Novinky a zajímavosti ze světa piva

O posledním zářijovém víkendu jsme navštívili Oktoberfest v Mnichově. Že bychom návštěvu tohoto festivalu doporučovali, říct nemůžeme. Tereziánskou louku každý den navštěvuje obrovské množství lidí a prodírat se takovými davy není moc příjemné.

Překvapilo nás, že jsme na místě nepotkali moc Němců. Osobně jsme hovořili pouze se zahraničními turisty, nejčastěji z ostrovů.

Na Oktoberfest jsme se tak ptali člověka, kterého známe již delší dobu a je mnichovským rodákem. Stejně jako většina fotbalových fanoušků z hlavního města Bavorska také on fandí tamnímu FC Bayern Mnichov. Tento klub mimochodem Oktoberfest i kvůli svému partnerství s pivovarem Paulaner každý rok podporuje.

Rodák z Mnichova, který se jmenuje Sven, ovšem na největší pivní festival světa takový názor nemá.

„Nesnáším Oktoberfest,“ začal, když jsme se ho ptali, proč se ho letos neúčastnil.

„Mnoho skutečných Mnichovanů a Bavorů to považuje za pouhou past na turisty. Bohužel o Oktoberfestu nemůžu tolik říct, protože tam nechodím,“ sdělil Sven serveru PrahaIN.cz.

Na festivalu prý byl jednou v životě. Stačilo. Už by to nikdy nezopakoval.

Zmiňuje předražené pivo, které podle něj ani není správně ošetřené. Dodejme, že průměrná cena za tuplák na Oktoberfestu je kolem 13 euro, což je v přepočtu asi 312 korun. Ceny určují jednotliví provozovatelé, město Mnichov je však kontroluje.

Pivo během festivalu je drahé nejen přímo v místě konání festivalu, tedy na Tereziánské louce, ale také v celém městě. Hospody v tuto dobu výrazně zdraží.

Jak říká Sven, týká se to také obchodů.

„To je problém. Využívají toho všude. Supermarkety poblíž Oktoberfestu si najednou účtují za pivo 4 euro místo 1,50.“

Mnichov je nádherné město a výkladní skříň Bavorska. Turisticky velmi oblíbené, ale přes Oktoberfest je zájem logicky ještě větší. Turisté jsou doslova všude.

„Ale to mě netrápí. Vadí mi, že Oktoberfest navštěvují více turisté než místní,“ říká Sven z Mnichova.

„Miluji bavorskou kulturu. Miluji, když k nám přijíždějí turisté, aby viděli bavorskou kulturu. Ale nesnáším, když prodáváte svoji kulturu a zapomínáte na lidi, kteří tu žijí od odjakživa,“ dodává.

Ptali jsme se také na další tradiční festivaly v Německu, které nejsou vyloženě turistické. Doporučil tyto: Dachauer Volksfest - folkový festival v Dachau, zhruba dvacet minut S-Bahnem z Mnichova či další folkový festival Maisacher Volksfest, ten se koná v městě Maisach.

Dále se zmínil o dalších, které jsou v historickém území Franky: Bergkirchweih Erlangen, Kilian Volksfest Würzburg, Sandkerwa Bamberg.

Pátého října uplyne 181 let od doby, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku, který má dnes věhlas po celém světě. Jednou z pražských stálic, která toto pivo čepuje, je Restaurace u Pinkasů.

Jakub Pinkas byl krejčí, který mimo jiné šil kněžská roucha pro Františkánský klášter. Jak uvádí webové stránky pražského podniku, hned co se Pinkas dozvěděl, že se v Plzni začalo vařit pivo, nechal si do hlavního města přivézt dvě bedra.

Okouzlilo ho.

Svého starého řemesla zanechal a stal se hostinským. Vznikla tak populární hospoda u Pinkasů.

„K návštěvníkům pivnice patřila řada známých osobností. V pamětní knize z třicátých a čtyřicátých let najdeme na prvním místě podpis papežského preláta Barnabáše. Dále jsou zde z roku 1935 autogramy herců Zdeňka Štěpánka, Ladislava Peška, Josefa Grusse, Ludvíka Veverky, spisovatele Františka Langra. Nezapomenutelné věty zapsali i pánové Voskovec a Werich i jejich druh, Jaroslav Ježek. Z novodobější historie musíme vzpomenout na spisovatele Bohumila Hrabala, který zde byl více než pravidelný host. Setkával se zde s přáteli a předával jim své samizdaty,“ píše legendární podnik o návštěvnících ve své historii na webových stránkách.

