Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Zajímavé profese: jeden den se sládkem napříč pivovarem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Alice AndryzkováPostřižinský

Pivo v ruce, svítící oči a věčně dobrá nálada - tak si mnozí představují sládka v pivovaru. Jenže degustace je jen část jeho práce. Musí být ještě úředníkem, kontrolorem kvality a vedoucím týmu.

Jo, sládek, to je zaměstnání snů. Celý den chodí po pivovaru, klopí do sebe jeden půllitr za druhým a ještě za to bere peníze. Tak nad tímhle mýtem kroutí sládek Pivovaru Nymburk Bohumil Valenta hlavou. „Jsem vlastně vedoucím výroby. Je jedno, jestli dělám šroubky nebo pivo. Plánuji, aby bylo dost materiálu a taky lidí, kontroluji, zda vše běží, jak má,“ vysvětluje mladý muž a zve nás do výroby Postřižinského piva.

Jak tedy vypadá sládkův běžný den? „Přijdu do práce v šest ráno, za půl hodinky obejdu celý pivovar, jestli někde není nějaký problém, zda jsou všichni na svých místech a technika nestávkuje. Pak se vrhnu na kancelářskou práci. Ono se to nezdá, ale s výrobou piva je hodně papírování,“ vypráví Bohumil Valenta.

Vyřídí tedy e-maily a kolem deváté hodiny odchází na degustaci a zároveň poradu s ředitelem, podsládkem, šéfem obchodu. „Ochutnáváme šarže stočené předchozí a současný den, z každého tanku jeden vzorek lahve nebo plechovky.“ Takže přece jen! „Žádný velký mejdan to ale není, věřte mi,“ brzdí mou fantazii Bohumil Valenta.

Pak zase obejde pivovar, vyřídí administrativu a ve dvě hodiny je prý další porada o tom, co se bude vařit, filtrovat a stáčet. Do toho někdy mívá Bohumil Valenta i mimořádné povinnosti, jako jsou třeba exkurze po pivovaru či obchodní schůzky.

Rozhoduje o spoustě věcí: od toho, kde se budou nakupovat prvotní suroviny, přes to, co se bude vařit, až po to, kdo dostane kolik mláta. V pivovaru pracuje kolem 90 lidí, z toho zhruba 40 má na starost sládek Valenta.

Ve sladovně to fouká...
Obhlídku pivovaru začíná sládek vždy na sladových humnech, v historických prostorách, kde na zemi v úhledných řádcích klíčí ječmen. Skoro sládka neslyším, jak tu hučí větráky. Ponoří ruku do obilí, promne v dlani zrna, přičichne.

„Ječmen klíčí při teplotách okolo patnácti stupňů, pokud se mu dobře daří, měl by být cítit po salátových okurkách,“ vysvětluje. „Osmdesát procent sladu si děláme sami z ječmene od lokálních zemědělců, jen dvacet procent kupujeme.“

Chmel používá nejraději granulovaný, podle něj má víc výhod než v minulosti používané lisované šišky. Hned po sklizni v srpnu a září se chmel usuší, aby si zachoval co nejvíce účinných látek, a pak se granuluje a balí do neprodyšných pytlů s ochrannou atmosférou. „Do klasických českých piv se stále nejvíce hodí žatecký poloraný červeňák, vedle něj však používáme i jiné odrůdy tuzemského chmele,“ doplňuje sládek. ̈

Vedro jako v pekle
O patro výš nad námi je sladová půda, tam už je ječmen připraven stát se součástí pivní receptury a přesunout se do varny. To děláme i my a záhy s láskou vzpomínám na hučící větráky dole. Ve varně je vedro jako v pekle.

V obrovských nádržích se tu vaří pivo, proces bedlivě sledují dva pracovníci v prosklené kukani, naštěstí klimatizované. Na počítačových monitorech před nimi se míhají čísla a grafy, z nichž poznají, zda varný proces probíhá správně a ze škrobu se získávají zkvasitelné cukry.

