Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Proč chce do Dudáku? Žene ho návrat k oboru, který má rád

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Strakonický deníkAutor:Petr ŠkotkoDudák

I když se zpočátku zdráhal, souhlasil budoucí ředitel obchodu strakonického pivovaru Martin Man z Humpolce s rozhovorem ještě před nástupem do své funkce 2. května.

Ale jen s podmínkou, že focení zatím odložíme. „Víte, chci se nejdříve seznámit s lidmi, se kterými budu pracovat. Bylo by dobré, aby mne poznali nejdřív osobně a ne z novin. Přišlo by mi to vůči nim tak trochu nefér,“ řekl. Takovému přání lze vyhovět, aniž by utrpěla čest novin i pivovaru.

Ve výběrovém řízení bylo 22 uchazečů. Podle slov členů představenstva pivovaru jste byl se svojí prezentací jednoznačně nejlepší. takže s čím jste šel do výběrového řízení?
V první řadě s pocitem, že tohle je pro mne ta pravá výzva. Chci nadále pracovat v oboru, chtěl bych se podílet na dalším rozvoji strakonického pivovaru.

Máte tedy už nějaké svoje představy a cíle? V čem má podle vás pivovar slabiny?
Tohle bych si, s dovolením, zatím nechal pro sebe. Oficiálně nastupuji 2. května a rád bych svoje představy řekl sám, ne přes noviny. Kromě toho se s pivovarem zatím seznamuji.

To musím respektovat. Ale zeptám se jinak. Jaká může být jeho deviza?
Když jsem se po výběrovém řízení rozhodoval, zda nabídku přijmu, rozjel jsem se do Strakonic. Navštívil jsem některé restaurace včetně „vlajkové tankové lodi“ Jiskry, koupil jsem si lahvovou produkci, a poctivě konzumoval a ochutnával (smích). Myslím, že velkou devizou je kvalita.

Když zmíníme vaše předešlá působiště, objeví se pivovar Bernard nebo Staropramen. A tam k poslednímu březnu odešel bývalý ředitel Dudáku Marek Pohanka. Je v tom spojitost? Víte o možnosti pracovat v Dudáku od něj?
Vůbec ne! Konkurz do Dudáku jsem objevil klasickou cestou přes webový portál nabízející práci. Navíc moje poslední působiště nebylo ve Staropramenu. Pracoval jsem jinde.

Můžete prozradit kde?
Bylo to zcela mimo pivovarnictví. Více bych neprozrazoval.

Jaké pivo pijete? Máte oblíbenou značku?
Zkuste hádat.

Nevím. Plzeň?
Ne, Staropramen. Tedy zatím. Není možné pracovat v pivovaru a říkat, že pijete jiné pivo. Musíte mít ke svému produktu vztah.

Budvarka, Naše hospoda i Šalanda. Pivovary chtějí rozšiřovat vlastní sítě restaurací

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Jan Prokeš

Budějovický Budvar chce do dvou let v každém krajském městě otevřít značkovou restauraci Budvarka. Do vlastních sítí lákají také konkurenti.

Podíl piva, které Češi vypijí v restauracích a hospodách, loni klesl na rekordně nízkých 39 procent, zatímco už 61 procent spotřebují doma. Ukázala to analýza Českého svazu pivovarů a sladoven. V boji proti tomuto trendu sázejí pivovary i na sítě vlastních hospod.

Zatím posledním příkladem je Budějovický Budvar, který vyhlásil plán otevřít do dvou let v každém krajském městě značkovou restauraci Budvarka. Státní podnik má od čtvrtka v Českých Budějovicích již dvě modernizované pivnice. Brzy se k nim přidají další v Praze, Zlíně nebo Liberci.

"Po více než dvaceti letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i pojetí našich značkových restaurací. Cílem bylo vytvořit moderní koncept pro náročného hosta a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice," říká obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

Již 18 let buduje síť vlastních restauraci Potrefená husa pivovar Staropramen. "Každoročně naše restaurace navštíví přibližně tři miliony lidí, tržby navíc pravidelně rostou o zhruba pět procent," upřesňuje Jan Trochta, manažer značkových restaurací Staropramen. Podle něj o úspěchu konceptu svědčí i to, že jej začaly zkoušet také ostatní pivovary.

