Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Návštěvnost Budějovického Budvaru byla loni rekordní

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:COTBudvar

V loňském roce prošlo návštěvnickým centrem Budějovického Budvaru rekordních 60 200 turistů, což je v meziročním srovnání o 14 procent více. Díky tomu se Budějovický Budvar zařadil mezi pět nejatraktivnějších turistických cílů v Jihočeském kraji.

Počet zájemců o prohlídku Budějovického Budvaru byl srovnatelný například s návštěvností zámku Jindřichův Hradec nebo hradu Rožmberk. „Velice si vážíme rostoucího zájmu návštěvníků o výrobu našeho piva. Lidé nejvíce oceňují to, že se mohou pohybovat přímo v pivovarském provozu a vaření piva mohou sledovat z bezprostřední blízkosti,“ uvedl vedoucí oddělení Gastro Budějovického Budvaru Tomáš Olejník.

Nejvíce návštěvníků přijelo v loňském roce z Německa a Rakouska (shodně 19 procent všech návštěvníků), přičemž hned za nimi se umístili domácí návštěvníci (18procentním podílem). Pivovar si loni prohlédli turisté celkem ze 73 zemí, včetně například Peru, Nepálu nebo Kamerunu. Na dvojnásobek také vzrostl zájem Číňanů, kteří loni tvořili již 3 procenta všech návštěvníků. Zájem o prohlídky pivovaru se zvyšuje dlouhodobě, v roce 2002 byl počet návštěvníků jen asi třetinový.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru nabízí komplexní nabídku turistických služeb, mezi které patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice nazvaná Příběh budějovického piva. Nejpopulárnější částí prohlídky pro návštěvníky starší 18 let je pak ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě. Kromě češtiny je zajištěn výklad i v dalších šesti světových jazycích a služby zajišťuje tým 12 průvodců a 4 pracovníků v recepci.

Státní pivovar zastavil výrobu. Pivo ve Vyškově bojuje o holý život

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrVyškov

Mnohamilionová ztráta v účetnictví, dluhy, klesající odbyt piva, odchod některých zaměstnanců. Malý moravský Pivovar Vyškov zápasí o přežití a podle posledních informací kvůli nelehké ekonomické situaci pozastavil výrobu.

Patří státu, který ho pronajímá soukromé firmě, a donedávna o­ něj mělo zájem v rámci církevních restitucí Arcibiskupství olomoucké.

Žádná změna vlastníka se však nechystá. Vyškov má podle zjištění LN nadále zůstat společně s prosperujícím a mnohonásobně větším Budějovickým Budvarem erárním majetkem.

O­ dalším osudu pivovaru se údajně rozhodne na základě výsledku žaloby, kterou podal nájemce, firma Czech Beverage Industry Company (CBIC) na majitele nemovitostí státem ovládanou akciovku Jihomoravské pivovary. Okolnosti žaloby, kterou už nedávno začal projednávat soud, ani jedna ze stran sporu nezveřejnila.

Spekuluje se, že CBIC vymáhá částku 67 milionů korun jako náhradu za údajnou závadu, která prý měla vzniknout už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterizace. A pivo pak po čase mělo hnědnout a oxidovat. Nájemce, který nastoupil do Vyškova v roce 2011, prý Jihomoravské pivovary o této vadě neinformovaly.

Není však jasné, proč nájemce přišel se žalobou až nyní, zda se skutečně jedná o vadnou technologii pasterizace ani kdo případnou závadu způsobil.

Ředitel vyškovského pivovaru Roman Kotolan situaci podniku ani žalobu nechtěl komentovat.

„Výroba v pivovaru Vyškov je v současné době pozastavena a­ o­ dalším provozu bude rozhodnuto až na základě závěru probíhajícího soudního sporu s pronajímatelem,“ uvedl bez dalších podrobností.

Pro Vyškovské noviny v dubnu Kotolan potvrdil, že situace není příznivá, ale provozovatel dělá vše pro zachování výroby piva. „Dochází k určitým provozním změnám, které jsou vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčili,“ citovaly Kotolana Vyškovské noviny.

O mnoho sdílnější není ani ministerstvo zemědělství, pod které společnost Jihomoravské pivovary jako přímý vlastník Vyškova spadá. Mluvčí rezortu Markéta Ježková ale uvedla, že pivovar zůstane v majetku státu.

