Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Newsletter Českomoravský svaz minipivovarů 2017/09

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ČMSMPAutor:Jan Šuráň

Vážení pivovarníci a milovníci zlatavého moku,
letní prázdniny jsou nenávratně pryč, ale to neznamená, že nás nečekají žádné další skvělé pivařské akce!

Hned tento pátek 15.9. a sobotu 16.9. se můžete těšit na SLUNCE VE SKLE - 10. ročník poctivých pivních slavností v Plzni u Purkmistra. V pátek začneme v 17:00 a prakticky celým večerem nás provede kapela Anakonda Benda. Program se bude odehrávat v Pivovarské zahradě za účasti přibližně 40 pivovarů. Tento počet doplní další asi tři desítky pivovarů, které se představí v sobotu 16. 9. 2017. V tento den začneme jako již tradičně ve 13:00 a program rozšíříme jednak na Pivovarský dvůr, jednak na přilehlou Selskou náves. / http://www.slunceveskle.cz/program/ /

27.-28.9. vás přivítá Zámek Zábřeh v Ostravě na tradičních Svatováclavských slavnostech. Letos se mohou návštěvníci opět těšit na skvělá piva z 28 minipivovarů, nejen z Moravy a Slezska, ale také z Čech (Slaný, Děčín, Praha..), ale i ze zahraničí, konkrétně z Bavorska. Připraveno bude více jak 75 druhů piva – od klasických ležáků, přes mnoho pivních speciálů, spodně i svrchně kvašených až po piva archivní a sudově zralá. K poslechu zahrají a zazpívají například Lenny nebo Kamil Střihavka. / http://www.zamek-zabreh.cz/www/cz/novinky/ /

Místo chátrajícího Telecomu v centru Teplic vyroste hotel. S pivovarem!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Teplický deníkAutor:Petr Málek

Podle majitele stará socialistická budova hyzdí tvář města. V té nové má být i minipivovar a pivní lázně.

Žluté stránky nahradí kniha hostů. Cvakání relátek vystřídá cinknutí recepčního zvonku. Místo telefonní ústředny na náměstí Svobody v Teplicích vyroste luxusní hotel. Postavit ho tam chce teplický patriot Jaroslav Třešňák, který se označuje za čističe lázeňského města. A právě stará socialistická telekomunikační budova na náměstí podle něj vzhled Teplic hyzdí. „Takže jsem ji koupil. Zbourám a místo toho postavíme něco, co do současného vzhledu náměstí zapadne,“ říká teplický podnikatel.

Společně s hotelem na náměstí přibydou další místa k parkování. Stavba bude mít dvě podzemní podlaží právě pro auta. V úrovni současného náměstí pak chce Třešňák otevřít restaurace a kavárny. „Střed lázeňského města musí žít. Lidé se tu musí cítit dobře. Nejen posedět při kávě, ale dát si i dobré jídlo a mít možnost nákupů,“ uvádí podnikatel ve stavebnictví.

V nové budově podle něj budou i pivní lázně s vlastním pivovarem a pivnicí. Megalomanský projekt počítá také s kongresovým sálem a bankovním sektorem. V horních patrech pak s ubytováním pro návštěvníky Teplic.

Vedení místní radnice označuje hotel na centrálním náměstí jako přínos pro město. „Druhou věcí je ale řešení dopravy, architektura stavby, zakomponování stavby do náměstí a podobně,“ říká náměstek primátora Hynek Hanza. „Je ale určitě v zájmu všech občanů města, aby tento nepovedený pomník minulé doby z náměstí zmizel,“ podotýká.

