Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V Centrumu na Doubravce je první Kozlovna na Plzeňsku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

V plzeňském nákupním centru Doubravka dlouho chybělo místo, kde by se nakupující i lidé z okolí mohli dobře najíst a vychutnat si skvěle načepované tankové pivo. To vše se mění s nově otevřenou Kozlovnou Doubravka, značkovou hospodou Velkopopovického Kozla, první v Plzni i v širokém okolí. Není však výjimečná jen tímto prvenstvím, ale vším, co jí její majitelé dali do vínku – nejvyšší kvalitu piva a všech poskytovaných služeb!

„V oblíbeném nákupním centru Plzeňanů dlouho chyběla kvalitní restaurace. Kdysi zde býval bufet, nicméně ani ten už není několik let v provozu. Je to tedy ideální místo, kde můžeme zúročit naše mnohaleté zkušenosti a zároveň si vyzkoušet něco nového a pro Plzeň neobvyklého,“ shrnuje důvody pro vybudování Kozlovny Pavel Kadeřábek, ředitel společnosti Janák bros., která restauraci provozuje. „Výsledkem je místo, kde si lidé mohou udělat radost. S tím jsme také Kozlovnu dělali.“

V interiéru nelze přehlédnout nerezové tanky s dvouplášťovou technologií, která zaručuje optimální teplotu piva uvnitř. Netradiční je rovněž výčep, po kozlovsku zasazený do dřeva. Na výčep je vidět z většiny míst restaurace, jak tomu vždy bývávalo v českých hospodách. „U nás bude pivo vždy v té nejlepší kondici,“ říká Michal Ondráček, manažer restaurace. Společnost Janák bros. má s pivy z produkce Plzeňského Prazdroje letité zkušenosti. Je z Plzně, a tak její prioritou byla piva plzeňská, resp. Pilsner Urquell – například v Měšťanské besedě, Sokolovně Bolevec, PIJEZPI a dalších. Nekompromisní kvalita piva stojí na kvalitě výčepních. Na Doubravce se za pípu rád postaví nejen Michal Ondráček, několikanásobný finalista výčepáckých soutěží, ale také Miloslav Bělský, stříbrný Pilsner Urquell Master Bartender, který nad kvalitou piva bdí ve všech restauracích společnosti, nyní premiérově i nad tankovým Velkopopovickým Kozlem 11.

Podobný přístup založený na kvalitě razí rovněž v kuchyni, v níž vládne šéfkuchař Jan Pancurák. „Jsme spíš klasická česká hospoda, doporučujeme proto ochutnat pokrmy tradiční, které lidé nejlépe ocení s naším výborným pivem. Třeba hovězí kližku na černém pivu, samozřejmě na Kozlovi, nebo uzený jazyk s hrachovou kaší jako předkrm. Jako dezert zvolte vynikající žemlovkou, kterou pečeme vždy čerstvou na objednání hosta.“

V restauraci je 112 míst k sezení, dalších 80 je na venkovní zahrádce, která obklopuje Kozlovnu ze dvou stran. Restaurace je přístupná i po uzavření nákupního centra Doubravka.

Boom malých pivovarů v Česku. Vydrží?

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:ProChlapy.cz

V posledních letech si toho musel všimnout i zapřísáhlý nepivař. Malé a restaurační pivovary v Česku vyrůstají jako houby po dešti. Milovníci chmelového moku jásají a my se ptáme – jak dlouho tenhle trend ještě vydrží?

Pivní velmoc? Jak kdy
O tom, že Česko je pivovarskou velmocí, snad nikdo nepochybuje. I když léta tučná a hubená se v historii střídala. Za první republiky byl pivovar v každém větším i menším městě – po nástupu komančů jich většina vzala za své „díky“ znárodnění, ale i tak zůstal jejich počet poměrně vysoký. Asi nejhubenějším obdobím pak bylo prvních cca 15 let po „sametu“- tajfun jménem privatizace jich spoustu poslal ke dnu. Tvrdá obchodní politika zbylých pivovarských gigantů pak dílo zkázy málem dokonala.

