Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo a kultura v Pivovaru Kutná Hora

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeMěšťan. Kutná Hora

„Pivovar, ve kterém nejsou lidi, není dobrý pivovar,“ řekli si v Měšťanském pivovaru Kutná Hora a v sobotu 20. května 2017 uspořádali Slavnosti piva Kutná Hora. Nutno poznamenat, že větší počet lidí, kteří konzumují pivo, nádvoří loreckého pivovaru vysloveně svědčí. Organizátoři napočítali přes 1 300 návštěvníků. Pokud budeme dále mluvit v řeči čísel, celkem se vypilo skoro 6 000 piv, samozřejmě pocházejících z místního pivovaru, který teprve letos v únoru obnovil výrobu.

V nabídce byla piva všech tří stupňovitostí, nejen v klasické filtrované variantě, ale také jako nefiltrované nebo nepasterované. Podle výtočí u návštěvníků jednoznačně vedla Stříbrná 11, což jen dokazuje, že její receptura, inspirovaná původním pivem vařeným v Lorci, má u Kutnohořanů úspěch.

Na začátku akce pozdravili z podia všechny přítomné sládek pivovaru, Jakub Hájek a starosta města Kutná Hora, Martin Starý. „Když jsem tady před pěti lety sám pořádal pivní slavnosti, vůbec by mě nenapadlo, že budu jednou starosta, natožpak, že se bude v Lorci znovu vařit pivo. A vidíte, obojí se stalo skutečností,“ poznamenal pan starosta.

Vedle pivní kultury si návštěvníci Slavností piva Kutná Hora mohli dosyta užít také kulturu hudební. Tu obstaral třeba místní písničkář Pekař s kapelou, brněnští We On The Moon, lokální Vesper, balkánská disco úderka Circus Brothers, slovenští The Paranoid a hlavní hvězdy večera, Horkýže Slíže.

V rámci pivních soutěží byl na podiu také stanoven rekord Slavností v pití piva z tupláku na čas – 6,99 vteřin. Což pokládá slušný základ pro vyzyvatele v dalších ročnících. „Jsme rádi, že si cestu do pivovaru našel takový počet lidí, kterým navíc očividně chutnalo nové kutnohorské pivo. Těšíme se na další setkání třeba na nejedné letní akci, kde pivo Kutná Hora nebude chybět,“ říká brand manager pivovaru, Petr Podlešák.

Měšťanský pivovar Kutná Hora zahájil po šesti letech výrobu piva v původních prostorách loreckého pivovaru. Milovníkům chmelového moku nabízí piva tří stupňovitostí – Bronzovou 10, Stříbrnou 11 a Zlatou 12. V následujících měsících se připravuje také výroba piv speciálních.

SLÁDEK: Pivo na zahrádce? Dejte si pozor na sluníčko a čisté sklenice

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Pavel Zítek

Květen je měsícem, ve kterém naplno propuká sezona venkovních zahrádek. Stoly, lavice, židle začínají okupovat ulice i dvorky, které byly v zimě opuštěné. Sednout si na jedno hezky orosené pivko na čerstvém vzduchu – to je to, co všem pivařům v chladných měsících tak chybí.

Už jste letos zažili ten pocit z hezkého, teplého počasí a poetiku okamžiku, kdy se poprvé v tomto roce napijete piva na zahrádce? Jestli ne, rychle to běžte napravit. Jen buďte v pozoru, je totiž pár faktorů, které tento jedinečný okamžik mohou pokazit. Nechci vás ale příliš děsit, jsou i detaily, které celý prožitek ještě pozvednou. Patří mezi ně třeba průzračně čisté, nachlazené sklo, do kterého vám ten zlatavý mok načepují nebo dokonalé umění pana výčepního. A řekl bych, že s tím se setkávám stále častěji.

Každý pivař má tu svoji oblíbenou zahrádku, na kterou nedá dopustit. V zimě chodí smutně okolo místa, kde přes léto tak často vysedává a vzývá sluníčko, ať už pálí. Jakmile se oteplí, začíná od výčepního zjišťovat, kdy plánují otevřít venkovní posezení, že už by to šlo. Pak nastane ten okamžik, kdy se venku objeví stoly a židle, pivař vesele usedne a objedná si to své první jarní pivo. Já už ho mám za sebou a stálo to skutečně za to!

