Novinky a zajímavosti ze světa piva

Stalo se už tradicí, že v rohu dvora nymburského pivovaru se každoročně na malé chmelnici pěstuje produkt, který je pro výrobu piva zásadní. Poslední srpnovou sobotu přišel čas sklizně chmelu a s ním spojené oslavy známé pod názvem Dočesná.

Slavnost se odehrávala na pivovarském dvoře s přístupem ze spodních vrat. Na pódiu se vystřídali muzikanti a kapely Huafi, Znitra, Kateřina Rejmonová a Old Fashioned Guys. Samotnou sklizeň chmele odstartoval z pódia ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Ten také odpověděl na otázku moderátora Davida Šitavance, proč je dobré pít pivo. „Všichni víme, že pivo je nejzdravější nápoj vůbec. Pomáhá například se zažíváním. Neznám žádný jiný nápoj, který by byl tak prospěšný pro lidské zdraví,“ konstatoval Benák, která dal vzápětí pokyn ke stržení prvních chmelových štoků.

Očesané chmelové palice jdou hned do pondělní várky piva. Jeho výroba bude trvat přibližně měsíc a půl. „Poprvé budou mít možnost pivo z našeho chmele ochutnat účastníci akce Cyklozavírák, která se uskuteční v sobotu 14. října,“ doplnil ředitel pivovaru. Část sudů s pivem z pivovarského chmelu půjde také do distribuce a budou jej moci ochutnat návštěvníci vybraných restaurací v Nymburce a okolí. Samotné akci přálo počasí až do podvečerních hodin. Oslavy letošní chmelové sklizně skončily ještě před příchodem večerního lijáku.

Nizozemský pivovar Heineken v pátek oznámil, že se stahuje z Ruska poté, co prodal své aktivity skupině Arnest Group, největšímu ruskému výrobci kosmetiky, domácích potřeb a kovových obalů, uvedl deník The Moscow Times a portál televize CBS.

Stejně jako další velké západní společnosti se Heineken zavázal opustit ruský trh po invazi Moskvy na Ukrajinu, ale na začátku tohoto roku sklidil kritiku poté, co nizozemský investigativní web uvedl, že pokračuje v prodeji v Rusku.

Společnost se v březnu omluvila za to, že vytvořila „nejasnosti“ ohledně svého slibu opustit zemi a uvedla, že doufá, že zajistí pracovní místa pro své ruské zaměstnance, ale že se snaží najít kupce pro své ruské podnikání.

V pátek Heineken uvedl, že nakonec prodal svůj ruský podnik společnosti Arnest Group za symbolické jedno euro (24 Kč) spolu s tříletou zárukou zaměstnání pro 1 800 ruských zaměstnanců.

„Transakce získala všechna potřebná schválení a uzavírá proces, který Heineken zahájil v březnu 2022 s cílem odejít z Ruska, čímž vznikla očekávaná celková kumulativní ztráta ve výši 300 milionů eur (přes 7 miliard Kč),“ uvedl Heineken v prohlášení.

Heineken, druhá největší pivní společnost na světě, pozastavil nové investice, výrobu, reklamu a prodej své stejnojmenné značky v Rusku „v reakci na pokračující eskalaci války“.

„S touto dohodou jsme spokojeni. Dobře se staráme o naše lidi a odcházíme zodpovědně,“ uvedl podle deníku Algemeen Dablad vrcholný manažer Dolf van den Brink. „Nevěřím, že existuje nějaká jiná společnost, která by opustila Rusko za 1 euro,“ dodal.

Prodej následuje po červencovém zabavení ruských aktivit dánského pivovaru Carlsberg a jejich převedení do rukou manažerů napojených na Kreml.

