Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Valdštejnské slavnosti a Zámecký pivovar Frýdlant

Publikováno:před 7 dnyZdroj:Frýdlantsko.euAutor:Karel DvorskýFrýdlant

Valdštejnské slavnosti, velkolepý historický festival, se po dvou letech opět vracejí do Frýdlantu, kde se uskuteční od 19. do 21. května.

Návštěvníci zde budou moci, jako již tradičně, ochutnat poctivě vařené řemeslné pivo z produkce místního Zámeckého pivovaru. K degustaci zde bude minimálně osm druhů piv – a to v pivovaru i v samotném městě.

„Na Valdštejnských slavnostech představíme z naší produkce především ležáky. Určitě nabídneme dvanáctistupňový ležák Albrecht, pojmenovaný po majiteli frýdlantského panství Albrechtovi z Valdštejna, na jehož počest se slavnosti konají. Nebudou chybět ani silnější i slabší svrchně kvašená piva a dvanáctistupňová tmavá Kateřina, jejíž název zase odkazuje na jinou majitelku panství, Kateřinu z Redernu,“ uvedl majitel pivovaru Marek Vávra, který historickou stavbu před několika lety zachránil před zkázou.

Valdštejnské slavnosti jsou pro frýdlantský pivovar srdeční záležitostí. „Tyto jsou už třetí v pořadí, jichž se zúčastníme. Na těch prvních v roce 2013 se pivovar ještě opravoval a my jsme tu nabízeli pivo, které jsme uvařili coby takzvaný létající pivovar – to znamená pivovar bez pevného zázemí, jenž si svou várku uvaří dle vlastní receptury v jiném pivovaru,“ vyprávěl Vávra.

Tím se ukázalo, co lidé na zbrusu nové frýdlantské pivo říkají a jak jim chutná. „Přesně za rok poté, v květnu 2014, už jsme vařili ve svém – ve zrekonstruovaném objektu pivovaru,“ doplnil Vávra.

Valdštejnské slavnosti se konají na počest legendárního vojevůdce, vévody Albrechta z Valdštejna. „Frýdlantské vévodství bylo pro Albrechta ekonomickým základem; sám preferoval Frýdlant jako správní město. Pro pivovar byla jeho vláda významná tím, že tuto původně hrázděnou stavbu významně přebudoval. Kamenné zdi, jež postavili dělníci za jeho časů, tu stojí dodnes,“ zdůraznil Vávra.

Budějovický Budvar patří mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Luboš DvořákBudvar

Výrobní prostory Budějovického Budvaru si v loňském roce prohlédlo 60 tisíc 200 lidí, meziročně je to o 14 procent více. Počet turistů byl srovnatelný například s návštěvností zámku Jindřichův Hradec nebo hradu Rožmberk. Budějovický Budvar se tak zařadil mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů v Jihočeském kraji.

„Velice si vážíme rostoucího zájmu návštěvníkůo výrobu našeho piva. Lidé nejvíce oceňují to, že se mohou pohybovat přímo v pivovarském provozu a vaření piva mohou sledovat z bezprostřední blízkosti,“ říká Tomáš Olejník, vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru.

VLÁDNE NĚMČINA
Loni přijelo nejvíce lidí z Německa a Rakouska (po 19 procentech). Na třetím místě byli návštěvníci z Česka s podílem 18 procent. Pivovar si prohlédli turisté celkem ze 73 zemí včetně například Peru, Nepálu nebo Kamerunu. Velmi výrazně – na dvojnásobek – vzrostl zájem Číňanů, kteří loni tvořili již 3 procenta všech návštěvníků. Zájem o prohlídky pivovaru se zvyšuje dlouhodobě – v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi 21 tisíc.

Z LEŽÁCKÉHO SKLEPA
Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru se dlouhodobě věnuje rozvoji komplexní nabídky turistických služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice s názvem Příběh budějovického piva.

Nejpopulárnější částí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě. Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích. O spokojenost návštěvníků se stará tým dvanácti průvodců a čtyř pracovníků v recepci Návštěvnického centra.