Také dnes, více než 170 let od založení pivnice, jsou tady na odkaz Jakuba Pinkase všichni náležitě hrdí.

Znovu se to potvrdilo v úterý, kdy se konal již třináctý ročník soutěže Pinkasova noční můra, která této legendě mezi hostinskými vzdává hold a nabrala mezinárodního rozměru.

Výčepní je těžká profese
Jak nám prozradil ředitel Restaurace u Pinkasů, Karel Doubek, soutěž vznikla již před patnácti lety.

„Jeden ročník jsme museli vynechat kvůli covidu, kdy se dva dny před konáním zavřely hospody. Nicméně myšlenka vznikla již mnohem dříve, protože jsme viděli, že v této republice se dává na obdiv práce horníků, učitelů a spoustě dalších profesí. Ale to, že velmi těžká práce je i těch, co stojí za výčepem a skutečně jsou to dělníci s velkým D, o nich se vůbec nemluví,“ sdělil serveru PrahaIN.cz.

Podle něj obtížnost práce dokumentuje situace zakladatele restaurace Jakuba Pinkase. Ten si prý zničil nohy tím, že ze sklepa nosil pivo v koncových nádobách, nikoliv ve džbánech, jako tomu bylo v té době běžné. Tím se výrazně zvedla kvalita zlatavého moku.

„Nosil pivo různě do pater. Celá Praha se musela Pinkasovi přizpůsobit, ale zničil si tím zdraví a řemeslo předal svým následovníkům.“

Právě na základě toho začal legendární pražský podnik pořádat soutěž Pinkasova noční můra. Ta spočívá v načepování deseti hladinek piva a následného vynesení ze sklepa do druhého patra.

Hladinky pak hodnotí odborná porota, která dává k výslednému času penalizace.

Porotu tvořila výčepní legenda Restaurace u Pinkasů Tomáš Babica, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Mezinárodní přesah
„Dříve jsme sezvali nejlepší výčepní z republiky, dnes už z celého světa. Máme tady Japonce, Maďara, Brita, Rumuna a další. Letos se tady sešlo zhruba třicet nejlepších výčepních, ti se v předkole vyselektovali do finále a budou mít stejný úkol jako Jakub Pinkas,“ sdělil serveru PrahaIN.cz ředitel Restaurace u Pinkasů.

Doubek nám také řekl, že za dvanáct let bohužel ještě nevyhrála žena. Přál by si to.

A jestli se ptáte, co se s deseti načepovanými pivy děje po výkonu soutěžících, nemusíte se bát, že by se vylila. Soutěžící nemá za úkol plzeňský mok pouze přinést před porotu, ale následně jej také distribuovat mezi hosty.

„Hosté tady nejsou jen od toho, aby fandili. Ale také, aby upíjeli, protože tak úžasné pivo jako je Pilsner Urquell se přece nemůže vylít. Během finále se tady vynese zhruba 140 piv, nahoře sedí zhruba třicet, čtyřicet lidí, na každém tak je, aby tři, čtyři piva vypil,“ říká Doubek, který dodává, že zájem o soutěž je každoročně obrovský: „Hosté jsou z řad spolupracovníků soutěžících, našich štamgastů, zástupců Plzeňského prazdroje a médií.“  

Osazenstvo vytvořilo opravdu skvělou atmosféru svým fanděním. Porota a diváci samozřejmě měli na televizní obrazovce možnost vidět i čepování ve sklepě. Moderování se ujal právě sám ředitel Doubek a perlil.

Kromě dobrých moderátorských vlastností nechyběl vtip, dostalo se však také na zajímavé okénko z minulosti, kdy připomenul historii, která se u Pinkasů psala.

„Letos jsme měli sto let od smrti našeho pravděpodobně nejlepšího ministra financí, kterým byl pan Alois Rašín. Ten byl naším štamgastem, ačkoli utajeným. Na tomto místě, kde právě sedíte, chodil od roku 1914 až do roku 1918, tedy ještě za Rakouska-Uherska, společně se svými kumpány, kterými byl pozdější předseda vlády pan Kramář nebo pan Beneš. V těchto prostorech se scházeli pod názvem Mafia,“ popisoval Doubek.