Zrovna minulý týden jsem měl půlhodinku volna, sluníčko svítilo, a tak jsem si řekl, že těch 30 minut využiju smysluplně. Sedl jsem si na zahrádku a objednal si jednu nefiltrovanou dvanáctku. Servírka se mě zeptala, zda chci do kelímku nebo do skla. Určitě do skla.

Podle mého názoru je zahrádka o pohodě a kráse a tam kelímky nepatří. Proti pivu čepovanému do kelímků nic nemám, pokud je dobře ošetřené. Nicméně kelímky podle mě patří spíš na velké akce jako je fotbal, hokej, rockový koncert nebo třeba na plovárnu, kde by se pivnímu sklu nedostalo zasloužené péče. Zahrádka je zkrátka něco, na co se pivař těší celou zimu, a proto si zde zaslouží čepované pivo největší kvality a do skla.

Dobrá pěna udrží i minci
Pro dokonalý zážitek musí být pivní sklo před čepováním čisté, mokré a nachlazené. A víte proč? Aby nepadala pěna, pivo nezvětrávalo a udrželo si dobrou teplotu. Když sedíte na zahrádce, všimněte si také, kde stojí výčepní pult. Pokud pivo čepují venku, pak si pohlídejte, jestli náhodou na výčep nesvítí slunce, pokud ano, pivo si rozhodně nedávejte. Z rozpálených pivních trubek správně vychlazené pivko nepoteče.

Sledujte ale i techniku čepování. Mělo by se čepovat na jeden maximálně dva zátahy, jinak pivo nemá říz. Vytratí se z něj ty bublinky, které lechtají na jazyku. Zpočátku se pivo spoušti po stěně v úhlu 45°, v závěru se půllitr narovná. Vznikne tak krémově smetanová, konzistentní pěna, bez velkých bublin, která rychle nespadne a pivo chrání před zvětráním. Víte, jak se takové dobrá pivní pěna pozná? Kdysi k testování sloužil padesátník, dnes to můžete zkusit s korunovou mincí. Je to větší výzva, ale um pana výčepního to skvěle prověří. Pokud pěna minci udrží, můžete si být téměř jistí, že si na pivu pochutnáte.

Správné čepování, slunce a čistota. Pokud si pohlídáte tyto aspekty, na pivku na své oblíbené zahrádce si dozajista pochutnáte. To mi můžete věřit.

Šéf Budvaru: Registr smluv může snížit výkonnost podniku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKBudvar

Ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák je přesvědčen o tom, že internetový registr smluv může snížit výkonnost podniku. Vidí v něm právní nejistotu pro Budvar i pro jeho obchodní partnery. Řekl to dnes ČTK v reakci na novelu zákona, kterou předložila skupina poslanců z ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a Úsvitu. Podle ní některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu a národní podnik Budějovický Budvar možná dostanou částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru.

"Každé zmírnění je lepší než nic. Jestli mám stávající stav, nebo o něco lepší, beru ten o něco lepší. Ale pořád zůstává administrativa s tím spojená, musím kontrolovat všechny smlouvy, mít někoho, kdo se na ně podívá a zjistí, jestli je to na zveřejnění, nebo ne. Pořád je tam nebezpečí postihu v podobě zneplatnění smluv a právní nejistota pro nás i pro naše obchodní partnery. Jestli si mám vybrat tvrdší verzi nebo verzi, která nám umožní pracovat alespoň s jednou rukou zlámanou, tak ať můžu aspoň nějak fungovat. Ale nechci mít registr smluv, protože nás znevýhodňuje," řekl Dvořák, který je ředitelem od 1. května. Bývalý manažer Plzeňského Prazdroje nahradil ve funkci Jiřího Bočka, který na pozici po 25 letech na konci loňského roku rezignoval.