Třetí hrůza nebo dobrý plán?
Mezi Tepličany jsou ohledně plánované výstavby hotelu rozdílné názory. „Na náměstí stojí už dvě hrůzy. Teď tam přibude třetí. Navíc protější Fontána je věčně prázdná. Kdo bude chodit sem?“ ptá se student Milan Veslar. Především věkově starší poukazují na historický vzhled náměstí a jeho přeměnu k modernímu pojetí. „Staré tržiště a dobové domy se sem už určitě nevrátí, ale chtělo by to k takovým změnám přistupovat trochu s citem,“ míní senior Václav Malík. Naopak kladně na vývoj města pohlíží studentka Milada. „Každé město má svoji historickou a moderní část. A právě náměstí Svobody, kde už jsou dvě velká nákupní centra v moderním stylu, vnímám jako současnost. Takže hotel mi tu vadit nebude,“ říká slečna se sluchátky v uších a tetováním na krku.

Teplice coby město potřebují oživit. Myslí si to teplický architekt Petr Sedláček. A právě podobné projekty k tomu mohou podle něj přispět. „Potřebují přitáhnout do města lidi. Lázeňské město má obrovský rezidenční potenciál a co se týká obyvatel, tak by potřebovalo okysličení,“ řekl architekt.

Hotel má nahradit současný objekt, kde sídlily telekomunikační služby. Část komplexu dodnes využívají a měly by i do budoucna v novém areálu. Současná stavba ale půjde k zemi. „Využitelnost je už jen deset procent. Rekonstrukce není možná,“ poznamenává Karel Schön ze společnosti JTH, která chátrající objekt koupila.

Proměny náměstí
Náměstí Svobody kdysi patřilo k hlavním plochám starých Teplic. Původně v jeho středu stávala samotná budova radnice s věžičkou a kašnou v sousedství. Po požáru města v roce 1806 dům nahradila nová klasicistní budova radnice v severním okraji náměstí. Původní kašnu vystřídala současná se sochou madony. Staré domy s renesančním loubím ustoupily novým stavbám. Západní strana náměstí ustoupila v 60. letech 20. století budovám České pošty a Telecomu. Telekomunikační komplex tu vydržel dodnes. Pošta po stavbě hotelu zůstane.

Místní pivovar Chomout slaví již potřetí první místo na Chmelových dožínkách

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Hanácký VečerníkChomout

Mezi jedenácti pivovary probojoval Chomout již potřetí cenu za nejlepší piva. Soutěž probíhala tak, že každý návštěvník dostal soutěžní kupon, který odevzdal pivovaru, jehož piva ho nejvíce oslovila, chutnala mu, či si jich nejvíce cení. Takže hodnotícími byli návštěvníci Chmelovych dožinek.

Hanácké chmelové dožínky jsou jednodenní akcí, každoročně pořádanou jako poděkování za sklizeň chmele. Návštěvníci mohli v sobotu ochutnat piva z rozličných malých pivovarů z různých koutů nejen Moravy. Letošního festivalu se zúčastnilo 11 pivovarů a ochutnat mohli návštěvníci více než 40 druhů piv. Titul pivo vzorné jakosti získal již potřetí pivovar Chomout. „Moc si ocenění vážíme. Bylo to příjemné ukončení sezóny a těšíme se na setkání příští rok," řekli majitelé Chomoutu.

Pivovar a hostinec najdete v obci Chomoutov, blízko Olomouce, v CHKO Litovelské Pomoraví, kde funguje teprve tři roky. „Pivo jsme začali vařit pro sebe, jako domovarníci, tak aby nám chutnalo. A protože chutnalo nejen nám, zvětšili jsme jedenkrát a podruhé už jsme raději postavili opravdový pivovar. Přesto pořád vaříme doma a tak jsme podle našeho kamaráda domácí vařiči piva s největším pivovarem v republice," vysvětlují majitelé pivovaru.

Festival se konal za doprovodu pečlivě vybraných kapel. Akci doprovázel také bohatý program pro děti a malý lidový jarmárek. „Snažíme se udržovat lidový charakter akce a nabídnout návštěvníkům to nejlepší nejen z našeho kraje," uvedli organizátoři.