No more eurobeer
Ono taky nebylo divu. Takový velký pivovarský koncern provozovatelům restaurací nabídl daleko lepší podmínky – vybavením restaurace (stoly, ubrusy, půllitry, reklama apod.) počínaje, nižší nákupní cenou piva konče. Naštěstí ale ruku v ruce s postupujícími nároky Čechů na kvalitní gastronomii přibývalo i pivařů, kteří měli už po krk univerzální chuti všudypřítomných „eurobeerů“ a zatoužili po větší pestrosti.

Co je malé, to je dobré
Po prvních nesmělých pokusech – ať už v podobě znovuobnovení dříve zaniklých pivovarů nebo vzniku zbrusu nových – se v posledních letech trend rozjel naplno. Kromě podniků, nabízejících výhradně produkty jednoho malého pivovaru, se stále víc rozmáhá „belgický“ model hospod střídající nabídku různých druhů piv od více výrobců – mnohdy se zaměřením na určitý region. Samostatnou kapitolou jsou pak restaurační pivovary, lákající hosty na pivo přímo z vlastní várky. A kdo má chuť na co nejpestřejší přehlídku zlatavých moků, tomu jistě přijde vhod celá řada každoročních pivních festivalů.

Z pivního úhlu pohledu prostě zažívá česká kotlina asi nejbohatší období v dějinách. Otázka na vás: dáváte přednost produkci z malých pivovarů anebo radši sázíte na osvědčenou jistotu velkých značek? Napište nám.

V Budvaru pracuje vědec už 50 let. Pivo je podle něj nejzdravější nápoj

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jakub BartošBudvar

Kontroloval suroviny, hlídal kvalitu a pracoval na výrobě piva, které se z Českých Budějovic vyváží do celého světa. Přesně 50 let uplynulo na konci července od doby, kdy uznávaný vědec Jan Šavel nastoupil do Budějovického Budvaru.

A i po takové době je pro něj práce stále zábavou. V průběhu svého života publikoval přes 200 odborných článků a podílel se na tvorbě učebnic. Ta poslední nese název Sladařství.

Já osobně jsem měl na střední škole s chemií velký problém, stejně jako velká část mých spolužáků. Napadá vás, čím to je?
Těžko soudit, jestli je to školstvím. Dodnes mám učebnice matematiky z Rakouska-Uherska a tehdy řada profesorů učila na gymnáziích. Pořád mám dojem, že se něco z té doby ztratilo. Když jsem začínal s chemií já, byli dětští fandové třeba do chemie nebo fyziky. To teď dost vymizelo. Připadá mi, že se to dětem neumí vysvětlit.

Dá se s tím něco dělat?
Já jsem už v 10 letech dělal pokusy podle knihy Ivana Klimeše Tajemství chemie. Za nás existoval třeba dům pionýrů, kde byly kroužky radiotechniky, chemie a tak dále. Populární to bylo například i v tehdejším Sovětském svazu. Koneckonců za největšího chemika všech dob považuji Rusa Mendělejeva. Na základě jeho tabulky se zakládá celý vesmír.

Vy sám se snažíte motivovat své vnuky k chemii. Děláte spolu pokusy, jestli se nepletu.
To se sice snažím, ale dost marně. Dnes nám všechno boří elektronické hry, všichni kluci mají chytré mobily a podobně. Nadchnul mne příchod programovatelných kalkulaček a miluji počítač, ale doteď jsem se nenaučil s tabletem. Tenkrát bylo mnohem snazší jít do drogerie a koupit si základní chemikálie. V nové době se pak nesměly dělat pokusy ve škole, aby nedošlo k úrazu. Když si ale přečtete životopisy světových vědců a držitelů Nobelových cen, tak ti dělali pokusy doma pořád.

