Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Významná ocenění získali dva muži, kteří spojili své životy s Budějovickým Budvarem

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Český svaz pivovarů a sladoven předával svá nejvyšší ocenění za rok 2017. Ocenění získali mimo jiných také dva muži, jejichž celý profesionální život byl spojen s pivovarem Budějovický Budvar.

Za celoživotní přínos oboru byl do Síně slávy českého pivovarství a sladařství uveden Jiří Boček. Ten v Budějovickém Budvaru pracoval od roku 1983 a v období 1991 až 2016 zastával pozici ředitele podniku. Během jeho působení zvýšil pivovar roční výstav ze 491 tisíc hektolitrů na 1,6 milionů hektolitrů a počet exportních států vzrostl z osmnácti na sedmasedmdesát. „Vstup do Síně slávy je pro mě nejvyšším oceněním mé celoživotní a bohaté profesní kariéry v pivovarnictví od pivovarníků a velmi si jej vážím,“ říká bývalý ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Za spoluautorství vysokoškolské učebnice „Sladařství" Cenu českého sládka F. O. Poupěte obdržel Jan Šavel. Docent Šavel napsal do učebnice čtyři kapitoly a u jedné další je spoluautorem. Nedávno oslavil 50. výročí práce v Budějovickém Budvaru a dodnes stále aktivně pracuje v pivovarské laboratoři na testování kvality surovin, kvality pivovarských kvasinek a věnuje se i problematice stárnutí piva. „Prostě mne v práce laboratoři stále baví,“ konstatuje výzkumný pracovník Budějovického Budvaru Jan Šavel.

„Oběma pánům srdečně gratuluji. Získání těchto profesních ocenění je velkou poctou i pro celý pivovar. Zároveň to pro nás představuje obrovský závazek do budoucna – na jejich práci chceme důstojně navázat,“ dodává ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Pivo s vůní whisky. Přečerpávají mok z pivních sudů do dubových od kořalky

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Michal Malý

V Šebkovicích jihozápadně od Třebíče vyrábějí pivo s vůní whisky. Oba nápoje mají jedno společné – ječmen. Technologicky se ale zásadně liší i přesto lze vyrobit pivo, které bude mít vůni a decentní příchuť tradiční kořalky, je přesvědčený sládek Pavel Hájek. K dispozici má ručně vyrobené dubové sudy, které jsou základem výroby.

Vše se odehrává ve sklepení staré šebkovického lihovaru, z dnešního pohledu vlastně už pivovaru. „Dalo by se říci, že lihovaru i pivovaru, protože výroba piva a whisky má jedno společné – ječmen,“ říká marketingový ředitel Ondřej Chládek.

Pivo z pivních nerezových sudů ve sklepě přečerpávají do dubových sudů po whisky. Je u toho sládek, resp. technolog výroby Pavel Hájek. „Sudy jsou po whisky, asi tři roky v tom ležela. Bude to více alkoholovitý, stupňovitý pivo tmavší barvy po těch sudech,“ vysvětluje.

Sudy ze slovenských dubů
Sudy k výrobě whisky bývají největším bohatstvím výrobců. Právě sud se zásadně podepisuje na chuti budoucího moku. „Sudy si necháváme vyrábět z dubu, který se těží jen na Slovensku a v Maďarsku.“

Pivo v sudech od whisky leží minimálně 6 týdnů. Po té době dojde podle Pavla Hájka k dokonalému promísení chutí obou nápojů.

Karolina Oktobeerfest nabídne hudební hvězdy i pivní unikáty

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Ostrava Online

ermín 13. - 14. října už mají dlouho poznačený všichni, kdo rádi objevují nové značky a typy piva. V polovině října se totiž u obchodního a zábavního centra Forum Nová Karolina uskuteční oblíbený festival Oktobeerfest. I letos se ho zúčastní přes čtyřicet pivovarů a mini i mikropivovarů, většinou z Moravskoslezského kraje.

Pro očekávaných až 60 tisíc návštěvníků budou připraveny vedle pivních také hudební klenoty - na velkém pódiu se v pátek vystřídají kapely jako Mandrage, Alkehol nebo Thom Artway. V sobotu se návštěvníci mohou těšit na Monkey Business, Jakuba Děkana, Memphis, Queenie – Queen tribute band či Easy Steps, divokou kartu velké letní soutěže s Muzikerem. Vstup je jako obvykle zdarma a průvodcem dvoudenním programem bude Lumír Mořkovský. Slavnostním vrcholem festivalu bude v sobotu 14. října od 21:00 ohňostroj.

