Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Svijany zvyšuje kapacitu hlavního kvašení

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Pivovar Svijany pokračuje ve zvyšování kapacit. Po loňské rekordní investici do stáčírny piva do plechovek se letos zaměří na rozšíření kapacity hlavního kvašení. Instalace dvaceti nových otevřených spílečných kádí o celkovém objemu 4400 hektolitrů do již dříve připravených prostor stávající spilky potrvá do poloviny roku a vyžádá si náklady kolem 20 milionů korun. „Objem kvasných kádí se tím zvýší z 16,4 na 19,7 tisíc hektolitrů, takže celková roční kapacita kvašení pivovaru vzroste na zhruba 800 tisíc hektolitrů,“ uvedl ředitel pivovaru Roman Havlík.

Otevřené kvašení vychází ze staletých tradic pivovarnictví. V otevřených kvasných kádích ve spilce probíhá hlavní kvašení piva, tedy přeměna většiny cukrů vzniklých rmutováním sladu na alkohol díky působení kulturních pivních kvasinek při kvasné teplotě kolem 10 °C. Tímto způsobem se pivo vyrábělo již v počátcích pivovarnického řemesla, v poslední době však zůstává jen několik pivovarů, které se touto osvědčenou technologií hlásí k tradici, původní receptuře a chuti piva. Většina průmyslových pivovarů používá k hlavnímu kvašení uzavřené nerezové cylindrokónické tanky.

„Už před rozšířením jsme byli s odstupem největším českým pivovarem, který otevřené kvašení ve spilce udržuje. Spilku ovšem považujeme pro české pivo za natolik zásadní, že nehodláme ani nikdy v budoucnu přecházet na úspornější průmyslovou technologii výroby v cylindrokónických tancích,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík. „A díky vyšší kapacitě spilky budeme i do budoucna schopni zaručit naprosto stabilní charakter a kvalitu všech vyráběných piv.“

Otevřené kvašení je namáhavější a nákladnější, ale zachovává původní charakter piva Doba kvašení na spilce se pohybuje od sedmi dní u běžného výčepního piva až po deset dní v případě speciálů. Po počáteční fázi zaprašování začne probíhat intenzívní bouřlivé kvašení, při němž vznikají nejprve nízké a později vysoké bílé kroužky a nakonec vysoká žlutobílá pěna. Na konci kvašení pěna klesne a na povrchu zůstane tmavohnědý povlak. Možnost sběru této tzv. „deky“, tedy na hladinu vyplavených vyčerpaných kvasinek a dalších balastních látek, je jednou z hmatatelných výhod otevřeného kvašení před kvašením v cylindrokónických tancích, protože jejich přítomnost v pivu zanechává nepříjemnou hořkokyselou pachuť. „Ale není ani zdaleka jediná. Vysoký hydrostatický tlak a střídání teplot v cylindrokónických tancích vytváří pro kvasinky nepřirozené životní podmínky, což se projevuje nejen na chuti, ale hlavně na pitelnosti piva, na trvanlivosti pěny a dalších vlastnostech, proto se ve Svijanech použití této moderní průmyslové technologii bráníme,“ dodává Petr Menšík.

Na druhou stranu ovšem kvašení ve spilce trvá déle a zvyšuje náklady, protože vyžaduje více lidské práce a klade vyšší požadavky na řemeslnou znalost. Je náročnější také z toho důvodu, že ve spilce je nutné zachovávat téměř sterilní prostředí a kvasné kádě se musí průběžně důkladně a namáhavě čistit. „Takto se to však dělalo stovky let, tvoří to charakter piva a podmiňuje jeho klasickou chuť a pitelnost. Považujeme proto spilku za neodmyslitelnou součást našeho pivovaru,“ zdůraznil Petr Menšík.

Během dvaceti let jeho samostatné existence, které si pivovar připomene na začátku dubna, se spilka rozšiřovala z původních 3300 hektolitrů již šestkrát. V současné době na tomto úseku pivovaru pracuje 12 až 15 lidí. „Navzdory vyšším nákladům pro nás i po více než dvacetinásobném nárůstu produkce žádný kompromis v podobě náhrady klasického způsobu vaření a zrání ve spilce nikdy nepřicházel do úvahy. Nikdy bychom naše pivo neošidili, je to naše srdeční záležitost,“ řekl dále Petr Menšík. „A letos budeme v investicích samozřejmě pokračovat. Vedle rozšíření kapacity hlavního kvašení nás čeká například instalace nových kompresorů do strojovny a výměna vkladače a vykladače ve stáčírně lahví. Další investice budou směřovat do úseku filtrace piva a čistírny odpadních vod,“ dodal.