Takže pokusy jsou ta cesta?
Musíte je dělat. Četl jsem knihu o držiteli Nobelovy ceny Feynmanovi. Bylo mu deset let, když se živil opravováním rádií. Vnikl do mechanizmů a tušil, jak se chovají. Později si otevřel chemickou firmu a živil se pokovováním ozdobných předmětů. Jeho konkurence se ho zalekla, protože si myslela, že má široce rozvětvený chemický výzkum. To všechno z dětského nadšení. U něj to začíná.

Proč jste vy svoji profesní kariéru spojil s pivovarnictvím?
Když jsem byl na gymnáziu, přišli k nám jednoho dne zástupci pivovaru. Hledali kandidáty pro vysokoškolské studenty. Já od dětství toužil studovat chemii. Ptali se nás, proč o to máme zájem a tak dále. Vzpomínám si, že nám pak v pivovaru dali láhev piva. My jsme to s kolegou do sebe nenalili, ale ostatní jo. Samozřejmě ze soutěže pak vypadli. Nakonec nám řekli, že když budeme dobří, dají nám symbolické stipendium. V té době to ale bohatě stačilo. Já jsem byl navíc i takzvaným pomvědem na katedře mikrobiologie, kde jsem se poprvé seznámil s kvasinkami. Jinak by mě to vůbec nenapadlo, protože mě bavila čistá chemie.

A vybavujete si, co jste řekl, když se vás zeptali, proč chcete pracovat tady v pivovaru?
Otevřeně jsem odpověděl, že mě baví chemie. Vzpomínám si na první dojem z laboratoře. Dodnes občas zajdu do skladu a jen se těším z vůně chemikálií.

Čemu jste se v průběhu svého působení v Budvaru věnoval?
Původně jsem pracoval jako mikrobiolog. Mikrobiologie tenkrát v pivovarech u nás začínala, protože pivo mělo dlouhou trvanlivost jen u exportních pivovarů. Starší lidé si pamatují, jak otáčeli lahve dnem vzhůru a sledovali, jestli tam není zákal způsobený přemnoženými kvasinkami. Za socialismu vzniklo v Budvaru pracoviště pro obranu exportu, protože jsme vyváželi na takzvané kapitalistické trhy. Tím začala má spolupráce s Vysokou školou chemicko-technologickou. Zabývali jsme se také statistickou kontrolou procesu výroby.

Jak jste vy sám ovlivnil výrobu piva?
Probíhal zde přirozený vývoj, nemůžete toho moc měnit. Přece jen se ale některé novinky ve výrobě provedly. Jde hlavně o strojírenství, kam pronikla moderní stáčecí technika, chlazení a tak dále. Vyvinuli jsme například vlastní statistický program, který kontroloval výrobu. Byli jsme v úloze servismanů. Naším úkolem bylo v podstatě udržovat to, co vymysleli naši předci.

Čemu se nyní věnujete?
Zkouším aktivitu kvasinek. A jak jinak než oxidačně redukčním procesům při stárnutí piva. Právě stárnutí piva jsem se věnoval ve zbytku kariéry. Pivo je citlivá věc na kyslík, takže na něm můžete studovat i stárnutí složitějších organismů. Leckdo si myslí, že zavřením piva korunkou je vystaráno. Pod ní ale teče dovnitř kyslík docela slušnou rychlostí. Pivo má vlastní ochranné mechanismy a jejich studium je užitečné i pro jiné obory. Museli jsme tak nejdřív najít způsob, jak pivo rychle zkazit. Vymysleli jsme oxidačně destrukční analýzu. Podařilo se nám ji publikovat i v mezinárodních časopisech.

