Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Výsledky společnosti Heineken Česká republika za rok 2016

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Společnost HEINEKEN Česká republika vloni prodala přes 2,3 milionu hektolitrů piva, ciderů a nealkoholických nápojů. Na domácí trh putovalo více než 1,7 milionu hektolitrů piva. Organický růst zaznamenaly prodeje v tuzemsku i na zahraničních trzích. Meziročně se nám podařilo navýšit prodej ciderů o více než 70 %. Značka Strongbow po raketovém startu v roce 2015 vloni upevňovala dobyté pozice. Pro letošní rok chystají jednotlivé značky velké kampaně a řadu inovací, které jsou příslibem pokračujícího růstu společnosti i v roce 2017.

Uplynulý rok zhodnotil generální ředitel českého HEINEKENU Nikolay Mladenov: „Pokud se ohlédnu zpátky za rokem 2016, určitě převažují pozitiva, kterých jsme dosáhli, a vnímám ho tudíž jako dobrý základ pro náš udržitelný růst. Na pivním trhu se nám podařilo zvýšit podíl v maloobchodu a stabilizovat naši pozici v gastronomii. Dalším nárůstem podílu jsme upevnili naši vůdčí pozici na trhu ciderů a celkově dosáhli vyšších objemů i tržeb. Těší mne, že se velmi dobře uchytily naše inovace a že spotřebitele oslovily kampaně našich značek.“

Investice do technologií a bezpečnosti se vyplatí
Celkově se do technologií a bezpečnosti zaměstnanců všech tří pivovarů, které HEINEKENU v České republice patří, investovalo téměř 85,5 milionu korun. Ve Velkém Březně byla nejdůležitější investicí rekonstrukce strojního zařízení, která vyšla na 5,6 milionu korun. Ve Starobrně se pokračovalo v práci na rozšíření oddělení nových přetlačných tanků, což stálo 9,2 milionu korun. Největší investicí roku 2016 se stala čistírna odpadních vod v Královském pivovaru Krušovice za 22,2 milionu korun (celkově bude stát 60 milionu korun). Ochrana zdraví zaměstnanců je pro HEINEKEN velmi důležitá, a proto do bezpečnosti ve všech třech pivovarech investoval 25,6 milionu korun.

Krušovické pivo – dobrý exportní artikl
Společnost HEINEKEN se řadí mezi nejsilnější vývozce piva z České republiky. Největším premiantem mezi značkami zůstaly v roce 2016 Krušovice, které opět v zahraničí posílily své pozice, přičemž jejich celkový export o více než 1 600 000 lahví překonal výsledky předcházejícího roku. Značce Krušovice dále nahrává i fakt, že ji mateřská společnost Heineken NV zařadila mezi osm TOP mezinárodních značek celé skupiny s cílem rozšířit jejich export do významného počtu zemí. Všechny světové aktivity Krušovic se budou řídit z České republiky, počítá se ovšem i s podporou globálního týmu.

Krušovické pivo se prodává na trzích tří kontinentů v 32 zemích světa, což je o pět trhů více, než tomu bylo na začátku loňského roku. Nejsilnější zastoupení hlásí Evropa, následuje Asie a Amerika. Po několika letech se dále v druhém pololetí loňského roku podařilo nastartovat růst exportu do Ruska. „Export krušovického piva jsme nedávno více rozšířili do Slovinska, Srbska a Chorvatska. Rekordní nárůst jsme zaznamenali v Maďarsku. Co se týče jednotlivých druhů piv z krušovického portfolia, nejoblíbenější je ležák Krušovice Imperial a Krušovice Černé,“ konstatovala Vladimíra Kučiaková, která má export Krušovic na starosti. Důvodů vzrůstající poptávky je několik. Česká republika obecně je ve světě známá kvalitou svých piv udržovanou po staletí – a značka Krušovice je typickým reprezentantem, který se ke svým kořenům hrdě hlásí. Navíc jde o jedno z nejstarších českých piv, které se vyrábí bez přerušení už od dob Rudolfa II. Konečně Krušovicím „nahrává“ i výjimečná poloha: pivovar stojí v žatecké oblasti, světově proslulé pěstováním prémiových odrůd chmele. Exportovat se daří i další značky z portfolia HEINEKENU, tedy Březňák, Zlatopramen a Starobrno.