„Zachovat tradici“
„Ministerstvo zemědělství prodej vyškovského pivovaru nezvažuje, rozhodně zde chceme i nadále zachovat tradici vaření piva,“ odpověděla na dotaz LN Ježková.

Tradice vaření piva ve Vyškově je jedna z nejdelších u nás, arcibiskupský pivovar vznikl už v­ roce 1680, ale už několikrát měl namále. Naposled v roce 2010, tehdy ještě pod správou státních Jihomoravských pivovarů. Byl v ­podstatě před krachem. Stát ho na poslední chvíli v roce 2011 pronajal jedinému zájemci – rok předtím vzniklé soukromé pražské společnosti Czech Beverage Industry Company (CBIC), ovládané podnikatelem Jiřím Kopencem. Jenže ani té se po počátečním slibném rozjezdu nedaří.

Loni ke konci října byla společnost podle údajů z obchodního rejstříku ve ztrátě 13,8 milionu při tržbách 12,4 milionu korun. V ­předchozím roce byla situace podobná – ztráta 10,5 milionu korun při tržbě 11,9 milionu.

Výrazný sešup zaznamenala i­ produkce pivovaru. Ještě v roce 2000 se uváděl roční výstav přes 78 tisíc hektolitrů. V roce 2015 už klesl podle informací agentury ČTK k hodnotě 11 tisíc hektolitrů, což je údajně nejméně za posledních sto let a téměř na hranici, která je daná pro kategorii minipivovarů. Jiné zdroje uvádějí produkci Vyškova v roce 2015 ve výši 20 tisíc hektolitrů. Pivovar údaj nezveřejnil a tají i ten loňský.

Vyškov je kromě Budějovického Budvaru poslední z pivovarů u­ nás, které po znárodnění v roce 1948 vlastnil stát a po Listopadu­ 89 nepřešel do soukromých rukou. Stát to dlouhé roky zdůvodňoval nutnou blokací ve prospěch nároku Arcibiskupství olomouckého. I proto dostala v roce 2011 společnost CBIC pivovar jen do nájmu.

Církev neměla zájem sama podnik provozovat, počítala, že nájemce v něm dál zůstane. Loni však svůj majetkový nárok s odkazem na neúspěch v podobném majetkovém sporu v Kroměříži vzdala.

„Nejde nám za každou cenu o­ majetek. Chtěli jsme jen, aby někdo nezávislý, v tomto případě soud, posoudil naše nároky. V ­Kroměříži jsme se žalobou na určení vlastnictví neuspěli a jelikož Vyškov je podobná situace, žalobu o pivovar jsme stáhli,“ uvedl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Čtyřtisící návštěvník Holby je ze Sicílie

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeHolba

Jmenuje se Marco a je ze Sardinie. Do Holby přijel se skupinkou výzkumníků Mezinárodní laboratoře na univerzitě ve Skotsku. V práci je obklopen ženami a tvoří s nimi úspěšný výzkumný tým pro vývoj nových léků. Celkem je jich 6 a každý z jiného koutu světa.

Do Jeseníků se vypravili za českou kolegyní ze Starého Města. „Říkáme tomu výjezdní porada a řádně si to u vás užíváme. Všude kopce, lesy, příroda je tady opravdu krásná. A k tomu vaše pivo. Já jsem v pivovaru poprvé v životě a hned se stávám jubilantem a dostávám dárek. To je úžasné, jsem nadšený,“ vyjadřuje překvapený Marco. Splnil si svůj sen vidět jak se pivo vaří, což v Itálii možné není.

Ačkoli je Marco Ital, je to velký pivní fanda. Už na střední škole psal o pivu odbornou práci a pivo je jeho nejoblíbenějším nápojem i dnes. Marco je totiž původem ze Sardinie, kde je pivo obecně v oblibě a konzumace na obyvatele je tady nejvyšší v Itálii.

Holbu si pochvaloval, zvláště pak ocenil její vyšší hořkost a příjemný pocit po napití. Piva ve Skotsku mu připadají sladší a celkově jiná. Holbu Kvasničák si doslova zamiloval a při společné degustaci probral s pivovarníky i naše zvyklosti. Všiml si totiž, že u nás chodíme na jedno a dáme si jich klidně třeba 5. To ho pobavilo a současně nadchlo. Pokud jde na pivo s kamarády ve Skotsku, nemá tam správného parťáka. Chodí se tam totiž převážně na jedno a u toho zůstane. „To vaše jít na jedno je úžasné, moc se mi to líbí. Zkusím to prosadit i jinde, snad se podaří,“ s úsměvem říká Marco.

