Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Tržby Budějovického Budvaru jsou rekordní. Přesahují dvě a půl miliardy

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKBudvar

Tržby národního podniku Budějovický Budvar se loni zvýšily o 2,9 procenta na rekordních 2,54 miliardy korun. Hrubý zisk klesl o necelá čtyři procenta na 337,3 milionu korun. Ekonomický ředitel podniku Petr Žáček označil loňský rok z hlediska objemu prodeje i tržeb jako nejúspěšnější v historii podniku. Zisk před zdaněním negativně ovlivnily devizové kurzy, hlavně posílení koruny proti libře.

Pivovar je jedním z nejvýznamnějších českých exportérů piva, jeho loňský vývoz činil více než pětinu celkového vývozu českého piva. „V roce 2016 byl podíl exportu na celkovém prodeji budvarského piva 60,4 procenta a pivo se vyvezlo do 77 zemí světa. Rostoucí obliba originální značky Budweiser Budvar a fakt, že pivovar je na limitech výrobních a logistických kapacit, již druhým rokem klade důraz na investice,“ dodal Žáček.

Pivovar loni investoval 407 milionů korun, do budoucna se chce dál rozšiřovat. V roce 2019 by měla být postavena třetí stáčecí linka, která by měla rozšířit kapacity pro lahvové pivo. „Protože pivo v plechovkách již několik let vykazuje nebývalé meziroční nárůsty, již v roce 2018 bude zvýšena kapacita stáčírny plechovek. Ve střednědobém horizontu - do roku 2022 - přesáhnou investice Budějovického Budvaru do výrobní technologie a logistiky objem dvou miliard korun,“ dodal Žáček.

Jedním z nejdůležitějších odbytišť pivovaru je Velká Británie. I když se dříve hovořilo o tom, že by výrobky Budvaru v zemi distribuovala společnost Carlsberg, nakonec z toho sešlo. „Naše dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Ltd. i nadále bude pokračovat v činnosti a očekáváme její další rozvoj. Naše prodeje v Británii mají aktuálně stoupající trend. Tomu napomáhá mimo jiné i fakt, že jsme během posledního roku v Británii otevřeli pět tankových restaurací,“ uvedl Žáček.

Výměna ve vedení
Pivovar letos změnil vedení, dlouholetého ředitele Jiřího Bočka vystřídal bývalý manažer Plzeňského Prazdroje Petr Dvořák. Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, jeho nástupce přišel do podniku v dubnu. Boček Pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Nový šéf Budvaru Dvořák měl od roku 2010 na starosti globální strategii prezentace značky Pilsner Urquell. Letos v Prazdroji působení ukončil po sloučení společnosti se skupinou AB Inbev a následném prodeji japonskému koncernu Asahi. Dvořák dříve působil také například v Pivovarech Staropramen.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 77 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent.

Ostravar rozvezl do hospod letní novinku, jedenáctku z amerického chmele

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaOstravar

Možná, že jste už měli možnost v hospodě ochutnat poslední novinku pivovaru Ostravar, kterou je ležák uvařený speciálně pro aktuální létní sezónu. Jmenuje se "Letní 11" a vyniká tím, že ji ostravští pivovarníci osvěžili americkou odrůdou chmele s citrusovým aroma.

U zrodu originální chuti nové jedenáctky stál chmel pojmenovaný po městečku na slunné Floridě. Když v Ostravaru přemýšleli, jak by letní novinka měla chutnat, narazil jeden ze sládků na tamní odrůdu citrusového chmele vypěstovanou v roce 2008.

„Nový chmel se jmenuje Citra stejně jako malé městečko na Floridě známé svými citrusovými plody a voní po červeném pomeranči, limetkách a grepech,“ vystihuje chuťové vlastnosti vrchní sládek Roman Richter.

Američané používají citrusový chmel pro piva typu IPA, která už jsou i u nás celkem běžně k dostání. Vyznačují se však větším obsahem alkoholu, což pro letní období není úplně žádoucí.

