verzi, že standardní pivo z našeho sortimentu pojmenujeme jako výroční ležák a budeme mít celou věc vyřešenou. Chtěl jsem uvařit něco výjimečného, co se v českých zemí nevyrábí. Listoval jsem různými knihami o pivu, až jsem narazil na téměř vymizelý druh vídeňský ležák,“ přibližuje sládek Jaroslav Lebeda.

„Bylo to originální spojení druhu piva, Vídně jakožto kolébku tohoto piva, ale zároveň hlavní město habsburské monarchie a tím pádem i zakladatele našeho pivovaru Františka Ferdinanda d’Este,“ doplnil Jaroslav Lebeda.

A jak pivo vařil? „V chytrých knihách jsem vyhledal původní receptury, které jsem upravil na podmínky dnešní výroby piva, a technologický postup byl na světě. V laboratorních podmínkách jsem si dle výpočtů vyzkoušel optimální poměr sladů, abychom dosáhli správné požadované barvy hotového piva. Celý tento proces trval zhruba půl roku. Přesně v den výročí atentátu na Františka Ferdinanda d’ESte jsme uvařili ostrou várku tohoto vídeňského ležáku,“ dodává sládek.

Na slavnostech bude i dobrá muzika

Přestože pivovarské slavnosti jsou především o zlatavém moku, nebude chybět ani zábava. Akce začíná už v poledne a do deseti hodin večer se na dvou pódiích vystřídá osm kapel. Slavnosti zahájí tradičně dechovka Český Šraml, a po ní vystoupí brněnská punk-rock´n´rollová kapela Fancy Foxx.

Na slavnostech zahraje i pražská rocková kapela Bílá nemoc, která loni oslavila 25 let existence. Další je mladá pop-punková kapela Brutální Jahoda z Kamenice nad Lipou. Rockoví fanoušci se mohou těšit na Štěpána Kojana ze skupiny Keks a na kapelu Lahvátor, která funguje více než dvacet let, a jejíž název vznikl právě nad vypitým pivem. Přijede i čtyřčlenná kapela se vztelkou pandou ve znaku The Beautifuls ze Sedlčan, hrající rockabilly s prvky klasického rock´n´rollu..

Zajímavým hudebním tělesem bude jistě skupina Circus Problem s disco-balkánskými melodiemi. Ti se mimo jiné přestavili loni v pořadu Česko Slovensko má talent. Od 19 hodin zahraje klatovská tanzmetalová kapela Trautenberk s bizarním rock´n´rollem, údernými refrény a s humorem sobě vlastním.

V doprovodném programu čekají návštěvníky soutěže s pivovarskou tematikou. Pivovar si letos připomíná 120 let od založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este a do prostor tohoto místa se mohou návštěvníci podívat i během slavností. Nasají tak nejen atmosféru doby, ale budou si moci ověřit své znalosti o pivovarnictví například ve sladovně během zábavné degustace či na výstavce surovin.

Návštěvníci si budou moci koupit v pivovarském stánku i spoustu suvenýrů Ferdinand – čepice, půllitry, trička, a například také turistickou vizitku a novou výroční vizitku, která byla vydaná ke 120 letům pivovaru.

Pivovar Ferdinand si zakládá na tradiční technologii výroby piva. V roce 1897 tu začal vařit pivo arcivévoda František Ferdinand d´Este a v podstatě se stejně vaří až dodnes. Piva jsou připravována klasickým způsobem, spodně kvašená a následně dokvašována v ležáckém sklepě, a to 60 až 90 dní podle druhu piva. Pivovar Ferdinand je jeden z mála pivovarů v České republice, který provozuje vlastní humnovou sladovnu. Slad vyváží i do zahraničí.

Sklizeň chmelu začala, bude ho méně, ale pivo bude dobré

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Horeka.cz

Letošní úroda chmele by mohla být dobrá. Shodli se na tom předseda představenstva CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec Zdeněk Rosa a Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus přímo na chmelnici s odrůdou Sládek v Lenešicích v Žatecké chmelařské oblasti.

Po loňském extrémně dobrém výnosu, sice letos chmelaři očekávají nižší sklizeň, a to okolo 6000 tun chmele, kvalita by ale měla být v pořádku. “Nižší předpokládaný výnos u raných odrůd je dán zejména vysokými teplotami v průběhu června a následným dlouhým obdobím sucha” informoval Zdeněk Rosa.