Počet Potrefených hus se v Česku v posledních letech pohybuje okolo třiceti. "Stále registrujeme velký zájem nových franšízantů o náš koncept, ale ne všechny můžeme uspokojit. Potrefená husa je totiž svým charakterem určena spíše pro větší města," dodává Trochta.

Poptávku z menších měst chce Staropramen uspokojit projektem Naše hospoda. Tato síť se chce více zaměřit na nabídku piv a cenově dostupnějších jídel. Momentálně jich má pivovar sedm - kromě Prahy také v Pardubicích, Zlíně nebo Bratislavě.

Na síť hospod sází v Česku i Heineken, který zde vlastní pivovary Krušovice, Starobrno nebo Březňák. Krušovický pivovar má v tuzemsku deset restaurací Šalanda, Březňák se zase snaží rozjet síť tankoven.

Pivovar z Velkého Března však nechce provozovat klasické franšízy. Hospody musí splnit pouze určité požadavky týkající se zejména interiéru. Březňák nebude hospody vlastnit, provozovatel může ponechat i jejich původní název. "Blíží se chvíle, kdy budeme mít tankové hospody i v Praze. Chceme, aby jich bylo co nejvíce a dovoz cisternou se tak vyplatil," uvádí Michal Rouč, ředitel a vrchní sládek pivovaru.

Podobný přístup volí i Plzeňský Prazdroj v případě Kolkoven. Pivovar, který nyní patří do japonské skupiny Asahi, poskytuje majiteli hospod licenci. V rámci ní musí splnit požadavky, které se týkají interiéru nebo oblečení obsluhy.

Kolkoven je nyní v Česku osm, z toho šest v Praze. Dvě jsou na Slovensku a jedna dokonce v Kazachstánu. Společnost o dalším rozšíření uvažuje, dojde k němu ale spíše až příští rok. "Cílem není masové rozšíření, pečlivě zvažujeme každou novou potenciální provozovnu, abychom zachovali jejich vysokou kvalitu," říká Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Se sítí restaurací zkoušela vedle pivovarů uspět i Kofola. V roce 2015 otevřela v Praze restauraci NaGrilu, která zákazníkům nabízela "rychlé jídlo", které však mělo být kvalitnější než z fastfoodu. Letos na jaře však výrobce limonády podnik zavřel.

"Finančně to nevycházelo a rozhodli jsme se, že nebudeme tříštit síly a budeme se naplno věnovat našemu řetězci Ugo, který naopak dobře roste," uvedl šéf Kofoly Jannis Samaras pro Forbes.

Dozrál čas na nový Kelt Majster. Bude jen v čepované podobě

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápoje


Navigace: Hlavní stránka » BEER
Dozrál čas na nový Kelt Majster. Bude jen v čepované podobě
29. duben 2017 České nápoje komentáře (0) 114 x

Úspešná a medzi konzumentmi mimoriadne obľúbená pivná značka Kelt rozširuje svoje portfólio. Majstri pivovarníci z Hurbanova sa pochlapili a prišli s novou receptúrou piva Kelt Majster so stupňovitosťou 11,5%. Konzumenti si novinku môžu vychutnať v HoReCa prevádzkach na celom Slovensku, kde bude dostupná výsostne ako čapované pivo. Kelt Majster sa vyznačuje horkejšou chuťou a hutnou penou, ktorú ocenia všetci tradiční pivári. Novinka v portfóliu značky tak svojim príchodom vstupuje do neustále rastúceho segmentu pív so stupňovitosťou viac ako 11%.

„Pivo Kelt pozná celé Slovensko. Rovnováha medzi jemne horkou chuťou a férovou cenou robí zo značky Kelt silného hráča na trhu,“ tvrdí Andrea Mitasová, brand manažér značky Kelt. Aktuálne značka prichádza s novou receptúrou v podobe čapovaného piva Kelt Majster so stupňovitosťou 11,5%, čím úspešná značka rozširuje svoje portfólio čapovaných pív. Kelt Majster poteší konzumentov zlatého moku ešte výraznejšou horkosťou, no naďalej garantuje tradičnú hustú penu, na ktorú boli pivári obľubujúci Kelta zvyknutí.

Úspech novinky Kelt Majster predurčuje aj fakt, že jeho receptúru vyberali samotní konzumenti. V 24 podnikoch ochutnávali pivári dve rôzne vzorky nového piva, pričom hodnotili ich chuť, vôňu, penu, farbu a celkový dojem. Výsledkom voľby spotrebiteľov je receptúra, ktorú už dnes môžu oceniť pivári na celom Slovensku.