„Chtěli jsme něco osvěžujícího, ale s charakterem našeho piva. Uvařili jsme proto lehčí jedenáctistupňový ležák a chmel Citra použili k jeho dochmelení za studena. Výsledek byl fantastický. Najednou jsme v půllitru měli příjemně hořké osvěžující pivo jemně provoněné citrusovými plody,“ říká sládek Ostravaru.

Jako první se mohli o chuťových charakteristikách letního speciálu přesvědčit návštěvníci pivovarských slavností, kde měla „Letní 11“ koncem června svoji premiéru.

Se standardní distribucí limitované edice do hospod začal Ostravar na začátku července. Nové pivo bude k dostání pouze v čepované podobě a lidé je mohou ochutnat nejen na Ostravsku v Ostravarně a dalších vybraných hospodách, ale i za hranicemi Moravskoslezského regionu.

Jak ostravský pivovar již na jaře avizoval, vzhledem k letošním 120. narozeninám se zaměří také na celonárodní distribucí některých piv. Letní jedenáctku si tak budou moci dát třeba zákazníci v restauracích Potrefená husa po celé České republice.

Zájem o regionální piva roste. Jsme kompletně vypití, zní z valašského pivovaru

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Eva Lukášová

Malým pivovarům na Valašsku se daří. Důkazem je Rožnovský pivovar, jehož pivo Čert přednedávnem uspělo v soutěži Regionální potravina pořádané Ministerstvem zemědělství.

Může se tak nově chlubit stejnojmennou značkou, která o výrobku prokazuje, že bylo vyrobené v konkrétním regionu z místních surovin.

„Je to pro nás čest, zvlášť když se toto pivo vůbec nevařilo. Sládci se rozhodli, že jej vyzkouší a hned získalo ocenění,“ uvedl ředitel Rožnovského pivovaru Tomáš Kupčík.

Podotkl, že značka Regionální potravina není prvním oceněním.

„Už loni jsme získali cenu Perla Zlínska a letos s pivem Bruno, které jsme uvařili pro město k oslavám 750. výročí, jsme vyhráli dvě mezinárodní pivní soutěže,“ vyjmenoval část úspěchů Kupčík.

Není co rozvážet, pivo se vypije na místě
S oceněními přímo úměrně narůstá zájem návštěvníků pivovaru.

„Jsme kompletně vypití, nemáme pivo na rozvoz. Vše se vypije přímo tady,“ prozradil Kupčík.

Růst poptávky potvrzuje pracovnice pivovarské hospůdky Michaela Graclíková.

„Čert i Bruno jsou u hostů oblíbená piva. Vnímáme jen pozitivní ohlasy,“ informovala.

U piva Čert využili sládci tradice tmavého piva, které se v pivovaru vařilo do roku 1948.

„Jedná se o dvanáctistupňové pivo vyráběné ze čtyř druhů moravských sladů, žateckého chmele a rožnovské vody,“ přiblížil sládek Petr Kubín.

O příznivce nemá nouzi ani nedaleký pivovar Zašová. Jejich pivo Portáš je k dostání nejen ve Zlínském, ale i v Moravskoslezském kraji.

„Snažíme se fungovat regionálně. Naše pivo je k dostání především na nejrůznějších venkovních akcích, pivních festivalech a slavnostech,“ prozradila marketingová pracovnice pivovaru Petra Benešová.

Informovala, že zpětná vazba od pivařů je velmi dobrá.

„Pravidelně nám chodí e-maily s dalšími poptávkami. Jak od jednotlivců, tak podnikatelů, například majitelů pivoték.“

Daří se také vsetínskému rodinnému pivovaru Valášek.

„Obzvlášť poslední tři roky,“ podotkl majitel Roman Dohnal. Doplnil, že jejich vsetínská desítka letos zvítězila v jedenáctém ročníku soutěže Jarní ceny Českých sládků.

Kromě zmíněných podniků vlastní pivo na Valašsku vaří také Karlovský minipivovar ve Velkých Karlovicích, Minipivovar Kelč a valašskomeziříčský Holendr.