"Máme velkou radost, že se nám na akci vracejí velké i malé pivovary. V Oktobeerfestu vidí příležitost, jak oslovit značné množství lidí, a zároveň se potkat s dalšími pivovarníky. I široká veřejnost se o různé typologii piv může dozvědět množství informací, srovnat je a ihned i ověřit. To Oktobeerfest odlišuje od obvyklých pivních slavností," uvažuje marketingový manažer OC Forum Nová Karolina Tomáš Lučan.

Stejně jako v loňském roce na náměstí Biskupa Bruna mezi OC Forum Nová Karolina a Trojhalí vyrostou velkokapacitní vyhřívané stany. Přibudou další, i krytá, místa na sezení. Nabídka pivních speciálů i zavedených značek bude proložena pestrou nabídkou street-foodové i tradiční české gastronomie, která k pivu neodmyslitelně patří. Objeví se mezi nimi také catereři, kteří se před několika dny blýskli na velmi úspěšném Burger festu nebo nájemci z vyhledávaného food-courtu z OC Forum Nová Karolina. Zajímavostí bude Škola čepování pivovaru Radegast. Zde si budou moci zájemci vyzkoušet, jak správně pivo načepovat a docílit vyladěné chuti.

Rozvoj pivovarnictví v České republice doloží stále pestřejší nabídka v pivních stáncích. Vedle oblíbených ležáků a speciálů se mohou návštěvníci těšit na ochucená piva, cidery, limitované várky, nealko pivo nebo naprosté unikáty. Vloni takto vzbudila nadšení například značka Nachmelená opice.

Už předchozí ročník ukázal, že Oktobeerfest přerostl v městské pivní slavnosti, oslovující všechny generace. Návštěvníci navíc oceňují propojení s OC Forum, kde mají rodiče s dětmi k dispozici pouťové atrakce, prolézačky, trampolíny a zábavný program včetně soutěží. S posíleným provozem počítá také dětský koutek Chachárek uvnitř centra.

Spotřeba točeného piva klesá, na vině je i zákaz kouření, tvrdí pivovarníci

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Kroča

Před čtrnácti lety se v Česku prodalo 55 procent piva v restauracích a hospodách a ­45 procent v obchodech. A pivovarníci jásali, protože na točeném pivu mají vyšší marže než na tom, které si Češi nosí domů k televizi. Od té doby ale mají důvodů k oslavě čím dál méně.

Loni se už v lahvích a plechovkách prodalo 61 procent piva a­ podobně tomu bude v­ následujících letech. Jenom v červenci klesl odbyt sudového piva meziročně o­ devět procent, řekl MF­ DNES předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

„Příčinu poklesu lze hledat zejména v platném protikuřáckém zákonu, který má na trh negativní dopad,“ dodává výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Protikuřácký zákon podle Ferencové donutil významnou skupinu majitelů hospod k ukončení jejich fungování, patrné je to zejména ve vesnicích. Nyní tak někteří zákazníci nemají jinou možnost, než si kupovat balené pivo domů. „Pokud bude tento trend pokračovat, můžeme letos očekávat černý rok českého pivovarnictví,“ říká Ferencová.

Prodeje největšího českého pivovaru zatím rostou. „Podobně jako celý pivní trh ale zaznamenáváme pokles sudového piva na úkor lahvového,“ tvrdí mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. „Letos vidíme lehký pokles sudového piva přibližně o 4,5 procenta, který jsme dokázali nahradit zvýšením vývozu do Polska,“ říká Magdalena Wernerová, vedoucí obchodního oddělení pivovaru Regent v Třeboni, který patří mezi výrobce piva střední velikosti.

Existují ale i výjimky. „Náš poměr zůstává i letos beze změny, 60 procent sudového a jen 40 procent lahvového,“ uvedl pro MF DNES mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek. Propad prodeje piva zkonzumovaného v hospodách nicméně nepřipisují pivovarníci pouze protikuřáckému zákonu.

„Vzhledem ke změně životního stylu se dá předpokládat, že stejně jako v řadě dalších evropských zemí bude spotřeba piva klesat i v Česku,“ předpovídá Šámal. Pro výrobce piva se podle něj jedinou cestou k udržení výroby, která u nás zaměstnává 65 tisíc lidí, stává export.

