Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pro sklizeň chmele scházejí brigádníci, Gambrinus je chce nalákat i na pivo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKGambrinus

Organizace specializující se na nábor pracovníků na chmelové brigády se potýkají s nedostkem zájemců. Lidé dávají přednost lépe placené nebo alespoň méně náročné činnosti. Pivovar Gambrinus plánuje brigádníky letos přilákat na speciální odměny, zaplatí jim navíc pivo.

Organizátoři náborů na chmelové brigády mají potíže. Pro letošní sklizeň, která startuje v druhé polovině srpna, jim stále ještě chybí lidé. Každoročně se na sklízení chmele v létě nabírají stovky brigádníků, na jaře jich pak je potřeba pro navazování chmelnic čtyřnásobek. V pátek to řekla Dagmar Urbancová z organizace Chmelda, která se na nábor lidí na chmelové brigády specializuje.

Česání chmele se dnes podle ní může zdát jako "retro", ale i v době technologických vymožeností jsou lidské ruce na chmelnicích nenahraditelné. Před třiceti lety, kdy byly chmelové brigády pro studenty povinné, přijíždělo na letní sklizeň na 5000 lidí, v posledních letech se situace stabilizovala na 800 až 850 lidech na jaře a 200 lidech v létě. I s těmito počty je ale letos problém. "Již loni se nabíralo hůře, ale na konci července jsme už měli naplněný stav. Letos nám lidi ještě chybí, což je nejsložitější situace v náboru, co pamatuji," dodala Urbancová.

Zemědělci si stěžují, že zájem lidí o brigády v zemědělství klesá. Lidé mají na výběr více možností přivýdělku a dávají přednost buď méně náročné nebo lépe placené práci, souhlasil manažer marketingu a náboru ManpowerGroup Jiří Halbrštát.

Lidí je málo a nabídek mnoho, takže se letos pivovar Gambrinus rozhodl s náborem pomoci. Ten, kdo letos pojede s Chmeldou na brigádu a vydrží až do konce, dostane odměnu navíc. "Když už lidé zažijí těžkou práci na chmelnicích, měli by být odměněni tím, že je pozveme na pivo," poznamenal Pavel Zítek z plzeňského Gambrinusu.

Potíže s naplněním chmelových brigád souvisí s tím, že pracovní trh se potýká s nedostatkem lidí všeobecně, a navíc s tím, že práce na chmelnici je fyzicky náročnější. Navíc jde o dvou až třítýdenní pobyt v kuse přímo v chmelových oblastech. Chmelová brigáda má však i svá pozitiva. "Na chmelu se zapomíná na běžný život se starostmi a stresem. Za fyzickou práci je člověk odměněn novými přátelskými vztahy, legrací a vyčištěnou hlavou," uzavřela.

Stokoruny za tupláky zaplatíte mobilem, místo vám najde aplikace

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Info.czAutor:ČTK

Návštěvníci letošního Oktoberfestu budou mít poprvé možnost za pivo platit mobilním telefonem. Další aplikace jim zase pomůže najít volná místa v pivních stanech. Vedle nových technologií ale fanoušky piva na letošním 184. ročníku slavného festivalu, který začne 16. září a skončí 3. října, čekají také přísnější bezpečnostní opatření.

Dvojici nových aplikací dnes představili pořadatelé Oktoberfestu a zástupci Mnichova. Jedna z nich návštěvníkům umožní pohodlně platit za zlatavý mok, který letos opět podraží, když nejlevnější litrový tuplák bude stát 10,6 eura (276 korun). Druhá aplikace lidi po areálu Tereziánské louky, kde se festival koná, provede a umožní jim informovat se o tom, jestli je ještě někde volno k sezení.

Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už loni. Letos se i v důsledku prosincového teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ještě o něco vystupňují.

Celý areál festivalu bude oplocen a lidé si do něj nebudou moci vzít batohy nebo velké tašky. Na bezpečnost budou dohlížet stovky policistů a desítky kamer, které mají být na ještě lepší technické úrovni než loni. Přísnější pravidla budou platit i pro zásobovací vozy.

Pivovar AB InBev zvýšil čtvrtletní zisk

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev ve druhém čtvrtletí zvýšil zisk o 11,8 procenta na 5,35 miliardy dolarů (130 miliard korun), když pokles prodeje v Brazílii více než kompenzovaly výsledky v Číně, Mexiku a na novém trhu - v Jihoafrické republice.

