Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Češi pijou stále víc piva z plechu. Zajímat to začalo i menší pivovary

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Prodej piva v plechovkách závratně roste. Výrobci horečně budují nové stáčecí linky, na jejichž stavbu či modernizaci padne letos v Česku hodně přes půl miliardy korun.

Tento obal zažívá v poslední době výrazný vzestup a prodávat pivo v plechu je už lákavé i pro menší pivovary.

Plzeňský Prazdroj 340 milionů, protivínský Platan ze skupiny Pivovarů Lobkowicz zhruba 130 milionů, sto milionů Svijany. To jsou nejvýznamnější známé letošní investice do stáčení plechovkového piva.

Další pivovary, jako třeba Budějovický Budvar nebo malé Vratislavice, plánují modernizaci či novou výstavbu těchto stáčíren v příštím roce, jiné, jako třeba Staropramen nebo Krušovice ze skupiny Heineken, modernizovaly své plechovkové provozy už předloni.

Zájem o piva v plechu závratně roste. Ještě v roce 2009 se v tomto obalu prodalo 1,2 procenta objemu celkové pivní spotřeby u nás, loni už šest procent a letošní podíl bude ještě vyšší.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) se v květnu zvýšil objem prodaného piva v plechovkách meziročně o 50 procent, a v červnu dokonce o 70 procent. Souvisí to nejen s oblibou plechovek díky jejich praktičnosti oproti rozbitným a těžším lahvím, ale i s exportem.

Plechovky místo lahví
„Nedivím se, že pivovary tolik investují do rozšíření tohoto druhu obalu. Pivo v plechovkách má budoucnost, ve světě se jedná o velmi rozšířený způsob prodeje a české pivovary kromě domácího zájmu potřebují zvyšovat kapacity linek i kvůli rostoucímu exportu. Jsou země, které vyžadují výhradně pivo v plechovkách,“ vysvětluje výkonná ředitelka ČSPS Martina Ferencová.

Výrazný nárůst prodeje piva v plechu ovšem neznamená, že by podobným tempem rostl celý trh. Ten naopak stagnuje nebo roste jen mírně – loni se pro představu zvýšila tuzemská spotřeba piva o 1,3 procenta na 16,4 milionu hektolitrů.

Plechovky tak podle Ferencové ubírají z prodeje především lahvovému pivu, jehož odbyt roky roste, ale loni stagnoval, a částečně také z prodeje sudového piva, který klesá už dlouhodobě.

Plechovky přitom konkurují i dalšímu obalu –PET lahvím, ve kterých se u nás prodal loni dvojnásobek toho co v plechu. Ale piva v plastu už přibývá pomalejším tempem.

Pivovary investují ve velkém
Prazdroj, který zprovoznil nákladem třetiny miliardy korun svou novou plechovkovou linku před měsícem, prodává prostřednictvím plechového obalu už čtrnáct procent své produkce. Nová linka umožní stáčet i do netradičních velikostí – od dvou deci do jednoho litru.

„Kapacita výroby plechovkového piva a dalších nápojů se díky nové investici zvýší téměř o tři čtvrtiny. Populární jsou plechovky zejména v létě, kdy si lidé kupují pivo v těchto obalech na cesty na dovolenou nebo na chaty a chalupy,“ uvedla mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Také v protivínském Platanu začali s investicí, která podle informací LN patří k největším v tomto předním podniku skupiny Pivovary Lobkowicz, už loni. Letos na jaře provoz plechovkové linky zahájili. Pivovar ani jeho majitelé, čínská investiční skupina CEFC, však o tom nijak neinformovali.

Ve Svijanech přitom tajnosti s chystanou investicí nedělají. Tento výrazně rostoucí výrobce, který v loňském roce dosáhl v produkci rekordu 625 tisíc hektolitrů, prodává piva v plechu už léta, ale dosud mu je plnil externí dodavatel. „Jedná se o investici zhruba sta milionů korun a s budováním objektu jsme začali v lednu. V říjnu chceme spustit zkušební provoz,“ informoval ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

Krušovice modernizovaly svou linku v roce 2015, zejména systém balení plechovek. Ve stejném roce investovaly Pivovary Staropramen do rozšíření kapacity své linky sto milionů korun.