Vyprávění o dechberoucí historii pražského podniku nedaleko metra Můstek moc neřeklo zahraničním účastníkům. Poláci možná mohli sem tam nějaké slovo pochytit.

To se však netýkalo například Viktora, kterého zaměstnává řemeslný pivní bar v norském Oslu. Mimo to, že si přeje studovat psychologii na vysoké škole, chce také nejlépe připravovat pivo v celém Norsku. Výkon předvedl velmi dobrý a jeho čas i s přičtením od poroty nakonec činil 1:48,50.

Na vítězství to bohužel nestačilo.

První místo již podruhé v historii bral Jacek Maliszewski z Polska, který je výčepní v Restauracja česká ve Varšavě. Tato restaurace je na trhu od roku 2015 a podává českou kuchyni a nepasterizované pivo z tanku.

Trasu dokončil v čase 1:33,31.

Končící mnichovský pivní festival Oktoberfest letos navštívilo podle předběžné bilance 7,2 milionu lidí. Sedmimilionovou hranici se povedlo překonat poprvé od poloviny 80. let. Festivalu pomohlo mimořádně pěkné počasí i to, že trval 18 dní, tedy o dva dny déle než obvykle.

„Zažili jsme Oktoberfest jako vymalovaný, vyznačoval se letně uvolněnou náladou,“ řekl šéf Oktoberfestu Clemens Baumgärtner.

Zájem návštěvníků byl mimořádný. Loni festival po dvouleté pauze vynucené pandemií navštívilo 5,7 milionu lidí, v předešlém ročníku v roce 2019 to bylo 6,3 milionu.

Zatímco návštěvnost byla rekordní, na spotřebě piva se to neodrazilo. Hostinští odhadují, že se letos na Tereziánské louce, dějišti Oktoberfestu, vypilo 6,5 milionu tupláků piva. Loni to bylo 7,1 milionu litrů a v roce 2019 na 7,3 milionu litrů.

Návštěvníci se museli vyrovnat s tím, že proti loňsku zaplatili za pivo více. Zatímco v loňském roce stál tuplák od 12,6 do 13,8 eura (až 338 Kč), letos se cenovka dostala na 14,9 eura (365 Kč). Levné v pivních stanech nebyly ani ostatní nápoje, litr vody přišel na deset eur (245 Kč) a limonáda na více než 11 eur (270 Kč).

Letošní ročník byl v pořadí 188. Počátek festivalu spadá do října 1810, kdy po svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Čeští kámoši nebo OK, Čech – tak se mimo jiné jmenují ležáky, které tři nezávislé zahraniční pivovary, britský, německý a dánský, vařily ve spolupráci s českým Budvarem. Ačkoli všechny vznikly v 21. století, daly se do spojenectví s pivovarem, jehož kořeny se táhnou až do 19. století.

Hipsterská pivnice Dva kohouti v obecně hipsterské pražské čtvrti Karlín. Je odpoledne, poslední zářijové úterý, ale venku je stále teplo. Několik desítek lidí, kteří sedí na dřevěných lavicích nebo stojí a mají v ruce pivo, poslouchá globálního ambasadora českého Budvaru Radima Zvánovce. Vysoký muž s upraveným plnovousem oblečený v kraťasech a světlém tričku s čepicí stejné barvy a kšiltem otočeným dozadu hovoří o třech nezávislých „craftových“ pivovarech – jednom anglickém, jednom německém a jednom dánském.

Všechny tři pivovary jsou populární, rozrůstají se – a všechny vznikly až v 21. století. Přece se zapojily do akce „Na zdraví českému ležáku“ pořádané českým Budvarem, ačkoli kořeny této značky se naopak táhnou až do konce století devatenáctého. Zahraniční pivovary uvařily český ležák, a to ne nějakou malou dávku, ale pivo, která se normálně prodává. A jejich názvy ve dvou ze třech případů odkazují k českým kořenům.

Například pivovar Thornbridge sídlící v národním parku jihozápadně od anglického Manchesteru uvařil pivo Czech Mates: volně se dá přeložit jako čeští kámoši.