Výrobce piv Budweiser, Stella Artois a Corona ve čtvrtletí zvýšil výrobu o jedno procento. Díky přesunu spotřebitelů k dražším značkám se jeho příjmy zvýšily o pět procent na 14,19 miliardy dolarů, srovnatelný očištěný zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) stoupl o 11,8 procenta na 5,35 miliardy dolarů

Prodeje pivovaru poklesly na dvou jeho největších trzích, USA a Brazílii, jakož i v Kolumbii. V Brazílii, která se pomalu zotavuje z nejhorší krize za více než sto let, se prodej společnosti snižuje už šest čtvrtletí. V USA, které jsou pro AB InBev největším odbytištěm, se objem jejího prodeje sice snížil, ale díky poptávce po dražších pivech vzrostl zisk.

AB InBev má více než dvojnásobnou velikost ve srovnání s nejbližším konkurentem, kterým je pivovar Heineken. Na globální produkci piva se podílí téměř čtvrtinou. O používání značky Budweiser vede již několik let řadu právních sporů s českým pivovarem Budějovický Budvar.

Pivovar Samson za tři roky investoval 380 milionů korun

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSamson

Pivovar Samson ze skupiny AB InBev investoval za poslední tři roky do technologií 380 milionů korun. Jeho tržby loni dosáhly 87,6 milionu Kč, výstav činil 82.800 hektolitrů. Letos se českobudějovickému pivovaru, jenž zaměstnává 71 lidí, výrazně víc daří na ruském trhu. ČTK to řekl ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský.

Skupina Anheuser-Busch, která je součástí světového pivovarnického lídra AB InBev, koupila pivovar v roce 2014. Letos pivovar, jenž vyváží do 27 zemí, investuje 17 milionů do nového kvasného hospodářství a do chlazení. Předělaná je filtrace, vedení zavedlo nové standardy kontroly kvality, nová je i sanitační stanice sloužící k mytí a proplachování technologií.

Loňský výstav je 82.800 hektolitrů, letošní plánuje pivovar o 1400 hektolitrů vyšší. Samson loni utržil 87,6 milionu Kč, letošní tržby očekává o tři procenta vyšší. Zisk nezveřejnil. "Odrazili jsme se ode dna, hospodaření se stabilně zlepšuje díky investicím do technologií. Od roku 2014 jsme se zlepšili o 30 procent," řekl k zisku Dřevikovský. Pivovar zaměstnává 71 lidí, loni jim zvedl mzdy o pět procent. Do tří let přijme desítky nových zaměstnanců. V Praze pracuje pro AB InBbev 550 lidí.

Samson vyváží do 27 zemí včetně Brazílie, nejvíc do Evropy, například do Dánska. Část jde do Ruska. Samson exportuje 61 procent produkce, většinu tvoří exportní ležák 1795. Loni měl poprvé čtyři dodávky do Kataru, o kontraktu jedná na Islandu. "České pivo je v zahraničí dobře vnímáno a speciálně pivo z budějovického pivovaru. Patříme mezi největší exportéry piva u nás. Letos se výrazněji daří na ruském trhu, chceme posilovat i v Rakousku. Gro v tuzemsku tvoří značka Samson, letos jsme zavedli i značku 1795, která až překvapivě slavila velký úspěch u hospodských," řekl Dřevikovský (40), českobudějovický rodák, který v Samsonu začínal před 14 lety jako dělník ve sladovně a ředitelem byl již v letech 2007 až 2010.

Loni uvedl pivovar retro edici značky Samson, hodnotí ji jako úspěšnou, vše se prodalo. Letos zvažuje další. Samson podle ředitele navazuje na právovárečné domy ve městě z roku 1265. "Když pivovar v 19. století postavili, patřil k deseti nejmodernějším v Čechách," řekl Dřevikovský.

Nyní Samson doprodává řadu grapefruitových radlerů v plechovce, na trhu ho zbývá do 500 hektolitrů. Další jejich výrobu zatím neplánuje. V létě dodává Samson do vybraných hospod Pito v sudech. Pito nabízí Samson i v plechovkách, vedení přemýšlí, že by se do nich stáčel i ležák 1795. Vlastní stáčírnu nemá a nechystá. "Chceme se hlavně orientovat na tradiční výrobu piva v lahvi, já si myslím, že pivo patří především do lahve a samozřejmě do sudu v hospodě," řekl ředitel.

