Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Zatím vyřešili vedení obchodu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Strakonický deníkAutor:Petr ŠkotkoDudák

K poslednímu březnu končí ve funkci ředitele pivovaru Marek Pohanka. Představenstvo pivovaru v současné době řeší obsazení tohoto místa.

„Zatím jsme vyřešili vedení obchodu a marketingu,“ říká člen představenstva Josef Štrébl.

Kdo tedy zodpovídá za obchodní linii pivovaru?
Marek Pohanka oficiálně končí k 31. březnu, a na tom se nic nezměnilo. Dočasně byl řízením obchodu a marketingu pivovaru pověřen člen obchodního týmu Zdeněk Kouba.

A kdo bude řídit pivovar?
Pivovar jako takový dál bude řídit představenstvo s tím, že sládek Dušan Krankus, který je členem představenstva pivovaru, má pro výjimečné situace podpisové právo.

Můžete něco říct k výběrovému řízení na ředitele pivovaru?
Snad jen to, že někteří uchazeči už se přihlásili, ale vzhledem k tomu, že jde o otevřenou záležitost, nemohu uvádět další podrobnosti.

Nový pivní hotel má výčep v každém pokoji

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:RychláGuma.cz

Možná jste o něm už slyšeli. BrewDog je skotský pivovar, který je pověstný svým marketingem. Nyní má nové překvapení. Pivní hotel.

Pivovar BrewDog je na vzestupu. Přes všechny výhody, které má pro svoje zaměstnance, se nyní dal na novou kolej podnikání.

Jedná se o hotelové služby. A ne zrovna ledajaké. Nový hotel se jmenuje DogHouse, neboli psí bouda. A podle plánů by se jeho stavba měla zaplatit výhradně z příspěvků na stránce Indiegogo.com. Což zatím vypadá nadějně. Jelikož se zatím podařilo vybrat téměř 250.000 USD.

Hotel DogHouse by se měl nacházet hned vedle pivovaru BrewDog, který je ve městě Columbus ve státě Ohio.

A na co se mohou všichni návštěvníci těšit?
V každém pokoji budou pivní výčepy, aby si každý host mohl kdykoliv natočit svoje oblíbení pivo BrewDog.

Součásti sprch budou upravené ledničky. To abyste mohli mít svůj oblíbený nápoj kdykoliv po ruce. I ve sprše.

Unikátní restaurační stravování, které bude párovat chutné jídlo s určitým druhem piva. Pro maximalizaci chutí.

Dále bude mít každý host možnost vyzkoušet pivní lázeňské procedury. Pivní olejovou pedikúru, masáže se sladovým ječmenem, obličejové masky napuštěné chmelem, a další.

Společnost BrewDog konstatuje, že návrhy hotelu by měly být dokončeny do června tohoto roku. A hotel plánuje otevřít na konci roku 2018.

Slavnosti piva skončily hattrickem Obory

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ASZ.czAutor:Alena ŠatrováObora

Sobotní večer udělal tečku za čtyřdenním svátkem piva v Táboře. V počtu návštěvníků ho oslabil tradičně zcela vyprodaný pátek, a tak se stal vyvrcholením především pro pivovary. Stupně vítězů zcela ovládl výrobce z Obory u Malšic.

Majitel pivovaru Martin Novák domů odjížděl s hattrickem, když na nejvyšší stupeň vystoupil třikrát za sebou a přemožitele našel jen mezi speciály. V tomto hodnocení mu laická porota přisoudila „pouze“ druhé místo, a vavříny tak náležely pivovaru z Černé Hory.

„Naší ambicí bylo umístit se alespoň s jedním pivem do třetího místa. To by nám ke spokojenosti stačilo,“ naznačil majitel oborského pivovaru, s čím do laického hodnocení vstupovali. Nakonec si Zlatý pivní pohár odvezl za desítku, jedenáctku i dvanáctku, čímž získal ujištění, že vařit pivo poctivě, s láskou a z chmelu z vlastní sklizně se mu vyplatilo.

Mezinárodní přehlídku výrobců piva v hotelu Palcát druhým rokem připravil spolek Pivní slavnosti Tábor, který generálního sponzora našel v nově vzniklé firmě Yanfeng v Plané nad Lužnicí. Ta kromě zaměstnanosti chce na Táborsku podporovat i kulturní a společenské dění.