Pivovar BRLO založený v Berlíně – zakladatelé říkají, že název pochází ze staroslovanského jména města – nabízí ležák OK, Czech, tedy řekněme, OK, Čech.

A pivovar Mikkeller – který vybudoval učitel matematiky a fyziky, jenž kdysi začal vařit ve svém bytě v Kodaní – uvařil pivo s názvem #Yearofthelager, tedy Rok ležáku.

Pokud by se někdo domníval, že zástupci Budvaru, podniku stoprocentně vlastněného českým státem, musí být suchaři a na jakoukoli jejich akci chodí pouze v oblecích, mýlil by se. U Dvou kohoutů mají mnozí muži krátké kalhoty a trička, ženy jsou oblečené v lehkých letních šatech, zakladatel zmíněného dánského pivovaru Mikkel Bjergsø má například šortky.

Ještě než se ale dostaneme k tomu, proč tyto nové pivovary uvařily ležák českého stylu s Budvarem starým více než sto let, podívejme se na příběhy jednotlivých pivovarů a ukázky některých jejich piv, které se onoho úterního zářijového odpoledne u Dvou kohoutů také nabízely.

Řádná IPA
Jaipur je hlavním městem jednoho z indických států – a tak se též jmenuje IPA vařená britským Thornbridge. Jde o jedno z oblíbených piv této značky, není nikterak hořké, ale je silnější, má 5,9 procenta alkoholu (dvanáctistupňový ležák Budvar má 5 procent alkoholu).

Když globální ambasador Budvaru Radim Zvánovec představuje zástupce britského pivovaru, jejich severoanglický původ se viditelně nezapře. Hodně nakrátko střižené vlasy, typy, jaké byste mohli potkat na nějakém fotbalovém zápase Premier League. Samozřejmě však nejde o žádné hooligans, vlastníci podniku jsou i majitelé Thornbridge, starého sídla panství přebudovaného viktoriánskými podnikateli. Manželé Harrisonovi ho koupili v roce 2002, bydlí v něm, ale také ho nabízejí pro pořádání svateb – a v roce 2005 najal Jim Harrison a Simon Webster dva mladé sládky, čímž začala historie pivovaru Thornbridge.

Thornbridge patří mezi, přinejmenším v Británii. známé a populární pivovary, a vaří celou škálu piv, svrchně kvašené, ale také ležáky.

Maso jako příloha
Zatímco IPA Jaipur, kterou jsem ochutnal, je pivo, jehož bych asi vypil docela dost, berlínský pivovar představil u Dvou kohoutů tmavé a sladké Baltic Porter, s krásnými 7 procenty alkoholu; v Česku by to byla zhruba osmnáctka. Vzpomínám si, že podobné pivo jsem kdysi ochutnal v Polsku, měl jsem jich několik, bylo to super, ale bylo jich tak akorát.

Berlínský BRLO je ještě mladší než anglický Thornbridge. Založili ho dva kamarádi ze studií Katharina Kurz a Christian Laase v roce 2014. Od té doby se výrazně rozrostl, má několik poboček, věnují se i gastronomií a to v relativně svérázném pojetí. Označuje se za první „na zeleninu zaměřenou pivní gastronomii, s regionálním a vysoce kvalitním masem jako přílohou“.

Do Prahy přicestoval i master brewer Michael Lembke, vyznačující se mimo jiné zrzavými vlasy a zrzavými vousy. I v BRLO se vaří různá piva, včetně ležáků.

Pivo s třešněmi
Ovšem skutečně nejvíce hipsterské pivo – alespoň na české poměry, a to rozhodně nepatřím mezi české pivní nacionalisty – nabízel v Praze dánský pivovar Mikkeller. Šlo o sour ale Spontancherry, nápoj červené barvy, v němž, jak název napovídá, jsou třešně. Je ještě silnější, má 7,2 procenta, takže kdybyste ho pili jako normální český ležák, nejspíše byste zakusili solidní zabiják.

Název Mikkeller pochází od svého zakladatele Mikkela Bjergsø, který začal – jak se píše na webu pivovaru – v roce 2003 „experimentovat s chmelem, sladem a kvasnicemi ve své malé kodaňské kuchyni“. Časy domácí výroby jsou už dávno pryč, Mikkeller nyní vyváží svá piva do padesáti zemí a po světě má bary a restaurace.