Zabil pivovar pivaře nebo naopak?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Osel.czAutor:Miloslav Pouzar

Představte si, že jako pravidelný konzument piva narazíte při snídani v novinách na celostránkový inzerát propagující následujícím způsobem vaši oblíbenou značku:

„Vylili jsme téměř milion galonů naprosto skvělého piva Dow Ale. Bylo to nezbytné?
Jedna věc je jistá – to pivo bylo úplně v pořádku. Věřili jsme tomu od samotného začátku. Provozní testy, jimž byla podrobena každá várka našeho produktu, to říkaly jasně. Ale nyní to bylo prokázáno nade vší pochybnost pomocí nejpřísnějších testů, jaké kdy byly v historii pivovarnictví provedeny. Tyto testy realizované federálními i provinciálními úřady prokázaly, že při výrobě našich produktů používáme nejlepší možnou technologii, a dosahujeme nejvyšších standardů kvality, čistoty a chuti. Přestože jsme si byli naprosto jisti, že naším produktům nelze nic vytknout, městem Quebec City se jako lavina šířily fámy, které tvrdě dopadaly na náš podnik. Byli jsme přirozeným cílem těchto fám, jelikož jsme jediným pivovarem ve městě a objem prodeje naší značky převyšuje celkový objem prodeje všech ostatních značek. Jako lídr daného průmyslového odvětví jsme cítili, že je naší odpovědností, poskytnout zákazníkům nezbytné záruky. Takže z pohledu naší firmy existovala pouze jediná správná věc, jíž bylo třeba učinit. V zájmu veřejnosti, v zájmu našich zákazníků, v zájmu celého pivovarnického průmyslu, v zájmu nepřeberného počtu hostinských, majitelů hotelů a maloobchodníků, jejichž živobytí závislí na prodeji piva, jsme museli vyloučit sebemenší pochybnost z mysli každého jednoho zákazníka. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, bylo stažení našeho produktu z prodeje. Tuto akci jsme provedli zcela dobrovolně. Pravděpodobně proto, že jsme byli jediným pivovarem, který přijal takové opatření (připomínáme, že vládní dokumenty jasně prokázaly, že náš závod by neměl být nijak vyčleňován ze skupiny ostatních pivovarů), byla naše akce pochopena chybně. Lidé si zjevně pomysleli, že něco muselo být špatně - proč by jinak došlo k vylití všeho toho skvělého Dow Ale? Fámy o naší značce a podivné situaci v Quebec City se šířily dál a vážně zasáhly naše prodeje dokonce i v Torontu, kde je Dow Ale vařen speciálně pro Ontario. Přesto: pokud naše akce sloužila k vyloučení pochybností o kvalitě piv značky Dow; pokud naše akce pomohla obnovit důvěru v pivovarnický průmysl; pokud pomohla úřadům při vyšetřování skutečné příčiny nemoci; pokud odstranila jakoukoli pochybnost z Vaší mysli; pokud prokázala, že nám záleží na Vaší důvěře, potom jsme měli dostatečný důvod udělat, co jsme udělali, jakkoli to bylo nákladné. Takže, bylo třeba vylít téměř milion galonů onoho skvělého Dow Ale? My věříme, že ANO.

Kdybych v sobotu 7. května 1966 četl v montrealské Gazzete podobný text já, a měl v lednici byť jen jedinou lahev Dow Ale, určitě bych ji vylil do kanálu (mimochodem – oněch milion galonů, nebo chcete-li 3,79 milionu litrů, zcela nezávadného piva údajně skončilo ve vodách St. Lawrence River, což muselo jistě nesmírně potěšit tamní rybí populaci). Ve věci kanalizace piva bych určitě nebyl sám. Jak ukázal další vývoj, podobný inzerát je labutí písní i v případě, že se pomocí něho pokouší zvrátit odliv zákazníků podnik ovládající více něž 80% lokálního trhu a jehož historie se počítá na staletí. První pivovar v místě, kde se v Quebec City v 60-tých letech 20. st. nacházel závod Dow, údajně zřídil v roce 1668 pověřenec krále Ludvíka XIV Jean Talon (1626-1694) a učinil tak prý proto, aby tak pomohl boji proti alkoholismu francouzských osadníků. Zda a jak moc byl úspěšný, historici neuvádějí.