Novinky a speciály
Začátek loňského roku se nesl ve znamení značky Březňák, piva staré školy, která představila novinku Březňák 11. Současně o sobě značka dala vědět velmi úspěšnou kampaní upozorňující na mezigenerační vztahy otců a synů. Kampaň získala zlato českého Art Directors Clubu za kreativitu a brala i zlaté ocenění v prestižní reklamní soutěži Effie v kategorii nápoje. HEINEKEN ČR dále potvrdil svou roli úspěšného výrobce sezónních speciálů. Starobrno prezentovalo své velikonoční Zelené pivo, jehož prodej na Zelený čtvrtek v Brně doprovodilo zeleným nasvícením památek a soch v centru města. V předvánočním čase Starobrno už potřetí spotřebitelům nabídlo luxusní speciál Starobrno Reservu. Krušovice pokračovaly ve výrobě ležáků chmelených jedinou odrůdou chmele a dochmelovaných zastudena – zkraje roku šlo o ležák Kazbek, k Mistrovství světa v ledním hokeji pak o ležák SAAZ LATE. K svátku svatého Martina poslaly Krušovice do světa Svatomartinský speciál. Zásadní novinku letošního roku uvádějí Krušovice do prodeje právě teď: Ležák za studena chmelený, který je pouhým začátkem změn v letošním roce.

Velikonoce na pivě. Pivovary nabízejí sváteční speciály, pivaři to oceňují

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Karvinský deníkAutor:Richard Kutěj

Milovníci piva čas od času rádi experimentují a zkoušejí nové chuti. Majitelé menších pivovarů se jim tak snaží vycházet vstříc a oceňují to i výčepní restaurací, které pivní speciály nabízejí.

„Zájem je vždycky, a to jak o čepovaná piva, tak i lahvovou produkci. Ochutnávání speciálů právě ve spojení s významnými svátky má své kouzlo a hosté takové rozšíření nabídky vždy ocení," říká Jakub Ciupa z fryštátské pivnice Na Bečkách v centru Karviné. Hostům tam točí pivo z Městského karvinského pivovaru, který v areálu sídlí. Speciálů pivovar během své historie nabídl již několik, letos je to na Velikonoce světlé třináctistupňové pivo.

Velikonoční speciály připravil do nabídky i První havířovský minipivovar. Návštěvníci si zde mohou dát zelené jedenáctistupňové pivo i světlou „čtrnáctka" typu IPA, což je za studena chmelené pivo.

„Speciály vaříme rádi a naši hosté to oceňují," podotkl tamní provozní Josef Štangel.

Vánoce, Velikonoce, to jsou výzvy pro vaření speciálů třeba také v bohumínském minipivovaru Skřečoňský žabák, kde letos uvařili sváteční patnáctistupňové pivo.

Podle Petra Turovského z Řemeslného pivovaru Morava v Ostravě-Hrabůvce spočívá tato tradice zejména v potřebě minipivovarů odlišit se od velkých koncernů. „Proto vaříme druhově jiná piva a jdeme více do speciálů. A právě svátky jsou možnost, jak se lidem více přiblížit," vysvětlil.

Zelený čtvrtek v pivovaru: Brněnské Zelené pivo zbarví bylinky i likér

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Hospodářské Noviny

● Na Zelený čtvrtek 13. dubna se opět zazelenají půllitry.
● Brněnský pivovar Starobrno připravuje velikonoční Zelené pivo.

Zelený čtvrtek oslaví po svém pivovar Starobrno v ulici Hlinky v Brně. Už podvanácté milovníkům piva v celé České republice uvaří Zelené pivo. Celkem je letos pro celou Českou republiku k dispozici 4700 hektolitrů, část poputuje i na Slovensko.

Gourmetguru se těší na třináctistupňové Zelené pivo, při jehož vaření hraje klíčovou roli světlý ječný slad, který speciálně pro toto pivo tradičně připravují ve sladovně v Hodonicích. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, speciálního sladu a jakostního žateckého chmele. Spolu s chmelem se do kotle přidává bylinný výluh. Svou sílu Zelené pivo získává osmidenním spodním kvašením. Poté dlouho dozrává a následně se do něj přidá likér, který rovněž napomáhá zelenému zbarvení nápoje.