Česká legenda
Co vedlo tyto nezávislé pivovary, aby vařily ležák českého stylu spolu s Budvarem? Aby přišly s pivem s názvy Čeští kámoši, OK Čech a Rok ležáku?

Když mluvíte s jejich zástupci, všichni shodně říkají, že historická značka Budvar má v jejich zemích zvuk. Angličané z Thornbridge o něm například mluví jako „o králi ležáku“. Dán Mikkel Bjergsø hovoří o „reputaci“. Ozývá se také termín „legenda“.

Jedním z důvodů určitě je, že Budvar je nezávislý národní pivovar, nikoli součást globálního řetězce. S malými pivovary se přitom firma setkává už dlouho. „Na tuzemském trhu spolupracujeme s malými craftovými pivovary několik let,“ říká Gabriela Kudrnáčová z marketingu Budvaru. Proč se vydali do zahraničí? Budvar tím mimo jiné vyváží své know-how, podle ní je to třeba i ekologičtější než vyvážet pivo ve skle.

Globální ambasador Budvaru Radim Zvánovec dodává, že iniciativa vařit s jinými ležák českého stylu vyšla z Budvaru, chtěli tím posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí; úvodní jednání vedli zástupci značky v jednotlivých zemích. Důležité je i to, že craftové pivovary v posledních letech začaly věnovat více pozornosti ležákům. Na výrobě ležáků českého stylu ve všech třech zahraničních pivovarech spolupracoval tým Budvaru, včetně sládka Adama Brože. „Musela tam být také korelace přístupů,“ říká Radim Zvánovec.

Pivovar Budějovický Budvar zdraží pivo v listopadu či prosinci od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 Kč. „Příčinou jsou inflační tlaky, pivovaru také stále rostou náklady,“ sdělila manažerka komunikace Budvaru Ivana Chlumáková. Krok přichází nedlouho poté, co zdražil i Plzeňský Prazdroj.

„Ceny vstupů monitorujeme celý rok, protože situace je v posledních letech (od začátku covidové pandemie) méně stabilní. Inflační tlaky i přes pokles inflace přetrvávají, a proto jsme nuceni přistoupit k úpravě cen,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Zdenek Havlena.

Budějovický Budvar naposledy zdražil před rokem, o osm až 11 procent. Situace na trhu mu loni neumožnila plně promítnout dražší vstupy do cen, což mělo dopad na ziskovost výrobků, uvedl Havlena.

„Celkový inflační dopad v roce 2022 dosáhl přibližně 20 procent, přičemž jsme promítli do cen zhruba polovinu tohoto negativního dopadu,“ uvedl. Ačkoli inflace v porovnání s předchozím rokem postupně zpomaluje, pořád se pohybuje v násobcích hodnot předchozích let, podotkl Havlena. Za hlavní tahouny nárůstu cen vstupů označil ceny obalů, surovin a mzdové náklady.

Zdražují i další pivovary. Plzeňský Prazdroj na konci srpna oznámil, že od 1. října zdraží většinu výrobků téměř o šest procent. Více se zvedly ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných – o korunu. Důvodem kroku jsou stále rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.

Také pivovar Bernard zvýší v polovině října cenu piva dodávaného do restaurací a hospod o 5,5 procenta, to představuje nárůst o korunu na jedno pivo. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí pivovaru Radek Tulis. „Naposledy jsme ceny piva pro gastro upravovali před rokem. Důvodem změny cen je růst výrobních nákladů, zejména energií a obalového materiálu,“ uvedl. Dodávek piva této značky do prodejen se toto zdražení týkat nebude. Pivovar loni vystavil přes 398 000 hektolitrů piva.

Pivovaru Budějovický Budvar loni klesly tržby z prodeje výrobků a služeb o necelá tři procenta na 3,03 miliardy. Zisk před zdaněním klesl o 39,5 procenta na 255,8 milionu Kč, zisk po zdanění klesl o 40 procent na 200,8 milionu. Vyplývá to z informací na webu firmy a z výroční zprávy. Národní podnik se musel loni vyrovnat se zastavením dodávek do Ruska i dopady inflace.

