Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar? Ne, jenom pivo. V Braníku to dál chátrá

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Metro.czAutor:Filip JaroševskýZemský

Dominikánský dvůr v Braníku je i po letech stále ruinou. Podle místních chce nájemce jen vydělávat.

Chátrající Dominikánský klášter v Braníku má již třetím rokem nového nájemce. Svou domovskou základnu si tu zbudoval Zemský akciový pivovar, který zde za dobu svého působení rozjel provizorní hospůdku, ve které točí své pivo, pořádá slavnosti malých pivovarů, divadla či využívá prostory jako sklad.

Podle místního Spolku Náš Braník je ale staronový nájemce pro barokní památku doslova pohromou. Nejenže zde za dobu svého působení neučinil jedinou viditelnou opravu, podle členky spolku Petry Handlové navíc škodí celé čtvrti.

„Zemský pivovar se snaží stát součástí Braníka, ale jen do té míry, kdy může vydělávat. Ve dvoře je upraven pouze vnitřek, kde funguje zahrádka. Co se týká zahájení jakýchkoliv prací, neprobíhá nic. Naopak zde proběhly akce, po kterých zbyl velký nepořádek v celém Braníku,“ řekla Handlová.

Špatné zkušenosti Branických popisuje také Michaela Svobodová, která v Braníku žije. Podle ní pivovar nedodržel žádnou z podmínek nájemní smlouvy, kterou před lety s radnicí uzavřel. „Vydělávají pouze peníze a Dominikánský dvůr nadále chátrá,“ dodává Svobodová.

Zástupci Zemského pivovaru kritiku místních odmítají. Podle akcionáře Pavla Kučery je problém pouze v neinformovanosti některých obyvatel. „Vždy jsme jasně veřejně deklarovali a od té doby mnohokrát opakovali, že v prvních letech se nic neuvidí, jelikož naprostá většina prací je administrativního, projektového a přípravného charakteru,“ vysvětluje Kučera.

Podle Kučery už padlo na opravy a dočasnou hospůdku postavenou ve dvoře ze stavebních buněk sedm milionů. „Nyní máme vyjádření nebo předběžné vyjádření většiny dotčených orgánů. Zevrubný přehled o stavu projektu s trochou štěstí bude více vidět v příštích měsících,“ dodává.

Kritice čelí také místní hospůdka. Často bývá zavřená. „Praha zažívá rekordně nízkou nezaměstnanost a zkrátka nejsou lidi. Například ve středu bylo opět na den zavřeno, protože byť konečně máme jednu barmanku, řešila neodkladnou závažnou rodinnou situaci. V takových případech hospůdku na den raději zavřeme,“ vysvětluje Kučera.

Pivovar Kuchlbauer s unikátní Hundertwasserovou věží vás nadchne!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:QAP.cz

Zhruba dvě hodiny jízdy z Plzně a jste tam. V pivovaru, který je výjimečný nejen tím, že se specializuje na weissbier. Pivovar Kuchlbauer, to je místo, které vás nadchne. Majitel je totiž milovník umění, a tak tu vznikla jedinečná věž dům umění.

Pivovar Kuchlbauer‘s Bierwelt najdete v městečku Abensberg mezi městy Regensburg, München a Ingolstadt.

„Specializujeme se na pšeničná svrchně kvašená piva tzv. Weissbier, vaříme šest různých druhů tohoto piva. Tradice vaření piva je už od roku 1300, jde o devátou rodinnou generaci,“ říká Tereza Schmid z pivovaru Kuchlbauer.

Díky majiteli se tu netradičně a hodně zajímavě kombinuje pivovarnictví s uměním. „Majitel chtěl zprostředkovat něco nevšedního, nechal vystavit 35 metrů vysokou věž navrženou světoznámým architektem Friedensreichem Hundertwasserem, ta je symbolem celého pivovaru,“ popisuje Tereza Schmid.