Od prosince Kreml nutí zahraniční společnosti opouštějící zemi prodávat svá aktiva ruským kupcům s 50% slevou a účtuje jim výstupní poplatek ve výši nejméně 10 % hodnoty transakce.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce v polovině měsíce zakázala provoz samovýčepu v Rakové u Konice na Prostějovsku. Vysvětlila to tím, že zákon nedovoluje prodej alkoholu z automatu. Čtečka občanských průkazů, která brání tomu, aby si pivo načepovali mladiství, inspekci nestačila. Problém proto mohou mít i další podobná zařízení.

Ještě v polovině měsíce se mohli v samovýčepu v Rakové u Konice turisté občerstvit sami. Systém fungoval tak, že předtím, než si načepovali pivo, museli ověřit věk pomocí čtečky občanských průkazů. Výčep fungoval druhou sezonu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce ale po kontrole provoz zařízení zakázala.

„Postupujeme podle platných právních předpisů, na základě kterých je zakázáno v prodejních automatech uvádět na trh alkoholické nápoje,“ zdůvodnil mluvčí Státní potravinářské a zemědělské inspekce Marek Bartík.

Čtečka platebních karet je teď proto vypnutá a otvor na mince přelepený. Majitel ale s rozhodnutím kontrolorů nesouhlasí. „Když jsem kontaktoval výrobce, tak nám řekl, že to není automat. Podle jeho právníka je to samoobslužná prodejna,“ řekl provozovatel samovýčepu a spoluzakladatel Velkorakovského minipivovaru Petr Hajkr. Samovýčep je součástí samoobslužného bistra, jeho provozovatel na Facebooku uvádí, že občerstvení a nealkoholické nápoje je tam možné zakoupit nadále.

Stálou obsluhu by nezaplatili
Samovýčep funguje rok a půl i v Jeseníkách v obecní hospodě v Hanušovicích. Stejně jako v Rakové by ani tam stálou obsluhu nezaplatili. „Toto je jediná varianta, jak udržet sociální kontakt na malých obcích. Hledáme problém tam, kde není. Místo toho, abychom tuto věc udrželi, tak se ji snažíme zahubit,“ postěžoval si starosta Hanušovic Marek Kostka (nestr.).

Zákaz prodeje alkoholu z automatu zavedl protikuřácký zákon před šesti lety. Omezuje i prodej mladším 18. let. Samovýčepy umí věk ověřit pomocí čtečky občanských průkazů. Jejich provozovatelé upozorňují na to, že třeba v lesních barech taková kontrola chybí. Podobné to je i v samoobslužných prodejnách, kterých přibývá. Zákazník se při prvním vstupu sice musí registrovat, skutečný věk ale může zatajit, protože systém doklady nevyžaduje.

ROZHOVOR: „Stal se zázrak, pivo je levnější než voda, to je naše kultura, pivní pohoda,“ rapoval Orion z PSH už před více než třinácti lety. Platilo to tehdy, a i když se doba dost změnila, platí to i dnes. V Praze je nespočet míst, kde je pro peněženku výhodnější objednat si pivo namísto nealkoholického nápoje.

Konkrétně domácí limonády, které dnes už naleznete téměř ve všech restauracích v hlavním městě, jsou skoro vždy o něco dražší než pivo. Většinou se jedná o sirup doplněný pár kousky čerstvého ovoce.

Rozdíl oproti alkoholickému nápoji, ve kterém Češi každoročně trhají rekordy v konzumaci, činí kolem deseti až třiceti korun.

Největší rozdíl jsme zaznamenali v Hard Rock Café. Sodovka tady stojí 95 korun, tedy úplně stejně jako čepované pivo Staropramen. Domácí limonáda dokonce 175, takže je za takřka dvojnásobek proti pivnímu moku.

Abstinent to tady má zkrátka těžké.

Zajímal nás názor odbornice, a tak jsme kontaktovali Markétu Čermákovou, psycholožku, psychoterapeutku a ředitelku ambulantní kliniky NEO Centrum. Četné zkušenosti má i v oboru adiktologie.

Vyšší ceny za nealkoholické nápoje než za alkoholické se ji nelíbí.