„Samotný názov našej novinky - Kelt Majster - odráža ducha značky. Vznikol ako inšpirácia procesu tvorby novej receptúry a zručnosti, oslava kutilstva hrdinov bežných dní, našich konzumentov – Kelťákov,“ dodáva Andrea Mitasová.

V ponuke čapovaných pív Kelt okrem 11,5-stupňovej novinky Kelt Majster je naďalej aj populárny Kelt 10%.

Minipivovar je dobrá investice. Průměrná návratnost je kolem šesti let,“ říká Šuráň

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Zet.cz

Návrat k řemeslné výrobě. I to je důvod, proč jsou dnes minipivovary takovým fenoménem. Jen v České republice se počet minipivovarů blíží hranici 350 a bude dále růst. Minipivovary si nejčastěji otevírají fanoušci a milovníci piva, stále častěji to ale jsou i ti, kteří v tom vidí dobrou investici. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se její návratnost pohybuje kolem šesti až sedmi let.

Trh s minipivovary má ještě stále, kam růst. Podle Šuráně v Česku ročně vzniká na 50 minipivovarů a zanikne jich 2 až 3. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů odhaduje, že podobná situace bude převládat ještě dalších pět až šest let.„Pak se trh nasytí, konkurence bude větší a to číslo už nebude 10:1, ale třeba 3:1. Počet vzniklých pivovarů se sníží a počet zaniklý se zvýší,“ řekl. Odborníci pak odhadují, že se v Česku počet minipivovarů zastaví na zhruba 600, podle některých by se jich ze uživila i tisícovka.

Minipivovary se často staví v budovách starých pivovarů. Největší náklady tak podle Šuráně nepředstavují ani tak technologie, které jsou pro vaření piva potřeba, ale rekonstrukce budovy a vybudování restauračního zařízení. „Podle našich zkušeností je investice do pivovaru přibližně 30 procent a 70 procent jsou rekonstrukce objektu a třeba výstavba restaurací,“ uvedl na rádiu Zet.

Minipivovary to mají podle Šuráně snazší oproti velkým pivovarům. Ty totiž drtí tvrdá konkurence a tudíž i cenová válka. To u minipivovarů, které musí mít výstavu do 10 tisíc hektolitrů piva za rok, zatím neprobíhá. Pro ně je zatím nejobtížnější dodávat pravidelně dobré pivo. „To je poměrně oříšek, který si spousta lidí na začátku neuvědomuje, že nestačí jednorázově uvařit dobré pivo, ale dělat ho pravidelně a dlouhodobě,“ řekl Šuráň.

Doby, kdy minipivovar těžil z toho, že je raritou je ale už dávno pryč. Lidé už je berou jako nedílnou součást trhu s pivem. Minipivovar se tak musí prosazovat kvalitním pivem, pestrostí a atraktivitou. „Každý minipivovar musí zákonitě v Čechách vyrábět dobrý, kvalitní český ležák, ale zároveň by měl přinášet pestrost trhu, přinášet nové pivní styly na trh,“ řekl Šuráň. Na trhu se tak začínají objevovat trendy jako kyselá piva nebo piva dozrávané v sudu.

Prazdroj loni podporoval českou pivní kulturu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

V roce 2016 navázal Plzeňský Prazdroj na úspěchy předešlých let. V zahraničí vzrostl prodej jeho značek o 10 %, na domácím trhu o 2,7 %. Celkově se loni v pivních varnách Plzeňského Prazdroje vyrobilo téměř 11 milionů hektolitrů piva, z toho dvě třetiny se prodaly na domácím trhu a 3,8 milionů v zahraničí. K nejoblíbenějším produktům opět patřily tradiční české ležáky, tedy piva plzeňského typu se stupňovitostí 11 a 12, dále pak cider Kingswood a ochucené varianty nealkoholického Birellu.