Nejvíce roste v posledních letech vývoz do Polska, které zmínila Magdalena Wernerová z Regentu. Spotřeba pěnivého moku u severních sousedů rychle roste a letos nejspíš přesáhne 100 litrů na hlavu, čímž se Poláci přiblíží Němcům se 116 litry. Tuzemské pivovary nicméně hledají nová odbytiště i v typicky vinařských zemích. „V posledních pěti letech rosteme na trzích střední a jižní Evropy – v Chorvatsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku či Polsku – kde prodeje vzrostly o 30 procent,“ upozorňuje mluvčí pivovaru Staropramen Pavel Barvík.

Číňané, národ pivařů
Tuzemským pivovarům se navíc daří čím dál častěji exportovat mimo Evropskou unii. Zatímco celkově se loni export zvýšil oproti roku 2015 o 4,5 procenta, mimo Unii šlo o 16procentní nárůst. Největšími odběrateli českého piva jsou v této kategorii Rusko, Korejská republika a USA.

„Velký potenciál růstu má Čína, jejíž obyvatelé jsou také národem pivařů,“ říká Šámal. „V Asii preferují slabší, lehčí a především spíše nasládlá piva. Na tradiční český ležák s pořádnou pěnou si teprve postupně zvykají,“ podotýká.
Loni se do Číny vyvezlo 34 tisíc hektolitrů piva, což byl oproti roku 2015 mírný pokles. Je potřeba si však uvědomit, že ještě před šesti lety do země putovalo pouhých 3,6 ­tisíce hektolitrů, což je méně piva, než kolik za rok vytočí dvě populární pivnice v­ Praze.

Kromě zvyšování exportu se pivovarníci snaží modernizovat svůj marketing. Patří k tomu mimo jiné pořádání tematických akcí. Jednou z nich jsou právě probíhající Dny českého piva. Pátý ročník akce končí 1. října, přičemž letos se k němu připojilo přes šest tisíc hospod a­ osmdesát pivovarů všech velikostí, od těch největších až po minivýrobce. Podmínkou bylo nabídnout pivní speciál.

Některé pivovary dokonce přichystaly speciální akce na podporu vlastní sudové a tankové produkce. Například Gambrinus na začátku října stáhne ze svých pěti tisíc restaurací po celém Česku všechny sudy a krátkodobě je nahradí speciální produktovou řadou, která bude nachmelená čerstvým chmelem z letošní sklizně.

Prodejní výsledky za letošní léto, které je tradičně vrcholem pivovarnické sezóny, ještě nejsou dopočítány. Nicméně teprve po zimě se uvidí, zda si pivovarníci mají proč stěžovat. „Dopad zákazu kouření očekáváme spíše až v ­přicházejících chladnějších měsících,“ dodává Němečková z Plzeňského Prazdroje.

Pivo jako lék i prevence? Podle vědců pomáhá víc, než si myslíme

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:EuroZprávy.cz

Nenechte se odradit od pití piva. Vědci zjistili, jaké blahodárné účinky má na lidský organismus. Snižuje kupříkladu riziko rakoviny i mrtvice. Přečtěte si, co všechno pivo léčí.

Podle nejnovější studie je pivo dokonce zdravější než červené víno, uvedl portál topky.sk. Samozřejmě ale záleží na vypitém množství, protože nic se nemá přehánět. Pokud chcete z léčivých účinků piva vytěžit maximum, ideální jsou jedna až dvě sklenice denně, jinak dosáhnete spíše opačného efektu. A co všechno Čechy milovaný zlatý mok umí?

1. Snižuje riziko rakoviny
Pivo obsahuje velké množství antioxidantů, přičemž kupříkladu jedna portugalská studie zjistila, že pokud se v pivě marinuje maso, ztratí tak až 70 procent karcinogenních látek. V pivu obsažené flavonoidy, zejména hopein, také likvidují volné radikály, které jsou významným faktorem vzniku nádorů.

2. Brání infarktu
Podle nejnovějšího výzkumu italské Fondazion di Riecerca Cura, který přezkoumal 16 různých mezinárodních studií, měli lidé pijící půllitr piva denně o 31 procent nižší riziko srdečního onemocnění. Pivo mimo jiné zvyšuje hladinu "hodného" cholesterolu HDL a obsahuje flavonoidy a vitamíny skupiny B, které chrání před aterosklerózou a působí preventivně proti infarktu.

3. Zdravější ledviny
Chmel obsažený v pivě napomáhá k tomu, aby se v ledvinách neusazoval vápník a až o 40 procent tak snižuje riziko vzniku ledvinových kamenů. Samozřejmě také napomáhá dostatečné hydrataci organismu a celkově podporuje správné fungování ledvin.