Poháry a diplomy vítězům kromě jejího generálního ředitele Jiřího Rösnera předávali také senátor Jaroslav Větrovský, poslankyně Radka Maxová, starosta Tábora Jiří Fišer, předseda spolku Pavel Eybert a ředitel slavností Michal Mareš.

Nejstarší hospoda v Beskydech stojí na úpatí Lysé hory. U Veličků se pivo točí 200 let

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Romana Kubicová

To, co začalo jako sousedská výpomoc, je dnes mezi turisty legendou. Rodina Veličků v Beskydech se v první polovině 19. století rozhodla, že po práci uvítá u sebe doma sousedy a společně si něco dobrého vypijí. Postupně se ale cestou na Lysou horu stavovalo v dřevěné usedlosti čím dál víc pocestných, a tak vznikla hospoda. Dnes nejstarší v Beskydech.

V malenovické hospodě obsluhuje paní Romana Veličková. Jeden z jejích předků se v roce 1825 rozhodl, že ve své dřevěnici pohostí sousedy po práci. Ti na bečulku piva a kořaličku z okolních statků rádi přicházeli.

„A postupně se k nim přidávali i havíři těžící železnou rudu v obci Malenovice nebo dřevaři, kteří těžili v okolních lesích dřevo pro uhliska ve Frýdlantě nad Ostravicí. A posléze i pocestní, kteří se toulali horami,“ říká paní Romana Veličková.

Ferlog, tedy pouhé otevřené okno z dřevěnice, kterým Veličkovi podávali občerstvení, postupně přestával stačit. A tak bylo o stavbě hospody rozhodnuto.

Kdo nebyl U Veličků, nebyl v Beskydech
‚Nebyl v Beskydech ten, kdo nebyl U Veličků,‘ hlásá jeden z nápisů zdobících výčep prastaré hospody. Možná by mohl vyznít jako chvástání, ale pravdou je, že místo U Veličků je oblíbenou zastávkou všech turistů mířících po žluté turistické značce z Malenovic na Lysou horu. Anebo cílem těch méně zdatných.

Neláká je ale jen pouhé občerstvení. Místo má mnohem silnější kouzlo. Všechny návštěvníky v mžiku přenese o dvě století zpátky. Obklopeni zčernalými letitými dřevěnkami si tak na chvíli mohou připadat jako dávní pocestní, kteří si místo výkonnostního zdolávání vrcholů užívali krás samotné cesty tichými horami.

Dobrý pivovar musí umět pokrýt poptávku. říká Petr Míč z pivovaru Purkmistr

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava VejvodováPurkmistr

Rostoucí počet malých pivovarů v tuzemsku vnímá nejen veřejnost, ale i sami pivovarníci. Podle Petra Míče z marketingu pivovaru Purkmistr, který vznikl před deseti lety v Plzni-Černicích, je dobře, že lidé mohou vybírat z tak velké nabídky piv.

„Máte-li chuť na svrchně kvašené, dáte si je, máte-li chuť na pšenici, dáte si pšenici. A klasický ležák? To je povinnost,“ říká Petr Míč. Dobrý pivovarník podle něj musí mít přehled o tom, co je právě na trhu žádané.

Rostoucí trend v tomto oboru podle něj jen tak neustane. „Už tak před dvěma lety jsme se domnívali, že počet malých pivovarů dál narůstat nebude, ale opak je pravdou. V regionech se pořád dva až tři pivovary měsíčně otevírají a dnes jich máme již kolem 350 v celé republice. Myslím, že trend bude pokračovat ještě tak dva roky. Poukazuje to též na to, že trh je schopen to zatím vstřebat,“ vysvětluje Míč.

Lidé tedy mají o piva z malých pivovarů zájem.
Je tomu tak a je to dobře.