Návštěvnické centrum zajišťuje i prodej suvenýrů nebo nabídku gastronomických služeb v pivnici Budvarka přímo v areálu pivovaru nebo v pivnici Masné krámy v českobudějovické Krajinské ulici.

Pivovar Vyškov zastavil výrobu. V podniku zbylo 10 zaměstnanců

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Deník.czAutor:Alena GrycováVyškov

Zatímco začátkem dubna potvrdilo vedení Vyškovského pivovaru útlum výroby, o několik týdnů později už se ve Vyškově mluví o jejím úplném zastavení. Problémy, o kterých jako první informoval Vyškovský deník Rovnost, tak zřejmě vyřeší až ukončení soudního sporu mezi nájemcem pivovaru a jeho pronajímatelem.

Podle informací redakce zbylo v pivovaru z původních třiceti zaměstnanců zhruba deset. „Vypadá to, že je podnik v útlumu, a obávám se, že v dohledné době zavře,“ strachoval se už před několika týdny jeden z bývalých zaměstnanců. Nyní prý výpověď dostali i ostatní. Ředitel pivovaru Roman Kotolan však tuto zprávu nepotvrdil. „Skutečně jsme stavy zaměstnanců zredukovali, neprodloužili jsme jim končící smlouvy. Není ale pravda, že bychom propustili všechny,“ uvedl.

Naopak připustil pravdivost tvrzení, že pivovar přestal vyrábět pivo. „Výroba je pozastavená. O dalším provozu se rozhodne až na základě výsledku soudu,“ odkázal Kotolan na probíhající spor kvůli žalobě, kterou podal nájemce vyškovského pivovaru, společnost Czech Beverage Industry Company na jeho majitele, státní podnik Jihomoravské pivovary.

Týká se vadného přívodu vody do pasteru, což je zařízení ke konzervaci, jehož následkem pivo řadu let hnědlo a oxidovalo. Výsledkem měl být nekvalitní mok, ušlý zisk, pošramocení dobré pověsti a škoda kolem 67 milionů.

Budvar loni navštívil rekordní počet lidí. Pivovar si prohlédli i hosté z Peru, Nepálu a Kamerunu

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru poskytuje komplexní turistické služby od prohlídek pivovaru a multimediální expozice po gastronomii. V loňském roce prošlo pivovarem nejvíce návštěvníků v historii. Ze 73 států celého světa přijelo 60 200 turistů, to je o 14 procent více než v roce 2015. Přijeli návštěvníci z Peru, Kamerunu i Nepálu, nejvíc přibylo Číňanů.

Počtem návštěvníků se tak Budějovický Budvar loni zařadil mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů v Jihočeském kraji. Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru se dlouhodobě věnuje rozvoji komplexní nabídky turistických služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice „Příběh budějovického piva“. Nejpopulárnější částí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě.

Výrobní prostory pivovaru si v loňském roce prohlédlo 60 200 osob, meziročně o 14 % více. Počet turistů byl srovnatelný například s návštěvností zámku Jindřichův Hradec nebo hradu Rožmberk. Budějovický Budvar se tak zařadil mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů v Jihočeském kraji. „Velice si vážíme rostoucího zájmu návštěvníků o výrobu našeho piva. Lidé nejvíce oceňují to, že se mohou pohybovat přímo v pivovarském provozu a vaření piva mohou sledovat z bezprostřední blízkosti,“ říká Tomáš Olejník, vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru.

Loni přijelo nejvíce lidí z Německa (19 procent) a Rakouska (19 procent). Na třetím místě byli návštěvníci z České republiky s podílem 18 procent z celkového počtu návštěvníků. Pivovar si loni prohlédli turisté celkem ze 73 zemí, včetně například Peru, Nepálu nebo Kamerunu. Velmi výrazně – na dvojnásobek – vzrostl zájem Číňanů, kteří loni tvořili již tři procenta všech návštěvníků. Zájem o prohlídky pivovaru se zvyšuje dlouhodobě – v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi 21 tisíc.