4. Silnější kosti
Pivo obsahuje velké množství křemíku a studie zjistila, že starší lidé, kteří pijí dvě sklenice piva denně (ne však víc), mají hustší kosti a méně trpí zlomeninami. Nejvíc křemíku je ve světlém pivu a brání osteoporóze.

5. Podporuje zdraví mozku a je prevencí proti mrtvici
Podle výzkumů lidé konzumující pivo ve stáří až o pětinu méně často trpí duševními chorobami. Pivo také brání vzniku krevních sraženin a působí tak preventivně proti vzniku cévní mozkové příhody. Riziko mrtvice mírné pití piva snižuje až o 20 procent.

6. Snižuje riziko cukrovky
Harvardská studie z roku 2011 zkoumala 38 tisíc lidí středního věku a zjistila, že ti, kteří pili dvě sklenice piva denně, měli o 25 procent nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu. Díky chromu a vláknině pivo omezuje takzvanou inzulínovou rezistenci, která nemoc způsobuje.

7. Snižuje krevní tlak
U mírných pivařů výzkumy zjistily, že mají podstatně snížené riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, který je příčinou řady chorob včetně srdečního infarktu.

8. Zlepšuje fungování trávicího traktu
Pivo blahodárně působí na činnost zažívacího traktu, zejména díky obsaženému oxidu uhličitému a hořkým látkám chmele, které napomáhají k prokrvení sliznic, stimulují tvorbu slin, žluči a trávicích šťáv. Působí preventivně proti vzniku žlučových kamenů.

9. Zlepšuje pleť
Vitamíny, zejména skupiny B, a také kyseliny obsažené v pivu podporují metabolismus a regeneraci kůže. Pivo tak napomáhá vzniku kožního pigmentu a zkvalitňuje pleť.

10. Prodlužuje život
Americká metaanalýza 50 studií o pití piva zjistila, že mírní konzumenti zlatého moku žijí déle.

V pivu jsou Češi zbytečně konzervativní, myslí si v Polsku

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Viktor Daněk

Najít v Polsku pořádný výčep donedávná nebylo nic snadného. Naši severní sousedé ale poslední dobou zažívají pivní revoluci. Vůbec první polské minipivovary se objevily teprve před pěti lety. Od té doby urazily pořádný kus cesty a dnes nejednoho znalce piva překvapují. Nebojí se totiž experimentovat. To nejlepší ze své produkce vystavují dvakrát ročně ve Varšavě.

Poláci Krzystof a Iza obracejí degustační skleničky dnem vzhůru a vydávají se hledat mezi řady stánků, který čep vyzkouší tentokrát. Festival se koná dvakrát ročně a oba ještě ani jednou nevynechali. Česky umí, protože kdysi studovali češtinu.

Stejně tak i Paweł Leszczyński, pivní soudce a spoluorganizátor Varšavského pivního festivalu.

Měli Hašek a Hrabal pravdu?
„Zajímalo mě, jak to vypadá v Česku, jaká je vaše pověstná hospodská kultura, o níž psal Hrabal nebo Hašek. A hodně se mi u vás líbilo,“ vysvětluje, co jak se přes pivo a pivní kulturu dostal k zájmu o Česko.

„Chtěl jsem se naučit česky, abych mohl mluvit s Čechy. Čeština mě vůbec nezaujala, byl to pro mě jenom nástroj k pochopení české kultury, která mě zajímala víc než jazyk,“ vypráví největší znalec Járy Cimrmana v Polsku a „havlista“, jak sám sebe charakterizuje.

Václava Havla si váží jako autority a čte i jeho hry. „A Havel taky pracoval v pivovaře,“ směje se.

Podle Pawła Leszczyńského v Polsku ještě před pěti lety pravá pivní kultura neexistovala. Místní ležáky tehdy prý nebyly nic výjimečného. Pak začal vařit pivo doma a to hned chutnalo úplně jinak.

Pivo s chutí tropického ovoce
Vaření piva se v Polsku začalo rozvíjet s nástupem malých výrobců. Jejich pivu se v polštině říká řemeslné. Ročně v zemi vznikne na 1700 značek těchto piv. Jen tady na festivalu je do zázemí fotbalového stadionu Legie Varšava natěsnáno 350 výčepů.

Několik z nich patří například minipivovaru Rockmill a jeho majiteli Andrzeji Milerovi. Vznikl teprve začátkem roku a pivo vaří jen jednou za měsíc. „Máme za sebou devátou várku, ale po Polsku se naše pivo šíří rychlostí blesku,“ říká hrdý pivovarník.