Produkce piva v EU loni stoupla. Nejvíc se vařilo v Německu, Češi byli sedmí

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Výrobci piva v Evropské unii loni zvýšili svou produkci o 400 miliónů litrů na 39 miliard litrů. Na jednoho občana EU tak připadá 76 litrů piva. Nejvíc nápoje se vyrobí v Německu, Česko je s 1,87 miliardy litrů v produkci zlatavého moku na sedmém místě. Údaje k pátečnímu Mezinárodnímu dni piva zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat.

Druhým největším výrobcem piva byla v roce 2016 Británie, následovaná Polskem. V Německu se v roce 2016 vyrobilo 8,31 miliardy litrů, v Británii 5,15 miliardy a v Polsku 4,05 miliardy litrů piva. Před ČR se ještě dostalo Španělsko, Nizozemí a Belgie. Údaje z Irska a Slovinska nebyly k dispozici, napsala agentura APA.

Největším vývozcem piva z celé EU se s 1,9 miliardy litrů stalo Nizozemí. Následuje Německo, které vyvezlo 1,7 miliardy litrů, Belgie (1,5 miliardy litrů), Francie (0,7 miliardy litrů) a Británie (0,6 miliardy litrů). Z ČR se loni vyvezlo 0,44 miliardy litrů piva. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) jde o meziroční nárůst o 4,5 procenta.

Z dovážených piv dávají občané EU přednost mexickému (179,5 miliónu litrů) a srbskému (46,9 miliónu litrů) pivu před pivem ze Spojených států (36,5 miliónu litrů), Běloruska (20,6 miliónu litrů) a Číny (16,4 miliónu litrů).

Dovoz piva do ČR loni vzrostl o 4,6 procenta na 0,03 miliardy litrů. Import piva do České republiky tak zůstává na nejnižší úrovni v Evropě.

Infografiku týkající se piva vydal v pátek také Český statistický úřad. Z ČR se podle ní v roce 2016 vyvezlo pivo za 6,2 miliardy korun. Hlavní exportní trhy jsou Německo, Slovensko, Polsko, Švédsko a Rusko. Ve stejném roce se do Česka dovezlo pivo za 359 miliónů – a to hlavně z Polska, Německa, Nizozemska, Belgie a Mexika.

V roce 2015 se v Česku vypilo na hlavu 147 litrů piva a dlouhodobě se tak drží na prvním místě na světě. Ve statistice se odráží i spotřeba zahraničních turistů.

Na Slavnostech piva na Kamínce ochutnáte třicítku piv

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDobrýDen.cz

Horkýže Slíže, Škwor, Vypsaná fixa, Vašo Patejdl, The Paranoid a další kapely překvapí energií na dvaadvacátém ročníku Slavností piva na Kamínce, který organizátoři pojali zcela nově. Zdvojnásobili počet piv, která se na Slavnostech budou čepovat do vratných kelímků. Velkou novinkou je pivo z tanku a zóna pivních speciálů pro fajnšmekry. Vylepší se služby kempů a na účastníky čeká pivní olympiáda a další pivní soutěže. Tradiční zůstane krásné prostředí Kamínky, pestrý výběr muziky a kvalitních piv.

V příjemném rekreačním areálu Kamínka nedaleko Roštína se představí dvacítka pivovarů, od velikánů přes regionální až po minipivovary, které budou čepovat více než třicet značek piv a speciálů. Nabitý program odstartuje v pátek 11. srpna ve 14.00 a v sobotu 12. srpna od 12.00. Na pódiu se během těchto dvou dní představí celkem šestnáct kapel. Fanoušci si vyslechnou legendy rocku, punk rocku, post i hard rocku, ale i vzpomínkové rockové pecky, bigbít a banjo band. „Kemp A v srdci areálu lze výhodně zarezervovat předem při koupi dvoudenní on-line vstupenky. Kemp L na louce jen kousek od areálu bude nově vybaven toaletami, osvětlením, recepcí s vodou a ostrahou kempu, a to vše pro návštěvníky bezplatně,“ upozorňují pořadatelé. Nejvýhodněji můžete zakoupit vstupenky do 6. srpna!

