Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Oslavit 175. výročí světově proslulého českého ležáku přijelo do Plzně 50.000 lidí

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Jana LutonskáPrazdroj

Oslavit 175 let od uvaření první várky unikátního plzeňského ležáku přišlo na Pilsner Fest i přes nepřízeň počasí 50 000 tisíc návštěvníků, tedy stejně jako loni. Letos se však neslavilo pouze v areálu Plzeňského pivovaru, ale i na Mlýnské strouze a na náměstí Republiky. Město Plzeň bylo opět partnerem akce. K dispozici bylo přes 150 výčepů a sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, světová gastronomie reprezentující výběr z 50ti zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Dobrou zábavu dotvářela skvělá hudba - vystoupily desítky hudebníků a kapel v čele s populární Lenny, Jelenem, Alicí a Danem Bártou či Support Lesbiens. Festival zároveň odstartoval regionální slavnosti uvaření první várky po celé České republice.

„Jsem velmi rád, že tady teď mohu stát a slavit společně s Vámi 175 let od chvíle, kdy první sládek uvařil pivo Pilsner Urquell - pivo, které dobylo svět, pivo, které změnilo celé odvětví, pivo, které nás Čechy proslavilo,“ uvedl Václav Berka, vrchní obchodní sládek Pilsner Urquell na hlavním pódiu. Zároveň zdůraznil, že pivo, které se vaří v plzeňském pivovaru, má stále stejnou kvalitu jako v roce 1842 především díky tomu, že v něm pracují lidé zapálení pro věc, kteří nikdy neslevili z prvotřídních surovin a tradičních postupů. „Báječnou chuť našeho piva a jeho vysokou kvalitu dělá měkká plzeňská voda, plzeňský slad a žatecký chmel a dodržování tradičních receptur a procesů při vaření,“ vyzdvihl Berka. Že na český pivní originál jsou Češi po celém světě náležitě pyšni, potvrdila i řada sportovců v čele s olympijskými medailisty Martinou Sáblíkovou, Josefem Dostálem, Romanem Šebrlem a Jaroslavem Špačkem, kteří přišli popřát osobně nebo poslali videogratulaci.

175. výročí plzeňského ležáku se prolínalo programem celého PIlsner Festu. Vše směřovalo k symbolickému času 18:42, kdy si společně v jeden okamžik připili účastníci jak v pivovaru, tak na náměstí, aby si připomněly rok 1842, kdy se zrodila první várka originálu Pilsner Urquell. Václav Berka v tu chvíli narazil speciální dřevěný sud o objemu 175 litrů a společně s přítomnými milovníky plzeňského piva si připil na počest výročí zlatého českého ležáku.

Pivo na festivalu čepovali finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, díky níž Prazdroj rozvíjí vysokou úroveň české pivní kultury. K dispozici bylo letos navíc sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, v nichž se návštěvníci mohli nejen zahřát, ale vychutnat si pivo čepované do skla jako v dobré české hospodě. V nabídce byla typická česká jídla ale i světová gastronomie, tj. výběr z 50 zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Třešničkou na dortu byla nabídka hospody U Pinkasů, tj. historicky první hospody mimo Plzeň, kde se Pilsner Urquell čepoval.

Na cestu do Plzně a zpět účastníci opět využili speciálně vypravený vlak Českých drah. Tematickými soutěžemi a hudbou si tak cestu nechalo zpestřit několik set cestujících. Atraktivní byly i speciální komentované prohlídky pivovaru, kterých se jen během soboty zúčastnilo 2 000 návštěvníků. Přímo v pivovaru byl pak obrovský zájem o možnost vyfotit se na místě, kde v r. 1842 Pilsner Urquell vznikl. Fotku si tady pořídilo víc než 10 tisíc lidí.

Hudební program se odehrával hned na několika pódiích tak, aby si návštěvníci mohli užít různé styly. Jedním z vrcholů bylo vystoupení Alice a Daniela Bárty, který na pódiu na náměstí Republiky mezi jednotlivými písničkami vzpomínal na studentská léta v Plzni. Vedle muziky pak zejména nádvoří pivovaru patřilo tradičním pivovarským řemeslům. Své umění předvedli plzeňští bednáři, kteří vyrábějí a pečují o zdejší sudy a kádě, ve kterých ležák zraje stejným způsobem jako v roce 1842. Sládkové díky tomu mají šanci porovnat, jestli má pivo uvařené moderním způsobem tutéž chuť jako za časů jeho zakladatele Josefa Grolla.