Zájem navštívit pivovar roste.
Holba ročně přivítá na 10 tisíc lidí. Návštěvníky láká především tradiční výroba piva, ale také muzeum nebo areál pivovaru, výjimečný svou polohou i koloritem. V létě Holbu navštíví až 100 lidí denně, kteří absolvují exkurzi a většina i odbornou degustaci. Nabízí se i návštěva Pivovarského muzea nebo stylové restaurace. Exkurze pivovarem trvá necelou hodinu. Začíná se prohlídkou areálu a poté, za dodržení přísných hygienických opatření, následuje návštěva varny, spilky, ležáckého sklepa a stáčírny sudů. Na exkurzi je zapotřebí objednat se předem.

120 let pijeme pivo z Ostravaru

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeOstravar

Na podzim letošního roku zaznamená pivovar Ostravar další významný milník ve své činnosti. Se svými fanoušky oslaví 120 let své existence a zapíše se do historie Ostravy jako jedna z nejdéle fungujících a prosperujících firem v moravskoslezské metropoli.

Pivovar Ostravar byl založen 24. října roku 1897. Když 187 ostravských občanů zakládalo Český akciový pivovar v Moravské Ostravě (později přejmenovaný na pivovar Ostravar) v hodnotě 1200 zlatých, jistě netušili, že právě vzniká jeden z deseti největších a nejúspěšnějších pivovarů v Česku.

První polovina 20. století
Od kvalitní produkce k pozici jedničky v regionu

Obliba nového pivovaru přitom rychle rostla. Díky velmi kvalitnímu pivu z dílny prvního ostravarského sládka Františka Hörbingera se pivo českého typu vyráběné tradiční technologií spodního kvašení začalo rychle prosazovat na trhu. Již po dvou letech provozu začal pivovar svým akcionářům vyplácet první dividendy.
Rozvoj pivovaru se ještě urychlil po vzniku samostatného Československa v roce 1918 a v třicátých letech 20. století se Ostravar stal jedničkou mezi pivovary na severní Moravě. Díky fúzi se svým letitým konkurentem Strassmannovým pivovarem v roce 1940 Ostravar výstav zdvojnásobil.

Druhá polovina 20. století
S Jaromírem Franzlem mezi nejlepší pivovary v zemi

Další rychlá expanze Ostravaru pokračovala v 50. letech, kdy nejprve Ostravar převzal Hukvaldský pivovar a posléze musel nahradit také produkci Karvinskoého pivovaru, který se díky těžbě černého uhlí a poddolování doslova propadl do země.
V roce 1959 se ale ujal sládkovského žezla v Ostravě Jaromír Franzl, šestý pivovarský z rodu Franzlů, a nastal další významný zlom v éře ostravského pivovaru. Společně zs dalším vynikajícím sládkem Květoslavem Cáskem, který posílil ostravský tým z nedalekých Hukvald, vytvořili v Ostravě skvělý tým pivovarníků, který dokázal do Ostravaru přinést první významné ocenění za kvalitu. V roce 1964 vyhlásil Výzkumný ústav pivovarský Ostravar nejlepším pivem na Moravě. Franzl s Cáskem stáli nejen za zkvalitněním produkce, ale také u zrodu ostravarských tankových hospod, vlastní propagační stanice na kultivaci pivovarských kvasinek i řadou vynikajících značek (Ondráš, Baník, Rubín). V roce 1970 získal Ostravar jako čtvrtý největší pivovar v Československu právo nosit označení značkové pivo.
V osmdesátých letech se Ostravar pod vedením vrchního sládka Antonína Barnošáka pustil do velké modernizace pivovaru, která vyvrcholila prvního června roku 1987 slavnostním otevřením nové velkokapacitní varny s nádhernými varnými nádobami s měděnými povrchy.