„Ke konkrétní situaci v konkrétním podniku se vyjádřit nemohu, ale obecně se dá říct, že cena nealkoholických nápojů, která je vyšší a je tak nižší jejich dostupnost než u alkoholických nápojů, může přispívat k vyšší konzumaci alkoholu,“ uvedla Čermáková.

„V riziku ke vzniku závislosti hraje roli spousta faktorů. Tohle může být jeden z nich. Čísla či procenta ale nedokážu říct. V tom rozhodování, obzvlášť u mladých lidí, kteří nemají takový finanční příjem, je to důležitá položka. To, jak se nás život utváří, včetně všech zvyků, zlozvyků, návyků a závislostí, má velký vliv v mladém věku. V tom vnímám rizikovost,“ říká Markéta Čermáková.

Podle ní je nutné s touto věcí něco dělat.

„Nemám návod, ale už jenom to, že nealko a alko má rozdílnou cenu, dává nějakou informaci, co si společnost myslí o tom, co je výhodnější konzumovat. Dává to nějaký postoj, co mi jako společnost podporujeme. Přijde mi to jako důležitá součást celospolečenského nastavení, prevence ke vzniku závislostí a tak dále.“

Alkohol a především pivo se zlehčuje
Podle Čermákové se konzumace alkoholu v České republice zlehčuje.

„Jsem o tom přesvědčená. Běžně se s tím setkávám. Rizika konzumace alkoholu, rizika vzniku závislosti jsou podceňované. Počínající závislosti a symptomy jsou devalvovány. Člověk si nepřijde pro pomoc včas, protože postoj společnosti ke konzumaci alkoholu je tolerantní,“ říká ředitelka ambulantní kliniky NEO Centrum.

Podle Čermákové se tato věc týká i piva. Rozdělovat alkohol je prý tak trochu past a část společnosti vyjímá pivo z alkoholu.

„To jsou odpovědi typu: já alkohol nepiju, jenom pivo. Tyto odpovědi nejsou výjimečné. To je jedno z rizik, které to celospolečenské nastavení přináší.“

Čermáková ve spojitosti s pivem, jehož výroba v Česku je vyhlášená, říká, že společnost podceňuje něco, co v sobě má riziko.

„Můžeme se samozřejmě bavit o míře rizika a negativních důsledcích, které přináší konzumace stejného množství piva a stejného množství tvrdého alkoholu, ty jsou samozřejmě úplně jiné. Ale obecně je to riziko vzniku závislosti u jakéhokoliv alkoholu. To samé riziko zdravotních, ale i společenských potíží, je to opravdu u každého alkoholu,“ uzavírá.

Nejen zábavou a pivem živ je člověk, a proto si mnozí návštěvníci sobotního Radegast dne v Nošovicích nenechali ujít prohlídku pivovaru. Bylo toho k vidění dost

V malých skupinkách vyráželi lidé na prohlídku vždy po 15 minutách a v doprovodu zaměstnanců pivovaru v rolích průvodců se dozvěděli něco o historii pivovaru, který si v roce 2021 připomněl 50 let od zahájení provozu. To nejzajímavější je čekalo v jednotlivých provozech, které si mohli prohlédnout, dozvěděli se, jak se pivo vyrábí, co je k tomu zapotřebí.

Největší atrakcí kromě závěrečného ochutnání pivní speciality Radegast Futur z vody získané ze vzduchu, byla prohlídka lahvovny, nové plechovkové linky a balírny přepravek s lahvemi a palet s plechovkami. Jak prozradila průvodkyně Adéla, lahvovací linka v nošovickém pivovaru dokáže za hodinu naplnit 55 tisíc půllitrových lahví. Plechovková linka zase za hodinu vyrobí asi 60 tisíc plechovek s pivem.