Loni Pivovar Svijany uvařil celkem o zhruba dvě procenta více piva než v roce 2016, celkem více než 638 tisíc hektolitrů. V současné době je jedním z největších pivovarů v českých rukou a největším českým výrobcem zachovávajícím tradiční způsob kvašení piva.

PBFest - Pražský Festival Piva 1. ročník

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:PBFestAutor:Antonín Vartlík

Na co se můžete těšit?
Na 1. ročník festivalu PBFest - Pražský pivní festival, na kterém budete mít jedinečnou možnost si vychutnat skvělé pivní speciály českých sládků, ale také se podívat do prostor nejstaršího nákupního domu v České republice. Vystavovat bude až 30 českých pivovarů, kteří představí to nejlepší ze své produkce.

Kdy a kde?
23. - 24. 3. 2018 (pátek a sobota vždy od 12 do 22 hod.) v 5. patře Obchodního domu Kotva, náměstí Republiky 656/8 Praha1, doprava a mapa dále v odkazu "Mapa". V případě příjezdu automobilem placené parkování přímo v garážích obchodního domu.

Jak se k nám dostanete?
1. samostatným výtahem přímo do prostor 5. patra Obchodního domu Kotva
2. přes Obchodní dům Kotva, výtahem a eskalátorem do 5. patra a dále dle navigace
3. z ulice Kralovodvorská, samostatným výtahem do 5. patra a dále přes Restauraci Sluneční terasa T- Anker a pak dle navigace

Co mě to bude stát a co je v ceně?
Cena vstupenek:
1 den: 150 Kč 2 dny 250 Kč

V ceně vstupenky je zahrnuto:
degustační sklenice s cejchem 0,1 dcl průvodce festivalem s informacemi

Cena žetonů:
20 Kč = 1 žeton

Jak to probíhá?
V předprodeji (odkaz najdete v hlavní nabídce nebo na facebookovských stránkách) si zakoupíte vstupenku na 1 nebo oba 2 dny, které Vám následně přijdou do vaší mailové schránky a pak už jen stačí přijít, prokázat se platnými vstupenkami, na kase si zakoupit libovoný počet žetonů, které jsou jediným platidlem na festivalu, a užít si piva a jídla co hrdlo ráčí. Vstupenky bude též možno koupit na místě.

Budějovický Pivovar Samson je zlatý. V pivní soutěži porazil konkurenci

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Pivovar Samson se dočkal dalšího ocenění. Zvítězil v degustační soutěži pivovarů České a moravské pivní koruny 2018. Cenu si od organizátorů soutěže v Praze převzal sládek Samsonu Radim Lavička.

„Každé ocenění potěší, jsme rádi, že jsme se nejlépe umístili hned při naší první účasti v této soutěži. Obzvláště nás těší, že se potvrdilo, že Samson je vynikající i točený ze sudu, protože se jednalo o klání sudových piv. Je to pro nás jednoznačný signál, že jdeme správným směrem a našim zákazníkům nabízíme pivo prvotřídní kvality,“ reaguje na výsledky soutěže sládek Pivovaru Samson Radim Lavička s tím, že se mu zamlouvalo prostředí slavnostního vyhlášení soutěže v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze, tedy Mekce českého pivovarnictví.

„Ukazuje se obrovský přínos investic našeho vlastníka AB InBev v posledních čtyřech letech. Dosáhly výše zhruba 400 milionů korun. Díky nim se mj. výrazně zlepšila kontrola výrobního procesu výroby Samsonu, to se razantně projevilo na kvalitě našich produktů,“ říká ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Každá cena samozřejmě zahřeje u srdce, pro nás jsou ale největším zadostiučiněním zákazníci, kteří se k našemu pivu vracejí,“ doplňuje Dřevikovský s tím, že Samson na rozdíl od jiných značek nepociťuje úbytek vytočeného piva v restauracích.

„Jednotlivé vzorky posuzovalo 45 porotců, soutěže se celkem zúčastnilo 84 českých a moravských pivovarů. Samson se zařadil k těm nejlepším,“ říká pořadatel soutěže České a moravské pivní koruny 2018 Pavel Borowiec s tím, že mezi výherci nechyběly ani jiné tradiční pivovary i minipivovary.