V roce 2016 Plzeňský Prazdroj opět podněcoval zájem o čepovaná piva a rozvíjel českou pivní kulturu. „Podporujeme hospodské nejen našimi marketingovými aktivitami, ale také proškolováním personálu nebo školou čepování. Stále více s nimi spolupracujeme také na větších projektech, jako jsou konceptové restaurace nebo tankovny. Návštěvníkům tak nabízíme českou pivní kulturu v nejlepší kvalitě. Chceme jim poskytnout nezapomenutelný zážitek z dobře načepovaného piva, díky kterému se k nám budou vracet. Loni jsme otevřeli již 800. tankovnu a prodeje tankového piva se zvýšily o 4 %,“ popisuje Tomáš Mráz, obchodní ředitel segmentu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj se u čepovaného piva nesoustředí jen na rozšiřování nabídky a péči o kvalitu a vzdělávání výčepních, ale podporuje hospodské i v manažerských a strategických oblastech. V minulém roce je organizačně i technicky připravil na legislativní změny při zavádění EET. Vynaložené úsilí se pivovaru vrací v podobě posílení spolupráce s provozovateli hospod i vyšší výtočí piva.

K loňskému domácímu nárůstu prodeje čepovaného i baleného piva o 2,7 % přispěl zejména zájem spotřebitelů o prémiová piva. Ležáku Pilsner Urquell spotřebitelé na českém trhu vypili v meziročním srovnání o 7 % více a velký úspěch zaznamenaly také ležáky Velkopopovického kozla s nárůstem o 14 %. Další dvě značky z portfolia Plzeňského Prazdroje Gambrinus a Radegast podtrhly trend 9% růstem. Důležitou roli při posilování vnímání prémiovosti piva z produkce Prazdroje hrají u spotřebitelů i limitované várky určené pro restaurace a hospody z programu Volba sládků, ve kterém loni Plzeňský Prazdroj vedle netradičních variant ležáků představil poprvé ve své historii také piva typu ALE nebo Stout.

Nealkoholické pivo a cidery Čechy táhnou
Cider Kingswood vytvořil Prazdroj na míru českým chutím a tento tah se vyplatil. Konzumace Kingswoodu, který v roce 2016 uvedl dvě nové varianty Kingswood Rosé a Kingswood Spiced apple, oproti roku 2015 stoupla o 20 %. Čeští spotřebitelé si jej oblíbili jak v létě na ledu, tak v zimě svařený s kořením.

S rostoucím zájmem o aktivní životní styl roste i značka Birell. Na loňském 11% meziročním růstu se významně podílely ochucené varianty, jejichž nabídku loni obohatil oblíbený Birell polotmavý citron.

I následující roky bude Prazdroj podporovat unikátní českou pivní kulturu
„Pro zachování unikátní české pivní kultury bude důležité zejména zvyšovat kvalitu hospod a restaurací, což se týká nejen prostředí, ale i služeb a rozšíření nabídky produktů jako ciderů, nealkoholických piv nebo pivních speciálů. Fungování českých hospod od letošního roku výrazně ovlivní další legislativa v podobě zákazu kouření. I na tyto změny pomáháme hospodským se připravit, aby mohli i nadále rozvíjet své podnikání,“ říká Tomáš Mráz.

I po březnovém odkoupení japonskou společností Asahi chce Plzeňský Prazdroj pokračovat v dosud úspěšné strategii. „V minulém roce se nám podařilo na domácím i zahraničním trhu růst a ještě zvýšit vnímání prémiovosti našich produktů spotřebiteli. V tomto směru chceme pokračovat i nadále. Stále se soustředíme na vysokou kvalitu našich produktů, rozvoj tradiční české pivní kultury a podporujeme zájem o čepovaná piva. Spotřebitelům chceme ale přinášet i nové zážitky v podobě produktových novinek,“ říká generální ředitel pro ČR a Slovensko, Tom Verhaegen.

Po pivu se tloustne, plechovkové je hnusné a další pivní mýty

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:OnaDnes.cz

Až budete na čarodějnice zapíjet opečeného buřta orosenou dvanáctkou, asi nad obsahem svého půllitru moc mudrovat nebudete. Ovšem některé z následujících mýtů o našem národním nápoji možná máte také zalezlé pod kůží. V čem se nad sklenkou piva nejčastěji pleteme?

1.Pivo není tak zdravé jako víno
Odedávna se má za to, že dát si víno je mnohem zdravější než pít pivo. Není to však docela pravda. I zlatavý mok totiž obsahuje tolik vychvalované antioxidanty, ale navíc je zdrojem minerálních látek a proteinů. Pivo bývá dokonce doporučováno jako ideální nápoj po sportovní aktivitě, protože působí podobně jako iontový nápoj.