Příběhy českých podnikatelů: Jak chutná práce majitele pivovaru?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:edufi.czFrankies

Jak začal příběh pivovaru Frankies?
Jsme jeden z těch podniků, který vznikl z garáže, kde jsme svoje první pivní pokusy vytvářeli. Oba jsme dostudovali; můj obor byl žurnalistika – mezinárodní vztahy, Adam vystudoval teorii umění a ani jeden z nás se nechtěl svému oboru nějak víc věnovat. Vaření piva byl náš koníček, o víkendech jsme se scházeli v garáži a experimentovali jsme s recepturami. Já jsem si nikdy neuměl úplně představit, že bych chodil běžně do práce, vždycky jsem chtěl dělat věci podle sebe a podnikat, bylo mi celkem jedno v čem. Myšlenka vlastního pivovaru se mi zamlouvala. Možná z části proto, že jsem vůbec neměl ponětí o tom, co to obnáší. K finálnímu rozhodnutí došlo asi v roce 2012, boom minipivovarů byl ještě v začátcích, tak jsme do něj naskočili. Samotné přípravy trvaly asi dva roky.

Radil nebo pomáhal vám někdo v začátcích podnikání?
Rodina pro mě byla a je velkou oporou. Máma byla zásadně proti celému nápadu, a tak mi možná nevědomky dodávala motivaci. Můj táta mi byl vždycky nápomocen, ať už při jednání s úřady nebo při řešení každodenních problémů – hlavně v úplných začátcích se chtě nechtě každý den naučíte něco nového. A oba mě podrželi, když jsem se zrovna hroutil, že to všechno byl stupidní nápad, že zkrachujeme a že skončím na ulici. No a taky jsem objel řadu jiných pivovarů, které sloužily jako inspirace a mí (nyní už) kolegové ochotně poradili.

Jak jste řešili počáteční investici do pivovar?
To byl trochu problém, protože jsem v 25 letech samozřejmě žádné peníze neměl, takže jsem si musel zařídit úvěr. Což se líp řekne, než udělá – banky se zrovna nepřetrhnou, aby půjčovaly poměrně hodně peněz člověku bez jakékoliv podnikatelské minulosti. Rodiče se nakonec zaručili svým domem. A musím říct, že i s takovým ručením nebylo lehké u českých bank úvěr sehnat. Nakonec jsem uspěl u rakouské banky, kde mi vyšli vstříc. Po třech letech fungování pivovaru stále ještě nejsme ani v půlce se splácením dluhů, ale splátky platíme pravidelně, uživíme se a zbývají nám nějaké peníze na investice na rozšiřování pivovaru.

Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR prováděla letos v srpnu rychlý průzkum, podle kterého je nyní v Česku přes 370 minipivovarů. Jak těžké je prosadit se mezi konkurencí?
Narůstající množství konkurence určitě pociťujeme – neustále narážím na piva z nových pivovarů, o kterých jsem nikdy neslyšel. V některých „ochutnávkových“ hospodách už je celkem tlačenka. S odběrem ale problémy nemáme. Od začátku se snažíme nekopírovat ostatní, hledět si svého, dělat co nejlepší pivo, které chutná v první řadě nám a spoléháme na to, že si lidi naše pivo oblíbí a hospodští ho tím pádem budou rádi do svých hospod odebírat. Musím říct, že se nám to docela daří, kladné ohlasy nás ženou dopředu a nalévají nám do žil energii. Samozřejmě občas se člověk neubrání a srovnává se s ostatními, kvalitních pivovarů už je hodně, jejich produkci ochutnáváme a rádi se necháváme inspirovat.