Problém vidí v tom, že kvůli registru by se každá smlouva zveřejňovala na internetu. Podle Dvořáka to Budvar extrémně znevýhodní a může snížit výkonnost podniku. "A Budvar je firma, která nebere státní dotace a za poslední tři roky dala do státního rozpočtu 2,5 miliardy korun. I tahle výkonnost je v ohrožení, a to nás trápí. Je to malinko, jako kdybyste se přihlásili na turnaj v pokeru, a řekli vám, že jste jediný hráč, který musí odehrát celý turnaj s odkrytými kartami," řekl Dvořák.

V internetovém registru smluv vidí Dvořák znerovnoprávnění subjektů v konkurenčním prostředí. Argumentuje, že každá firma svému majiteli na požádání ukáže smlouvy a výsledky hospodaření, a to Budvar dělá. "Je tady spousta kontrol, kterými procházíme, aby všechny naše smlouvy byly z hlediska zákona v pořádku. Jsou v pořádku, zodpovídáme se našemu majiteli, ministerstvu zemědělství," řekl Dvořák.

Internetový registr smluv kritizuje i vedení strakonického pivovaru Dudák, jejž vlastní město. Předseda představenstva Rudolf Oberfalcer ČTK řekl, že především by to znevýhodnilo pivovar v obchodním styku před konkurenčními pivovary. "Konkurence by veškeré obchodní vztahy našeho pivovaru dostala v podstatě na stříbrném podnose. Bylo by jen otázkou času, kdy by tyto citlivé informace využila v boji o trh nepřátelským převzetím našich zákazníků," řekl Oberfalcer.

Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v jeho historii. Pivovar, který vlastní stát, letos investuje 750 milionů korun.

Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil značku Moravia

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKLucky Bastard

Brněnský minipivovar Lucky Bastard po více než 80 letech vzkřísil pivní značku Moravia. Velkopivovar stejného názvu zanikl za hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Nyní se pivo stejné značky čepuje v omezeném množství ve vybraných hospodách, říká sládek pivovaru Jan Grmela.

Brněnský pivovar Moravia byl založen v roce 1898 a v době svého vrcholu vařil asi 200.000 hektolitrů piva ročně, což z něj dělalo druhý největší pivovar v Brně. Z areálu zbyla jen část na rohu dnešní Kotlářské a Štefánikovy ulice. Minipivovar Lucky Bastard sídlí od loňska v bývalé sladovně areálu.

"Nikdo už dnes nezjistí, jak pivo Moravia před sto lety chutnalo. Pivovar samotný byl navíc bohužel kompletně srovnán se zemí," uvedl Grmela. Odkaz na původní značku podle něj neznamená nalezení původní receptury piva Moravia v podlaze sladovny. "Ostatně ani sto let stará receptura by nám rekonstrukci chuti neumožnila - suroviny i technologie pro výrobu piva se od té doby značně změnily," uvedl Grmela.

Nová piva jsou podle něj tvořena podle nových receptur v moderním pojetí výroby českého piva. Moravia je v prodeji z kapacitních důvodů, téměř výhradně v síti restaurací Zelená kočka. "Ze stejného důvodu se pivo bude dále vařit v Medlánkách, protože nemáme dostatečnou kapacitu pro výrobu v rámci pivovaru Lucky Bastard," uvedl Grmela. Tamní minipivovar, který bude součástí budované sítě Czech Craft Beers, se teprve chystá. Investor tam chce dělat zejména ležáky českého typu, zatímco Lucky Bastard dělá spíše svrchně kvašená piva.

Ke starým pivovarským značkám se české pivovary vracely i v minulosti. V Brně za krize ve 30. letech zanikla i výroba Novopramenu na dnešní Staňkově ulici. Ke stejnému názvu se pak podle webu www.pivovary.info vrátily na počátku 70. let východočeské pivovary. V některých pivovarech šlo o krátkodobou záležitost, jinde se pivo s tímto jménem dělalo dlouhodobě. Novopramen z trhu zmizel v 90. letech.