Na Žatecku a Lounsku se začaly v těchto dnech sklízet chmelnice s odrůdou Žatecký poloraný červeňák. Odrůda Sládek, kterou přijel na chmelnici zkontrolovat Pavel Zítek z plzeňského Gambrinusu si na sklizeň sice ještě počká více než týden, ale sládek Gambrinusu už má jasno: „Chmel Sládek, ze kterého vaříme naše piva, je odrůda velmi bohatě nasazená hlávkami s optimálním vyvážením aromatických a hořkých látek, která zraje jako jedna z posledních. Podle dnešní prohlídce mám už ale jistotu, že pivo z letošního chmele bude dobré.“

Hospody krachují, ale Rohozečtí si zájem o sudové pivo pochvalují

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Mělnický deníkAutor:Jiří MacekRohozec

Vloni se v Pivovaru Rohozec pyšnili výstavem přibližně 69 tisíc hektolitrů piva. Letos by to mělo být stejně, možná malinko více. Tvrdí to František Jungmann, předseda představenstva Pivovaru Rohozec.

„Vše nasvědčuje tomu, že jsme nad loňským výstavem. V současnosti je těžké pořád růst. Konkurence je veliká, hodně se útočí cenami. V segmentu lahvového piva je to velmi drsné. Ty doby, kdy jsme meziročně rostli až o dvacet procent, jsou pryč. Když dosáhneme meziročně dvě procenta navíc, považujeme to za úspěch,“ říká František Jungmann. Pro pivovar je významné, že mají nezanedbatelný podíl piva v sudech. „Ten nám, na rozdíl od jiných pivovarů, roste,“ podotýká šéf pivovaru. Přitom největší zájem je o sudovou jedenáctku Skalák.

Mnoho hospod krachuje, ale Rohozečtí to prý nepociťují. Drží se na podílu výstavu u sudového piva vůči lahvovému v poměru 60 ku 40. O lahvovém pivu říká František Jungmann, že nejsou schopni reagovat na současnou cenovou politiku obchodních řetězců.

Zhruba před třemi měsíci přišel Pivovar Rohozec s novinkou – pivem Prometheus. Toto pivo se od ostatních odlišuje kořeněnou vůní a chutí. Je to vlastně dvanáct a půlka s obsahem alkoholu lehce přes 5,3 procenta. „Naše běžná dvanáctka je z běžného plzeňského sladu, u Promethea je přídavek sladu Carared, který má zabarvení do červena. Kvůli tomu je pivo tmavší než naše ostatní piva,“ vysvětluje František Jungmann. U Promethea je použitý zvláštní druh chmele nazvaný Kazbek. Je to chmel vyšlechtěný z divokého chmele, který roste v pohoří Kavkazu pod horou Kazbek. Jeden z rodičů chmele pro Promethea je z Kavkazu, druhý rodič je z typicky českého chmelu. Odborníci z toho vyšlechtili novou odrůdu.

„U Promethea se nám podařilo to, co je snem každého marketingového pracovníka. Vyvolá se poptávka a ta je větší než odhady a předpoklady. To se stalo. Tohle pivo nebude nikdy vyráběné takzvaně na veliko, abychom jím zásobili celý trh. Technologicky není pivo Prometheus dělané jako klasická naše piva, s tímto pivem je více práce, starostí. Takovým pivům se nyní říká craft beer, řemeslné pivo, a honosí se tím minipivovary. V podstatě jde o to, že pivo je dělané tak, jak ho dělali naši dědové - s láskou, umem, citem, za dodržování klasických zásad, až bych řekl snad archaickým způsobem. Říkáme, a dáváme najevo, že toto craft beer - řemeslné pivo je schopen udělat i pivovar našeho typu. Povedlo se nám to, ohlasy jsou velmi dobré,“ říká František Jungmann.

V posledních pěti letech přišli Rohozečtí s pivem X a pivem Y. Přestali vyrábět malinové pivo a nahradili ho pivem s příchutí cherry. Pustili do světa zázvorovou limonádu a teď je tu Prometheus. Kvůli nízkému odbytu ukončili stáčení třináctistupňového piva do sudů. „Je to pochopitelné. Do hospody se nechodí na silné pivo, ale spíše na slabší a vypije se jich více. Silnější pivo si zákazník koupí spíše v láhvi domů,“ míní Jungmann.