Pivovar v Liliové ulici. Památkáři zachránili historický dům na Starém Městě

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Představitelé Národního památkového ústavu a České televize podepsali memorandum o spolupráci. Zároveň představili zrekonstruovaný měšťanský dům v pražské Liliové ulici, který se v pátek otevře veřejnosti. Dům bude po dvou letech oprav sloužit jako vzor památkové obnovy historické stavby. V budově bude mimo jiné umístěna ústřední knihovna NPÚ, badatelna či přednáškový sál.

Podepsané memorandum je fakticky stvrzením stávajícího stavu, protože Česká televize a Národní památkový ústav opakovaně spolupracují. „Obě významné veřejné instituce mají nejen zájem, ale i povinnost prezentovat kulturní dědictví České republiky široké veřejnosti,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.

„Sdílíme jeden zájem, totiž zpřístupňovat návštěvníkům památek a divákům České televize historii ve vší její pestrosti. Věřím, že to dnešní podepsané memorandum pomůže tomu, abychom to do budoucna mohli dělat ještě víc a lépe,“ dodal generální ředitel ČT Petr Dvořák.

„Memorandum mezi Českou televizí a Národním památkovým ústavem ještě zintenzivní stávající spolupráci, kdy se NPÚ podílel na přípravě pořadů jako Hlas pro římského krále nebo Marie Terezie. Naopak Česká televize podpořila tradiční Hradozámeckou noc a další programy NPÚ,“ popsal záměr memoranda tiskový mluvčí NPÚ Jan Cieslar.

Dům zvaný U Voříkovských
Zástupci památkového ústavu zároveň představili nově opravený dům v Liliové ulici v historickém centru Prahy. Od podzimu bude budova sloužit jako pracoviště ústavu. Vzorovou památkovou obnovu chtějí pracovníci NPÚ ukázat veřejnosti, a proto v pátek 28. července pořádají od 14 do 19 hodin den otevřených dveří.

Objekt v Liliové ulici je v literatuře nazývaný U Voříkovských. Je významným měšťanským domem s bohatou historií v srdci Starého Města, v těsném kontaktu s kostelem sv. Anny, nynějším centrem Pražská křižovatka.

Nejstarší zprávy o domě jsou ze 14. století a svědčí o tom, že pozemek s domem náležel ke kostelu a klášteru dominikánek, který jej pronajímal. Po husitských válkách se vlastníky domu stávali šlechtici i měšťané.

V 16. a 17. století byl dům v majetku šlechtické rodiny Špetlů. Pojmenování domu pochází od rytíře Jana Bohuslava Voříkovského z Kundratic, který byl pražským primátorem v letech 1700 až 1723. Od roku 1793 patřil rodině Urbanů. Přechodně tu bydlel Josef Jungmann.

Od 15. století v domě fungoval prosperující pivovar. V první polovině 18. století se v něm vařilo více než 110 tisíc litrů hořkého a kolem 40 tisíc litrů světlého piva ročně.

Od 17. století byl dům dále přestavován. Druhá polovina 19. století přinesla proměnu fasády průčelí do Liliové ulice v historizujícím stylu i postupný zánik pivovarnického provozu. Jižní křídlo bylo postupně upravováno na nájemní byty, obchody a sklady. Po vzniku Československé republiky přeměnil nový majitel většinu původně obytných místností na kanceláře, v přízemí pak zřídil drobné řemeslnické provozovny.

Po roce 1948 přešel dům pod správu státu. V suterénu a přízemí vznikly úložné prostory Státní knihovny a v horních podlažích byty pro zaměstnance. O cenný historický dům nikdo řádně nepečoval a památku poškozovaly také další úpravy.

Národní památkový ústav převzal péči o dům v roce 2005. Cílem současné obnovy byla záchrana a společenské zhodnocení historicko-kulturní památky včetně jeho funkčního využití. V budově bude mimo jiné umístěna ústřední knihovna NPÚ, badatelna či přednáškový sál.

Jak co nejrychleji vychladit pivo? Stačí k tomu drobnost

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.cz

Tu situaci zná asi každý. Venku jsou nesnesitelná vedra a pivo, kterým by se dala uhasit žízeň, je příliš teplé, než aby se dalo pít. Kromě ledničky nebo populárního sedmého schodu můžete použít i jednoduchý trik, který pivo zchladí během deseti minut.

Zlepšovák představil youtubový kanál Lifehacker a stačí vám k tomu opravdu málo. Jediné, co potřebujete, je led a sůl. Pivo vložíte do kbelíku s ledem a následně led zasypete solí.