Většina pivovarů vaří pivo spíše pod zavedenými názvy a omlazení těch historických nechystá. "Nic podobného jsme doposud nedělali. Udržujeme si svoje zavedené značky," uvedla tisková mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Pivovar uvaří více piva, dostavěl nové sklepy

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

V minulosti se v této části pivovaru stáčely sudy. Pak byly prostory nevyužité. Od března fungují jako nové oddělení ležáckého sklepa. Pivovar tak zhruba o desetinu navýší svůj výstav piva. Za rok uvaří namísto stávajících 150 tisíc hektolitrů přibližně 170 tisíc. Do celé stavebně náročné akce investoval více než 3 miliony korun.

Pivovar si výstavbou nového oddělení ležáckého sklepa pomohl v situaci, kdy hledal možnosti, jak zvýšit svoji produkci. „Celá akce byla uskutečněna z kapacitních důvodů. Bývalá stáčírna sudů byla nevyužitá, proto bylo rozhodnuto o této zásadní přestavbě. V nových sklepích je instalováno sedm nových tanků s kapacitou 290 hektolitrů a jeden s kapacitou 200 hektolitrů. Kvůli jejich usazení byla demontována i střecha," popisuje zásadní stavební úpravy Jan Benák z marketingového oddělení pivovaru.

Podle podsládka Karla Lövenhöfera je sklepení využíváno od začátku března. "Díky novým ocelovým tankům je možné navýšit výstav piva zhruba o 10 procent," konstatoval Lövenhöfer. Což je v konkrétních číslech nárůst o více než 17 tisíc hektolitrů ročně.

Pivovar rozšiřuje také své exportní možnosti. Například v sousedním Maďarsku, kde byla nedávno otevřena nová postřižinská pivnice ve městě Pécs. "Jsou tam velcí příznivci jak našeho piva, tak Bohumila Hrabala. Právě přes jeho jméno je o naše pivo v Maďarsku velký zájem," uvedl Lukáš Trejbal z obchodního oddělení.

EXPRES NAPOSLEDY PŘED PAUZOU
Pivovar připravuje také tradiční akce pro své příznivce. Už tuto sobotu vyjede pravděpodobně na několik let naposledy vyhlášený Postřižinský expres tažený parní lokomotivou. Už léta zve na celodenní výlety do různých koutů země, přičemž ve vlaku hraje hudba, teče pivo a pro děti jsou připraveny i nealkoholické nápoje.

Letos se vlak vydá přes Městec Králové a Chlumec nad Cidlinou do Lázní Bělohrad. Vracet se bude přes Lomnici nad Popelkou a Jičín. "Bude to zřejmě naposledy do roku 2020. Finančně i organizačně je čím dál těžší podobné akce na železnici zajistit," konstatoval Jan Benák. Není také jasné, zda tažnou parní lokomotivou bude i letos oblíbená Líza. "Byla v dlouhodobé opravě. Pokud se ji do soboty nepodaří zprovoznit, je připravena náhradní parní lokomotiva," ujistil zástupce pivovaru. Jízdenky jsou k dispozici v pokladně na hlavním nádraží i v expedici v pivovaru.

V plném proudu jsou také přípravy na nejmasovější pivovarskou akci roku, tedy Den otevřených dveří s tradičním kulturním programem, sérií hudebních vystoupení a překvapením v podobě piva vyrobeného pro tento den. Pravidelně prochází třetí červnovou sobotu branami pivovaru každoročně tisíce lidí. Letos akce vychází na 17. června. "Zatím můžeme prozradit, že letos by měla být hlavní hvězdou Ewa Farna, o dalších známých jménech se jedná," řekl Jan Benák.

To tu ještě nebylo! Speciální pivní edice Má vlast myslí také na Ostravu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Radek LukszaRegent

„Jde o jedinečnou příležitost přiblížit historii a krásu našich měst prostřednictvím nejoblíbenějšího moku české země," říká Magdalena Wernerová

Ostravským patriotům se dostalo povzbuzení takřka z opačného konce republiky.

Třeboňský pivovar Bohemia Regent uvedl na trh originální a časem bezesporu i sběratelsky zajímavé třetinkových lahví s vyobrazením panoramat českých měst, včetně moravskoslezské metropole.

