Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V Plzni už podesáté svítilo Slunce ve skle. Minipivovary měly žně

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Skoro osmdesátka nejmenších výrobců piva představila o víkendu přes tři stovky druhů čepovaných a desítky lahvových piv na největší akci svého druhu u nás - desátém ročníku festivalu minipivovarů Slunce ve skle.

Přestože v Česku vládne ležáková tradice, v areálu Purkmistra - Pivovarského dvora Plzeň, který celou akci už deset let pořádá, převládaly piva svrchně kvašená anglosaského stylu.

Různých ejlů (ale), zejména pak módního stylu hořkých IPA (India Pale Ale) byla zkrátka většina. A nešlo si nevybrat. Pro minipivovary je proto Slunce ve skle i tradičně dobrou příležitostí k vlastní prezentaci širokému publiku.

Letos tím spíš, že akce byla poprvé dvoudenní a v pátek v podvečer dorazilo podle odhadu pořadatelů kolem čtyř tisíc lidí, v sobotu pak kolem pěti - šesti. Takže dohromady zhruba deset tisíc, přitom počasí zrovna nepřálo. Slunce bylo spíš ve skle než na obloze.

Příští rok znovu dva dny?
„Bylo to poněkud náročnější na organizaci, ale myslím, že i v příštím roce uděláme Slunce ve skle dvoudenní,“ soudí ředitel festivalu Petr Míč.

Počet pivovarů (s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů) roste po Česku každým rokem, jejich celkový počet se blíží 400 a co týden, to jeden nový zahájí činnost.

První ročník Slunce ve skle tak začínal před 10 lety se 12 stánky minipivovarů, kdežto letos se jich už představilo 78. Včetně zahraničních jako je například polský pivovar Dukla, Scássenes z Belgie, Monyo Brewing z Maďarska nebo nebo kyperský Pivo-microbrewery.

Bylo jasné, že při sebevětší snaze dokáže návštěvník ochutnat - ať v kelímku třetinkové nebo půllitrové porce nebo v degustačních decilitrových skleničkách - jen zlomek toho, co Slunce nabízí.

Nápor na chuťové pohárky
Mezi českou klasikou se dobře vyjímal vydařený světlý ležák z plzeňského pivovaru Beer Factory, kterým sládek Petr Krýsl podle některých soudů v chuti víc než úspěšně konkuruje v Plzni narozené značce Pilsner Urquell. Nebo dvanáctka sládka Petra Buriánka, jehož létající pivovar Trilobit pomalu přechází v pražské Libni do podoby vlastní výroby.

Z nabídky piv typu ale vyčníval třeba lehčí Summer Ale se stupňovitostí 10,4 od létajícího pivovaru Sibeeria nebo o poznání silnější a vyváženě hořká IPA Samurai z Pivovaru Kocour Varnsdorf. Sokolovský Permon nabídl zajímavou hořkou třináctku Cryo Hop, svrchně kvašené pivo s využitím vymražovaného chmele.

Každá podobná přehlídka je také příležitostí, jak ochutnat piva, která sládkové vaří spíše jen jako zpestření a která ani odolný pivař nevydrží pít celý večer.

Intenzivní chutí zavalí chuťové pohárky například 25 stupňové pivo Barley Wine, které uvařil létající pivovar Létající chroust v rodinném pivovaru Zichovec a do kterého prý už během varu přidává sládek 100 kilogramů černého rybízu na 15 hektolitrů výsledného piva. Po tomhle pivu lze jen těžko ochutnávat nějaké další, rybíz vše na dlouho přehluší.

Hodně zajímavé pivo představil plzeňský Raven v podobě značky DBC (Double Black Cream), což je tmavá až spíše černá dvacítka - IPA, doplněná laktózou a vařená společně s bavorským pivovarem Yankee & Kraut.

Jistou kuriozitou je Zámecký pivovar Frýdlant. Zatímco ostatní na festivalu nabízeli u svého stánku v průměru kolem 5 značek piv, Frýdlant jich vtěsnal do jednoho stánku 30. Což je náročný logistický a technologický úkol. Nabízí se otázka - K čemu je to dobré?