Během pokusu Lifehackeru klesla teplota piva v plechovce z původních 22 stupňů Celsia na dva stupně Celsia za pouhých deset minut.

A v čem spočívá to tajemství? Směs ledu a soli má nižší teplotu tání. Z toho důvodu roztaje rychleji. Směs vody a soli má teplotu tání minus dva stupně Celsia. Běžná ledová voda by měla teplotu o dva stupně vyšší. A právě rozdíl dvou stupňů stačí k tomu, aby se pivo bleskurychle vychladilo.

Kanál Lifehacker pro srovnání zkusil metodu, kdy pivo obalil mokrou papírovou utěrkou a poté ho vložil do mrazáku. Po deseti minutách se jeho teplota skoro nezměnila.

Kateřina z Frýdlantu opět vyhrála i ve svém kraji

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:Gabriela Volná GarbováFrýdlant

Je tmavá, hořká a jmenuje se Kateřina. Řeč je o tmavém ležáku Albrechtu 12 Kateřina, s nímž Zámecký pivovar Frýdlant letos poprvé uspěl na Regionální potravině Libereckého kraje.

Pro Kateřinu to ovšem není první vítězství, v loňském roce se už stala jedničkou v celostátní soutěži mezi tmavými ležáky z minipivovarů a skončila na druhém místě i mezi tmavými ležáky celkově.

ÚSPĚCH I ZÁVAZEK
„Člověk chce ale samozřejmě uspět hlavně doma, takže nás ocenění regionální potravina velmi potěšilo,“ vysvětluje majitel pivovaru Marek Vávra. Podle něj je toto vítězství nejen výbornou propagací, na kterou malým pivovarům peníze většinou nezbývají, ale zároveň i závazkem do budoucna. „Musíme si kvalitu hodně hlídat. Nemůžeme své zákazníky zklamat tím, že by pivo chutnalo jinak, než jsou zvyklí,“ dodává.


Kateřina je labutí písní, dnes už pouze emeritního, sládka Jiřího Strnada, který do ní podle Marka Vávry vložil své celoživotní zkušenosti. „Není příliš sladké, spíše hořké, a je dělané z těch nejkvalitnějších a nejdražších surovin, které se dají sehnat,“ upozorňuje Vávra.

BOJ O TRH?
Na kvalitě si frýdlantský pivovar zakládá. Restauracím, kde jeho pivo čepují, totiž podle Marka Vávry nenabízí reklamní slunečníky nebo ubrusy, ale výrobky, které lákají samy o sobě. „Naše pivo vyhledávají lidé, kteří se zajímají o to, co jedí a pijí. Je to určitě jiné portfolio zákazníků, než které vyhledává průmyslové pivo,“ dodává. Proto také mezi velkými a malými pivovary nezuří lítý boj o trh. Ten mají totiž nesrovnatelný. „Malé pivovary dneska zabírají cirka jeden a půl procenta trhu. Což je téměř nic. V Čechách se vyrobí přes devatenáct milionů hektolitrů piva a z toho v roce 2015 pouze necelých 200 tisíc hektolitrů uvařily malé pivovary,“ vypočítává Vávra s tím, že i přes to už se malým pivovarům podařilo najít si cestu i na pulty velkých obchodních řetězců. Problém je však podle Marka Vávry v kapacitě minipivovarů, které mnohdy nestíhají dodávat.

JAKO ZA STARA
Konkurenční bitvy nesvádí podle Vávry malé pivovary ani mezi sebou. Naopak se dokonce druží. „Je to pozůstatek starého cechovního systému, který tady fungoval za první republiky. Je strašně krásné pracovat v tomto oboru,“ dodává s úsměvem na závěr pivovarník.

Starosta prodal svou firmu na autodíly a vrhl se do oprav pivovaru

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Radek LaudinKamenice nad Lipou

Podnikatel a starosta Milan Houška dlouho chodil kolem bývalého pivovaru v Kamenici nad Lipou. Tato budova z roku 1861 tvoří velkou část hlavního náměstí. Stojí hned vedle zámku. Houška si pohrával s myšlenkou, že svůj další život spojí s tímto místem. I když podnikal v úplně jiném oboru.

Až donedávna byla firma Milana Houšky spojená s automobilovým průmyslem.