Nemůže to ale někdy být na úkor kvality?
To, že vzniká hodně malých pivovarů, vnímám stále jako přínos. Malý pivovar je flexibilnější nežli velký průmyslový podnik, který musí svým zákazníkům dodávat standardně velké objemy piva. Minipivovar může v podstatě každý den vařit jiné pivo. Jeho nabídka tudíž může být pestřejší. Ovšem je třeba si přiznat, že na druhou stranu tu hrozí nebezpečí, že za tím obrovským množstvím piv, která vznikají v poslední době, nemusí stát kvalitní sládci, kteří by měli mít patřičné vzdělání a praxi. A pak se může stát, že se objeví pivovary, které nenabídnou ta nejlepší piva, a skončí to tak, že se zavřou.

Jaký je tedy klíč k úspěchu? Co děláte, aby si lidé vybrali právě vaše pivo? Jaký byl začátek a kam jste se posunuli?
Pivovar jsme založili v roce 2007, letos tomu bude deset let. Tehdy jsme dělali čtyři pět druhů piv, v podstatě ty základní ležáky. Poté nastal boom ochucených ležáků, čemuž jsme se nevyhnuli ani my. Třeba se dělala piva kopřivová, višňová, vanilková a spousta jiných, my jsme jich měli kolem 25. To trvalo nějaké čtyři roky. Takhle fáze už je za námi, šlo to dolů, my dnes máme asi pět ochucených piv. Ovšem tak tři roky zpátky nastala éra anglo-amerických piv, což bylo znát i na loňském festivalu Slunce ve skle, který pořádáme, neboť hned dvě třetiny pivovarů nabízely i tato svrchně kvašená piva. Mezi návštěvníky to bylo hodně vyhledávané.

Je tedy důležité sledovat pivní trendy.
Rozhodně. Jednou je to pšenice, podruhé IPA. Dobrý pivovar musí umět pokrýt poptávku. A dobrý sládek se v tomhle směru neustále vzdělává a o trendy se zajímá.
Vidíme to třeba i u velkých pivovarů, které postupně zkoušejí, byť v omezené míře, uvařit nějaký speciál, pivo, které doposud ve svém portfóliu neměli.
Například naši sládkové Eva Straková a Tomáš Nožička dělají mimo jiné i sezonní piva. Takže nabízíme např. nakuřované pivo, zelené pivo, vánoční a velikonoční speciály, v červnu třeba také děláme medové pivo.

A nyní chystáte něco nového?
My se snažíme neustále přicházet s něčím novým. Podařilo se nám angažovat sládka Tomáše Huba, který pracoval ve více než 20 malých i velkých pivovarech ve světě a několik měsíců bude působit i u nás. Chce u nás vařit piva belgického typu, která jsme zatím nedělali, a také belgická pšeničká piva. Takže si slibujeme, že se podaří rozšířit nabídku piv, která tu budeme mít.

Jaký máte roční výstav?
Nyní rozšiřujeme sklep o dalších 10 tisícilitrových tanků, což nám umožní proudloužit dobu ležení a vařit další druhy speciálů, a navýší to kapacitu na 1900 hektolitrů piva ročně. Začínali jsme s tisíci hektolitry.

Černický pivovar každoročně pořádá festival malých pivovarů Slunce ve skle, který navštěvují tisíce lidí. Jaký bude letošní desátý ročník?
Protože bude jubilejní, bude dvoudenní. Na pátek chystáme koncert v pivovarské zahradě, sobota bude taková, jak jsou lidé zvyklí, festival bude v areálu pivního dvora, na zahradě i na návsi. I letos se k nám chystá na sedm desítek malých pivovarů. Loni se tu čepovalo kolem 250 druhů piv.

To, že lidé mají na výběr, je dobře, říká majitel plzeňského Klubu malých pivovarů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava Vejvodová

Vznikl jako první svého druhu na západě Čech. Řeč je o Klubu malých pivovarů, který v Plzni v listopadu 2009 otevřel mladý podnikatel Petr Strnad.

Klub sídlil nejprve v prostorách pivovaru Groll pod Saským mostem, po několika měsících však našel nové zázemí v jednom z domů na Hamburku a v těchto prostorách se nachází dodnes. I přesto, že zvenku je to spíš nenápadný podnik, cestu do něj si stále hledá množství milovníků piv z malých pivovarů, ať už těch českých nebo zahraničních.