Tisíce návštěvníků na nedávných Slavnostech piva, koncerty na nádvoří, které je celé opravené, exkurze a restaurace. Novinkou je vagon na kolejích, uvnitř kterého je bufet – slouží k různým akcím. A do tří let chtějí zcela zrekonstruovat kapacitně nedostatečnou restauraci. „Restaurace je v přízemí, kde jsou také administrativní prostory. Administrativu přemístíme do patra a spodek rozšíříme,“ hledí do budoucna šéf Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Inovativní informační technologie pomáhají pěstování sladovnického ječmene

Publikováno:před 4 měsíciAutor:Pavel Orálek

Návštěvníkům letošního ročníku výstavy Země živitelka se ve čtvrtek 24. srpna 2017 naskytla jedinečná příležitost. Společnost AB InBev uspořádala v pavilonu R2 v rámci České republiky vůbec první odborný workshop o přínosu inovativních technologií pro výrobu sladovnického ječmene.

„SmartBarley je program, ve kterém využíváme data z celého světa. Účelem je zlepšení pěstování ječmene díky moderním technologiím,“ říká Katie Hoardová, globální ředitelka zemědělských inovací AB Inbev. „Je nám ctí představit naši unikátní vizi a dosavadní výsledky Smart Barley v zemi s takovou pivní tradicí, jakou je Česká republika,“ dodává Hoardová s tím, že vzájemná diskuse o surovinách pro výrobu piva může být obohacující i pro české pivovary a zemědělce.

Její slova potvrzuje i šéf Agrární komory Zdeněk Jandejsek, který nad workshopem „SmartBarley aneb přínos inovativních technologií pro výrobu sladovnického ječmene“ převzal záštitu. „Ze zkušenosti se systémem pěstování pšenice vím, že je možné výrazně zvýšit výnosy a zlepšit kvalitu produkce i ekonomiku. U ječmene by takový systém mohl přispět k zastavení poklesu ploch jarního ječmene, zlepšení ekonomiky jeho pěstování i ke stabilizaci osevních postupů ve smyslu střídání plodin,“ tvrdí prezident Agrární komory Jandejsek.

Součástí největší pivovarnické skupiny na světě AB InBev je i českobudějovický pivovar Samson. „Pro výrobu našeho piva používáme ty nejlepší suroviny, jednou z nich je ječmen. Program SmartBarley pomáhá lidem spojeným s pivem po celém světě, nyní nastal čas se zapojit se svými zkušenostmi i pro tradiční pivní velmoc, kterou Česko bezesporu je,“ říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Společnost AB InBev je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.


SmartBarley
SmartBarley je strategií AB InBev pro rozvoj zemědělství. Podporuje dodávky vysoce kvalitních surovin prostřednictvím urychlení zemědělského výzkumu i následnému zavádění inovací do praxe, což pomáhá zvyšovat produktivitu plodin. Jádrem technologie Smart Barley je přeměna dat na poznatky. Řeší tak potřeby pěstitelů a zlepšuje zemědělskou produkci a chrání přírodní zdroje.

Čísla o globálním programu Smart Barley
Více než 70 vědců - chovatelé, patologové, genetici, agronomové, vědci v oblasti dat
Více než 100 agronomů - pracuje přímo s pěstiteli po celém světě
Více než 4500 pěstitelů - od roku 2014 se účastní programu Smart Barley

Pivo s koulemi je bez koulí?

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Blog iDNES.czAutor:Libuse Palkova

Proč feministkám tak vadila reklama na jisté pivo? Podle mě byla celkem neškodná, a tak jsem dokonce svého času podezírala majitele, že se s feministkami domluvil, aby mu tím humbukem udělaly reklamu.

Mimochodem já mu vlastně teď také dělám reklamu, ale ujišťuju vás, že z toho vůbec nic nemám.
Třeba mi za to nějakého lahváče nebo sud pošle.

Myslím totiž, že jsem přišla na to, proč byl kolem toho tentkrát takový rozruch. Feministkám nejspíš vadilo, že reklama slibuje něco, co tam není...Pivo s koulema, ale na obrázku nic moc. Jen ženská. To je vlastně lživá a podvodná reklama, protože když se o něčem řekne, že to má koule, tak si představíte něco odvážného, kurážného, něco extra...

