Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Svijany i v obtížných podmínkách loňského roku rekordně zvýšil výstav

Publikováno:před 12 dnyZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Během dvaceti let samostatné existence se produkce pivovaru zvýšila 21krát až na loňských 638 399 hektolitrů piva

Pivovaru Svijany se i v dvacátém roce jeho samostatné existence dařilo. Celkem uvařil o zhruba dvě procenta více piva než v roce 2016 a s více než 638 tisíci hektolitrů zaznamenal další historický rekord. Výročí dvaceti let samostatné existence si ve Svijanech připomenou letos v dubnu.

„Byli jsme připraveni na to, že to bude velice tvrdý rok a že i na nás citelně dopadne souběh několika legislativních změn, s nimiž se muselo české pohostinství potýkat. Až do konce srpna jsme však vykazovali vyloženě mimořádné výsledky. O to větší šok nám pak připravilo září, kdy se poptávka skokově snížila až o pětinu. Začali jsme se pomalu smiřovat s tím, že možná teprve podruhé za posledních dvacet let nepřekonáme výstav z předchozího roku,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. „Pokles pokračoval i v říjnu, o celkově pozitivní bilanci se však nakonec postaraly poslední dva měsíce v roce. Díky nim jsme vyšli se ctí ze zatěžkávací zkoušky, které loni celý obor vystavily například elektronická evidence tržeb nebo zákaz kouření v restauracích.“

Celkem pivovar za celý rok uvedl na trh 638 399 hektolitrů piva. Na odbyt šlo vedle nejprodávanějšího Svijanského Mázu všech 13 svijanských piv včetně pěti speciálů. Podíl lahvového a sudového piva zůstal stabilní, rostl segment plechovkového piva. Šestinu z celkem tří milionů plechovek již pivovar stočil na své nové, na konci roku dokončené plnicí lince.

„Těžili jsme mimo jiné i z vysoké dynamiky předvánočního trhu. Třeba naše zvláštní edice piva ve vánočních obalech z obchodů zmizela během okamžiku,“ komentoval loňské výsledky Roman Havlík. „V neposlední řadě pak k celkovému nárůstu přispělo i zvýšení exportu; na zahraniční trhy jsme vyvezli téměř sedm procent naší produkce, zhruba o dva procentní body více než předloni.“

Stále vyšší oblibu svijanského piva během posledních dvaceti let Roman Havlík připisuje zejména tomu, že pivovar stále zůstává zcela věrný tradičním postupům výroby českého piva - dvourmutovému vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobému zrání piva v ležáckých sklepích. „Věřím, že z těchto kvalit budeme těžit i do budoucna. V příštím roce plánujeme, že by se výstav pivovaru měl přiblížit hranici 650 tisíc hektolitrů nepasterovaného piva. Současně budeme upevňovat i naši pozici největšího dodavatele speciálních piv pro český trh,“ uvedl dále Roman Havlík.

Připraveni na další růst
Po celých uplynulých dvacet let se pivovar cílenou investiční politikou průběžně připravoval na zvyšování výrobních kapacit tak, aby mohl zaručit naprosto stabilní charakter a kvalitu všech vyráběných piv. „Celou tu dobu jsme intenzivně a s předstihem investovali do rozšiřování kapacit a technologií, abychom i po více než dvacetinásobném nárůstu produkce dokázali vyrábět stále zcela stejné pivo jako dříve. Žádný kompromis v podobě náhrady klasického vaření a zrání ve spilce pro nás nepřicházel do úvahy. Nikdy bychom naše pivo neošidili a naši zákazníci to - zdá se – dokáží ocenit,“ komentoval loňský rekordní výstav svijanský sládek Petr Menšík. „A letos budeme v investicích samozřejmě pokračovat. Čeká nás mimo jiné rozšíření kapacity hlavního kvašení pomocí asi dvaceti otevřených spílečných kádí o celkové kapacitě 4400 hektolitrů, instalace nových kompresorů do strojovny a výměna vkladače a vykladače ve stáčírně lahví. Další investice budou směřovat do úseku filtrace piva a čistírny odpadních vod,“ dodal.