Jak se vůbec zrodil nápad založit Klub malých pivovarů?
Piva z malých pivovarů jsme vyhledávali s kamarády, protože jsme je měli rádi. Jezdili jsme do Prahy a tam podobné podniky fungovaly. A to pro mě byla velká inspirace. Chtěl jsem udělat něco takového i v Plzni. Vyloženě pivní klub zaměřený pouze na malé pivovary tady chyběl. V červnu 2009 jsem v Dýšině uspořádal pivní slavnosti, kde se čepovala pouze piva z malých pivovarů. Jak jsem byl tehdy překvapený, když na slavnostech bylo narváno. Lidem se to prostě líbilo a pro mě to tehdy byl ten hlavní impuls pro to, abych pivní klub založil, že by to mohlo fungovat. A ono to vyšlo.

Jak vzpomínáte na úplné začátky?
Dnes musím říct, že to nebylo nic jednoduchého. První dva roky jsem byl denně od rána do večera v práci, bylo to hodně náročné. Lidé sice začali chodit hned, ale jejich počet rostl postupně. Nejdřív jsem vydělával jen na režii, na to, abych to vůbec utáhl. I přesto mě to bavilo a neztrácel jsem optimismus. Když se ale tak dnes zamýšlím, tak kdybych si měl znovu vybrat nějaké podnikání, už bych do toho znovu nešel.
Klub jsem založil také jako nekuřácký, což na tu dobu bylo docela unikátní.

Kolik máte piv na čepu?
Začínali jsme se čtyřmi a postupně se to rozšířilo na dnešních osm.

Jaká piva si u vás lidé dají? Jsou to i ta regionální?
To také, ale především se snažíme nabízet mimoplzeňská piva. Pro mě je exkluzivnější, když vozím pivo přes celou republiku a klidně i z Německa, Belgie, Holandska či Ameriky, než přímo z okolí Plzně, kam se místní rádi podívají sami.

Malých pivovarů vzniká stále více. Je to dobře?
Rozhodně ano. Je dobře, že lidé mají na výběr, i když se trochu bojím, aby se všichni ti pivovarníci za čas uživili.

O jaká piva je největší zájem?
Jak máme osm piv na čepu, tak musím říct, že všechna se prodávají v podstatě stejně. Je těžké něco vyzdvihnout, protože to jde v takových vlnách. Třeba ležáky se pijí pořád stejně, ale vždycky do toho přijde nějaká vlna. Například před lety to tak bylo s pšeničnými pivy. Když jsem poprvé přivezl bavorská pšeničná piva, ani jsem nečekal, jaký budou mít úspěch.

A když se více zaměříme na zahraniční piva…
Velký zájem je o americká piva typu ALE, hodně populární jsou také německá pšeničná piva, dále také klášterní trapistická piva z Holandska či Belgie. Klasikou už je belgické pivo Kasteel Rouge, to se pije pořád.

Jaké je vaše oblíbené pivo?
Já si nejraději ze všeho pochutnám na dobře uvařené dvanáctce.

Pivovar Zubr slaví své 145. výročí Narozeninovým speciálem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Naše vodaZubr

Již ode dneška mohou příznivci pivovaru ZUBR oslavit 145. narozeniny pivovaru. Na čepech restaurací se totiž objeví ZUBR Narozeninový speciál, který byl uvařen u příležitosti oslav položení základního kamene pivovaru. Originální 14,5% tmavé pivo je nejsilnějším speciálem, který lze z produkce pivovaru Zubr ochutnat.

„Jelikož 145. narozeniny jsou výjimečnou událostí, chtěli jsme, aby i náš narozeninový speciál byl výjimečný. ZUBR narozeninový speciál je charakteristický svojí tmavou, hnědočernou barvou a sametově hustou pěnou. Nechybí ani dobrý říz a výrazná hořkost, které jsou typické pro naše piva. Díky tradičnímu výrobnímu postupu, který se v pivovaru Zubr využívá již od jeho založení, kvasil tento speciál v otevřených kádích 60 dní a vyzrával při nízké teplotě v ležáckém sklepě, což mu dodává silnou plnou chuť,“ popisuje novinku v nabídce Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Tajemství ZUBR Narozeninového speciálu spočívá především v kombinaci sladů a chmelů. Byl vyroben ze čtyř druhů moravských sladů (bavorského, karamelového, barevného a světlého), které byly připraveny z hanáckého ječmene tradičními sladařskými postupy. Každý z těchto sladů přináší do speciálu svou charakteristickou vůni, chuť a barvu, které společně dotváří jeho jedinečnost. Jeho výraznou hořkost mu do vínku daly čtyři druhy českých chmelů, kterým dominuje Žatecký poloraný červeňák z tršických chmelnic. Obsahuje 6,5 procent alkoholu.