P.S. Pořadatelé zveřejnili výsledek hlasování návštěvníků o nejlepší Pivo ve skle. Tady je výsledek ankety:
1. místo -pivovar Zhůřák ( v kooperaci s Raven) Gunk New England
2. místo - Purkmistr IPA 14°
3. místo - Collider Brewery (Ukraine) avšak uvařeno v Antoši-De Smedt Asphalt 14°

Černice voněly pivem. Zlatavý mok nabídly pivovary ze Šumavy i z Polska

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Klára Mrázová

Ani deštivé počasí neodradilo tisíce návštěvníků, kteří v pátek a sobotu vyrazili na pivní festival do Černic. Letošního jubilejního 10. ročníku Slunce ve skle se zúčastnilo rekordních 78 českých i zahraničních minipivovarů.

Na festivalu Slunce ve skle se kromě minipivovarů představil také jeden pidipivovárek. Ze šumavské vesničky Lazny přivezl ochutnat šest druhů zlatavého moku, mezi nimi letošní novinku – Zázvorku. „Vaříme spodně kvašené ležáky. Protože do nich nepřidáváme žádné extrakty ani žádná barviva, v Zázvorce je opravdu čerstvý zázvor,“ řekla Olga Hofmannová, jež receptury vymýšlí společně s partnerem Pavlem Kašákem. Týdně vyrobí 300 litrů piva.

Premiérově návštěvníci ochutnali slunce ve skle, které uvařili manželé Holubovi v Radobyčicích. Se zlatavým mokem se poprvé přijel do Černic pochlubit i polský pivovar Browar Dukla. „Po loňském úspěchu k nám zase dorazil pivovar z Kypru. Minulý rok totiž vyhrál hlasování návštěvníků o nejlepší pivo,“ sdělil manažer pořádajícího pivovaru Purkmistr Petr Míč.

Porovnat kvalitu tuzemských a zahraničních značek přišla Veronika Venclová. „Pravidelně sem vyrážíme s partou kamarádů. Je to dobrá příležitost se společně setkat a popít,“ uvedla Plzeňanka. V ruce zrovna držela degustační skleničku s kašperskou tmavou třináctkou, jejíž chuť si pochvalovala.

Češi mají další světové prvenství. Pijí nejvíc piva za nejmíň peněz

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Praha má podle analýzy Deutsche Bank nejlevnější pivo z padesátky metropolí po celém světě. Na druhé straně stále platí, že rekordmany jsme i ve spotřebě na hlavu.

Česko drží léta světový rekord ve spotřebě piva na hlavu. Už to není 160 litrů jako před deseti lety, nýbrž „jen“ 143 litrů, tedy 286 piv. Stále nás ale nikdo nepředstihl. Analýza, kterou letos zpracovala renomovaná Deutsche Bank, nyní potvrzuje, že české pivo kromě toho patří ve světě k nejlevnějším.

Ve srovnání cen půllitru čepovaného piva ve 47 světových metropolích se Praha s 1,3 dolaru (přes 28 korun) umístila na nejspodnější příčce.

Cenovou tabulku vede norské Oslo s půllitrem moku za 9,9 dolaru, tedy podle aktuálního kurzu koruny přes 215 korun. A někde mezi jsou ceny piv v Paříži, Melbournu, Tokiu, Chicagu, Jakartě, Berlíně, těsně před námi na předposledním místě je jihoafrický Johannesburg.

Průzkum Deutsche Bank nedává reprezentativní přehled – neřeší koupěschopnost v dané zemi, porovnává cenu z náhodně vybrané hospody ve městech, kde žijí početnější skupiny Němců. Nicméně naznačuje cenový trend. Skutečnost, že pivo v Česku patří ve světě k těm nejlevnějším, potvrzují i lidé z pivovarnické branže.

Pozoruhodný už je samotný fakt, že leckde v restauraci zaplatí host za skleničku obyčejné vody (byť s honosným názvem) stejně jako za půllitr ležáku, jehož výroba a zrání trvá často celý měsíc.

„Pivo je lacinější, než by mohlo být. Z nemalé části to tlačí dolů silná konkurence a také nízké mzdové náklady, které mají významný podíl na finální ceně,“ připomíná například Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě v Praze přednáší o ekonomice pivovarnictví.

