Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Sládek: Na dobré pivo si člověk musí počkat

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Žďárský deníkAutor:Helena Zelená KřížováEden

Hitem letošních Velikonoc v bystřickém centru Eden bude unikátní čokoládové pivo. Pro fajnšmekry je uvařil sládek tamního minipivovaru Vladimír Vecheta.

„Jde o premiéru, čokoládové pivo jsme zatím ještě nikdy nevařili. Snažili jsme se o jakousi alternativu k populárním zeleným a červeným pivům, která jsou na jaře oblíbená. Vyrobit barevné pivo ale není úplně jednoduché, takže jsme raději šli do receptu, který vypadá vizuálně obyčejně, ale přesto je netradiční," říká sládek.

Pro výrobu piva s příchutí a vůní čokolády musely být použity speciální ingredience. „Ty jsou dvě. Tou první je takzvaný čokoládový slad, což je speciálně upravovaný pšeničný slad vyráběný v Bavorsku. Je tmavý, když ho vysypeme z pytle, vypadá to, jako bychom sypali čokoládové kuličky," popisuje první ze specifických přísad bystřický sládek.

Druhou ingrediencí přidávanou do velikonočního piva je samotná čokoláda. Na tři hektolitry, které v Edenu na sváteční akci připravují, je jí zapotřebí něco mezi jedním až dvěma kilogramy. „Čokoláda se do piva přidává spolu s chmelem už ve fázi vaření. Pivo pak má chuť na jedné straně chmelovou, a na druhé straně jsou v něm výrazně cítit i chutě jiné. Ale protože používáme hořkou čokoládu, tak hořkost nakonec převládá," podotýká Vecheta.

Čokoládové pivo, stejně jako ostatní hořké moky, se musí vařit dlouho před samotnou konzumací. Doba jeho zrání je přibližně dva měsíce.

Pivo s příchutí čokolády ale není jediným speciálním hořkým mokem, které bystřický sládek pro návštěvníky Edenu připravil. Již tradičně se tam na různých akcích podává bramborové, dýňové nebo medové pivo.

„Už jsme toho zkoušeli docela dost. Například fíkové pivo, jehož chuť byla příjemně ovocná. Nebo pivo kořeněné, při němž byla do každé lahve přidána chilli paprička. Mělo název čertovské a opravdu pálilo. A pravidelně na masopust vaříme uzené pivo. Je z nakouřeného sladu, který se vyrábí v Bavorsku," vyjmenovává další speciální nápoje z bohaté nabídky bystřického minipivovaru tamní sládek, který, jak přiznal, je sám nadšeným pivařem.

„Z naší výroby dávám přednost takové spíše chuťovkové záležitosti, černé osmnáctce, jejíž vaření se nám velice dobře daří, a která je spíše na hranici pivního likéru. Je to pivo silné, nedá se pít tak jako pivo výčepní. A když je dobře udělaný světlý ležák, tak mi také chutná. Pokud jde o speciály, mám rád uzené pivo a také to bramborové," prozrazuje své tajné chutě Vladimír Vecheta. Vaření piva se věnuje už deset let.

Na tu pravou chuť moku s vůní čokolády si ovšem jak sládek, tak i návštěvníci Edenu, budou muset ještě nějakou dobu počkat. Jak je známo, všechno chce svůj čas, a tak ani zrání piva se nesmí nijak uspěchat. „Po dvou měsících zrání je jeho chuť více prokreslená a zajímavější. Někdy mám trochu husí kůži, když stále ochutnávám, a pořád to není ono. Pak ale uplyne doba

Společnosti Asahi už patří bývalé pivovary SABMiller v Evropě

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Koncem března se uzavřela transakce, v rámci které společnost Asahi koupila bývalé podniky SABMiller v Evropě. Konkrétně se jedná o podniky a značky v České republice, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rumunsku a dále související aktiva.

Souhlas Evropské komise se sloučením společností SABMiller a AB InBev byl podmíněn závazkem AB InBev odprodat výše uvedené podniky a tento měsíc bylo oznámeno, že Evropská komise schválila jejich prodej společnosti Asahi. Organizace těchto podniků nyní ponese název Asahi Breweries Europe Ltd a bude přímo podřízena společnosti Asahi Group Holdings Ltd v Tokiu. Regionální centrála nové organizace bude v Praze, České republice.