Je minipivovar dlouhodobě udržitelný? Cítíte potřebu stále přicházet s něčím novým?
Pokud si pivovar udrží svou kvalitu, není důvod, proč by se neměl udržet na trhu. Potřebu přicházet se stále novými pivy pociťujeme – ale ne proto, abychom byli za každou cenu originální a noví. Je to pro nás zábava, zkoušíme nové pivní styly, přidáváme do piva ovoce, nové chmely. Vždy máme za cíl uvařit co nejchutnější pivo a nemůžeme se dočkat, až konečně dozraje a budeme moct náš výtvor sami ochutnat. Neženeme piva za každou cenu do extrému, nepřidáváme do něj výtažek z madagaskarského lemura uloveného o svatojánské noci, jenom proto, že je to úlet. Nechceme extrémní pivo, které je chuťově podprůměrné. Chceme pivo, které vypijete a řeknete si „skvělé, chci další“.

V produkci Frankies dnes nabízíte 5 druhů piv včetně těch méně obvyklých jako je ALE nebo IPA. Který vaši zákazníci pijí nejraději? A podle čeho nová piva vytváříte?
V naší stálé produkci jsou snad jen dvě piva, která vaříme stále – klasický ležák, na který nedáme dopustit a tvoří třetinu až polovinu naší produkce a svrchně kvašený Frank APPA, který vaříme v obměnách od začátku našeho fungování. A potom jsou tu desítky druhů, které vaříme – některé jednorázově, některá opakovaně – záleží hlavně na dostupných surovinách, na ročním období a na naší náladě. V létě vaříme třeba lehký svěží ejl, do kterého jsme přidávali limetky, nebo meruňky, které nám vyrostly na zahradě. Na zimu máme nachystaný třeba dvacetistupňový stout, který nám sedm měsíců zraje v dubovém sudu po červeném víně. Fantazii se meze nekladou. Snažíme se naše zákazníky přimět, ať se nebojí experimentovat. Některé druhy zní zvláštně, když nevíte co čekat, ale jsou vynikajicí. Zkuste třeba náš podzimní ejl s pečenou dýní a kořením.

Distribuujete své produkty po celé ČR, případně i do zahraničí?
Hlavní naše odbytiště je Břeclav, Brno, Praha, Bratislava, kam zavážíme přímo my nebo naši distributoři. Zbytek funguje tak nějak, kdo si přijede. A jezdí lidé z celé republiky i ze zahraničí. V současné chvíli nám spíš nezbývá volná kapacita, občas se na někoho nedostane.

Co byste poradil lidem, kteří by si chtěli v budoucnu založit vlastní minipivovar?
Nedělejte to:) Pokud to řeknu srdcaři, který chce za každou cenu vařit pivo, tak mu to bude stejně jedno. Pokud plánujete pivovar čistě jako dobrou investici – s přibývajícím počtem malých pivovarů už to nejspíš není tak skvělá investice, jako to bylo dřív, ale uživit se dá. Jako perspektivní určitě vidím podniky přidružené k pivovarnictví – výroba technologie, prodej surovin, sudů a dalších komplementů – co vás jen napadne. Takových firem přibývá a pokud dělají super produkt, jsou úspěšní.

Narostou vám skutečně po černém pivu prsa? Konečně máme odpověď

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:doma.cz

Je to mýtus, nebo je na něm něco pravdy?
Odjakživa slýcháváme frázi: “Děvče, dej si raději černé, rostou po něm prsa!” Kolik je na tomto tvrzení pravdy? Přestože toto tvrzení nebylo nikdy žádným vědeckým zkoumáním ověřován, nedávný průzkum Velkopopovického Kozla ukázal, že každý pátý Čech tomuto mýtu stále věří.