Ceny v samotném Česku se výrazně liší podle druhů piv i podle regionů. Hodnota kolem 28 korun zhruba odpovídá čepované desítce, která v regálech obchodů vyjde přibližně na polovinu. Čepované dvanáctky jsou k mání zhruba za 35 korun, v obchodech o deset korun levněji.

Do ceny podstatnou měrou a rozdílně podle každé země zasahují i daně. V Česku si bere stát například z jednoho půllitru plzně 1,8 koruny spotřební daně a v závislosti na konečné ceně zhruba šest korun DPH. V řadě zemí je zdanění výrazně vyšší.

Zdraží, ale o málo
V Johannesburgu na předposlední příčce vychází čepované pivo v přepočtu o devět korun dráž než u nás, takže na pořadí nezmění nic ani v minulých dnech ohlášené zdražení lahvových piv (plus v PET lahvích a plechovkách) lídra trhu Plzeňského Prazdroje.

Piva do obchodů podraží od října jen o několik desetníků a zákazníci to možná vzhledem k silnému tlaku obchodních řetězců ani nemusejí pocítit. Kromě toho žebříček Deutsche Bank porovnává čepovaná piva, která Prazdroj nezdražuje. A dost možná, že sudové pivo nezdraží ani konkurence, která s odstupem týdnů až měsíců lídra trhu v úpravě cen většinou následuje.

Prodeje v takzvaném on-trade totiž vytrvale padají, odbyt čepovaného piva je rok od roku nižší. Jeho podíl na celkové spotřebě loni klesl k devětatřiceti procentům a časy, kdy Češi konzumovali pivo nejvíc v hospodách, jsou pryč. O to víc nakupují levnější lahvové na doma.

Mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková připomíná i objektivnější srovnání cen, než jaké poskytuje Deutsche Bank.

„Čech s průměrnou mzdou si na jedno velké pivo vydělá podle takzvaného Global Beer Indexu zhruba za osm až dvanáct minut, což je srovnatelné třeba s Německem či Rakouskem. Například Slováci pracují na jedno pivo 11 až 22 minut, Maďaři jsou na tom oproti Čechům hůř dokonce třikrát. Podobné je to i v ostatních státech východní Evropy,“ reaguje Němečková.

Podle dalších názorů chybí českému pivu hlavně větší prestiž. „Za minulého režimu bylo degradováno na úroveň nápoje čtvrté cenové skupiny na politých umakartových stolech, ale pivo je dnes především krásný, ušlechtilý nápoj,“ říká Tomáš Maier.

Mnichovský Oktoberfest: Co jste možná nevěděli o největší pivní slavnosti

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:100+1Autor:Martin Reichman

Ačkoliv by se mohlo zdát, že je Oktoberfest moderní záležitostí, jeho historie je více než dvě stě let stará! Svou premiéru měl v Mnichově, kde se koná dodnes, již 12. října 1810. Tento největší pivní festival začal psát svůj příběh u příležitosti svatby Ludvíka Bavorského s Terezou Sasko-Hildeburgskou. Dvůr tehdy pozval celé město na oslavu a položil tak základ oblíbené podzimní tradici. V dalších letech se slavnost opakovala, a přestože ve svém názvu nese měsíc říjen, kvůli lepšímu počasí byla postupně posunuta na září. Konec je ovšem vždy o prvním říjnovém víkendu.

Přestože si dnes nese přívlastek „pivní“ nebylo tomu tak vždy. V dávných dobách vlastně vůbec nesouvisel s pivem a vrcholem byly koňské dostihy.

Za šestnáct dní trvání festivalu se vypije kolem 8 milionů litrů piva, a to ne jen tak ledajakého, pro Oktoberfest se vyrábí speciální várka piva, která je dílem nejlepších mnichovských pivovarů a k této příležitosti je pivo asi o 1,3 % silnější.

Na Oktoberfestu nevydělávají pouze pivovary a není výhradně pro dospělé. Festival má i svou dětskou část, které je plná adrenalinových atrakcí a divokých tobogánů. Přece jen ale existují lidé, pro které je slavnost zapovězena – možná vás ale překvapí, že touto nežádoucí skupinou jsou lidé, kteří mají problémy s alkoholem.