Věž měla být původně vysoká celých 70 metrů. Převyšovala by ale věž kostela. „To se u nás nesmí, nová stavba nemohla být vyšší než věž kostela,“ vysvětluje Tereza Schmid, proč nakonec došlo ke snížení věže.

Pivovar ročně produkuje 100 tisíc hektolitrů piva. V Bavorsku tak patří mezi střední pivovary, díky unikátní věži a domu umění ho ale navštěvují lidé z celého světa.

Věž můžete projít celou, dostat se až do její špičky. Pro české skupiny zajišťuje pivovar dokonce prohlídky v češtině. Kromě věže se tu mohou pochlubit i výjimečným domem umění.

„Zakoupili jsme vilu a udělali z něho dům umění, kde je mimo jiné i jedinečná stálá expozice o rakouském umělci Friedensreichu Hundertwasserovi,“ popisuje Tereza Schmid.

Dům umění Abensberg je otevřen denně a jeho prohlídka je díky malým trpaslíkům, kteří expozicí provázejí velmi zajímavá i pro děti.

K pivu patří i dobré jídlo. I tady se hodně dobře najíte, například na letní zahrádce u věže nebo v pivovarském hostinci. A pokud chcete prozkoumat i okolí, které za to určitě stojí, můžete se přímo v Abensbergu ubytovat. Vyrazit pak můžete i například na 7 kilometrů vzdálenou Dunajskou soutěsku u kláštera Weltenburg nebo do Ingolstadtu za historií, vozy Audi nebo na nákupy či poznat historický Regensburg ležíci kilometrů odsud.

Jedenáct stupňů a sedmero chmelů. Ve Staropramenu vaří netradiční jedenáctku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ŽENA-IN.czStaropramen

Může se zdát, že je jedenáctka „pouze“ něco mezi desítkou a dvanáctkou, jinak že se od těchto piv ale příliš neliší. Může to tak být, ale nemusí. Právě trochu jinou cestou se rozhodli jít v roce 2010 ve Smíchovském pivovaru. „Pokud bychom vzali stejnou recepturu, ale pouze upravili stupňovitost Staropramenu Výčepního a Ležáku, vzniklo by pivo sice kvalitní, ničím by ale nad ostatními nevyčnívalo. To nám přišlo málo,“ říká sládek Jan Špaček, který za recepturou Jedenáctky stojí.

Klíč k jedinečné Jedenáctce se ukázal být skrytý v surovinách. Už při přípravě první várky použili na Smíchově sedm druhů chmele a hned tři druhy sladu: český, bavorský a karamelový. A právě netradiční použití karamelového sladu při přípravě světlého ležáku dělá ze Staropramenu Jedenáctky originální a výjimečné pivo. Jedenáctka je navíc připravena metodou čtyřnásobného chmelení, která je pro Staropramen typická.

Vzniklo pivo, které zaujme svojí nádhernou sytou barvou. Když si k němu přivoníte, ucítíte nejprve chmelové aroma doprovázené jemnou karamelovou vůní, která ale oproti tmavým nebo polotmavým pivům není dominantní. Ve chvíli, kdy Jedenáctku ochutnáte, vnímáte nejdříve lehký karamelový nádech, na který navazuje jemný a nevtíravý hořkosladký „dojezd“. Ten povzbuzuje k dalšímu napití.

„Karamelové slady se běžně používají na polotmavá a tmavá piva. Pokud se sladu ve spojení se světlým pivem ale použije jen málo, dodá mu zajímavou chuť a vůni, už však tolik neovlivní barvu. Navíc fakt, že se v případě Staropramenu Jedenáctky stále pohybujeme v kategorii světlých piv, mnoha zákazníkům vyhovuje, protože pivopolotmavá piva už jsou na ně příliš chuťově výrazná,“ dodává sládek Jan Špaček.