Oslavy první várky pokračují
Oslavy 175. narozenin Pilsner Urquell budou pokračovat celý říjen i listopad. Vybrané restaurace a pivnice po celé České republice nabídnou nefiltrovaný plzeňský ležák ze stylového dřevěného sudu, který přiveze na koňském povozu česká formanka Jana Šůsová v doprovodu vrchního plzeňského sládka. Roadshow odstartuje 12. října v pražské restauraci u Pinkasů a potrvá až do 25. listopadu, kdy se slavnostně zakončí v plzeňském hostinci u Malické brány. Mezi tím navštíví přes třicet dalších hospod po celé České republice.

Tajemství piva? Podle vědců vědců pomáhá víc, než si myslíme

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Globe24.cz

Nenechte se odradit od pití piva. Vědci zjistili, jaké blahodárné účinky má na lidský organismus. Snižuje kupříkladu riziko rakoviny i mrtvice. Přečtěte si, co všechno pivo léčí.

Podle nejnovější studie je pivo dokonce zdravější než červené víno, uvedl portál topky.sk. Samozřejmě ale záleží na vypitém množství, protože nic se nemá přehánět. Pokud chcete z léčivých účinků piva vytěžit maximum, ideální jsou jedna až dvě sklenice denně, jinak dosáhnete spíše opačného efektu. A co všechno Čechy milovaný zlatý mok umí?

1. Snižuje riziko rakoviny
Pivo obsahuje velké množství antioxidantů, přičemž kupříkladu jedna portugalská studie zjistila, že pokud se v pivě marinuje maso, ztratí tak až 70 procent karcinogenních látek. V pivu obsažené flavonoidy, zejména hopein, také likvidují volné radikály, které jsou významným faktorem vzniku nádorů.

2. Brání infarktu
Podle nejnovějšího výzkumu italské Fondazion di Riecerca Cura, který přezkoumal 16 různých mezinárodních studií, měli lidé pijící půllitr piva denně o 31 procent nižší riziko srdečního onemocnění. Pivo mimo jiné zvyšuje hladinu "hodného" cholesterolu HDL a obsahuje flavonoidy a vitamíny skupiny B, které chrání před aterosklerózou a působí preventivně proti infarktu.

3. Zdravější ledviny
Chmel obsažený v pivě napomáhá k tomu, aby se v ledvinách neusazoval vápník a až o 40 procent tak snižuje riziko vzniku ledvinových kamenů. Samozřejmě také napomáhá dostatečné hydrataci organismu a celkově podporuje správné fungování ledvin.

4. Silnější kosti
Pivo obsahuje velké množství křemíku a studie zjistila, že starší lidé, kteří pijí dvě sklenice piva denně (ne však víc), mají hustší kosti a méně trpí zlomeninami. Nejvíc křemíku je ve světlém pivu a brání osteoporóze.

5. Podporuje zdraví mozku a je prevencí proti mrtvici
Podle výzkumů lidé konzumující pivo ve stáří až o pětinu méně často trpí duševními chorobami. Pivo také brání vzniku krevních sraženin a působí tak preventivně proti vzniku cévní mozkové příhody. Riziko mrtvice mírné pití piva snižuje až o 20 procent.

6. Snižuje riziko cukrovky
Harvardská studie z roku 2011 zkoumala 38 tisíc lidí středního věku a zjistila, že ti, kteří pili dvě sklenice piva denně, měli o 25 procent nižší riziko vzniku cukrovky 2. typu. Díky chromu a vláknině pivo omezuje takzvanou inzulínovou rezistenci, která nemoc způsobuje.

7. Snižuje krevní tlak
U mírných pivařů výzkumy zjistily, že mají podstatně snížené riziko rozvoje vysokého krevního tlaku, který je příčinou řady chorob včetně srdečního infarktu.

8. Zlepšuje fungování trávicího traktu
Pivo blahodárně působí na činnost zažívacího traktu, zejména díky obsaženému oxidu uhličitému a hořkým látkám chmele, které napomáhají k prokrvení sliznic, stimulují tvorbu slin, žluči a trávicích šťáv. Působí preventivně proti vzniku žlučových kamenů.