Pro prohlídku s výkladem si lze vybrat z šesti světových jazyků
Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích. O spokojenost návštěvníků se stará tým dvanácti průvodců a čtyř pracovníků v recepci Návštěvnického centra. Návštěvnické centrum zajišťuje i prodej suvenýrů nebo nabídku gastronomických služeb v pivnici Budvarka přímo v areálu pivovaru nebo v pivnici Masné krámy.

Návštěvnické centrum je otevřeno každý den od 9 do 17 hodin. Prohlídky pivovaru je potřeba předem objednat telefonem nebo e-mailem. Každý den ve 14 hodin se lidé mohou zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace a v období letních prázdnin probíhá každý den bez rezervace i druhá prohlídka v 11 hodin. Podrobnosti o prohlídkách zájemci najdou na webové stránce Budějovického Budvaru.

Vyškovský pivovar zastavil výrobu. Prodělával

Publikováno:před 8 dnyZdroj:E15.czAutor:ČTKVyškov

Společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), která má od státu pronajatý vyškovský pivovar, v něm zastavila výrobu. Dál už pouze doprodává zásoby, řekl ředitel pivovaru Roman Kotolan. Důvodem je ekonomická situace pivovaru.

Firma za účetní rok končící loni koncem října prohloubila ztrátu na téměř 14 milionů korun. Ve ztrátě je od svého založení v roce 2010, vyplývá z informací uložených ve Sbírce listin. Od roku 2012 se ztráta firmy, jejímž majitelem je podnikatel Jiří Kopenec, drží nad hranicí deset milionů korun ročně.

Vyškovský pivovar v roce 2015 vyrobil 11 000 hektolitrů piva, loni to bylo mírně více. I tak pivovar zůstává na historických minimech ve své více než stoleté historii.

Lidové noviny dnes uvedly, že CBIC vymáhá po státem ovládané akciové společnosti Jihomoravské pivovary 67 milionů korun. Má jít o náhradu za údajnou závadu, která vznikla už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterizace. Pivo pak podle firmy hnědlo a oxidovalo. Kotolan už dříve řekl, že se firma musela vypořádat s technologickými problémy, které blíže nespecifikoval, a důsledkem podle něj byl klesající odbyt. Dnes podání žaloby pouze potvrdil. Případem se má zabývat Okresní soud ve Vyškově.

Czech Beverage Industry Company má vyškovský pivovar pronajatý od státu na deset let. Dříve pivovar vlastnilo olomoucké arcibiskupství, to ale loni boj o restituci tohoto majetku vzdalo.

Bernard „retro“ kampaní láká na rotující pípu

Publikováno:před 8 dnyZdroj:MediaGuru.czBernard

Rodinný pivovar Bernard spustil začátkem května outdoorovou kampaň, v níž představuje svou rotující pípy. Ta zákazníkům umožňuje ochutnat postupně všechny druhy sortimentu pivovaru.

Kampaň, jež je k vidění na více než 500 plochách v Česku a 250 na Slovensku, využívá celkem sedm motivů. Každý z nich představuje jiný druh piva, které doprovází v retro stylu vyvedená pin-up girl.

Mezi motivy se objevuje i Černá 12°, jež před dvěma lety na Facebooku vyvolala u fanoušků negativní reakce. Nicméně tehdy i teď si pivovar za svým vizuálem stojí.

S grafickou podobou kampaně pomohlo designové studio Butterflies & Hurricanes.

Současně s tím komunikuje Bernard také blížící se Bernard Fest, nicméně kvůli vyprodanost jsou již všechny billboardy přelepeny nápisem „vyprodáno“.

CBIC zastavila výrobu ve vyškovském pivovaru

Publikováno:před 8 dnyZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKVyškov

Společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), která má od státu pronajatý vyškovský pivovar, v něm zastavila výrobu. Dál už pouze doprodává zásoby, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Roman Kotolan. Důvodem je ekonomická situace pivovaru. Firma za účetní rok končící loni koncem října prohloubila ztrátu na téměř 14 milionů korun. Ve ztrátě je od svého založení v roce 2010, vyplývá z informací uložených ve Sbírce listin. Od roku 2012 se ztráta firmy, jejímž majitelem je podnikatel Jiří Kopenec, drží nad hranicí deset milionů korun ročně.