„Jde o jedinečnou příležitost přiblížit historii a krásu našich měst prostřednictvím nejoblíbenějšího moku české země. Věříme, že osloví našince i zahraniční turisty," uvedla obchodní zástupkyně pivovaru Magdalena Wernerová. V edici pojmenované příhodně Má vlast se tedy na lahvích kromě Ostravy objevily Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Zlín, Jihlava, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Karlovy Vary, České Budějovice, Pardubice. „Města dominující v jednotlivých krajích doplňuje také ztvárnění pivovaru v Třeboni," upřesnila Wernerová.

Pivovar do těchto třetinek začal stáčet více značek svého portfolia od světlého ležáku až po speciály v čele s Knížetem s obsahem alkoholu 7,2 procenta. „Velmi kladné reakce přicházejí na tento nápad od návštěvníků našeho města i zahraničních obchodních partnerů," poznamenala Wernerová s tím, že jako bonus doplnili edici Má vlast takzvaným systémem twist-off. To znamená, že k otevření lahve stačí pootočit uzávěrem, není potřeba klasického otvíráku.

Pivní lázně, restaurace i tanky ve skále, Chodovar vsadil na turistiku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jitka ŠrámkováChodovar

Privatizace pivovaru Chodovar a jeho přeměna na rodinnou firmu zachránila značku. „Na rozdíl od počátku 90. let dnes pivo podniku z Chodové Plané netvoří hlavní zdroj příjmů,“ říká prezident a spolumajitel pivovaru Jiří Plevka. Firma vsadila na cestovní ruch.

Tržby Chodovaru se dělí zhruba na půl mezi výrobu piva a turismus. Jen restaurace Ve Skále loni utržila přes 35 milionů korun.

Podnik tak vzkvétá i v době, kdy se roční výstav piva snížil na pět tisíc hektolitrů z někdejších 183 tisíc. Jenže zatímco v době privatizace měl 80 zaměstnanců, dnes dává práci 130 lidem.

Třiaosmdesátiletý Jiří Plevka říká, že pivovar nejdříve v roce 1992 privatizoval a pak ho vytuneloval. Ve skále u Chodovaru totiž vznikl 40,5 metru dlouhý tunel, kde je od roku 2000 druhá největší restaurace v západních Čechách. Větší je jen hospoda Na Spilce patřící Plzeňskému Prazdroji.

Když o Chodovaru, který vlastní společně se svými dvěma syny, Plevka vypráví, k Prazdroji se neustále vztahuje. „V Chodovaru, který založil šlechtický rod Šliků v roce 1573, se totiž učil Josef Groll, první sládek plzeňského pivovaru,“ vysvětluje.

Důvod nepříliš přátelského vztahu k většímu konkurentovi se dá nalézt v polistopadové historii obou podniků. Plevka má pocit, že cílem Prazdroje bylo zlikvidovat všechny menší pivovary v okolí.

„Když jsme privatizovali, Plzeňáci mi řekli: ‚Do roka a do dne.‘ Za to, že jsme si na koupi firmy troufli, jsme si zkrátka podle nich zasloužili neblahý konec,“ tvrdí Plevka.

O privatizaci Chodovaru zpočátku neuvažoval. Vše se ale podle něj zlomilo ve chvíli, kdy za ním přišel šéf místního státního statku, že chce s kolegy statek privatizovat a připojit k němu pivovar.

„Zacvakalo mi v kedlubně a řekl jsem si, že to je ještě horší než být u plzeňských pivovarů. A protože za mnou opakovaně chodili švagr a ještě jeden známý, abychom Chodovar společně privatizovali, přibral jsem syny a šli jsme do toho,“ vypráví Plevka.

O záchranu Chodovaru srdnatě bojoval. Veškerý zisk z prodeje piva využíval k modernizaci provozu a pivovaru, aby byl podnik konkurenceschopný.