Pivo exportuje do vzdálených zemí, kam jde i dva až tři měsíce. V zájmu pivovaru je, aby nestárlo. Jak se to řeší?
Pivo přirozeně stárne a našimi metodami dovedeme zjistit, které látky by mohly být nadějné pro jeho větší odolnost. Když se s lahví pohybuje, kyslík se rychleji míchá s pivem. Proto jsme se zabývali i vlivem pohybu při transportu. Podobně kazí pivo i světlo. V podstatě jde o hledání přirozených antioxidantů a jak je během výroby nezničit. Odpověď na to je zakódovaná v technologii staré 10 tisíc let. Významnou redukční úlohu mají kvasinky. Musíte totiž mít dostatečně dlouhé dokvašování. Vždy, když se známí ptají, tak jim říkám, ať se jdou podívat do svého oblíbeného pivovaru a ptají se na výrobní dobu, dobu ležení nebo teplotu.

Budvar si zakládá na své historii. Dokážete vybrat nejvýznamnější momenty z doby, kdy jste tu působil?
Jmenovat mohu mikrobiologii, průzkum teorie pasterace či řešení problémů ve sporech s tehdejší zahraniční konkurencí. Významná byla také výchova studentů. I socialismus měl některé pozitivní dopady na pivovar. Západ dbal na rozvoj výrobních technologií a některé směry mířily k tomu, že bude možné vyrobit pivo za velmi krátkou dobu. To se sem naštěstí nedostalo.

Jak dlouho se práci v Budvaru chcete ještě věnovat?
Problém každého starého člověka je, jak dlouho dokáže hrát hru na tomto světě. A v druhé řadě je to věc vedení pivovaru. Já odtud nepospíchám. Pro mě to je stále jako po celý život zábava.

Jaký vy sám máte vztah k pivu?
Mám ho velice rád. Za dob mládí se to nelišilo od studentského života dnes. Teď musím brzdit, stáří mě dohání. Pivo je nicméně zdravý nápoj. V pivovarských kvasnicích najdete všechny důležité vitaminy. Je to nejzdravější nápoj z mikrobiologického hlediska. V tomhle ohledu si troufám říct, že je čistší než pitná voda. Všechny patogeny v něm hynou, protože se nemohou pomnožit. Studentům jsem říkal, že kdyby ve středověku lidé pili víc pivo, možná by se jim vyhnuly vlny epidemií.

Pivovar má teď nového ředitele. Už jste se s ním setkal?
Pan ředitel mi popřál k mému výročí. Jsem zaměstnanec a samozřejmě věřím, že Budvar bude dál prosperovat. Pan Boček byl ve velkém povědomí lidí. A teď tady je jeho důstojný nástupce. Zaměstnanec ale nemá co soudit své nadřízené. To jsem ani nikdy nedělal.

Strakonický sklepmistr nosí i v těchto dnech bundu a čepici

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKDudák

Přestože většina lidí se v těchto horkých dnech snaží být vzhledem k vedrům oblečena jen velmi spoře, sklepmistr strakonického městského pivovaru Dudák Zdeněk Novák k nim nepatří. Od pondělí do pátku si pod montérky bere spodky, na sobě má dvě trička, mikinu, bundu a šálu. Hlavu si navíc schová pod čepici. V místě, kde pracuje, panuje stabilně teplota v rozmezí čtyř až šesti stupňů Celsia. Bez ohledu na to, že venku bývá o 30 stupňů více.

"V úterý jsem musel dvakrát vylézt na slunce a bylo to jako rána pěstí," řekl ČTK dvaatřicetiletý Novák. Právě v úterý byl nejteplejší letošní den. Na slunci ukazovala rtuť teploměrů více než 40 stupňů Celsia. Ve sklepě strakonického pivovaru však panovaly stejné podmínky jako v prosinci nebo v lednu.