Zatím největší investici v celé novodobé historii pivovaru – novou stáčírnu plechovek, která za hodinu dokáže pivem naplnit až patnáct tisíc plechovek – pivovar uvede do plného provozu během prvního čtvrtletí letošního roku. Díky investičnímu počinu za více než 100 milionů Kč by měl v letošním roce dodat na trh čtyři miliony plechovek a v budoucnu do nich plnit až pětinu výstavu. Vlastní stáčírna by měla pivovaru otevřít také dveře pro další zvyšování exportu. „Nová stáčírna nám dává do budoucna nejen velkou obchodní, ale i technologickou výhodu. Všechny možnosti, které nám poskytuje, veřejnosti představíme na přelomu prvního a druhého čtvrtletí,“ doplnil Petr Menšík.

Oslavy 20 let v květnu
Na oslavu dvaceti let od okamžiku, kdy se 1. dubna 1998 novým vlastníkem upadajícího pivovaru s výstavem kolem 30 tisíc hektolitrů stala ryze česká společnost Pivovar Svijany, s. r. o., ve Svijanech na květen plánují Den otevřených dveří a bohatý kulturní program pro širokou veřejnost.

Tankový Pilsner Urquell v zahraničí

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České nápojePrazdroj

Milovníci tankového prémiového piva Pilsner Urquell si na své přijdou nejen v pivnicích a restauracích v Česku. V celkem devíti evropských zemích dohromady funguje již 88 tankových hospod a restaurací, které špičkový plzeňský ležák nabízejí. „Další tankovny budou přibývat i v následujících měsících,“ potvrzuje obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Nejvíce tankoven s ležákem Pilsner Urquell je na Slovensku – 42. Na tankový ležák lze zajít nejen v Bratislavě, ale i v řadě jiných měst – namátkou třeba v Košicích, Žilině, Popradu, Nitře, Trnavě, Trenčíně, Prešově nebo Piešťanech.

Na druhém místě je Velká Británie s celkem sedmnácti tankovnami, další dvě jsou v sousedním Irsku. Tankový Pilsner Urquell nabízí zejména hospody v Londýně, kde jich je hned devět. Další jsou například v Manchesteru, Liverpoolu, Leedsu nebo Edinburghu, obě irské pak v Dublinu. V Německu je sedm tankoven a to v Berlíně a Hamburgu, pět jich je v Rakousku (Vídeň a Graz) a Polsku (Varšava, Wroclav a Krakov). Další jsou pak v Itálii, Švédku a Maďarsku.

Export tankového piva do zahraničí zahájil Plzeňský Prazdroj již v roce 2009. Tehdy byly založeny první dvě tankovny nabízející Pilsner Urquell, a to v Bratislavě a ve Vídni.

Nad kvalitou piva v zahraničních tankovnách bdí tým plzeňských sládků. Na poslední inspekční cestě byl nedávno ve Velké Británii starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. „Britové jsou zvyklí zejména na svrchně kvašené pivo podávané téměř bez pěny. Žádají ale nové a zajímavé chutě a náš ležák čepovaný z tanku na jeden zátah s bohatou mokrou pěnu na povrchu je zde stále populárnější. Naše tankovny jsou téměř bez ustání v obležení hostů, což platí i pro další země,“ říká Václav Berka.

Tankové restaurace Pilsner Urquell mimo ČR



Maďarsko


1 Budapešť Anker’t Paulay Ede u.33
2 Budapešť Anker Anker Koz 1-3

Irsko


3 Dublin The Bridge 1859 13 Ballsbridge Terrace
4 Dublin Lemon and Duke 1 Royal Hibernian Way

Itálie


5 Řím Scholars Lounge Via del Plebiscito 101
6 Milan Cheers pub Via Casoretto 8
7 Bovoleno VR Bar San Pierino Via S.Pierino 70
8 Modena Mr Brown Via dei Gallucci 3

Německo


9 Berlín Klunkerkranich Karl Marx – Strasse 66
10 Berlín Stock und Stein Wuhlischstasse 43
11 Berlín Kohlenquelle Bezirk Pankow
12 Berlín Inselgarten Alt Treptow 6
13 Berlín Tanta Lizbeth Bezirk Friedrichshain Kreuzberg
14 Berlín Birgit und Bier Schleusenufer 3
15 Hamburk Wald Grossneumarkt

Polsko


16 Varšava Bohemia Jana Pawla 11 23
17 Varšava Ceska Chmielna 35
18 Varšava Aioli Mini Plac Konstytucji 5
19 Varšava Ceska Swidnicka 8A
20 Krakov The Tank bar Meiselsa 18