Možná kdyby místo sexy dívky byl na obrázku nějaký sexy mužský, nebo alespoň nějaká jeho část...Proboha, neříkám přímo fotka mužských genitálií, ale nějak umělecky ztvárněné by to snad mohlo být..Když je za umění považováno to, že nahé spoutané ženy může v igelitových rukavicích omakat každý, kdo má sedm stovek na vstupenku...

Tak nějak vkusně, abstraktně a postmodernisticky ztvárněné koule, by byly myslím pro nějakýho skutečnýho umělce brnkačka...Třeba i baroko se svou oblostí a plností tvarů by se mohlo použít, nebo gotika s akcentem na vertikalitu...jen kubismus bych vynechala. Ten by se v tomhle kontextu vážně nehodil. A ani minimalismus. Ale jinak se fantazii meze nekladou. No neříkejte mi, že při trošce dobré vůle by se to nedalo vymyslet a udělat...Tak by alespoň reklama splnila, co slibuje, a navíc by to bylo zcela originální. Reklam s krásnými obnaženými ženami jsou všude hromady, ale pěkné mužské tělo v reklamě je stále ještě vzácností...nebo přímo tabu? Nemají snad výrobci koule na to, aby opustili stereotypní reklamní schémata a zkusili něco jiného?

A výrobce piva by ušetřil za chmel- mnohým pánům by při pohledu na dobře obdařeného vysportovaného opáleného svalovce pivo asi zhořklo samo od sebe-je známo, že muži pohled na lépe obdařenou konkurenci snáší těžko. A tak zatímco nad pivem často velmi kriticky řeší příliš velké zadky svých partnerek, nad svými velkými pivními břichy se zamyslí jen zřídka a velice neradi.

Faktem je, že kdyby ženské tak často a tak netaktně, zcela veřejně ve všech médiích, neustále dokola probíraly velikost mužských panděr a převislých pupků, nebo dokonce rozměry toho, co pod těmi pupky mají, a dělaly z toho takový problém, jako muži dělají ohledně velikosti a tvaru ženských prsou a zadku, byla by polovička chlapů na prášky. A nebo by se v tom pivě rovnou utopili, zatímco výše zmíněné feministky by si možná, při pohledu na pěknýho chlapa na reklamě, to pivo naopak vychutnaly. Takže každopádně by se konzumace zvýšila a mě překvapuje, že na to ještě žádný pivovar nepřišel.

Tak na zdraví!

Slavný pivovar dodával i na Hrad. Po řádění kovošrotu je z něj louka

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin VokáčGolčův Jeníkov

Pivovar v Golčově Jeníkově býval jedním z nejznámějších a nejslavnějších malých pivovarů v Československu. Jako jediný z nich dodával pivo i na Pražský hrad. V současnosti po něm není ani památky. Překupník kovů vykonal své, za jeho působení byl areál pobořen. Dnes je tu zelená louka.

Na začátku letošního července to byla sláva, jakou Golčův Jeníkov dlouho nezažil. Na pivní slavnosti dorazily až tři tisíce lidí - více, než má samotné město na severu Vysočiny obyvatel. Konaly se na volném pozemku za zámkem nedaleko centra města. „Rozloučení s pivovarem,“ nesly slavnosti název.

Na místě, kde se konaly, totiž až donedávna pivovar stával. A ne ledajaký. Ve své době to býval jeden z nejúspěšnějších, nejznámějších a nejoblíbenějších malých pivovarů v republice.

„Všichni lidé tady na něj byli právem hrdí. To, že se zde pivo už nevaří, vnímají jako obrovskou pohanu jeníkovské cti. Je nám to všem líto,“ říká starosta Golčova Jeníkova Vlastimil Marušák. Proto i taková návštěvnost slavností.

Místo pivovaru je dnes obrovská dvouhektarová louka. Při posledním rozloučení pořadatelé na zem nakreslili obrysy někdejších budov, uspořádali výstavu všech artefaktů, které se na místě našly, vystavili historické listiny i dokumenty, ale také třeba původní pivní lahve či etikety.

Lidé měli poslední možnost projít se po pozemku, na němž pivovar stával. „Loučili jsme se radostně, zpěvem a tancem,“ usmál se starosta. Už v příštím roce by na louce mohly začít vyrůstat nové rodinné domky.

Za vším hledej ženu. I za vznikem dvou pivovarů v Jeníkově
Od prosperujícího pivovaru k zelené louce byla dlouhá a trnitá cesta protkaná v dnešní době nepochopitelnými excesy. Pojďme ale popořadě a začněme v dávné historii.

