Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Lahve Pilsner Urquell pro Centrum Paraple vynesla 1 683 145 korun

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Letošní šestý ročník charitativní aukce designových lahví Pilsner Urquell pro Centrum Paraple vynesl lidem, kteří se následkem nemoci či zranění ocitli na vozíku, celkem 1 683 145 korun. Nejdražší originální kousek podle návrhu uměleckého ředitele sklárny Moser Lukáše Jabůrka byl tento rok vydražen za 250 000 korun.

Dražba uměleckých pivních lahví je tradičním předvánočním projektem značky Pilsner Urquell na pomoc Centru Paraple. Letošní, v pořadí již šestá aukce, proběhla 13. prosince. V aukci se vydražilo celkem deset lahví z originální edice k 175. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku. Každá z vydražených lahví má zcela unikátní design, který symbolizuje jednotlivý milník v bohaté historii piva Pilsner Urquell. Lahev získalo deset dražitelů, kteří nabídli nejvyšší cenu. Hodnota nejdražší lahve se tak vyšplhala na rekordních 250 tisíc korun.

Celý výtěžek aukce jako již tradičně putuje na konto Centra Paraple, které pomáhá lidem s poškozením míchy. „Mám velkou radost, že dobrý nápad Plzeňského Prazdroje se už 6 let setkává s takovým úspěchem. Dražba krásných pivních lahví Pilsner Urquell letos Parapleti přinesla peníze na sportovní pomůcky a na mzdy asistentů, kteří jsou po ruce, když našim klientům chybí vlastní síly. Výsledek – 1 683 145 korun je pro nás skvělá zpráva, děkujeme!,” říká Zdeněk Svěrák, zakladatel Centra Paraple.

Autorem letošní kolekce lahví je umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek. Spojení s Moserem přitom není náhodné – přední česká sklárna slaví v tomto roce také výročí, na trhu působí už 160 let. Taje rukodělného zpracování skla si tu mistři skláři předávají po generace. Speciální edice pivních lahví tak spojuje nejen významné tuzemské značky, ale symbolizuje také jejich hodnoty: úctu k tradici, perfektnímu řemeslu a vysoké kvalitě, díky nimž se české pivo i sklo staly proslulými po celém světě. „Za výrobou aukčních lahví jsou desítky hodin ruční práce, ať už u pece se sklovinou při teplotě 1150 °C, u vydlabávání dřevěných forem nebo ručního broušení dekoru symbolizujícího sladovnický ječmen,“ popisuje Lukáš Jabůrek. Jedna z vydražených aukčních lahví je k vidění v pražském showroomu sklárny Moser v ulici Na Příkopě.

Cílem projektu je vydražit lahve, a poskytnout tak finanční prostředky pro Centrum Paraple, které pomáhá lidem na vozíku s poškozením míchy následkem úrazu nebo onemocnění. Pilsner Urquell přitom sází nejen na předávání těch nejlepších zkušeností, dovedností i tradic, které dávají vzniknout unikátním a kvalitním produktům, které nás reprezentují doma i v zahraničí, ale i na tu nejlepší tradici pomáhat a být solidární k těm, kteří to potřebují. „Tradici pomáhat potřebným v předvánoční době začali v našem pivovaru už jeho zakladatelé, plzeňští právováreční měšťané. Tento zvyk zůstal v pivovaru zachován a my na něj takto opět navazujeme. Všem účastníkům dobročinné dražby bychom chtěli srdečně poděkovat. Velice nás těší, že můžeme tímto způsobem již pošesté pomoci lidem, kteří se dostali do těžké životní situace,“ uvedl Grant McKenzie, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Výtěžek aukce designových pivních využije Centrum Paraple na nákup terapeutických a sportovních pomůcek, jako je nový motomed, speciální kolo pro vozíčkáře handbike, lyže monoski nebo vozík na tanec. Část získaných finančních prostředků použije na mzdy osobních asistentů, kteří pomáhají klientům Paraplete v průběhu jejich sociálně rehabilitačního pobytu při všech běžných denních činnostech – s hygienou, oblékáním, přesuny a doprovázejí je při všech aktivitách. V Centru Paraple se střídají v nepřetržité 24 hodinové službě.

Noví majitelé lahví budou na začátku příštího roku pozváni do pivovaru, kde jim budou jejich lahve slavnostně předány. Zde si také pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky budou moci do nich sami načepovat pivo a vychutnat si plzeňský ležák v té nejlepší kvalitě.