Zástupce společnosti Asahi Group Holdings Ltd, Ryoichi Kitagawa, k tomu uvedl: „Posledních 24 měsíců bylo pro naši společnost obdobím transformace. V říjnu 2016 společnost Asahi dokončila akvizici bývalých podniků SABMiller v Itálii, Nizozemí a ve Velké Británii, které zahrnují především značky Peroni, Grolsch a Meantime, a nyní jsme k našemu portfoliu přidali i podniky SABMiller ve střední Evropě. Společnost Asahi nyní může s hrdostí prohlásit, že se touto transakcí spojila s pivovarnickou organizací světové úrovně, která vyrábí přední značky jako Tyskie, Lech, Timisoreana, Dreher, Ursus a Šariš a samozřejmě první zlatý ležák na světě – Pilsner Urquell.”

Paolo Lanzarotti, generální ředitel Asahi Breweries Europe Ltd, uvedl: „K tomuto okamžiku vedla dlouhá cesta, ale jsme velice rádi, že náš byznys budeme dále rozvíjet ve společnosti Asahi, a velmi se na to těšíme. V obou našich byznysech máme portfolio s vynikajícími značkami a máme skvělé zaměstnance, kteří naše piva dělají s láskou. S Asahi máme společnou také víru v historický odkaz a kvalitu našich pivních značek a současně klademe velký důraz na to, abychom dodávali hodnotu našim zákazníkům, spotřebitelům a akcionářům.”

Generální ředitel pro ČR a Slovensko, Tom Verhaegen, k tomu uvedl: „Pro Plzeňský Prazdroj jde o velmi pozitivní okamžik. Věříme, že budeme společně pokračovat v úspěších jak na domácím trhu, tak i v exportu. Plzeňský Prazdroj a Asahi spojuje nejen hluboká úcta k tradici, ale i ohromná vášeň pro inovace. Budeme tak jistě i nadále rozvíjet tradiční českou pivní kulturu a podporovat zájem o čepovaná piva i reagovat včas na změny v chování spotřebitelů a nabízet jim inovace našich produktů.“

Švýcar si uvařil svůj pivní sen

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.cz

Kolik stojí sen? Švýcar Hugo Gutknecht dokáže odpověď na tuto poněkud filozofickou otázku vyčíslit do posledního haléře: 150 tisíc švýcarských franků (3,8 mil. korun).

Po ničem jiném netoužil tolik jako po novém, větším, a především dokonalejším pivovaru. Po takovém, kde si bude - spolu s partou stejně naladěných kamarádů - rozhodovat o všem. „Od toho, jaký slad vybereme, až po to, komu náš skvost budeme prodávat“, vysvětlil listu Neue Zürcher Zeitung na čem tolik lpí.

Částku nezbytnou pro nastartování vytouženého projektu si spočítal na 150 tisíc franků. Polovinu sumy mu dodaly firmy, známí a přátelé, jimž teď docela hrdě říká podílníci. Pro pokrytí zbytku mu posloužil crowdfunding, kdy se větší počet jednotlivců skládá malými obnosy na cílovou částku. S ním začal loni v listopadu na tradičních Pivních dnech v Oberglattu.

Napětí nepolevovalo až do úplného konce
„Od pěti hodin ráno jsem na nohou,“ podotýká Gutknecht v někdejší prádelně svého domu v Rümlangu, kterou už před lety přeměnil v miniaturní, skoro by se dalo říci, experimentální, pivovar. Vydává svérázné aroma - a věřte mi, mojí ženě nejde příliš pod nos. Přitom ví, že každé pivo potřebuje přinejmenším deset hodin počítaje od namletí sladu po přidání kvasnic“, směje se.

Nebude trvat dlouho a tato „vůně“ mezi čtyřmi stěnami zmizí, protože Gutknecht svůj koníček přestěhuje jinam. Crowdfunding odstartoval loni 19. listopadu a trval sto dní - do poslední únorové neděle. Spíš se vlekl, než že by se odehrál bleskově. Ještě tři týdny před vypršením termínu chybělo 40 tisíc franků (přes milión korun) ve virtuální varně - syn jednoho z jeho kamarádů umístil na internet graf stolitrové varny, jež se plnila podle toho, kolik peněz od dárců přitékalo.

„Trnul jsem až do poslední chvíle - každý večer jsem psal dopisy a e-maily a dohlížel na stránku na Facebooku,” vzpomíná a pokračuje: „Když jsem v sobotu, 24 hodin před uzávěrkou, šel na kutě, scházelo ještě 500 franků. Jakmile jsem se druhý den za rozbřesku probudil, zjistil jsem, že už jsme se probili k cíli.”