Staropramen Jedenáctka se v roce 2015 stala vítězem degustační soutěže České pivo vyhlašované Českým svazem pivovarů a sladoven a potvrdila tak své výsadní místo v segmentu jedenáctistupňových piv. Už rok po svém uvedení na trh totiž získala první cenu v kategorii jedenáctistupňových piv na soutěži Pivní pečeť.

„Češi čím dál častěji sahají po ležácích (jedenáctkách a dvanáctkách). Zatímco ještě v roce 2007 v 64 % případů zvolili výčepní piva a pouze v 33 % ležáky, v roce 2015 byl už poměr vyrovnaný 47,2 % ku 46,6 %. Zbylých 6,2 % pak tvoří různé pivní mixy, speciály a piva nealkoholická. I tento segment rok od roku roste, za čímž stojí nejen vznik minipivovarů, které se na vícestupňová piva často specializují, rostoucí nabídka velkých pivovarů, ale především fakt, že konzumenti jsou více otevření zkoušet v pivním světě nové chutě,“ vysvětluje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Krásně načepované pivo musí stát 30 až 40 korun, tvrdí sláde

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Má-li mít pivní kultura v hospodách solidní úroveň, musí stát půllitr piva minimálně třicet korun. O tom je přesvědčen Zdeněk Baszczyňski, obchodní sládek pivovaru Radegast, ve kterém začal svoji profesní cestu již v roce 1972. Mezi hospodskými se pohybuje prakticky denně. Radí jim, jak zvyšovat kvalitu čepování piva a zároveň nepáchat ekonomické harakiri.

Jak vaše práce vlastně vypadá v každodenní praxi?
Mojí náplní práce je to, aby se úroveň našich provozoven, ať už v Ostravě, Brně, Zlíně nebo Olomouci, zvedala. Jsou to stovky hospod či restaurací, které prošly naší školou čepování piva. Kromě toho se aktivně podílíme i na otevírání nových podniků, jako je třeba nová Radegastovna v Havířově, kde jsme personál školili, aby věděl, jak má vypadat kompletní péče o pivo. To je ve zkratce moje práce, která by se měla promítnout v úrovni čepování piva a lidi následně oslovit tak, aby pro ně návštěva hospody byla kvalitním zážitkem.

Spíše než na pivu samotném záleží hlavně na snaze a šikovnosti personálu, nebo ne?
Určitě. Pořád je to o hospodském nebo sympatické obsluze, která vás přivítá vřelým pozdravem a zeptá se vás, co si dáte. Už jen to je pro mnoho lidí důvod, aby přišli na pivo znovu. Takže je to i o komunikaci a umění lidem nabídnout něco víc. O tom se s hospodskými neustále bavíme a snažíme se je vést k vyšší kultuře čepování. Přání dostat krásně načepované pivo zní banálně, ale v praxi je to o lidech, kteří se k tomu staví různě. Záleží na rukou a srdci člověka, který by svoji práci měl dělat s láskou. Za takovými hospodskými a výčepními pak lidé chodí. Jsou to jejich modly, od kterých vždycky dostanou to svoje pivo.

Přesto v posledních letech spotřeba piva čepovaného v hospodách klesá a více se pije lahvové. Čím to je?
Berte to, prosím, s nadsázkou, ale mohou za to ženy (směje se), respektive strategie koupit muži za pár korun lahváče, aby ho vypil doma na gauči nebo v garáži. Je jasné, že pivo načepované vzorově musí stát 30 až 40 korun, aby hospoda mohla fungovat. Samozřejmě, že je to otázka individuálního výběru, kultury a zážitků, za které lidé mohou utrácet jen podle svých představ a možností.