Rakousko


21 Vídeň Wirtshaus Sattel Freyung 6
22 Vídeň The Brickmakers Ale Zieglergasse 42
23 Vídeň It’s all about the meat Baby Franz Josef – Kai 3
24 Vídeň Badeschiff Donaukanal
25 Graz Propeller Zinzendorfgasse 17

Slovensko


26 Košice Pilsner Urquell Pub Námestie Osloboditel´ov 1
27 Košice Pub u Kohuta Hrnčiarska 23
28 Bratislava Orim Restaurant Saratovská 10/A
29 Bratislava Reštaurácia Alfa 1 Jiráskova 1
30 Bratislava U Smädného Mnícha Ľudovíta Fullu 1, Karlova Ves
31 Bratislava Hostinec U Deda Zálužická 49
32 Bratislava Kolkovna Restaurants River Park Dvořákovo nábrežie 10
33 Bratislava Piváreň U Bizóna Hraničná 825/2
34 Bratislava Kolkovna Eurovea Pribinova 8
35 Bratislava Mamut Pub Ferienčíkova 2372/13
36 Bratislava Randal Karpatská 3089/2
37 Bratislava Knajpa Černockého 2256/2
38 Nitra Irish Times Pub Kupecká 12
39 L. Mikuláš Route 66 Garbiarska 627
40 Trnava Piváreň Pilsner Urquell Šafárikova 16
41 Trnava Reštaurácia Relax Starohájska 6868/10
42 Senica Pivný Bar – Ag Play Janka Kráľa 727
43 Banská Bystrica Pilsner Restaurant Námestie SNP 17
44 Banská Bystrica U Richtára Námestie SNP 11
45 Malacky Plzeňská Reštaurácia Jesenského 3
46 Topoľčany Hospůdka u Švejka Nám. M. R. Štefánika 2/5
47 Nové Zámky Chilli Pub Svetozára Hurbana Vajanského 74
48 Galanta Piváreň Oáza Z. Kodálya 784/1
49 Prievidza Miki Bar – Pivárska Bašta Stavbárov 13
50 Prievidza Piano Club Energetikov 193/29C
51 Poprad Pizzeria Utopia Dostojevského
52 Poprad Piváreň a Reštaurácia Hodovňa 1. mája 215/5
53 Senec Country Saloon Slnečné jazerá – sever 2467
54 Š. Pleso Hotel Toliar Štrbské Pleso 21
55 Žilina Plzenská reštaurácia & pivárium Mariánske námestie 2
56 Partizánske UniSport Nitrianska 13
57 Trenčín Fontaine D´OR TN Štúrovo námestie 133/18
58 Trenčín Boston Pub Zlatovská 2175/20
59 Šamorín Koliba Dubová, Čilistov
60 Bojnice Piváreň Meridiana Prievidzská cesta 55
61 Bojnice Piváreň Meridiana 2 Prievidzská 1241/55
62 Piešťany Piváreň u Páva Sad A. Kmeťa 1806/9
63 Piešťany Piváreň u Čiernej pani Teplická 2283/44
64 Hlohovec Piváreň na Rinku Mútne 169
65 Zvolen Piváreň West E. P. Voljanského 1
66 Podhájska Gazdovský Dvor Termálna
67 Pezinok Charlie Urquell Pub Radničné námestie 4651/1

Švédsko


68 Stokholm Bar Central Skanegatan 83
69 Stokholm Bar Central Birger Jarlsgatan 41
70 Stokholm Ile Roi Usine Fleminggatan 7
71 Gothenburg Gyllene Prag Sveagatan 25

Velká Británie

72 Londýn White Horse 1-3 Parson’s Green
73 Londýn Strongroom 120 -124 Curtain Road
74 Londýn Draft House 14-15 Seething Lane
75 Londýn Draft House Chancery Lane
76 Londýn Draft House Old Street
77 Londýn Globe Moorgate
78 Londýn The Duck and Rice 90 Berwick Street
79 Londýn Pergola 5 Kingdom St,
80 Londýn Galvin Hop 35 Spital Square
81 Cambridge Grain and Hop 69-76 Regent Street
82 Leeds Headrow House Bramley’s Yard 19
83 York Star in the City Station Road
84 Manchester Albert Schloss 27 Peter Street
85 Manchester The Smokehouse and Cellar Lloyd Street
86 Manchester Cooper Hall Dale Street
87 Liverpool Porky’s Ski Hütte A 5038
88 Edinburgh Brewhemia 1A Market Street