Jeho pivo IPA jménem Juici Delight chutná velmi jemně a má příjemnou ovocnou vůni. „Je to pivo ve stylu New England IPA,“ vysvětluje Andrzej. „Je velmi aromatické, můžete v něm cítit tóny citrusů, maracuji, manga nebo papáji. Každý ho vnímá trochu jinak. Podle mě to je geniální pivo."

Češi jsou konzervativní
Druhů piv je tady nepřeberné množství, o některých slyším poprvé v životě. Třeba kakaový stout s chilli papričkami nebo pivo kvašené divokými kvasnicemi s příměsí vinného moštu. Většina produkce je polská, ale je objevil jsem tu i italský import.

Podle Pawła Leszczyńského taková rozmanitost českým pivům chybí.

„Když jsem zajel do domácích pivovarů v Česku, bylo pro mě překvapení, že skoro všechny vaří ležáky. Proč?“ podivuje se. „ V Česku je konzervativní kultura. Stejně jako jsme my konzervativní v náboženství, tak většina Čechů je konzervativní, pokud jde o pivo.“

Polský ležák je zatím nedostižný sen
Právě obrovská rozmanitost je něco, na čem si organizátoři varšavského pivního festivalu dávají záležet.

„U vás je vždycky ležák světlý, ležák tmavý, pšeničné, občas nějaký speciál,“ říká Paweł Leszczyńský. „Tady na festivalu si můžete dát nachmelenou vodu od dvou procent alkoholu až po ta nejtěžší piva, kde je 50 procent cukru a možná 23 procent alkoholu.“

„A máme taky ovocná piva,“ dodává a je na něm vidět, že je nadšený, kam se za těch pár let podařilo polské pivovarnictví malým výrobcům dostat. Prý to jediné, co ještě neumí, je dobrý ležák. Aby byl kvalitní, musel by stát tolik, že by jen těžko hledal kupce.

Češi, moc chlastáte! Zdražíme alkohol!

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Pravý prostor

Za necelé 4 roky, co nám tu vládne, dokázala vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL natolik okleštit naše svobody, že by se za to nemusel stydět ani Klement Gottwald, kdyby byl na živu.

Vždyť si to vezměme namátkou. Elektronická evidence tržeb, zákaz kouření v restauracích, prolomení domovní svobody, atd., atd. To jim však nestačí! Nyní chtějí lidem sáhnout na poživatinu, která je alespoň na chvilku přenese ze všeobecné deprese do dobré nálady. Tedy alkohol.

Zdražení alkoholických nápojů, jako je pivo, rum, vodka, koňak, atd. S touto sviňárnou, jinak to nazvat nelze, se vytasil Sobotkovi podřízený národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Slibuje si od toho omezení nadměrného pití alkoholu. Češi patří ve světě k rekordmanům ve spotřebě alkoholu, konkrétně hlavně piva.

„Budeme se chtít z našeho pohledu bavit o daních a spotřebních daních na alkohol. Když půjdete do rumového baru, kde nejlevnější rum stojí sto a víc korun, většina lidí si dá maximálně tři skleničky, protože je to drahé. Když budu pít levnější alkohol, máme tu tendenci pít častěji,“ prohlásil Vobořil.

Sobotkův podřízený na Úřadu vlády Vobořil, by se však měl spíše, než o nadměrné pití českého národa, starat o svou bezpečnostní prověrku, kterou doposud nemá. Dalším přitěžujícím aspektem pro vládu je, že její koordinátor přišel s touto sviňárnou těsně před volbami. Pokud hledaly strany vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL nejsnažší cestu ven z parlamentu, našly jí. Tohle si občané nenechají líbit a řádně jim to ve volbách spočítají!

Český svaz pivovarů a sladoven i letos ocenil vynikající osobnosti svého oboru

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Martina Ferencová

„Od roku 1989 udělalo pivovarnictví v Čechách úspěšný pokrok,“ říká Ing. Jiří Boček, bývalý generální ředitel Budějovického pivovaru Budweiser Budvar. Český svaz pivovarů a sladoven ho spolu s Ing. Jaroslavem Urbanem ze společnosti Chmelařství Žatec uvedl do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Jedenáctý ročník Čestné plakety českého sládka Františka Ondřeje Poupěte převzala profesorka Ing. Gabriela Basařová, DrSC. Další oceněnou byla RNDr. Jana Olšovská, Ph.D. z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a posledním oceněným se stal Ing. Josef Vávra, vrchní sládek pivovaru Bernard. Slavnostní uvedení a předání se uskutečnilo 26. září k příležitosti konání Svatováclavské slavnosti.

„Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství jsou každoročně uváděny významné osobnosti pivovarsko-sladařského oboru. Toto nejvyšší ocenění je odměnou těm, kteří svými znalostmi, schopnostmi, vysokou odborností i pracovitostí a morálním příkladem přispěli k tomu, že se pivovarnictví spolu se sladařstvím, chmelařstvím a pěstitelstvím stalo nedílnou součástí společnosti, kultury a profesního věhlasu České republiky,“ říká na adresu letošních oceněných předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal, a dodává: „I přes veškeré technologické pokroky nesmíme zapomínat, že výjimečnou chuť českého piva dělají především lidi.“

Síň slávy českého pivovarství a sladařství
Ing. Jiří Boček v roce 1983 nastoupil jako technolog a mistr varen do Budějovického pivovaru. Do roku 2016 zastával úspěšných 25 let funkci generálního ředitele podniku. Má významné zásluhy
na nevídaném růstu pivovaru v celé jeho 122 leté historii a na prosazení originálního budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar ve světě. Z 18 exportních teritorií do současných 80 zemí i přes dlouhodobé soudní spory s největší pivovarnickou společností světa. V současné době je Budějovický Budvar na horní hranici výrobní a logistické kapacity a investuje do dalšího svého rozvoje. „Vstup do síně slávy je pro mě nejvyšším oceněním mé celoživotní a bohaté profesní kariéry v pivovarnictví od pivovarníků, velmi si jej vážím“, říká již bývalý generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Ing. Jaroslav Urban svou profesní dráhu započal v roce 1973, kdy nastoupil do tehdejšího oborového podniku Chmelařství v Žatci, kde působil až do svého odchodu do důchodu. Celkem ve Chmelařství působil 41 let. V roce 1991 se stal iniciátorem výstavby zpracovatelské linky na výrobu granulí typu 45 a 90 v areálu Chmelařství v Žatci. Také se podílel na otevření Chmelařského muzea, které bylo v Žatci slavnostně otevřeno v roce 1997. Pyšní se také titulem předsedy Technické komise, pro kterou vedl jednání v Anglii, Bulharsku, Číně, USA a také Francii. „Měl jsem v plánu ještě balící stroj na výrobu malých sáčků, aby byly pokryty požadavky minipivovarů na velikost balení. Pevně věřím, že můj nástupce dotáhne tento rest do zdárného konce,“ ohlíží se s úsměvem za svou kariérou Jaroslav Urban.

Cena českého sládka F. O. Poupěte
Jako jedna z mála žen prolomila před šedesáti lety patriarchát v oblasti pivovarnictví, když nastoupila do Plzeňského Prazdroje. Profesorka Ing. Gabriela Basařová, DrSc. je první laureátkou Síně slávy roku 2002. O deset let později obdržela státní vyznamenání prezidenta ČR za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství. Výsledky své vědecké a odborné činnosti zveřejnila ve více než 500 publikacích doma i v zahraničí. Cenu F. O. Poupěte obdržela již podruhé, poprvé ji získala v roce 2014. „Velice si s kolektivem autorů vážíme, že nám je udělena cena F. O. Poupěte za naši knihu Sladařství - teorie a praxe výroby sladu,“ doplňuje mezi oceněnými profesorka Basařová.

Čestnou plaketu Františka Ondřeje Poupěte převzala RNDr. Jana Olšovská, Ph.D. za knihu Senzorická analýza piva, která vyšla v březnu tohoto roku. Kniha se zabývá všemi aspekty spojenými se senzorickou analýzou a je napsána tak, aby byla srozumitelná nejen profesionálům, ale i poučeným laikům, kteří se o pivo zajímají. „ Je mi velkou ctí, nikdy předtím jsem tak významné ocenění za svoji práci nedostala. Analýze piva se profesionálně věnuji 7 let, právě proto si ceny velmi vážím a považuji ji za znamení, že mne pivovarská komunita přijala mezi sebe,“ komentuje oceněná doktorka věd.