Plzeňský Prazdroj zvýšil zisk o třetinu na 4,8 miliardy

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj dosáhl za poslední fiskální rok obratu téměř 16 miliard korun, což představuje nárůst o osm procent. Zisk před zdaněním společnost zvýšila o 1,1 miliardy na 4,8 miliardy korun. Společnost se dlouhodobě řadí mezi patnáct největších daňových plátců v zemi, uvedl Prazdroj ve čtvrtek v tiskové zprávě.

Společnost zveřejnila výsledky za fiskální rok, který začíná prvního dubna a končí 31. března. Během něj zvýšila objem prodejů na tuzemském trhu, stejně jako v zahraničí.

„Za posílením objemu loňských prodejů, kdy celková výroba piva Plzeňského Prazdroje stoupla meziročně o 5,7 procenta, stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, hlavně Pilsner Urquell,” uvedl šéf Prazdroje Grant Liversage.

Podle něj navíc stoupl zájem o jedenáctku značky Velkopopovický Kozel a dvanáctku značky Radegast. „Na oblibě získává také Gambrinus Plná 12. Prodeje společnosti šly v loňském roce nahoru také díky rostoucí popularitě nealkoholického Birellu,“ doplnil.
Pivovar zahájil investici za 283 miliónů

Pivovar v Česku zaměstnává dvě tisícovky lidí a dalších 20 tisíc míst podle vlastních slov vytváří nepřímo u svých dodavatelů a partnerů.

„V roce 2017 Plzeňský Prazdroj zahájil realizaci investice do rozšíření výroby ležáku Pilsner Urquell. Kapacita varny se zvýší na 3,5 miliónu hektolitrů za rok, což je zhruba navýšení o třetinu,” konstatoval Liversage.

„Celkem by se měla investice do rozšíření kapacity výroby Pilsner Urquell pohybovat kolem jedenácti miliónů eur (zhruba 283 miliónů korun – pozn. red),” uzavřel šéf Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj letos 31. března převzala japonská skupina Asahi.

Plzeňský Prazdroj výrazně navýšil zisk

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj zvýšil od loňského dubna do konce letošního března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal v loňském roce v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc.

"Na přímých i nepřímých daních jsme zaplatili pět miliard korun, což je o 0,2 miliardy korun více než v předchozím fiskálním roce," uvedla mluvčí podniku Jitka Němečková. Plzeňský prazdroj se dlouhodobě řadí mezi 15 největších daňových plátců v zemi. Plzeňský Prazdroj letos 31. března převzala japonská skupina Asahi. Za posílením objemu loňských prodejů, kdy celková výroba piva Plzeňského Prazdroje stoupla meziročně o 5,7 procenta, stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, hlavně o Pilsner Urquell," uvedl generální ředitel Prazdroje Grant Liversage. Podle něj výrazně vzrostl zájem také o Velkopopovického Kozla 11, Radegast Ryze hořká 12 a na oblibě získává také Gambrinus Plná 12. Prodeje společnosti šly v loňském roce nahoru také díky rostoucí popularitě nealkoholického birellu, a to zejména jeho ochucených variant, dodal.

V pivovarech Plzeňského Prazdroje pracuje 2000 lidí. "Přes dalších 20 000 pracovních míst vytváříme nepřímo u našich dodavatelů a obchodních partnerů," uvedl Liversage. Plzeňský Prazdroj letos zahájil investici do rozšíření výroby ležáku Pilsner Urquell. Roční kapacita varny Pilsner Urquell se zvýší zhruba o třetinu na 3,5 milionu hektolitrů. "Aktuálně probíhají práce jak na rozšíření varny, tak na dostavbě potřebných cylindrokónických tanků. Do provozu by měly být nové části uvedeny v dubnu 2018," uvedla mluvčí. Celkem by se měla investice do rozšíření kapacity výroby Pilsner Urquell pohybovat kolem 11 milionů eur (přes 280 milionů korun). Hlavní cílem rozšíření kapacity varny je využití potenciálu piva Pilsner Urquell pro export zejména na asijské trhy, dodala. Vývoz Pilsner Urquell vzrostl loni meziročně o deset procent na 970 000 hektolitrů.