„Jak vidíte, je okolo toho hodně lejster,“ ukazuje Bohumil Valenta na varní listy na stole. „O všem se vede dokumentace, vše musí být snadno dohledatelné, od suroviny až po lahev. Je to sice papírování, ale zpětně se z toho dají i pro nás vysledovat zajímavá data.“

Kolik piva se uvaří a jakého, musí sládek plánovat s předstihem, aby bylo včas připraveno ve sklepích. Pomáhají mu v tom především zkušenosti z minulých let. „Výrobu plánujeme dva měsíce dopředu, během roku samozřejmě kolísá, protože pivo je sezonní záležitost. Například teď v létě vaříme třikrát více piva než v únoru,“ dodává.

„Technologie výroby není recept na bábovku, občas je třeba ji upravit. Ale nepředstavujte si, že to dělám každý den, maximálně párkrát do roka,“ vysvětluje a z veliké nádrže nabírá vzorek. Kontroluje jeho čirost, vůni i chuť. Skleněná baňka je vařící, z mladiny se kouří a voní hezky.

Na spilce mrznu
Že jsem nemlčela. Z tropů se přesouváme do polárních oblastí. Teploměr na spilce ukazuje sedm stupňů, což je zpočátku příjemná změna. Jen se tu moc dlouho nezapovídat...

Mladina se zchladí a zakvasí, pak tu přibližně týden kvasí v hlubokých kádích. Až třiceticentimetrová pěna na povrchu připomíná pěkně načechranou šlehačku.

„To, co se děje na spilce, je pro výslednou chuť piva asi nejdůležitější. Když se něco pokazí, stane se to většinou tady. V teplotách pod deset stupňů tu kvasinky proměňují cukr na alkohol, ale ten proces není vždycky stejný. Je to práce s živou hmotou. Pivo plzeňského typu v sobě nesmí mít žádné cizí chutě ani vůně,“ popisuje Bohumil Valenta a opět nabírá vzorek. Tentokrát do něj vkládá cukroměr, aby viděl, jak se kvasinky činí. Asi po týdnu se mladé pivo vypustí přímo do tanků ve sklepě, na dně kádě zbudou kvasinky, které se promyjí, přefiltrují a opět se pustí do práce.

A ve sklepě je zase vlhko od nohou
Obrovské tanky s pivem nejsou nepodobné vinným sudům někde v moravském sklípku. I na nich je tabulka, na kterou se píše, co konkrétní tank obsahuje a kdy byl naplněn. Desetistupňové pivo v nich leží asi tři týdny, třináctka odpočívá až tři měsíce.

Z každého musí sládek ochutnat. „Ale s mírou, abychom odpoledne mohli jet domů,“ ujišťuje Bohumil Valenta a do degustační sklenice točí vzorek. Ochutnávám s ním, pivo je opravdu svěží, protože ani tady není právě teplo. Navíc se ukazuje, že otevřené sandálky nejsou nepraktičtější obuví na návštěvu pivovarských sklepů, na podlaze je místy pár čísel vody a pěny.

Po týdnech ve sklepě se pivo filtruje a následně plní do sudů, lahví nebo plechovek. „Nefiltrované pivo je nyní velký trend, my ho také stáčíme, ale jen na zakázku,“ říká nymburský sládek. „Nejlepší pivo je čerstvé, nevhodnou přepravou a špatným skladováním z něj můžete udělat nepitelný patok,“ doplňuje s povzdechem, že zákazníci to pak vždycky stejně vytknou sládkovi.

„Doby, kdy sládek objížděl na motocyklu značky Laurin & Klement hospody a kontroloval, jak se hostinský o pivo stará, a nebyl-li spokojen, přestal tam dodávat, už jsou dávno pryč. I když musím uznat, že trh se čistí a úroveň hostinských se zlepšuje,“ míní Bohumil Valenta.

Raději s plechovkou na gauč?
Na nymburském pivovarském dvoře mají malou chmelnici, aby návštěvníci viděli, jak chmel vlastně roste. Koncem srpna jej mohou dobrovolníci očesat a sládek Valenta jim uvaří speciální várku piva z čerstvého chmele, nikoli z granulí. To je prý další z pivních trendů.