Zábava na penzi
Gutknecht se živí jako poradce pro vzdělávání dospělých a osobní koučování. Před pěti lety získal od radnice licenci, která mu však předpisovala i částečně to, co musí uvařit a kam prodat.

„Domácí vaření piva čili homebrewing zůstává jedinečným a nenahraditelným koníčkem. Ani v novém provozu nepůjde o zisk - spíš o to, aby prodej pokryl náklady. Koneckonců - za čtyři roky mě čeká důchod. Není tudíž obtížné se dovtípit, čím se na penzi zabavím,“ dodává.

Pivo při práci není důvod k výpovědi, rozhodl soud

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rozhlas.cz

Pracovník ocelárny Vítkovice Steel nadýchal při náhodné kontrole 0,32 promile. Krevní testy později ukázaly 0,11 promile. To vedlo k jeho výpovědi za hrubé porušení pracovní povinnosti. Vedoucího provozu Petra Němce se ale zastal vrchní soud. Zaměstnavatelé se bojí precedentu. Informují o tom Lidové Noviny.

Podle soudu nemůže firma zaměstnance, který nadýchal, vyhodit. Petra Němce, který v ocelárnách pracoval 18 let, se zastaly okresní, krajský i Nejvyšší soud.

Rozsudek Nejvyššího soudu je pravomocný. Společnost Vítkovice Steel už na jeho základě zaplatila Němcovi odškodné a ušlou mzdu.

„Vnímáme to jako špatný signál pro zaměstnavatele, kteří se snaží zachovat vysokou úroveň bezpečnosti práce a ochrany zdraví,“ okomentoval verdikt mluvčí společnosti Jaromír Krišica.

V Nečasův prospěch hrál především znalecký posudek, podle kterého je hladina do 0,2 promile neprůkazná. Tu může mít v krvi i abstinent třeba v důsledku trávení oběda.

Odborný posudek také tvrdí, že promile mezi 0,31 a 0,49 dokazují, že člověk pil, ale nemělo by ho to nijak ovlivnit při výkonu povolání. Hodnota 0,2 promile odpovídá u průměrně velkého muže jednomu dvanáctistupňovému pivu, 0,49 promile pak dvěma.

„Paradoxní je, že kdyby naměřili 0,32 promile řidiči, vedlo by to k nejvážnějším sankcím včetně zákazu činnosti. Názor, jejž teď vyslovily soudy, fakticky vede ke schvalování toho, aby určitá míra ovlivnění alkoholem na pracovišti byla tolerována,“ řekla novinám expertka na pracovní právo Nataša Randlová.

Zaměstnavatelé se nyní obávají precedentu. Ve velkých firmách totiž panuje nulová tolerance k alkoholu. Podle ředitele Výzkumného ústavu bezpečnosti Stanislava Malého vypitá sklenička v práci představuje zásadní riziko pro lidi, stroje i výrobu. Na druhé straně stojí názory odborů, které se domnívají, že Češi verdikt nezneužijí jako výzvu k pracovnímu popíjení.

„Jedná se o rozhodnutí v konkrétním případě. Nemůžeme z něj vyvozovat všeobecnou platnost,“ sdělil Vít Samek, místopředseda Československé konfederace odborových svazů.

Současně ovšem platí, že se objevují případy, kdy zaměstnavatelé měření promile využívají k tomu, aby snížili stavy, aniž by museli vyplácet odstupné. Například když přijde kontrolor s testerem těsně poté, kdy si kolegové připili na svatbu či narozeniny.

Do znojemského pivovaru návštěvníky naláká nová expozice. Otevře za měsíc

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Martin MoštěkZnojemský

Pivovarskou tradici vinařského Znojma připomene za měsíc expozice ve varně tamního pivovaru. Chystá ji Národní zemědělské muzeum, které opraví i své sídlo ve Valticích.

Ještě než se návštěvníci Znojma půjdou podívat na slavné fresky v hradní rotundě sv. Kateřiny mohou se od konce dubna zastavit v expozici pivovarnictví v historické varně sousedícího pivovaru. Poprvé bude k vidění poslední dubnovou sobotu.