Vybudoval plynovou kotelnu, novou stáčecí linku na lahve, stáčírnu sudů s plnoautomatickou plnicí linkou. Kompletně rekonstruoval ležácké sklepy, filtraci a varnu s oddělením chlazení mladiny. Zvláštností je, že pivní tanky jsou zabudované ve skále.

Poté se pivovar orientoval na cestovní ruch. V části unikátního skalního sklepa otevřel pivovarskou restauraci s 260 místy. Úspěch restaurace Ve Skále rodinu vedl k myšlence vybudovat v areálu pivovaru vlastní ubytovací zařízení.

Vznikl tak Hotel U Sládka se 120 lůžky a posléze pivní lázně a další restaurace Stará sladovna s terasou a velkou letní zahradou.

Pod značkou Chodovar se vyrábí sedm druhů piv. Na trh firma dodává i minerálku Il-sano či pivní kosmetiku. A Jiří Plevka senior stále zdatně pomáhá s propagací rodinného podniku tím, že ochotně provází hosty a vypráví o časech minulých.

Létající pivovar Nomád na podzim přistává v Děčíně!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Děčín.czNomád

Nomád, tak se jmenuje nový pivovar, který se od září v Děčíně otevře všem pivomilcům. Najdeme ho pod komínem u bývalých městských lázní.

Za vším stojí známý sládek Jan Kočka, který má s vařením piva již dlouholeté zkušenosti. Mimo jiné byl spoluzakladatelem známého varnsdorfského Kocoura a vyniknout dal také obnovenému děčínskému Kapitánu. Ten však po jeho odchodu stagnuje, kvalita piva kolísá a na pivní speciály zde narazíte jen zřídka.

Nejedno pivařské srdce tak zaplesá, neboť právě na pivní speciály se Kočka zaměřuje. Svůj záměr poprvé představil veřejnosti na právě proběhlých městských slavnostech. Návštěvníci zde měli možnost ochutnat ze slušné nabídky kočkových vícestupňových speciálů. Chutnali nám především hořčejší piva Karel (IPA), Pouštní kráska, Dingo, či extra hořký Zaříkávač chmele. Osobité bylo také pivo Dobrá sezóna, které se blížilo pšeničnému pivu tipu weizen.

Kočka v poslední době provozoval tzv. koncept “pivovar bez pivovaru”. “Tak se tedy stalo, že vznikl projekt Nomád, létající pivovar, kdy doslova lítáme po světě, ochutnáváme zajímavá piva a vytváříme si vlastní interpretace pivních stylů, které nás oslovily. A pak jako nomádi kočujeme po celém Česku a necháváme si vařit naše originální pivní speciály.”

Můžeme být rádi že si Nomád pro přistání vybral právě Děčín a přejme mu nejen šťastné přistání, ale hlavně rozlet mezi všechny pivní fajnšmekry.

Test výčepních piv: laikům chutnala piva, která experti odsoudili

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Hana Večerková

Dvanáct druhů výčepních piv ze sudů testovaly dvě poroty: odborná a laická. U laiků zvítězil Primátor, u expertů piva velkých značek. Běžní konzumenti celkově ocenili piva víc než profesionálové.

Piva jsme testovali mnohokrát, ale vždy jen lahvová. Tentokrát jsme se rozhodli pro pivo ze sudů. Vůbec první test tohoto druhu v ­Česku přinesl hned dvě překvapení: trochu podceňovaná výčepní piva neboli desítky nejsou vůbec špatná. A laici si je chválí víc než odborníci.

Test 12 druhů výčepních piv zorganizovala redakce MF DNES ve spolupráci s brněnskou firmou Thermotechnika Bohemia. Ta zapůjčila výčepní zařízení.

Kdybychom se spokojili jen s hodnocením odborníků, nedopadlo by to pro výčepní piva tak dobře. Slovně se sice o vzorcích vyjadřovali vesměs pozitivně, ale známky jim dávali poměrně přísné - na vysvědčení by od nich dostala čistou trojku.

My jsme ale piva dali ochutnat i ­běžným konzumentům, kteří nerozeznají diacetylovou (máslovou) vůni a chuť od dimethylsulfidové (po vařené zelenině), ale poznají, zda jim pivo chutná nebo ne. A ­vzorky, které jsme jim předložili, jim chutnaly.