Vaření piva je s Golčovým Jeníkovem spjato stovky let. První pivovar zde založila už v 16. století Marie Robmhápová ze Soutic. Ta jeníkovské panství roku 1559 koupila od podkomořího Království českého Buriána Trčky z Lípy a na Lipnici. „O pivovaru z tehdejší doby nemáme moc dokladů. Byl nejspíš v areálu zámku,“ zmínil Marušák.

I druhý pivovar nechala postavit žena. V roce 1830 město koupila hraběnka Terezie z Trautmannsdorfu. Rovněž býval v zámeckém areálu, jako sklad chmele sloužila historická budova tvrze. Ročně pivovar uvařil deset až patnáct tisíc hektolitrů piva.

Jenže tento provoz nevydržel ani sto let. Když v roce 1911 podnik získal Karel A. Milner, už kapacitně ani technologicky nestačil. Podnikatel okamžitě začal za zámkem stavět pivovar nový, moderní. První várka z něho vyšla v roce 1913 a tím také skončil život pivovaru původního.

Dodával na Hrad, stěžejní značkou byl Zlatopramen
Nový a v pořadí už třetí pivovar doznal své největší slávy v období první republiky. „Byl to jediný z malých pivovarů, jehož pivo se dováželo na Pražský hrad,“ zdůraznil jeníkovský starosta. Tehdy se ho za rok uvařilo 15 tisíc hektolitrů.

Po válce byl podnik znárodněn. Ale i přesto s grácií přežil uzavírání malých pivovarů v 50. a 60. letech. „Snad díky své relativní novosti,“ zmiňuje server pivovary.info zaměřený na historii českých pivovarů.

Tou dobou naopak roční výstav rostl, až v 80. letech dosáhl 35 tisíc hektolitrů. Stěžejní značkou pivovárku se stala jedenáctka Zlatopramen, píše se na webu.

Teprve pak pro pivovar nastává turbulentní doba, která skončila tak neslavně. V roce 1988 vedení podniku Východočeské pivovary, do něhož jeníkovský závod spadal, překvapivě rozhodlo pivovar uzavřít.

Druhý dech areál nabral jen na pár let, malé značky netáhly
Naštěstí přišla změna společenských poměrů, po ní privatizace a s ní i nová šance pro jeníkovské pivo. Areál zakoupila začátkem 90. let společnost Hema. Původně jako sodovkárnu, brzy ale přidala i vaření piva. Místní ještě dobře pamatují na Jeníkovskou desítku nebo dvanáctku Forman.

„Jako jedna z prvních v republice začala firma plnit pivo i do třetinkových lahví,“ poznamenal jeníkovský místostarosta Miroslav Mrkvička. Místní opět mohli být na co hrdí.

Jenže radost jim vydržela jen pár let. Divoká devadesátá léta malým pivovarům moc nepřála. Hostinští a jejich hosté sázeli spíš na velké, bohaté značky, malé pivovary v tu dobu ještě opomíjeli.

Odbyt jeníkovského pivovaru vázl, až byl roku 1996 na společnost uvalen konkurz. Varny vychladly, výroba piva v Golčově Jeníkově definitivně skončila.

„Sběrači“ vše kovové vytrhali, zdi budov prorazili
Další osud areálu pivovaru je jen těžko pochopitelný. Do svých rukou ho dostala firma na likvidaci kovu, která s ním zatočila po svém. Vše kovové její lidé vytrhali bez ohledu na budovy a jejich hodnotu i stav. Aby z nich větší kusy dostali ven, neváhali prorazit zdi. Nakonec firma areál v červnu 2009 nečekaně pobořila. Tím její aktivita skončila.

„Zůstaly tu hromady stavební suti, základy budov do výše metru a všechny sklepní prostory, které byly zaplněné nepořádkem. Zmizel veškerý kov, kanálové vpusti i různé jímky byly překryté papundeklem,“ popsal tehdejší stav dvouhektarového pozemku Vlastimil Marušák. Protože se jednalo o neoplocený otevřený pozemek hned za novou zástavbou, byl velmi nebezpečný.

V tu dobu se do záležitosti muselo město vložit. „Stáli jsme před rozhodnutím, zda se bude město rozrůstat do stran a zabírat zemědělské pozemky, nebo se nám podaří tento areál, který hyzdil město a neměl šanci na rozvoj, zužitkovat,“ vypráví starosta. Zvítězila druhá možnost. S majitelem se radnice dohodla na odkupu pozemků a v první půli letošního roku je město za pět milionů sanovalo.