Práce v atypickém prostředí přináší i problémy. "Tělo si ještě úplně nezvyklo na velké teplotní výkyvy. Rýmu mám stále, občas i kašel," uvedl Novák. Přesto neleží doma s neschopenkou. Tento stav nebere jako důvod k marodění. "Práci v pivovaru mám moc rád," řekl k zaměstnání, jemuž se věnuje sedm let. Pracovní doba mu začíná v 6:00 a končí podle potřeby. Ze sklepa se dostane během toho málokdy. Kdyby si mohl vybrat jedno roční období, má nejraději zimu. Výkyvy teplot, které k práci sklepmistra patří, jsou tou dobou nejmírnější. "Často se stane, že mě i rýma opustí," dodal.

Do sklepa musí zdolat 42 schodů. Na každém z nich se teplota stále snižuje. Netají se tím, že nápoj, který přímo vedle něj zraje, má rád. "Pivo přímo z tanku je nejlepší. Když pak někde v hospodě dostanu bryndu, která se nedá pít, mám chuť ho číšníkovi vylít na hlavu," řekl.

Strakonický Dudák je jediným českým pivovarem ve vlastnictví města. Roční výstav se pohybuje kolem 60.000 hektolitrů piva. U příležitosti letošního 650. výročí založení města připravil Dudák polotmavý speciál, který je výjimečný v tom, že na jeho výrobu sládci používají z 80 procent bavorský slad.

Česko je osmým největším výrobcem piva v EU, ukazuje nová tabulka

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Aktuálně.cz

Největším výrobcem je podle čísel za loňský rok jednoznačně Německo s 21% podílem. Je také druhým největším exportérem - v tomto směru jej předběhlo jen Nizozemsko.

V Evropské unii se loni vyrobilo 39 miliard litrů piva, na každého občana tak připadá 76 litrů. Celková produkce stoupla oproti předchozímu roku o 400 milionu litrů. Vyplývá to z údajů, které u příležitosti Mezinárodního dne piva zveřejnil Eurostat.

Největším výrobcem je podle čísel za loňský rok jednoznačně Německo - 8,3 miliardy litrů znamená 21% podíl na celé produkci piva v EU. Následují Velká Británie, Polsko, Španělsko, Nizozemsko, Belgie a Francie. Česku patří osmé místo. Údaje z Irska a Slovinska neměli statistici k dispozici.

Největším vývozcem piva z EU je Nizozemsko (1,9 miliardy litrů) před Německem (1,7 miliardy), Belgií (1,5 miliardy), Francií (0,7 miliardy) a Velkou Británií (0,6 miliardy). Z Česka se loni vyvezlo 0,44 miliardy litrů piva.

Pivo z EU nejčastěji míří do USA (1,1 miliardy litrů), což znamená 34% podíl na exportu. Následují Čína (16 procent), Kanada (6 procent), Jižní Korea (4 procenta) a Švýcarsko (3 procenta).

Nepočítáme-li vnitřní trh EU, dovezlo se nejvíce piva z Mexika (179,5 milionu litrů), Srbska (46,9 milionu), USA (36,5 milionu), Běloruska (20,6 milionu) a Číny (16,4 milionu).

Češi pijou stále víc piva z plechu. Zajímat to začalo i menší pivovary

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Prodej piva v plechovkách závratně roste. Výrobci horečně budují nové stáčecí linky, na jejichž stavbu či modernizaci padne letos v Česku hodně přes půl miliardy korun.

Tento obal zažívá v poslední době výrazný vzestup a prodávat pivo v plechu je už lákavé i pro menší pivovary.

Plzeňský Prazdroj 340 milionů, protivínský Platan ze skupiny Pivovarů Lobkowicz zhruba 130 milionů, sto milionů Svijany. To jsou nejvýznamnější známé letošní investice do stáčení plechovkového piva.

Další pivovary, jako třeba Budějovický Budvar nebo malé Vratislavice, plánují modernizaci či novou výstavbu těchto stáčíren v příštím roce, jiné, jako třeba Staropramen nebo Krušovice ze skupiny Heineken, modernizovaly své plechovkové provozy už předloni.