Výstav Budvaru klesl loni meziročně o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů. Budvar letos odvede do státního rozpočtu 250 milionů korun, řekl začátkem června bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Budvar loni vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce. Budvar vyváží do více než 70 zemí. Letos Budvar investuje kolem 300 milionů korun, řekl již dříve ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Pivovar Budějovický Budvar zdraží pivo v listopadu či prosinci od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 koruny. Příčinou jsou inflační tlaky, pivovaru také stále rostou náklady. Uvedla to v pondělí manažerka komunikace Budvaru Ivana Chlumáková.

Na zdražení upozornila Česká televize. Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil od 1. října většinu produktů téměř o šest procent.

"Ceny vstupů monitorujeme celý rok, protože situace je v posledních letech (od začátku covidové pandemie) méně stabilní. Inflační tlaky i přes pokles inflace přetrvávají, a proto jsme nuceni přistoupit k úpravě cen," řekl obchodní ředitel pivovaru Zdenek Havlena.

Budvar naposledy zdražil před rokem, o osm až 11 procent. Situace na trhu mu loni neumožnila plně promítnout dražší vstupy do cen, což mělo dopad na ziskovost výrobků, uvedl Havlena. "Celkový inflační dopad v roce 2022 dosáhnul přibližně 20 procent, přičemž jsme promítli do cen zhruba polovinu tohoto negativního dopadu," uvedl. Ačkoli inflace v porovnání s předchozím rokem postupně zpomaluje, pořád se pohybuje v násobcích hodnot předchozích let, podotkl Havlena. Za hlavní tahouny nárůstu cen vstupů označil ceny obalů, surovin a mzdové náklady.

Zdražují i další pivovary. Pivovar Bernard zvýší v polovině října cenu piva dodávaného do restaurací a hospod o 5,5 procenta, což představuje nárůst o korunu na jedno pivo, uvedl mluvčí pivovaru Radek Tulis. "Naposledy jsme ceny piva pro gastro upravovali před rokem. Důvodem změny cen je růst výrobních nákladů, zejména energií a obalového materiálu," dodal. Dodávek piva Bernard do prodejen se toto zdražení týkat nebude. Pivovar loni vystavil přes 398 000 hektolitrů piva.

"Ceny vstupů monitorujeme celý rok, protože situace je v posledních letech (od začátku covidové pandemie) méně stabilní. Inflační tlaky i přes pokles inflace přetrvávají, a proto jsme nuceni přistoupit k úpravě cen," řekl ČTK obchodní ředitel pivovaru Budvar Zdenek Havlena.

Plzeňský Prazdroj na konci srpna oznámil, že od 1. října zdraží většinu výrobků téměř o šest procent. Více se zvedly ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných - o korunu. Důvodem zdražení jsou stále rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.

Pivovaru Budějovický Budvar loni klesly tržby z prodeje výrobků a služeb o necelá tři procenta na 3,03 miliardy. Zisk před zdaněním klesl o 39,5 procenta na 255,8 milionu Kč, zisk po zdanění klesl o 40 procent na 200,8 milionu. Vyplývá to z informací na webu firmy a z výroční zprávy. Národní podnik se musel loni vyrovnat se zastavením dodávek do Ruska i dopady inflace.

Výstav Budvaru klesl loni meziročně o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů. Budvar letos odvede do státního rozpočtu 250 milionů korun, řekl začátkem června bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Budvar loni vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce. Budvar vyváží do více než 70 zemí. Letos Budvar investuje kolem 300 milionů korun, řekl ČTK již dříve ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Pivo bude opět dražší. Do konce roku zdraží zlatavý mok většina velkých pivovarů. V příštím roce navíc výrazně podraží i čepované pivo kvůli změnám v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH).

Od října zdražuje pivo Plzeňský Prazdroj. Jeho čepované pivo podraží zhruba o korunu, balené o korunu padesát. Zdražení ve stejné výši přepodpokládá i Budějovický Budvar, který cenu navýší v listopadu nebo prosinci. O korunu zdraží v hospodách i pivovar Bernard. Jak píše web ČT24, který na zdražení upozornil, půllitr piva bude stát v Praze zhruba 70 korun, v ostatních částech republiky od 55 do 60 korun.

Před covidem přitom stál půllitr dvanáctistupňového piva 40 korun a padesát haléřů, letos v létě to bylo 54 korun, doplňuje ČT24.cz. Meziročně přitom pivo zdražilo o čtyři koruny. A po podzimním zdražování ze strany pivovarů zasáhne do ceny i změna v oblasti DPH. Ta zavede vyšší ceny kvůli přesunutí čepovaného piva do základní 21% sazby daně. Dosud byla u tohoto piva, které bylo konzumováno v restauračním zařízení, aplikována snížená sazba ve výši 10 %.