Dobré pivo v krásných budovách. 12 pivovarů, které mají správný říz

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:MF DNES , Marcela Titzlová

V České republice je dnes téměř 400 pivovarů různé velikosti a významu. Hlavním cílem pro ně zůstává vařit dobré pivo, ale některé se mohou pochlubit i architektonicky pozoruhodnými budovami. Naštěstí lze téměř všechny navštívit.

Některé pivovary si dosud udržely alespoň částečně původní podobu z doby svého vzniku, tzv. zlaté doby pivovarnictví v druhé polovině 19. století, a ani pozdější citlivě provedené úpravy jim neuškodily.

Jiné před zánikem naopak zachránila až ruka současného osvíceného architekta. Další pivovary jsou vystavěny zcela nově, na zelené louce, a poměrně častým jevem jsou restaurační pivovary a minipivovary (loni bylo otevřeno 55 minipivovarů, letos zatím 38) zasazené do prostředí původních budov již nefunkčních historických pivovarů.

Některé vyrůstají na tradičních místech, jiné tam, kde bychom je nečekali. Vybrat jen desítku z nich není snadný úkol - zvolili jsme takové, které mají nějaký výjimečný rys a reprezentují pestrost jejich stavebního a designérského pojetí.

Pivovar Velké Popovice - Jako zámek
Baron František Ringhoffer byl výjimečnou podnikatelskou osobností evropského formátu (právě on na Smíchově vybudoval největší továrnu na železniční vagony v Rakousku) a tomu odpovídala i velkorysost jeho projektu nového pivovaru se sladovnou ve Velkých Popovicích.

Projekt se zrodil roku 1871 poté, co byly na tamním Ringhofferově panství objeveny vydatné prameny výjimečně kvalitní vody. Původní novogotický areál projektoval asistent profesora Ženíška na pražské akademii, známý český architekt Josef Stibral, který se podílel i na malířské výzdobě Ringhofferových luxusních salonních vozů.

Stavba trvala pouhé tři roky, ale její iniciátor se jí přesto nedožil, po krátké nemoci na jaře 1873 nečekaně zemřel. Pivovar byl nedávno zrekonstruován nejen po technologické stránce, obnoveny byly i původní fasády. Každodenní prohlídky pivovaru vedou z moderního návštěvnického centra do současných i historických provozů pivovaru.

Zajímavost: Velkopopovický pivovar je jediným podnikem rodiny Ringhofferových, který na svém místě funguje až do dnešní doby. Ostatní byly nahrazeny nákupními centry, moderními prosklenými budovami či silničními mosty.

Akciový pivovar Dalešice - Zachycená představa
Poměrně malý, ale velmi malebný areál jihomoravského pivovaru proslavil až film. Z více než 150 dalších možných objektů si ho vybral režisér Jiří Menzel pro natáčení filmu Postřižiny podle knihy Bohumila Hrabala.

Tehdy v květnu roku 1980 byl pivovar už tři roky nefunkční, což filmaři vítali. Ovšem po jejich odchodu nezadržitelně chátral dále, dokud jej o dvacet let později nepotkalo štěstí v podobě nových majitelů, vlastníků Stavebně-restaurátorské huti Archatt Brno, zabývající se péčí o památky.

K obnově takových skvostů na jejich seznamu, jako je vila Tugendhat v Brně, Národní divadlo v Praze nebo zámek v Kroměříži, tedy přibyl i dalešický pivovar.

Nejenže se podařilo zachránit nejstarší historické části kleneb a masivních kamenných zdí z doby baroka, ale také uchovat nostalgickou atmosféru pivovarské zahrady, do tří různých objektů pivovaru vestavět moderní hotelové pokoje, najít dostatečně rozsáhlý prostor na umístění nové pivovarské technologie a začít zde vařit pivo, které v současnosti patří k nejlepším na Moravě.

Zajímavost: Součástí pivovaru je Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, jehož prohlídka zahrnuje vedle pozoruhodné kotelny a strojovny i onu památnou varnu ze slavné filmové koupací scény paní správcové v podání Magdy Vášáryové.

Pivovar a restaurace U Fleků, Praha - Kudy tekly dějiny
Pivovar U Fleků je jediným pivovarem v zemi, a patrně i ve střední Evropě, kde se pivo vaří bez přestávky déle než 500 let. Je neobyčejně členitý, protože se rozkládá na místě jednoho gotického a dvou renesančních domů, jejichž zbytky byly objeveny pod terénem.