V Mnichově začal Oktoberfest, i přes dražší pivo se čeká šest milionů lidí

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Slavnostním naražením prvního sudu začal v sobotu v poledne 184. ročník mnichovského Oktoberfestu. Tradiční pivní festival má i přes přísnější bezpečnostní opatření a stále dražší pivo navštívit až šest milionů lidí. Své brány letošní Oktoberfest uzavře 3. října.

Mnichovský primátor Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu, a pak už mohl zvolat „O’zapft is!“ (Je naraženo). Další Reiterovou slavnostní povinností byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, a pak už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

Po naražení prvního sudu se roztočily i další pípy a zlatavého moku se dočkaly tisíce návštěvníků, z nichž se část u vchodů do areálu Tereziánské louky tísnila už před jeho otevřením v 09:00. Většina dnešních návštěvníků dorazila ve slavnostním oblečení - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách.

Nejlevnější litrový tuplák stojí 10,60 eura (277 Kč), ten nejdražší přijde na 10,95 eura (286 Kč). Loni se za jeden máz platilo mezi 10,40 až 10,70 eura. I když se cena piva v posledních letech pravidelně zvyšuje, očekávají i letos pořadatelé Oktoberfestu spotřebu téměř sedmi milionů litrů zlatavého moku.

Poprvé za něj mohou návštěvníci platit mobilním telefonem, což jim umožňuje nová aplikace. Další aplikace zase slouží jako průvodce areálem Tereziánské louky a usnadňuje třeba hledání volných míst v pivních stanech, kterých jsou více než tři desítky.

Zvýšená ostraha
Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už loni (psali jsme zde). Letos se i v důsledku prosincového teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ještě o něco zvýšila.

Celý areál festivalu je oplocen a lidé, které u vstupu čekají kontroly, si do něj nemohou vzít batoh ani velkou tašku. Na bezpečnost dohlíží na 600 policistů a téměř čtyři desítky kamer. Přísnější pravidla letos platí i pro zásobovací vozy, které musejí areál každý den opustit dříve, než do něj vstoupí první návštěvníci. Nad místem platí zákaz létání, který se týká i bezpilotních strojů.

Koho přísnější bezpečnostní opatření nebo rostoucí cena piva neodradí, může si chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu vychutnávat každý všední den od 10:00 do 22:30. O víkendech je možné s degustací začít už o hodinu dříve. Vedle piva na návštěvníky čekají typické pochutiny v podobě preclíků, klobás či grilovaných kuřat a také atrakce, jako jsou kolotoče a horské dráhy.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Na Oktoberfest bez batohů a tašek. Pivo je znovu dražší, poprvé lze zaplatit mobilem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTK

V Mnichově začal 184. ročník pivního festivalu, provází jej zvýšená bezpečnostní opatření.

Slavnostním naražením prvního sudu začal dnes v poledne 184. ročník mnichovského Oktoberfestu. Tradiční pivní festival má i přes přísnější bezpečnostní opatření a stále dražší pivo navštívit až šest milionů lidí. Své brány letošní Oktoberfest uzavře 3. října.

Mnichovský primátora Dieter Reiter podle tradice narazil první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Na dva údery zarazil pípu dřevěnou palicí do sudu, a pak už mohl zvolat "O'zapft is!" (Je naraženo). Další Reiterovou slavnostní povinností byl přípitek se šéfem bavorské vlády Horstem Seehoferem, a pak už stanem zněla oblíbená píseň pivních festivalů Ein Prosit (Na zdraví).

Po naražení prvního sudu se roztočily i další pípy a zlatavého moku se dočkaly tisíce návštěvníků, z nichž se část u vchodů do areálu Tereziánské louky tísnila už před jeho otevřením v devět ráno. Většina dnešních návštěvníků dorazila ve slavnostním oblečení - ženy v pestrobarevných dirndlech a muži v kožených kalhotách.

Nejlevnější litrový tuplák stojí 10,60 eura (277 korun), ten nejdražší přijde na 10,95 eura (286 korun). Loni se za jeden máz platilo mezi 10,40 až 10,70 eura. I když se cena piva v posledních letech pravidelně zvyšuje, očekávají i letos pořadatelé Oktoberfestu spotřebu téměř sedmi milionů litrů zlatavého moku.