„Speciál je možné ochutnat ve vybraných provozovnách, především v Přerově a okolí. K dostání bude také na našich narozeninových oslavách přímo v areálu pivovaru, kam všechny srdečně zvu. Ty proběhnou v pátek 21. dubna a připravili jsme pro všechny návštěvníky speciální dárek. Veškerou konzumaci nápojů v ceně vstupného,“ doplnil Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr. Předprodej vstupenek startuje již v pondělí 3. dubna v podnikové prodejně pivovaru a K.I.S. Přerov. Cena vstupenky v předprodeji je 145 Kč, na místě 200 Kč.

Brněnskými ulicemi od pátku brázdí pojízdná cyklohospoda

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Brněnská drbnaAutor:Martin Šeda

Šestnáct míst, devět šlapajících, řidič a pípa. Tak vypadá první brněnský pojízdný výčep. Na svou historicky první jízdu po ulicích Brna vyjel sice už v létě, od té doby však prošel řadou úprav. Páteční testovací jízda tak zahajuje novou éru netradičního pití piva v Brně.

Devět šlape, jeden řídí. A všichni pijou. Tedy až na řidiče, který musí být střízlivý. "Kološkopek" se pohání jako běžné kolo – cestující musí šlapat, řidič otáčí volantem. Oproti tomu má však pár vychytávek navíc – třeba pivní pípu nebo bezdrátový reproduktor.

Cyklovýčep nechala parta okolo hostince U Daana přivést už loni v létě z Holandska. "Udělali jsme jednu dvě testovací jízdy, které měly úspěch. Od konce léta jsme začali pracovat na renovaci," upřesnil jeden z autoru projektu a majitelů pojízdné cyklohospody Marek Fišer. "Po domluvě se Starobrnem tak vznikl Kološopek. Dneska máme testovací prvojízdu," uvedl Fišer.

Brno se tak zařadí do řady evropských a světových měst, kde už je pojízdná hospoda zavedenou zábavou. "V Budapešti těchhle mašinek jezdí asi třicet, tam už to nikoho nezvruší. U nás jsme v tomhle ohledu takoví pionýři. Uvidíme, co to udělá," doplnil Fišer.

Dnešní okružní jízda začala po druhé odpolední u hostince U Daana a zamířila do centra města. "Jaká bude další trasa, uvidíme. Záleží, v jaké kondici bude posádka" prohlásil Fišer. Kološkopek bude v budoucnu volně k pronajmutí, poslouží i jako atrakce na různé akce.

IPA Experiment: Krasopisný výsledek nejvíc odpracovaly sudy po Bourbon whiskey

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Alex Mikšovic

● Malt master Glenfiddich Distillery novátorsky přečerpal whisky k "dostaření" do sudů po IPA.
● Vznikl IPA Experiment a další brána do světa single malt Scotch whisky je tak otevřena.

Je to pár let, zapadl jsem na oběd do čísla 66 na londýn­ském (taky jakém jiném, že) Trafalgar Square. Dnes se to tam jmenuje The Admiralty, tenkrát A'bunadh (gaelsky Pramen). K obědu tu podávali hříšně drahé "ale", svrchně kvašené pivo, údajně první v historii, které dokvášelo v sudech po sladové whisky.

V Glenfiddich Distillery to nyní malt master Brian Kinsman novátorsky otočil a přečerpal whisky k "dostaření" do sudů po IPA. Zkratka je známá od 19. století a znamená "India Pale Ale", tedy světlé "ale", které se exportovalo do Indie. Aby přežilo útrapy námořní dopravy, vařilo se na vyšší stupeň alkoholu a silně se chmelilo, aby se vyloučily vlivy bakteriální infekce. Výsledkem bylo extrémně hořké pivo (v Čechách je k ochutnání IPA od Bernarda; stejně skvěle hořké jako − bohužel také − hříšně drahé).