Zájem o piva v plechu závratně roste. Ještě v roce 2009 se v tomto obalu prodalo 1,2 procenta objemu celkové pivní spotřeby u nás, loni už šest procent a letošní podíl bude ještě vyšší.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) se v květnu zvýšil objem prodaného piva v plechovkách meziročně o 50 procent, a v červnu dokonce o 70 procent. Souvisí to nejen s oblibou plechovek díky jejich praktičnosti oproti rozbitným a těžším lahvím, ale i s exportem.

Plechovky místo lahví
„Nedivím se, že pivovary tolik investují do rozšíření tohoto druhu obalu. Pivo v plechovkách má budoucnost, ve světě se jedná o velmi rozšířený způsob prodeje a české pivovary kromě domácího zájmu potřebují zvyšovat kapacity linek i kvůli rostoucímu exportu. Jsou země, které vyžadují výhradně pivo v plechovkách,“ vysvětluje výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.

Výrazný nárůst prodeje piva v plechu ovšem neznamená, že by podobným tempem rostl celý trh. Ten naopak stagnuje nebo roste jen mírně – loni se pro představu zvýšila tuzemská spotřeba piva o 1,3 procenta na 16,4 milionu hektolitrů.

Plechovky tak podle Ferencové ubírají z prodeje především lahvovému pivu, jehož odbyt roky roste, ale loni stagnoval, a částečně také z prodeje sudového piva, který klesá už dlouhodobě.

Plechovky přitom konkurují i dalšímu obalu –PET lahvím, ve kterých se u nás prodal loni dvojnásobek toho co v plechu. Ale piva v plastu už přibývá pomalejším tempem.

Pivovary investují ve velkém
Prazdroj, který zprovoznil nákladem třetiny miliardy korun svou novou plechovkovou linku před měsícem, prodává prostřednictvím plechového obalu už čtrnáct procent své produkce. Nová linka umožní stáčet i do netradičních velikostí – od dvou deci do jednoho litru.

„Kapacita výroby plechovkového piva a dalších nápojů se díky nové investici zvýší téměř o tři čtvrtiny. Populární jsou plechovky zejména v létě, kdy si lidé kupují pivo v těchto obalech na cesty na dovolenou nebo na chaty a chalupy,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Také v protivínském Platanu začali s investicí, která podle informací LN patří k největším v tomto předním podniku skupiny Pivovary Lobkowicz, už loni. Letos na jaře provoz plechovkové linky zahájili. Pivovar ani jeho majitelé, čínská investiční skupina CEFC, však o tom nijak neinformovali.

Ve Svijanech přitom tajnosti s chystanou investicí nedělají. Tento výrazně rostoucí výrobce, který v loňském roce dosáhl v produkci rekordu 625 tisíc hektolitrů, prodává piva v plechu už léta, ale dosud mu je plnil externí dodavatel. „Jedná se o investici zhruba sta milionů korun a s budováním objektu jsme začali v lednu. V říjnu chceme spustit zkušební provoz,“ informoval ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

Krušovice modernizovaly svou linku v roce 2015, zejména systém balení plechovek. Ve stejném roce investovaly Pivovary Staropramen do rozšíření kapacity své linky sto milionů korun.

Produkce piva v EU loni stoupla. Nejvíc se vařilo v Německu, Češi byli sedmí

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Výrobci piva v Evropské unii loni zvýšili svou produkci o 400 miliónů litrů na 39 miliard litrů. Na jednoho občana EU tak připadá 76 litrů piva. Nejvíc nápoje se vyrobí v Německu, Česko je s 1,87 miliardy litrů v produkci zlatavého moku na sedmém místě. Údaje k pátečnímu Mezinárodnímu dni piva zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat.