Prohlídka pivovaru končí ve stáčírně, kde se před očima zaměstnanců míhají linky s lahvemi i plechovkami. Ty jsou podle místního sládka na vzestupu. „Lidé pijí v hospodách stále méně piva, spíše si ho kupují domů. Jen loni byl drobný výkyv daný zřejmě teplým létem,“ popisuje Valenta vývoj trhu. „Takže mezi mé cíle patří zlepšit jméno pivovaru a ozdravit ekonomiku, aby se dělalo víc sudů než plechovek a lahví. Dnes nabízejí restaurace více druhů piva, takže získat hospodu, jak my říkáme, už není jako dřív.“

Sokolská bouda na Černé hoře se devadesátin nedožije, čeká ji demolice

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jan BraunSokolská bouda

Legendární Sokolskou boudu na vrcholku Černé hory v Krkonoších čeká demolice. Místo ní vyroste nový objekt. Dennodenně kolem ní chodí špalíry turistů při výletu na Černou horu. Z bezprostřední blízkosti sledují, jak se kdysi slavný horský hotel a ubytovna proměnily ve vybydlenou ruinu.

Dřevěný čtyřpatrový kolos, postavený v roce 1929 v nadmořské výšce 1270 metrů, v němž bývalo sedmdesát pokojů a pět nocleháren a původně se z něj vysílal televizní signál, se devadesátin nedožije. Čtyřčlenná skupina investorů postaví na jeho místě novou krkonošskou boudu. Jsou mezi nimi Martin Kulík, jenž vlastní lyžařský areál v Malé Úpě, a Richard Kirnig, majitel SkiResortu Černá hora – Pec. „Sokolskou boudu v jejím současném stavu opravit nejde. Zachránit se nedá, na tom se shodli všichni,“ řekl Martin Kulík. Čeká ji demolice. „Chtěli jsme bourat už letos, ale víme, že k tomu dojde až příští rok,“ přiznal. Nový objekt má mít velký restaurační sál a sedmdesát lůžek. „Bude modernější, odpovídající současné době, ale zachová si horský rys," nastínil investor.

„Chceme vytvořit z nové Sokolské boudy epicentrum dění východních Krkonoš, kde se budou potkávat lidé mezi Černým Dolem, Janskými Lázněmi a Pecí pod Sněžkou. Úžasná poloha k tomu přímo vybízí,“ prozradil developer Kulík, který v loňském roce postavil na nohy v Malé Úpě někdejší hotel Družba, původní Tippeltovu boudu z roku 1911 a přebudoval ji na moderní minipivovar a hotel Trautenberk. Letos chce navíc na Pomezkách, kde mu patří lyžařský areál, vybudovat v prostoru mezi Trautenberkem a hotelem Hořec náměstíčko s menším kluzištěm, které bude v létě sloužit jako víceúčelové hřiště.

„Po téhle zkušenosti víme, jak je náročné takový objekt přestavět. A Sokolská bouda je ve výrazně, výrazně horším stavu. V takovém, že se nedá opravit. Už když jsme ji před lety kupovali, tak to byl objekt k demolici,“ řekl. Investici, nutnou k realizaci odvážných plánů, předpokládá obrovskou. „Přesáhne určitě sto milionů,“ naznačil.

Majitelé musí počítat s omezeními, které přinese výstavba v horském prostředí, v nadmořské výšce 1270 metrů. „Stavební sezona na horách je hrozně krátká, začíná se v květnu a končí v říjnu,“ podotkl.

Projekt nové Sokolské boudy není úplnou novinkou. Skupina investorů již před pěti lety uspořádala architektonickou soutěž. „S finálovým projektem pracujeme,“ poznamenal Martin Kulík. Navzdory dlouhé době, která uplynula od zrodu plánů, vydržela investorům energie změnit jedinečný prostor na vrcholku Černé hory. „Pořád to chceme, záměr jednoznačně zůstává,“ potvrdil Kulík. „Jsme čtyři investoři, máme na to peníze i chuť, abychom postavili novou Sokolskou boudu. V žádném případě nechceme z projektu vycouvat nebo ho prodat,“ zdůraznil.

Pivo v plechovkách letí, v celkové spotřebě ale pivovary věští černý rok

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.cz

Hliník se stává čím dál více oblíbeným obalem, ve kterém Češi kupují pivo. Spotřeba piva v plechovkách se v červenci ve srovnání s loňským rokem zvýšila o 54 procent. V předchozích měsících byl nárůst ještě markantnější. Pivovarům se ale tento obal vyplácí zejména pro pivo na export.