Poprvé za něj mohou návštěvníci platit mobilním telefonem, což jim umožňuje nová aplikace. Další aplikace zase slouží jako průvodce areálem Tereziánské louky a usnadňuje třeba hledání volných míst v pivních stanech, kterých jsou více než tři desítky.

Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už loni. Letos se i v důsledku prosincového teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ještě o něco zvýšila.

Celý areál festivalu je oplocen a lidé, které u vstupu čekají kontroly, si do něj nemohou vzít batoh ani velkou tašku. Na bezpečnost dohlíží na 600 policistů a téměř čtyři desítky kamer. Přísnější pravidla letos platí i pro zásobovací vozy, které musejí areál každý den opustit dříve, než do něj vstoupí první návštěvníci. Nad místem platí zákaz létání, který se týká i bezpilotních strojů.

Koho přísnější bezpečnostní opatření nebo rostoucí cena piva neodradí, může si chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu vychutnávat každý všední den od deseti dopoledne do půl jedenácté večer. O víkendech je možné s degustací začít už o hodinu dříve. Vedle piva na návštěvníky čekají typické pochutiny v podobě preclíků, klobás či grilovaných kuřat a také atrakce, jako jsou kolotoče a horské dráhy.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

V Mnichově začne tradiční Oktoberfest. Pivo opět zdraží, až na 286 korun

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

S vyššími cenami piva i dalším zpřísněním bezpečnostních opatření musejí počítat návštěvníci letošního Oktoberfestu, který v Mnichově začne v sobotu. I přesto pořadatelé 184. ročníku tradičního pivního festivalu věří, že jich do areálu Tereziánské louky do 3. října přijde až šest milionů.

Nejlevnější litrový tuplák bude letos stát 10,60 eura (277 korun), ten nejdražší přijde na 10,95 eura (286 korun). Loni se za jeden máz platilo mezi 10,40 až 10,70 eura. I když se cena piva v posledních letech pravidelně zvyšuje, očekávají i letos pořadatelé Oktoberfestu spotřebu téměř sedmi milionů litrů zlatavého moku.

Poprvé za něj budou návštěvníci moci zaplatit mobilním telefonem, což jim umožní nová aplikace. Další aplikace jim bude sloužit jako průvodce areálem Tereziánské louky a pomůže jim snáze najít volná místa v pivních stanech, kterých budou více než tři desítky. Jen do 14 největších stanů se dohromady vejde kolem 120 tisíc hostů.

Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už loni. Letos se i v důsledku prosincového teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ještě o něco zvýší.

Celý areál festivalu bude oplocen a lidé, které u vstupu čekají kontroly, si do něj nemohou vzít batoh ani velkou tašku. Na bezpečnost bude dohlížet na 600 policistů a téměř čtyři desítky kamer, které mají být na ještě lepší technické úrovni než loni. Přísnější pravidla letos platí i pro zásobovací vozy, které musí areál každý den opustit dříve, než do něj vstoupí první návštěvníci. Nad místem platí zákaz létání, který se týká i bezpilotních strojů.

Říjnový svátek se slaví v září
Koho přísnější bezpečnostní opatření nebo rostoucí cena piva neodradí, může si chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu vychutnávat každý všední den od 10:00 do 22:30. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve.

Slavnostní zahájení festivalu, při němž bude možné spatřit mnoho žen v pestrobarevných dirndlech i mužů v kožených kalhotách, se uskuteční v sobotu ve 12:00, kdy mnichovský primátor Dieter Reiter narazí první sud v obřím festivalovém stanu rodiny Schottenhamelů. Vedle piva na návštěvníky čekají typické pochutiny v podobě preclíků, klobás či grilovaných kuřat a také atrakce, jako jsou kolotoče a horské dráhy.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem. Akce měla úspěch a začala se konat pravidelně jako říjnová slavnost (Oktoberfest). Svůj název si udržela i poté, co kvůli teplejšímu počasí její začátek organizátoři posunuli na září.

Největší a jeden z nejstarších: Minipivovar Herold psal dějiny

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana ŠpánikováHerold

Pivní seriál pokračuje, dnes jsme se podívali na Minipivovar Herold Březnice u Příbrami, který je opravdovým unikátem. Dramatická historie, která se píše už od roku 1506, je nyní už jen nostalgickým příběhem. Pivní kultura se totiž změnila. Kal z kvasinek gurmány nepřekvapí, ale potěší. Tradic se sice drží, ale zkoušet i nové věci se zde nebojí. Jak to dělají?

