Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Japonský pivní hit jde na trh v Česku

Publikováno:před 11 dnyZdroj:GastroTrend.czPrazdroj

Když před třemi desítkami let japonská společnost Asahi uvedla na trh první várku pivní novinky, netušila, že právě dala vzniknout legendě. Lavina zájmu tento osvěžující ležák s „karakuchi“ chutí nazvaný Asahi Super Dry v Japonsku záhy katapultovala na první místo oblíbenosti mezi tamními pivy a vyslala ho na úspěšnou cestu po celém světě. Letos ho na český trh uvádí Plzeňský Prazdroj, jehož vlastníkem se společnost Asahi stala před rokem.

Zlatavý, průzračně čirý a mimořádně osvěžující ležák proslul po celém světě nenapodobitelnou velice osvěžující “karakuchi” chutí, dokonale ladící s jakýmkoli jídlem. Za svůj věhlas vděčí nejen originální receptuře a použití těch nejkvalitnějších surovin, jimiž je vynikající aromatický chmel, unikátně vyvinuté kvasinky, výběrový ječný slad, křišťálově čistá voda a rýže, ale také vysokým japonským standardům vaření piva a inovativní technologii kvašení. Ta spočívá především v použití ječného sladu, nízké teplotě, úplném prokvašení, dlouhodobém zrání a vynechání pasterizace, díky čemuž si nápoj zachovává svou unikátní svěžest. Asahi Super Dry tím tak nastavilo zcela nový způsob vaření piva. V důsledku tohoto procesu se rodí chuť „karakuchi“.

„Prémiový ležák Asahi Super Dry plně odráží japonský přístup ke kvalitě. Japonci věří, že vše – výrobky i postupy – lze neustále zlepšovat tak, aby vznikl perfektní produkt. Ležák Asahi Super Dry je uvařen tak, aby nabídl po napití říznou a osvěžující chuť, která v závěru přechází do velmi čisté chuti bez dlouhého doznívání. Díky tomu si můžete naplno vychutnat jakékoli jídlo. Věřím, že jej ocení i čeští milovníci piva, byť chutná výrazně jinak než tradiční český ležák,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Asahi Super Dry bude ve vybraných restauracích možné ochutnat od června.

Podle Jana Engeho, sládka Plzeňského Prazdroje, rozšíří Asahi Super Dry nabídku prémiových ležáků na českém trhu o osvěžující značku, která potěší příznivce piva čistou vůní a intenzivní chutí hned po napití s krátkým dozníváním. Navíc jde o nepasterované pivo, které díky tomu chutná stejně jako v pivovaru. „Výhodou piva je poměrně slušná pěnivost, na kterou jsme tady zvyklí, vysoký říz a osvěžující charakter,“ doplňuje Enge.

Právě nezaměnitelná chuť si v roce 1987 Japonce doslova podmanila. Svěží, čistý Asahi Super Dry totiž přesně vystihl náladu, potřeby a touhy nové generace konce 80. let minulého století, pro kterou se – s nadsázkou – stal jakousi hmatatelnou formou pojmu Asahi, což v překladu znamená ranní slunce.

Ležák evokující dokonalost, svěžest, čistotu, optimismus a nové výzvy a příležitosti se rychle stal jedním ze symbolů japonského způsobu života, snoubícího dynamiku, pracovitost
a touhu po vědění, pořádku, dokonalosti a harmonii s pokorou, poctivostí, odpovědností
a úctou k tradicím.

Veliký pivní strom a jeho kmeny

Publikováno:před 11 dnyZdroj:BezPolitickéKorektnosti.cz

Už jsme si řekli, co to vlastně pivo je. Dnes si povíme něco o pivních stylech, tedy o tom, jaké jsou různé druhy piv. V některých pohostinstvích či pivotékách se chlubí, co mají „druhů“ piv. Přitom mají často druh jediný – ležák – a za druhy vydávají jen různé značky. Kombík zůstane kombíkem, ať už ho vyrobí jakákoli automobilka. A jedna automobilka může vyrábět od sporťáků přes limuzíny až po třeba dodávky.

Jestliže jsme si už v minulých povídáních řekli, že svět piva lze přirovnat k ohromnému košatému stromu, přičemž my zpravidla známe jen jednu jeho malou větvičku a myslíme si, že tím víme o pivech vše, řekněme si dnes alespoň ve velmi hrubých rysech, jak se ten náš pivní strom vlastně větví.

Že jsou piva silná i slabá, tmavá i světlá, to ví kdekdo. Ale leckdo by možná byl překvapen, že jeden jediný pivní styl může zahrnovat piva slabší i silnější, tmavší i světlejší. Takže hlavní kritéria pro rozlišení pivních stylů budou asi jiná.