Vyškovský pivovar v roce 2015 vyrobil 11.000 hektolitrů piva, loni to bylo mírně více. I tak pivovar zůstává na historických minimech ve své více než stoleté historii. Lidové noviny dnes uvedly, že CBIC vymáhá po státem ovládané akciové společnosti Jihomoravské pivovary 67 milionů korun. Má jít o náhradu za údajnou závadu, která vznikla už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterizace. Pivo pak podle firmy hnědlo a oxidovalo. Kotolan už dříve ČTK řekl, že se firma musela vypořádat s technologickými problémy, které blíže nespecifikoval, a důsledkem podle něj byl klesající odbyt. Dnes ČTK podání žaloby pouze potvrdil. Případem se má zabývat Okresní soud ve Vyškově.

Ministerstvo zemědělství spor nechce komentovat. "Předmět soudního sporu nebude ministerstvo nijak komentovat právě s ohledem na skutečnost, že vlastní soudní řízení probíhá a je teprve na samém počátku," napsala ČTK mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Czech Beverage Industry Company má vyškovský pivovar pronajatý od státu na deset let. Dříve pivovar vlastnilo olomoucké arcibiskupství, to ale loni boj o restituci tohoto majetku vzdalo.

V pivu jsem se našel, tvrdí sládek pivovaru Krakonoš Jaroslav Pechoč

Publikováno:před 8 dnyZdroj:TrutnovinkyAutor:Hynek ŠnajdarKrakonoš

Patří mezi ty, jejichž práce je jim koníčkem. Už při studiích v Plzni „propadl“ výrobě piva. Sládek Jaroslav Pechoč vaří v trutnovském pivovaru Krakonoš znamenité a vyhledávané stejnojmenné pivo. „Jsem patriot a piji Krakonoš. Klidně si ale dám i pivo od konkurence,“ říká.

Občas lze zaslechnout, že patříme mezi pivní velmoci. Myslíte si to také?
Podle mého názoru patříme mezi pivní velmoci, historicky díky plzeňskému Prazdroji. Takže patřili jsme, patříme a doufám, že patřit budeme. Vliv na to má především kvalita vyráběného piva u nás.

Není to spíše tím, že ho vypijeme hodně?
Určitě podle průzkumů a statistik asi vypijeme hodně piva, což souvisí s tím, že patříme mezi pivní velmoci. Nemyslím si ale, že je to jen tím, že vypijeme hodně piva, je to o kvalitě piva a tradici.

Jak jste se dostal k vaření piva?
Začalo to tím, že se mě na základní škole ptali, kam bych chtěl jít a já nevěděl. V roce 1984 jsem se ale dostal na pivovarskou školu do Plzně, přišel jsem k tomu tak trochu jako slepý k houslím. První půl rok byla škola zaměřená na vinařství, farmaceutiku a mlékárenský průmysl. To mě nebavilo, přiznám se bez mučení, že moje známky v prvním pololetí nebyly moc dobré. Ve druhém pololetí ale začala výroba piva. Dodnes vzpomínám na pana inženýra Klímu, který mně dal základy technologie výroby piva. To mě opravdu chytlo a našel jsem se v tom.

Když jste tedy zvolil školu tohoto typu, už tehdy jste okusil, jak chutná pivo?
Chodili jsme do výroby a měli možnost ochutnat. Abych se ale přiznal, ochutnávání piva mě v té době moc nebralo. Nic mi to neříkalo.

Existují nějaké školy pro sládky?
V dnešní době mají pivovary školy pro svou potřebu. Pokud vím, tak je dnes trochu problém sehnat sládka, pivovary si ho připravují samy.