Minipivovar Herold vlastně vůbec není tak mini, jak by se mohlo podle názvu zdát. Jde o největší minipivovar, nebo o nejmenší průmyslový pivovar. Záleží na úhlu pohledu. Znalci piva však neřeší velikost, nýbrž chuť, a ta je vybroušená k dokonalosti. Na to vybrat to nejlepší a toho se následně držet tu měli ostatně dost dlouhou dobu.

Pivovar se drží tradičních technologií výroby s vysokým podílem ruční práce. Má i svou humnovou
sladovnu s anglickým hvozdem, ze které do nedávna produkoval i svůj slad plzeňského typu z
místních jarních odrůd ječmene. Zlatý mok se ovšem vaří také z bavorského, karamelového, barevného či pšeničného sladu, všechno ve špičkové kvalitě a hlavně od dobře prověřených výrobců.

Svou roli hraje nepochybně i dobrá voda, ta pochází z původní kamenem vykládané studny v zámecké oboře. Zajímavý je trik s ječmenem. Ten se totiž nejdříve namočí a pak je rozprostřen na humna a za stálého převracení (alijas vindrování) ponechán vyklíčit. Pak se usuší a dále zpracovává.

Jak šel čas v Březnici u Příbrami
První písemná zmínka je z roku 1506. Během své dramatické historie prošel pivovar rukama mnoha šlechtických rodů, z poloviny vyhořel, byl několikrát zkonfiskován. V současnosti má českého majitele, který se snaží zachovat tradiční výrobu poctivého piva a věří, že se mu postupně podaří obnovit historickou budovu pivovaru, která nemá mezi ostatními českými pivovary obdoby.

O tom, jak se to dělá teď, nám řekne ten nejpovolanější. František Pinkava​ je výrobním ředitelem a zároveň i sládkem. V pivovaru pracuje přes 30 let. Jeho umění a láska k řemeslu je znát na první pohled.

Jaká je vaše pivní filozofie?
Držíme se plzeňského typu piva, ale zkoušíme i relativně nové věci. Začali jsme třeba s pšeničným pivem. Vyzkoušeli jsem dokonce i radlery, ale vrátili jsme se ke klasice.

Jak jste se dostal k pivu vy osobně?
Já pocházím z Plzně a tam většinou byly jen dvě možnosti. Buď jít pracovat do škodovky, nebo se věnovat pivu. Rád jsem si vybral to druhé.

Jste docela velcí. Jak to zvládáte?
Byla i těžká období, ale doba nám nahrává. Pivní kultura u nás ožívá a lidé se zajímají o to, co pijí. Už se nikdo nediví, že má nefiltrované pivo kal. Naopak si to užívají a zajímají se. Je pravda, že je to u nás trochu jiné než s maličkými minipivovary, které mohou experimentovat v menším a neriskovat. Máme také svou lahvovnu, to není úplně typické pro minipivovar. Snažíme se za
daných podmínek držet u našich výrobků standartní kvalitu. Ocěmž vypovídají i mnohá ocenění z
degustačních soutěží, výstav a festivalů tuzemských i zahraničníc. V průměru to bývá tak 5 - 7
cen za rok.

Jak se vám teď daří?
Výborně. Zájem roste, 60 % produkce vyvážíme do zahraničí. Cílové lokace jsou Velká Británie, Irsko, Švédsko, Slovensko a nově také Čína, Izrael nově Maďarsko, Rumunsko i Itálie. Tam všude si ho chválí. Samozřejmě to neznamená, že zanedbáváme domácí trh. Naše značka je k dostání na 58 místech. V 10 velkoobchodech, pěti pivotékách, sedmnácti obchodech a 26 pohostinských zařízeních.

Co si z Heroldu dát, co doporučujete?
​Skvělé je naše světlé výčepní pivo Herold. Je to tradiční pivo, plné čisté chuti s jemným chmelovým aroma. Milovníci dobrého českého piva ocení dlouhé ležení. O něco silnější je světlý březnický ležák Herold, je to středně hořká dvanáctka, která má plnou chuť, řádnou chlebnatost a pořádný říz. Je určen náročným konzumentům, kteří se neleknou síly 5,2 %. Pokud máte chuť spíše na polotmavé, naše polotmavé speciální pivo Herold bude dobrou volbou. Má bohaté sladové aroma a chuť karamelu, je nejméně hořké, což je nejspíše důvod, proč si ho oblíbily ženy, i když obsahem alkoholu jde o velmi mužné pití - 5,8 %.