Stálou výstavu o vaření piva a jeho historii nabídne město právě v pivovaru v areálu znojemského hradu. „Bude nejen mapovat historii a tradici pivovarnictví ve Znojmě, ale také seznámí návštěvníky s hlavními pivovarskými surovinami, kterými je voda, slad a chmel, a dále se způsobem vaření piva od nejstarších dob až po dnešek,“ popsal starosta Znojma Vlastimil Gabrhel.

Město zaplatilo stavební úpravy prostor, samotnou expozici připravuje Národní zemědělské muzeum. „Úpravy prostor pro expozici vyšly na šest milionů sedm set tisíc korun. Poprvé bude pro návštěvníky otevřená poslední dubnovou sobotu,“ informovala mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Jak dodala, expozice přiblíží nejen historii pivovarnictví. „Seznámí návštěvníky také s hlavními pivovarskými surovinami a způsobem vaření piva od nejstarších dob až po dnešek,“ uvedla mluvčí.

Na podobu a obsah expozice je zvědav i znojemský zastupitel a historik Jiří Kacetl. „Počkám si finální podobu, kterou teprve bude možné náležitě zhodnotit. Varna je pro ni jistě vhodné místo, jiné využití se vlastně ani nenabízí. Pokud jde o samotné provedení expozice, očekávám spíše komerčnější zaměření, “ řekl Kacetl s tím, že nepochybuje, že zejména v prvním roce o ni bude značný návštěvnický zájem.

Další pivovarskou expozici nabídne od léta také hrad Bítov. „Otevřeme ji doufám v červenci ve sladovně a sklepech bývalého hradního pivovaru. Uvažoval jsem o ní dva roky, ale odkládali jsme ji kvůli nedostatku peněz. Stavební úpravy totiž vyjdou na tři čtvrtě milionu korun,“ řekl bítovský kastelán Jan Binder.

Právě stavební úpravy již zaniklého hradního pivovaru nyní na Bítově chystají. „Doufám, že vše stihneme podle plánu a v červenci nový prohlídkový okruh otevřeme. Většinu exponátů budeme mít zapůjčených, například z Muzea Vysočiny nebo z pivovaru a muzea v Kostelci nad Černými lesy,“ dodal kastelán s tím, že bítovská sladovna patří stavebně k nejzachovalejším na Moravě. „Nejstarší záznamy o vaření piva na bítovském panství pochází z roku 1417,“ upřesnil Binder.

Národní zemědělské muzeum, které chystá znojemskou expozici pracuje také na rozsáhlé obnově své pobočky ve Valticích. „Půjde o celkovou rekonstrukci budovy. Od sklepa, který by měl být také zpřístupněný, přes opravu střechy až po výstavbu výtahu,“ vyjmenoval ředitel pobočky Vilém Křeček.

Současně vzniknou tři nové expozice: jedna věnovaná životu v půdě, další o krajině lednicko-valtického areálu a národní vinařská expozice. Modernizace muzea začne letos na podzim, skončí v roce 2019 a bude stát osmapadesát milionů korun.

Josef Vávra: Pro Rodinný pivovar BERNARD je klíčová kvalita piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ČIA NEWSBernard

Rodinný pivovar BERNARD čeká v budoucnu rozhodnutí, zda rozšířit svoji činnost do nových prostor. Pokud by se rozhodl přemístit např. lahvovnu, bude se prvotní investice pohybovat nejméně ve výši 300 mil. Kč. Výstav pivovaru v roce 2016 přesáhl 315 tis. hl, což je meziroční nárůst zhruba o čtyři procenta. Prodej na Slovensku se také dlouhodobě zvyšuje, loni bylo prodáno přes 39 tis. hl, což představuje více než šestiprocentní nárůst. Pro ČIANEWS to uvedl generální ředitel a spolumajitel Rodinného pivovaru BERNARD Josef Vávra s tím, že klíčové je dlouhodobě udržet co nejlepší kvalitu piva. Loni na podzim pivovar uvedl např. nové, svrchně kvašené pivo Bernard IPA, o které je velký zájem, proto se zvažuje i uvedení čepovaná verze.

Za rok 2016 očekáváte vyšší výstav, takže překonáte loňský rekordní výstav 301 tis. hl. Které faktory nejvíce ovlivňují váš růst?
Výstav v roce 2016 přesáhl 315 tis. hl, což je meziroční nárůst zhruba o čtyři procenta. Pro nás je klíčové dlouhodobě udržet co nejlepší kvalitu piva, to ostatní přijde s tím, že pokud nás zákazník ochutná a je spokojený, koupí si naše pivo i opakovaně.