Samson uspěl v soutěžích kvality piva i v loňském roce. Jeho desítka skončila mezi 26 konkurenty druhá na soutěži Pivo České republiky 2017. V testech zdravotní nezávadnosti piv serveru Stream.cz zase dvanáctka Samsonu vyšla jako nejlepší ze všech hodnocených piv.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia belgicko-brazilské společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Minipivovary: Česko má novou turistickou atrakci

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Euro.czAutor:Dalibor Dostál

S pověstí pivní velmoci je v Česku zlatavý mok a jeho spotřeba vděčnějším tématem než ve většině zemí světa. Poté, co po roce 1989 zanikla řada menších pivovarů a trh si začali rozdělovat velcí hráči, se však v posledních letech začalo historické kyvadlo vychylovat na opačnou stranu.

Malé pivovary jsou stále oblíbenější nejen jako zdroj českého národního nápoje, ale také jako cíl turistů. Podle průzkumu, který loni nechala zpracovat Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR), tuzemští spotřebitelé čím dál více navštěvují regionální pivovary rodinného typu, kterých jsou již více než čtyři stovky.

Turistický hit
Tři turisté z deseti dokonce malé pivovary vyhledávají jako svoji cílovou destinaci. Dvě třetiny všech turistů malý pivovar cíleně nevyhledávají, ale narazí-li na něj, rádi pivo ochutnají.

Testování regionálních piv se tak začíná stávat zajímavou turistickou atrakcí, přičemž téměř polovina zákazníků je připravena si za lokální zlatý mok i připlatit. I to je důvodem, proč v současnosti vzniká každý týden jeden nový minipivovar.

„Skutečnost, že regionální pivovary se stávají turistickým hitem, dokazuje i to, že 41 procent dotázaných bylo alespoň jedenkrát na prohlídce malého pivovaru a devět procent se tak chystá učinit,“ říká Tomáš Macků, ředitel výzkumu agentury IPSOS, který pro asociaci průzkum realizovala.

Podle analýzy AMSP ČR z poloviny loňského roku existuje v současnosti 370 minipivovarů, tedy malých pivovarů s výstavem piva do 10 tisíc hektolitrů ročně. Velké pivovary, kterých je 45, však zcela dominují v celkové produkci piva, a to s celkovým podílem 98 procent.

Přesto je zájem o investování do minipivovarů mimořádný, jen za poslední kalendářní rok vznikla padesátka nových malých pivovarů a nic nenasvědčuje tomu, že by boom ustával. Malé pivovary výborně doplňují trh velkých hráčů a nabízejí chuťově rozmanitá piva, často spojená s lokálním příběhem a vazbou na místní region.

Pivní stezky
„Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale především v malých městečkách a vesnicích. Jsou zde významným ekonomickým a kulturním centrem venkova. Podporují turistický ruch, dávají lidem práci a zabraňují vylidňování venkova. Poslední dobou se začínají propojovat do pivních stezek a přinášejí život do regionů, které by jinak jen těžko hledaly jinou atraktivitu,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

I když tržní podíl malých pivovarů není velký, podle odborníků mají výrazný vliv na obnovu pivní tradice v zemi. „Právě minipivovary se zasloužily o renesanci českého piva a pivovarnictví tím, že znovu nabídly zákazníkovi chuťovou a druhovou rozmanitost a začaly znovu velice trpělivě vychovávat českého a pak i zahraničního konzumenta piva. Jsou to malé pivovary, které pivu dávají znovu příběhy, jež jsme dlouhá léta znali jen z Hrabalova románu. A to je podstata tohoto boomu, že každý tento pivovar nabízí pivo s příběhem, svým, osobitým a originálním. Takže vidím budoucnost malých pivovarů velice dobře,“ doplňuje Radovan Koudelka, člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů.

„Malé pivovary se stávají vizitkou regionů, turistickým cílem českého venkova a jsou živým důkazem naší podnikatelské a řemeslné tradice. I když se jedná o investici v řádech jednotek milionů, je pozoruhodné, že co týden u nás vzniká nový minipivovar,“ říká Karel Havlíček, předseda AMSP.

Hledá se sladovník
Celková pozitivní čísla rozmachu malého pivovarského podnikání ale nekorespondují s počtem absolventů sladovník-pivovarník. Podle aktuálních údajů AMSP ČR nabízí program sladovník-pivovarník tři školy s kapacitou 45 absolventů ročně, nicméně zájem je menší a každý rok ukončuje školu tohoto zaměření v České republice jen přibližně 15 studentů.

Právě nedostatek sladovníků začíná být podle Havlíčka pro obor problém. „Protože toto řemeslo nelze například nahradit cizinci na krátkodobý pobyt. Nejenže se jedná o dost specifickou profesi, ale sládek by měl mít ke svému produktu i osobní vztah a měl by být s jeho výrobou dlouhodobě spojen,“ upozorňuje Havlíček.