Veliký pivní strom se už hned nad zemí větví na dva veliké a samostatné kmeny. Pivní svět se totiž dělí na dvě základní skupiny. A v nich nehrají hlavní roli ani síla, ani barva, dokonce ani použité suroviny nebo přísady. Hlavní slovo mají kvasinky, ty maličké organismy, které z navařené mladiny udělají pivo. Udělají ho tím, že pojídají cukry a vylučují (to zní děsně, že) alkohol a kysličník uhličitý.

Kvasinkových sporů kolem nás létají miliardy a je jich možná tolik druhů a mutací, jako je druhů všech rostlin, co na planetě existují. A jako některých rostlinám vyhovuje sucho, jiným vlhko, některým teplo, jiným chlad, některým slunce, jiným stín, některým bohatá půda, jiným písčitá a kamenitá, tak je to i mezi kvasinkami.

Po tisíce let znali lidé jen pivo jednoho kmene: piva svrchně kvašená. Tato piva kvasila při „normální“ teplotě, jaká člověka obklopovala. Dejmetomu něco přes dvacet stupňů, někde v chýši nebo kůlně či stodole. V takové teplotě se uplatní celá škála různých kvasinkových kmenů a mutací. A proto je výsledek kvašení nejistý a často dopadne jinak než posledně, i když mladina byla stejná. To je ten důvod, pro který se pivovarníci po světě zdravili od nepaměti pozdravem „dej Bůh štěstí“. Nevěděli, že vzduchem létají mikroskopická „semínka“ kvasnic a že jednou přiletí víc těch, jindy víc oněch. A že jednou se mladině prosadí spíš tyhle, jindy jiné.

Proč takovým pivům říkáme „svrchně kvašená“? Klidně si to můžeme představit tak, že na konci života se milé kvasince nafoukne bříško a její už neživé tělíčko vyplave na hladinu a tam s miliardami dalších vytvoří bohatou pěnu, které se říká deka. Původně byla všechna piva kvašená spontánně, to znamená, že do nich člověk nepřidával žádné vypěstované kvasnice. Jednoduše nevěděl, že něco takového existuje, myslel si, že mladina začne kvasit tak nějak sama od sebe. Dnes tvoří spontánně kvašená piva jen velmi okrajový pivní styl (jsou to tzv. piva lambická), který přetrval skoro jen v Belgii a odtamtud se nyní pomalu zase šíří. Je zcela závislý na prostředí, na tom, jaké spory se vyskytují na daném místě.

Lidé po staletích pokusů zjistili, že s pivem je to podobné jako s chlebem: pomůže mu „kvásek“ z minulého piva. A začali takový „kvásek“ zkoušet izolovat a dál uměle množit. A tak objevili kvasnice. Dnes naprostá většina piv i těch svrchně kvašených kvasí za pomocí speciálně vyšlechtěných kvasinkových kmenů. Do této skupiny patří americké, britské, belgické a jiné ejly, piva pšeničná (také žitná, ovesná a jiná), stouty, portery a další. K jejich rozlišení se dostaneme až někdy příště.

Někdy v 18. století lidé zjistili, že pivo vykvašené při nižších teplotách dává spolehlivější výsledek. Opakovaně má podobné vlastnosti a neliší se tolik várka od várky. Nastalo několik desítek let experimentování (hlavně v Rakousku a Bavorsku), až si jednou do jednoho českého města pozvali právě jednoho z takových experimentátorů, aby jim udělal pivo, které bude možné vyrábět ve velkém. Jsme totiž zrovna na prahu velké průmyslové revoluce. Nová technika umožňuje vyrábět cokoli v ohromných sériích (ne jako dosud v dílnách), a tedy i podstatně levněji. U piva ale bylo možné vyrábět velké objemy jen za předpokladu, že výrobek bude mít standardní stálé vlastnosti: vůni, chuť, říz, plnost, hořkost, dochuť, ale také trvanlivost a vzhled.

A to moderní pivní styl nabízel. Poprvé byl vyroben v Plzni v roce 1842 a dostal jméno ležák. Zrodil se tak nový pivní kmen (i když má několik v jistých ohledech podobných starších bratříčků): piva kvašená spodně. Během několika málo desítek let drtivě zvítězil ležák po celém světě, právě pro svou spolehlivost a možnost výroby v ohromných pivovarech v ohromném množství. A co že bylo základním tajemstvím? Teplota kvašení.

Ležáky nekvasí při běžné teplotě, jakou máte v pokoji. Kvasí v chladu, a ten chlad se musí nějak vyrobit a udržovat. O jakém chladu tu mluvím? Dejmetomu sedm či osm stupňů. Jako někde v polopoušti převládne v krajině jediný druh křoviny či kaktusu, protože konkurence surové podmínky nevydržela, tak i v chladu přežije a funguje jen velmi zúžené spektrum kvasnic. A úzké spektrum kvasnic plodí úzké spektrum výsledků: piva jsou si podobná, ať jste je dělali dnes, před měsícem či za rok. A proč jde o kvašení spodní? Zimou zdeptaní tvorečkové vysíleně padají ke dnu a vytvoří tam vrstvu kalu.