2.Tmavé pivo je silnější než světlé
To je poměrně rozšířený mýtus, který se však nezakládá na pravdě. Barva piva totiž naprosto nic nevypovídá o tom, kolik obsahuje alkoholu. Některá tmavá piva proto lezou do hlavy významně méně než světlí siláci.

3.Desítka má deset procent alkoholu a dvanáctka dvanáct
Tak to samozřejmě není. Pokud by ve „dvanáctce“ bylo 12 % alkoholu, tak bychom už po jednom kousku měli pěknou opičku. Čísla 10, 11, 12 a podobně označují stupňovitost piva, která je zjednodušeně řečeno dána množstvím sladu použitého k jeho výrobě. Pokud je pivo označeno jako dvanáctka, obsahuje mladina 12 % sladových látek, především cukrů.

A co to vlastně je mladina? Jedná se o meziprodukt při výrobě piva, který neobsahuje žádný alkohol. Ten vzniká až během hlavního kvašení činností pivovarských kvasnic.

„Čím je stupňovitost vyšší, tím je pivo i chuťově plnější, což poslední dobou vyhledává čím dál více lidí,“ vysvětluje sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. „Obsah alkoholu pak závisí na koncentrací cukru v mladině a míře jeho prokvašení. Například naše desítka má 4,3 % a dvanáctka 5,2 % alkoholu.“

4.Dobré pivo musí být průzračně čiré
To, že je pivo zakalené, ještě neznamená, že je zkažené. Třeba takové nefiltrované pivo je naopak vyhledávanou lahůdkou. Podle Věry Hönigové z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského tkví jeho půvab v tom, že z něj nebyly odděleny pivovarské kvasinky.

„Proto je chuťově bohatší a obsahuje i více vitaminů skupiny B a minerálů. Vyšší obsah minerálních látek závisí na množství přítomných kvasinek,“ dodává odbornice.

5.Po pivu se tloustne
Stalo se už takovým folklórem označovat pivo za viníka zakulacených postav. Jenže sám nápoj za to nemůže. Záleží spíše na tom, kolik ho denně vypijete a jaký je váš denní příjem a výdej kalorií.

Podle Věry Hönigové je pivo koktejl nutričně významných látek. „Je ovšem pravda, že hořké chmelové látky obsažené v pivu podporují trávení a zvyšují apetit,“ připouští. „Takže se vlastně tloustne po jídle, které člověk povzbuzen pitím piva sní“. Pro zajímavost energetická hodnota výčepního piva je pouze asi 130 kJ/100 ml, zatímco červené víno má dokonce 300 kJ/100 ml.

Když to ale vezmete kolem a kolem, je docela jedno, jestli to přeháníte s pivem nebo s čokoládovými dorty – základem zdravého životního stylu je zkrátka umírněnost.

6.Pivo se musí pít jedině dobře vychlazené
Mnoho milovníků piva tvrdí, že jejich oblíbený nápoj je nejlepší hodně studený. Záleží však na tom, jaký typ zlatého moku si dopřáváte.

Například ležák nebo světlé výčepní pivo by se měly podávat při teplotě od 5 do 7 stupňů Celsia, ale třeba takový „ale“ by měl mít ideálně 8 až 10 stupňů a některé speciály se servírují i při vyšších teplotách.

Speciální kategorií je pak pivní svařák – v Polsku mu říkají piwo grzane – připravovaný s medem a kořením. Z toho se doslova kouří.

7.Pivo z plechovky není dobré
Mezi pivaři stále převládá názor, že nejlepší pivo je točené nebo v lahvi, nad tím plechovkovým mnoho z nich opovržlivě mává rukou. Přitom pokud se jedná o způsob balení, je plechovka naprostým ideálem.

Kromě toho, že dovede zdaleka nejlépe uchránit svůj obsah jak před slunečním světlem, tak před přístupem kyslíku, je navíc o polovinu lehčí než „lahváč“ a také zabere méně místa, takže doprava je mnohem efektivnější a ekologičtější.

Ve Znojmě otevírají pivovarské muzeum

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Areál nejbližšího okolí historického znojemského hradu má novou atrakci. Město zde za víc než pět milionů vybudovalo expozici znojemského pivovarnictví. Nachází se ve varně bývalého pivovaru Hostan, který ukončil svou činnost v roce 2009. Pro návštěvníky bude expozice otevřená od soboty.