„Musím říct, že jsem to nikdy nezkoumal a ani nevím o žádné odborné studii, která by tento mýtus potvrzovala“, říká s úsměvem sládek Vojta Homolka a dodává: „Mohu ale s jistotou říct, že krásně načepované černé pivo v nádherné sklenici všem ženám nesmírně sluší.“

To je pivo pro ženský
Od celé řady štamgastů a pivařů uslyšíme „Černé nepiju, to je pro ženský!“ a souhlasí s nimi podle průzkumu více než 50 % naší populace. „Je pravda, že se černá piva často vyznačují chutí s karamelovými a kávovými tóny, proto je mezi ženami velmi oblíbené,“ vysvětluje pivní degustátorka Věra Lehovcová, ale zároveň dodává: „Vedle toho je pro ně však charakteristická vyvážená hořkost a svěžest, která je v tomto případě srovnatelná s klasickým světlým pivem.“

Sezona černého piva přichází
Větší prsa vám po černém pivu sice nenarostou, ale i tak si ho dejte s chutí. Třeba právě teď, na podzim. Černé pivo si totiž mnoho lidí spojuje spíše s chladnějšími měsíci, v létě dává přednost světlým pivům, protože lépe osvěží. Nebo je to jen další mýtus? Tentokrát je to pravda, ale pouze částečně. Záleží totiž, o jaké tmavé pivo se jedná.

Ta česká obsahují většinou stejně alkoholu jako piva světlá. Podobný mají i obsah sladových látek. Hlavní rozdíl je, že se při jejich výrobě používá více druhů sladů, včetně karamelového a barevného, které jim dodávají jedinečnou tmavou barvu a zároveň jemnou charakteristickou chuť. Z těchto důvodu jsou i tato tmavá piva osvěžující a pijí se tak dobře během celého roku.

„Na druhou stranu zejména v zahraničí jsou oblíbená tzv. zimní piva. Jedná se například o německá piva typu Bock, Doppelbock nebo Eisbock, která mají vyšší obsah sladiny a alkoholu. Díky tomu jsou velmi těžká, hutná a plná, proto se pijí pouze během chladnějších měsíců,“ vysvětluje vznik mýtu pivní degustátorka.

Partička z Heřmanic si plní sen, vaří si své vlastní pivo!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Radek LukszaHeřmanický

Kamarádí se léta, někteří už od dětství, jezdívají společně s rodinami na výlety, dělají akce pro děti… a mají k tomu rádi chmelový mok. Poctivý, ne nápoje zvané „europiva“.

Luboš, ajťák, Honza, bezpečnostní technik a metrolog, Pepa, stavební expert, Láďa, elektro-specialista, Pavel, obchodní zástupce, Petr, architekt, Aleš, hasič a hospodský, Martin, technik v telekomunikacích a sládek. Takové je jádro Partičky z Heřmanic, která založila vlastní pivovar. Dá se říci, že komunitní.

„Jsme vlastně taková vesnická komunita. Je nám okolo čtyřicítky, máme rodiny a děti, spojují nás společné zájmy a akce pořádané jak pro děti, tak pro dospělé. A to zdravé chlapské jádro si vysnilo pivovárek…“ vysvětluje Luboš coby hlavní postava v heřmanickém vaření piva. Tedy organizátorská, nejdůležitějšími jsou jinak hlavní sládek Martin a zaučující se sládek jménem Pavel.

Vhodné zázemí – či spíše podzemí – nacházejí ve zdejší hospodě Beseda provozované Alešem. „Chodívali tam už naši otcové. No, a my jsme vyčistili a dali do kupy sklep, kde je varna i tanky. Od nich vedou hadice přímo do výčepu,“ popisuje Luboš s tím, že podíl na vzniku pivovárku mělo i daleko více místních kamarádů.

Vybudován ho mají za půl roku… ale po půldruhého roku trvajících legislativních peripetiích. „Prošvihli jsme kvůli tomu i sezonu, místo toho, abychom vařili od března, začali jsme v červnu. A šest týdnů pak ležáky zrají,“ líčí Luboš u tanků s jedenáckou světlou i tmavou, dvanáctkou, polotmavou třináctkou a speciálem „Citra“.