Dá se obecně říct, jaká je vlastně pivní kultura v našem kraji?
Opět je to otázka toho, co kdo chce. Jsme ale kraj rázovitý, takže spousta pivařů chce jenom pivo „s čepicí a dírkou“ v pěně. Osobně preferuji čepování „šnyta“. Můžeme ho nazvat v podstatě degustačním pivem, kdy se do velké sklenice čepuje v poměru třetina pivo, třetina pěna a třetina místa ve sklenici. Klasické hospody běžně mívají „šnyt“ či „mlíko“, což je pivo s hustou nasládlou pěnou, v nabídce jako malé pivo. Jinak v rámci osvěty se snažím hospodským vysvětlovat, že pivo se čepuje vždy lehce pod míru a ne na míru. Ono to jednak opravdu, jak se říká, dojde a potom jde taky o ekonomiku hospody. Pokud její majitel chce ze sudu skutečně vyčepovat sto piv, musí to tak být.

Můžete na základě svých letitých zkušeností konstatovat, že se pivní kultura, a to nejen na Ostravsku, zvedá?Ano, zvedá se, ale znovu opakuji, že je to především o personálu, který by měl chápat, že lidé jdou za zážitkem. Nejde o to dát jim pivo za 24 korun, ale něco navíc. Stále častěji chtějí prostředí, kde nebude nakouřeno a pochopitelně chtějí vždycky dobré pivo. Trend je takový, že mnozí zkusí nějaký speciál, ale typický pivař se pak znovu vrátí ke své desítce nebo dvanáctce, za kterou dá život. V případě celé severní Moravy je to Radegast pana sládka Jaromíra Franzla. To on udělal ten skvost, kterým jsme odkojeni.

Nejlevnější pivo ze světových metropolí je v Praze. V Norsku stojí sedminásobek

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iHNED.czAutor:Přemysl Danda

● Podle nejnovějšího průzkumu Deutsche Bank má Česko nejlevnější pivo ze světových metropolí, půllitr piva stojí v Praze v průměru 1,3 dolaru (31,9 korun).
● Nejdražší pivo je v Norsku a Singapuru, kde je půllitr za více než 9 dolarů.
● V Česku se loni zvýšila spotřeba piva o 200 tisíc hektolitrů piva než minulý rok.

Půllitr piva stojí v Praze v průměru 1,3 dolarů (31,9 korun). V Česku je tak nejlevnější pivo ze světových metropolí, vyplývá z nejnovější analýzy německé Deutsche Bank. Naopak nejdražší pivo na světě je v norském Oslu, kde průměrná cena je 9,90 dolarů (zhruba 240 korun).

Pro milovníky piva jsou cenově velmi přijatelné destinace i Portugalsko a Jihoafrická republika, kde za půllitr zaplatí pod dva dolary. V další evropské pivařské velmoci v Belgii stojí půllitr 4 dolary. Naopak výrazně nejdražší je norské Oslo a Singapur, kde zákazníci za zlatavý mok zaplatí v průměru přes devět dolarů.

Nejvíce zlevnilo meziročně pivo v Malajsii, která snížila průměrnou cenu piva o 1,3 dolarů (zhruba 32 korun). Ve Španělsku a Japonsku klesla cena o 1,2 dolarů (téměř třicet korun). Naopak nejvíce zdražili pivo v Brazílii a Bostonu. Mezi americkými městy je nejdražší pivo v New Yorku a Bostonu, kde je cena přes 7 dolarů. Analytici přitom porovnávali čistě jen cenu nápojů, nikoliv výdělky obyvatel.
Češi uvařili nejvíce piva v historii

Úměrně rekordně levnému pivu narostla v Česku po dvou letech i jeho spotřeba. Češi loni vypili 16,4 milionu hektolitrů piva, což je o 200 tisíc hektolitrů více než minulý rok, vyplývá z údajů Českého svazu pivovarů a sladoven. Češi si tak s průměrnou roční spotřebou 140 vypitých litrů na osobu drží s náskokem světové prvenství.