"Jsem rád, že areál není mrtvý a připomíná se tu historie," řekl poslední sládek znojemského Hostanu Karel Čaněk. Expozice mapuje nejen historii a tradici pivovarnictví ve Znojmě, ale také seznámí návštěvníky s hlavními pivovarskými surovinami - vodou, sladem a chmelem a se způsobem vaření piva od nejstarších dob až po dnešek.

Historická varna
Dominantou expozice je původní technologické zařízení varny z roku 1930, které bylo vyrobeno ve Škodových závodech v Plzni. Sestává z vystírací kádě, rmutového kotle, mladinového kotle, scezovací kádě a zcezovacího korýtka. Do jedné z kádí architekti výstavy vsunuli točité schody, návštěvník si ji tak může celou projít a sledovat film, který historii pivovaru mapuje. Budova varny má také novou fasádu, která odpovídá historické skutečnosti.

Na expozici se podíl i koncern Heineken, který v roce 2009 vaření piva ve Znojmě ukončil a značku Hostan dodnes vaří v Brně. Heineken je dál majitelem pivovarské technologie, která na místě zbyla. "Jsme rádi, že jsme součástí této expozice s tak vzácným exponátem a můžeme návštěvníkům ukázat autentickou varnu, která se v tomto pivovaru používala," uvedl výrobní ředitel společnosti Heineken Milan Schramm.

Znojemský městský pivovar
V areálu Hostanu už sice několik let není průmyslová výroba piva, je zde ale dva roky minipivovar, do kterého se mohou návštěvníci také v rámci exkurze podívat. Loni Znojemský městský pivovar uvařil kolem 2000 hektolitrů piva, letos chce výrobu zdvojnásobit. "Otevření muzea je pro nás skvělá zpráva a rádi jsme projektu pomohli. Pro nás to znamená větší zájem o celý tento historický areál, kdy návštěvníci mohou porovnat minulost se současností a samozřejmě to podpoří silnější znalost naší značky mezi milovníky piva," uvedl ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta.

Veřejnosti bude nová expozice pivovarnictví přístupná poprvé v rámci akce Brány památek dokořán 29. a 30. dubna, vždy od 9.00 do 17.00 hodin. Vstup je po oba dny zdarma. Od 1. května startuje v expozici standardní provoz, otevřeno bude denně od 9.30 do 17.30 hodin až do konce října.

V posledních letech roste zájem lidí o pivo i jeho historii. Vznikají také nové expozice. Na jihu Moravy byla zatím jediná stálá, a to v bývalé sladovně v Černé Hoře na Blanensku. Navštívit expozici dějin pivovarnictví budou moci lidé od července i na hradě Bítov na Znojemsku.

Pivaři jásají! Centrumka a Spolek se vrátí k bývalému lesku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Aleš Uher

Nabídka, kde zajít v centru města na kvalitní jídlo a dobré tankové pivo, se zase rozšíří! Masarykovo náměstí a jeho nejbližší okolí by se mohlo opět stát vyhledávaným místem, kde by se Ostravané chodili o víkendech bavit.

Hledání nového nájemce a plánovaná rozsáhlá rekonstrukci čeká restauraci Astoria (dříve kavárna Centrum) na Masarykově náměstí, ale také pivnici Spolek na Nádražní ulici. Pokud se naplní vize města, které oba objekty vlastní, mohly by v centru být otevřeny další dva nové podniky.

Podle informací Deníku většina silných hráčů na trhu minimálně situaci sonduje. Ve hře tak je opět možnost, že by v Ostravě otevřel podnik třeba Tomáš Karpíšek, který provozuje vyhlášené gastronomické koncepty Lokál a Ambiente, a v minulosti expanzi na sever Moravy zvažoval.

Jsou tu ale i další úspěšné franšízy jako Kolkovna, Potrefená husa, Pizzerie Coloseum atd. Vyloučit se nedá ani možnost, že by v jednom z objektů našel útočiště pivovar Ostravar. Úspěch konceptu Ostravarna v Jubilejní ulici v Hrabůvce dává možnost, že by se síť mohla ještě rozrůst.

V nejbližších týdnech vyhlásí městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz výběrové řízení na pronájem restaurace Astoria, kterou vlastní. Informaci Deníku potvrdila starostka obvodu Petra Bernfeldová.