9. Zlepšuje pleť
Vitamíny, zejména skupiny B, a také kyseliny obsažené v pivu podporují metabolismus a regeneraci kůže. Pivo tak napomáhá vzniku kožního pigmentu a zkvalitňuje pleť.

10. Prodlužuje život
Americká metaanalýza 50 studií o pití piva zjistila, že mírní konzumenti zlatého moku žijí déle.


Pivovaru Protivín loni klesly tržby i zisk

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKRadegast

Pivovaru Protivín klesl loni zisk po zdanění o 1,2 milionu na 6,8 milionu Kč. Meziročně o 52,5 milionu nižší jsou i tržby, loni činily 170,4 milionu korun. Vyplývá to z údajů zveřejněných ve Sbírce listin. Pivovar patří do skupiny Pivovary Lobkowicz Group. Její akcie vlastní firma Lapasan, v níž drží většinový podíl čínská CEFC.

Protivínský pivovar se 73 zaměstnanci začal letos stáčet pivo do plechovek, jde o investici přes sto milionů korun. Podnik si od toho slibuje vyšší výstav, loňský byl 232.000 hektolitrů, letos plánuje nárůst o 30 procent. Pivovaru meziročně klesl i provozní výsledek hospodaření, o 1,6 milionu na devět milionů korun.

V představenstvu loni skončili Zdeněk Radil a Pavel Herman. Novým předsedou představenstva je Kamil Špendla, novým členem Jiří Charvát. Letos v únoru odešel místopředseda představenstva Petr Blažek, novým členem představenstva je Vladimír Chmelíček. Za poslední tři roky zrekonstruoval pivovar chlazení, čímž spoří podle svého staršího vyjádření energie, má novou plynovou kotelnu, jež byla předtím uhelná. Investoval i do varny.

Pivovar Protivín býval největší na Prácheňsku. Existoval již v 16. století, od roku 1711 patřil Schwarzenbergům. Firma uvádí, že nejslavnější období zažil na přelomu 19. a 20. století, v roce 1902 vyrobil pivovar 147.745 hektolitrů. Pivo vyvážel i do zámoří. Pivovar měl tehdy vlastní sklady v Praze, Vídni, Terstu, Záhřebu, Berlíně i New Yorku. V roce 1948 byl pivovar znárodněn, v červnu 2000 ho prodala společnost Jihočeské pivovary městu Protivín. Od roku 2008 patří do Pivovary Lobkowicz Group.

Jedna z největších pivovarských skupin v Česku Pivovary Lobkowicz Group loni prohloubila ztrátu na 106 milionů Kč proti předloňským 83 milionům. Čistý obrat skupiny vlastnící sedm pivovarů se zvýšil na 1,25 miliardy Kč.

Narozeniny Pilsner Urquell slavilo v Plzni padesát tisíc lidí

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czPrazdroj

Letos se však neslavilo pouze v areálu Plzeňského pivovaru, ale i na Mlýnské strouze a na náměstí Republiky. Město Plzeň bylo opět partnerem akce. K dispozici bylo přes 150 výčepů a sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, světová gastronomie reprezentující výběr z 50ti zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Dobrou zábavu dotvářela skvělá hudba - vystoupily desítky hudebníků a kapel v čele s populární Lenny, Jelenem, Alicí a Danem Bártou či Support Lesbiens. Festival zároveň odstartoval regionální slavnosti uvaření první várky po celé České republice.

„Jsem velmi rád, že tady teď mohu stát a slavit společně s Vámi 175 let od chvíle, kdy první sládek uvařil pivo Pilsner Urquell - pivo, které dobylo svět, pivo, které změnilo celé odvětví, pivo, které nás Čechy proslavilo,“ uvedl Václav Berka, vrchní obchodní sládek Pilsner Urquell na hlavním pódiu. Zároveň zdůraznil, že pivo, které se vaří v plzeňském pivovaru, má stále stejnou kvalitu jako v roce 1842 především díky tomu, že v něm pracují lidé zapálení pro věc, kteří nikdy neslevili z prvotřídních surovin a tradičních postupů. „Báječnou chuť našeho piva a jeho vysokou kvalitu dělá měkká plzeňská voda, plzeňský slad a žatecký chmel a dodržování tradičních receptur a procesů při vaření,“ vyzdvihl Berka. Že na český pivní originál jsou Češi po celém světě náležitě pyšni, potvrdila i řada sportovců v čele s olympijskými medailisty Martinou Sáblíkovou, Josefem Dostálem, Romanem Šebrlem a Jaroslavem Špačkem, kteří přišli popřát osobně nebo poslali videogratulaci.