Konzumenti versus odborníci
Pivům dávali vesměs lepší známky než odborníci. Hůř u nich dopadly jen dva vzorky: Gambrinus a Staropramen, dvě značky, které odborníci dali na první místa, skončily u laiků až v druhé polovině žebříčku.

A obráceně, svijanská desítka patřila u laiků k těm nejlepším, u odborníků však skončila na posledním místě.

A ještě jeden paradox, vítězem laické poroty se stal Antonín, novinka náchodského pivovaru Primátor, který získal u expertů jen podprůměrné hodnocení.

Máslo, nebo rozpouštědlo?
Na vině rozdílného hodnocení byla podle expertů diacetylová chuť, kterou někteří označili za vadu.

„Když je diacetyl v pivu v nízké koncentraci, tak je docela příjemný, lehounce máslový. Když je ho víc, tak má chuť po rozpouštědlech, a to už příjemné není. Navíc někdo je na diacetyl hodně citlivý a­ někdo ho naopak vůbec nevnímá,“ vysvětluje František Frantík z ­Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, proč se hodnocení tolik lišilo.

Lehce diacetylová vůně je přitom pro české pivo typická. Vše je tedy otázkou míry.

Změnily minipivovary chutě?
Snažili jsme se najít odpověď na otázku, proč laikům chutnala piva, která odborníci kritizovali.
„Řekl bych, že to může být částečně i vlivem minipivovarů. Ty vnesly mezi konzumenty příklon k řemeslným pivům, u kterých se tak úplně nehlídá absolutní čistota chuti, jako to dělají velké pivovary,“ vysvětluje jeden z porotců, bývalý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„Běžný konzument nevyhledává pivo, které bude dokonalé, ale podle něj i trochu nudné. Hledá pivo, které odpovídá jeho představě o tom, jak by mělo řemeslně poctivé pivo správně chutnat. I když to třeba nebude z moderního sládkovského pohledu úplně dobré.“

„Chuťové preference odborníků, kteří hledají v pivu vady, mohou být naprosto odlišné od chuťových preferencí pijáka piva,“ říká ředitel Primátoru Josef Hlavatý a vysvětluje, proč jejich výčepní Antonín chutná jinak: „Připravovali jsme ho ke 140. výročí pivovaru a chtěli jsme ho udělat jako takovou revokaci řemeslného piva, poctivě se vším všudy bez ohledu na náklady, protože si myslíme, že i výčepní pivo si to zaslouží. Proto se může jeho chuť lišit od běžných piv z velkých pivovarů.“

Kolik stupňů má výčepní?
Říkáme jim běžně desítky, i když to teoreticky mohou být i sedmičky. Výčepní pivo je totiž ve vyhlášce definováno jako pivo s extraktem původní mladiny 7 až 10 (hmotnostních) procent. Většinou se ale vyrábějí jako devítky nebo desítky. Tomu odpovídaly i výsledky analýz, které zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Sedm vzorků odpovídalo devítce, pět desítce. Rozdíl mezi nimi je ale podle odborníků minimální a spotřebitel ho na chuti nepozná. Podstatné je, že všechna piva označená jako „desítka“ měla skutečně extrakt mladiny vyšší než 10 procent.

Všechny vzorky také odpovídaly deklaraci alkoholu. Vyhláška neříká, jaké množství alkoholu musí mít výčepní pivo nebo ležák, ale existuje vztah mezi stupňovitostí a ­obsahem alkoholu, i když nejde o­ přímou úměru. Obsah alkoholu totiž závisí i na stupni prokvašení. Zjednodušeně platí, že výčepní piva mají kolem 4 a ležáky kolem 5 ­procent alkoholu.