Co je potřeba se naučit, abych mohl vařit pivo?
Vařit pivo sice může skoro každý, ale předtím je důležité dobře se naučit technologický postup. To je základ. Existují nejen knihy, ale i návody na internetu. Je důležité vědět, z čeho se pivo vyrábí. Laicky řečeno, na varně začíná proces výroby piva tak, že se slad rozemele na šrot, smíchá se s vodou a za určitých teplot se ta sladina postupně zahřívá. Základem je tedy zcukřit škrob. Pak se vše scedí. Sladká voda se spojí v určitý čas a za určité teploty s chmelem. Pivo pak jde na spilku, kde probíhá hlavní kvašení, nasadí se pivovarské kvasnice, které „pojídají“ cukr a produkují alkohol. Pivo potom leží a dozrává ve sklepě. Nic se nesmí ošidit, protože vše se v budoucnu projeví.

Jak dlouho trvá uvaření várky?
Uvaření várky na varně trvá průměrně dvanáct hodin. Naše varna má čtyři nádoby. Nahoře jsou dvě kádě, dole dva kotle. Dokážeme na ní uvařit čtyři várky za čtyřiadvacet hodin. Na spilce při kvašení je doba deset až dvanáct dní, pak se pivo přečerpává do ležáckých tanků a v nich ve sklepě dozrává zhruba padesát až šedesát dní.

Používáte ryze české suroviny?
V našem pivovaru nemáme sladovnu, která v roce 1969 vyhořela. Proto se dováží hotový slad z pivovarského ječmene z Moravy. Používáme žatecký hlávkový chmel a kvasinky. K výrobě piva tedy využíváme české suroviny.

Může se stát, že dojde k nějaké velké chybě a várka se musí vylít? Stalo se vám to někdy?
Za dobu mé praxe si nepamatuji, že by se něco takového stalo.

Vaříte pivo v trutnovském pivovaru Krakonoš. Co ho odlišuje od ostatních piv? Čím je charakteristické?
Naše ležáky byly vždy tmavší a hořčejší. Před lety se hodně podobaly plzeňskému Prazdroji.

Jaké pivo máte rád vy osobně? Jste patriot a pijete jen Krakonoš, nebo si dáte pivo i od konkurence?
Jsem patriot a piji Krakonoš. Klidně si ale dám i pivo od konkurence a neposuzuji ho podle pivovaru, ale podle toho, jestli mi chutná nebo ne.

Když se rozhodnete jít někam do hospody, vybíráte si ji podle toho, jaké tam čepují pivo?
Řekl bych, že ne. Musí dobře vypadat, chutnat a vonět. Samozřejmě sleduji, jaká je pěna, zda má pivo jiskru a podobně.

V posledních letech se vyrojila spousta malých pivovarů. Je to cesta k obohacení trhu?
Malých pivovarů je dnes hodně, určitě zkoušejí nové věci a vyrábějí piva svrchním kvašením. My je vyrábíme dvojrmutovým způsobem, spodním kvašením. Mnohokrát jsem ochutnal pivo z malých pivovarů, které dělají silnější piva a hodně speciály. Používají spoustu druhů různých chmelů z celého světa. Ta chuť piva je úplně jiná pro nás, co máme rádi klasické pivo. Spousta lidem ale určitě chutná. V té pestrosti je ale také cesta a určitě obohatí trh.

V Trutnově žije skupina kamarádů, která vaří pivo podomácku. Lze i doma na sporáku vyrobit kvalitní mok?
Určitě je to dobré. Pivo podomácku si může uvařit každý, pokud zvládne technologii a má k tomu vztah. I takové pivo muže být kvalitní.

Má pivo pozitivní vliv na zdraví člověka?
Má a je to prokazatelné. Existuje studie Pivo a zdraví, kterou vypracovaly autorky z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Při mírném požívání má hodně příznivých účinků na zdraví. Například povzbuzuje dýchání a chuť k jídlu, snižuje riziko postižení srdečním infarktem, zabraňuje vzniku žlučových kamenů, posiluje kosti a je také přírodním prostředkem proti stresu. Těch aspektů je ale více.

Které pivo z vaší produkce se pije nejvíce?
Vždycky hrála prim dvanáctka Krakonoš. V poslední době se ale do popředí dere jedenáctka s jemnější chutí a není tak silná. Také stoupá prodej desítky, která v minulosti nebyla tak vyhledávaná.