„Celý areál jsme do hloubky osmi metrů přeorali, zlikvidovali všechny stavební prvky a základy. Sklepy jsme museli zahutnit cementovou emulzí. Předrtili jsme stovky tisíc tun materiálu, udělali jsme z toho louku. Při tom jsme se děsili, co najdeme. Chodily nám Jobovy zvěsti, že je pod zemí zakopaná nádrž s tekutým dusíkem nebo čpavkem a že se do půdy lily oleje. Nic z toho se naštěstí nepotvrdilo,“ líčí Marušák.

Už v příštím roce by se na místě slavného pivovaru mohlo znovu stavět. Radnice plánuje připravit 19 parcel pro rodinné domy a jednu pro bytovku se startovacími byty. Mělo by se rovněž dostat na beachvolejbalový kurt, dětské hřiště i na relaxační zónu s jezírkem.

Přeštice otevřou vlastní pivovar přímo na náměstí!

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:QAP.czU Přeška

V regionu vznikl další pivovar. Tentokrát vaření piva obnovili v Přešticích, kde od konce loského roku vyrostl nový městský pivovar i s restaurací.

Pivovar vznikl v objektu bývalého hotelu přímo na náměstí. Návštěvníkům bude nabízet hned několik druhů piv. "Chtěli bychom nabídnout piva tradičního plzeňského typu," říká jeden z provozovatelů Kamil Černý. Vlajkovou lodí městského pivovaru bude světlý ležák Kilián, chybět ale nebude mimo jiné ani tmavý Maurus. Ochranné známky i výroba piva budou majtekem města.

Součásti pivovaru je také restaurace s kapacitou zhruba 150 míst, která bude zákazníkům servírovat tradiční české lahůdky. Stavba odstartovala vloni v prosinci a nyní už se chystá slavnostní otevření. To je na programu 29. srpna.

Chtěli v Kambodži dostat pivo až na pláž, vymysleli pivovar v kontejneru

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Ondřej Luštinec

Firma Well Service vtěsnala do nákladního kontejneru funkční pivovar. Stačí ho jen připojit na zdroj vody, elektřiny a odpad. Firma dokonce dodá i potřebné suroviny a sládka, který s vařením piva v začátku pomůže.

Libor Pavelec, spoluautor projektu, říká, že myšlenka na mobilní minipivovar vznikla během jedné pracovní cesty do Kambodže. S kolegy prý tenkrát vymýšleli, jak dostat český pivovar skoro až na pláž. „No a já jsem si vzpomněl vlastně na to, že kdysi české firmy za socialismu pro naše geology, vrtaře na Sibiři dělaly vlastně kontejnerové pivovárky, protože chtěly, aby tam naši chlapi nepili jenom vodku," vysvětluje.

Základní cena modulu se pohybuje okolo necelých tří milionů korun a dokáže uvařit téměř devět tisíc piv měsíčně. „Náklady na výrobu jsou kolem pěti korun na půllitr, takže je i jednoduchá návratnost, kdy si vlastně uvaříme pivo minimálně o deset korun levněji, než ho koupíme ve velkoobchodě," říká obchodník s mobilními pivovary Pavel Poživil.

Firma Well Service není první, kdo podobné řešení v Česku nabídl. Před pár lety ale jiná společnost své zákazníky nenašla. Poživil se domnívá, že to bylo kvůli dvojnásobné pořizovací ceně. Well Service sází na nižší cenu a snadnou mobilitu. Oslovit chce navíc hlavně zahraniční trhy.

Různé mobilní pivovary ale nejsou ve světě ničím neobvyklým. "Ve Spojených státech je už celkem běžné, že fungují firmy, které vám na náklaďáku přivezou pivovar a složí vám ho v garáži,“ připomíná pivovarník a sládek Jan Kočka.

Češi vyrobili unikátní mobilní pivovar. Jde převážet v kontejneru, vařit se naučí amatér

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Iva Špačková

Smart Brewery je prvním mobilním pivovarem, který se vejde do kontejneru a je na prodej soukromníkům. Firma má zatím dva zákazníky, nyní jedná s dalšími zájemci z Evropy, Asie a Afriky.