Po sametové revoluci
Zlatá éra pod vedením Roberta Kužely

Po sametové revoluci získal Ostravar v roce 1995 silného strategického partnera v podobě mateřské společnosti Pivovary Staropramen a nastal další významný rozvoj ostravského pivovaru. Pivovar se začal koncentrovat na vývoj nových speciálních piv a v roce 1997, v době stého výročí pivovaru, byl na trh uveden Velvet. Unikátní pivo s lavinovým efektem získalo fenomenální úspěch a stalo se nejúspěšnějším českým speciálem všech dob. Autorovi receptury Robertu Kuželovi otevřel Velvet cestu k postu v pořadí čtrnáctého vrchního sládka pivovaru Ostravar. Talentovaný pivovarník a rodák z Přerova Robert Kužela započal zatou éru ostravského pivovaru.
V roce 2001 se Ostravar stal se svým prémiovým ležákem prvním vítězem nejprestižnější české pivní soutěže, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, a odstartoval nevídanou sérii vítězství, která vyvrcholila získáním doublu v roce 2005, kdy Ostravar vyhrál najednou v soutěži Pivo České republiky obě hlavní tuzemské kategorie piv (dvanáctka i desítka). Ještě většího úspěchu dosáhl legendární speciál Ostravar Strong, který v pivních soutěžích v Česku nikdy nenašel žádného přemožitele.
Společně s úspěchy rostl i výstav (v roce 2007 přesáhla produkce ostravského pivovaru 7 miliard půllitrů piva a o rok později se výstav poprvé přehoupl přes 800 tisíc hektolitrů) a význam ostravského pivovaru a Ostravar se stal významnou součástí sportovního i kulturního dění na severní Moravě. Byla navázána dlouholetá partnerství s největší sportovní halou i nejvýznamnějším sportovním klubem na Moravě a ostravský pivovar se v roce 2012 také podílel na projektu přesunu hudebního festivalu Colours of Ostrava do Dolní oblasti Vítkovic.

Současnost
Nás nezkrotíte

V roce 2013 se stal novým vrchním sládkem ostravského pivovaru Roman Richter, druhý pivovarský z rodu Richterů, a Ostravar pod jeho vedením začal pracovat na další prorůstové strategii,. V letech 2014 až 2016 pivovar významně zmodernizoval studené provozy spilky a sklepů, oba stáčecí provozy lahvovny a kegů, vyvinul vlastní koncept pivovarské hospody s názvem Ostravarna a začal připravovat dvě zcela nové pivní značky – 11° Ostravar Mustang a 13° tmavý special s názvem Černá Barbora a unikátní řadu pivních speciálů ze spilky, které navazují na nejlepší tradice ostravských speciálních piv. Novým ambasadorem značky se stal herec, zpěvák a frontman kapely Kryštof Richard Krajčo. Ostravský rodák se stejně jako Ostravar hrdě hlásí k Moravskoslezskému kraji. Součástí nové prorůstové strategie představené v roce 120. narozenin ostravského pivovaru je významné rozšíření a prohloubení nabídky a poprvé v historii také cílená distribuce ostravských piv na celonárodní trh.
V uplynulých 120 letech se Ostravar významně zapsal do historie tohoto regionu a své kořeny zde zapustil opravdu hluboko. Spojení ostravského pivovaru s Pivovary Staropramen, druhým nejvýznamnějším hráčem na tuzemském trhu a členem celosvětové rodiny Molson Coors Brewing Company, která je od loňska třetí největší pivovarnickou společností světa, zajišťuje ostravskému pivovaru velmi dobrou výchozí pozici i pro příští léta.

Pivovar? Ne, jenom pivo. V Braníku to dál chátrá

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Metro.czAutor:Filip JaroševskýZemský

Dominikánský dvůr v Braníku je i po letech stále ruinou. Podle místních chce nájemce jen vydělávat.

Chátrající Dominikánský klášter v Braníku má již třetím rokem nového nájemce. Svou domovskou základnu si tu zbudoval Zemský akciový pivovar, který zde za dobu svého působení rozjel provizorní hospůdku, ve které točí své pivo, pořádá slavnosti malých pivovarů, divadla či využívá prostory jako sklad.

Podle místního Spolku Náš Braník je ale staronový nájemce pro barokní památku doslova pohromou. Nejenže zde za dobu svého působení neučinil jedinou viditelnou opravu, podle členky spolku Petry Handlové navíc škodí celé čtvrti.

„Zemský pivovar se snaží stát součástí Braníka, ale jen do té míry, kdy může vydělávat. Ve dvoře je upraven pouze vnitřek, kde funguje zahrádka. Co se týká zahájení jakýchkoliv prací, neprobíhá nic. Naopak zde proběhly akce, po kterých zbyl velký nepořádek v celém Braníku,“ řekla Handlová.

Špatné zkušenosti Branických popisuje také Michaela Svobodová, která v Braníku žije. Podle ní pivovar nedodržel žádnou z podmínek nájemní smlouvy, kterou před lety s radnicí uzavřel. „Vydělávají pouze peníze a Dominikánský dvůr nadále chátrá,“ dodává Svobodová.