Pivaři, pozor, není Jarošov jako Jarošov. Novinka od Heinekenu konkuruje

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Vojtěch TrubačíkJarošovský

Jaký je rozdíl mezi jarošovským pivem a pivem Jarošov? Záludnost otázky nemusí být fanouškům malého pivovaru, který před rokem navázal na dlouholetou tradici vaření piva v Jarošově, na první pohled patrná.

Na skladech některých velkoobchodů by se však měl mít zákazník na pozoru, pokud by chtěl ochutnat pivo z Jarošova. Mohl by totiž sáhnout po kegu Jarošov 11 světlý ležák, který zhruba před měsícem uvedla na moravský trh jako novinku společnost Heineken. Ten se ovšem nevyrábí na předměstí Uherského Hradiště, ale v pivovarech holandské společnosti po celé České republice.

„Samozřejmě mi to nepřijde úplně fér a vypadá to, jako kdyby chtěl velký výrobce parazitovat na úspěchu, který si za tu krátkou dobu u nás vydobyl malý pivovar. Od chvíle, kdy jsem se novinku dozvěděl, dávám si už větší pozor na to, co kupuji, když se čepuje pivo od nás,“ kroutil hlavou Petr Fibichr z Jarošova.

Podle marketingového vedoucího Jarošovského pivovaru Čestmíra Bendy má Heineken na výrobu piva pod označením Jarošov plné právo, neboť historicky patří tato značka právě holandské společnosti.

„Běžný konzument by však měl na první pohled rozeznat rozdíly mezi naší jedenáctkou a tou jejich. Vzhledem k tomu, že pivo nepasterizujeme ani nefiltrujeme, má tmavší a jantarovou barvu. Náš Jura je také méně prokvašen, a tudíž má 4,5 procenta alkoholu, zatímco pivo od Heinekenu má 4,7 procenta,“ vysvětlil Čestmír Benda.

To, že se jedná o novinku ve skladech, shodně potvrdily velkoobchody ČAS z Hodonína i JAS mající pobočku v Přerově. Oba naskladnily Jarošov 11 od Heinekenu na konci letošního června.

Odpovědi na otázku, zda z jejich strany nejde tak trochu o zneužití úspěchu malého Jarošovského pivovaru, se nadnárodní koncern vyhnul. „Jedná se o značku s dlouhodobou tradicí, na kterou našim výrobkem navazujeme. Jarošov 11 je k dostání převážně na Moravě a je určen hlavně pro hospody a restaurace. Rozšíření nabídky a další prodej se budou odvíjet podle zájmu našich zákazníků,“ informovala mluvčí společnosti Heineken Česká republika Jana Pikardová.

Shodou okolností připadá na dnešek Mezinárodní den piva. Český statistický úřad při té příležitosti připravil infografiku s několika zajímavými údaji o tomto národním nápoji.

Srpnové soboty jsou v Kutné Hoře vyhrazeny prohlídkám pivovaru

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeMěšťan. Kutná Hora

Ne každý měl možnost prohlédnout si znovu otevřený pivovar v Lorci během Slavností piva Kutná Hora. Proto jsou každou sobotu v srpnu (a první v září) vždy od 14 hodin naplánované exkurze, které zájemcům umožní nahlédnout do míst, kde se již půl roku vaří pivo Kutná Hora.

Zájemci o prohlídky tak postupně navštíví varnu pivovaru, kde se dozví něco k historii vaření piva v Kutné Hoře, podívají se také do spilky, ležáckých sklepů nebo na lahvovnu. Pro starší 18 let je pak připravena degustace tankového piva. Průvodkyní bude paní Růžena Jiránková, emeritní sládková pivovaru, tudíž se návštěvníci mohou těšit na podrobný výklad k technologii vaření piva.

Prohlídky Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře jsou naplánované na sobotu 5., 12., 19. a 26. srpna a také 2. září. Začínají vždy ve 14 hodin odpoledne a je možné je objednat přes web pivovaru na adrese www.pivokutnahora.cz/prohlidky.

Cena pro dospělého včetně degustace je 95 korun, mladší 18 let platí 70 Kč (bez degustace). Děti do 6 let jdou zdarma. Prohlídka se koná od pěti osob, maximum na skupinu je pak 20 lidí.