Druhým největším výrobcem piva byla v roce 2016 Británie, následovaná Polskem. V Německu se v roce 2016 vyrobilo 8,31 miliardy litrů, v Británii 5,15 miliardy a v Polsku 4,05 miliardy litrů piva. Před ČR se ještě dostalo Španělsko, Nizozemí a Belgie. Údaje z Irska a Slovinska nebyly k dispozici, napsala agentura APA.

Největším vývozcem piva z celé EU se s 1,9 miliardy litrů stalo Nizozemí. Následuje Německo, které vyvezlo 1,7 miliardy litrů, Belgie (1,5 miliardy litrů), Francie (0,7 miliardy litrů) a Británie (0,6 miliardy litrů). Z ČR se loni vyvezlo 0,44 miliardy litrů piva. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) jde o meziroční nárůst o 4,5 procenta.

Z dovážených piv dávají občané EU přednost mexickému (179,5 miliónu litrů) a srbskému (46,9 miliónu litrů) pivu před pivem ze Spojených států (36,5 miliónu litrů), Běloruska (20,6 miliónu litrů) a Číny (16,4 miliónu litrů).

Dovoz piva do ČR loni vzrostl o 4,6 procenta na 0,03 miliardy litrů. Import piva do České republiky tak zůstává na nejnižší úrovni v Evropě.

Infografiku týkající se piva vydal v pátek také Český statistický úřad. Z ČR se podle ní v roce 2016 vyvezlo pivo za 6,2 miliardy korun. Hlavní exportní trhy jsou Německo, Slovensko, Polsko, Švédsko a Rusko. Ve stejném roce se do Česka dovezlo pivo za 359 miliónů – a to hlavně z Polska, Německa, Nizozemska, Belgie a Mexika.

V roce 2015 se v Česku vypilo na hlavu 147 litrů piva a dlouhodobě se tak drží na prvním místě na světě. Ve statistice se odráží i spotřeba zahraničních turistů.

Na Slavnostech piva na Kamínce ochutnáte třicítku piv

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDobrýDen.cz

Horkýže Slíže, Škwor, Vypsaná fixa, Vašo Patejdl, The Paranoid a další kapely překvapí energií na dvaadvacátém ročníku Slavností piva na Kamínce, který organizátoři pojali zcela nově. Zdvojnásobili počet piv, která se na Slavnostech budou čepovat do vratných kelímků. Velkou novinkou je pivo z tanku a zóna pivních speciálů pro fajnšmekry. Vylepší se služby kempů a na účastníky čeká pivní olympiáda a další pivní soutěže. Tradiční zůstane krásné prostředí Kamínky, pestrý výběr muziky a kvalitních piv.

V příjemném rekreačním areálu Kamínka nedaleko Roštína se představí dvacítka pivovarů, od velikánů přes regionální až po minipivovary, které budou čepovat více než třicet značek piv a speciálů. Nabitý program odstartuje v pátek 11. srpna ve 14.00 a v sobotu 12. srpna od 12.00. Na pódiu se během těchto dvou dní představí celkem šestnáct kapel. Fanoušci si vyslechnou legendy rocku, punk rocku, post i hard rocku, ale i vzpomínkové rockové pecky, bigbít a banjo band. „Kemp A v srdci areálu lze výhodně zarezervovat předem při koupi dvoudenní on-line vstupenky. Kemp L na louce jen kousek od areálu bude nově vybaven toaletami, osvětlením, recepcí s vodou a ostrahou kempu, a to vše pro návštěvníky bezplatně,“ upozorňují pořadatelé. Nejvýhodněji můžete zakoupit vstupenky do 6. srpna!

Pivaři, pozor, není Jarošov jako Jarošov. Novinka od Heinekenu konkuruje

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Vojtěch TrubačíkJarošovský

Jaký je rozdíl mezi jarošovským pivem a pivem Jarošov? Záludnost otázky nemusí být fanouškům malého pivovaru, který před rokem navázal na dlouholetou tradici vaření piva v Jarošově, na první pohled patrná.