Jestliže byl výše zmíněný inzerát hořkým koncem příběhu, kde potom hledat jeho začátek? Odpověď lze nejspíše nalézt v článku kanadského kardiologa, lékaře, vědce a později i senátora Yvese Morina (1929- ) nazvaném „Quebec Beer-Drinkers Cardiomyopathy: Etiological Considerations“. Článek vyšel 7. října 1967 v Canadian Medical Association Journal a diskutuje možné příčiny nezvyklého srdečního onemocnění, které mezi srpnem 1965 a dubnem 1966 postihlo 48 pacientů v oblasti Quebec City a pro 20 z nich mělo fatální následky. Poté co byla jako možná příčina onemocnění vyloučena virová infekce, zvažovali lékaři možnost, že se potýkají s lavinovitým nárůstem případů alkoholové kardiomyopatie. Dlouhodobá závislost na alkoholu (80 g/den, min 5 let) totiž může vézt k atrofii srdečních svalových vláken, zvětšení srdce a snížení jeho kontraktility. Podezření na tuto chorobu umocňovala skutečnost, že většina pacientů uváděla velmi vysokou denní spotřebu piva (až 24 pint – tedy až 11,3 litrů) a mnozí trpěli silnou anorexií. Nicméně quebecký syndrom, podrobněji popsaný i v práci belgických autorů (Kesteloot a kol., 1968), vykazoval i nezvyklá specifika. K nejdůležitějším z nich patřilo hromadění tekutiny v osrdečníku (perikardiální výpotek), vysoký centrální žilní tlak způsobený vysokou koncentrací červených krvinek (polycitemie), a nízký objem krve přečerpaný srdcem za jednotku času (srdeční výdej). Uvedené symptomy ukázaly na jiného „sprostého podezřelého“ a tím byl kobalt.

Soli kobaltu se prý začali v Kanadě přidávat do piva hlavně kvůli ženám. Alespoň to ve své práci tvrdí doktor Morin. Uvolnění mravů v 60-tých letech minulého století mělo za následek i častější přítomnost zástupkyň něžného pohlaví v pivních barech a hospodách, kde po nich pak na sklenicích zůstávaly těžko smytelné stopy rtěnek. Obsluze již nestačilo vyráchat použité sklenice v čisté vodě, ale o jejich lesk bylo třeba bojovat s pomocí účinnějších zbraní - saponátů. Jenže ty rovněž ulpívaly na nedostatečně opláchnutém nádobí a následně devastovaly pivní pěnu. Vlna srdečních selhání se v Quebec City objevila necelý měsíc poté, co začala firma Dow používat síran kobaltnatý jako stabilizátor pěny a skončila krátce poté, co od této praxe upustila.

Použití kobaltu jako prostředku proti „přepěňování“ (angl. gushing) piva a pro stabilizaci pivní pěny bylo již v roce 1957 patentováno laboratořemi A. Jørgensena v Kodani a např. v Belgii byl chlorid kobaltnatý považován za běžné pivovarské aditivum již v roce 1959. Takže technologický krok zvolený firmou Dow nebyl v té době nijak výjimečný – a to ani z kvantitativního hlediska. Jestliže belgická piva v té době běžně obsahovala 0,5 – 1,5 mg Co/litr (max. 5,5 mg/litr), pak průměrný obsah daného prvku v Dow Ale byl okolo 1,2 mg/litr. Jaké další okolnosti tedy vedly k tomu, že se situace v Quebec City tak vyhrotila?