Pivní déjà vu: Pivovar Zvíkov se vrací na Fundlift

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Roklen24.czAutor:Jaroslav PrůchaZvíkov

Investoři mají šanci se znovu podílet na zajímavé investiční příležitosti, která kromě atraktivního úroku nabízí i plnění v pivu. Pivovar Zvíkov po úspěšné loňské emisi dluhopisů na investiční crowdfundingové platformě Fundlift nově nabízí čtyřletý dluhopis s úrokovou sazbou 6 % p.a. plus jedno procento ročně v pivu. Celkově chce společnost získat 1,5 milionu korun na zvýšení luxusu svých hotelových kapacit.

Pivovar Zvíkov je tradiční venkovský zájezdní hostinec, pivovar a wellness hotel, který láká zákazníky nejen na své výjimečné pivo, ale také na oddych, wellness, přírodu, sport, tradiční českou kuchyni a nezapomenutelné zážitky. Již od roku 1993 patří tento rodinný podnik mezi vyhlášené malé pivovary s jedinečnou lokalitou, je jediným hostincem a restaurací s možností ubytování přímo na přístupové cestě ke středověkému hradu Zvíkov.

V době rostoucí pivní turistiky a zájmu o dovolenou v České republice je cílem společnosti nejen nabízet četný výběr kvalitních piv a jídel, ale také atraktivní hotelové zařízení s nabídkou dalších žádaných služeb a komfortu srovnatelného s jakoukoliv jinou destinací na dovolenou. Loni se díky investorům z platformy Fundlift podařilo dokončit wellness areál s bazénem, vířivkou a saunou a také kompletně zmodernizovat kuchyň.

„Pivovar Zvíkov je úspěšným emitentem, který se k nám po roce vrací znovu pro další kolo financování. Máme ze spolupráce velikou radost a těší nás pozorovat reálné výsledky první investice, která má podle vedení pivovaru zásadní vliv na reakci hostů a jejich opakované návštěvy,“ říká CEO Fundliftu Radek Musil.

„První kampaň nám kromě finančních prostředků přinesla obrovskou popularitu. Emise zasáhla nad očekávání široké publikum a poptávka po minibondech tak zdaleka převýšila jejich nabídku. Lidé za námi dokonce chodili přímo do pivovaru s žádostí o dluhopisy. Proto jsme neváhali, a při potřebě dalšího financování se rovnou obrátili na Fundlift,“ doplňuje Josef Valenta, spolumajitel Pivovaru Zvíkov.

Minipivovary a výroba řemeslného piva zaznamenává na všech trzích včetně České republiky bezprecedentní růst. Základem úspěchu je kromě široké nabídky kvalitních piv také spojení piva s místními atrakcemi a vytváření komplexních balíčků služeb pro zákazníky. Tento trend má vliv na rozvoj nového typu cestovního ruchu, jímž se stává pivní lázeňství, jedinečné propojení lázeňské a pivovarské tradice. Pivovar Zvíkov dlouhodobě reaguje na nejnovější trendy a vývoj na trhu, díky čemuž dnes patří mezi nejoblíbenější a nejoceňovanější malé pivovary u nás. Společnost využije prostředky získané z emise na Fundliftu na modernizaci pokojů, aby ještě zvýšila dosavadní komfort a luxus nabízených služeb.

Unikátní pivovar znovu vaří pivo. Díky nadšení a odhodlání nových majitelů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Reflex.czLobeč

Horký víkend si žádá pivo, dobrodružství a intenzivní zážitek. Zkuste to v parostrojním pivovaru, železobetonovém gigantickém bunkru nebo s neandrtálci. Nebo máte radši Kelty?

Na dobré pivo do znovuvzkříšeného pivovaru
Nadšení a poctivost nových majitelů vrátila před pár lety k životu pivovar v Lobči u Mšena. Pivovar připomínaný poprvé už v roce 1586 má renesanční jádro a v devatenáctém století byl přestavěn na parostrojní provoz. Následovala léta rozkvětu, kdy byl pivovar proslulý hlavně tmavými pivy. Za druhé světové války byla bohužel výroba zastavena a v roce 1984 byl pivovar znárodněn. Od té doby sloužily budovy státnímu statku. Dílo zkázy dokonali vlastníci pivovaru po roce 1989. Opuštěný areál byl devastován a rozebírán na stavební materiál.