Takže si to shrňme: svrchně kvašená piva kvasí při běžných teplotách, spodně kvašená (ležáky v širším slova smyslu) při uměle udržovaných nízkých teplotách. A který ze stylů že je lepší? Přeci oba! Jídla také nemáme jen jeden druh a jsme rádi, že máme na výběr. Buďme vděčni, že i mezi pivy si můžeme vybírat. Dnes už o mnoho lépe než ještě nedávno.

Česko bylo totiž asi jedinou zemí světa, ve které vítězné tažení ležáku bylo stoprocentní. Poslední svrchně kvašená piva se zachovala jen do přelomu 19. a 20. století (v Krupce a Železné Rudě), zatímco jinde ve světě se původní piva přeci jen nějaká udržela. V posledních dvaceti letech se ale na náš trh vracejí i piva svrchně kvašená a my tak můžeme zobat ty nejlepší plody z obou kmenů. Tak na zdraví!

Prazdroj uvádí na český trh Asahi Super Dry

Publikováno:před 11 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

Když před třemi desítkami let japonská společnost Asahi uvedla na trh první várku pivní novinky, netušila, že právě dala vzniknout legendě. Lavina zájmu tento osvěžující ležák s „karakuchi“ chutí nazvaný Asahi Super Dry v Japonsku záhy katapultovala na první místo oblíbenosti mezi tamními pivy a vyslala ho na úspěšnou cestu po celém světě. Letos ho na český trh uvádí Plzeňský Prazdroj, jehož vlastníkem se společnost Asahi stala před rokem.

Zlatavý, průzračně čirý a mimořádně osvěžující ležák proslul po celém světě nenapodobitelnou velice osvěžující “karakuchi” chutí, dokonale ladící s jakýmkoli jídlem. Za svůj věhlas vděčí nejen originální receptuře a použití těch nejkvalitnějších surovin, jimiž je vynikající aromatický chmel, unikátně vyvinuté kvasinky, výběrový ječný slad, křišťálově čistá voda a rýže, ale také vysokým japonským standardům vaření piva a inovativní technologii kvašení. Ta spočívá především v použití ječného sladu, nízké teplotě, úplném prokvašení, dlouhodobém zrání a vynechání pasterizace, díky čemuž si nápoj zachovává svou unikátní svěžest. Asahi Super Dry tím tak nastavilo zcela nový způsob vaření piva. V důsledku tohoto procesu se rodí chuť „karakuchi“.

„Prémiový ležák Asahi Super Dry plně odráží japonský přístup ke kvalitě. Japonci věří, že vše – výrobky i postupy – lze neustále zlepšovat tak, aby vznikl perfektní produkt. Ležák Asahi Super Dry je uvařen tak, aby nabídl po napití říznou a osvěžující chuť, která v závěru přechází do velmi čisté chuti bez dlouhého doznívání. Díky tomu si můžete naplno vychutnat jakékoli jídlo. Věřím, že jej ocení i čeští milovníci piva, byť chutná výrazně jinak než tradiční český ležák,“ říká marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

Asahi Super Dry bude ve vybraných restauracích možné ochutnat od června.

Podle Jana Engeho, sládka Plzeňského Prazdroje, rozšíří Asahi Super Dry nabídku prémiových ležáků na českém trhu o osvěžující značku, která potěší příznivce piva čistou vůní a intenzivní chutí hned po napití s krátkým dozníváním. Navíc jde o nepasterované pivo, které díky tomu chutná stejně jako v pivovaru. „Výhodou piva je poměrně slušná pěnivost, na kterou jsme tady zvyklí, vysoký říz a osvěžující charakter,“ doplňuje Enge.

Právě nezaměnitelná chuť si v roce 1987 Japonce doslova podmanila. Svěží, čistý Asahi Super Dry totiž přesně vystihl náladu, potřeby a touhy nové generace konce 80. let minulého století, pro kterou se – s nadsázkou – stal jakousi hmatatelnou formou pojmu Asahi, což v překladu znamená ranní slunce.

Ležák evokující dokonalost, svěžest, čistotu, optimismus a nové výzvy a příležitosti se rychle stal jedním ze symbolů japonského způsobu života, snoubícího dynamiku, pracovitost a touhu po vědění, pořádku, dokonalosti a harmonii s pokorou, poctivostí, odpovědností a úctou k tradicím.