První záznam o pivu zde uvařeném pochází z roku 1499, kdy už tehdy starobylý právovárečný dům U dvou strak zakoupil Vít Skřemenec. Dnes lze posedět v některém z osmi sálů, z nichž nejproslulejší je Akademie, kde se scházeli velikáni naší minulosti, ale zajímavá je i Václavka s barevnými vitrážemi nebo romanticky upravený Rytířský sál.

Pýchou zdejší historické pivovarské expozice je stříškový kouřový hvozd, zvaný valach, pivovarští fajnšmekři oceňují i další zdejší unikát, jediný stále používaný štok na chlazení mladiny v České republice v podobě mělké měděné vany.

Zajímavost: Z doby třicetileté války zbyly v omítce zazděné dvě dělostřelecké koule, jimiž Švédové ostřelovali nedalekou vodárenskou věž U Mánesa.

Pivovar Protivín - V souladu s krajinou
Místní patrioti o něm nemluví jinak než jako o nejkrásnějším pivovaru v celé zemi. Ve své době byl Knížecí schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín, vystavěný v letech 1873-1876, také jedním z vůbec nejmodernějších pivovarů na našem území s železniční vlečkou, vlastní laboratoří a stanicí na pěstování pivovarských kvasnic.

Pivovar obklopuje rozlehlý lesopark o ploše 14 ha, který tvoří pro pivovar zcela neobvyklou kulisu. Zcela unikátní je pak platanová alej lemující příjezd k pivovaru, která dala název i místní značce piva.

Pýchou místních patriotů je zejména zdejší reprezentativní měděná varna, která je také zlatým hřebem prohlídky pivovaru, patřícího do skupiny Lobkowicz.

Zajímavost: Kvalitu vody používanou k výrobě piva zde kontrolují raci. Stav těchto extrémně citlivých živočichů je průběžně kontrolován a zhoršení vody v pivovaru se dozvědí v řádu minut podle změny jejich tepu, měřeného pomoci infračerveného paprsku.

Pivovar Hostivar, Praha - Na zelené louce
Myšlenka developera Martina Kulíka zřídit u golfového hřiště malý pivovar se u jeho známých ze sousedství setkala s takovou odezvou, že se brzy dalo dohromady osmdesát šest akcionářů.

Realizaci pivovaru otevřeného v roce 2013 navrhl ateliér ADR Petra Koláře a Aleše Lapky. Známý architekt Petr Kolář bydlí právě zde u golfového hřiště, které sám postavil.

Nejtypičtějším prvkem pivovaru je dřevěná, částečně prosklená fasáda, za níž je zvenku jasně viditelná nerezová varna. Technologická část zabírá třetinu celé budovy a navazuje na ni restaurace. Zde jsou umístěny pivní tanky a také rozměrná industriální kamna.

Stěnu zdobí vyskládaná mozaika ze dvou druhů barevných pivních zátek zobrazujících technologii výroby zdejšího piva. V chodbě vedoucí k toaletám nechybí průhled, kterým je možné nakouknout do ležáckého sklepa.

Zajímavost: Velký, až nečekaný úspěch projektu způsobil, že letos nedaleko odsud otevřeli pivovar Hostivar 2. V pojetí se od jedničky odlišuje například tím, že je v něm i pekárna, u vchodu mají řidiči k dispozici drive-in s prodejním okénkem a restaurace je dvoupatrová, zato bez přetlačných pivních tanků, typických pro Hostivar 1.

Beer Factory, Plzeň - Spojené nádoby
Pivovar umístěný ve výstavném rohovém činžovním domě v centru města je spojen s restaurací a zahrádkou ve vnitrobloku. Pro plzeňskou firmu Projectstudio8 to znamenalo propojit moderní styl s duchem historické stavby, a to v poměrně rozsáhlém měřítku a na více úrovních.

Hlavní bar se dvěma varnami v přízemí navazuje na prostory podzemního podlaží, které skrývají hlavní část technologie a pivní klub.

Tvář pivní továrny je postavena na typických industriálních prvcích, k nimž patří přiznaná vzduchotechnika a elektrické rozvody, zdi bez výmalby a železo, nerez, dubové dřevo nebo měď jako dominantní materiály.