Jste sice sládek, ale jaký máte vztah k vínu?
Jsem v tomto ohledu laik. K vínu mám ale pozitivní vztah. Piji ho příležitostně a mám několik oblíbených značek. Nejsem ale klasický znalec vína.

Je pro vás práce koníčkem?
I po těch letech, které uplynuly od konce školy, je pro mě pořád práce koníčkem. Je zajímavá a našel jsem si k ní velký vztah.

Jsou Češi pivními experty, za které se často považují?
Hraje v tom roli určitě lokální patriotismus. Jsou konzumenti, kteří preferují místní pivo a považují ho za nejlepší. Vzhledem k tomu, že Češi jsou v konzumaci piva hodně zdatní, tak to povědomí o kvalitě určitě mají.

V trutnovském pivovaru pracoval devět měsíců ještě jako disident budoucí prezident Václav Havel. Je to s odstupem času pro váš pivovar pocta?
Myslím si, že jeho krátké angažmá tady je pro pivovar zcela jistě pocta, a to nemluvím jen za sebe. Domnívám se, že spojení jeho jména s pivovarem je určitě dobré.

Viděl jste jeho hru Audience, kde Ferdinanda Vaňka (Václava Havla) si předvolá jeho nadřízený, sládek. Jak na vás zapůsobila?
Je to hezky napsaná a zvláštním způsobem pojatá hra. Řekl bych, že pan Havel poměrně přesně vystihl, jak to tehdy v pivovaru chodilo.

Návštěvnost Budějovického Budvaru byla loni rekordní

Publikováno:před 8 dnyZdroj:COTBudvar

V loňském roce prošlo návštěvnickým centrem Budějovického Budvaru rekordních 60 200 turistů, což je v meziročním srovnání o 14 procent více. Díky tomu se Budějovický Budvar zařadil mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů v Jihočeském kraji.

Počet zájemců o prohlídku Budějovického Budvaru byl srovnatelný například s návštěvností zámku Jindřichův Hradec nebo hradu Rožmberk. „Velice si vážíme rostoucího zájmu návštěvníků o výrobu našeho piva. Lidé nejvíce oceňují to, že se mohou pohybovat přímo v pivovarském provozu a vaření piva mohou sledovat z bezprostřední blízkosti,“ uvedl vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru Tomáš Olejník.

Nejvíce návštěvníků přijelo v loňském roce z Německa a Rakouska (shodně 19 procent všech návštěvníků), přičemž hned za nimi se umístili domácí návštěvníci (18procentním podílem). Pivovar si loni prohlédli turisté celkem ze 73 zemí, včetně například Peru, Nepálu nebo Kamerunu. Na dvojnásobek také vzrostl zájem Číňanů, kteří loni tvořili již 3 procenta všech návštěvníků. Zájem o prohlídky pivovaru se zvyšuje dlouhodobě, v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi třetinový.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru nabízí komplexní nabídku turistických služeb, mezi které patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice nazvaná Příběh budějovického piva. Nejpopulárnější částí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je pak ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě. Kromě češtiny je zajištěn výklad i v dalších šesti světových jazycích a služby zajišťuje tým 12 průvodců a 4 pracovníků v recepci.

Státní pivovar zastavil výrobu. Pivo ve Vyškově bojuje o holý život

Publikováno:před 9 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrVyškov

Mnohamilionová ztráta v účetnictví, dluhy, klesající odbyt piva, odchod některých zaměstnanců. Malý moravský Pivovar Vyškov zápasí o přežití a podle posledních informací kvůli nelehké ekonomické situaci pozastavil výrobu.

Patří státu, který ho pronajímá soukromé firmě, a donedávna o­ něj mělo zájem v rámci církevních restitucí Arcibiskupství olomoucké.

Žádná změna vlastníka se však nechystá. Vyškov má podle zjištění LN nadále zůstat společně s prosperujícím a mnohonásobně větším Budějovickým Budvarem erárním majetkem.

O­ dalším osudu pivovaru se údajně rozhodne na základě výsledku žaloby, kterou podal nájemce, firma Czech Beverage Industry Company (CBIC) na majitele nemovitostí státem ovládanou akciovku Jihomoravské pivovary. Okolnosti žaloby, kterou už nedávno začal projednávat soud, ani jedna ze stran sporu nezveřejnila.