Větší množství piva uvařily také české pivovary. Oproti roku 2015 vzrostla jejich výroba o téměř dvě procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů. "Po dlouhé době se nám povedlo, že objem produkce piva vzrostl nejenom díky exportu, ale i díky spotřebě v Česku," uvádí František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Zároveň vzrostl počet minipivovarů v Česku na 350, jejich podíl na objemu výroby se pohybuje kolem 1.5 procenta.

Daří se i exportu. Pivovary v roce 2016 vyvezly o 4,5 procenta piva více než v předchozím roce. Nejčastěji produkce mířila do Německa, Slovenska, ze zemí mimo EU do Ruska, Jižní Koreji a USA. Česká republika loni vydělala na spotřební dani z piva 4,8 miliardy korun.

Jak se pivo v Plzni pilo před více než 100 lety? Prozradí od výstava o hospodách

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Region Plzeň

Nejstarší exponáty mají přes 100 let a dokladují historii plzeňských hospod, hotelů a hostinců, které stály na začátku úspěšného příběhu a slavné historie plzeňského piva.

„Výstava o plzeňských hospodách nás pomocí dobových fotografií a autentických předmětů přenese do doby konce 19. a počátku 20. století, první světové války i první republiky. Lze se tak vcítit do společenského života v Plzni v té době, nasát atmosféru dobových výletních hostinců, vináren, kaváren, hotelůz pohledu hostinských i štamgastů,“ doplňuje autorka výstavy Markéta Maškovská, která vydala knihu Staré plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni jedlo, pilo a veskrze dobře žilo.

Mezi exponáty vystavenými v muzeu je řada zajímavostí ze soukromých sbírek plzeňských sběratelů, kteří je darovali či zapůjčili v rámci výzvy všem milovníkům plzeňského piva. „Získali jsme tak nových 316 kousků. Nejhodnotnějšími předměty jsou sklenice s malovaným logem Pilsner Urquell z 20. let minulého století nebo sbírka nádobí z historické hospody U Knoblochů nebo z restaurace Elektra. K Výzvě se přidali i zaměstnanci Plzeňského Prazdroje. Věříme, že tak přenecháme budoucím generacím cenné podklady o naší pivní kultuře,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Expozici v Pivovarském muzeu v Plzni doplňují panely s příběhy významných plzeňských hospod a hotelů, které čepovaly pivo Pilsner Urquell v minulosti a čepují ho i dnes, na nádvoří pivovaru. Menší část výstavy se bude odehrávat ve vybraných plzeňských hospodách jako je restaurace a penzion U Salzmannů, Sedmý nebe Morávka, Na Parkánu, Restaurace Žumbera, hotel Central, Lobkowický šenk Řemenda, Restaurant U Malické brány, Jazz Rock Dominik Café, restaurace Belvedére, Švejk restaurant a pension Tivoli, kde se hosté dozvědí o historii a pohostinské tradici každého z podniků.

Akce v rámci výstavy:
•12. května 2017 v 17:00 - slavnostní vernisáž na nádvoří pivovaru zdarma za účasti Jakuba Kořínka, Katky Misíková a Ivan Hlas Tria, na programu budou i soutěže o pivní ceny

•7. června a 20. září od 16:30 hodin - ve spolupráci s Knihovnou města Plzně čtenářská odpoledne s autorkou výstavy Markétou Maškovskou v Pivovarském muzeu v Plzni

Výstavu připravil Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Archivem města Plzně. Výstava probíhá na nádvoří pivovaru do září, v pivovarském muzeu a v tradičních plzeňských hospodách pak do konce roku. Další podrobnosti o výstavě Plzeňské hospody najdete na www.prazdrojvisit.cz

Kde je pivo nejlevnější? Norové mohou Čechům závidět

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Analytici Deutsche Bank zkoumali ceny piva ve světových metropolích. Nejlevnější je podle jejich zjištění v Praze, kde stojí v průměru 1,3 dolaru (tedy asi 31,9 koruny) za půllitr. Nejdražší pivo je v norském Oslo. Informoval o tom server Businessinsider.com.