Pivovar Svijany uvařil loni rekordních 637 500 hektolitrů piva

Publikováno:před 15 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany uvařil loni podle předběžných informací rekordních 637 500 hektolitrů piva. Je to zhruba o dvě procenta více než v roce 2016. Přes elektronickou evidenci tržeb (EET) a zákaz, který vykázal kuřáky z restaurací, stoupla meziročně výroba svijanského piva zhruba o dvě procenta. Navzdory všem překážkám to byl úspěšný rok, řekl mluvčí pivovaru Luboš Spálovský. Předloni dodal pivovar na trh 624 900 hektolitrů piva.

Podle ředitele pivovaru Romana Havlíka je znát, že lidé stále víc kupují lahvové pivo a pijí doma. Svijanský pivovar přišel se zavedením EET o desítky odběratelů a další se chystají ukončit podnikání kvůli zákazu kouření, život navíc hospodským komplikuje nedostatek lidí na trhu práce. „Někteří skončili, jiní zase otevřeli, ale celkově jich ubylo,“ uvedl Havlík. Přesto pivovar počítá i v letošním roce s dalším růstem výroby, přiblížit se chce hranici 650 000 hektolitrů.

Pomoci by měla i nová linka na stáčení piva do plechovek, kterou pivovar loni postavil. Investice zhruba za sto milionů korun je největší za posledních léta. Pivo v plechovkách prodává Pivovar Svijany od roku 2001, zatím si je ale nechával stáčet u externích dodavatelů. „Letos pivovar prodal tři miliony plechovek, z toho půl milionu už z vlastní linky,“ řekl Spálovský. Pro příští rok podle něj plánují ve Svijanech stočit do plechovek zhruba 20 000 hektolitrů piva, což představuje čtyři miliony půllitrových plechovek.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji, většinu své produkce prodá v Česku. Nová stáčecí linka podle Havlíka rozšíří možnosti prodeje do zahraničí. Plechovky jsou lehčím obalem než sklo, což znamená nemalé úspory na dopravě. Pivo v nich má navíc půlroční trvanlivost, zatímco lahvové jen tři měsíce. Na export šlo letos zhruba sedm procent produkce svijanského pivovaru. Nejvíc na Slovensko, pivovar vyváží i do Německa a Polska. „Do budoucna bychom chtěli vyvážet zhruba deset procent našeho výstavu,“ dodal Havlík.

Svijanský pivovar stále roste. Loni uvařil rekordních 637 tisíc hektolitrů piva

Publikováno:před 15 dnyZdroj:Liberecká drbnaAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany uvařil loni podle předběžných informací rekordních 637.500 hektolitrů piva. Je to zhruba o dvě procenta více než v roce 2016. Přes elektronickou evidenci tržeb (EET) a zákaz, který vykázal kuřáky z restaurací, stoupla meziročně výroba svijanského piva zhruba o dvě procenta. Předloni dodal pivovar na trh 624.900 hektolitrů piva.

Podle ředitele pivovaru Romana Havlíka je znát, že lidé stále víc kupují lahvové pivo a pijí doma. Svijanský pivovar přišel se zavedením EET o desítky odběratelů a další se chystají ukončit podnikání kvůli zákazu kouření, život navíc hospodským komplikuje nedostatek lidí na trhu práce. „Někteří skončili, jiní zase otevřeli, ale celkově jich ubylo," uvedl Roman Havlík.

Přesto pivovar počítá i v letošním roce s dalším růstem výroby, přiblížit se chce hranici 650 tisíc hektolitrů. Pomoci by měla i nová linka na stáčení piva do plechovek, kterou pivovar loni postavil. Investice zhruba za sto milionů korun je největší za posledních léta.

Pivo v plechovkách prodává Pivovar Svijany od roku 2001, zatím si je ale nechával stáčet u externích dodavatelů. „Letos pivovar prodal tři miliony plechovek, z toho půl milionu už z vlastní linky," řekl mluvčí pivovaru Luboš Spálovský.