175. výročí plzeňského ležáku se prolínalo programem celého PIlsner Festu. Vše směřovalo k symbolickému času 18:42, kdy si společně v jeden okamžik připili účastníci jak v pivovaru, tak na náměstí, aby si připomněly rok 1842, kdy se zrodila první várka originálu Pilsner Urquell. Václav Berka v tu chvíli narazil speciální dřevěný sud o objemu 175 litrů a společně s přítomnými milovníky plzeňského piva si připil na počest výročí zlatého českého ležáku.

Pivo na festivalu čepovali finalisté soutěže Pilsner Urquell Master Bartender, díky níž Prazdroj rozvíjí vysokou úroveň české pivní kultury. K dispozici bylo letos navíc sedm velkokapacitních vyhřívaných stanů, v nichž se návštěvníci mohli nejen zahřát, ale vychutnat si pivo čepované do skla jako v dobré české hospodě. V nabídce byla typická česká jídla ale i světová gastronomie, tj. výběr z 50 zemí, do nichž se Pilsner Urquell vyváží. Třešničkou na dortu byla nabídka hospody U Pinkasů, tj. historicky první hospody mimo Plzeň, kde se Pilsner Urquell čepoval.

Na cestu do Plzně a zpět účastníci opět využili speciálně vypravený vlak Českých drah. Tematickými soutěžemi a hudbou si tak cestu nechalo zpestřit několik set cestujících. Atraktivní byly i speciální komentované prohlídky pivovaru, kterých se jen během soboty zúčastnilo 2 000 návštěvníků. Přímo v pivovaru byl pak obrovský zájem o možnost vyfotit se na místě, kde v r. 1842 Pilsner Urquell vznikl. Fotku si tady pořídilo víc než 10 tisíc lidí.

Hudební program se odehrával hned na několika pódiích tak, aby si návštěvníci mohli užít různé styly. Jedním z vrcholů bylo vystoupení Alice a Daniela Bárty, který na pódiu na náměstí Republiky mezi jednotlivými písničkami vzpomínal na studentská léta v Plzni. Vedle muziky pak zejména nádvoří pivovaru patřilo tradičním pivovarským řemeslům. Své umění předvedli plzeňští bednáři, kteří vyrábějí a pečují o zdejší sudy a kádě, ve kterých ležák zraje stejným způsobem jako v roce 1842. Sládkové díky tomu mají šanci porovnat, jestli má pivo uvařené moderním způsobem tutéž chuť jako za časů jeho zakladatele Josefa Grolla.

Oslavy první várky pokračují
Oslavy 175. narozenin Pilsner Urquell budou pokračovat celý říjen i listopad. Vybrané restaurace a pivnice po celé České republice nabídnou nefiltrovaný plzeňský ležák ze stylového dřevěného sudu, který přiveze na koňském povozu česká formanka Jana Šůsová v doprovodu vrchního plzeňského sládka. Roadshow odstartuje 12. října v pražské restauraci u Pinkasů a potrvá až do 25. listopadu, kdy se slavnostně zakončí v plzeňském hostinci u Malické brány. Mezi tím navštíví přes třicet dalších hospod po celé České republice.

Radegast opět bodoval v soutěži Ćeské pivo roku 2017

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Moravskoslezské novinkyRadegast

Nošovická dvanáctka získala bronz v degustační soutěži České pivo 2017 v kategorii světlých ležáků. Radegast Ryze Hořká 12 si tak již potřetí, od uvedení na trh v roce 2014, přivezla z této prestižní pivní soutěže významné ocenění.

„Jsem rád, že se opět ukázalo, že správně hořké pivo Radegast zaujímá v pivním světě významné místo. Ryze Hořká 12 získává od roku 2014, kdy jsme uvařili první várku, ocenění jak doma, tak v zahraničí. Loni si například přivezla zlato z prestižní degustační soutěže v Austrálii,“ říká ředitel pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V letošním 17. ročníku soutěže porota degustovala 75 vzorků piv rozdělených do pěti soutěžních kategorií, což je o 17 vzorků více než v loňském roce. Odborná komise byla složená z pivovarníků, pedagogů, odborníků z Chmelařského institutu a Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Do soutěže se mohly přihlásit jen tuzemské pivovary produkující roční pivní výstav nad pět tisíc hektolitrů. Odbornou soutěž České pivo vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven již od roku 2001 ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v roli odborného garanta.