Norové si podle Deutsche Bank zaplatí za půllitr pěnivého moku okolo 9,9 dolaru. To je v přepočtu 242,6 koruny.

Mezi destinace, které jsou pro pivaře zaslíbené, patří například jihoafrický Johanessburg, 41,7 koruny za půllitr, a portugalský Lisabon, 49 korun za půllitr. Naopak by se měli vyhnout kromě Norska také Singapuru, 220,5 koruny, Hongkongu, 188,7 koruny, a americkému New Yorku, 181,3 koruny.

Mezi levnými destinacemi se umístila také polská Varšava (56,4 koruny) či německý Berlín (88,2 koruny) a Frankfurt nad Mohanem (93,10 koruny). Drahé jsou naopak Boston (176,4 koruny), Paříž (171,5) či švédský Stockholm (169,1). Ve středu pole jsou evropská města Madrid, Moskva či Athény. Bratislava v žebříčku zařazená není.

Analytici přitom porovnávali ceny nápojů, nikoliv výdělky obyvatel. Pro přepočet redakce TÝDEN.CZ použila aktuální kurz 24,5 Kč za dolar.

Jak se pivo v Plzni pilo před více než 100 lety? Prozradí výstava o plzeňských hospodách

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Pivovar Plzeňský Prazdroj letos slaví 175 let od uvaření první várky piva Pilsner Urquell. Součástí oslav je i unikátní výstava Plzeňské hospody aneb Z pivovaru za štamgasty, kde nejstarší exponáty mají přes 100 let a dokladují historii plzeňských hospod, hotelů a hostinců, které stály na začátku úspěšného příběhu a slavné historie plzeňského piva.

„Výstava o plzeňských hospodách nás pomocí dobových fotografií a autentických předmětů přenese do doby konce 19. a počátku 20. století, první světové války i první republiky. Lze se tak vcítit do společenského života v Plzni v té době, nasát atmosféru dobových výletních hostinců, vináren, kaváren, hotelů z pohledu hostinských i štamgastů,“ doplňuje autorka výstavy Markéta Maškovská, která vydala knihu Staré plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni jedlo, pilo a veskrze dobře žilo.

Mezi exponáty vystavenými v muzeu je řada zajímavostí ze soukromých sbírek plzeňských sběratelů, kteří je darovali či zapůjčili v rámci výzvy všem milovníkům plzeňského piva. „Získali jsme tak nových 316 kousků. Nejhodnotnějšími předměty jsou sklenice s malovaným logem Pilsner Urquell z 20. let minulého století nebo sbírka nádobí z historické hospody U Knoblochů nebo z restaurace Elektra. K Výzvě se přidali i zaměstnanci Plzeňského Prazdroje. Věříme, že tak přenecháme budoucím generacím cenné podklady o naší pivní kultuře,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Expozici v Pivovarském muzeu v Plzni doplňují panely s příběhy významných plzeňských hospod a hotelů, které čepovaly pivo Pilsner Urquell v minulosti a čepují ho i dnes, na nádvoří pivovaru. Menší část výstavy se bude odehrávat ve vybraných plzeňských hospodách jako je restaurace a penzion U Salzmannů, Sedmý nebe Morávka, Na Parkánu, Restaurace Žumbera, hotel Central, Lobkowický šenk Řemenda, Restaurant U Malické brány, Jazz Rock Dominik Café, restaurace Belvedére, Švejk restaurant a pension Tivoli, kde se hosté dozvědí o historii a pohostinské tradici každého z podniků.

Výstavu připravil Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Archivem města Plzně. Výstava probíhá na nádvoří pivovaru do září, v pivovarském muzeu a v tradičních plzeňských hospodách pak do konce roku.