V roce 2007 ale svitla nová naděje v podobě nových majitelů, architektů Jany a Pavla Prouzových. Ti začali budovy opravovat – s maximálním respektem k duchu stavby a každému detailu. Pečlivě se věnovali – a věnují – studiu archivních materiálů, snaží se zachovat původní materiály a stavební prvky. Pivovar má tak stejnou podobu jako v devatenáctém století, kdy odstartovala jeho zlatá éra. Jejich práce byla oceněna prohlášením pivovaru za kulturní památku Ministerstvem kultury a stavba se navíc stala součástí Evropských stezek průmyslového dědictví. V roce 2015 slavnostně obnovili i tradici vaření piva.

Chcete-li ochutnat skvělé lobečské pivo v malebné krajině Kokořínska, navštivte výčep v areálu pivovaru. Při vaření piva zde využívají kokořínskou vodu pramenící v chráněné krajinné oblasti, slad z lobečských polí a žatecký chmel. Ve výčepu ochutnáte tradiční světlý ležák, ale i tmavá piva a speciály.

A nenechte si ujít prohlídku pivovaru, koná se v sobotu a v neděli v poledne a v půl druhé.

Český pivní klenot vlastní Japonci: Zisk pivovaru stoupl o třetinu na 14 miliard

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Blesk.czPrazdroj

Koupili Plzeňský Prazdroj a prosperují. Japonskému pivovaru Asahi Group Holdings, vzrostl v pololetí provozní zisk o 34 procent na 70,7 miliardy jenů. Tedy v přepočtu na 14,1 miliardy korun. Japonci přitom investovali i do dalších pivovarů. Centrálu pro Evropu si však zřídili v Praze, zastřešuje 11 pivovarů z pěti zemí. Prazdroj je pro Japonce z hlediska postavení an trhu nejúspěšnější značkou.

Společnost současně v dnešním prohlášení zlepšila výhled zisku na celý letošní rok díky koupi pivních značek ve střední a východní Evropě od pivovaru Anheuser-Busch InBev.

Asahi nyní očekává za celý letošní rok zvýšení provozního zisku o 22,2 procenta na 167,3 miliardy JPY. Doposud prognóza firmy počítala se ziskem 146 miliard JPY.

Dividenda za letošní rok by pak mohla být o devět jenů vyšší, činit by měla 69 JPY na akcii, napsala agentura Reuters. Japonská skupina Asahi převzala Plzeňský Prazdroj letos na konci března.

Největšího výrobce piva v ČR koupila s dalšími čtyřmi evropskými pivovary za skoro 200 miliard korun. Převzetí bylo největší akvizicí japonského výrobce piva v zahraničí. Kromě piva společnost vyrábí i další alkoholických a nealkoholických nápoje a některé druhy potravin.

Právě v Praze v budově Myslbek na Příkopě přitom v červenci začala fungovat evropská centrála japonské pivovarské skupiny Asahi Breweries Europe Limited (ABEL).

Spadá pod ní 11 pivovarů z pěti evropských zemí a korejská distribuční a exportní jednotka, uvedla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. „Centrála ma nyní přes 50 lidí, kapacita kanceláře 70 lidí by se měla naplnit do podzimu, v současné chvíli probíhají výběrová řízení,“ podotkla Němečková.

Centrálu v Tokiu navštívil i Sobotka
Pod pražské vedení spadají pivovary v Maďarsku, Polsku, Slovensku, Rumunsku a v České republice.

„Z pohledu postavení na trhu je Prazdroj nejúspěšnější společností ABEL. Co se týká velikosti a objemu prodeje největší společností je Kompania Piwowarska v Polsku s 2800 zaměstnanci,“ dodala Němečková.

Evropská organizace těchto firem je podřízená centrále v Tokiu, kterou anvštívil nedávno Bohuslav Sobotka (ČSSD). Český premiér byl v Japonsku po dlouhých 12 letech.