Absolutním návštěvnickým hitem je pak prohlídka nového skladu, kde neuvidíte člověka, a samy jezdí v něm a manipulují s paletami vysokozdvižné vozíky, které jsou řízené počítačem. „Neskutečné, připomnělo mi to film Marečku, podejte mi pero!, jak tam stavěli tu automatickou továrnu budoucnosti,“ řekla Karel Walíček z Bílovce.

Radegast, Birell i Gambrinus se vaří pod Beskydami
Nošovický pivovar patří pod Plzeňský Prazdroj a kromě značky Radegast se v podniku pod Beskydy vaří také značky Gambrinus, Velkopopovický kozel a Birell s pivní i ovocné variantě. Po modernizaci, která v Nošovickém podniku proběhla před pár lety, je pivovar Radegast jedním z nejmodernějších pivovarů v Evropě.

A to i instalaci nové plechovkové stáčecí linky v roce 2020, na níž se už po třech měsících provozu stočilo 100 tisíc hektolitrů piva. Na nové plechovkové lince se stáčí pivo do čtyř druhů plechovek od 330 ml až po 550 ml. Linka je určena zejména pro ležáky a výčepní piva značky Radegast nebo nealkoholické pivo Birell a jeho ochucené alternativy.

V prostorách, kde funguje nové linka, býval sklad, který se už plně automatizovaný musel vybudovat zcela nový. V něm operuje 16 robotizovaných vysokozdvižných vozíků, které automaticky řídí skladování a manipulaci s paletami v objektu skladu.

Plzeňský Prazdroj, jehož je pivovar Radegast součástí, v loňském roce zaznamenal po dvou covidových letech, kdy jeho prodeje klesaly, růst. V Česku prodal celkem 7,3 milionu hektolitrů piv, tedy o téměř 12 procent víc než v roce 2021. Dařilo se všem jeho hlavním značkám.

Hudba, zábava pro malé i velké a hlavně dobré pivo! To je, oč tu běží a to je také Radegast den, který začal v sobotu 26. srpna před polednem v areálu pivovaru Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.

Vstup na akci je zdarma, a tak se dalo čekat, že do pivovaru zamíří davy milovníků piva i ostatních návštěvníků. Nebe se sice během dne zčernalo a lidi zkropil déšť, to jim ale pramálo vadilo a zábavu v areálu to nijak neomezuje.

Pro návštěvníky je kromě hudební produkce připravena také řada soutěží s pivní tematikou, ale také atrakce edukativní. Kdo se předem registroval, ví, v kolik hodin má vyrazit na prohlídku pivovaru. Ty se konají až do 18 hodin.

A když vám vyhládne, stačí se porozhlédnout po některém ze tří desítek stánků s občerstvením. Na čepu je samozřejmě pivo Radegast, včetně své nealkoholické verze birell, a to jak v pivní podání, tak s několika ovocnými příchutěmi.

Ani hlady v Nošovicích rozhodně trpět nebudete. Stánkaři nabízejí vše, na co si vzpomenete – od langošů, grilovaného masa a klobás, přes asijské speciality bramborové pokrmy, burgery, čerstvé hranolky až po kebab.

Zábava a hudba bude znít loukou v areálu pivovaru až do nočních hodin.

Pro mnohé lidi, kteří v Chrudimi žijí od narození či dlouhodobě, je jistě příjemný pocit, že žijí ve městě, kde se to dobré z minulosti vhodně propojuje s dneškem. Obecní pivovar tady fungoval nejpozději od 16. století. V roce 1868 byl založen Městský pivovar, zakoupený v roce 1928 pivovarem pardubickým, v němž se poslední várka lahodného nápoje vařila v červenci 1942. Po 2. světové válce už nebyl obnoven.

V roce 2020 se však dala dohromady parta, která poblíž autobusového nádraží založila nový pivovar. I s hostincem se salónkem, kde mohou milovníci zlatého moku posedět. Obojí má souhrnný název Loutkář ‒ patriotům jistě netřeba vysvětlovat proč.