Zajímavost: Sládek Petr Krýsl zde vaří několik druhů piva včetně stále populárnějších svrchně kvašených kalů, k tomu však restaurace nabízí rovněž výběr ušlechtilých čepovaných piv dovážených z Belgie, jako jsou Kasteel Rouge nebo Gulden Draak.

Pivovar a hotel Monopol, Teplice - Půvab secese
Pivovar a hotel Monopol má sice za sebou teprve dvouletou historii, ale sama budova na hlavní teplické třídě už pamatuje mnohé. V druhé polovině 19. století se zdejší kabaret s hudbou, tancem, ale i drezúrou tuleňů stal nejvyhledávanějším podnikem nejen v širokém okolí.

Honosný sál s galerií a štukovým stropem se zachoval dodnes, a aby se v něm mohl usadit minipivovar, musel projít změnami. Přibyl druhý balkon, sál se zmenšil o vestavěné toalety a salonek nad nimi, na galerii se usadila varna pivovaru a pekárna.

Architekt barrandovských filmových ateliérů David Vondrášek navrhl interiér restaurace, kavárny a vstupní uličky tak, aby vše připomínalo dobu první republiky. A jelikož Teplice byly česko-německým městem, objevují se ve vstupní uličce i německé názvy obchodů.

Architekt doporučil i dalšího kolegu, Míru Kucha, který se postaral o decentní, ale působivou barevnost stěn a starobylý vzhled sloupů a zábradlí, stejně jako hotelových pokojů. Vše je provedeno do detailu, takže například každá židle thonetka z firmy Ton má speciální dekor na sedadle a zdobí ji i logo pivovaru.

Podnik je oblíbený nejen díky pivům zdejší sládkové Martiny Valterové, ale také pro svou kuchyni a vynikající zákusky. Větrník Monopol získal prestižní ocenění Regionální potravina.

Zajímavost: Autorem maleb na zdi, které znázorňují secesní Teplice poté, co sem byla zavedena tramvajová linka, a žíznivé štamgasty, jak se ženou za nově naraženým sudem, je akademický malíř mongolské národnosti Ganbold Dalajn. Veřejnosti je umělec, který žije v České republice už dlouho, známý spíše jako šéfkuchař z kultovní televizní reklamy, kde hostům restaurace přináší na stříbrném podnose Bóbika.

Pivovar Ossegg, Osek - Návrat ke kořenům
Umístit pivovarskou technologii do barokních prostor není běžným zadáním, ale v oseckém cisterciáckém klášteře se to roku 2015 úspěšně podařilo. Po 70 letech nečinnosti zde opět začal se svolením cisterciáků fungovat pivovar na svém původním místě.

Architekt projektu Tomáš Koňařík jej pojal tak, aby návštěvníci mohli vnímat zdejší atmosféru impozantního barokního prostoru při posezení v restauraci spojené s varnou.

Hlavní výrobní halu odděluje pouze skleněná stěna vybíhající až do vysokých oblouků běloskvoucí klenby. Rekonstrukce exteriéru pivovaru proběhne v následujících letech.

Parní pivovar Petr Hauskrecht, Brno - Místo krve teče pivo
Když se bývalý hokejista a zkušený sládek Jiří Hauskrecht rozhodl otevřít vlastní pivovar, padla po několika letech hledání vhodného objektu volba na budovu v brněnské ulici Porážka.

Jak už název napovídá, hala z roku 1899 se nachází v areálu bývalých brněnských jatek, kde byli dříve poráženi koně. Industriální exteriér vhodně doplnilo obdobně laděné vnitřní řešení pivovaru, v tomto případě bez restaurace, jen s posezením pro návštěvníky pivovaru.

Centrum pivovar, Děčín - Nové využití památky
Projekt na přestavbu areálu pivovaru v Děčíně Podmoklech na multifunkční centrum vytvořil autorský tým Studia acht pod vedením Václava Hlaváčka.

Historické části budov pivovaru, o němž nacházíme první zmínky na přelomu 17. a 18. století, byly v roce 2014 propojeny s novostavbou částečně zaříznutou do svahu tak, že její střecha slouží jako parkoviště.

Původní určení celého areálu si návštěvník může připomenout, když si po nákupech zajde posedět do klenuté restaurace s minipivovarem v bývalé sladovně.








Prazdroji se dařilo. Zisk pivovaru stoupl o třetinu na 4,8 miliardy

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj zvýšil od loňského dubna do konce letošního března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun.