Cocoon vytvořil nové plechovky pro Staropramen

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Marketing&MediaStaropramen

Pivovary Staropramen vrací na trh jedenáctistupňové pivo v plechovce. Obalového designu se ujala agentura Cocoon, která zároveň navrhla nové etikety pro lahve. Staropramen chce Jedenáctku v nadcházející sezoně pozicovat jako „příjemného letního společníka“.

Novinku podpoří televizní, internetová a venkovní kampaň. Spotřebitele by měla motivovat i k větší konzumaci čepovaného piva.

Za televizním spotem, který je obdobou kampaně na pivo Granát, stojí produkce Filmservice, agentura Young & Rubicam a režisér Martin Douba. Nákup médií zajistila společnost UM media, digitální kampaň je v režii Etnetery.

Čísla o chmelu a sladu: Žatecký červeňák vede na celé čáře

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Že chmel a slad jsou kromě kvasnic a vody základem pro každé dobré české pivo, ví každý. A platí také, že 70 procent všech piv ve světě se vaří podle stylu českého ležáku. Takže jak je to s produkcí českých chmelařů a sladařů?

Na úvod – pro výrobu jednoho půllitru českého ležáku je potřeba zhruba 85 gramů sladu (105 gramů ječmene) a 3 až 4 hlávky chmele. A kromě toho 2 až 5 litrů vody.

Česko jako pivní velmoc je (na rozdíl od vína) absolutně nezávislé na dovozu výsledného produktu a jak dokládají následující data, surovin máme také na rozdávání. Respektive na export.

Chmel - světová trojka
- Česko je ve světě třetím největším producentem chmele (po Německu – necelých 43 tisíc tun a USA – přes 40 tisíc tun)
- loňská úspěšná produkce chmele vzrostla u nás z předloňských 4843 tun na 7712 tun, pěstoval se na 4775 hektarech
- 80 procent z každé sklizně chmelaři vyvážejí do zahraničí (v daném a následujícím roce až do další sklizně)
- export v loňském kalendářním roce činil 3818 tun v hodnotě téměř jedné miliardy korun
- největším odběratelem bylo loni Německo, Čína a Japonsko. Japonsko je z dlouhodobého hlediska největší importér českého chmele
- dovoz chmele do Česka je minimální, loni se mírně zvýšil na 443 tun
- pověstný jemný aromatický Žatecký poloraný červeňák je absolutně nejrozšířenější odrůda u nás. Pěstuje se na 88 procentech všech chmelnic a tvoří 83 procent celkové produkce v tunách
- většina Žateckého poloraného červeňáku se vyváží. České pivovary ho používají v menší míře a spíš pro „doladění“ chuti, jejíž vyšší hořkost dodávají jiné (a levnější) druhy chmele
- Česko je největší producent jemného aromatického chmele na světě a žatecký červeňák je druhou nejrozšířenější odrůdou chmele na světě

Slad - pátí v Evropě
- Česko je 5. největším výrobcem sladu v Evropské unii
- 28 tuzemských sladoven vyrobilo loni 544 tisíc tun sladu (meziročně o 0,7 procenta méně)
- z toho obchodní sladovny 77 procent a sladovny pivovarů 23 procent
- největší z obchodních sladoven jsou Francouzi ovládané Sladovny Soufflet ČR. Největší pivovarnická sladovna patří Plzeňskému Prazdroji v Plzni
- loni se vyvezlo z Česka 267,7 tisíce tun sladu (49 procent domácí produkce)
- slad se vyváží nejvíce do Polska, Německa a Velké Británie
- dovoz sladu je podobně jako dovoz chmele minimální. Loni se do Česka dovezlo jen 10,7 tisíce tun sladu
- z vyráběných druhů sladu tvoří více než 95 procent český světlý slad, zbývající podíl připadá na slad mnichovský, karamelový, diastatický a barevný slad a na slad pšeničný
- k výrobě sladu se používá nejčastěji jarní ječmen, loni se pěstoval na 220 tisících hektarech

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.08.2017 12:085.330/5.330