Spekuluje se, že CBIC vymáhá částku 67 milionů korun jako náhradu za údajnou závadu, která prý měla vzniknout už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterizace. A pivo pak po čase mělo hnědnout a oxidovat. Nájemce, který nastoupil do Vyškova v roce 2011, prý Jihomoravské pivovary o této vadě neinformovaly.

Není však jasné, proč nájemce přišel se žalobou až nyní, zda se skutečně jedná o vadnou technologii pasterizace ani kdo případnou závadu způsobil.

Ředitel vyškovského pivovaru Roman Kotolan situaci podniku ani žalobu nechtěl komentovat.

„Výroba v pivovaru Vyškov je v současné době pozastavena a­ o­ dalším provozu bude rozhodnuto až na základě závěru probíhajícího soudního sporu s pronajímatelem,“ uvedl bez dalších podrobností.

Pro Vyškovské noviny v dubnu Kotolan potvrdil, že situace není příznivá, ale provozovatel dělá vše pro zachování výroby piva. „Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčili,“ citovaly Kotolana Vyškovské noviny.

O mnoho sdílnější není ani ministerstvo zemědělství, pod které společnost Jihomoravské pivovary jako přímý vlastník Vyškova spadá. Mluvčí rezortu Markéta Ježková ale uvedla, že pivovar zůstane v majetku státu.

„Zachovat tradici“
„Ministerstvo zemědělství prodej vyškovského pivovaru nezvažuje, rozhodně zde chceme i nadále zachovat tradici vaření piva,“ odpověděla na dotaz LN Ježková.

Tradice vaření piva ve Vyškově je jedna z nejdelších u nás, arcibiskupský pivovar vznikl už v­ roce 1680, ale už několikrát měl namále. Naposled v roce 2010, tehdy ještě pod správou státních Jihomoravských pivovarů. Byl v ­podstatě před krachem. Stát ho na poslední chvíli v roce 2011 pronajal jedinému zájemci – rok předtím vzniklé soukromé pražské společnosti Czech Beverage Industry Company (CBIC), ovládané podnikatelem Jiřím Kopencem. Jenže ani té se po počátečním slibném rozjezdu nedaří.

Loni ke konci října byla společnost podle údajů z obchodního rejstříku ve ztrátě 13,8 milionu při tržbách 12,4 milionu korun. V ­předchozím roce byla situace podobná – ztráta 10,5 milionu korun při tržbě 11,9 milionu.

Výrazný sešup zaznamenala i­ produkce pivovaru. Ještě v roce 2000 se uváděl roční výstav přes 78 tisíc hektolitrů. V roce 2015 už klesl podle informací agentury ČTK k hodnotě 11 tisíc hektolitrů, což je údajně nejméně za posledních sto let a téměř na hranici, která je daná pro kategorii minipivovarů. Jiné zdroje uvádějí produkci Vyškova v roce 2015 ve výši 20 tisíc hektolitrů. Pivovar údaj nezveřejnil a tají i ten loňský.

Vyškov je kromě Budějovického Budvaru poslední z pivovarů u­ nás, které po znárodnění v roce 1948 vlastnil stát a po Listopadu­ 89 nepřešel do soukromých rukou. Stát to dlouhé roky zdůvodňoval nutnou blokací ve prospěch nároku Arcibiskupství olomouckého. I proto dostala v roce 2011 společnost CBIC pivovar jen do nájmu.

Církev neměla zájem sama podnik provozovat, počítala, že nájemce v něm dál zůstane. Loni však svůj majetkový nárok s odkazem na neúspěch v podobném majetkovém sporu v Kroměříži vzdala.

„Nejde nám za každou cenu o­ majetek. Chtěli jsme jen, aby někdo nezávislý, v tomto případě soud, posoudil naše nároky. V ­Kroměříži jsme se žalobou na určení vlastnictví neuspěli a jelikož Vyškov je podobná situace, žalobu o pivovar jsme stáhli,“ uvedl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 22:214.986/4.986