Největší český pivovar prodal v loňském roce v Česku a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc. Řekla to Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který letos 31. března převzala japonská skupina Asahi.

„Na přímých i nepřímých daních jsme zaplatili pět miliard korun, což je o 0,2 miliardy korun více než v předchozím fiskálním roce,“ uvedla. Podnik se dlouhodobě řadí mezi 15 největších daňových plátců v zemi.

Pivařům zachutnaly ležáky. Zisky Prazdroje díky tomu vzrostly o 30 procent

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňskému Prazdroji se daří. Od loňského roku vzrostly jeho zisky před zdaněním o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun.

„Největší český pivovar prodal v loňském roce jak v Česku, tak v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva. Tedy meziročně téměř o milion hektolitrů víc,“ sdělila ve čtvrtek Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který letos 31. března převzala japonská skupina Asahi.

„Na přímých i nepřímých daních jsme zaplatili pět miliard korun, což je o 0,2 miliardy korun více než v předchozím fiskálním roce,“ dodala. Podnik se dlouhodobě řadí mezi 15 největších daňových plátců v zemi.

Roste zájem o ležáky
„Za posílením objemu loňských prodejů, kdy celková výroba piva Plzeňského Prazdroje stoupla meziročně o 5,7 procenta, stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, hlavně o Pilsner Urquell,“ uvedl generální ředitel Prazdroje Grant Liversage. Podle něj výrazně stoupl i zájem o Velkopopovického Kozla 11, Radegast Ryze hořká 12 a na oblibě získává také Gambrinus Plná 12. Prodeje společnosti šly v loňském roce nahoru také díky rostoucí popularitě nealkoholického birellu, a to zejména jeho ochucených variant.

V pivovarech Plzeňského Prazdroje pracují dva tisíce lidí. „Přes dalších 20 tisíc pracovních míst vytváříme nepřímo u našich dodavatelů a obchodních partnerů,“ doplnil Liversage.

Z pivovaru rychle do půllitru. Nové hospody zkrátí cestu od tanku k výčepu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Marek TomankaGambrinus

V hospodách, které jsou součástí nového konceptu Srdcovka, plánuje Gambrinus čepovat pivo přímo z tanku „Krátké vedení k výčepu v kombinaci s rychlou logistikou zajistí chuť, která bude stejně výrazná, jako kdyby jste pivo vypili přímo v pivovaru,“ uvedl sládek Pavel Zítek.

„Pivo je u nás vždy ‚až‘ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept hospod, které náš pivovar zavádí pod názvem Srdcovky. Abyste si pivo vychutnali v nejvyšší kvalitě, natočí vám ho personál přímo z originálních pivních tanků,“ říká Zítek.

Plzeňská Srdcovka Corso je první hospodou nového typu, Gambrinus jich chce postupně otevřít po celé České republice mnohem víc. Podle manažera pivovaru, Stanislava Hamary, je cílem projektu zpřístupnit pivo plzeňské kvality lidem po celé republice. „Do Srdcovky mohou zajít také v Praze nebo Otrokovicích a postupně i v desítkách dalších měst,“ upřesnil.

Nový typ hospod mají pijáci piva rádi
Tankového pivo se prodává stále lépe. Proto prakticky všechny velké pivovarské skupiny, které působí v tuzemsku, plánují další investice do rozvoje tohoto typu výčepů. Chtějí tak do restaurací přilákat více hostů a současně snížit počet lidí, kteří pijí levnější lahvové pivo doma.

Brněnský pivovar Starobrno dnes nabízí pivo z tanku ve více než stovce moravských hospod. S dalším rozvojem počítá i Staropramen, jenž v současnosti provozuje desítky podobných výčepů. Jeho mluvčí Pavel Barvík uvedl pro server Aktuálně.cz, že jenom během roku 2015 zaznamenali zvýšení objemu prodaného tankového piva o 15 procent.

Tomáš Mráz, obchodní ředitel restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje, pod který patří značky jako Pilsner Urquell, Gambrinus či Velkopopovický Kozel, sdělil webu deník.cz, že firma loni otevřela již osmistou tankovnu a prodeje se v roce 2016 zvýšily o čtyři procenta.