„Naším heslem od začátku bylo: Nic neošidit. Takže Loutkář má k vaření piva unikátní, špičkovou a na míru postavenou technologii, jejímž základem je 10hektolitrová varna,“ říká Tomáš Soukenka, šéf podniku.

Ostatně kdo chce, může se v sobotu 26. srpna přijít podívat. A zjistí také, jaké postupy a zásady vaření piva jsou do puntíku dodržovány. „Má-li ležák ležet 4 týdny, tak u nás rozhodně měsíc zrát bude,“ zmiňuje Soukenka konkrétní příklad.

Mírně alkoholický nápoj pochází nejspíš ze starověkého Sumeru v období před více než 4 tisíci lety. Jak ví každý pivovar či domovarník, jeho základem je slad a chmel. „My vaříme jen z toho nejlepšího. Základem jsou české suroviny na tradiční spodně kvašené ležáky, ale umíme i zajímavé speciály z cizokrajných chmelů jako Citra, Magnum, Ekuanot, Challenger, Cascade, Galaxy či Sorachi Ace. Přijďte ochutnat některé z našich svrchně i spodně kvašených piv, která nefiltrujeme ani nepasterujeme,“ zve čtenáře Soukenka. A dodává, že nebudou zklamáni, protože „nás vařit pivo baví. A když nás to baví, chceme to dělat co nejlépe“.

Oslava tříletého výročí pivovaru Loutkář začne v sobotu ve 14 hodin. Na čepu bude i výroční ležák, k jídlu budou pivní speciality: buřty na pivu, Loutkářovy nakládané sýry, guláš, Loutkářův utopenec nebo tatarák. Návštěvníci se taky můžou těšit na tombolu o zajímavé ceny. Otevřena bude hospůdka i zahrádka.

Kdysi dělal údržbáře v nemocnici, v nových poměrech povýšil na správce rodového majetku Bubna-Litic. Jeho předci nechali v 16. století postavit doudlebský zámek.

„Pustil jsem se do střechy. Ta byla původně šindelová, pak jsme dostali od komunistů bobrovku. Postupně jsme se dostali do měděné krytiny, kterou teď střechu překrýváme. Pozdně renesanční zámek je obehnaný jinými staršími budovami, postavenými v době barokní. Fungovaly jako JZD, školní statek. Z konírny jsme udělali jídelnu, ze sklepů vinné sklepy, ze sýpky přírodovědné a trampské muzeum. Původně mělo být v České Třebové, ale dohodli jsme se na uvolnění zámeckých prostor. Jsem spokojený nejenom proto, že jsem byl celoživotním trampem. Chystáme taky různé kulturní akce,“ říká Petr Dujka.

Východočeské bojůvky
Přímý potomek šlechtického rodu si úplně nehraje na krajské dělení. „I jako Pražák jsem o rivalitě mezi Pardubicemi a Hradcem slyšel už od dětství. Když jsem přijel na východ Čech, tak ji vůbec nepozoruju. Je to spíš taková rivalita zdravá, prospěšná oběma stranám. My máme rodové majetky v obou krajích. Když podáváme stejnou žádost, můžeme porovnávat, který kraj je vstřícnější, lepší, rychlejší. Jsou oba skvělé, diplomaticky řečeno. Každý má svoje.“

Možná nečekanou vášní Petra Dujky se stalo víno a vinařství. „Průkopnicí je v tomto regionu Lucie Šimonová. Požádala mě, jestli nemám prostory, kde by se víno dalo prezentovat i zpracovávat. Ona mě dotlačila k tomu, že jsem si jen tak zkusmo zasadil asi půl hektaru vinic. Letos jsem dosazoval dva hektary a příští rok další dva. Vínu se tam totiž nepředstavitelně začalo dařit. Dostal jsem za něj už i Zlatou medaili českých vín.“