„Máme vlastní nefiltrované a nepasterizované poctivé české pivo. U speciálu jsme použili spodní kvašení i studené chmelení,“ uvádí Luboš. Dvě až tři 250 litrové várky za týden dělají z vody z nádrže Kružberk, chmelu se Žatce, ječmene z Přerova a kvasnic z Černé Hory. Rodiny „pivovarníků“ tuto činnost přijímají kladně.

Pivo je vlastně sekundárním efektem kamarádství členů Partičky – ta se tím zároveň odlišuje od běžných provozovatelů minipivovarů. „Jsme hrdí patrioti a do loga piva jsme jako zástupný symbol obce vybrali unikátní kozlíkovou těžní věž šachty Stalin, poté nazývané Rudý říjen a před jejím uzavřením Heřmanice. Což našli dědové a tátové samozřejmě vzali s povděkem,“ uzavírá Luboš.

Poslanci rozhodli: Pivo nezlevní!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Aha OnlineAutor:ČTK

Pivo levnější nebude! Sněmovna totiž včera neschválila návrh ODS na snížení spotřební daně.

Sazby se měly přiblížit úrovním před rokem 2010, kdy je Parlament zvýšil, aby stát získal více peněz do rozpočtu. Na půllitru by cena klesla asi o 30 haléřů. ODS chtěla snížením sazeb kromě jiného kompenzovat restauracím zavedení elektronické evidence tržeb. Zamítnout návrh navrhl ministr financí Ivan Pilný (ANO). Označil ho za pivní populismus, který připraví státní rozpočet o 780 milionů korun a nebude mít na cenu piva vliv.

Náplast pro hospody: Čepované pivo nezdraží, lahvové ano

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský deník

Jak se pije s EET a bez cigaret? Čepované pivo od října nezdraží, aby Plzeňský Prazdroj pomohl hospodám.
Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast i Velkopopovický Kozel, za všechna tato piva si Češi od října připlatí.

Zdraží o 3,1 procenta, což znamená o 40 haléřů na půl litru, nicméně poznají to jen ti, kteří si je kupují v lahvích nebo plechovkách.

Cenu na čepu Plzeňský Prazdroj měnit nebude, aby nepřitížil restauracím a hospodám, kterým přineslo změny zavedení EET a start protikuřáckého zákona. „Vnímáme silně zátěž na majitele a provozovatele a snažíme se jim pomoci i naší cenovou politikou,“ řekla mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

Co na to hospodští? „Je to férový a vstřícný krok,“ míní manažer plzeňské Sokolovny Bolevec Jan Cozl, ačkoliv v jejich podniku zmíněné novinky prý velké změny nevyvolaly: „Jsme nekuřácký podnik od rekonstrukce v roce 2015, tržba nám letos neklesla ani kvůli EET.“

EET v hospodách funguje devět měsíců, protikuřácký zákon platí tři. Mluvčí pivovaru dodává, že jejich dopady se teprve projeví. „Na celkové vyhodnocení je ještě brzo. Vliv mělo i velmi teplé a dlouhé léto, které mohlo dopad oddálit,“ dodává Jitka Němečková.

Někde s ní souhlasí. „Nedotklo se mě ani tak zavedení EET, ale hlavně zákaz kouření, přišel jsem o nějaké štamgasty. Nedá se ale zatím říct, že by mi klesla návštěvnost či o kolik. Určitě to více poznám přes zimu, kdy už kuřáci nebudou moci posedávat venku. Na hodnocení je ještě brzo,“ řekl majitel restaurace Klatovský dvůr Václav Jandoš.

Jiný názor je slyšet z Domažlicka. „Měli jsme skvělou sezonu. Ovlivnilo ji velké množství turistů, ani zavedení EET, ani zákaz kouření ji nepoznamenaly,” ohlédla se za letními týdny Jana Tauerová z horšovskotýnské restaurace Pod radnicí. „Neočekávám už výraznou změnu k horšímu ani v zimě,” dodala.