Tankové pivo se na rozdíl od tradičních sudů uchovává v mnohem větší nádobě, podle které dostalo svůj název. Tento fenomén se nikde jinde ve světě nerozvinul v takové míře a kvalitě jako v České republice. Oproti klasickému skladování má nápoj z tanku tu výhodu, že pivo může být nepasterizované a tak je mnohem chutnější. A také čerstvější, jelikož je v moderním tanku zabaleno ve speciální fólii, díky které nemůže reagovat se vzdušným kyslíkem.

U velkých hospod a provozoven se tímto skladováním také šetří čas a práce obsluhy, protože není nutné neustále narážet nové sudy. Nevýhodou ale můžou být masivní rozměry zařízení, které je pro výčep tankového piva nezbytné.

Gambrinus představil nový koncept hospod Srdcovka

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:MediaGuruGambrinus

Gambrinus otevírá první hospodu v novém konceptu Srdcovka. Po celé ČR jich chce mít desítky.


Pivní značka Gambrinus představila nový koncept hospod Srdcovka. První hospodou nového typu je Srdcovka Corso v Plzni. Postupně jich plánuje značka z portfolia společnosti Plzeňský Prazdroj otevřít po celé České republice desítky, v dohledné době v Praze nebo Otrokovicích.

„Pivo je u nás vždy ,až‘ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept Srdcovky. Abyste si vychutnali Gambrinus v nejvyšší kvalitě, načepují vám jej tu přímo z originálních pivních tanků. Vznikly speciálně pro Srdcovku a připomínají naše CK tanky, v nichž v pivovaru pivo kvasí a později leží. Krátké vedení k výčepu v kombinaci s chlazenou rychlou logistikou zajistí, že pivo chutná jako u nás v pivovaru,“ vysvětluje sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Pivovarskou atmosféru Srdcovky mají podtrhnout nejen zvláštní tanky, ale siluety a příběhy lidí pracujících v pivovaru. V plzeňské Srdcovce Corso mají pivovarští také svůj vlastní stůl. Dalšími prvky nového konceptu jsou nerezové trubky, připomínající samotnou výrobu piva, ale použití starého dřeva ošlehaného větrem a sluncem.

„Budeme rádi, když se ze Srdcovky Corso stane místo, kde se u piva Gambrinus budou potkávat srdcaři z našeho pivovaru i všichni ostatní Plzeňáci a budou tu společně probírat pivo, fotbal i všechny další srdcové záležitosti,“ říká Stanislav Hamara, manažer pivovaru Gambrinus.

Bernard provokuje další reklamou. Vyjadřuje nesouhlas s kampaní #MeToo

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czBernard

Pivovar Bernard pobouřil další provokativní reklamou. Tentokrát se v ní naváží do kampaně #MeToo. Ta spojuje ženy z celého světa, které mají zkušenosti se sexuálním obtěžováním. Nová reklama rozpoutala na facebookovém profilu společnosti vášnivou diskuzi, která příznivce humpoleckého piva rozdělila na dva tábory.

Pivovar Bernard pobouřil další provokativní reklamou. Tentokrát se v ní naváží do kampaně #MeToo. Ta spojuje ženy z celého světa, které mají zkušenosti se sexuálním obtěžováním. Nová reklama rozpoutala na facebookovém profilu společnosti vášnivou diskuzi, která příznivce humpoleckého piva rozdělila na dva tábory.

Kampaň #MeToo spustila aféra hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina, kterého mnoho žen z filmového průmyslu, včetně několika známých hereček, obvinilo ze sexuálního obtěžování.

Nová reklama má vyjádřit nesouhlas pivovaru s kampaní. „Poukazujeme na absurditu kampaně MeToo proto, že vede i k falešným nařčením ve snaze vysoudit odškodnění tam, kde k ničemu nedošlo,“ vzkazuje Bernard dotčeným.

Kde jsou důkazy?
V návaznosti na vášnivou debatu na sociálních sítích zveřejnil pivovar na svém webu stanovisko ke kampani #MeToo, ve kterém upozorňuje na to, že v civilizovaných zemích, mezi které patří i Česká republika, existuje právní řád a soudní moc.

„Mnohé chování, které ženy právem mužům vyčítají (osahávání, nemravné návrhy,…) jsou protiprávní, lze za ně uložit trest, ale poškozená musí podat oficiální návrh. Klíčové je, že před soudem platí presumpce neviny. Při kampani MeToo však nic takového neplatí. Pokud je kdokoli během této kampaně bez důkazů označen jako násilník, získává nesmazatelný škraloup na své pověsti, kterou mnohdy celý život buduje,“ píše společnost ve svém prohlášení s tím, že řada těchto obvinění byla vznesena desítky let po údajném činu a nebyla jakkoliv ověřena ani potvrzena.