Máte i něco speciálního?
Světlý pšeničný nefiltrovaný ležák Herold není tak hořký, zato v něm ucítíte citronovo-banánové aroma s nádechem hřebíčku, které do piva nepřidáváme. Tyto esterově ovocné a fenolově
kořeněné tóny způsobuje typ použitých kvasinek svrchního kvašení. Neodfiltrované kvasinky mu dodávají hedvábnou barvu a plnou chuť. Jeden z našich speciálů necháváme ve sklepě odpočívat
i přes 70 dnů necháváme odpočívat náš speciál, jde o tmavé pivo, které je neobyčejně plné, je celkem hořké, ale v doznívání cítíte karamel. Čtyři druhy sladu, trojí chmelení a délka zrání jsou příčinou mnoha úspěchů, kterých toto pivo dosáhlo v domácích i zahraničních degustačních soutěžích. Myslíme také na ty, kteří nemohou pít. Pro ty je určen Střízlík, který je výrazný a chmelově hořký. Má dobrý říz a přinese vytoužené osvěžení.

Pivovary Lobkowicz chřadnou. Pod Číňany se propadly v Česku až na sedmé místo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Skupina sedmi regionálních výrobců piva společnost Pivovary Lobkowicz se propadá v žebříčku předních producentů zlatavého moku v Česku. Roky platilo, že je ve srovnání ročního výstavu na pátém místě za čtyřkou Budějovickým Budvarem. Od loňského roku je to už ale jinak.

Podle zjištění LN klesla za poslední dva roky výroba pivovarnické skupiny z necelých 900 tisíc na loňských 700 tisíc hektolitrů.

Naopak dva donedávna následující čeští výrobci piv – společnost LIF, které patří pivovary Svijany, Primátor Náchod a Rohozec, a skupina PMS s pivovary Zubr, Holba a Litovel – si polepšili. A odsunuli tak Lobkowicze, ovládaného od roku 2015 čínským koncernem CEFC, na sedmé místo.

LIF, ve které má z osmi akcionářů největší podíl liberecký podnikatel Miroslav Kučera, není holding a jeho pivovary fungují samostatně. Součet jejich produkce však loni činil 816 tisíc hektolitrů. Takže o víc než 100 tisíc převýšil sedmičku Pivovarů Lobkowicz.

Pivovary Holba, Zubr a Litovel, jež prostřednictvím skupiny PMS ovládá s pěti dalšími podílníky kroměřížský finančník Karel Kuropata, pak vyrobily loni bez mála 800 tisíc hektolitrů piva.

Sedm regionálních pivovarů skupiny Lobkowicz tak uvařilo a prodalo loni zhruba jen o 75 tisíc hektolitrů víc než samotný pivovar Svijany z majetku firmy LIF.

„Pokles produkce na málo přes 700 tisíc hektolitrů není příznivý v situaci, kdy celý trh stagnuje, nebo dokonce mírně roste,“ uvedl pro LN zdroj blízký Pivovarům Lobkowicz, který si nepřál zveřejnit jméno.

Skupina už druhým rokem, od příchodu čínského investora, objem prodeje nezveřejňuje. A její mluvčí Marek Pivka na dotazy a telefonáty LN nereagoval.

Žebříček největších producentů vede Plzeňský Prazdroj, který loňskou produkci v Česku také tají, ale podle odhadu LN převýšil její objem osm milionů hektolitrů. Za ním pak figurují Pivovary Staropramen (předloni 3,12 milionu hektolitrů), Heineken (loni dohromady i se cidery 2,3 milionu), Budvar s 1,6 milionu hektolitrů a pak výše zmíněné české pivovarnické společnosti.

Celková produkce piva u nás loni vzrostla meziročně o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů. Výrazně si polepšili velcí, například Prazdroj, i menší jako třeba humpolecký Bernard. Trh však roste hlavně díky úspěšnému exportu, zatímco na domácím poli, na něž jsou členové skupiny Pivovary Lobkowicz výrazně orientováni, prodej tolik nestoupá.