Zástupci Zemského pivovaru kritiku místních odmítají. Podle akcionáře Pavla Kučery je problém pouze v neinformovanosti některých obyvatel. „Vždy jsme jasně veřejně deklarovali a od té doby mnohokrát opakovali, že v prvních letech se nic neuvidí, jelikož naprostá většina prací je administrativního, projektového a přípravného charakteru,“ vysvětluje Kučera.

Podle Kučery už padlo na opravy a dočasnou hospůdku postavenou ve dvoře ze stavebních buněk sedm milionů. „Nyní máme vyjádření nebo předběžné vyjádření většiny dotčených orgánů. Zevrubný přehled o stavu projektu s trochou štěstí bude více vidět v příštích měsících,“ dodává.

Kritice čelí také místní hospůdka. Často bývá zavřená. „Praha zažívá rekordně nízkou nezaměstnanost a zkrátka nejsou lidi. Například ve středu bylo opět na den zavřeno, protože byť konečně máme jednu barmanku, řešila neodkladnou závažnou rodinnou situaci. V takových případech hospůdku na den raději zavřeme,“ vysvětluje Kučera.

Pivovar Kuchlbauer s unikátní Hundertwasserovou věží vás nadchne!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:QAP.cz

Zhruba dvě hodiny jízdy z Plzně a jste tam. V pivovaru, který je výjimečný nejen tím, že se specializuje na weissbier. Pivovar Kuchlbauer, to je místo, které vás nadchne. Majitel je totiž milovník umění, a tak tu vznikla jedinečná věž dům umění.

Pivovar Kuchlbauer‘s Bierwelt najdete v městečku Abensberg mezi městy Regensburg, München a Ingolstadt.

„Specializujeme se na pšeničná svrchně kvašená piva tzv. Weissbier, vaříme šest různých druhů tohoto piva. Tradice vaření piva je už od roku 1300, jde o devátou rodinnou generaci,“ říká Tereza Schmid z pivovaru Kuchlbauer.

Díky majiteli se tu netradičně a hodně zajímavě kombinuje pivovarnictví s uměním. „Majitel chtěl zprostředkovat něco nevšedního, nechal vystavit 35 metrů vysokou věž navrženou světoznámým architektem Friedensreichem Hundertwasserem, ta je symbolem celého pivovaru,“ popisuje Tereza Schmid.

Věž měla být původně vysoká celých 70 metrů. Převyšovala by ale věž kostela. „To se u nás nesmí, nová stavba nemohla být vyšší než věž kostela,“ vysvětluje Tereza Schmid, proč nakonec došlo ke snížení věže.

Pivovar ročně produkuje 100 tisíc hektolitrů piva. V Bavorsku tak patří mezi střední pivovary, díky unikátní věži a domu umění ho ale navštěvují lidé z celého světa.

Věž můžete projít celou, dostat se až do její špičky. Pro české skupiny zajišťuje pivovar dokonce prohlídky v češtině. Kromě věže se tu mohou pochlubit i výjimečným domem umění.

„Zakoupili jsme vilu a udělali z něho dům umění, kde je mimo jiné i jedinečná stálá expozice o rakouském umělci Friedensreichu Hundertwasserovi,“ popisuje Tereza Schmid.

Dům umění Abensberg je otevřen denně a jeho prohlídka je díky malým trpaslíkům, kteří expozicí provázejí velmi zajímavá i pro děti.

K pivu patří i dobré jídlo. I tady se hodně dobře najíte, například na letní zahrádce u věže nebo v pivovarském hostinci. A pokud chcete prozkoumat i okolí, které za to určitě stojí, můžete se přímo v Abensbergu ubytovat. Vyrazit pak můžete i například na 7 kilometrů vzdálenou Dunajskou soutěsku u kláštera Weltenburg nebo do Ingolstadtu za historií, vozy Audi nebo na nákupy či poznat historický Regensburg ležíci kilometrů odsud.

Jedenáct stupňů a sedmero chmelů. Ve Staropramenu vaří netradiční jedenáctku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ŽENA-IN.czStaropramen

Může se zdát, že je jedenáctka „pouze“ něco mezi desítkou a dvanáctkou, jinak že se od těchto piv ale příliš neliší. Může to tak být, ale nemusí. Právě trochu jinou cestou se rozhodli jít v roce 2010 ve Smíchovském pivovaru. „Pokud bychom vzali stejnou recepturu, ale pouze upravili stupňovitost Staropramenu Výčepního a Ležáku, vzniklo by pivo sice kvalitní, ničím by ale nad ostatními nevyčnívalo. To nám přišlo málo,“ říká sládek Jan Špaček, který za recepturou Jedenáctky stojí.