V minulosti pivovar Bernard čelil kritice za sérii reklam s názvem „Rotující pípa“. Kritici ji označili za rasistickou a urážlivou k ženám.

Piva se v kraji čepuje méně. Kvůli EET a zákazu kouření

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Olomoucký deníkAutor:Daniela Tauberová

Od zavedení EET v prosinci loňského roku zaregistrovaly pivovary v Olomouckém kraji desítky provozoven, které ukončily činnost.
Bylo to zejména během zimy, tedy z kraje roku.
Dopad EET společně se zákazem kouření pocítily, protože prodaly méně točeného piva.
Úřady za tu dobu provedly tisíce kontrol EET a kvůli neplnění povinnosti samy uzavřely několik provozoven, dvě z nich byly v Olomouci.

„Od zavedení EET jsme celkově zaregistrovali zhruba čtyři desítky provozoven, které skončily. Většina z nich byla právě na území Olomouckého kraje, kde je naše hlavní působnost. Od té doby máme počet provozoven relativně stabilní, ovšem uvidíme, jak se nyní v zimě projeví zákaz kouření,“ reagoval Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Od zákazníků slyší, že mají obavy, zda nadcházející zimu přežijí.

„Zákaz kouření pro mnohé z nich bude již poslední kapkou v řadě zpřísňujících se a nových nařízení, které dopadají na provozovatele. Bohužel se to týká zejména provozoven na menších obcích, kde často není jiná alternativa, kam by si lidé mohli zajít posedět,“ uvedl.

Skončily i vyhlášené podniky
Přerovský pivovar, který podporuje čepované pivo a českou hospodskou tradici, se snaží situaci v těchto oblastech řešit a například rozšiřuje vlastní síť nájemních restaurací, kdy si pivovar pronajímá provozovny přímo od majitelů a dále je nabízí prověřeným nájemcům. V současné době jich takto funguje několik desítek.

I tak pivovary pociťují dopad EET a následně zákazu kouření ve snižující se spotřebě čepovaného piva, což se projevilo zejména začátkem roku během zimy.

„V letním období, kdy funguje řada sezónních provozoven, se tento pokles zastavil, ale v posledních dvou měsících se tento trend opět začíná projevovat,“ dodal ředitel Zubru.

Činnosti neukončily jen malé podniky, ale i větší provozovny.

Například restaurace U Coufalů v Lošticích. Po dvaadvaceti letech majitel Jan Konečný vyhlášený podnik zavřel.

„Kontrola našeho oboru je nesmírná. Bere nám veškerou svobodu podnikaní a aktivitu. Je mi 53 let a na něco takového nejsem zvědavý. Hlavně mi to připomíná minulé časy, které jsem zažil. V této atmosféře se mi už nechce podnikat,“ vysvětloval Konečný.

10% hospod loni zavřelo
Podle Asociace hotelů a restaurací do roka od zavedení EET zaniklo v České republice zhruba 3000 restaurací z odhadovaných 35 tisíc.

„Běžně v minulých letech pravidelně ubývalo zhruba pět procent restaurací ročně. Teď se tempo trochu zrychlilo, nevidím to ale jako nic dramatického,“ sdělil prezident Asociace Václav Stárek, který kritizuje, že pohostinství je v současné době pohostinství je jedno z nejregulovanějších odvětví.
Ministerstvo financí naopak oceňuje na EET mimo jiné pozitivní dopad na rozpočet. Pro inkaso DPH by EET mělo do konce roku přinést pět miliard korun.

Od jara i stánkaři
První vlna začala loni 1. prosince pro ubytovací a stravovací služby a druhá letos v březnu pro velkoobchod a maloobchod.

Podnikatelé v těchto oborech dosud zaevidovali 3,6 miliardy účtenek a přiznali tržby za 1,3 bilionu korun.

Třetí fáze EET má začít 1. března a má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů.
Od června 2018 se do systému zapojí vybraní řemeslníci či další služby.
Úřady provedly více než 76 tisíc kontrol a uložily 4000 pokut za 38,4 milionu korun. Kvůli neplnění EET správa uzavřela 11 provozoven, z toho dvě v Olomouci.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160