Velké pivovary chystají podzimní zdražování. Vesměs zvednou ceny o korunu za půl litru. Obratem počítají se zdražením piva i restaurace. Těm ale podle pivovarů zvedání cen škodí víc – a přitom se blíží ještě další, součástí vládního balíčku je zvýšení DPH na čepované pivo, které zřejmě zákazníci rovněž pocítí. V hospodách a restauracích se přitom již dnes pije výrazná menšina vyrobeného piva. Za poslední desetiletí se poměr dramaticky změnil, v roce 2010 byl poměr piva vypitého v hospodách a doma zhruba stejný.

Kdyby platilo úsloví, že když zdraží pivo, padne vláda, byl by ze Strakovy akademie průchoďák. Ceny piva v posledních letech rostly velmi výrazně, nejvýrazněji v posledních dvou. V červenci předcovidového roku 2019 stál půllitr čepovaného dvanáctistupňového piva v průměru 40,50 koruny, letos v létě to bylo 54 korun. Za poslední rok zdražilo pivo o čtyři koruny, předtím za rok dokonce o 5,40.

Odborníci předpokládají, že se růst nezastaví – což ostatně koresponduje s ohlášenými plány velkých pivovarů. Plzeňský Prazdroj avizoval k 1. říjnu zdražení o 5,7 procenta, což u čepovaného piva odpovídá koruně navíc a u baleného koruně padesát. Bernard počítá v polovině října se zdražením o korunu v gastronomických zařízeních, Budějovický Budvar v listopadu nebo prosinci se zdražením rovněž zhruba o korunu v hospodách a korunu padesát v obchodech. Podle odhadů tak bude ke konci roku stát půllitr v Praze přes 70 korun a ve zbytku republiky 55 až 60 korun.

Stesky kvůli zdražování tohoto alkoholického nápoje zní od štamgastů – neboť ti, kdo v hospodách zůstávají, mají čím dál hlouběji do kapsy – ale hlavně od hostinských, kterým zákazníků se zdražováním piva ubývá. Není to tak, že by se v Česku vysloveně přestávalo pít, ale pije se jinde. Jestliže kolem roku 2010 se vypila polovina piva v hospodách a restauracích, loni to bylo už jen 31 procent.

„To je to, co nás trápí – přesun konzumace piva z hospod na zahrady a do garáží. Přispěla k tomu jak pandemie covidu, tak současná vysoká inflace a zhoršující se ekonomická situace domácností,“ uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Podle ředitele společnosti Dotykařka Petra Menclíka je odliv zákazníků z hospod patrný hlavně ve venkovských oblastech, respektive místech se slabým turistickým ruchem. „Předpokládáme, že dojde k poklesu tržeb v kategorii piva, a souvisí to s tím, že ceny narážejí na kupní sílu,“ ozřejmil.

Sami hostinští ale připouštějí, že je to i tím, že největší milovníci piva stárnou. „Mladší generaci pivo do takové míry neoslovuje a generace pivařů stárne. Přichází problém, že se dostávají do důchodového věku – takže finanční stránka i zdravotní stránka,“ shrnul majitel restaurace U Pecků v pražských Vysočanech David Pecka. Před deseti lety vytočil za rok 900 hektolitrů piva, letos směřuje k 500 hektolitrům.

K vlastnímu minipivovaru přišel vystudovaný geodet a geoinformatik Jan Jemelka (44) z Příbora na Novojičínsku náhodou. Zaznamenal před lety informaci, že pivo si lze uvařit doma v kuchyni, a tak to poprvé zkusil.

„A propadl jsem tomu tak, že jsem si dalších asi patnáct let vařil pivo v hrncích na sporáku,“ směje se muž, který přiznal, že jej zlatavý mok zaujal natolik, že s manželkou cestovali po různých minipivovarech v tuzemsku. „Celá problematika vaření piva mě fascinovala a zajímala.“

Postupem času si pak Jemelka představoval, jak by bylo hezké mít vlastní pivovar a vařit pivo ve velkém. Cestu k němu si otevřel před čtyřmi lety.