*****
Český pivní trh kopíruje ten evropský, kde je zřetelný pokles prodeje sudového piva. Poměr bývá 40 procent sudy, 60 procent lahve, ve většině států ještě zřetelněji větší prodej lahví. Bernard má poměr zatím obrácený a děláme vše, aby to tak zůstalo. Je to však velmi náročné.
*****

Jaká jsou vaše očekávání ohledně výstavu a dalších výsledků na rok 2017? Kde vidíte největší příležitosti a rizika pro další vývoj vašeho pivovaru – i celého oboru?
Rizik je mnoho a mnoho z nich ani nedokážeme ovlivnit. Česká republika je exportní zemí, je plně napojena na evropský a světový obchod. Když dojde k přepálení ekonomiky, může se to projevit kdekoli, důsledky se projeví u všech. Příležitostí je právě to, že děláme pivo, jak nejlépe umíme a vytváříme si pro to i co nejlepší podmínky.

Co nejvíce ovlivňuje podle vás úspěch u zákazníků? Je těžké uspět na tak konkurenčním trhu?
Český pivní trh je extrémně přesycen nabídkou. Vycházíme především z toho, že český zákazník je moudrý a stále častěji bude požadovat především kvalitu. Doba kvantity již snad odezněla... I proto jsme se do samého začátku podnikání zaměřili na to, abychom vařili co nejkvalitnější nepasterované pivo, a současně s tím jsme rozvíjeli a budovali značku. Základem úspěchu je být v restauracích.

V současnosti nejvíce vyvážíte na Slovensko, do Polska, Slovinska, Švédska, Maďarska a Ruska. Plánujete rozšiřování exportních trhů? Případně navyšování 22% podílu vývozu na celkovém výstavu?
V současné době se nejvíce prodáváme ve Slovinsku, velký nárůst máme v Maďarsku. Vyvážíme přibližně se do 36 států celého světa a samozřejmě nás zajímají i nové trhy, např. v Jižní Americe. V prosinci jsme se vrátili i na americký trh.

Zaznamenáváte změny ve vašem podnikání v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb? Kde se to projevilo nejvíce? Přišli jste o některé podniky, kterým jste dodávali své produkty?
Provoz ukončilo zhruba 70 restaurací, spíše malé, vesnické či horské. To jsou asi dvě procenta z našich smluvních restaurací, ale většinou se jednalo vždy o kombinaci důvodů, které vedly k ukončení. Např. věk, nemoc…
Je možné, že ještě některé restaurace svoji činnost ukončí, neboť majitel nyní zjistí, že podnikání za těchto podmínek není pro něj zajímavé.

Jaký je podíl prodeje sudového a lahvového piva včetně meziročního srovnání? Očekáváte změny v tomto poměru?
Český pivní trh kopíruje ten evropský, kde je zřetelný pokles prodeje sudového piva. Poměr bývá 40 procent sudy, 60 procent lahve, ve většině států ještě zřetelněji větší prodej lahví. Bernard má poměr zatím obrácený a děláme vše, aby to tak zůstalo. Je to však velmi náročné.

Kolik jste letos investovali do marketingu – a na které oblasti a marketingové kanály se zaměřujete? Kolik chcete investovat v roce 2017?
Do marketingu a propagace značky investujeme mnohem méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Naší snahou je dělat pouze takové věci, které značku vhodně zviditelní a nestojí velké peníze. Snažíme se u toho bavit a být současně vtipní. Zatím se nám to celkem daří.

Kolik zaměstnáváte v současné době lidí? Plánujete změny v počtech vašich zaměstnanců?
V pivovaru je zaměstnáno 190 lidí, 23 ve sladovně Bernard v Rajhradě u Brna. Lidi přijímáme podle potřeby, jak roste prodej. Případně nárazově, v době konání různých prodejních akcí.

Chybí vám některé profese? Spolupracujete kvůli tomu se středními nebo vysokými školami?
O práci v našem pivovaru je velký zájem, pokud je třeba, vypíšeme výběrové řízení. Bohužel, některé školy a jejich absolventi však nesplňují kvalitativní požadavky.
V našem pivovaru je velmi silná firemní kultura. Hlavním kritériem pro přijetí zaměstnance je vedle odborných znalostí i to, že musí zapadnout do kolektivu a respektovat firemní kulturu. V roce 2016 jsme přijali 14 zaměstnanců, z toho 29 procent jsou čerství absolventi škol.