Rekordní zájem o Plzeň
S trendem pivovarnické turistiky se snaží držet krok i velcí hráči. Například Plzeňský Prazdroj v loňském roce přilákal rekordní počet návštěvníků. Celkem jeho trasy v Plzni navštívilo 762 tisíc lidí, což je o šest tisíc více než v dosud nejúspěšnějším roce 2015.

„Nárůst zájmu o prohlídkové trasy i o další akce v obou plzeňských pivovarech nás nesmírně těší. Překonat čísla roku 2015 nebylo jednoduché, neboť v tom roce se Plzeň pyšnila titulem Evropské hlavní město kultury, což samozřejmě nalákalo do Plzně mnoho turistů,“ uvádí Pavla Mášková z oddělení turismu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

O loňský návštěvnický rekord se ze šedesáti procent zasloužili čeští turisté, výrazně se pak zvýšil zájem návštěvníků z Asie, zejména z Číny, Tchai-wanu a Jižní Koreje. Ti v loňském roce poprvé překonali množství německých turistů, kteří bývali tradičně nejpočetnější zahraniční skupinou návštěvníků pivovaru. „Celkem k nám na prohlídky pivovarů zavítali návštěvníci z padesáti zemí světa, ze vzdálenějších zemí například z Brazílie nebo Austrálie,“ říká Mášková.

Kromě tradiční trasy v pivovaru Pilsner Urquell začal loni Plzeňský Prazdroj lákat i na prohlídky pivovaru Gambrinus. Zcela novou trasu absolvovalo již několik tisíc návštěvníků. Na turisty zde čeká mnoho zajímavých aktivit, jako například škola čepování piva, senzorická prezentace surovin na výrobu piva, kde mohou lidé suroviny i ochutnat. Část degustace probíhá přímo v ležáckých sklepích, kde pivo zraje. V historické varně Gambrinus je dokonce možné uspořádat soukromý večírek či party.

Rekordní návštěvnosti dosáhl Plzeňský Prazdroj i díky úspěchu loni pořádaných akcí. S velkým zájmem se setkaly například oslavy 175 let od uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell s doprovodným programem nebo výstava o historii plzeňských hospod na nádvoří pivovaru.
Žádná tajemství

Prohlídky pro skupiny až 25 osob nabízí od roku 2009 také pivovar Svijany. Během zhruba šedesáti až devadesáti minut se při nich účastníci mohou seznámit s celým procesem výroby svijanského piva. Ve Svijanech, jako v jednom z mála pivovarů, jsou věrní klasické technologii českého piva plzeňského typu s dvourmutovým způsobem vaření, kvašením v otevřených spilkách a zráním v ležáckých sklepích, která se v pivovarech už jen tak nevidí.

„Nejde přitom o žádnou expozici jako v některých jiných pivovarech; návštěvníci u nás procházejí skutečnou výrobou, nic před nimi neskrýváme a rádi jim odpovíme na veškeré dotazy,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.

Návštěvníci se přitom musí připravit na výrazné rozdíly teplot. „Na varně teplota hlavně v létě překračuje i 40 °C, zatímco u ležáckých tanků se pohybuje jen kolem 2 °C a je tam dost vlhko. Účastníkům proto doporučujeme několik vrstev oblečení,“ upozorňuje Petr Menšík.

Méně točeného, více plechovek
I když zájem návštěvníků o pivovary roste, piva se v zemi loni vyrobilo méně. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven klesla do října 2017 meziročně o 1,2 procenta. Zároveň pokračuje několikaletý trend poklesu piv točených a nárůst prodeje piv balených, kde nejvíce rostou plechovková piva.

Některé pivovary tvrdí, že za poklesem stojí zavedení elektronické evidence tržeb a zákazu kouření v restauracích, ale statistická data to nepotvrzují.

„Pokud se podíváme na ekonomické výsledky našich klientů, zaznamenáme průměrný 16tiprocentní meziroční růst, zatímco Český statistický úřad uvádí pouze 8,2 procenta pro celý trh. To je za mne prokazatelný pozitivní efekt způsobený mimo jiné novými technologiemi, které EET podnikům – sice často nedobrovolně – přineslo,“ konstatuje Karolína Hejlová ze společnosti Storyous, která dodává pokladní řešení EET pro restaurace.

Také dlouhodobá data ukazují, že pokles prodeje piv v restauracích je jen pokračováním dlouhodobého procesu. Do roku 1989 se v České republice pilo tradičně více čepovaného piva, poměr činil 65 : 35 ve prospěch piva prodaného v hospodách. Ještě v roce 2004 byla bilance prodejů vyrovnaná, od té doby ale prodej v restauracích vytrvale klesá.