Klíč k jedinečné Jedenáctce se ukázal být skrytý v surovinách. Už při přípravě první várky použili na Smíchově sedm druhů chmele a hned tři druhy sladu: český, bavorský a karamelový. A právě netradiční použití karamelového sladu při přípravě světlého ležáku dělá ze Staropramenu Jedenáctky originální a výjimečné pivo. Jedenáctka je navíc připravena metodou čtyřnásobného chmelení, která je pro Staropramen typická.

Vzniklo pivo, které zaujme svojí nádhernou sytou barvou. Když si k němu přivoníte, ucítíte nejprve chmelové aroma doprovázené jemnou karamelovou vůní, která ale oproti tmavým nebo polotmavým pivům není dominantní. Ve chvíli, kdy Jedenáctku ochutnáte, vnímáte nejdříve lehký karamelový nádech, na který navazuje jemný a nevtíravý hořkosladký „dojezd“. Ten povzbuzuje k dalšímu napití.

„Karamelové slady se běžně používají na polotmavá a tmavá piva. Pokud se sladu ve spojení se světlým pivem ale použije jen málo, dodá mu zajímavou chuť a vůni, už však tolik neovlivní barvu. Navíc fakt, že se v případě Staropramenu Jedenáctky stále pohybujeme v kategorii světlých piv, mnoha zákazníkům vyhovuje, protože pivopolotmavá piva už jsou na ně příliš chuťově výrazná,“ dodává sládek Jan Špaček.

Staropramen Jedenáctka se v roce 2015 stala vítězem degustační soutěže České pivo vyhlašované Českým svazem pivovarů a sladoven a potvrdila tak své výsadní místo v segmentu jedenáctistupňových piv. Už rok po svém uvedení na trh totiž získala první cenu v kategorii jedenáctistupňových piv na soutěži Pivní pečeť.

„Češi čím dál častěji sahají po ležácích (jedenáctkách a dvanáctkách). Zatímco ještě v roce 2007 v 64 % případů zvolili výčepní piva a pouze v 33 % ležáky, v roce 2015 byl už poměr vyrovnaný 47,2 % ku 46,6 %. Zbylých 6,2 % pak tvoří různé pivní mixy, speciály a piva nealkoholická. I tento segment rok od roku roste, za čímž stojí nejen vznik minipivovarů, které se na vícestupňová piva často specializují, rostoucí nabídka velkých pivovarů, ale především fakt, že konzumenti jsou více otevření zkoušet v pivním světě nové chutě,“ vysvětluje Senior Brand manažerka značky Staropramen Petra Chovancová.

Krásně načepované pivo musí stát 30 až 40 korun, tvrdí sláde

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Má-li mít pivní kultura v hospodách solidní úroveň, musí stát půllitr piva minimálně třicet korun. O tom je přesvědčen Zdeněk Baszczyňski, obchodní sládek pivovaru Radegast, ve kterém začal svoji profesní cestu již v roce 1972. Mezi hospodskými se pohybuje prakticky denně. Radí jim, jak zvyšovat kvalitu čepování piva a zároveň nepáchat ekonomické harakiri.

Jak vaše práce vlastně vypadá v každodenní praxi?
Mojí náplní práce je to, aby se úroveň našich provozoven, ať už v Ostravě, Brně, Zlíně nebo Olomouci, zvedala. Jsou to stovky hospod či restaurací, které prošly naší školou čepování piva. Kromě toho se aktivně podílíme i na otevírání nových podniků, jako je třeba nová Radegastovna v Havířově, kde jsme personál školili, aby věděl, jak má vypadat kompletní péče o pivo. To je ve zkratce moje práce, která by se měla promítnout v úrovni čepování piva a lidi následně oslovit tak, aby pro ně návštěva hospody byla kvalitním zážitkem.