Košice mají Kozlovnu s nejdelším výčepem

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápojeVelké Popovice

Majestátna socha kozla pozerajúceho sa na všetkých naokolo, kovový reliéf s kopýtkami na stenách či jeden z najdlhších výčapov. To je iba malá ochutnávka toho, čo čaká návštevníkov novej prevádzky Naša Kozlovna, ktorú otvorili na Hlavnej ulici priamo v historickom srdci Košíc. Milovníci dobrého piva iste neprehliadnu veľké nerezové tanky s dvojplášťovou technológiou, ktorá zaručuje optimálnu teplotu piva vo vnútri. Vďaka tomu každý návštevník dostane svoj Kozel 11% vždy s penou hustou ako smotana.

V susedných Čechách funguje takmer 40 špecializovaných prevádzok tzv. Kozlovien. Projekt sa postupne rozbieha aj na Slovensku a tento koncept má u pivárov veľký úspech.

„Je to naša piata prevádzka a ako jediná je situovaná najvýchodnejšie na Slovensku. Som rád, že sa nám ju podarilo otvoriť práve v metropole Východu, v Košiciach. Teraz už majú zákazníci možnosť vychutnať si poctivo načapovaného Kozla aj tu
v priestoroch košickej Kozlovny,“ zdôraznil riaditeľ predaja pre reštaurácie a prevádzky Plzeňského Prazdroja Slovensko Branislav Kubiš.

Najčerstvejšia chuť ako z pivovaru
V košickej Kozlovni si môžu zákazníci vychutnať pivo Kozel, ktoré predstavuje overenú kvalitu a tradíciu. „Už viac ako 140 rokov varíme poctivé pivo len z troch základných surovín, ktorými sú voda, slad a chmeľ. A po celý čas zachovávame rovnakú receptúru, čo dlhodobo oceňujú zákazníci nielen v Čechách, ale aj na Slovensku,“ uviedol velkopopovický sládok Vojtěch Homolka.

K milovníkom zlatého moku sa dostane len to najkvalitnejšie pivo. Hneď pri vchode návštevníkov ohúria veľké nerezové tanky, vďaka ktorým si Kozel 11 % drží tú najčerstvejšiu chuť tankového piva. Je vozené v špeciálnych vakoch tak, aby sa nedostalo do kontaktu so vzduchom a udržalo si tak najvyššiu kvalitu.

Špeciality od šéfkuchára
Zákazníci sa môžu tešiť aj na skutočné špeciality kuchyne. Výber jedál je unikátny a prevádzka si na ňom nechala záležať.

„Menu v Naša Kozlovna bolo zostavované v spolupráci s českým šéfkuchárom Luděkom Munzarom. Jeho základom sú kvalitné a čerstvé suroviny dodávané z blízkeho okolia, aby sa zachovala finálna čerstvosť. Skvelé pivo je zakomponované aj v jedlách a obľúbený hovädzí steak podávame s omáčkou z tmavého piva a karamelu,“ prezradil majiteľ košickej Kozlovny Peter Köver.

Originálny dizajn od šikovných majstrov
Trvalo presne pol roka, kým šikovné ruky slovenských a českých majstrov dizajnérov zmenili vzhľad novej prevádzky Kozlovny na nepoznanie. Myslelo sa na všetky detaily, ktoré dokonale spájajú tradičné remeslo s modernosťou. „Značkové Kozlovny svojim spracovaním exteriéru a interiéru vyjadrujú celkové postavenie značky voči spotrebiteľom. Jej vybavenie je na jednej strane mohutné, no srdečné a príjemné, využíva prírodné materiály a prvky spojené s Kozlom,“ doplnil sládok Homolka.

Príjemnú atmosféru vo vnútri podniku vytvára masívny drevený nábytok z dubového dreva vyrobený na mieru. Opierky mohutných drevených lavíc pokrýva pravá brašnárska koža. Doslova unikátom sú v Kozlovni majestátne a najstaršie zachované secesné schody v Košiciach.

Zaujme tiež výčap, pretože svojou dĺžkou patrí medzi tie najdlhšie spomedzi všetkých českých aj slovenských Kozlovien. Svoje miesto pri ňom nájdu tí, ktorí sa zastavia na jedno pivko po práci a ešte nie sú rozhodnutí, či posedia dlhšie. Nechýbajú ani štýlové kovové reliéfy na stenách posiate Kozlovým kopýtkami, no dominantou priestoru je majestátna socha kozla pozerajúceho na všetkých naokolo.

Nová košická prevádzka ponúka až 120 miest na sedenie. Pri horúcich teplotách určite každého poteší letná záhradka vo vnútrobloku so sedením pre ďalších 40 hostí.

Plzeňský Prazdroj bude hostit seminář o inovacích v pivovarnictví

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

Plzeňský Prazdroj bude hostitelem mezinárodního semináře o inovacích v pivovarnictví a destilaci, který pořádá prestižní mezinárodní organizace Institute of Brewing & Distilling (IBD). Na semináři, který se uskuteční 17. května v reprezentačních sálech Secese, budou přednášet a diskutovat akademici a zástupci významných evropských a amerických společností z oboru pivovarnictví a destilačního průmyslu.