V roce 2016 činil poměr spotřeby ve prospěch baleného piva v obchodech 61 : 39. V roce 2017 tak dál pokračoval trend, který odstartoval dávno před změnami loňského roku. To, že se zájem zákazníků posunuje jiným směrem, ukazuje také nárůst prodeje nealkoholických piv o 17,7 procenta na 555 tisíc hektolitrů.

Sběratelé suvenýrů vyhlásili vítěze soutěže o nejhezčí pivní etiketu, tácek a korunku

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Jižní Čechy TeďAutor:Miroslav Pejčoch

V sobotu 24. února se v táborském Domě armády konalo již 53. setkání sběratelů pivních suvenýrů, který pořádal Parkán klub Tábor. Součástí burzy bylo také vyhlášení výsledků 24. ročníku celostátní tipovací soutěže O nejhezčí pivní etiketu, tácek, korunku a pivní etiketu minipivovarů a domácích vařičů piva za rok 2017.

Slavnostnímu vyhlášení byli přítomni předseda Rady Českého sdružení klubů historie pivovarnictví Petr Nahodil, člen této rady Václav Topinka a předseda Parkán klubu Tábor Marián Jamrich.

V kategorii pivní etikety se na prvním místě umístnil Pivovar Protivín. Druhý byl Dudák Měšťanský pivovar Strakonice s Králem Šumavy a třetí byl Český Granát z pivovaru Bohemia Regent.

V kategorii pivní tácky byl první Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, druhý byl Pivovar Protivín a třetí Pivovar Litovel.

V kategorii pivní korunka zvítězil Pivovar Staropramen, druhý byl Pivovar Gambrinus a třetí Pivovar Zubr.

Pivní etiketu minipivovarů a vařičů piva vyhrál rodinný pivovar U Vacků z Chlumce nad Cidlinou, druhý byl Pivovarský dvůr Chýně u Prahy a třetí místo zaujal Pivovar Lindr Mžany. Všem výhercům bylo předáno ocenění redakce časopisu Svět piva.

Budějovický Pivovar Samson je zlatý. V pivní soutěži porazil konkurenci

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Deník.czSamson

Pivovar Samson se dočkal dalšího ocenění. Zvítězil v degustační soutěži pivovarů České a moravské pivní koruny 2018. Cenu si od organizátorů soutěže v Praze převzal sládek Samsonu Radim Lavička.

„Každé ocenění potěší, jsme rádi, že jsme se nejlépe umístili hned při naší první účasti v této soutěži. Je to pro nás jednoznačný signál, že jdeme správným směrem a našim zákazníkům nabízíme pivo prvotřídní kvality,“ reaguje na výsledky soutěže sládek Pivovaru Samson Radim Lavička s tím, že se mu zamlouvalo prostředí slavnostního vyhlášení soutěže v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze.

Zlatou korunu letos získaly větší pivovary jako budějovický Samson, náchodský Primátor, pivovar Litovel nebo únětický pivovar, bodovaly i minipivovary, např. pivovar Mazák z Dolních Bojanovic, pivovar Modrá hvězda Dobřany, pivovar Zhůřák ze Zhůře, Pivovarský dvůr Zvíkov, či pivovar Matuška Broumy. Celkem bylo oceněno 23 pivovarů, které podle organizátora soutěže Pavla Borowiece patří mezi českou pivní elitu.

Pivovaru Dudák klesl kvůli EET výstav, Samsonu evidence nevadí

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Strakonickému pivovaru Dudák i kvůli EET, od jehož zavedení pro firmy a podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu uplyne 1. března rok, ubylo zákazníků a klesl i výstav. Českobudějovický pivovar Samson ze skupiny AB InBev negativní dopady nezaznamenal. Budvar EET nekomentuje. ČTK to řekli zástupci pivovarů.

Finanční úřad pro Jihočeský kraj (FÚ) udělal loni v jižních Čechách 3866 kontrol EET, chyby zjistil u 30 procent provozoven, prodejci dostali pokuty ve výši dva miliony korun. ČTK to řekla mluvčí FÚ Jana Králová.

Strakonický Dudák, jediný český pivovar ve vlastnictví města, bude mít za loňský rok výstav nižší o několik procent. V roce 2016 byl 57.624 hektolitrů. Obchodní ředitel pivovaru Dudák Martin Man ČTK řekl, že negativně se projevilo jak EET, tak protikuřácký zákon a loterijní zákon.

"Skončili hospodští. EET mělo vliv na funkčnost a konkurenceschopnost provozu. U nás se to projevilo ztrátou počtu zákazníků, kvůli EET to bylo do deseti procent. Bez náhrady skončily hospody, není gastro, všeobecně jsou dnes volné provozovny a není nájemce, který by tam šel. Ještě dva roky zpátky se nájemci vystřídali a někdo se našel," řekl Man.