České minipivovary donutily ke změnám velké výrobce, podobně jako dřív v USA

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Michal ŠenkStarobrno

● Starobrno se profiluje jako regionální značka. Do Prahy nebo i dál na export se netlačí
● "Lidé Starobrno často kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho pili naposled, odpovědí, že před několika lety," říká sládek a ředitel pivovaru Ondřej Koucký.
● Koucký v rozhovoru pro HN komentuje trendy pivního trhu i nové módy, které se na něm objevují.

Pivovar Starobrno ze skupiny Heineken utěšeně roste. Zůstává ale svým zaměřením regionálním pivem. Podle Ondřeje Kouckého, sládka a ředitele v jedné osobě, značka větší ambice, jako třeba "export" do Prahy nebo do světa, nemá. Dál chce prodávat hlavně, jak se říká, kolem komína.

Koucký dříve ve skupině Heineken pracoval například i v Indii, aktuálně se sám hodně věnuje párování piva s jídlem nebo takzvanému blendingu piv. V rozhovoru pro HN Koucký český pivní trh a některé jeho trendy připodobňuje k USA. A upozorňuje také na to, že pivo a svíčková příliš dohromady nejdou.

HN: Proč Brňané nadávají na Starobrno, tak jako třeba Pražané na Staropramen?
Podle mého názoru je to dáno tím, že pivovar byl v oblasti vždy dominantní a vždy se najde skupina lidí, která začne rebelovat proti takové dominanci už z principu. Ne všichni nadávají na Starobrno, protože ho pije stále víc lidí. Kolem komína docela prodáváme. Zároveň je také třeba říct, že je v Brně silná kultura malých pivovarů a méně známých pivovarů i z jiných regionů, které tu mají svou pozici. Zatímco my patříme pod nadnárodní společnost, což také ne úplně všem může konvenovat.

HN: Jaká je aktuální pověst značky Starobrno v Brně i jinde? Co znamená, když někomu řeknete: Jsem sládek Starobrna.
Snažím se, aby pověst byla co nejlepší. Často lidé kritizují, ale když se jich zeptám, kdy ho dotyčný pil naposledy, odpoví, že před několika lety. Tak se takového člověka snažím pozvat do pivovaru nebo aspoň do naší pivovarské restaurace, aby ochutnal třeba náš nefiltr, což je něco, co nabízejí minipivovary a co je vysoce konkurenceschopné.

HN: Jak dnes vypadá pivovar Starobrno?
Vyrábíme už přes milion hektolitrů piva ročně – v cisternách, v sudech, ve skle, v PET lahvích, v plechovkách. I když ty jsou naším pivem plněny v Krušovicích, kde je speciální plechovková linka. Co se značek týče, nejprodávanější pivo je Starobrno Medium, pak děláme tradiční výčepní, Draka dvanáctku a nefiltrovanou dvanáctku. Letos čekáme vyšší výstav než loni, z pohledu objemu se nám daří. Ale mění se celý trh. Méně se pije v hospodách a víc lidí kupuje plechovkové a petkové pivo. Na to reagujeme i ve výrobě.

HN: Jak je značka Starobrno zařazena a vnímána v celé skupině Heineken?
Z pivovarů ve skupině Heineken Česká republika jsme z hlediska tržeb největší. Je to silná regionální značka určená pro zákazníky na jižní Moravě. Nemáme ambice vozit ji někam do Prahy a podobně. Chuť Starobrna je uzpůsobená zvyklostem jihu Moravy. Místní piva byla vždy spíše sladší než hořčejší. I když toto vnímání chuťových profilů v jednotlivých regionech už není tak zřejmé, jako to bylo dřív. I malé pivovary dnes vozí pivo napříč republikou a do dříve zavedených pořádků se vnáší jakási pestrost. To bylo dřív mimo jiné zvykově zakázané, pivovary si nechodily vzájemně do svých rajonů. Spousta dřívějších zvyklostí už neplatí. Třeba že horníci pili silnější piva, protože měli dost peněz. Nebo že se ve slévárnách či sklárnách, zkrátka v horkých provozech, pilo méněstupňové pivo.