A jak s tím jde dohromady pivo? „Před dvěma lety jsem měl sedmdesátiny, kde mi vinaři gratulovali a udělali takovou prezentaci. Zdálo se mi, že víno shazovali. Vzal jsem si slovo a řekl jsem, že postavím pivovar. O Košumberku a krásném místě jsem věděl. Shodou okolností jsem se dozvěděl, že se pivovar prodává. Teď je z poloviny hotový. Můj předchůdce pan Soukup udělal obrovský kus práce a část pivovaru uvedl do původního stavu, a to i s penzionkem a hospodou. V současné době mi tam vaří pivo můj známý z broumovského pivovaru. Poprosím ho, aby mi pomohl s vybudováním malého pivovárku, který snad jednou bude točit to tradiční košumberské pivo. A chtěl bych udělat velkou pivnici.“

Už od jara hledá Budějovický Budvar nového provozovatele slavné restaurace Masné krámy, která patří mezi hlavní turistické cíle v Českých Budějovicích. Zástupce národního pivovaru MF DNES potvrdil, že je aktuálně šest vážných zájemců.

Protože celý proces není u konce, mluvčí Budějovického Budvaru František Linduška neuvedl, kdo se o Masné krámy uchází.

Budvar věří, že na podzim by mělo být o všem jasno a uzavře s vítězem řízení dlouhodobou pachtovní smlouvu.

„Ta má podmínky dané zákonem. Součástí je například převzetí zaměstnanců. Mezi hlavní kritéria pak patří dlouhodobá koncepce a rozvoj provozu a také splnění finančních parametrů spolupráce,“ upřesnil Linduška.

Vedení pivovaru už dříve zdůraznilo, že tvrzení, že Budvar opouští Masné krámy, je mylné. Mimo jiné tím utišilo spekulace z jarních měsíců letošního roku. Pivovar ujistil, že se v hospodě stále bude čepovat právě jeho pivo.

Budvar i nadále zůstane nájemcem vůči majitelům budovy, což má garantovat rozvoj známé pivnice. Pro zákazníka se v tomto směru nic nezmění.

Podle vedení je navrhovaná změna cestou, jak zlepšit fungování Masných krámů, které nedávno slavily 15 let od svého znovuotevření. Restaurace stojící kousek od hlavního náměstí má zhruba dvě stovky míst.

Nizozemský pivovar Heineken už se kompletně stáhnul z Ruska. Své aktivity tam prodal symbolicky za jedno euro (přes 24 Kč) ruské firmě Arnest Group. Heineken to uvedl ve svém sdělení. Záměr opustit Rusko oznámil druhý největší výrobce piva na světě loni v březnu, krátce poté, co ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu. Proces ale trval déle, než se očekávalo.

"Poslední vývoj ukazuje, jak velkým problémům čelí velké výrobní společnosti při odchodu z Ruska," uvedl generální ředitel Dolf van den Brink.

Mnoho nadnárodních společností spěchalo s odchodem z Ruska, když Západ uvalil na Moskvu dosud nevídané sankce. Kreml se pomstil tím, že některá aktiva zabavil. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v červenci dekret o převzetí kontroly nad ruskou dceřinou společností francouzského výrobce jogurtů Danone a nad podílem společnosti Carlsberg v místním pivovaru.

Heineken měl v Rusku sedm pivovarů a 1800 zaměstnanců, kteří dostanou záruku zaměstnání na další tři roky. Nizozemský pivovar loni stáhl z Ruska svou značku Heineken, výroba jeho piva Amstel má být ukončena do šesti měsíců.

Skupina Arnest vlastní velký podnik na plechovky. Je největším ruským výrobcem aerosolů, prodává také kosmetiku a domácí potřeby, uvedla agentura Reuters.

Dohoda Heinekenu s firmou Arnest neobsahuje možnost odkoupit podnik zpět. Heineken uvedl, že transakce bude mít zanedbatelný dopad na jeho celoroční výhled.

Konkurenční pivovar Anheuser-Busch InBev také sdělil, že plánuje opustit svůj společný podnik v Rusku. Vlastní jej spolu s tureckým výrobcem Efes.