„Působil jsem ve strojírenství. Dodávali jsme výrobky pro nákladní i osobní auta,“ vzpomíná muž, který je zároveň i starostou obce Lhota-Vlasenice. Ta se nachází jen čtyři kilometry od Kamenice.

Houška před časem firmu prodal. Pak se s manželkou a dvěma dětmi rozhodli, že chátrající pivovar koupí.

Do té doby objekt patřil družstvu Jednota, která ho využívala jako velkosklad ovoce, zeleniny a různých dalších potravin. Jednota areál několik let nabízela k prodeji.

Pivo se tam vařilo do podzimu 1947. Jihočeské pivovary, respektive budějovický Budvar, tehdy neměly zájem o menší konkurenci z Kamenice. Proto se provoz uzavřel.

A letos na státní svátek 28. října se chystá slavnostní znovuotevření po sedmdesáti letech.

Baron Geymüller o pivovar přišel po válce
„Pivovar vracíme do podoby z roku 1861, kdy byl rekonstruován v čase působení barona Geymüllera. Vlastně stavíme dva pivovary. Ten malý už funguje a velký otevřeme v říjnu. Jsme ve fázi, kdy se montuje ležácký sklep,“ doplnil Houška.

Geymüllerovi o pivovar přišli po druhé světové válce.

Areál nabídne v říjnu pivnici se 150 místy. Hotové budou i opravy jeho venkovní zdi směrem do náměstí i na druhou stranu do zámecké zahrady.

„V příštím roce doděláme kanceláře, sál a ještě jednu restauraci se salonky. Celkově by tu mělo časem být 400 míst,“ plánuje majitel.

Ve sklepní části zamýšlí zřídit i pivovarnické muzeum. Vystaví tam kromě jiného prvorepublikové lahve nalezené při rekonstrukci.

Dotace do podnikání nepatří, říká majitel. A staví bez nich
Pivovar u zámku má kořeny v roce 1650. Při současné rekonstrukci pracovali v areálu i archeologové. Zmapovali třeba původní varnu z přelomu 17. a 18. století.

Obnovený pivovar by měl podle majitelových plánů produkovat 12 tisíc hektolitrů piva ročně. Do pěti let pak i jednou tolik.

Investice do celého projektu ve výši 120 milionů je bez dotace. „Protože do podnikání dotace nepatří,“ míní Milan Houška.

V malém pivovaru chtějí též zájemcům přiblížit základy vaření piva. Zkušenosti tam budou moci sbírat začínající sládci. Bude jim je předávat sládek s dvacetiletou praxí v Česku i zahraničí, který nyní v Kamenici působí.

Pivo z obnoveného areálu se nebude prodávat v supermarketech. „Budeme hledat zákazníky jinde,“ uvedl Houška. První lahve jsou k dostání na jedné místní benzinové stanici.

A jaké zvolili logo? Vrátili se k tomu, jež se používalo už za první republiky. Všimli si toho na jedné staré fotce. Dominuje v něm písmeno „K“.

Redegastu se daří prodávat jeho dvanáctku, za tři roky vzrostl o více než 20 %

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Zet.czAutor:ČTKRadegast

Za tři roky od uvedení piva Radegast Ryze Hořká 12 na trh stoupl pivovaru Radegast prodej dvanáctistupňového piva o více než 20 procent. V současnosti tvoří více než polovinu prodeje celé značky a je nejprodávanější dvanáctkou v Česku. Informoval o tom marketingový ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj, jejíž je Radegast součástí, Grant McKenzie.

Ryze Hořká 12 se v pivovaru v Nošovicích na Frýdecko-Místecku začala vařit v roce 2014. „Od té doby každý rok rostl prodej o více než pět procent. Normálně se ležáky prodávají méně než desítky. U Radegastu to je naopak, dvanáctka dělá více než 50 procent. To není běžné,“ řekl McKenzie.

Celkem se piva Radegast prodá v České republice více než milion hektolitrů ročně. „Prodej desítky trochu klesá, ale dvanáctka roste moc, takže celkově roste celá značka. Celkový prodej roste o tři až čtyři procenta ročně,“ řekl ředitel.

Značku Radegast se Prazdroj chystá dále posilovat. Chce expandovat do Brna či Čech, ale například také na Slovensko. „Momentálně na Slovensko prodáváme jenom sudy a tanky, žádné lahve ani plechovky. Poslední tři roky jsme byli překvapeni, že je to tak úspěšné. Radegast má jinou chuť než slovenské pivo, je velmi hořký a někteří pivaři to milují,“ řekl McKenzie. Pivovar se na Slovensku, konkrétně v Žilině, chystá otevřít i první ze sítě svých hospod Radegastoven. Po ní by mohly následovat další v Bratislavě i jiných městech.