Pro příští rok podle něj plánují ve Svijanech stočit do plechovek zhruba 20 tisíc hektolitrů piva, což představuje čtyři miliony půllitrových plechovek.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji, většinu své produkce prodá v Česku. Nová stáčecí linka podle Havlíka rozšíří možnosti prodeje do zahraničí. Plechovky jsou lehčím obalem než sklo, což znamená nemalé úspory na dopravě. Pivo v nich má navíc půlroční trvanlivost, zatímco lahvové jen tři měsíce.

Na export šlo letos zhruba sedm procent produkce svijanského pivovaru. Nejvíc na Slovensko, pivovar vyváží i do Německa a Polska. „Do budoucna bychom chtěli vyvážet zhruba deset procent našeho výstavu," dodal Havlík.

Pivovar Svijany uvařil loni rekordních 637.500 hektolitrů piva

Publikováno:před 16 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany uvařil loni podle předběžných informací rekordních 637.500 hektolitrů piva. Je to zhruba o dvě procenta více než v roce 2016. Přes elektronickou evidenci tržeb (EET) a zákaz, který vykázal kuřáky z restaurací, stoupla meziročně výroba svijanského piva zhruba o dvě procenta. Navzdory všem překážkám to byl úspěšný rok, řekl ČTK mluvčí pivovaru Luboš Spálovský. Předloni dodal pivovar na trh 624.900 hektolitrů piva.

Podle ředitele pivovaru Romana Havlíka je znát, že lidé stále víc kupují lahvové pivo a pijí doma. Svijanský pivovar přišel se zavedením EET o desítky odběratelů a další se chystají ukončit podnikání kvůli zákazu kouření, život navíc hospodským komplikuje nedostatek lidí na trhu práce. "Někteří skončili, jiní zase otevřeli, ale celkově jich ubylo," uvedl Havlík. Přesto pivovar počítá i v letošním roce s dalším růstem výroby, přiblížit se chce hranici 650.000 hektolitrů.

Pomoci by měla i nová linka na stáčení piva do plechovek, kterou pivovar loni postavil. Investice zhruba za sto milionů korun je největší za posledních léta. Pivo v plechovkách prodává Pivovar Svijany od roku 2001, zatím si je ale nechával stáčet u externích dodavatelů. "Letos pivovar prodal tři miliony plechovek, z toho půl milionu už z vlastní linky," řekl Spálovský. Pro příští rok podle něj plánují ve Svijanech stočit do plechovek zhruba 20.000 hektolitrů piva, což představuje čtyři miliony půllitrových plechovek.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji, většinu své produkce prodá v Česku. Nová stáčecí linka podle Havlíka rozšíří možnosti prodeje do zahraničí. Plechovky jsou lehčím obalem než sklo, což znamená nemalé úspory na dopravě. Pivo v nich má navíc půlroční trvanlivost, zatímco lahvové jen tři měsíce. Na export šlo letos zhruba sedm procent produkce svijanského pivovaru. Nejvíc na Slovensko, pivovar vyváží i do Německa a Polska. "Do budoucna bychom chtěli vyvážet zhruba deset procent našeho výstavu," dodal Havlík.

V Lomnici u Tišnova se znovu vaří pivo

Publikováno:před 16 dnyZdroj:tyden.czAutor:ČTKGenius noci

V Lomnici u Tišnova se téměř po sto letech znovu vaří pivo, dokonce ve stejném areálu. Někdejší tradici obnovili manželé Pavlišovi, kteří zřídili minipivovar v bývalé pivovarské stodole. Funguje od konce letošního roku, řekla Jana Pavlišová. Pivovar dostal název Genius noci.

"Nápad vznikl docela jednoduše. Manžel pořád dokola říkal, že jeho sen je mít minipivovar. Poslouchala jsem to docela často a v tomto baráku s takovou historií by byl hřích se do toho nepustit," uvedla Pavlišová. Podle ní myšlenku na minipivovar podpořila celá rodina, první várku v Lomnici uvařili letos koncem listopadu.

Manželé se o minipivovar starají ve volném čase, ani jeden se v řemesle nevyučil, takže fungují s podporou odborného garanta. Cílem je zaměřit se zejména na brněnskou klientelu, kde je zájem o pivo z minipivovarů velký. V regionu mají v Lomnici silnou konkurenci, protože v blízkém Tišnově jsou už tři minipivovary a další je v Doubravníku nebo Senticích.

"Je fajn, že se vrací trend, že v každém městě je minipivovar. Teď už je to jen o tom, abychom se všichni uživili," říká Pavlišová.