Nyní máte devět značkových prodejen. Plánujete jejich navyšování. Pokud ano, kde budete další otevírat a kolik do této oblasti investujete?
Otvíráme značkové prodejny v městech, kde býval pivovar a už není. Je to dlouhodobý proces, který vždy průběžně vyhodnocujeme. Budeme otvírat i další provozovny, ale oznámit kdy a kde je předčasné. Prodejny si na sebe musí vydělat.

Jaké očekáváte prodeje na Slovensku za rok 2016? Jaké bude meziroční srovnání?
Prodej na Slovensku dlouhodobě stoupá, loni jsme prodali přes 39 tis. hl, což je meziroční nárůst přes šest procent.

V současné době uvádíte nové pivo Bernard IPA. Jaký o něj očekáváte zájem? Připravujete další nové produkty?
Na podzim loňského roku jsme přišli na trh s novým svrchně kvašeným pivem Bernard IPA a zatím jsme s jeho prodejem spokojeni, pokud zájem bude pokračovat, je možné, že přijdeme i s čepovanou verzí. S další novinkou nespěcháme, už nyní máme velmi široký sortiment.

Plánujete rozšířit svoji činnost do nových prostor. Jak tyto plány postoupily? Kolik v tomto směru chcete investovat?
To vše ještě čeká na rozhodnutí. Ale pokud bychom se rozhodli přemístit v budoucnu např. lahvovnu, bude se prvotní investice pohybovat nejméně ve výši 300 mil. Kč. I proto musíme vše dobře zvážit.

*****
Josef Vávra je od roku 2016 generálním ředitelem Rodinného pivovaru BERNARD v Humpolci a také již od roku 1991 spolumajitelem a vrchním sládkem. V roce 2000 se stal generálním ředitelem Sladovny BERNARD v Rajhradě u Brna. Svoji profesní kariéru začal v závodu Humpolec, který patřil Jihočeským pivovarům České Budějovice, poté působil z závodě Ostrava Severomoravských pivovarů Přerov a v Pivovaru Ostravar. Je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, oboro kvasná chemie a bioinženýrství. Od roku 2011 je členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. V roce 2016 získal ocenění Za dlouhodobou kvalitu piva od Pivo, Bier & Ale, v roce 2014 získal ocenění Manažer roku 2013 v oboru Gastronomie.

*****
Rodinný pivovar BERNARD působí od roku 2000 jako akciová společnost a v červenci 2001 do ní jako strategický partner vstoupil pivovar Duvel Moortgat z Belgického království, který získal 50% podíl. Českými majiteli jsou s 25% podíly Stanislav Bernard a Josef Vávra.

AFP: V Indonésii prosperuje jediný soukromý pivovar

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizace

Jmenuje se Stark, vzniklo v roce 2015 a je unikátem: je to domácí pivo vyráběné v jediném soukromém pivovaru v Indonésii, největší muslimské zemi na světě, která z náboženských důvodů bojuje proti alkoholu. Píše o tom agentura AFP. Bona Budhisurya a jeho zeť Jacob Suryanata, dva místní podnikatelé, ho začali vyrábět podle tradičního receptu z pšenice. Museli však překonat řadu překážek v zemi, kde je téměř 90 procent obyvatel muslimské víry. Vsadili na celosvětovou tendenci produkce v co nejvyšší kvalitě. Dnes jsou pokud jde o budoucnost svého dítka optimisty.

Předtím navštívili mnoho zemí a ochutnali širokou škálu nápojů. Po návratu do Indonésie mohli konstatovat, že na souostroví v jihovýchodní Asii neexistuje dobré pivo. "V cizině jsme pili hodně kvalitních piv," říká Budhisurya, který pochází z dvojí menšiny, křesťanské a čínské. Od té doby, co začali vyrábět značku Stark, obohatili ji o šest variací, z nichž jedna má příchuť manga a další chuť po liči. Ve světě slaví velké úspěchy mnohé minipivovary jako je ten jejich, a to díky tomu, že spotřebitele dnes přitahují nápoje s charakterem, chutnější než průmyslově vyráběná piva.

Bona Budhisurya a Jacob Suryanata soudí, že začít s podnikáním by bylo dnes mnohem obtížnější. Odpor politiků a muslimských konzervativních kruhů nepřátelských vůči alkoholu totiž stále roste a vytváří ovzduší nejistoty. Pivo a mnoho alkoholických nápojů se samozřejmě prodává ve velkých městech a v turistických lokalitách. Avšak úřady stále častěji útočí proti alkoholu, který korán zakazuje. V roce 2015 vláda zakázala prodej piva v malých obchodech, a tím zisky velkých pivovarů prudce poklesly.