Prazdroj ale očekává, že v Česku celý pivní trh pocítí pokles prodeje kvůli zákazu kouření v restauračních zařízeních. Nyní to podle McKenzieho není velký problém, protože díky dobrému počasí mohou kuřáci postávat před restauracemi nebo sedět na zahrádkách. „Ale víme, že v zimě to bude velký problém. Myslíme, že to bude celkem minus pět procent pro celý pivní trh. Například v Praze nebo městech to bude možná minus procento dvě, to není problém, ale na vesnicích to může být minus deset procent nebo i horší,“ řekl ředitel.

Hospodským proto doporučuje, aby nabídli hostům jiné služby. „Nemůžete být jenom pivnice s pivem a nic víc. Musí být dobrá kuchyně, musíte mít více aktivit pro zákazníky, protože co víme z Ruska nebo Velké Británie, zákazníci se změní. Dřív chodili jenom pivaři, teď rodiny nebo ženy, a jiní lidé hledají jiné věci, například jídlo nebo aktivity s dětmi,“ řekl McKenzie.

Radegast připravuje i inovace, například limitované edice piva. Chce nadále spolupracovat s hokejovou extraligou nebo festivalem Colours of Ostrava. V sobotu 2. září také uspořádá v Nošovicích tradiční festival Radegast den, jejž navštěvuje každoročně několik desítek tisíc lidí. Největší hvězdou bude zpěvačka Marie Rottrová, která letos vystoupí jen na několika málo koncertech.

Slezský Pivovar Radegast vyrábí ročně v Nošovicích téměř dva miliony hektolitrů piva. Jde převážně o značky Radegast a Birell, ale vaří se tam také Gambrinus.

Je nealko pivo opravdu nealko?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Povinné-ručení.com

Konzumace alkoholu před usednutím za volant je nepřípustná. Jelikož jsme národem pivařů, může být pro mnohé z nás těžké odolat hořké chuti vychlazeného piva, obzvlášť v letních měsících. Naštěstí je tu varianta, která nám umožňuje vychutnat si pivo kdykoli a bez výčitek – nealkoholické pivo. I nealkoholické pivo však může obsahovat nepatrné množství alkoholu. Můžeme se spolehnout na to, že po něm nenadýcháme?

Výroba nealkoholického piva
Pivo je nejoblíbenějším alkoholickým nápojem Čechů. Stále oblíbenějším se stává také nealkoholické pivo, které již vyrábí většina našich pivovarů. Přestože se své alkoholické variantě zcela nevyrovná, v určitých chvílích ho oceníme – před usednutím za volant, v těhotenství, při sportu nebo v době nemoci. O tom, že je o nealko pivo stále větší zájem, svědčí rozšiřující se nabídka i rostoucí produkce.

Způsobů, jak se nealkoholické pivo vyrábí, existuje hned několik. Metody výroby nealko piva lze rozdělit do dvou skupin. Využívají se buď receptury, které zabraňují tvorbě alkoholu již při výrobě, nebo se postupuje tak, že se šetrně odstraňuje alkohol z již vyrobeného alkoholického piva.
I nealko pivo obsahuje alkohol

V zemích Evropské unie, tedy i v Česku, může nealkoholické pivo obsahovat určité nepatrné množství alkoholu. Dle platné legislativy v něm můžeme naměřit maximálně 0,5 objemových procent alkoholu. Jak na toto množství alkoholu zareaguje policejní alkohol tester?

V Česku (na rozdíl od jiných evropských zemí) je jakýkoli obsah alkoholu v krvi během jízdy zakázán. Při dechové zkoušce je usvědčující, nadýcháte-li 0,25 promile a více. Nižší hodnota není považována za dostatečný důkaz, že před jízdou došlo ke konzumaci alkoholu.

Bezprostředně po vypití jednoho nealkoholického piva můžete při dechové zkoušce nadýchat až 0,4 promile. Malé množství alkoholu, které nealko pivo obsahuje, však rychle vyprchá a zhruba po 5 minutách od vypití už bývá výsledek nulový. Nealkoholické pivo si tedy před jízdou můžete bez obav dopřát – pokud budete brát ohled na jeho množství a neusednete za volant ihned po jeho konzumaci.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613