Spotřeba piva v restauracích klesá, konzumenti mění své zvyklosti

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Naše vodaAutor:Nina Havlová

Na základě klesajících prodejů piva v hospodách se může zdát, že to s českým štamgaststvím jde z kopce. Z výzkumu ppm factum pro pivovar Gambrinus ale vyplývá, že věrní čeští pivaři nejspíš jen mění své zvyklosti.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) za rok 2016 klesl objem prodejů piva v hospodách. Spotřeba piva v restauracích versus prodané pivo v obchodech se vloni dostala na poměr 39 : 61 přitom před deseti lety to byl poměr 49 : 51. „Štamgasti, jak je máme zažité v představách, tedy ti každodenní návštěvníci jedné hospody, spíše ubývají. Dnešní pivaři volí nejen větší rozmanitost, co do počtu hospod, které navštěvují, ale jsou také náročnější na kvalitu čepovaného piva,“ osvětluje nový trend dlouholetý hospodský z pražské Dejvické Sokolovny, Michal Zvěřina.

Pivaře lze rozdělit na ty, kteří se nebojí neustále objevovat něco jiného a nedokáží tak jednoznačně určit, kterou hospodu mají nejraději. Prostě, když mají chuť na pivo, zapadnou do nějaké nejbližší a neřeší to. Hlavně, když si tam pochutnají na pivu. Pak jsou ale srdcaři, kteří na „tu svoji“ nedají dopustit. Zmiňovaný průzkum provedený mezi konzumenty alkoholických nápojů přitom ukazuje, že každý čtvrtý konzument piva má jednu nebo dvě oblíbené hospody, kam chodí (muži i ženy vyrovnaně). Celkem 36 % pak má oblíbených hospod několik, které střídá dle nálady (39 % mužů a 30 % žen).

Ze stejného průzkumu též vyplývá, že přes 26 % pivařů navštěvuje hospodu jednou týdně a 11 % uvedlo, že posedět do restaurace zajdou dvakrát či třikrát v týdnu. Navíc řádově jeden ze třiceti spotřebitelů pak do hospody i v současnosti zavítá čtyřikrát nebo i vícekrát za týden. „Zajímavé je, že se zvyšující se úrovní a kvalitou čepovaného piva i dalšího servisu nám přibývají i noví stálí hosté, zcela odlišní od těch štamgastů, kteří k nám chodili třeba před deseti lety. Nejčastěji jsou to právníci nebo podnikatelé, kteří v hospodě u piva vedou například obchodní jednání,“ uzavírá Michal Zvěřina.

Štamgasti ale nechodí do „té své oblíbené“ jen na pokec s kamarády, známými a obchodními partnery, ale i proto, že tam mají skvělé pivo. A pokud se tu čepují ležáky, a navíc z tanků, má taková hospoda výhodu, protože zejména tankové pivo a ležáky pivaři vyhledávají čím dál častěji. „Toto jsou nyní dva veliké taháky, které s jistotou naše hospody pravidelně plní,“ potvrzuje Pavel Zítek, sládek z pivovaru Gambrinus, který zaváží na tři sta tankových hospod napříč republikou. Statistiky ČSPS za uplynulé roky vykazují stabilní růst prodeje ležáků a prodaného tankového piva.

Z průzkumu pro pivovar Gambrinus vyplývá i to, že dnešní pivaři věnují zvýšenou pozornost nejen tomu, jaké pivo pijí, ale zaměřují se i na to, zda je pivo dobře načepované a vychlazené. Z dat vychází, že více než dvě třetiny pijáků piva je s tím, jak v jejich hospodě čepují pivo spokojena. „Štamgasti jsou pro kvalitu piva v hospodě velmi důležití. Poznají jakýkoli výkyv v chuti piva, protože ho ochutnávají na stejném místě a mají tak srovnání. Sedávají většinou blízko výčepu a jsou dobrou kontrolou výčepních. Mnozí už se s výčepním dobře znají a nedělá jim problém mu kamarádsky vysvětlit, pokud pivo není podle jejich gusta. Bývají nároční. Zajímá je nejen teplota piva, jeho pěna nebo říz, ale i to, zda je pivo čerstvé a kdy byl sud nebo tank naražen. Proto doufám, že zatím snad štamgasty jako ohrožený druh označit nemůžeme. My se o jejich zachování rozhodně snažíme. Pro štamgasty našich hospod připravujeme pravidelná setkání se sládky, kde jim vysvětlujeme, co je v péči o pivo důležité, jak se správně čepuje a mnoho dalšího. Nově teď také přicházíme s pivním rituálem, který by štamgasty mohl zaujmout. V některých našich tankových hospodách se rozezní gong vždy, když hospoda narazí nový tank,“ říká sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Výčepní za měsíc narazí až 150 sudů a umyje 12 tun skla