Spíše než na pivu samotném záleží hlavně na snaze a šikovnosti personálu, nebo ne?
Určitě. Pořád je to o hospodském nebo sympatické obsluze, která vás přivítá vřelým pozdravem a zeptá se vás, co si dáte. Už jen to je pro mnoho lidí důvod, aby přišli na pivo znovu. Takže je to i o komunikaci a umění lidem nabídnout něco víc. O tom se s hospodskými neustále bavíme a snažíme se je vést k vyšší kultuře čepování. Přání dostat krásně načepované pivo zní banálně, ale v praxi je to o lidech, kteří se k tomu staví různě. Záleží na rukou a srdci člověka, který by svoji práci měl dělat s láskou. Za takovými hospodskými a výčepními pak lidé chodí. Jsou to jejich modly, od kterých vždycky dostanou to svoje pivo.

Přesto v posledních letech spotřeba piva čepovaného v hospodách klesá a více se pije lahvové. Čím to je?
Berte to, prosím, s nadsázkou, ale mohou za to ženy (směje se), respektive strategie koupit muži za pár korun lahváče, aby ho vypil doma na gauči nebo v garáži. Je jasné, že pivo načepované vzorově musí stát 30 až 40 korun, aby hospoda mohla fungovat. Samozřejmě, že je to otázka individuálního výběru, kultury a zážitků, za které lidé mohou utrácet jen podle svých představ a možností.

Dá se obecně říct, jaká je vlastně pivní kultura v našem kraji?
Opět je to otázka toho, co kdo chce. Jsme ale kraj rázovitý, takže spousta pivařů chce jenom pivo „s čepicí a dírkou“ v pěně. Osobně preferuji čepování „šnyta“. Můžeme ho nazvat v podstatě degustačním pivem, kdy se do velké sklenice čepuje v poměru třetina pivo, třetina pěna a třetina místa ve sklenici. Klasické hospody běžně mívají „šnyt“ či „mlíko“, což je pivo s hustou nasládlou pěnou, v nabídce jako malé pivo. Jinak v rámci osvěty se snažím hospodským vysvětlovat, že pivo se čepuje vždy lehce pod míru a ne na míru. Ono to jednak opravdu, jak se říká, dojde a potom jde taky o ekonomiku hospody. Pokud její majitel chce ze sudu skutečně vyčepovat sto piv, musí to tak být.

Můžete na základě svých letitých zkušeností konstatovat, že se pivní kultura, a to nejen na Ostravsku, zvedá?Ano, zvedá se, ale znovu opakuji, že je to především o personálu, který by měl chápat, že lidé jdou za zážitkem. Nejde o to dát jim pivo za 24 korun, ale něco navíc. Stále častěji chtějí prostředí, kde nebude nakouřeno a pochopitelně chtějí vždycky dobré pivo. Trend je takový, že mnozí zkusí nějaký speciál, ale typický pivař se pak znovu vrátí ke své desítce nebo dvanáctce, za kterou dá život. V případě celé severní Moravy je to Radegast pana sládka Jaromíra Franzla. To on udělal ten skvost, kterým jsme odkojeni.

Nejlevnější pivo ze světových metropolí je v Praze. V Norsku stojí sedminásobek

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iHNED.czAutor:Přemysl Danda

● Podle nejnovějšího průzkumu Deutsche Bank má Česko nejlevnější pivo ze světových metropolí, půllitr piva stojí v Praze v průměru 1,3 dolaru (31,9 korun).
● Nejdražší pivo je v Norsku a Singapuru, kde je půllitr za více než 9 dolarů.
● V Česku se loni zvýšila spotřeba piva o 200 tisíc hektolitrů piva než minulý rok.

Půllitr piva stojí v Praze v průměru 1,3 dolarů (31,9 korun). V Česku je tak nejlevnější pivo ze světových metropolí, vyplývá z nejnovější analýzy německé Deutsche Bank. Naopak nejdražší pivo na světě je v norském Oslu, kde průměrná cena je 9,90 dolarů (zhruba 240 korun).

Pro milovníky piva jsou cenově velmi přijatelné destinace i Portugalsko a Jihoafrická republika, kde za půllitr zaplatí pod dva dolary. V další evropské pivařské velmoci v Belgii stojí půllitr 4 dolary. Naopak výrazně nejdražší je norské Oslo a Singapur, kde zákazníci za zlatavý mok zaplatí v průměru přes devět dolarů.