V Lomnici se pivo vařilo už koncem 16. století. Většinu doby pivovar s místním zámkem patřil uherské šlechtické rodině Serényiů. Štít starého pivovaru je od roku 1856 ozvláštněn dílem sochaře Josefa Břenka, a to romantickou sochou pivního krále Gambrina s korblíkem v pravé ruce a sladovnickým znakem u nohou. Pivovarskou budovu modernisticky zvýrazňuje zachovalý hvozd s vročením 1913 a malým kamenným erbem rodu Serényiů ve štítě. Na začátku 20. století hrabě Otto Serényi areál prodal brněnskému pivovaru. V Lomnici se průmyslově přestalo vařit pivo v roce 1922. O tři roky později objekt odkoupil Alois Buchta, pradědeček současných majitelů Pavlišových, aby sem přesunul zavedenou truhlářskou dílnu.

Na jižní Moravě je už více než 50 minipivovarů a řada z nich vzniká zejména v posledních letech. Velký boom je zejména v okolí Brna a na Tišnovsku. V samotném Tišnově za poslední dva roky vznikly už tři minipivovary a další se chystá v Předklášteří. Většina provozovatelů se konkurence příliš neobává.

Tuny pečiva řetězce neprodají. Posloužilo pro výrobu piva

Publikováno:před 17 dnyZdroj:E15.czAutor:Barbora PánkováZemědělská fakulta JCU

S netradičním využitím pro neprodaný chleba, který řeší většina řetězců, přišla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Z druhu Šumava uvařila dvě stě litrů světlého ležáku.

Chleba, který univerzitě darovaly řetězce Albert, Macro a Tesco, nahradil jednu třetinu prvotní suroviny pro výrobu piva, tedy sladu. To znamená, že chleba tvořil deset kilogramů a zbývajících dvacet kilogramů připadlo na naklíčené a usušené obilné zrno, ze kterého se slad dělá. Obtížnější na celém procesu trvajícím šest týdnů ve srovnání s tradičním postupem byla pouze příprava samotného chleba. „Tu surovinu jsme museli nadrtit na velmi malé části,“ řekla pro deník E15 Monika Březinová ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Recept si univerzita upravila z anglického originálu, který obsahuje toastový chleba. S nápadem ji oslovila česká pobočka evropské iniciativy Efficient Consumer Response usilující o pružnější reakci na poptávku a udržitelný rozvoj.

Podle Březinové se jedná v rámci střední Evropy o ojedinělou praktiku, jejíž historie sahá až do Mezopotámie před čtyřmi tisíci let. „V Anglii je to běžnější praxe než u nás. V Polsku a Rakousku to nedělají. Na Slovensku možná,“ uvedla. Pivo z chleba vaří například britská společnost Toast Ale. Recept chtějí Portugalci O komerční využití v Česku zatím investoři podle Březinové neprojevili zájem. Výrobu chlebového piva z přebytků ale chce zkusit portugalský řetězec Sonae. „Je to zatím v jednání,“ uvedla pedagožka z Jihočeské univerzity. „Recept poskytneme zdarma. Ten původní jsem také dostali zdarma,“ dodala. Nezájem řetězců v Česku vysvětluje Březinová tím, že potraviny jsou zvyklé darovat. Tesco, Makro a Albert uvedly, že spolupracují s potravinovými bankami. „Neprodané potraviny, které naopak už nesplňují nároky na konzumaci, darujeme zoologickým zahradám,“ doplnila mluvčí Alberta Barbora Vanko. Mluvčí Tesca Václav Koukolíček zmínil také myslivecké spolky.

Přesto jako odpad skončí poměrně velké množství. Tescu za období od února 2016 do února 2017 zbylo 13,9 tisíce tun potravinového odpadu po odečtení darů, z toho pečivo tvořilo hned po ovoci a zelenině největší část - více než čtyři tisíce tun. Makro a Albert přesné údaje o odpadu na dotaz E15 neuvedly. Ročně připadne na osobu podle údajů Českého statistického úřadu 173 kilogramů potravinového odpadu. Situace se ale podle ředitele odboru zemědělství ČSÚ Jiřího Hrbka zlepšuje. „Prodávají se například menší balení. Lidé se navíc tak nepředzásobují jako v minulosti,“ uvedl pro E15.