Za Plzeňský Prazdroj vystoupí s příspěvkem na téma spojení tradičních postupů při výrobě piva s inovacemi Grant McKenzie. Ten v minulých dnech z pozice šéfa pro marketing a inovace Plzeňského Prazdroje postoupil do mateřské společnosti ASAHI Breweries Europe a stará se tak o rozvoj pěti evropských pivovarů skupiny.

Mezi dalšími přednášejícími jsou Shawn Hill z Hill Farmstead Breweru v americkém Vermontu, evropské řemeslné pivovary zastoupí Jan Paul z dánského pivovaru Svaneke Bryghus, za dodavatele špičkových technologií pak vystoupí Stefan Riggert, obchodní ředitel společnosti Ziemann Holvrieka, která je předním dodavatelem cylindrokonických tanků a dalších moderních pivovarnických technologií. O inovacích při výrobě whisky bude přednášet Billy Mitechell ze slupiny Diageo (mj. značky Johnnie Walker, Smirnoff či Captain Morgan).

Na akci se mohou hlásit i studenti chemických a technologických vysokých škol. IBD jim zaplatí pobyt, pokud jim do konce tohoto týdne zašlou příspěvek na téma inovací v pivovarnictví a destilačním průmyslu. Benefitem pro ně bude přímé setkání se špičkami pivovarnického oboru mj. z Česka, Dánska, Velké Británie nebo USA:

IBD vznikla v roce 1886 ve Velké Británii a sdružuje více než 5000 z řad odborníků
v oborech pivovarnictví a destilačního průmyslu. Jejím cílem je napomáhat
k úspěšnému rozvoji těchto tradičních oborů. Za dobu své existence pomohla prosadit do praxe mnohé myšlenky a postupy, které zajistily další rozvoj oboru výroby piva a destilátů.

Plzeňský Prazdroj je jako společnost znám svým důrazem na dodržování zavedených výrobních postupů, které stály před 175 lety u zrodu plzeňského ležáku - nejpopulárnějšího světového typu piva. Jedinečnost a kvalitu tradiční výroby přitom dokáže úspěšně sladit s moderními technologiemi, které pomáhají dalšímu rozvoji pivovaru.

Spor o značku aneb Jak zneužili kachnu a psa

Publikováno:před 13 dnyZdroj:Marketing journalAutor:Petr MichlDuck&Dog

Rajhradský minipivovar Beerserker s úspěšnou značkou piv Duck & Dog jednoho dne zjistil, že pes a kachna se stejným názvem a podobným logem fušují i do vína.

Představte si, že jste minipivovar s úspěšnou značkou piv, která má své logo a již celou sérii etiket. Jednoho dne ale zjistíte, že si vaši značku právě někdo zaregistroval. A to krátce poté, co se s vámi bavil o dlouhodobé spolupráci. Tento příběh prožil Pavel Machaň z rajhradského pivovaru Beerserker.

Jeho pivo Duck & Dog se od února 2016 začalo prodávat s na danou kategorii poměrně hravou a neotřelou vizuální identitou. Za ní stojí Ondřej Tošenovský a Radek Cichý. „Během podzimu 2015 jsme vymysleli několik názvů, udělali průzkumy a nakonec se vybral název Duck & Dog (Duck and Dog). Samozřejmě jsme zjišťovali, jestli už něco podobného neexistuje. V té době jsme našli jen nějakou hospůdku kdesi ve Španělsku, u nás nic podobného nebylo. Vytvořili jsme k tomu příběh a 3 návrhy vizuálů, z nichž si klient vybral," přibližuje svou práci Tošenovský a dodává: „Značka začala fungovat a klukům z pivovaru se začalo dařit … z původně plánovaných 3 druhů piv jsme do dnešního dne vytvořili už více než 10 etiket na různá piva, ve kterých rozehráváme příběhy kačeny a psa."

Útok z jižních svahů
Poslední dubnový týden nicméně spatřila světlo světa vizuální identita značky vína Duck & Dog oficiálně představená Vinařstvím Veselí nad Moravou. Širší veřejnosti byla prezentována fotogalerie ze slavnostního představení značky facebookovou stránkou vinařství, spuštěn byl také web duckndog.cz (ano, v době vydání článku je již nefunkční, pozn. red.).

Mimo stejného názvu je patrná i vizuální inspirace u logotypu a inspirace spíše ideová než stylová je patrná i u loga složeného také z „psa nad kachnou".

Majitel pivovaru Beerserker Pavel Machaň byl tímto vývojem překvapený jen částečně. Toho, že někdo požádal o ochrannou známku na název Duck & Dog, si povšiml před několika měsíci. Jeden jeho známý ho v lednu tohoto roku přesvědčoval, ať raději o ochrannou známku zažádá co nejdříve. Trocha vyhledávání na stránce Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPS) ho přivedla k nepříjemnému zjištění. O ochrannou známku na název Duck & Dog a DUCK AND DOG již bylo požádáno, a to v létě 2017 developerskou společností Trigema a. s. Veřejně byla tato skutečnost dána na vědomí na webu ÚPS 29. listopadu 2017.