Muslimské strany dokonce navrhly zákon zakazující konzumaci alkoholu v zemi, ale ten má jen malé naděje na to, aby byl schválen. Nicméně získat povolení k destilaci alkoholu je nadále obtížné. Jen několik společností, jako je Multi Bintang vyrábějící nejpopulárnější značku indonéského piva Bintang, jejíž většinu kontroluje nizozemský Heinecken, má již desítky let licenci. Budhisurya, který studoval ve Spojených státech, nakonec získal povolení na Bali, jediném indonéském ostrově s hinduistickou většinou, kde se alkohol konzumuje jako na Západě. Výhodou Bali je snadný přístup k čisté vodě, na rozdíl od metropole Jakarty, kde jsou vodní zdroje často znečištěny. Piva značky Stark si přes všechny překážky našla své místo na indonéském trhu, v barech a v supermarketech. Kromě zvláštního charakteru mají i tu výhodu, že jsou levnější než dovážená piva.

Stark dnes prodává 3000 až 5000 bas piva o 24 lahvích měsíčně, především v Jakartě a na Bali. Pivovar plánuje prodej i do ciziny, do Hongkongu, Singapuru a Japonska. Budhisurya soudí, že na indonéském souostroví s 255 miliony obyvatel má ještě potenciál k rozvoji. Avšak indonéský trh je omezen z náboženských důvodů a kvůli vysoké dani z alkoholu. Pivo pije jen málo Indonésanů. Průměrná roční spotřeba alkoholu tu byla v roce 2015 1,4 litru na osobu. "Na tom málo záleží. Vyrábíme domácí pivo, a to znamená kvalitu," říká Budhisurya, který doufá v ještě větší úspěch doma i v zahraničí.

Vůně, hořkost, plnost. Publikace napoví, jak degustovat pivo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Podržet sklenici s nápojem proti světlu, zhodnotit barvu, zakroužit, přičichnout, ochutnat doušek a s přivřenýma očima vnímat reakce každé chuťové buňky. Vlivem médií, filmů, vinařské lobby i letité tradice si mnoho lidí spojuje tento rituál jen s vínem. Dávno ale platí i pro odborné degustace piv, která jsou – na rozdíl od vína – v Česku skutečně nápojem číslo jedna.

Teď mají nejen odborníci, ale i laici, k ruce podrobný návod, jak pivo správně degustovat. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vydal monografii s názvem Senzorická analýza piva.

Čtenář se z ní dozví, jak hodnotit například základní parametry chuti, tedy plnost, hořkost nebo charakter piva. V knize jsou i informace o různých druzích piv a jejich vlastnostech.

Bez degustace to nejde
Senzorická analýza piva je širší veřejnosti známá pod názvem degustace. Je nezbytnou a velmi důležitou součástí hodnocení vlastností piva. Využívá se prakticky k mnoha účelům.

Slouží výrobcům piva kvůli zachovávání standardnosti výrobku i odhalování různých vad, využívá se při vývoji nových technologických postupů i úpravách už používaných i třeba v soutěžích piv. „Znalost principů, na jakých se provádí, může sloužit i milovníkům piva, kteří hledají rozšíření oblíbeného sortimentu piv,“ uvedl jeden z autorů publikace František Frantík.

Pro odborníky i laiky
Kniha Senzorická analýza piva je podle něj sice odbornou monografií, je však napsána tak, aby pomohla nejen profesionálům v pivovarství, ale i laickým zájemcům o pivo. V devíti kapitolách je zpracován celý okruh problémů, které se týkají degustací.

Kniha zahrnuje informace o tom, jakým způsobem reaguje lidský organismus na chuťové vjemy. Stručně je popsána technologie pivovarského procesu od surovin až po hotové pivo s důrazem na faktory, které mohou ovlivnit senzorické vlastnosti piva.

„Kniha popisuje i senzorické charakteristiky piva od vzhledu přes aroma až k celkovému takzvanému senzorickému profilu piva, kde je vedle jednotlivých atributů hodnocena i jejich vzájemná vyváženost,“ uvedla editorka a vedoucí kolektivu autorů Jana Olšovská.