Na skladech některých velkoobchodů by se však měl mít zákazník na pozoru, pokud by chtěl ochutnat pivo z Jarošova. Mohl by totiž sáhnout po kegu Jarošov 11 světlý ležák, který zhruba před měsícem uvedla na moravský trh jako novinku společnost Heineken. Ten se ovšem nevyrábí na předměstí Uherského Hradiště, ale v pivovarech holandské společnosti po celé České republice.

„Samozřejmě mi to nepřijde úplně fér a vypadá to, jako kdyby chtěl velký výrobce parazitovat na úspěchu, který si za tu krátkou dobu u nás vydobyl malý pivovar. Od chvíle, kdy jsem se novinku dozvěděl, dávám si už větší pozor na to, co kupuji, když se čepuje pivo od nás,“ kroutil hlavou Petr Fibichr z Jarošova.

Podle marketingového vedoucího Jarošovského pivovaru Čestmíra Bendy má Heineken na výrobu piva pod označením Jarošov plné právo, neboť historicky patří tato značka právě holandské společnosti.

„Běžný konzument by však měl na první pohled rozeznat rozdíly mezi naší jedenáctkou a tou jejich. Vzhledem k tomu, že pivo nepasterizujeme ani nefiltrujeme, má tmavší a jantarovou barvu. Náš Jura je také méně prokvašen, a tudíž má 4,5 procenta alkoholu, zatímco pivo od Heinekenu má 4,7 procenta,“ vysvětlil Čestmír Benda.

To, že se jedná o novinku ve skladech, shodně potvrdily velkoobchody ČAS z Hodonína i JAS mající pobočku v Přerově. Oba naskladnily Jarošov 11 od Heinekenu na konci letošního června.

Odpovědi na otázku, zda z jejich strany nejde tak trochu o zneužití úspěchu malého Jarošovského pivovaru, se nadnárodní koncern vyhnul. „Jedná se o značku s dlouhodobou tradicí, na kterou našim výrobkem navazujeme. Jarošov 11 je k dostání převážně na Moravě a je určen hlavně pro hospody a restaurace. Rozšíření nabídky a další prodej se budou odvíjet podle zájmu našich zákazníků,“ informovala mluvčí společnosti Heineken Česká republika Jana Pikardová.

Shodou okolností připadá na dnešek Mezinárodní den piva. Český statistický úřad při té příležitosti připravil infografiku s několika zajímavými údaji o tomto národním nápoji.

Srpnové soboty jsou v Kutné Hoře vyhrazeny prohlídkám pivovaru

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeMěšťan. Kutná Hora

Ne každý měl možnost prohlédnout si znovu otevřený pivovar v Lorci během Slavností piva Kutná Hora. Proto jsou každou sobotu v srpnu (a první v září) vždy od 14 hodin naplánované exkurze, které zájemcům umožní nahlédnout do míst, kde se již půl roku vaří pivo Kutná Hora.

Zájemci o prohlídky tak postupně navštíví varnu pivovaru, kde se dozví něco k historii vaření piva v Kutné Hoře, podívají se také do spilky, ležáckých sklepů nebo na lahvovnu. Pro starší 18 let je pak připravena degustace tankového piva. Průvodkyní bude paní Růžena Jiránková, emeritní sládková pivovaru, tudíž se návštěvníci mohou těšit na podrobný výklad k technologii vaření piva.

Prohlídky Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře jsou naplánované na sobotu 5., 12., 19. a 26. srpna a také 2. září. Začínají vždy ve 14 hodin odpoledne a je možné je objednat přes web pivovaru na adrese www.pivokutnahora.cz/prohlidky.

Cena pro dospělého včetně degustace je 95 korun, mladší 18 let platí 70 Kč (bez degustace). Děti do 6 let jdou zdarma. Prohlídka se koná od pěti osob, maximum na skupinu je pak 20 lidí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628