Biochemický mechanismus toxického účinku kobaltu je založen především na jeho schopnosti blokovat buněčné dýchání prostřednictvím inhibice mitochondriálních dehydrogenáz. Ve vztahu k činnosti srdce nelze zanedbat ani jeho negativní vliv na tok vápenatých kationtů přes buněčnou membránu a následně na vznik membránových potenciálů. Prostřednictvím interakce kobaltnatých iontů s hypoxií indukovanými transkripčními faktory (HIF) dochází k zvýšení exprese genu pro hormon erytropoetin (EPO) v kůře nadledvin a poté i ke zvýšení produkce červených krvinek v kostní dřeni. Kobalt rovněž blokuje ukládání jodu ve štítné žláze a ve vysokých koncentracích může způsobit její zvětšení (struma, vole). Při experimentech na zvířatech byla opakovaně prokázána schopnost kobaltu poškozovat srdeční sval, přičemž perikardiální výpotek patřil k běžným klinickým nálezům. Je tedy zřejmé, že známé projevy toxických účinků kobaltu dokáží vysvětlit velkou většinu potíží hospitalizovaných quebeckých pivařů. Kobalt však zjevně nebyl jediným významným činitelem – pokud by byl, nezůstalo by patrně jen u necelých 50-ti případů a daný syndrom by se musel v daleko větší míře projevit již dříve u pacientů, kteří užívali kobaltnaté soli jako lék na anemii (nedostatek červených krvinek). Denní příjem kobaltu z piva byl v případě notorických pijanů odhadován na 6 – 8 mg, přičemž pacienti užívající lék Rencovite (15 mg CoCl2, 100 mg FeSO4) mohli být denně exponováni dávce až 60 mg a to i po dobu několika měsíců. Takže?

Anorexie. Pouze 16 ze 48 quebeckých pacientů, u nichž se vyvinulo onemocnění srdce, konzumovalo adekvátní množství a složení potravy. Ve srovnatelné belgické studii neměl vyhovující příjem živin dokonce žádný ze 17 studovaných případů, navzdory tomu, že téměř všichni vykonávali namáhavou fyzikou práci. Potrava bohatá na proteiny však může výrazným způsobem snížit toxicitu kobaltu. Ionty daného prvku se snadno váží na –SH skupiny příslušných aminokyselin a nedochází tak k jejich distribuci na místo toxického účinku. Experimentálně bylo např. prokázáno, že dieta obohacená aminokyselinou cysteinem, ale metioninem či cystinem dokáže i při dávce 50 mg Co/kg/den zabránit u potkanů vzniku polycytemie. Pivaři, jejichž prakticky veškerý kalorický příjem pocházel jen a pouze z pěnivého moku tedy podstupovali mnohem vyšší zdravotní riziko, než ti kteří dbali dobrých mravů a pořádně se najedli – v pivu se totiž nenacházela žádná látka, která by dokázala kobalt účinně vázat.

Zabil tedy pivovar pivaře nebo naopak? Odpověď na tuto otázku je sporná. Ale bezesporu je dobré historku o pivařích z Quebec City znát. Pacient zmíněný v kazuistice publikované v roce 2014 v prestižním lékařském časopise Lancet (Dahms a kol., 2014) a široce reflektované ve všemožném denním tisku by s tím jistě souhlasil. A to i přesto, že se v jeho případě jednalo o otravu kobaltem uvolněným z kovové endoprotézy…..

České ležáky nemají konkurenci, myslí si nejlepší britský pivní sommeliér

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Jiří Hošek

České pivo nemusí po světě o svých kvalitách nikoho příliš přesvědčovat. Najdou se ale země, kde by zlatavý mok od českých sládků mohli místní pít ještě o něco víc. Do tohoto výčtu patří i Velká Británie, byť ve většině tamních hospod aspoň jednu českou značku na čepu nebo v lahvové podobě najdete. Na tamní trh by ale rády prorazily i další, z pohledu Britů méně známé nebo zcela neznámé pivovary.

Agentura Czech Trade tento týden ve snaze pomoci menším českým pivovarům prorazit na britský trh uspořádala v Londýně Český pivní den.

S fanouškem piva a odborníkem na digitální marketing Ryanem se smějeme představě, že bychom podle brožury, kterou jsme tu dostali, měli otestovat všech třináct výrobků pivovarů, které rozbily své stany na zahradě londýnské rezidence českého velvyslanectví. Obzvlášť za slunného dne, jako je ten dnešní, by to přinejmenším nebylo rozumné.