V červenci byl nárůst spotřeby plechovkového piva 54 procent oproti loňskému roku, v červnu to bylo 73 procent a v květnu 55 procent. Vyplývá to z dat Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

„Z pohledu pivovarů představují plechovky hudbu budoucnosti,“ uvedl svaz k prudkým nárůstům. Důvodů rostoucí obliby je několik. Plechovkové pivo se hodí na cesty a lidé se nemusí otravovat s vracením lahví. Hodí k různým marketingovým kampaním a navíc se zřejmě začíná vyplácet i ekonomicky.

Nemusí přitom už platit opakovaná teze, že plech je nejdražším obalem. Pivovary investují desítky až stovky milionů do vlastních stáčecích linek, které jim v dlouhodobém horizontu tento obal zlevňují. Důvodem investic je i to, že spotřeba piva v plechu roste a firmy, které se zabývají stáčením piva pro pivovary, mají plné kapacity. Stamiliony do vlastních linek investoval například Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar nebo Svijany.

„Ekonomicky se to vyplatí, proto se do plechovek investuje. Je to jednocestný obal a v případě, že prodáváte vratné lahve do větší vzdálenosti, tak musíte počítat s dvojnásobnou cenou za dopravu,“ vysvětlil boom ředitel pivovaru Svijany Roman Havlík.

„Je to ideální obal pro export, je lehčí a ideálně se s ním manipuluje,“ dodal. Sám o sobě však podle něj plechovkový obal nákladově vyjde pivovar zhruba stejně jako sklo. Na export se navíc někdy používají jednocestné lahve, což také tento obal prodražuje. V případě, že se lahve vracejí, tak sklo vychází stále levněji.

Obliba plechovkového piva má ale důvody i ve změně chování spotřebitelů. „Češi jsou línější vracet flašky do obchodů, a to přispívá k tomu, že tento obal tolik roste,“ uvedl Havlík pro iDNES.cz.

Zákaz kouření zahání žízeň
Podle ČSPS rostla vedle plechovek druhým měsícem také spotřeba piva z cisteren, v červenci o 33 procent, v červnu pak o 36 procent. „Češi mají v oblibě tankové hospody, které byly ještě před několika málo lety doménou pouze velkých pivovarů. Nyní do nich investují čím dál více i minipivovary,“ uvedla ředitelka svazu Martina Ferancová.

Celkově se však spotřeba piva pohybuje na úrovni loňského roku. Horší pro pivovary je, že se o 9 procent propadá sudové pivo, které je ziskovější.

„Příčinu lze hledat zejména v platném protikuřáckém zákonu, který má na trh negativní dopad,“ myslí si Ferancová. Poměr piva prodaného v řetězcích a hospodách se dlouhodobě nevyvíjí příznivě. Loni klesl na 39 vs. 61 procent v neprospěch sudového piva.

„Pokud bude tento trend pokračovat, nemůžeme pomýšlet na to, že bychom v letošním roce trhali rekordy ve spotřebě piva. Trh nebude ani stagnovat. Spíše lze očekávat, že s příchodem špatného počasí se situace ještě více zhorší,“ uvedla šéfka svazu.

„Pokud se tyto odhady potvrdí v následujících měsících, můžeme letos očekávat černý rok českého pivovarnictví,“ dodala Ferancová.

Se štamgastem musíte umět i mlčet, říká nová Výčepní legenda Pavel Dušek

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:GastroTrend

K Pavlu Duškovi chodila na pivo kulturní elita v čele s Josefem Vinklářem, Waldemarem Matuškou, Petrem Čepkem, Vlastimilem Harapesem a básníkem Josefem Topolem. Pravidelným hostem býval i dramatik a prezident Václav Havel. Pavel Dušek má pověst baviče a je mezi kolegy skutečnou legendou. Rada, kterou prý nejčastěji dává štamgastům a hostím zní: „Když vidíte, že výčepní pije limonádu, běžte raději jinam.“ Na pivo chodí nejraději sám: „Líp si tak plzeň vychutnám,“ konstatuje letošní výčepní legenda.