Výstav pivovaru Samson, který byl loni 88.000 hektolitrů, EET negativně neovlivnilo. Naopak proti roku 2016 zaznamenal Samson téměř čtvrtinový růst u sudového piva. "Trend v Česku je přesně opačný. Zásadní problém pro nás nepředstavuje ani zákaz kouření v restauracích. Některé hospody nižších kategorií se více otevřely lidem. Je do nich možné přijít s rodinou a dát si oběd, aniž by člověk odcházel nasáklý cigaretovým kouřem," řekl ČTK ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský.

Finanční úřad udělal loni na jihu 3866 kontrol EET, zjistil chyby u 30 procent provozoven a uložil pokuty za dva miliony Kč. "Nejčastější chybou bylo nevystavování účtenek," řekla Králová. Letos v lednu udělal FÚ 389 kontrol EET, nedostatky našel u 70 procent provozoven, výše pokut byla 94.500 Kč. Většinou šlo o drobnější chyby, které se řešily na místě bez sankce. Nárůst počtu případů přičítá mluvčí konkrétnějšímu zacílení kontrol.

Kladně hodnotí EET ředitel maloobchodu firmy DK Open Vojtěch Kabeš, jež provozuje řetězec prodejen DéKáčko. Podobný pokladní systém zavedli před pěti lety, kvůli EET jen aktualizovali systém za desítky tisíc Kč. "Neměli jsme problém, že bychom neodváděli DPH, naopak systém EET narovnal podmínky na trhu: my jsme to dělali správně, ale spousta malých hráčů ne a některé fyzické osoby, které podnikaly nakřivo, to ukončily, protože se jim to za EET už nevyplatilo," řekl ČTK Kabeš.

Stejně vnímá EET vedoucí českobudějovické restaurace Masné krámy Tomáš Olejník. Míní, že se vyrovnalo konkurenční prostředí. "Nám to prospělo. Kasy a tyhle účty jsme měli vždycky zavedené, konkurenti ne," řekl ČTK. Bez potíží zvládl EET i táborský obchod Květiny Afrodite. "Žádné starosti jsme neměli. Občas to fungovalo, občas to nefungovalo, ale žádné velké problémy jsme neměli," řekla ČTK provozovatelka Hana Alexová.

Mladý sládek triumfoval se svým Jadrošem. Chtěl bych hospodu v Olomouci, říká

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Olomoucký deníkAutor:Daniela TauberováJadrníček

Teprve jednadvacetiletý pivní "srdcař" Radek Jadrníček vaří ve svém minipivovaru v Náměšti na Hané pivo, které degustátoři ocenili prestižní Zlatou pivní pečetí.
Ceny Zlatá pivní pečeť získalo na Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích šest desítek pivovarů.
Nejvíc ocenění posbíral Bernard, Heineken i Rodinný pivovar Zichovec. Z Olomouckého kraje bodovaly Holba i Litovel.
Mezi minipivovary zazářil Pivovar Jadrníček z Náměště na Hané.

Teprve jednadvacetiletý sládek Radek Jadrníček exceloval v souboji s o generaci zkušenějšími konkurenty - s tmavým Jadrošem a bronzovou získal i jeho polotmavý Kotelník.
„Všichni říkají, že jsem se pro vaření piva narodil,“ směje se v rozhovoru pro Deník sympatický mladík, jehož piva v posledních dvou letech sbírají cenu za cenou.

Jak dlouho trvalo, než jste se z experimentování v garáži vypracoval mezi elitu?
Oficiálně jsme v Náměšti začali vařit pivo v roce 2014, ale už roky před tím jsme si doma vařili pro sebe - to jsem ještě byl ve škole. Okamžitě mě to chytilo u srdce. Vařit pivo, to je prostě vzrušující alchymie! Do práce jsem se zamiloval a jak se chlap zamiluje..

Je vám jednadvacet let. Sbíral jste zkušenost u jiných sládků, v zavedených pivovarech?
Ano, jezdil jsem. Mám kamarády, co vaří pivo, mluvíme o postupech, surovinách, vyměňujeme si poznatky. Ale musím se přiznat, mně to jde úplně samo. Pivu se věnuji od rána do večera a je to pro mě ta největší radost. Pro jeho vaření jsem se asi zkrátka narodil, slyším doma, od kamarádů sládků i velké konkurence.