Pod belgickým městem vede pivovod. Systém v Bruggách je světový unikát

Publikováno:před 17 dnyZdroj:Refresher.cz

V počátku bláznivá myšlenka se stala realitou. V Bruggách tak vznikl opravdový unikát, pivovod vedoucí pod historickým centrem.

V minulých letech se objevovaly informace o tom, že středověké město Bruggy plánuje vybudovat pivovod. Ten se už mezitím podařilo zprovoznit, reportáž o něm nedávno přinesla i RTVS.

Jak vysvětlil Frederik Verstringe, provoz v historickém centru města přivedl pivovarníky k zpočátku bláznivému nápadu – vybudovat pivovod. Ten propojuje pivovar De Halve Maan se vzdálenější stáčírnou a nejenže usnadňuje život a práci, ale je také velkou atrakcí. Asi nikdo jiný si totiž nemůže říci, že kráčí po dlažbě v historických uličkách, pod kterou proudí tisíce litrů piva. To Bruggám dodává ještě přitažlivější atmosféru.

Jak dále řekl pro RTVS Frederik Verstringe, pivovarníci nechtěli odejít z centra a zejména pivovaru, který pochází ještě z roku 1856. „Nechtěli jsme opustit centrum města, protože je tu už jen jediný pivovar, který zůstal,“ řekl sládek.

A přestože by jejich přestěhování se mimo centra, do stáčírny, stálo méně peněz, s pivovodem to riskli. A nelitují. Na chuti piva se to prý nijak zvláštní neprojevuje. Pivovod oceňují i ostatní lidé žijící či pracující v centru, a to zejména kvůli tomu, že tam již nemusí manévrovat nákladní auta, což bylo v rámci historických uliček nepraktické i nepříjemné.

Pivovod stál čtyři miliony eur (102 milionů korun) a díky němu se podaří za hodinu naplnit 12 000 lahví, dodává RTVS. Peníze na něj se podařilo sehnat i pomocí crowdfundingové kampaně.

Finové si budou moci volně koupit silnější pivo, policie má obavy

Publikováno:před 18 dnyZdroj:České novinyAutor:ČTK

Finsko, které podobně jako ostatní severské země reguluje přístup k alkoholickým nápojům, od 1. ledna umožní nákup silnějších piv i mimo obchody státního monopolu Alko. Prodejny Alko, kde jsou k dostání vína a lihoviny, navíc prodlouží otevírací dobu. Na změny, ze kterých mají mnozí Finové radost, s obavami hledí ministerstvo vnitra. To totiž předpokládá, že uvolnění pravidel vyústí ve větší počet alkoholových deliktů. Ministerstvo kvůli tomu zvažuje posílit stav policie o 200 nových příslušníků, uvedla finská televize YLE.

Zákon, který parlament schválil před týdnem a finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek podepsal, představuje pro Finy zásadní změnu. Podle dosud platné právní normy platí, že ve Finsku není v obchodech s výjimkou Alka možné koupit pivo či jiný alkoholický nápoj s obsahem alkoholu vyšším než 4,7 procenta. Od ledna se ale limit zvýší na 5,5 procenta.

V supermarketech, večerkách či čerpacích stanicích tak bude k dostání nejen více piv, ale také silnější cidery či různé míchané alkoholické nápoje.

Obchody se zásobováním pivy a dalšími dosud zapovězenými alkoholickými nápoji začaly, jakmile Niinistö zákon podepsal, legální prodej ale bude zahájen až od ledna. Prodejci podle YLE pracují přesčas, aby se na novinku připravili. Připravuje se i pivovar Sinebrychoff, který je jedním z největších finských výrobců alkoholických nápojů a mezi jehož značky patří ve Finsku populární piva Koff a Karhu.

Nový zákon vítají i minipivovary, které budou moci prodávat své výrobky s méně než 12 procenty alkoholu přímo zákazníkům.

V březnu pak Finy čeká ještě jedna novinka, a to prodloužená otevírací doba barů a hospod, které budou moci podávat tvrdý alkohol až do čtvrté hodiny ranní. Bary také budou moci propagovat slevové akce na konzumaci alkoholu.

Liberalizaci přístupu alkoholu ve Finsku doprovází zvýšení daní na tyto produkty. Vyšší zdanění dolehne především na pivo, cidery a víno, uvedla televize YLE s tím, že podle propočtů zdraží láhev středně silného piva o sedm centů (necelé dvě koruny). Zvýšení daní má podle představ zákonodárců Finy přimět k nižší spotřebě alkoholu a také vyrovnat očekávaný pokles výnosů prodejen Alko, které již nebudou mít na silnější piva monopol.