Česká společnost Well Service vyrobila mikropivovar, který lze převážet v kontejneru. Přijde na necelé tři miliony korun a firma ho chce nabízet nadšencům, kteří si chtějí vyrobit vlastní piva.

Zatím má dva zákazníky - v pražské Chuchli a ruském Velkém Novgorodu. Nyní jedná s dalšími zájemci z Evropy, Asie a Afriky. Novinku chce představit na veletrzích v cizině i v Česku.

Základní verze pivovaru se vejde do lodního kontejneru o rozměrech 6 x 2,5 x 2,9 metru a přijde na 2,69 milionu korun. Designově atraktivnější prosklená varianta stojí o 200 tisíc více. V ceně je i doprava a instalace na místě, suroviny na výrobu prvních šesti tisíc půllitrů a sládek, který pět týdnů bude nového majitele učit, jak má správné pivo vařit a čepovat.

Vařit pivo se za pět týdnů dokáže údajně i amatér. "Když jsme to naučili Vietnamce, to by bylo, abychom to nenaučili vás. Ale musíte to mít ráda, musíte mít chuť se učit a pak se tomu pořádně věnovat," řekl redaktorce Aktuálně.cz sládek Libor Pavelec.

Nápad vyrobit mobilní pivovar není úplně nový. Ještě za socialismu ho podle sládka vyráběly české podniky pro geology či těžaře, kteří pracovali na Sibiři. Byly to však specializované kousky, které nikdy nesloužily širšímu pivařskému publiku.

Smart Brewery je tak prvním mobilním pivovarem, který se vejde do kontejneru a je na prodej soukromníkům. Všechny díly, tedy například varna, myčka, kvasná káď, kompresor či ležácké tanky, jsou vyrobeny v Česku. Pouze chladicí jednotka pochází z Itálie.

"Mobilní pivovar lze pořídit levněji než vestavěný, má levnější obsluhu a je výhodný v tom, že když ho chce někdo po čase prodat, jde ho jednoduše převést na nové místo vlakem, na lodi nebo v nákladním automobilu," říká Pavel Poživil, spolumajitel firmy Well Service, která pivovary vyrábí pod značkou Smart Brewery (Chytrá pivnice).

Základní verze pivovaru (se třemi ležáckými tanky o objemu 1000 litrů) dokáže za rok vyrobit až 525 hektolitrů desetistupňového piva. Dvanáctistupňového vyrobí zhruba 360 hektolitrů. Pivovar vyrobí i speciály, ale kapacita bude nižší. Kdo by se však chtěl pustit do výroby takzvaně svrchně kvašených piv (například pivo Ale), která kvasí kratší čas, mohl by uvařit až tisíc hektolitrů za rok.

Právě do výroby těchto piv se chce už v září pustit Vít Spáčil, majitel restaurace Gourmeta v Podolí a zároveň i majitel prvního mobilního pivovaru. Musí však napřed zřídit celní sklad, bez nějž alkohol vyrábět nesmí. "Miluji pivo a podporuji malé pivovary. Teď chci vyrábět i vlastní jako doplněk nabídky. Chceme zkusit především Aly, ale pitelnější a lehčí, než na jaká jsou zatím Češi u nás zvyklí," říká Spáčil.

Firma doufá, že prorazí hlavně ve světě. Vedle dohodnuté zakázky pro Rusko jedná o prodeji nových pivovarů také ve Vietnamu, Thajsku, Tanzanii, Nigérii, Bulharsku či Itálii. Na podzim chce Well Service pivovar ukázat na gastronomickém veletrhu v Praze a v příštím roce ho chce představit na veletrzích v cizině.

Český svaz pivovarů a sladoven, obecně jakoukoliv aktivitu, která napomáhá exportu českého piva a zvýšení jeho renomé ve světě, vítá. Výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová se však domnívá, že v Česku se tradiční pivní kultura odehrává v hospodách, v níž jsou lidé zvyklí na čepované pivo z klasických pivovarů či minipivovarů.

"Je otázkou, zda proces výroby v kontejnerovém pivovaru dokáže uchovat všechny náležitosti a postupy při vaření tak, aby splňoval všechna kritéria, která jsou kladená na jeho výrobu," říká Ferencová. Důležitá tak bude podle ní zpětná vazba od spotřebitele. "Pokud mu bude pivo uvařené v těchto podmínkách chutnat, má projekt šanci na úspěch," myslí si šéfka svazu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.14.04.2015 12:165.816/5.816