Část knihy je věnována technické stránce degustací, tedy tomu, jaké musí být vytvořeny podmínky, aby výstupy byly vyhodnotitelné. Podrobně jsou popsány různé testy a jejich statistické vyhodnocení i zkoušky senzorické způsobilosti degustátorů.

Kniha se věnuje i hlavním tuzemským soutěžím, jejich organizaci i způsobu hodnocení. K těm hlavním patří České pivo, Zlatý pohár PIVEX, Česká pivní pečeť, Pivo České republiky, Jarní cena sládků, Dočesná a Cerevisia Specialis.

Jak správně degustovat pivo? Experti i laici mají nový návod

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Odborníci i laici mají nově k ruce odborný návod, jak správně degustovat pivo. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vydal monografii s názvem Senzorická analýza piva. Čtenář se z ní dozví, jak hodnotit například základní parametry chuti, tedy plnost, hořkost nebo charakter piva. V knize jsou i informace o různých druzích piv a jejich vlastnostech.

Senzorická analýza piva je širší veřejnosti známá pod názvem degustace. Je nezbytnou a velmi důležitou součástí hodnocení vlastností piva. Využívá se prakticky k mnoha účelům. Slouží výrobcům piva kvůli zachovávání standardnosti výrobku i odhalování různých vad, využívá se při vývoji nových technologických postupů i úpravách už používaných i třeba v soutěžích piv. "Znalost principů, na jakých se provádí, může sloužit i milovníkům piva, kteří hledají rozšíření oblíbeného sortimentu piv," uvedl jeden z autorů publikace František Frantík.

Kniha Senzorická analýza piva je podle něj sice odbornou monografií, je však napsána tak, aby pomohla nejen profesionálům v pivovarství, ale i laickým zájemcům o pivo. V devíti kapitolách je zpracován celý okruh problémů, které se týkají degustací.

Kniha zahrnuje informace o tom, jakým způsobem reaguje lidský organismus na chuťové vjemy. Stručně je popsána technologie pivovarského procesu od surovin až po hotové pivo s důrazem na faktory, které mohou ovlivnit senzorické vlastnosti piva. "Kniha popisuje i senzorické charakteristiky piva od vzhledu přes aroma až k celkovému tzv. senzorickému profilu piva, kde je vedle jednotlivých atributů hodnocena i jejich vzájemná vyváženost," uvedla editorka a vedoucí kolektivu autorů Jana Olšovská.

Část knihy je věnována technické stránce degustací, tedy tomu, jaké musí být vytvořeny podmínky, aby výstupy byly vyhodnotitelné. Podrobně jsou popsány různé testy a jejich statistické vyhodnocení i zkoušky senzorické způsobilosti degustátorů.

Kniha se věnuje i hlavním tuzemským soutěžím, jejich organizaci i způsobu hodnocení. K těm hlavním patří České pivo, Zlatý pohár PIVEX, Česká pivní pečeť, Pivo České republiky, Jarní cena sládků, Dočesná a Cerevisia Specialis.

Jak správně degustovat pivo? Odborníci i laici mají nově k ruce odborný návod

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Globe24.czAutor:ČTK

Jak známo, Češi jsou národem pivařů. Víte ale, jak správně zlatavý mok degustovat? K dispozici je zajímavá příručka. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský vydal monografii s názvem Senzorická analýza piva.

Čtenář se dozví, jak hodnotit například základní parametry chuti, tedy plnost, hořkost nebo charakter piva.

Senzorická analýza piva je širší veřejnosti známá pod názvem degustace. Slouží výrobcům piva kvůli zachovávání standardnosti výrobku i odhalování různých vad, využívá se při vývoji nových technologických postupů i úpravách už používaných i třeba v soutěžích piv.

"Znalost principů, na jakých se provádí, může sloužit i milovníkům piva, kteří hledají rozšíření oblíbeného sortimentu piv," uvedl František Frantík, jeden z autorů publikace.

Kniha zahrnuje informace o tom, jakým způsobem reaguje lidský organismus na chuťové vjemy. Stručně je popsána technologie pivovarského procesu od surovin až po hotové pivo s důrazem na faktory, které mohou ovlivnit senzorické vlastnosti piva.

Kniha se věnuje i hlavním tuzemským soutěžím, jejich organizaci i způsobu hodnocení. K těm hlavním patří České pivo, Zlatý pohár PIVEX, Česká pivní pečeť, Pivo České republiky, Jarní cena sládků, Dočesná a Cerevisia Specialis.


Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 11:195.119/5.119