Takže večer usínáte s myšlenkou na spodní kvašení, plnou chuť a jemný hořký konec?
(Smích) Mám rozečtené odborné knížky, různé receptury, usínám na nich a s myšlenkou na druhý den, do čeho se pustím. Ono se to nezdá, ale vezměme si takový slad: je každým rokem jiný, podle sklizně ovlivněné počasím, ale pivo musí být pořád stejné. Stejně dobré, a to je jeden z mých úkolů.

Kvalitní suroviny z regionu

Jestli můžeme přejit k letošní, vlastně i loňské pivní hvězdě Jadroši: Jak byste popsat jeho chuťový profil?
Je to tmavá třináctka s karamelovou chutí – obsahuje čtyři druhy sladu, dva druhy chmele. Zpočátku působí, že pivo je sladší, ale ne, ke konci se dostaví hořkost. Příjemná jemná hořkost, která tomuto ležáku dodá potřebný závěrečný šmrnc.

Pivo ideální na chladné zimní večery?
Je to hutné, spodně kvašené pivo. Na začátku krásně zahřeje chuť sladu.

Co je za vaším úspěchem? Pivo neošidit, tedy kvalitní suroviny? Odkud je berete?
Můžete mít nejdražší technologie, ale když nemáte špičkové suroviny, neuděláte dobré pivo. Kvalitní suroviny, slad a chmel, na tom je založen úspěch. Chmel za mnou necestuje stovky kilometrů, ale roste na Hané. Všechny dodavatele mám z regionu a dodavatele jsem už za těch pár let prověřil. Vyměnili jsme sladovnu, ale nakonec jsme se vrátili k jiné. Každá sladovna má trochu jiný slad, všechno chce svoje.

Ochutnávejte. Pivní svět je pestrý

Důvod dát si pivo se najde vždycky, ale ta rostoucí cena..? Právě kvůli ní se zvedají počty těch, kteří v hypermarketu v akci koupí basu tuctových piv a po práci s partou popijí někde doma ve sklepě. Co s tím?
Pivaři by měli ochutnávat. Pivní svět je v Česku pestrý a ne nudný. Pivař musí pochopit, že my děláme řemeslné pivo, odevzdáváme mu poctivou práci, neděláme europivo, které řídí počítače.

Viděla jsem, jak právě toto lidem osobně vysvětlujete v nákupních centrech. Dokonce v kroji. Musel jste se naučit i PR? Funguje to?
Snažím se. Nedělá mi problém šířit jméno dobrého piva a značky Jadrníček. Naopak. V tomto nám nejvíce pomáhají velké soutěže jako na Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích, kde letos soutěžilo 250 pivovarů z 20 zemí. Jadroš vyhrál i vloni a v roce 2016 byla mezi prvními třemi polotmavými speciály z minipivovarů naše čtrnáctka Kotelník.

Chtěl bych hospodu v Olomouci

Jaká je odezva v oboru a u pivařů?
Když jsme přijížděli do Budějovic na soutěž a přicházeli za mnou sládci a zástupci pivovarů, třeba kolega od Prahy, a oznamovali, že jsem vyhrál a uznale pokyvovali hlavou, byla to čest. A ještě krásnější chvíle zažívám, když odnáším prázdný půllitr ze stolu u nás v hospodě a host spokojeně pronese, že mu chutnalo a dodá, že přijel z druhého konce republiky – kvůli našemu vítěznému pivu. To je velká motivace.

Nechystáte větší hospodu, když jsem v létě viděla ty plné stoly i venku přes silnici…
Chtěl bych hospodu v Olomouci. Z města k nám jezdí spousta lidí, ale spoje jsou, jaké jsou a nedostanou se, jak by potřebovali. Toužím po vlastní hospodě, kde si dohlédnu na kvalitu a spokojenost hostů.

Tedy šetříte a vyhlížíte prostory…
(Smích) Dá se to tak říct, ale není to otázka roku, dvou. Je to vize pro pět let bych tak odhadoval.

Místo zrušené Zahrady Jadrošův den

Co chystáte v pivovaru? Čím své věrné i objevitele po úspěchu v soutěži potěšíte?
Zhruba za sto dní máme v Náměšti na Hané naše slavnosti, Jadrošův den, na které už musím chystat speciály. Bude tam komplet naše produkce a samozřejmě musím něčím překvapit. Mohu prozradit, že speciál bude jedním chmelem chmelený…

V Náměšti, kde byla Zahrada či Hanácké slavnosti, se toho už moc neděje, pro to Jadrošův den?
Bude to letos třetí ročník. Všechny akce skončily, což je obrovská škoda a ztráta pro městys, tak jsme se toho chopili. Nevybíráme žádné vstupné a letos se nám podařilo dát dohromady bohatý program.

dyž vás tak poslouchám, nechcete kandidovat v komunálních volbách na podzim?
Je pravda, že politika se dělá u piva, ale já raději budu dodávat to dobré pivo…

Zlínský švec má nejlepší polotmavý ležák, získal Zlatou pivní pečeť

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Veronika JurčováZlínský Švec

V konkurenci téměř 250 pivovarů z celého světa uspěl Pivovar Malenovice ze Zlína v neprestižnější české soutěži Zlatá pivní pečeť.