Chutnají skvěle, ale modernizujte etikety
Náročná práce zahraničního zpravodaje má někdy i své světlé stránky. V tomto případě v podobě kvalitního českého ležákuFoto: Jiří Hošek

„České ležáky jsou velice dobré. Snažím se tady zorientovat v tom, jakým směrem se teď jejich chutě ubírají,“ vysvětluje Ryan usrkávající uznale světlý ležák pivovaru Zubr. „Aby prorazily i tady v Británii, musejí se dostat do těch správných barů. Měly by mít také chytrý marketing s důrazem na kvalitu piva.“

Podle Ryana by česká piva mohla trochu modernizovat svá loga a etikety. „Rozhodně by ale neměla kopírovat přístup všech těch nových amerických značek,“ myslí si Ryan.

O pár metrů dál potkávám u stánku Budějovického Budvaru Martina Macourka, ředitele českého zastoupení agentury Czech Trade a duchovního otce celé akce, která staví do protikladu anglický „ale“, tedy svrchně kvašené pivo, s českými ušlechtilými ležáky.

„Britové sice vaří ‚ale‘, ale britští konzumenti pijí ‚lager‘,a to navíc velmi pochybné kvality. Zdejší nejoblíbenější značky jsou piva vyrobená za deset, někdy za dvacet dnů. My jim chceme nabídnout ležák, který zraje i dvě stě dnů. A docela se to daří,“ pochvaluje si.

Stojíme o věrné partnery
Pořádně co otáčet se měli zástupci Únětického pivovaru. Jejich desítka i dvanáctka přítomným zástupcům britských distributorů, hotelů i pubů velmi chutnaly. Podle spolumajitelky pivovaru Lucie Tkadlecové hledají únětičtí na britském trhu partnera, kterého zajímá kvalita, nikoli kvantita.

„Chceme tu mít pár restaurací, které budou věrné našemu pivu. Nestojíme o odběratele hektolitrů piva, u kterých nevíme, kam jdou,“ shrnuje Lucie Tkadlecová.

Kvalitní ležák? Jenom německý nebo český
S nepřehlédnutelnou černou vestičkou a modrým baretem přechází od jedné pípy ke druhé opravdový znalec, držitel ocenění Britský pivní sommeliér roku, Roderick Jones. Jeho kamarád, který rozjíždí luxusní restauraci v Londýně, ho pověřil, aby mu do nového podniku sestavil pivní lístek.

„Řekl jsem mu, že pokud trvá na něčem kvalitním a ojedinělém, má na výběr mezi německými a českými pivy. Co se týče pivních speciálů, má třeba taková Belgie také jistě co nabídnout, ale pokud jde o světlý ležák, belgická piva na českou a německou kvalitu prostě nemají,“ tvrdí pivní znalec.

Roderick, který je poloviční Němec, Českou republiku opakovaně navštívil. Zná nejen pivovary a pivnice, ale také přísné předpisy týkající se vaření piva u nás. Ostatně je nejen someliér, ale i sládek.

Zatím prý neví, kterou značku českého piva svému kamarádovi doporučí. V přestávkách vyplněných konzumací špekáčků s hořčicí a křenem ale ochutnával, stejně jako ostatní, velmi poctivě.

V Praze U Kalendů si vychutnáte pivo Primátor z tanku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Restaurace U Kalendů se stává od 15.7. první primátorskou tankovnou v Praze! Nově bude restaurace nabízet 11 druhů piv včetně privátní značky Jiřího Janečka Malý Janek.

Tanková 11° Primátor je spodně kvašené pivo vyrobené klasickou technologii z českých surovin. Je vařeno dvourmutovým způsobem z moravského ječného sladu a dvou druhů žateckého chmele. Hlavní kvašení probíhá v otevřených kádích a dozrává v ležáckých sklepech s minimální dobou zrání 50 dní.

Kladenský hokej bude fanouškům chutnat, Rytíři zvolili pivo Bakalář

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rytíři KladnoBakalář

Partnerem hokejového klubu Rytíři Kladno se od sezony 2017-2018 stává Tradiční pivovar v Rakovníku, který je nově exkluzivním dodavatelem piva Bakalář na kladenský ČEZ stadion. V průběhu ligových utkání bude fanouškům točeno světlé desetistupňové pivo, v nově otevřené Hospodě na zimáku dokonce připravují výběr hned čtyř druhů Bakaláře!