Už jsem tady psal, že je to sud, který "píše" senzorický profil destilátu. V případě IPA Experiment, jak zní název, k němuž se tahle whisky z Dufftownu (města, jemuž se říkávalo "Řím Speysidu", protože v něm bývalo sedm lihovarů, tedy tolik, kolik je v Římě pahorků) hlásí, to jsou hned sudy dvojí. Na "krasopisném" výsledku se podepsaly rukou společnou a nerozdílnou. Nejvíc toho odpracovaly ty po Bourbon whiskey (světlá barva, čistá, nerašelinná vůně, závan zralého červeného angreštu a dotyk vanilky). Doladění zůstalo na sudech po "ale" (podmanivá a zároveň nevtíravá hořkost, jemný a jen při plném soustředění identifikovatelný vliv chmele).

Z Brianových slov je znát, že si výsledkem nebyl předem jist. "Co začalo jako bláznivá myšlenka, změnilo se v intenzivní experiment." Ale dopadlo to dobře a další bezpečná brána do světa single malt Scotch whisky − i pro začátečníky − je otevřena.

Výzva: Pomozte uspořádat výstavu k výročí Pilsner Urquell

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Ležák Pilsner Urquell letos slaví úctyhodné 175. výročí od svého zrodu a chystá k tomu řadu zajímavých událostí. Jednou z nich je výstava unikátních dobových předmětů odkazujících na důležitá historická období značky i českých hospod. Pivovarské muzeum v Plzni a Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. se proto obrací s prosbou na všechny majitele historických předmětů, které se jakkoliv vztahují k plzeňskému pivu, pohostinství či plzeňskému pivovaru do roku 1989, aby přispěli svými artefakty do sbírek Pivovarského muzea v Plzni a podíleli se tak i na přípravě výroční výstavy „Plzeňské hospody aneb Z pivovaru za štamgasty“.

Tato výstava bude zahájena 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj, a také ve vybraných plzeňských hospodách.

Všichni plzeňští sládci vaří pivo Pilsner Urquell tak, jak je to naučili jejich předchůdci – už od roku 1842. Chuť a kvalita piva zůstává už 175 let stále stejná, ale vše kolem se mění. Věci, které se dříve objevovaly v hospodách, se mohou už dnes zdát někomu neužitečnými. Pro někoho však mohou být velmi cennou vzpomínkou, mohou se pojit k různým důležitým událostem nebo našim zážitkům. Pokud tak máte doma předměty, fotografie nebo listinné materiály, které by mohly obohatit výstavu o plzeňských hospodách, prosím ponořte se společně s námi do starých časů a přispějte do sbírek muzea.

„Pro plánovanou výstavu Plzeňské hospody hledáme a sbíráme především fotografie interiérů a exteriérů českých hospod, pozvánky, plakáty, taneční pořádky, ale také zařízení hospod a restaurací, nejrůznější zákazy či nařízení, jídelní lístky, účty, reklamy, obrázky, pohlednice a jiné věci spojené s pohostinstvím 19. – 20. století do roku 1989. Tedy vše na téma hospody, zahrady, plesy, výletní a zájezdní restaurace, společnosti, spolky, schůze, štamgasti, atd.,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Fotografie vašich historických předmětů můžete zasílat na emailovou adresu sbirky.muzeum@pilsner.sabmiller.com až do 24. dubna 2017 nebo je můžete rovnou přinést přímo do Pivovarského muzea v Plzni (Veleslavínova 6, denně 10-17 hod.). Artefakty, které nám prostřednictvím této výzvy věnujete, zůstanou uchovány ve sbírkách Pivovarského muzea v Plzni, kde poslouží budoucím pivovarským expozicím, výstavám či studijním účelům pro další generace. Ty vybrané budou navíc vystaveny na zmíněné jubilejní výstavě, která začne 4. května 2017 v prostorách Pivovarského muzea v Plzni, na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj, a také přímo ve vybraných plzeňských hospodách. Majitele darovaných či zapůjčených předmětů odmění pivovar plzeňským ležákem nebo vouchery na prohlídku Pivovarského muzea v Plzni a Plzeňského historického podzemí.

Další podrobnosti ke sbírce hospodských předmětů najdete na www.prazdrojvisit.cz.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135