„Výčepní, kteří se stávají legendami, si po celý svůj profesní život dokázali udržet styl a způsob čepování hladinky. I díky nim dnes můžeme mluvit o unikátní české pivní kultuře,“ vysvětluje důvody ocenění starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Plzeňský sládek připomíná, že výčepní byl vždy ten nejdůležitější člověk v hospodě: „Výčepní býval výkladní skříní každé hospody a pečoval o pivní kulturu. Tato tradice se během období socialismu přerušila. Naším cílem je ji obnovit. Faktem je, že šéfkuchař vévodí kuchyni, ale výčepní je ten, kterého hosté vidí jako prvního, a kdo garantuje, že podávané pivo je v pořádku.“

Pavel Dušek začínal na Malé Straně v Praze, kde měl příležitost se učit čepovat na hladinku od legendárního výčepního Čiháka. Dnes za ním můžete zajít do restaurace U Sedlerů na Karlovo náměstí v Praze. „Výčepní musí samozřejmě zvládnout kompletní techniku čepování piva a péče o něj. Součástí jeho práce je ale i komunikace s hostem. Musí umět vycítit jeho náladu, a když si chce povídat, tak si s ním povídat, anebo ho nechat mlčet, když si to přeje,“ říká Pavel Dušek, který za pípou stojí už od roku 1976, tedy více než čtyři desítky let.

„Naší snahou je, abychom řemeslo výčepních vrátili na výsluní. Dříve štamgasti za svým výčepním neváhali cestovat přes celé město. Hosté většinou vědí, kde najdou za pípou ty největší osobnosti, za kterými mají důvod se do hospody vracet,“ dodává Václav Berka.

Titul Výčepní legenda získalo od Plzeňského Prazdroje již osm výjimečných hostinských, kteří předávají své profesní zkušenosti dál, a zvyšují tak úroveň české pivní kultury.

VÝČEPNÍ LEGENDY PILSNER URQUELL
Karel Hulata z hostince U Zlatého tygra v Praze čepuje pivo na hladinku už čtyři desetiletí. Na jeho „hladinky“ stojí hosté frontu.

František Šlapák působí v restauraci U Reinerů v Písku přes dvacet let. Řemeslo výčepního považuje za své poslání.

Roman „Ozzy“ Smolík z pražské restaurace Bredovský dvůr vyznává nejen plzeňský ležák, ale také heavy metal.

Tomáš Dastych čepoval v plzeňské restauraci U Rudolfina. I v důchodu má stále jedno přání – a to, aby čeští hospodští byli hrdi na svoji práci.

Bohumil „Bohoušek“ Kundrt „dělá“ dobré pivo v Jelínkově hospodě.

Julius Vanya čepuje s láskou pivo ve Švejk restaurantu U Věžičky v Kadani svým štamgastům i náhodným hostím.

Jiří Klusáček v hospodě Na Hradčanské čepoval plzeňský ležák řadě známých osobností, herců i sportovců. Na jeho vyhlášenou plzeň chodil i Václav Havel.

Tradice pivovarů se na Kolínsko vrací

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Kolínský deníkAutor:Jana Martinková, Lucie Mašínov

Minipivovary. Možná by se zdálo, že šanci uspět na trhu mají jen giganti, ale není tomu tak vždy. Alespoň v našem regionu hned několik záměrů i již fungujících minipovovarů dokazuje, že i ty si dokáží najít své zákazníky a nabídnout něco, co právě oněm gigantům chybí.

Například v Úvalech se nyní plánuje minipivovar s letních zahrádkou a občerstvením. Stát by měl ve Škvorecké ulici, kde se jeho vybudováním vlastně rekultivuje stávající manipulační plocha. „Investor na své náklady vybuduje veškerou technickou a dopravní infrastrukturu. Po dohodě s městem bude vybudován i chodník podél Škvorecké ulice. Součástí projektu jsou ve spolupráci s architekty města i řešení veřejných prostor, kdy bude především zbourána zeď směrem do Škvorecká ulice, a celý prostor se tak otevře,“ nastínil starosta Petr Borecký. V této chvíli je projekt připravován pro vydání územního rozhodnutí.

Minipivovar již několik let funguje v Polepech u Kolína. Pivovar nabízí tmavý a světlý ležák, ale, pale ale, IPA, stout, porter, bock nebo pšeničné pivo. Cílem je nabídnout typově odlišná piva a poučit tak laickou veřejnost o různých druzích piva.