„Jsme přesvědčeni, že spolupráce dvou středočeských legend, našeho hokejového klubu a Tradičního pivovaru v Rakovníku, fanouškům doslova zachutná. Výborné pivo a hokej patří k sobě a jsme moc rádi, že díky pivu Bakalář můžeme potěšit všechny fajnšmekry na našem stadionu,“ říká manažer marketingu Rytířů Kladno Jiří Kalla.

Spojení slavných značek těší i generálního ředitele rakovnického pivovaru Jiřího Kováře. „Nezpochybnitelnou legendou a značkou kvality v historii českého hokeje je Kladno. To samé můžeme říci i o značce Bakalář v českém pivovarnictví. Přes pohnutý osud obou značek v nedávných dobách je zřejmé, že ten, kdo již byl vítězem, nezapomněl vítězit. Všichni vnímáme šest ligových titulů a vítězství v PMEZ. Stejným závazkem do budoucnosti je nespočet ocenění piva Bakalář na prestižních degustacích. Vždy je vzrušující sledovat, jak se ti, kdo to umí snaží získat postavení, které jim náleží.“

Tradiční pivovar v Rakovníku byl založen už v roce 1454, tedy v dávných dobách středověkých rytířů. Je jedním z mála samostatných nezávislých pivovarů v České republice. Svá piva vaří klasickou technologií dvourmutovým způsobem, kdy pivo kvasí v otevřených kádích a leží 40-60 dní v horizontálních ležáckých tancích. Má právo označovat své produkty chráněným zeměpisným označením ČESKÉ PIVO. Tradiční pivovar v Rakovníku za svá piva dostal řadu ocenění v prestižních českých i mezinárodních soutěžích.

Město Kladno se stává pro Bakaláře místem zaslíbeným, kromě hokejového ČEZ stadionu tu má významné zastoupení i díky vlastní Pivovarské prodejně v Purkyňově ulici (v centru města, ulice nad OC Central), kde si můžete vybrat z celého sortimentu piv Tradičního pivovaru v Rakovníku, zajímavou pivní kosmetikou, firemního skla a dalších reklamních předmětů. V prodeji je tu i sudové pivo včetně možnosti výpůjčky výčepního zařízení.

Vše o novém partnerovi kladenského hokeje, Tradičním pivovaru v Rakovníku a jeho značce Bakalář, najdete na těchto webových stránkách, za přečtení určitě stojí i Bakalářské listy.

Ten nejlepší Bakalář v nové Hospodě na zimáku
Hospoda na zimáku je už teď otevřena ve všední dny od 10 do 22 hodin, v sobotu od 11 hodin až do půlnoci a v neděli do osmé hodiny večer. V sezoně si tu můžete dopřát hned čtyři druhy točeného Bakaláře a vybrat si z nabídky chuťovek a hotových jídel.

V Beskydech se o víkendu oficiálně otevře další minipivovar

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaKunčický

Pivo sice už několik měsíců vaří, ale až v sobotu jej budou poprvé čepovat také ve vlastní hospůdce. Kde? V Kunčicích pod Ondřejníkem. Právě tam totiž díky přestavbě bývalého kina vznikl Kunčický pivovar.

S pivy jednoho z nejmladších minipivovarů Moravskoslezského kraje se dosud pivaři mohli setkávat v nejrůznějších regionálních pivnicích, pivotékách či na festivalech.

V sobotu 22. července v 16:00 však již bude oficiálně otevřena také jeho pivovarská hospůdka přímo v Kunčicích pod Ondřejníkem. Naplňují se tak slova zakladatele pivovaru Martina Chalupy, se kterým Magazín PATRIOT v rámci seriálu „Pivní mapa“ dělal reportáž o přípravách nového minipivovaru v listopadu loňského roku.

S jakou vizí chtěl vstoupit na stále pestřejší trh? „Náš výstav by se měl pohybovat kolem 2 500 hektolitrů. Kapacitu a prostory však máme připraveny i na další rozvoj. Nechceme se ale hnát za kvantitou. Chceme vařit nejlepší pivo na severní Moravě, to je moje vize,“ uvedl majitel Kunčického pivovaru.