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Řemeslo výčepního je tradiční české povolání. Výčepní nejsou jen ti, kdo čepují a nosí hostům pivo, ale jsou to tváře podniku – osobnosti, které musejí precizně ovládat pivní teorii i praxi a díky skvělému servisu a příjemnému vystupování se k nim zákazníci rádi vracejí. Co všechno musejí zvládnout za jediný den? Možná vás to překvapí, ale 10 kilometrů v nohách, 500 načepovaných piv, bezpočetně přání „na zdraví“ a veselé konverzace se štamgasty jsou pro ně denní rutinou.

Výčepní v sobě skrývá hned několik povolání zároveň. Musí být tak trochu sportovcem, psychologem, technologem, někdy také účetním, k práci se mu hodí skvělá paměť a hlavně šikovnost. Jak se říká, sládek pivo vaří, ale hospodský, ten jej dělá a je posledním článkem, který musí pivní proces dovést k úspěšnému konci.

„Vše začíná už u dobře umytého skla. Veřejným tajemstvím je, že správný výčepní má pořád mokré ruce,“ říká starší obchodní sládek plzeňského pivovaru Václav Berka a potvrzuje to i prozatím kralující nejlepší výčepní v Česku Michal Prokeš, pro kterého není problémem za směnu umýt přes 500 kusů sklenic. Ten doplňuje: „Umývání skla určitě nepatří mezi oblíbené činnosti výčepních, možná to je důvod, proč to někteří flákají a škodí si tím, nebo možná jen neví, že dobře umytá a vychlazená sklenice je základ každého skvěle načepovaného piva.“

Ovšem správně nastavený a minimálně jednou denně vyčištěný výčep je neméně důležitý. Výčepní musí znát technologii výčepu a hlavně ji musí bravurně ovládat. Čtyři základní styly čepování – hladinka, šnyt, čochtan a mlíko pro něj nemohou být problémem ani poslepu. Ve větších restauracích tak výčepní zvládne za den načepovat třeba i přes 500 piv, většinou stylem na hladinku, která je mezi štamgasty nejoblíbenější. Hned druhým nejoblíbenějším stylem je šnyt, který se čepuje tak z 15 %.

Být výčepním znamená být neustále na nohou a při servírování piva toho některé dny nachodí hostinští opravdu dost. „Je pravda, že někdy jsme skoro vytrvalostní běžci. Sám jsem to jednou měřil a během dne jsem jen za dopoledne na place nachodil přes 7 km a odpoledne při čepování další 3 km, a když je fofr, je to ještě více. To v podstatě znamená, že jednou za měsíc dojdu z Ostravy do Prahy pěšky,“ říká Michal Prokeš, držitel titulu Pilsner Urquell Master Bartender 2016, a dodává: „Naše práce je hodně i o komunikaci se zákazníkem, a to není jen o tom, že řeknu denně nespočetněkrát na zdraví. Dopoledne během obědů obsloužím třeba i 150 hostů, v druhé půlce dne jsem hlavně za výčepem, takže to osobně obsloužím hostů méně, zhruba kolem 50. Ovšem po celý den se snažím na zákazníky přenášet dobrou náladu, bavíme se často nejen o pivu a navíc všechny své štamgasty si pamatuji a znám je osobně, jsou taková má druhá rodina.“

Důležitost výčepních s rostoucími požadavky hostů stoupá. Výčepní nejsou jen ti, kdo čepují a nosí hostovi pivo, ale jsou to v podstatě tváře podniku – osobnosti, které dokážou skvělým servisem hosty nalákat, aby se znovu vrátili. „Kvalita výčepních se rok od roku zlepšuje a české hospody tak rostou a nabízejí zákazníkům kompletní pivní zážitek. Snažíme se vzdělávat výčepní různými školeními a motivujeme je soutěžemi, jednou takovou je například Pilsner Urquell Master Bartender. Tam mohou načerpat nové zkušenosti a srovnat své síly s ostatními. Snažíme se tak vyzdvihnout ty nejlepší u nás a ukázat, že být výčepním je krásná a úctyhodná práce,“ dodává sládek Berka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613