Pavel Machaň tak měl poněkud štěstí v neštěstí. Od výše zmíněného zveřejnění na webu ÚPS totiž běží tříměsíční lhůta, kdy můžou další subjekty do schvalovacího procesu zasáhnout podáním námitky proti zápisu, lidově řečeno vyjádřit svůj nesouhlas a podpořit ho relevantními argumenty.

Hlavním protiargumentem je, že pivo není víno
Developerská společnost Trigema a. s. vlastní 80% podíl ve společnosti Vinařství Veselí nad Moravou, které začalo značku Duck & Dog používat. Dalšími minoritní podílníky jsou Tomáš Zbořil (obchodní podíl 7,5 %), Martin Gajoš (obchodní podíl 7,5 %) a Ondřej Gajoš (obchodní podíl 5 %).

Výše linkovaná facebooková stránka vinařství již neexistuje, byla deaktivována poté, co se v komentářích začali ostře vyjadřovat k používání značky Duck & Dog majitelé rajhradského pivovaru a jeho sympatizanti. Na dotaz Marketing Journalu se snažil toto rozhodnutí obhájit mluvčí společnosti Trigema, Radek Polák: „Některé konverzační příspěvky na facebookové stránce si byly obsahově hodně podobné, což začalo čím dál více vzbuzovat dojem řízené negativní kampaně. Nechceme na Facebooku bojovat s těmi, kteří jsou vedeni myšlenkou, že žádné vinařství si nemůže dovolit tento zatím neregistrovaný brand na trh vůbec ani uvést."

Doplňujeme také oficiální vyjádření, které se objevilo na webu duckanddog.cz předtím, než tato stránka spojená s vinařským projektem také zmizela.

Podstata tohoto argumentu je založená na tom, že i stejné či částečně stejné názvy značek mohou na trhu koexistovat, aniž by si překážely, pokud se pohybují v jiných tržních segmentech a nekonkurují si. V určitých případech je to pravda, z českého prostředí uveďme třeba mléko či máslo Tatra a nákladní vozy Tatra.

Víno a pivo se sice prý nemají míchat, jedná se ovšem o alkoholické nápoje, které se často objevují na menu restauračních zařízení zároveň. Lze si tak jednoduše představit situaci, kdy si lidé na základě zkušenosti s vínem Duck & Dog objednají nebo neobjednají pivo se stejným názvem. A platit to může samozřejmě i naopak a také pro nákup lahví k pozdější konzumaci doma.

Návštěva k nezaplacení
Lidé z pivovaru Beerserker se i proto rozhodně nedomnívají, že je to v pořádku. Stejně tak prý neplatí, že by o existenci pivovaru lidé z Trigemy, potažmo z Vinařství Veselí nad Moravou, nevěděli. Spolumajitel pivovaru Beerserker, Pavel Machaň, k tomu uvádí:

„Pánové Gajošové se byli v létě 2017 u nás v pivovaru podívat. Předcházela tomu mailová komunikace, kdy se s námi chtěli sejít ohledně údajné dlouhodobé spolupráce."

Datum podání žádosti o udělení ochranné známky pak prý naznačuje, že o ni zažádali krátce po uvedeném setkání. Pavel Machaň poskytl Marketing Journalu screen mailové komunikace ze srpna 2017 s Martinem Gajošem, z níž je patrná snaha o setkání ze strany spoluvlastníka Vinařství Veselí nad Moravou. Argumenty, že tak o značce piva Duck & Dog nevěděli, se zdají jako chabé či dokonce lživé.

„Nedávno mě kontaktovali s tím, že se nějak domluvíme na spolupráci. Měl jsem pocit, že jim jde o to, abych stáhl podanou námitku proti zápisu. Mě ale poměrně vyvedlo z míry i to, že mezi oblastmi, pro které žádají o registraci ochranné známky, figuruje i výroba piva," dodává Pavel Machaň s tím, že o žádné jednání ani spolupráci nemá zájem do okamžiku, dokud společnost Trigema svou žádost o ochrannou známku nejprve nestáhne.

Redakce hovořila se spoluvlastníkem Vinařství Veselí nad Moravou Tomášem Zbořilem, který vysvětloval žádost o registraci v kategorii zahrnující výrobu piva tím, že jde spíše o dílo úředních možností. Chtějí prý také dělat mošt náležící mezi nealkoholické nápoje a právě ty jsou v možnostech žádosti o ochrannou známku v kategorii „(32) nealkoholické nápoje, pivo".