„Bereme to jako dluh Ostravě a centru města, protože stejný záměr jsme měli před dvěma roky. Tehdy jsme oslovovali prakticky všechny silné hráče z gastronomického prostředí, inzerce se objevila nejen v regionálním, ale také celorepublikovém tisku,“ připomněla Bernfeldová. Nový nájemce se ale nenašel a smlouva tak byla prodloužena stávajícímu majiteli.

Nyní jsou vyhlídky podle místostarosty obvodu Dalibora Mouky mnohem příznivější. „Centrum města má svůj vývoj a my cítíme i věříme, že právě nyní nastal ideální čas pro hledání nového a hlavně silného nájemce. Současnému nájemci končí smlouva v listopadu,“ řekl Dalibor Mouka.

Rozsáhlé rekonstrukci se Astoria určitě nevyhne. „Jsme si vědomi, že budeme muset v nájmu zohlednit současný stav celého objektu, který si vyžaduje nemalé finanční prostředky. Bavíme se o částce v řádech milionu korun. My jsme připraveni novému nájemci investici zohlednit v dlouhodobém nájmu,“ uvedla Bernfeldová. Ani vysoká vstupní částka by ale zájemce nemusela odradit. Ve hře je totiž nejen strategický prostor na největším náměstí ve městě, ale také možnost provozovat největší zahrádku v centru Ostravy.

SPOLEK SI ZASLOUŽÍ REKONSTRUKCI
Podobný osud čeká také restauraci Spolek, kterou vlastní statutární město Ostrava. „Jsme si vědomi nejen historické hodnoty tohoto zařízení, ale také jeho lukrativní polohy. A současný technický stav budovy nás rozhodně netěší. Preferoval bych rekonstrukci objektu,“ uvedl primátor města Tomáš Macura. „V současné době pracujeme s více variantami, o dalším osudu budovy chceme mít jasno do konce prvního pololetí letošního roku,“ dodal Macura s tím, že současný nájemce má smlouvu na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou.

RADEGASTOVNA SE LÍBÍ
To, že lidé v centru na pivo a dobré jídlo chodí, potvrzuje i půlroční provoz Radegastovny, která sídlí v bývalém Domě obuvi (Baťa) na Masarykově náměstí.

„Upřímně vám řeknu, že jsme hodně překvapeni, jak pěkně se nám podnik rozjel. Vůbec jsme s tím nepočítali,“ uvedla manažerka restaurace Jarmila Vavrušová a dodala, že v expandovaných dnech a časech mívají pravidelně plno. Kapacita podniku je 150 míst. „Prakticky každý den se nám stává, že musíme zákazníky bez rezervací odmítnout. Je to určitě dáno i tím, že na náměstí podobný podnik není, jsou tam spíše kavárny a cukrárny,“ myslí si Vavrušová.

Skutečnost, že nové podniky pomohou zatraktivnit centrum města, vítají i současní provozovatelé restaurací poblíž Masarykova náměstí. „Nevnímám to jako konkurenci, jsme zaměřeni přece jen na trošku jinou klientelu než tyto velké lokály. Jsme podnik s více než stoletou historií a osobitou atmosférou,“ říká majitel restaurace U Rady Marián Bavlšík, kde se od nepaměti čepuje tanková plzeň. A snahu města vítá. „Čím více lidí do města přijde, tím vyšší tržby budeme všichni mít. Jako Ostravák jsem rád, že hosté u piva neřeší jen cenu, ale také kvalitu, za kterou si prostě musíte připlatit. Jasně se taky ukazuje, že na trhu se udrží jen podniky s tankovým pivem, které lidé žádají,“ podotkl Bavlšík.

Stejný názor má i manažerka Radegastovny. Ani ona nemá strach, že by po rekonstrukci Astorie šly tržby jejich podniku dolů. „Myslím si, že každý nový moderní podnik přitáhne do centra zase nové lidi. A my se konkurence nebojíme, spíše ji vítáme, v podnikání to je přirozená věc, se kterou se musíme vyrovnat,“ dodala manažerka Radegastovny Jarmila Vavrušová.

Budvar spouští nový koncept svých restaurací, první dvě jsou v Budějovicích

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jaroslav KrupkaBudvar

Budějovický Budvar včera představil nový koncept svých značkových restaurací, které ponesou název Original Pivnice Budvarka. První z nich otevřel začátkem března v centru Českých Budějovic, druhá včera zahájila provoz přímo v budově pivovaru. Následovat by měly další.