I do rokycanské restaurace Originál 1869 U Václava začalo chodit ještě více lidí. „Náš podnik je od začátku nekuřácký, takže to nemělo vliv. Ani elektronická evidence tržeb nás nezasáhla. Pouze s tím je víc práce,“ sdělila provozovatelka Jaroslava Hájková.

A možná překvapivě mluví o EET v tachovském Sbaru 24, kde měli letošní sezonu také ještě lepší než loňskou. „Abych byl upřímný, EET jsem jen přivítal. Pro někoho kdo podniká tak, jak by měl to není žádné omezení a tak je to i u nás. S Elektronickou evidencí tržeb nemáme žádný problém,“ řekl provozní Zdeněk Otava.

Pivo z Budějovic si oblíbil také Ferdinand I., měl i svého sládka

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKBudvar

V Českých Budějovicích bylo ve středověku 300 právovárečných domů. Jeden měšťan uvařil ročně osm až deset sudů piva. Chuť se vylepšovala třeba puškvorcem. V 16. století si jednoho budějovického sládka pozval na svůj dvůr císař Ferdinand I. Habsburský. ČTK to řekl historik Ivo Hajn, který 22 let pracoval v Budvaru. Právo várečné měl od 13. století každý měšťan ve vnitřním městě, když tu měl domovské právo, vlastnil dům a platil daně. Pivo nemohli vařit ti, jimž nepatřil dům nebo měli úlevu na daních, jako chudší obyvatelé České ulice, protože hlídali hradby. Nevařili ho ani lazebníci nebo mlynáři.

"Ve smlouvě z roku 1795, kdy vznikl Měšťanský pivovar, stojí, že je zde 387 domů právovárečných domů. Středověké město mělo 2500 obyvatel, pivo se vařilo asi v 30 objektech. Nejdražší část pivovaru byla varná pánev z čisté mědi. Měli obezděný měděný kotel s plochým dnem, pod ním se topilo, to bylo veškeré zařízení," řekl Hajn. Po třicetileté válce klesl počet domů, kde se pivo vařilo, na třináct.

Ročně jeden měšťan navařil průměrně osm až deset sudů. Část pro sebe, část prodal v šenku a mohl s ním obchodovat i v dosahu mílového práva, v okruhu 7,5 kilometru kolem města. To se dělilo na čtyři čtvrti, vždy měly otevřeno nejvýš dva šenky v každé z nich, aby se pivovarníci prostřídali.

V 16. století si zdejší pivo oblíbil císař Ferdinand I. Habsburský. "Vyžádal si v roce 1547 budějovického sládka, aby mu v Augsburgu vařil pivo po 'budějckém' způsobu, chutnalo mu. I místokancléř království Jiří Žabka z Limburka si ho oblíbil. Budějovické pivo mělo dobrou pověst, ale ne všichni ho vařili pitelné, vypadalo a chutnalo jinak, ve středověku se vařilo spíš jako polévka," řekl Hajn. Pivo bylo kalné, svrchně kvašené, méně pěnilo a mělo menší říz. Ve sklepech se uchovávalo i několik let. "Je otázka, jak mohlo chutnat, mělo pak i vyšší obsah alkoholu, chovalo se spíš jako víno. Aby napravili chuť, přidávali do něj různé bylinky, puškvorec, blín," řekl Hajn (53).

Mezi známé právovárečné domy patřil dům Matěje Konvičky, dnes hotel Malý pivovar. Dále hotel Zvon, dům U Tří korun, jenž je nyní součástí radnice, v Piaristické ulici Dům U Černé růže, kde se pálila i kořalka. V každém domě byla velká místnost, mázhaus, kde se pilo i obchodovalo. Kdo chtěl čepovat, vyvěsil ven věnec. Uvnitř na zemi byla kvůli hygieně sláma. "Dávali si i pět konvic o objemu až jeden a půl litru, pili je při přípitcích dokonce na ex.