I vrchní sládek pivovaru Bernard, Ing. Josef Vávra, dostal letos čestnou plaketu F. O. Poupěte. Začínal jako vedoucí stáčíren lahví na Moravě. V roce 1991 společně se Stanislavem Bernardem vydražili zkrachovalý pivovar v Humpolci a tak tehdy začala velká kariéra inženýra Vávry. Brzy se stal generálním ředitelem Sladovny Bernard a následně i celého pivovaru. Za rok 2013 se může pyšnit cenou Manažera roku v oboru gastronomie. „Jsem hrdý na všechna naše piva, která vaříme a která získávají každý rok desítky degustačních ocenění po celém světě. Největší radost mi však dělá to, že chutná koncovým spotřebitelům, že se prostě dobře prodává a nejzábavnější je to, když se pivo pije v hospodě,“ potěšeně dodává Ing. Josef Vávra.

„Cenu F. O. Poupěte udělujeme pravidelně od roku 2007 vynikajícím profesionálům v pivovarském oboru. Jedná se o ocenění za mimořádný přínos českému pivovarství, sladařství a jeho návazným odvětvím, včetně počinu z oblasti vědy a výzkumu. Všem letošním oceněným srdečně děkuji za jejich píli v pivovarském oboru,“ dodává závěrem František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pivovar Zubr ovládl dvě z pěti kategorií soutěže České pivo 2017

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Martina Ferencová

Sedmnáctý ročník degustační soutěže České pivo 2017 zná své vítěze. V prestižní kategorii světlých ležáků obsadil první místo Zubr Premium. A stejný pivovar bodoval také se Zubr Grand v kategorii 11% světlých ležáků. Vítězem mezi světlými výčepními pivy se stal Litovel Moravan. Z tmavých piv si nejlepší hodnocení odnesl Černovar Černé z Tradičního pivovaru Rakovník. Mezi nealkoholickými pivy vyhrál Zlatopramen N⋅A. Výsledky byly slavnostně vyhlášeny na Svatováclavské slavnosti českého piva

„V letošním ročníku porota degustovala 75 vzorků piv rozdělených do pěti soutěžních kategorií, což
je o 17 vzorků více než v loňském roce. České pivo a pivovarnictví má dlouholetou tradici a patří mezi nejznámější piva ve světě, i z toho důvodu lze konstatovat, že výsledky byly velmi těsné,“
komentuje František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven, který soutěž pořádá. Odborným garantem je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

V prestižní kategorii světlých ležáků se na prvním místě umístil Zubr Premium, který se pyšní zaokrouhlenou chutí s jemně hořkým charakterem a silným dobrým řízem. Druhé místo patří pivu Starobrno Drak z pivovaru Starobrno. Jedná se o originální nepasterizovaný extra chmelený světlý ležák. Na třetím místě se ocitl loňský vítěz Ryze hořká 12 z Radegastu.

Mezi stále populárnějšími jedenáctistupňovými pivy byl jako nejlepší ohodnocen světlý ležák Zubr Grand z Pivovaru Zubr. Druhé místo obsadilo Starobrno Medium z Heinekenu. Třetí místo je dělené, pyšní se jím Excelent 11 z pivovaru Gambrinus a Březňák 11 z Velkého Března, které patří do pivovarnické skupiny Heineken.
V kategorii světlé výčepní pivo uspělo pivo Litovel Moravan, Bernard světlé pivo 10 a Zubr Classic. Nejlepšími letošními tmavými pivy porota určila Černovar Černé z Tradičního pivovaru Rakovník. Na druhém a třetím místě se umístila dvě piva z pivovaru Litovel – Litovel Premium Dark, respektive Litovel Dark. Mezi nealkoholickými pivy bodoval Zlatopramen N⋅A, Birell a Birell Polotmavý z pivovaru Radegast Plzeňského Prazdroje.

O soutěži
Soutěž České pivo je dvoukolová, což posiluje objektivitu hodnocení. Degustační komise za dohledu notáře posuzuje senzorické vlastnosti piva. V komisích nezasedají pouze pivovarníci, ale také pedagogové a odborníci ze středních a vysokých škol, z Chmelařského institutu a Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Vzorky do soutěže jsou odebírány přímo ve výrobních závodech zástupci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Soutěž je otevřená všem tuzemským pivovarům, které mají roční pivní výstav nad pět tisíc hektolitrů.

Kompletní výsledky degustační soutěže České pivo 2017

Světlý ležák
1 ZUBR Premium; Pivovar Zubr, a.s.
2 STAROBRNO DRAK; Pivovar Starobrno; Heineken Česká republika, a.s.
3 RADEGAST RYZE HOŘKÁ 12; Pivovar Radegast, Plzeňský Prazdroj, a.s.

11% světlý ležák
1 ZUBR Grand; Pivovar Zubr a.s.
2 STAROBRNO MEDIUM; Pivovar Starobrno; Heineken Česká republika, a.s.
3 Excelent 11; Pivovar Gambrinus; Plzeňský Prazdroj, a.s.
3 Březňák 11; Velké Březno; Heineken Česká republika, a.s.