HN: Do čeho nyní ve Starobrnu nejvíc investujete?
Do toho, abychom neztráceli v našem regionu. Značka je poměrně konzervativní. Občas se pustíme do něčeho netradičního jako je zelené pivo. Chceme se držet klasických surovin, výroby poctivého piva a nejít do ničeho velkého překvapivého. Co se investic do technologií týče, v tom jsme poměrně daleko. Už před vstupem a posléze i po vstupu Heinekenu se pivovar hodně zmodernizoval. Výrobní zařízení, která máme, dalších dvacet, třicet let vydrží. Pracujeme na vyšší automatizaci výroby a nižší spotřebě energií.

HN: Když se jako jedna z mála značek v portfoliu Heinekenu věnujete všem segmentům pivního trhu, ve kterém z nich se vám daří nejvíce?
Spotřeba v hospodách představuje asi 60 procent našeho byznysu, 40 procent je pak realizováno v maloobchodě. Co se Brna a okolí týče, jsme zhruba v každé druhé hospodě, což je slušné číslo.

HN: Jaké trendy na českém pivním trhu vidíte?
Čím dál víc se pijí vícestupňová piva a klesá zájem o výčepní piva. S nárůstem minipivovarů je vidět to, že i větší pivovary se snaží o větší variabilitu. Lidé nechtějí jen světlou dvanáctku. Do toho lidé cestují, ochutnávají různá piva v cizině, tam to ochutnají a chtějí si dát takové pivo i doma. Tedy vidíme rozmach Stoutů, IPA, American Pale Ale. To je pro český trh nové. Minipivovary si mohou dovolit víc experimentovat, protože, když se jim s malou várkou něco nepovede, tak to není takový problém jako ve velkém pivovaru.

HN: Dělo se to, co zažíváme nyní my, před pár lety někde jinde? Že třeba mohou pivovary někde brát inspiraci?
Určitě v USA. Tam ale podobná vlna prošla už asi před třiceti lety. Fungovalo tam do té doby jen několik značek, které chutnali dost podobně. Proto se tam rozmohlo domácí vaření piva a z těchto takzvaných home brewerů se stali garážové pivovary, minipivovary a ty měly vliv na fungování i zavedených velkých pivovarů. V menší míře tím, co těď prožíváme my, žijí i další země jako Slovensko, Polsko, Itálie. Zěmě, které se to relativně vyhlo je Německo a především Bavorsko. Pivovarnictví se tam vyvíjelo dlouhé stovky let, neměli tam komunismus, který náš pivovarský průmysl dost pokřivil. V Německu naopak přežila řada malých pivovarů, každé městečko má svůj pivovar, svůj tradiční pivní styl charakteristický pro tu oblast.

HN: Co říkáte na módu radlerů, ciderů...
S každou módou, která se objěví je dobré se podívat, jak se daná věc vyvíjela v zahraničí. Před pěti, sedmi lety sem přišli radlery a vyskočily z nuly na 500 tisíc hektolitrů za rok. V Rakousku a Německu mají dlouhodobě kolem pěti procent trhu. U nás zájem o radlery a další pivní mixy rychle vyskočil, pak spadl a nyní znovu malinko stoupá. Viděl bych to tedy tak, že se bude udržovat na podobné hladině. A stejné to bude i s minipivovary. Nyní prochází hlavní vlna jejich nástupu a brzy přijde pokles s tím, jak malí výrobci začnou narážet na ekonomické limity. Ustálí se to.

HN: Vy jste dřívě působil profesně i v Indii v licenčním pivovaru Heinekenu v Bombaji. Tam se to má s pivem jak?
V Indii se o českém pivu neví skoro nic. Zajímalo mě proč. A pochopil jsem, že naše piva jsou pro ně moc hořké. Tamní piva jsou vyráběna zhruba se třetinovou hořkostí. Ale víc než, že bych se naučil vařit pivo, mi to dalo zkušenosti s tím, jak vycházet s lidmi. Pochopit kulturu, respektovat ji. Pracovat v nadnárodní společnosti a mít možnost pracovat sice v jedné firmě, ale v různých zemích, v různých pivovarech této společnosti, je jeden z největších benefitů. Předpokládám, že budu mít v dalších letech znovu podobnou příležitost někam na čas vycestovat.