To byla v 16. století pijácká bratrstva, která vznikla po vzoru německých. To se v Čechách chlastalo jak o život, pily i ženské, vycházely různé spisy o opilství. Všichni to sváděli na Němce, že naučili Čechy pít, ale žák předčil mistra. Pily i děti, na šlechtických dvorech a u bohatých měšťanů se na dětský stůl dávalo i osm žejdlíků piva a jeden a půl žejdlíku vína," řekl Hajn. Žejdlík měl asi půllitr. Město mělo od roku 1496 vlastní pivovar poblíž Zlatého mostu. V roce 1795 vznikl Měšťanský pivovar, jehož nástupcem je dle Hajna Budvar.

Poslanci před volbami mohli zlevnit pivo, neudělali to. ANO a ČSSD návrh zablokovaly

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Kateřina Frouzová

Šéf ANO Andrej Babiš od zavedení povinné elektronické evidence tržeb v restauracích několikrát hovořil o tom, že sníží daň na pivo, aby hospodským vykompenzoval potíže spojené s povinností vydávat na všechno účtenky. Opoziční poslanci občanských demokratů chtěli v pátek protlačit sněmovnou návrh snížit spotřební daň na pivo. Nápad však neprošel. Neschválili ho hlavně zákonodárci ANO a ČSSD.

Přestože sněmovna mohla pár týdnů před volbami zlevnit pivo, neudělala to. Koaliční poslanci ANO a ČSSD návrh opozičních občanských demokratů v podstatě zablokovali a tím znemožnili jeho schválení. Paradoxní je, že hnutí Andreje Babiše několikrát chtělo snížit daň na tento nápoj, dokonce si to dali do volebního programu. Jakmile však došlo na hlasování, zákon nepodpořili.

Plán neprošel třetím čtením jen těsně, stačilo sedm poslanců navíc, aby se stal opak. Občanské demokraty podpořili hlavně zákonodárci TOP 09 a komunisté.

ODS konkrétně navrhovala snížení spotřební daně. Například na hektolitru piva by tato daň poklesla ze současných 32 korun na 26,8 koruny. "Pomohlo by to malým pivovarům, ulehčilo by jim to zvláště potom, co kolem pivní kultury a hospod udělala vláda v posledním volebním období. Hospodským zakázala kouřit v jejich vlastní restauraci a přišla řada regulací v podobě elektronické evidence tržeb," hájil novelu zákona poslanců ODS jejich ekonomický expert a poslanec Jan Skopeček. Část spotřební daně by si podle něj nechali hospodští a pivovary, část by mohli pocítit i zákazníci.

Hnutí ANO se podle předsedy jejich klubu Jaroslava Faltýnka nezpronevěřilo svému volebnímu slibu. Chtějí však zlevnit pivo tak, aby to nepocítily pivovary, ale především pijáci piva. "V programu máme, že zlevníme DPH na pivo. Návrh ODS cílí na spotřební daň, která by zvýšila zisk pivovarů," řekl Faltýnek s tím, že se hnutí rozhodlo návrh nepodpořit, protože by kvůli tomu klesly příjmy státního rozpočtu. Ministr financí ANO Ivan Pilný vypočítal, že by snížení spotřební daně podle návrhu ODS znamenalo, že státu přiteče ročně asi o 780 milionů na daních méně.

Proti byli i téměř všichni sociální demokraté. "V době, kdy hledáme prostředky na platy učitelů, nemůžeme ve státním rozpočtu provést skoro miliardový výpadek," vysvětloval předseda sněmovny Jan Hamáček, proč nesouhlasil s poklesem spotřební daně na pivo. "Reálný dopad na půllitr piva by byl 30 haléřů," dodal Hamáček další důvod.

ČSSD a ANO však nezablokovaly schválení novely pomocí hlasování, ale prostřednictvím pozměňovacích návrhů. "Byla to úniková taktika, která byla ze strany ANO a ČSSD poměrně zbabělá," poznamenal šéf klubu TOP 09 Michal Kučera.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822