Zbořil dále hovořil smířlivěji s tím, že rajhradský pivovar používal značku dříve a budou to muset nějak reflektovat, mluvčí Trigemy a „projektu Duck & Dog" Mluvčí Richard Polák nicméně trvá na tom, že obě dvě značky nabízí něco jiného a mohou existovat zároveň. Ze všeho nejvíc to tak vypadá na dlouho trvající spor.

Speciální pivo a opera. Ústí slaví sté výročí republiky

Publikováno:před 13 dnyZdroj:Ústecký deníkAutor:Janni Vorlíček

Ústí nad Labem si celý rok připomíná 100. výročí založení Československa.
Oslavit 100. výročí vzniku republiky neopomenou ani Ústečané. Krom velkolepých hudebních představení, výstav nebo hraných rekonstrukcí se mohou těšit i na sto hektolitrů speciálního piva vařeného dle tradiční historické receptury. Ochutnat ho lze už tuto sobotu.

„Letos si připomínáme řadu významných, takzvaně osmičkových výročí. Ústí nezůstane pozadu, připravilo program k jejich připomenutí. Součástí je výroční 11stupňový speciál T.G.M., který vznikl ve spolupráci s pivovarem Na Rychtě. Kuchaři připraví i menu inspirované kuchyní první republiky,“ přiblížila mluvčí Ústí Romana Macová.

Výroční světlý ležák plzeňského typu bude k mání na Ústeckém pivním jarmarku malých a rodinných pivovarů. Čepovat jej budou nefiltrovaný a nepasterovaný. Vyznačuje se proto lehkým zákalem, způsobeným kvasinkami. Pivo má jemně nahořklou chuť, docílenou dvojnásobným chmelením aromatickým žateckým poloraným červeňákem.

„K letošnímu jubilejnímu výročí založení Československé republiky jsme chtěli uvařit také něco nového. T.G.M. je světlé, spodně kvašené, dobře uleželé a patří mezi středně silná piva,“ popsal ředitel pivovaru Jiří Šťovíček.

Oslavy by ovšem neměly být jen potěchou pro tělo, ale i pro ducha. Největší kulturní událostí tak nejspíš bude uvedení opery Libuše od Bedřicha Smetany s divou Evou Urbanovou v titulní úloze. Slavnostní předpremiéru chystá Severočeské divadlo na svátek sv. Václava 28. září, premiéru na 12. října.

„Nastudujeme ji jako jedni z mála v klasickém pojetí. Bez modernizujících prvků. K příležitosti, k níž ji připravujeme, se něco takového nehodí,“ řekl ředitel divadla Miloš Formáček s tím, že kostýmy a scénu připravuje výtvarník Josef Jelínek.

I na dalšího českého hudebního velikána pamatují. Slovanské tance Antonína Dvořáka totiž v divadle zazní 9. října v podání klavíristů Igora Ardaševa a Michala Maška, a to v druhé polovině koncertu. „Je to taková zajímavost, kterou doposud nikdo neuvedl. Střídání původních klavírních a orchestrálních verzí jako vzájemný dialog,“ přiblížil ředitel Formáček

Pivo s operou Libuše patří k největším lákadlům celoročních oslav. Řadit se k nim ale mohou i některé další akce, jež vyvrcholí v prosinci během adventu. „Oslavujeme připojení k Československu později, protože město se k republice připojilo až se zpožděním,“ popsal ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.

Narážel tím na vznik provincie Deutschböhmen, k níž se po rozpadu habsburské monarchie většinově německé Ústí původně připojilo. Součástí ČSR se stalo až ve středu 11. prosince 1918 po deváté hodině ráno, kdy státní svrchovanost převzal velitel československých vojenských oddílů major Hulík.

Právě na rekonstrukci této události se mohou v prosinci Ústečané těšit. Bude totiž součástí vánočních trhů. „Zároveň se chystáme odhalit pamětní desku na domě, kde sídlilo první československé vojenské velitelství,“ doplnil ředitel muzea.

První viditelná stopa Japonců v Prazdroji. Pivovar uvede rýžové pivo Asahi

Publikováno:před 13 dnyZdroj:iDNES.czBudvar

Ve vybraných českých restauracích bude od června možné ochutnat pivo Asahi Super Dry, vlajkovou loď japonské pivovarnické společnosti Asahi. Na český trh jej uvádí Plzeňský Prazdroj, jehož vlastníkem se koncern Asahi stal před rokem. Ležák s recepturou, která obsahuje rýži, donedávna vyráběl konkurenční Staropramen.

V Japonsku se pivo Asahi Super Dry prodává od roku 1987 a v současnosti je dostupné také v mnoha světových zemích. Ležák, jehož výroba podléhá japonským standardům vaření piva, proslavila chuť, kterou výrobci označují termínem „karakuchi“.