Nejvíce zlevnilo meziročně pivo v Malajsii, která snížila průměrnou cenu piva o 1,3 dolarů (zhruba 32 korun). Ve Španělsku a Japonsku klesla cena o 1,2 dolarů (téměř třicet korun). Naopak nejvíce zdražili pivo v Brazílii a Bostonu. Mezi americkými městy je nejdražší pivo v New Yorku a Bostonu, kde je cena přes 7 dolarů. Analytici přitom porovnávali čistě jen cenu nápojů, nikoliv výdělky obyvatel.
Češi uvařili nejvíce piva v historii

Úměrně rekordně levnému pivu narostla v Česku po dvou letech i jeho spotřeba. Češi loni vypili 16,4 milionu hektolitrů piva, což je o 200 tisíc hektolitrů více než minulý rok, vyplývá z údajů Českého svazu pivovarů a sladoven. Češi si tak s průměrnou roční spotřebou 140 vypitých litrů na osobu drží s náskokem světové prvenství.

Větší množství piva uvařily také české pivovary. Oproti roku 2015 vzrostla jejich výroba o téměř dvě procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů. "Po dlouhé době se nám povedlo, že objem produkce piva vzrostl nejenom díky exportu, ale i díky spotřebě v Česku," uvádí František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Zároveň vzrostl počet minipivovarů v Česku na 350, jejich podíl na objemu výroby se pohybuje kolem 1.5 procenta.

Daří se i exportu. Pivovary v roce 2016 vyvezly o 4,5 procenta piva více než v předchozím roce. Nejčastěji produkce mířila do Německa, Slovenska, ze zemí mimo EU do Ruska, Jižní Koreji a USA. Česká republika loni vydělala na spotřební dani z piva 4,8 miliardy korun.

Jak se pivo v Plzni pilo před více než 100 lety? Prozradí od výstava o hospodách

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Region Plzeň

Nejstarší exponáty mají přes 100 let a dokladují historii plzeňských hospod, hotelů a hostinců, které stály na začátku úspěšného příběhu a slavné historie plzeňského piva.

„Výstava o plzeňských hospodách nás pomocí dobových fotografií a autentických předmětů přenese do doby konce 19. a počátku 20. století, první světové války i první republiky. Lze se tak vcítit do společenského života v Plzni v té době, nasát atmosféru dobových výletních hostinců, vináren, kaváren, hotelůz pohledu hostinských i štamgastů,“ doplňuje autorka výstavy Markéta Maškovská, která vydala knihu Staré plzeňské hostince aneb Kde se v Plzni jedlo, pilo a veskrze dobře žilo.

Mezi exponáty vystavenými v muzeu je řada zajímavostí ze soukromých sbírek plzeňských sběratelů, kteří je darovali či zapůjčili v rámci výzvy všem milovníkům plzeňského piva. „Získali jsme tak nových 316 kousků. Nejhodnotnějšími předměty jsou sklenice s malovaným logem Pilsner Urquell z 20. let minulého století nebo sbírka nádobí z historické hospody U Knoblochů nebo z restaurace Elektra. K Výzvě se přidali i zaměstnanci Plzeňského Prazdroje. Věříme, že tak přenecháme budoucím generacím cenné podklady o naší pivní kultuře,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

Expozici v Pivovarském muzeu v Plzni doplňují panely s příběhy významných plzeňských hospod a hotelů, které čepovaly pivo Pilsner Urquell v minulosti a čepují ho i dnes, na nádvoří pivovaru. Menší část výstavy se bude odehrávat ve vybraných plzeňských hospodách jako je restaurace a penzion U Salzmannů, Sedmý nebe Morávka, Na Parkánu, Restaurace Žumbera, hotel Central, Lobkowický šenk Řemenda, Restaurant U Malické brány, Jazz Rock Dominik Café, restaurace Belvedére, Švejk restaurant a pension Tivoli, kde se hosté dozvědí o historii a pohostinské tradici každého z podniků.

Akce v rámci výstavy:
•12. května 2017 v 17:00 - slavnostní vernisáž na nádvoří pivovaru zdarma za účasti Jakuba Kořínka, Katky Misíková a Ivan Hlas Tria, na programu budou i soutěže o pivní ceny

•7. června a 20. září od 16:30 hodin - ve spolupráci s Knihovnou města Plzně čtenářská odpoledne s autorkou výstavy Markétou Maškovskou v Pivovarském muzeu v Plzni

Výstavu připravil Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj a Pivovarské muzeum v Plzni ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni a Archivem města Plzně. Výstava probíhá na nádvoří pivovaru do září, v pivovarském muzeu a v tradičních plzeňských hospodách pak do konce roku. Další podrobnosti o výstavě Plzeňské hospody najdete na www.prazdrojvisit.cz

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314