Ve výčtu pivovarů nelze zapomenout ani na pivovar v Kostelci nad Černými lesy, který má kromě bohaté historie jistě také velmi zajímavou budoucnost.

V Kostelci jsou v současné době dva pivovary, jak uvedl jejich provozovatel Milan Starec. „V malém pivovaru vaříme pivo již od roku 2003, velký v současné době zprovozňujeme,“ prozradil, s tím, že přesné datum zprovoznění velkého pivovaru zatím není jasné. „Začít bychom chtěli do konce roku,“ přiznal.

Podle jeho slov se ve velkém pivovaru bude vařit pivo podle původních technologií. „Zkušební várky již proběhly,“ dodal s tím, že na 14. ročníku Černokosteleckého vykulení, které se koná 9. září, dojde k napouštění chladící štoky a k ochutnání bude také další pokusná várka zdejšího piva. Kromě toho se chystá také vysekávání žulového sladovnického znaku s letopočtem a odlévání nového bronzového zvonu. To vše před zraky diváků.

Milovníci piva z Kostelce nad Černými lesy, Úval a celého Kolínska se tedy mají na co těšit. V brzké době budou moci ochutnat pivo vyráběné nedaleko.

Což vítají s radostí. „Malé pivovary mají mojí podporu,“ řekl Lukáš Holan s tím, že nemá problém s ochutnáváním jiného než konvenčního piva. Ačkoli přiznal, že některé z piv z malých pivovarů ochutnal, ale víckrát by si je již nedal.

Podobně je na tom také Petra Stará. „Nejsem pravidelný konzument piva, ale když už si nějaké dám, tak většinou ráda ochutnám takové, které jsem ještě neměla. Právě například z malého pivovaru,“ přiznala s tím, že nedávno ve Štolmíři v rámci pečení chleba ochutnala pivo z nedalekého pivovaru Kounice. „Chutnalo mi, ráda si ho někdy dám znovu,“ usmívala se.

V Kounicích se pivo začalo vařit po roce a půl stavebních připrav v roce 2012 po 112 letech. Historie zdejšího pivovaru totiž sahá až do 16. století.

Přeštice otevřely městský pivovar! Pivo vaří po víc jak sto letech

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:QAP.czU Přeška

Městský pivovar U Přeška vznikl v objektu bývalého hotelu přímo na náměstí v Přešticích. Dlouho nevyužívaná budova prošla kompletní rekonstrukcí. Celkem vyšly náklady jak na opravy, tak na vybavení varny i restaurace na bezmála 20 milionů.

Slavnostní otevření si nenechaly ujít davy natěšených obyvatel města a milovníků piva. V Přešticích se obnovila tradice vaření piva po 112 letech.

Hlavním tahákem má být ležák Kilián, který je pojmenovaný podle patronovi města, jehož socha je na náměstí. Pivovar ale nabízí i další piva. Silnější pivo je pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, který nese jméno posledního majitele velkostatku a pivovaru Přeštice hraběte Schönborna. Tmavý speciál Maurus se jmenuje po benediktinském mnichovi z Kladrub, který zahájil výstavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie, největšího mimopražského barokního kostela v Česku. Lahůdkou je svrchně kvašený speciál (IPA) ze čtyř druhů amerického chmele nazvaný Marlene. Ten upomíná slavné květnové dny pětačtyřicátého, kdy v Přešticích zpívala americkým vojákům herečka Marlene Dietrich.

Pivovar má k dispozici také restauraci se zhruba 120 místy k sezení, nechybí ani salonky a v budoucnu by měla přibýt ještě zahrádka. K mání jsou tradiční české lahůdky.

Na zdraví! Přeštice otevřely pivovar?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusU Přeška

V sobotu čekají město také pivní slavnosti.
Přes sto lidí se včera před 14. hodinou tísnilo na chodníku u bývalého zájezdního hostince v Přešticích. Budova prodělala rekonstrukci a stala se opět restaurací, v níž se teď navíc vaří pivo.

Městský Pivovar a restaurace U Přeška slavnostně otevíral a na nezájem si nemohl stěžovat – zvědaví, žízniví i hladoví lidé rychle obsadili většinu míst uvnitř a výčepní i servírky se měli co otáčet, aby na stoly co nejdříve dodali očekávané přeštické pivo.