Světlé výčepní pivo
1 Litovel Moravan; Pivovar Litovel a.s.
2 BERNARD SVĚTLÉ PIVO 10; Rodinný pivovar BERNARD a.s.
3 ZUBR Classic; Pivovar Zubr a.s.

Tmavé pivo
1 ČERNOVAR ČERNÉ; Tradiční pivovar v Rakovníku, a.s.
2 Litovel Premium Dark; Pivovar Litovel a.s.
3 Litovel Dark; Pivovar Litovel a.s.

Nealkoholické pivo
1 ZLATOPRAMEN NA; Pivovar Starobrno; Heineken Česká republika a.s.
2 BIRELL; Pivovar Radegast; Plzeňský Prazdroj, a.s.
3 BIRELL POLOTMAVÝ; Pivovar Radegast; Plzeňský Prazdroj, a.s.

Nové pivo Krumlov hodlá zaujmout svou kvalitou

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Budějcká DrbnaČeský Krumlov

Široká veřejnost bude mít během Svatováclavských slavností možnost ochutnat pivní speciál a po dvou letech si prohlédnout, jak se v Českém Krumlově znovu vaří pivo.V Českém Krumlově se v první polovině loňského roku po dvouleté pauze znovu začal vařit oblíbený alkoholický nápoj. Areál pivovaru Eggenberg se po ukončení produkce v roce 2014 dočkal pod novým majitelem několika dílčích stavebních úprav a nákupu nových technologií.

„Historický pivovar Český Krumlov je technicky minipivovarem s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. V průběhu nejbližších dvou let se chceme dostat na zhruba dvojnásobek. Tohoto objemu však můžeme dosáhnout pouze rozšířením prostor pro kvašení a zrání piva,“ vysvětluje ředitel Historického pivovaru Český Krumlov Lukáš Malý. Se sloganem „Srdcem Jihočech“ nabízí Historický pivovar Český Krumlov sortimentní řadu piva s vlastní recepturou pod zbrusu novou značkou Krumlov. Pod vedením sládka Miloslava Valenty vzniká v centru světoznámého jihočeského města nabídka založená na nepasterovaných a nefiltrovaných pivech. Jedenácti a dvanáctistupňové pivo je k dostání i ve filtrované variantě.

„Nová značka má reprezentovat náš vztah k jižním Čechám a vášeň pro pivo. Jsme hrdí na jeho českokrumlovský původ a máme velkou radost, že se nám po odchodu značky Eggenberg povedlo pokračovat v dlouhé tradici a opět přinést lidem z Krumlova kvalitní místní pivo,“ netají se ředitel Historického pivovaru Český Krumlov. Krumlov byl rychle přijat hospodskými i samotnými pivaři. V současné době je na čepu už na pětadvaceti místech nejen v Českém Krumlově a jeho nejbližším okolí, ale také v Praze. „Jsme až překvapeni, jaký je o naše pivo zájem. V létě se díky vysoké poptávce odběratelů dokonce na chvíli úplně vyprodalo,“ říká Malý. Jeho slova současně doplňuje sládek Miloslav Valenta prvními úspěchy: „Snaha o kvalitu už nese ovoce – dvanáctka byla v letošním roce oceněna Zlatou pivní pečetí a v mezinárodní soutěži World Beer Awards 2017 získala stříbro. Z toho máme velkou radost.“

Při příležitosti výjimečných událostí města Českého Krumlova, jako například Slavností pětilisté růže nebo Svatováclavských slavností, během nichž se tuto sobotu, 30. září, v 18:30 hodin oficiálně značka Krumlov představí veřejnosti, bude pivovar nabízet také speciály. „Nyní jsme uvařili 13 ALE, svatováclavský polotmavý svrchně kvašený speciál. K ochutnání bude nejen během sobotního programu slavností v Pivovarské zahradě. Zájemcům nabízíme rovněž litrové Pet lahve,“ dodává Lukáš Malý. V sobotu 30. září v průběhu Svatováclavských slavností bude mít veřejnost po dvouleté přestávce jedinečnou šanci navštívit rekonstruované prostory pivovaru. Prohlídky míst, kde se Krumlov vaří, proběhnou od 12 do 17 hodin a vstupné je zdarma. Registrace zájemců o prohlídku bude probíhat každou celou hodinu na vrátnici.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.02.2018 15:185.983/5.983