HN: Jako pivního experta, zaujalo vás při vašich cestách ať už v rámci Heinekenu nebo vašch osobních něco co se týče piva a vztahu lidí k němu ve světě?
Pít pivo a mít lahev v ruce je někde symbol společenského statusu, tak to platí třeba v Africe. Mnohde je pivo relativně velice drahé. To je konečně i případ Indie.

HN: Věnujete se i párování piva s jídlem a dokonce blendování různých piv. K čemu se hodí české pivo?
Paradoxně, jak si všichni myslíme, tak ne ke guláši a už vůbec ne ke svíčkové. Český ležák a v guláši cibulový, karamelový nasládlý základ k sobě nepasují. Naopak bych náš ležák doporučil k tlačence nebo k vepřovému steaku. Určitě se dá také si zajímavě hrát s mícháním piv. Já osobně s tím začal teprve před pár měsíci. Viděl jsem to na pivních festivalech v Belgii. Vznikají zajímavé chutě. Podobně se dá s pivem pracovat i v mixologii s drinky.

V pivovaru se bude pít s rektorem ZČU

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Po úspěšném loňském prvním ročníku se do Plzeňského Prazdroje vrací Pivo s rektorem. 10. října od 16 hodin přivítá nádvoří pivovaru především studenty, kteří si zde budou moci dát pivo načepované rektorem univerzity a pobavit se při poslechu studentských kapel.

Připraven bude jedenáctistupňový ležák Excelent, při jehož vaření osobně asistoval rektor Miroslav Holeček 11. září. Po předložení JIS karty má každý příchozí nárok na dvě piva zdarma. Vychutnat si je může při poslechu kapel Stars Are So Far, Cougar, RightNow, Mr. Stranger a Broken.45. Chybět nebudou ani oblíbené soutěže – škola čepování, držení tupláků, skládání a válení soudků. Západočeská univerzita v Plzni zorganizovala Pivo s rektorem poprvé loni v rámci oslav 25. výročí svého založení. Akce se tehdy setkala s velkým úspěchem mezi studenty, a proto se ji univerzita ve spolupráci s pivovarem rozhodla po roce zopakovat.

„Pivo s rektorem bylo pro mě osobně jednou z nejpříjemnějších událostí loňského roku. Byla to skvělá příležitost poznat se s řadou studentů osobně v neformálním prostředí a sdílet jejich radosti, starosti, postřehy a nápady. Proto bych je i letos rád pozval do plzeňského pivovaru, který bude na základě našeho společného partnerství tuto akci opět hostit a zároveň našim studentům poskytuje řadu možností k současnému i budoucímu uplatnění, ať už v rámci stáží, brigád, vedení kvalifikačních prací či pozdějšího zaměstnání,“ zve rektor Miroslav Holeček.

Heineken ČR má novou personální ředitelku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápoje

Nejvyšší vedení českého HEINEKENu má novou posilu. Do společnosti od 1. října 2017 nastoupila nová personální ředitelka Lucie Dostálová. Její předchůdkyně Emanuela Stofferová odešla začátkem roku do důchodu.

Lucie Dostálová absolvovala obor mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické. Po studiích začala pracovat v personálním oddělení společnosti T-Systems, která je součástí německého koncernu T-Mobile. Zde se postupně vypracovala až na pozici HR manažerky a zodpovídala za všechny oblasti personálního řízení. Po osmi letech se Lucie Dostálová rozhodla firmu opustit a stala se personální ředitelkou v televizi Prima, kde se věnovala různým personálním a televizním projektům. Poté následovala pozice HR manažerky v retailovém řetězci Tesco.

Po rodičovské dovolené nastoupila Lucie do imunodiagnostické společnosti Beckman Coulter, kde zodpovídala za personální řízení regionu střední a východní Evropy. Tato práce byla pro Lucii Dostálovou přínosnou také z hlediska poznávání různých kultur a mentalit. V prosinci roku 2011 nastoupila na místo personální ředitelky McDonald’s pro Českou a Slovenskou republiku, kde v rámci nejvyššího vedení působila až doposud. Od roku 2014 zde zodpovídala kromě personální agendy také za tréninkové oddělení a interní komunikaci. Všechny tyto oblasti prošly pod jejím vedením progresivními změnami, především díky modernizaci a digitalizaci. O jejím přínosu svědčí i skvělé výsledky v obou zemích v oblasti motivace a výrazné snížení fluktuace zaměstnanců restaurací.