K mání jsou světlý ležák Kilián pojmenovaný po patronovi města, silnější pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, tmavý speciál Maurus a svrchně kvašený speciál Marlene.

V Přešticích se naposledy vařilo pivo v roce 1905. Ve znamení zlatavého moku se ve městě ponese také nadcházející sobota – Masarykovo náměstí od 12 hodin oživí pivní slavnosti, jež kromě mnoha druhů piva nabídnou také hudbu od vystoupení Václava Žákovce přes Hudbu Praha po Monkey Bussines.

Soutěž piv CEREVISIA SPECIALIS nabízí novou kategorii pro piva typu ale

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Naše voda

Osmý ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených komerčními pivovary v České republice CEREVISIA SPECIALIS – PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017 byl vyhlášen a soutěžní podmínky byly pivovarům rozeslány. Za vyhlašovatele soutěže o tom dnes informoval Josef Vacl ze společnosti PORT, spol.s.r.o.

Soutěž se vyhlašuje v tradičních kategoriích, jako jsou světlá speciální piva (13,0 a více % EPM), dále polotmavá a tmavá speciální piva (13,0 a více % EPM, barva 20 j. EBC) a vyšší a v kategorii neobvyklá piva. Tímto pojmem se rozumí např. pšeničná piva, míchaná piva (beercoolery), ochucená piva vyráběná v našich podmínkách neobvyklou technologií, míchané nápoje na bázi nealkoholického piva. V této kategorii přihlašovatel může uvést parametr, kterým se pivo odlišuje, a komise k němu při hodnocení přihlíží. Letos poprvé je vyhlášena zcela nová kategorie pro svrchně kvašená piva typu ale.

„V posledních letech je mezi konzumenty piva zvýšená poptávka po svrchně kvašených pivech typu ale, zejména o piva IPA,“ uvedl František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), reprezentující odborného garanta soutěže, který je i předsedou poroty. „V současnosti se již nejedná o minoritní skupinu ctitelů piva. Je to nepochybně důsledkem toho, že Češi více cestují, mají mnohem širší povědomí o pivech jiných, než tradiční ležáky plzeňského typu a především, tato piva jsou nabízena stále širším počtem malých, ale našla si prostor k výrobě i u velkých pivovarů,“ dodal Frantík.

Degustaci a vyhodnocení přihlášených piv provede dvacetičlenná hodnotitelská komise rozdělená na dvě subkomise 11. a 12. října 2017 v senzorickém centru VÚPS. První z nich, dvanáctičlenný panel expertů, tj. grémium složené z členů degustační komise VÚPS, bude doplněn o nezávislé odborníky z dalších odborných institucí, jako např. z VŠCHT Praha a Zemědělské univerzity v Praze. Osmičlenný panel reprezentantů bude tradičně tvořen novináři zabývajícími se pivovarskou problematikou významnými osobnostmi, které pivo znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně. Vyhlašovatelem soutěže je společnost PORT spol. s r. o., odborným garantem je VÚPS, a.s.

Senzorické centrum výzkumného ústavu nabízí nejlepší možné podmínky pro objektivní posouzení piv a jsme rádi, že zde soutěž může opět proběhnout.,“ uvedl Vacl s tím, že rostoucí zájem pivovarů o soutěž speciálních a neobvyklých piv to jen potvrzuje.

Výsledky soutěže budou 17. října 2017 oznámeny na setkání s úspěšnými pivovary, podobně jako v loňském roce, v Pivovarském domě v Praze.

V Přešticích se po víc než sto letech vaří pivo. V městském pivovaru

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jitka ŠrámkováU Přeška

V Přešticích se poprvé od roku 1905 znovu vaří pivo. Jako zatím poslední se na pivní mapu Česka zapsal místní městský pivovar U Přeška. Otevřel se v úterý ve 14 hodin a během chvíle ho zaplnili převážně místní. V Plzeňském kraji je nyní osmatřicet pivovarů, v celé republice pak na čtyři stovky.

Přeštický pivovar sídlí na náměstí v budově bývalého hotelu. Vznikl po rekonstrukci přízemí, do které město vložilo kolem 20 milionů korun.