„Tehdy jsem zjistil, že existuje dotační program v oblasti sociálního podnikání. S odbornou pomocí jsme vytvořili podnikatelský plán, podali žádost o investiční dotaci a vyšlo to,“ říká s tím, že pořídili starší dům v centru Příbora a do sklepa pivovarnickou varnu. „I když objekt stále ještě rekonstruujeme, pivo už vaříme. Vytvořili jsme dvě pracovní místa pro lidi se specifickými pracovními potřebami, kteří s vařením pomáhají,“ nastínil.

První várky desítky a jedenáctky minipivovar Pivojem uvařil v létě a prodal druhý zářijový víkend o příborské pouti. „Reakce byly vesměs pozitivní, velmi mile mě to překvapilo,“ přiznal Jemelka, jenž si část příjmení zanesl do názvu piva i pivovaru. Nad tím, co bude vařit, prý dlouho nepřemýšlel. „Preferuji pivo plzeňského typu, klasické české pivo, světlé, spodně kvašené desítky, jedenáctky, dvanáctky. S tím začínáme, ale do budoucna se budeme snažit udělat i nějaký speciál,“ prozradil.

Tisíc litrů piva za týden
Varna příborského minipivovaru má 500 litrů a šest CK tanků o dvojnásobném objemu, v nichž pivo kvasí a zraje. Za týden je Pivojem schopen vyrobit 1000 litrů piva. K jeho výrobě používá chmel ze severních Čech a slad z moravských sladoven. „A vodu máme z kohoutku,“ doplnil majitel minipivovaru.

Aktuálně stáčí Jemelka pivo do sudů i PET lahví. Ty zatím prodává přímo v pivovaru a nedalekém bistru Viktorina Loca. „Samozřejmě hledám další možnosti prodeje ať už sudy do restaurací a hospod, anebo PET lahve do drobných obchodů,“ potvrdil.

V tom, jaké by mělo pivo z jeho minipivovaru být, má Jemelka jasno. „Poctivé a dobré, které bude lidem chutnat, a budou se k nám díky tomu opakovaně vracet,“ nastínil a přiznal, že největší rozdíl mezi vařením piva doma na sporáku a v pivovaru je v zodpovědnosti a pečlivosti. „Protože kdyby se doma nepovedla třicetilitrová várka, nebyla by to žádná tragédie. Nevydařených tisíc litrů by mrzelo,“ vysvětlil.

Jihlava hledá opakovaně nájemce pro restauraci, která je ve dvou historicky cenných domech na Masarykově náměstí. Bývalá Radniční restaurace je zavřená od března. Město teď nabízí zájemcům snížení nájmu v prvních dvou letech na polovinu. Nové výběrové řízení bude 29. listopadu, uskuteční se formou dražby.

Poslední provozovatel Radniční restaurace požádal o ukončení nájemní smlouvy z finančních důvodů a stále se nepřihlásil nový provozovatel, který by měl o restauraci zájem. Město už bez úspěchu nabídlo pronájem restaurace v červnu a v srpnu. „Nějací zájemci se přišli podívat, ale řekli, že to je ve velice špatném stavu, že by byly potřeba značné investice, aby se to uvedlo do pořádku,“ uvedl minulý týden na zasedání zastupitelstva primátor Petr Ryška.

Restaurace má plochu 1083 metrů čtverečních. Po snížení nájemného na polovinu bude radnice v nové dražbě požadovat alespoň 449.000 korun ročně bez DPH. Po dvou letech nájemné opět zvýší o 50 procent. Nájemní smlouva by měla být uzavřená nejdřív na pět let a pak na dobu neurčitou.

Podle Ryšky bylo ve hře třeba i to, že by se případnému zájemci nájem na rok úplně odpustil. „Zase bychom ale neradi, aby do toho přišli dobrodruzi, kteří by po roce, kdy by nemuseli platit nájem, zase odešli," míní primátor.

Zájemci se mohou do dražby hlásit do 27. listopadu, samotná dražba se uskuteční 29. listopadu od 15 hodin v zasedací místnosti v přízemí budovy Městské knihovny v Jihlavě.

Dřív byl v suterénu budovy minipivovar, ani ten už nefunguje. Toalety restaurace město otevřelo bezplatně veřejnosti.