Nedůvěra k Číňanům?
Odborníky z branže jejich pokles v pořadí TOP českých pivovarů nepřekvapuje.

„Těžko říct, o kolik přesně spadli dolů, ale myslím, že v tom hraje roli změna vlastníka. Češi obecně nepřijímají Čínu jako pivovarnickou zemi,“ soudí například Tomáš Maier, který na České zemědělské univerzitě Praha přednáší ekonomiku pivovarnictví.

„Také na to má zřejmě vliv obrovská investice do pořízení linky na plechovková piva, kterou do letoška Pivovary Lobkowicz neměly, a také znatelný výpadek v marketingové komunikaci. Či spíše obecné reklamní neviditelnosti této společnosti v porovnání s ostatními pivovarskými výrobci,“ dodává Maier.

Pivovary Lobkowicz vznikly v roce 2005, tehdy ještě jako firma K Brewery, založená finančníky Martinem Burdou a Grzegorzem Hótou s cílem nakoupit a spojit menší regionální pivovary.

V roce 2014 se tahle úvěry zatížená firma rozhodla hledat finanční spásu vstupem na pražskou burzu, ale už rok poté Burda s Hótou překvapivě prodali svých 79,4 procenta akcií za 1,9 miliardy korun společnosti Lapasan, ovládané čínským koncernem CEFC.

Další rok poté Čínané, kteří u nás mají podíl i v aerolinkách Travel Service, vlastní fotbalovou Slavii nebo strojírny Žďas, stáhli Pivovary Lobkowicz z burzy, rozloučili se s generálním ředitelem a menšinovým akcionářem Zdeňkem Radilem a letos pak převzali i zbylý podíl investiční skupiny J&T.

Pivo na Oktoberfestu opět zdraží. Lidé budou moci platit mobilem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Nejlevnější litrový tuplák piva bude letos na tradičním mnichovském Oktoberfestu stát 10,60 eura (277 korun), ten nejdražší přijde na 10,95 eura (286 korun). Loni se za jeden máz platilo mezi 10,40 a 10,70 eura. Již 184. ročník začne v Mnichově v sobotu. Návštěvníci budou moci na festivalu při placení poprvé použít mobilní telefon.

I když se cena piva v posledních letech pravidelně zvyšuje, očekávají i letos pořadatelé Oktoberfestu spotřebu téměř sedmi miliónů litrů zlatavého moku.

Poprvé za něj budou návštěvníci moci zaplatit mobilním telefonem, což jim umožní nová aplikace. Další aplikace jim bude sloužit jako průvodce areálem Tereziánské louky a pomůže jim snáze najít volná místa v pivních stanech, kterých budou více než tři desítky.

Jen do 14 největších stanů se dohromady vejde kolem 120 tisíc hostů.

Přísná bezpečnostní opatření
Velkým tématem je i letos bezpečnost. Zvýšená bezpečnostní opatření na Oktoberfestu, který v roce 1980 zasáhl krvavý útok pravicového radikála, panovala už loni. Letos se i v důsledku prosincového teroristického útoku na vánoční trh v Berlíně, který si vyžádal 12 životů a desítky zraněných, ještě o něco zvýší.

Celý areál festivalu bude oplocen a lidé, které u vstupu čekají kontroly, si do něj nemohou vzít batoh ani velkou tašku. Na bezpečnost bude dohlížet na 600 policistů a téměř čtyři desítky kamer, které mají být na ještě lepší technické úrovni než loni. Přísnější pravidla letos platí i pro zásobovací vozy, které musí areál každý den opustit dříve, než do něj vstoupí první návštěvníci. Nad místem platí zákaz létání, který se týká i bezpilotních strojů.

Koho přísnější bezpečnostní opatření nebo rostoucí cena piva neodradí, může si chmelový nápoj tradičních mnichovských pivnic Augustiner, Paulaner, Spaten-Franziskaner, Löwenbräu, Hacker-Pschorr a Hofbräu vychutnávat do 3. října každý všední den od 10:00 do 22:30. O víkendech je možné s degustací začít ještě o hodinu dříve.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 23:575.823/5.823