Součástí několika výběrových řízení na stavební práce či vnitřní vybavení byla i zakázka na recepturu a technologii výroby přeštických piv. „Město je vlastníkem ochranných známek, z každého litru piva půjde městu koruna,“ uvedl starosta Karel Naxera (TOP 09).

Prostory město pronajalo soukromé firmě, vybíralo ze tří zájemců. Nájemce musí dodržet recepturu.

Pivovar a restaurace dostaly název U Přeška. Odvozen je od Přecha, zdrobněle Přeška, dávného zakladatele Přeštic.

Základem je světlý ležák Kilián, pojmenovaný po patronovi města. Jeho socha stojí na náměstí.

Silnější pivo je pšeničný svrchně kvašený ležák Schönborn, který nese jméno posledního majitele velkostatku a pivovaru Přeštice hraběte Schönborna.

Tmavý speciál Maurus se jmenuje po benediktinském mnichovi z Kladrub, který zahájil výstavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie, největšího mimopražského barokního kostela v Česku.

Lahůdkou je svrchně kvašený speciál (IPA) ze čtyř druhů amerického chmele nazvaný Marlene. Ten upomíná slavné květnové dny pětačtyřicátého, kdy v Přešticích zpívala americkým vojákům herečka Marlene Dietrich.

„Mám Kiliána a šmakuje mi,“ svěřil se po otevření znalec piv Antonín Levora z Přeštic. „Smím pít jen málo, ale budu sem chodit,“ dodal.

V Budějovickém Budvaru uvařili sezonní speciál z čerstvého chmele

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Sezonní pivní specialitu z čerstvého chmele uvařili v Budějovickém Budvaru. Speciál Bud je z čerstvých hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Chmel byl sklizen jen několik hodin předtím na chmelnici U Splavu na Blšansku. Pivo z čerstvého chmele bude zrát ve sklepích pivovaru až do března 2018, kdy objeví ve vybraných restauracích v České republice i v několika dalších zemích.

Sezonní pivní specialitu z čerstvého chmele uvařili v Budějovickém Budvaru v pondělí 28. srpna odpoledne. Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a poněkud výraznější hořkost ve srovnání s chmelem sušeným. Čerstvý chmel se musí zpracovat ve stejný den, kdy byl načesán. Proto patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny a v pivovarské praxi se používá jen zcela výjimečně.

Navíc pivo chmelené stoprocentně výhradně čerstvým chmelem je možné uvařit pouze v pivovaru, který má varnu vybavenou takzvaným „chmelovým cízem“. Ten odstraňuje chmelové mláto z mladiny na konci chmelovaru. Budějovický Budvar je jedním z pouhých tří českých pivovarů, které chmelovým cízem disponují. Pivovary, které vaří pivo z chmelových granulí nebo extraktů, chmelový cíz nemají, neboť takové zařízení nepotřebují. Chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák pro sezonní speciál dodala společnost Arix, která patří mezi přední české pěstitele a obchodníky s chmelem. Chmelové hlávky byly sklizeny v pondělí 28. srpna dopoledne na chmelnici U Splavu, ve slavné lokalitě Údolí Zlatého potoka u chmelařské obce Blšany.

„Speciál z čerstvého chmele jsme letos vařili již šestým rokem. Přestože už máme nějaké zkušenosti, v tuto chvíli nedokážeme přesně odhadnout, jaká bude jeho výsledná chuť. U čerstvého chmele totiž není čas na standardní laboratorní rozbor – známe jen orientační hodnotu hořkosti – a dávkování děláme do značné míry intuitivně. Každý rok je surovina jiná a my se jen můžete těšit na to, co nám příroda připravila,“ říká vedoucí oddělení technologie výroby Budějovického Budvaru Petr Košin. Speciální pivo z čerstvého chmele bude dodáváno pouze do vybraných restaurací a pivnic v sudech o objemu dvacet litrů. Pivo z čerstvého chmele uvařil Budějovický Budvar poprvé v srpnu 2012. „V té době u nás v pivovaru nebyl nikdo, kdo by měl s čerstvým chmelem osobní zkušenosti. Výsledek nás ale velmi příjemně překvapil a zákazníci vypili celou várku během několika dnů,“ podotýká Petr Košin.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819