Ve volných chvílích se Lucie Dostálová nejraději věnuje své rodině, má ráda cestování a hudbu.

V bývalém pivovaru v Hradci chtějí lidé restauraci i pěstírnu léčebného konopí

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Lucie Hochmanová

V Jindřichově Hradci vznikla pracovní skupina, která rozhodne o dalším využití bývalého pivovaru. Návrhy, co by v objektu v areálu zámku mělo vzniknout, posílali lidé na radnici během léta.

Nejčastější odpovědí byl městský pivovar, restauraci nebo divadlo. Objevil se ale i návrh na pěstírnu léčebného konopí a hvězdárnu.

Pracovní skupina by nyní měla z podnětů vybrat a vytvořit několik návrhů. „Pak to bude pokračovat projednáváním v radě a zastupitelstvu a z toho vyplyne jakési zadání pro projektanty,“ doplnil starosta Stanislav Mrvka.

V pracovní skupině usednou kromě úředníků i zástupci všech politických stran, které jsou v jindřichohradeckém zastupitelstvu.

Pivo jako pomazánkové máslo. Brusel Čechům zamítl novou vyhlášku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Echo24.czAutor:Michaela Cápová

Bruselští úředníci posvětí, jak mají Češi označovat svůj národní nápoj. Znalí pivaři dobře vědí, že třeba pivo zvané ležák není ležák. Na to, až se v Česku bude moct označovat správně jako „silné pivo“, si ale pivaři budou muset ještě počkat. Brusel totiž nesouhlasí s vyhláškou ministerstva zemědělství, která měla mimo jiné změnit právě značení piv.

„Návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí zahrnuje mj. oblast nealkoholických a alkoholických nápojů včetně piva. Negativní stanovisko Evropské komise k návrhu vyhlášky se vztahuje pouze na způsob označování ochucených minerálních a pramenitých vod. Do definic výroby či označování českého piva Komise nijak nezasahovala,“ uvedla pro Echo24 Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství.

Ježková dodala, že stanovisko Komise ministerstvo momentálně zkoumá a až na základě analýzy se rozhodne, jak bude rezort postupovat. To potvrzuje i Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, který se na znění vyhlášky podílel. „Tím se schvalovací proces zastavil a vyhláška je zpět na ministerstvu zemědělství k přepracování. Co s tím ministerstvo bude dělat a jak dlouho to bude trvat, je ve hvězdách,” řekl pro deník Echo24.

S rozhodnutím Evropské komise je nespokojený i Český svaz pivovarů a sladoven, který s ministerstvem spolupracoval. „Nyní je situace plně v rukou ministerstva zemědělství. Blokaci Komisí považujeme za nešťastnou, protože výtky se týkaly pouze minerálních vod,“ komentovala to Martina Ferencová, výkonná ředitelka svazu.

Podle obou svazů je změna v označování piv už nutná. „Stávající označování piv se tvořilo v době, kdy tady cizí druhy piva prakticky nebyly, takže stávající označování nezná a nerozlišuje druhy piva podle způsobu výroby (ležáky, ale, stout, spontáně kvašená, svrchně kvašená), ale rozlišuje pouze sílu piva (extrakt původní mladiny), podle níž jsou piva dělená (stolní, výčepní, ležáky, silná),“ vysvětlil Šuráň s tím, že jako ležák jsou nyní označovaná všechna jedenáctistupňová a dvanáctistupňová piva, i když jim takové označení nepatří. Svrchně kvašená piva by se proto podle návrhu měla nazývat plná piva, třináctistupňová a vyšší se budou označovat jako silná piva. Piva mezi sedmi a deseti stupni budou nadále výčepní.

Přestože vyhláška ještě neplatí, už se počítá s její novelizací. Podle Ferencové by se totiž měly značit na pivu i nutriční hodnoty. Šuráň dodal, že svaz bude chtít ještě více upřesnit značení speciálních piv. „Nejkřiklavější rozpory odstraňuje, nicméně ani ona zatím nezavádí klasifikaci piva podle způsobu výroby a bude muset být do budoucna novelizovaná,“ uvedl.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.02.2018 16:355.982/5.982