Ministerstvo vnitra očekává, že uvolnění prodeje alkoholu i přes vyšší zdanění povede k vyšší spotřebě, a to nejen doma, ale také na ulicích, kde pak hrozí více alkoholových deliktů, obzvláště nad ránem a o víkendech. Ministryně vnitra Paula Risikkoová k tomu uvedla, že policisté proto dostanou dodatečné školení. Varovala také, že zvýšení případů rušení veřejného pořádku jen o několik málo procentních bodů si vyžádá investici k zajištění bezpečnosti ve výši deset až 15 milionů eur (až 383 milionů korun).

Za plzeňský ležák můžeme vděčit Jihoameričanům.

Publikováno:před 20 dnyZdroj:extraStory.cz

Češi nejraději pijí ležák, a tak není divu, že tvoří 97 % produkce piva v České republice. Spodní kvašení je ovšem bavorským vynálezem, který se v Čechách plně uplatnil až v 19. století, hlavně založením Prazdroje v roce 1842. Kořeny ležáků však hledejme mnohem dále v čase i prostoru. Stopy po pivovarských kvasnicích, na kterých stojí pivní ležák, se totiž našly až v Jižní Americe, kde jich k výrobě alkoholických nápojů používali minimálně o dvě stě let dřív než ve střední Evropě.

Byli to Němci a Češi, kteří v 15. století začali kvasit pivo ve studených sklepeních. Zprvu ho tam chtěli jen skladovat, ale všimli si, že i při nízkých teplotách pivo dále kvasí a tvoří silný alkoholický nápoj, který je jemnější chuti a světlejší barvy. Dali tak světu ležák, který je dnes nejrozšířenějším a komerčně nejdostupnějším pivem na světě. Toto pivo je spodně kvašené a po procesu kvašení měsíc a déle leží (od toho označení ležák).

Ležák fermentuje při nízkých teplotách díky speciálním pivovarským kvasinkám, které mnohem lépe odolávají chladu. Nedávno se našel nejstarší doklad o využívání těchto kvasinek při výrobě alkoholických nápojů. Nikoliv ovšem ve střední Evropě, která je považována za kolébku ležáků, ale v daleké Patagonii. V lesích u hranic Chile a Argentiny objevil Alberto Perez z Katolické univerzity v Temuco keramické nádoby z doby před 1000 lety. Při analýze nádob byly na keramice detekovány stopy po kvasinkách druhu Saccharomyces eubayanus. Podle Pereze se jedná o vůbec první archeologický nález této kvasinky a nejstarší doklad toho, že byla využívána k výrobě alkoholu.

Genetici vědí od 80. let minulého století, že kvasinka používaná pivovarníky k výrobě ležáku, Saccharomyces pastorianus, je hybridem dvou druhů kvasinek – Saccharomyces cerevisiae, používané k výrobě anglických svrchně kvašených piv (ale), a nějakého dalšího neidentifikovaného organismu. Avšak teprve před několika lety vědci identifikovali tuto kvasinku, která dostala název Saccharomyces eubayanus. Objevili ji na kůře pabuků v lesích v Patagonii, ne příliš vzdálených od místa nálezů zmíněných keramických nádob.

Od té doby byla kvasinka Saccharomyces eubayanus nalezena také v Číně, Severní Americe a na Novém Zélandě, ale není jasné, jak se dostala v 15. století do Německa. Pokud pochází z amerického kontinentu, byl by její příchod do Evropy poněkud uspíšený vzhledem k datu objevu Ameriky. Někteří vědci se proto spíše přiklánějí k verzi, že zřejmě připutovala z Číny po Hedvábné stezce.

V každém případě nedávný nález 1000 let starých nádob naznačuje, že Jihoameričané začali vyrábět alkoholické nápoje s použitím kvasinek Saccharomyces eubayanus přinejmenším o 200 let dříve než Evropané. Možná se jedná o případ, kdy dva lidé na různých místech dostanou stejný nápad, aniž o tom vědí. Možná ale také vynalézavým jihoamerickým pivovarníkům můžeme my Češi vděčit za zrod dnes tak oblíbeného ležáku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.01.2018 16:045.900/5.900