Nová Budvarka je umístěna přímo v budově pivovaru v prostorách, ve kterých od roku 1996 fungovala pivnice Budvar. „Po víc než dvaceti letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i celkového pojetí našich značkových restaurací. Cílem bylo vytvořit moderní koncept a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice," říká obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Podle jeho slov připravuje pivovar otevření dalších restaurací tohoto typu. „Během dvou let chceme Budvarky otevřít ve všech krajských městech a později i v dalších vhodných lokalitách," prohlašuje Chrt. Konkrétní počet restaurací závisí na nalezení vhodných míst a obchodních partnerů. Minimálně v Praze Budějovický Budvar počítá s tím, že zde bude mít víc než jednu Budvarku.

Nový koncept má oslovit mladší generaci a současně si udržet zájem u milovníků klasických pivnic. Má proto působit optimisticky s prvky humoru. K sezení slouží dřevěné židle tradiční české značky Ton, vzhled výčepu byl inspirován černým budvarským sudem a centrální osvětlení pivními přepravkami. Kožené opěráky lavic jsou ušity ve tvaru pivních lahví a dlažba je skládaná jako mozaika do tvaru pivních přepravek ze tří barevných odstínů keramiky.

Pivovar nechce řetězec nových resturací provozovat sám, ale nemá jít ani o klasickou franšízu. "Je to speciální obchodní model, kde my investujeme do interiérů a do pivní technologie, ale očekáváme od obchodních partnerů, že se budou finančně podílet na případných stavebních úpravách, trvale spojených s budovou, kde bude restaurace umístěna. Máme zájem o dlouhodobý vztah a očekáváme, že naši partneři se budou celého projektu spoluúčastnit," řekl Deníku mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Velkopopovický pivovar slaví 200. výročí narození zakladatele, chystá prohlídky

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Novinky.czVelké Popovice

Pivovar ve Velkých Popovicích slaví jubilejní 200. výročí narození svého zakladatele, barona Františka Ringhoffera II. U této příležitosti se v pátek uskuteční dvě večerní prohlídky zaměřené na barona a jeho rodinu, návštěvníky ovšem čeká i ochutnávka speciální várky piva. Narozeninové oslavy pokračují od soboty až do pondělí 1. května.

Na prohlídky pivovaru lze zavítat kdykoli v průběhu roku, ale jen o narozeninovém víkendu uvidí návštěvníci také herce v dobových kostýmech a mohou se těšit na celou řadu soutěžích. Páteční prohlídky se uskuteční v 18:00 a 19:00 hodin, o prodlouženém víkendu pak v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin. Mezi stanicí metra Chodov a Velkými Popovicemi bude navíc jezdit také speciální autobus.

František Ringhoffer přišel do Prahy za časů Marie Terezie a později zde vlastnil dílnu na výrobu varných pánví pro pivovary. Řemeslo po něm převzal syn Josef a po něm František Ringhoffer II.

Během průmyslové revoluce zanikly v českých zemích poddanství a robota, této situace Ringhoffer využil a stal se velkoprůmyslníkem. Původní podnik na výrobu kotlů zachoval, ale vybudoval i mnoho dalších továren. Podle historika Milana Hlavačky si Ringhofferovy pracovitosti a šlechetnosti vážil také císař František Josef II., a proto ho vyznamenal rytířským řádem, který mu umožnil užívat šlechtický titul baron.

Dokončení se nedožil
Stavba Velkopopovického pivovaru započala v roce 1871. „Velký vliv na toto rozhodnutí měla především místní kvalitní voda, která je pro vaření piva velmi důležitá. Její přítomnost a dostatečnou zásobu prokázalo několik průzkumných vrtů,“ tvrdí tamní sládek Vojtěch Homolka. Dodává, že pivovar je také jediným podnikem rodiny Ringhofferových, který přetrval do dnešní doby. Většinu ostatních nahradila nákupní centra, prosklené budovy či silniční mosty.

Stavba byla dokončena v roce 1874 a 15. prosince téhož roku zde byla v 60hektolitrovém kotli uvařena první várka. František Ringhoffer se toho ovšem nedožil, neboť zemřel rok před dokončením pivovaru.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314