Svijany se budou točit z tanku v dalších dvou restauracích

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Tankové pivo je v kurzu. Stále více milovníků dobrého piva dává přednost pivu točenému v restauraci přímo z tanku, kterému přisuzují znatelně lepší říz. Tanky zaručují ideální teplotu piva a omezují jeho styk se vzdušným kyslíkem, takže se nápoj hostům na stůl dostává skutečně v prvotřídní kvalitě. Brzy se k dosavadním šesti místům, v nichž se touto technologií točí svijanské pivo, připojí další dva pražské podniky – Svijanská restaurace Na Ledárnách a Svijanská Bašta - restaurace U Milionu. Celkem si tak budou zájemci moci vychutnat svijanské pivo z tanku už v osmi restauracích.

V České republice mají tanky na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí velkou tradici. První byly – ještě na stojato - instalovány již v 70. a 80. letech minulého století, moderní tanky v současné podobě začaly být součástí některých „lepších“ restaurací od roku 1994. Pivovar Svijany se k tomuto trendu připojil v roce 2014, kdy svými žlutými tanky jako první restauraci vybavil liberecký Radniční sklípek. V současné době je tanková jedenáctka Svijanský Máz, prémiový ležák „450“ nebo dvanáctistupňový ležák Svijanský Rytíř v nabídce celkem šesti restaurací; jako zatím poslední se mezi ně nedávno zařadila jablonecká restaurace Skleněnka.

Ojedinělá žlutá barva svijanských tanků respektuje tradiční barvu ležáckých tanků v pivovaru. Pětisetlitrové tanky – zpravidla tři nebo čtyři – bývají zakomponovány přímo do interiéru restaurace, dotvářejí její prostředí a dodávají jí punc místa, kde se pracuje s kvalitním, řemeslným pivem. To dále umocňuje dojem vysoké kvality, kterou hosté v podobě tankového piva také skutečně dostávají. „Hlavní výhody spočívají v kvalitě podávaného nápoje. Pivo je v tanku ve stabilnějším prostředí a zcela chráněno před oxidací vzdušným kyslíkem. Nemusí podstupovat zbytečné přečerpávání pivními cestami po pivovaru, stáčení do sudů nebo nadbytečnou manipulaci. Úplně naposledy se s atmosférickým vzduchem setkává na otevřené spilce. Ve výsledku je tak pivo z tanku logicky čerstvější a pitelnější,“ řekl k tomu svijanský sládek Petr Menšík.

Vedle většího požitku pro hosty jsou tanky výhodné také pro výčepní, kteří nemusí často přerážet sudy a mohou brát pivo bez jakéhokoli přerušení přímo z tanků. Většímu rozšíření restaurací s tankovým pivem nicméně brání minimální výtoč, která je nutná pro efektivní využití této technologie, a také poměrně značné náklady na její zřízení. Minimální měsíční výtoč kolem 40 hektolitrů je hlavním důvodem, proč jsou všechny tankové restaurace soustředěny jen ve větších městech. „Ideální je, když restaurace zvládne vytočit celý tank v průběhu pouhých tří dní, po nichž pak může proběhnout sanitace tanku a pivního vedení a výměna pivního vaku. V praxi však tato doba bývá poněkud delší, zpravidla až jeden týden,“ uvedl dále Petr Menšík.

Cena tanku se podle materiálu pohybuje mezi 130 a 160 tisíci Kč bez DPH, ale se vším potřebným příslušenstvím (výčepním zařízením, chlazením, nápojovými cestami, mikrofiltrem atd.) je celková cena několikanásobně vyšší. Náklady na vybavení tankové restaurace se třemi tanky se pohybuje až kolem jednoho milionu, konečný účet je však velice individuální. „I přes tak vysoké náklady se nicméně bude počet tankových restaurací nepochybně dále zvyšovat. V našem případě očekáváme, že jich bude během krátké doby až dvakrát více než nyní,“ uzavřel Petr Menšík.

Kde si můžete dát Svijany z tanku?


Radniční sklípek
Liberec

Saloon U supa
Turnov

Restaurace U Rokytky
Praha

Mánes
Praha

Mostecký kahan
Most

Skleněnka (od května 2017)
Jablonec nad Nisou

Na Ledárnách * (červen)
Praha

Svijanská Bašta * (červen)
Praha


* otevření plánováno v průběhu roku 2017 (očekávaný termín v závorce)

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337