Ta vzniká díky technologii kvašení, která využívá ječný slad, nízkou teplotu, úplné prokvašení, dlouhodobé zrání a vynechává proces pasterizace. „Ležák Asahi Super Dry je uvařen tak, aby nabídl po napití říznou a osvěžující chuť, která v závěru přechází do velmi čisté chuti bez dlouhého doznívání,“ popisuje marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. „Věřím, že jej ocení i čeští milovníci piva, byť chutná výrazně jinak než tradiční český ležák,“ dodává.

Pivo s recepturou, jejíž součástí je i rýže, poprvé uvedla na trh japonská pivovarnická společnost Asahi. Firma v březnu 2017 převzala Plzeňský Prazdroj, který koupila společně s dalšími čtyřmi evropskými pivovary.

Prazdroj teď bude v tuzemsku distribuovat její značku Super Dry, která je jedním z jejich nejúspěšnějších produktů. V současnosti se tento ležák vyrábí v italském pivovaru Peroni, který je také součástí skupiny Asahi. Až do konce minulého roku jej na základě licenční smlouvy vařil pražský Staropramen.

Do nového ležáckého tanku ve sklepě Budvaru se vejde skoro půl milionu piv

Publikováno:před 13 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Jakub BartošBudvar

První tank o objemu 2 100 hektolitrů, tedy 420 tisíc piv, ve čtvrtek ráno zamířil do objektu nového ležáckého sklepa v Budějovickém Budvaru. Umístil ho tam jeřáb o nosnosti 350 tun. V průběhu nadcházejících týdnů jich v pivovaru nainstalují celkem 24. Výrobní kapacity pro dozrávání piva se tím zvýší o 20 procent.

Jen několik desítek centimetrů dělilo 12tunový tank od okolních zdí, když ho jeřábník střechou umisťoval do nového sklepa. Po několika minutách zmizel v objektu, kam během května zamíří přesně 24 tanků o objemu 2 100 hektolitrů a 10 tanků o objemu 244 hektolitrů.

„Tato technicky náročná operace je vyvrcholením téměř ročního úsilí stavbařů, kteří postavili novou chlazenou halu ležáckého sklepa přímo uprostřed komplexu dalších výrobních budov,“ uvedl ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Výrobní kapacity pro dozrávání piva se tím v národním podniku zvýší o 20 procent. Hodnota investice do nového sklepa a technologie je 250 milionů korun.

„Rozšíření ležáckého sklepa je součástí rozvojového plánu pivovaru, který byl zahájen v roce 2016. Několik důležitých projektů již bylo ukončeno. Od letošního dubna je ve zkušebním provozu automatizované logistické centrum v hodnotě 750 milionů korun,“ řekl Petr Samec, mluvčí pivovaru.

Nerezové tanky vyrobila společnost ZVU Strojírny Hradec Králové. Jsou přes 14 metrů dlouhé a jejich průměr je téměř pět metrů. „Cesta trvala 12 hodin a obešla se bez komplikací. Řidiči se nesetkají s žádným dopravním omezením,“ sdělil Martin Kovář, ředitel obchodní skupiny Potravinářské technologie.

Letos pivovar zahájí stavbu budovy pro novou stáčírnu lahví a výrobních kapacit pro hlavní kvašení. Poslední etapou rozvojového plánu je nová varna. Po dokončení všech naplánovaných investic za dvě miliardy se roční výstav pivovaru zvýší na dva miliony hektolitrů.


Létajícího chrousta či Starou školu ochutnáte na Letné

Publikováno:před 13 dnyZdroj:Metro.czAutor:Marek Hýř

Slepice, Chomout, Stará škola nebo Létající chroust. To je jen několik pivovarů, které budou ode dneška do 26. května čepovat své zlatavé moky v rámci Českého pivního festivalu na Letenské pláni. Desítky výhradně českých piv letos doplní speciální piva od takzvaných domovařičů.

Protože je v Česku pro doma uvařené pivo velmi přísná legislativa, připravil festival společný projekt s Cechem domácích pivovarníků a čtyřmi českými pivovary. Domácí sládci tak svá piva měli možnost uvařit v opravdovém pivovaru.

„Jsem hrdá na náš projekt Uvař si své pivo v pivovaru. Jeho prostřednictvím jsme čtyřem domovařičům splnili sen a návštěvníkům festivalu tak umožnili ochutnat další naprosto výjimečná piva,“ uvedla ředitelka festivalu Šárka Vávrová.

Kromě orosených ochutnávek se návštěvníci mohou také těšit na koncerty českých písničkářů, workshopy a výstavu fotografií Příběhy, která vypráví příběhy dvanácti osobností pivovarského světa. Také letos budou moci návštěvníci formou on-line hlasování zvolit tři nejoblíbenější piva festivalu.

Stokorunové vstupné zaplatí každý návštěvník jen jednou, se svou vstupenkou se může na festival libovolně vracet. Přesný program festivalu najdete na webu ceskypivnifestival.cz.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2018 10:006.247/6.247