Významné ocenění si ze soutěže odnesl za svůj polotmavý jedenáctistupňový ležák v kategorii „Polotmavé pivo z minipivovaru“, který má roční kapacitu výstavu piva do deseti tisíc hektolitrů.

V této kategorii soutěžili sládci se vzorky piv vyrobených převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny od 7,00 do 12,99 % hmotnostních. Zlínský pivovar uspěl v nebývalé konkurenci. Komise při Zlaté pivní pečeti hodnotily ve 32 kategoriích celkem 1200 vzorků piv.

„Ocenění nás překvapilo, přihlásili jsme se na poslední chvíli. Je to nejprestižnější degustační soutěž v České republice. Moc si toho vážíme,“ přiznal sládek malenovického pivovaru Martin Velísek. Letos se přitom Pivovar Malenovice Zlaté pivní pečetě účastnil poprvé.

Polotmavý ležák Pivovaru Malenovice chutnal nejen porotcům, už roky patří k nejoblíbenějším produktům pivovaru. Podle Velíska je nejvíce vyráběným typem piva v Malenovicích. „Možná, že ze všech našich druhů už máme této polotmavé jedenáctky během těch let skutečně nejvíc navařeno,“ podotkl sládek. Hospodští si ji podle něj do restaurací berou jako doplněk ke standardnímu sortimentu piv.

„Ve skrytu duše jsem vždycky doufal, že když něco od nás vyhraje něco významnějšího, bude to právě polotmavá jedenáctka. Hodně se pije a je fakt dobrá. Je charakteristická tím, že není příliš hořká. Ale ani sladká. Má vyváženou chuť. Je to pivo přijatelné pro dámy i pro chlapy. K nám do pivovarské hospody chodí hned několik štamgastů, kteří pijí jen polotmavou jedenáctku,“ přiblížil Velísek.

K výrobě používá sládek tři druhy sladu, a to plzeňský, mnichovský a karamelový. „Do něj přidáváme dva druhy žateckého chmele, hořký Premiant a aromatický Sládek,“ prozradil s tím, že od jeho prvopočátku se snaží polotmavý ležák vařit podle stejné receptury.

Kromě úspěšné polotmavé jedenáctky má pivovar v nabídce několik spodně kvašených piv plzeňského typu, a to 10% světlé výčepní, 11% světlý ležák, 12% světlý ležák, 13% světlý speciál Citra, 13% tmavý speciál a nově též vídeňský ležák. „Čas od času uvaříme i další speciály, například medovou dvanáctku nebo v létě osmistupňové pivo pro cyklisty,“ dodal sládek.

Zlínský švec se řadí mezi malé pivovary. Za loňský rok uvařil přibližně tři tisíce hektolitrů piva. Letos hodlá výstav zvýšit o dalších dvě stě hektolitrů.

Budějovický Pivovar Samson je zlatý. V pivní soutěži porazil konkurenci

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Pavel OrálekSamson

Pivovar Samson se dočkal dalšího ocenění. Zvítězil v degustační soutěži pivovarů České a moravské pivní koruny 2018. Cenu si od organizátorů soutěže v Praze převzal sládek Samsonu Radim Lavička.

„Každé ocenění potěší, jsme rádi, že jsme se nejlépe umístili hned při naší první účasti v této soutěži. Je to pro nás jednoznačný signál, že jdeme správným směrem a našim zákazníkům nabízíme pivo prvotřídní kvality,“ reaguje na výsledky soutěže sládek Pivovaru Samson Radim Lavička s tím, že se mu zamlouvalo prostředí slavnostního vyhlášení soutěže v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze.

Zlatou korunu letos získaly větší pivovary jako budějovický Samson, náchodský Primátor, pivovar Litovel nebo únětický pivovar, bodovaly i minipivovary, např. pivovar Mazák z Dolních Bojanovic, pivovar Modrá hvězda Dobřany, pivovar Zhůřák ze Zhůře, Pivovarský dvůr Zvíkov, či pivovar Matuška Broumy. Celkem bylo oceněno 23 pivovarů, které podle organizátora soutěže Pavla Borowiece patří mezi českou pivní elitu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.06.2018 20:286.372/6.372