Jeho působení mezi beskydskými kopci začalo de facto už během roku 2015, kdy na základě spolupráce se značkou Richard začali dovážet piva vařená v Žebětíně a Račíně. Od konce minulého roku už mají k dispozici vlastní zázemí s moderní pivovarskou technologií.

Při příležitosti oficiálního otevření budou moci lidé ochutnat celkem devět druhů řemeslně vařených nefiltrovaných a nepasterizovaných piv. K tomu budou mít zájemci možnost projít si pivovar po boku sládka. Součástí programu je i hudební vystoupení, gastronomická část bude v režii grilovaných klobás a pivovarského guláše.

Český Heineken má nového obchodního ředitele on-trade (sudového piva)

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Novým obchodním ředitelem zodpovědným za restaurace a hospody se od července stal Pavel Slavík, dosavadní regionální obchodní ředitel na Moravě. Zároveň bude součástí management týmu, tedy nejvyššího vedení společnosti HEINEKEN Česká republika.

Cesta, kterou Pavel Slavík ve společnosti HEINEKEN Česká republika doposud prošel, je bohatá na nejrůznější zkušenosti. Do společnosti nastoupil v roce 2004 na pozici obchodního zástupce. O rok později se stal členem nově vzniklého oddělení trade marketingu, které pomáhal od základu budovat. Nejprve jako exekutivní pracovník, posléze jako specialista a od roku 2007 jako trade marketing manažer. V této funkci převzal zodpovědnost za strategii on-trade kanálu, nastavování obchodních standardů, plánování rozpočtu, spolupráci s dodavateli, zavádění nových produktů, technologií a mnohé další. V roce 2011 se Pavel Slavík vrátil do obchodního oddělení jako oblastní manažer prodeje pro akviziční tým středních Čech. Ještě téhož roku se mu naskytla příležitost přesunout se do moravského regionu a získat tak další zkušenosti jako oblastní manažer prodeje. Od roku 2012 až doposud působí v naší společnosti na pozici regionálního manažera prodeje. V této funkci převzal zodpovědnost za řízení všech on-trade obchodů moravského regionu, které představují více než polovinu z celkového objemu on-trade prodejů českého HEINEKENu.

Pavel Slavík se vyjádřil i k dlouhodobé vizi a cílům do budoucna. „Pro naplnění naší strategie je důležité stavět na tom, co se nám daří, a pokusit se nacházet příležitosti v tom, v čem můžeme být lepší. To se týká všech našich každodenních činností od efektivity, přes procesy, nástroje, výsledky (podíl na trhu, hektolitry, profit) až po motivaci a to, abychom měli být na co hrdí. Ve společnosti pracuji již dlouho, a proto vím, jak skvěle se spolupracuje s lidmi, které práce baví. Z tohoto důvodu je pro mě prioritou, abychom fungovali jako jeden tým zapojených a motivovaných lidí, kteří chtějí a vědí, co je naší misí. Včetně otevřené komunikace mezi ostatními odděleními. Tato nová role je pro mě výzvou, na kterou se velice těším.

V moravském regionu se zatím nic nezměnilo, Pavel Slavík současně povede svůj tým do doby, než bude oznámen jeho nástupce. Ten vzejde z externího nebo interního výběrového řízení.

Setkání malých pivovarů Rosice

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar RosiceAutor:Jiří Volánek

Stěžejní akcí pivovarského léta v Rosicích je Setkání malých pivovarů. Dovolíme si neskromně poznamenat, že se řadíme mezi průkopníky této oblíbené akce. Letos se bude konat již jedenáctý ročník v nezměněném a osvědčeném formátu ochutnávkové akce s bohatou kulturní pěnou.

12. ročník se uskuteční v sobotu 22. července 2017. Brána zámeckého nádvoří se otevře ve 13:00 a hudební hosté se budou na hlavním pódiu střídat od 13:00 do 01:00 následujícího dne. Program bude doplněn o netradiční pivnísoutěže a anketu o nejoblíbenější pivovar.

K ochutnání budou pivní vzorky z jedenácti malých pivovarů. Bude otevřena chilloutová zóna s kavárnou a atrakcemi pro děti, atd. V 01:00 bude následovat after party s Nočním proudem.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628