Pokud si Zelené pivo dáte přímo v Brně, máte navíc možnost zúčastnit se prohlídky pivovaru. "Vloni jsme všechny překvapili zeleně nasvícenými památkami a sochami. Letos ke hradu Špilberku, jezdecké soše Jošta a orloji na náměstí Svobody přibude i zelené průčelí Mahenova divadla. Chystáme i mimořádné termíny exkurzí v pivovaru, které budou zdarma. Provádět budou naši nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru," uvedla manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová.

Využít lze i možnosti svézt se Šalina pubem, tedy speciální tramvají, na jejíž palubě se čepuje pivo. Odjezdy z Mendlova náměstí na okružní jízdu centrem Brna se uskuteční v 17:00, 18:00, 19:00 a 20 hodin. Jízdenka (bez konzumace piva, platí se zvlášť) stojí 60 korun.

V Měšťanském pivovaru Kutná Hora pokřtili nově uvařené pivo

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Hana KratochvílováMěšťan. Kutná Hora

První várka piva z nově otevřeného Měšťanského pivovaru Kutná Hora spatřila světlo světa minulý pátek a v mnoha hospodách a restauracích se po ní doslova zaprášilo.

Ve středu krátce před polednem se na varně pivovaru uskutečnil slavnostní křest. Křtila se Bronzová 10, jejíž kmotrou se stala Kateřina Daczická, nositelka jména rodu, který pivovar založil, Stříbrná 11, již pokřtila Růžena Jiránková, emeritní sládková pivovaru a nakonec také Zlatá 12. Tu pokřtil starosta města Martin Starý.

Všichni kmotři popřáli nově uvařenému pivu hodně štěstí. Zejména Růžena Jiránková neskrývala při slavnostním aktu dojetí. „Pivo se zde v minulosti vařilo neuvěřitelných 435 let, přes všechny potíže, které zažívaly i ostatní pivovary, až do roku 2009. Doufám, že obnovená tradice bude minimálně stejně dlouhá,“ prozradila emeritní sládková a kmotra Stříbrné 11.

Právě ta by se chutí měla nejvíce přiblížit původnímu pivu Dačický. V současné době se počítá s produkcí 30 tisíc hektolitrů ročně. „Pokud vše dobře půjde, není problém bez větších investičních zásahů navýšit roční produkci piva až na 100 tisíc hektolitrů piva,“ řekl ředitel pivovaru Miloš Hrabák. Pivo Kutná Hora se vaří z českého chmele, který pochází z Žatce.

První várka piva se začala vařit 20. února letošního roku a od tohoto týdne je k dostání nejen na čepu, ale také v lahvích. Areál pivovaru v Lorci však nebude sloužit jen k výrobě piva. Už za měsíc se lidé budou moci podívat i přímo do pivovaru. Na 20. května totiž připadají Slavnosti piva Kutná Hora, kde vystoupí například kutnohorský písničkář Pekař a také kapely Horkýže slíže, The Paranoid či Circus Problem.

Zelené půllitry opět přivítají Velikonoce

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:JenProŽeny.cz

Na Zelený čtvrtek 13. dubna se opět zazelenají půllitry. „Může“ za to pivovar Starobrno v ulici Hlinky v Brně, který už podvanácté milovníkům piva v celé České republice posílá slavné Zelené pivo.

Bez nadsázky lze konstatovat, že se už stalo součástí velikonočních tradic a především v Brně si bez něj svátky jara snad nikdo nedovede představit. Celkem je letos pro celou Českou republiku k dispozici 4700 hektolitrů, přičemž 350 hektolitrů z uvedeného množství půjde na export na Slovensko.

Po celou dobu existence se třináctka Zelené pivo vaří podle receptury, která se za uplynulých dvanáct let ani jednou nezměnila. Klíčovou roli v receptuře hraje světlý ječný slad, který speciálně pro Zelené pivo tradičně připravují ve sladovně v Hodonicích. Výroba i parametry tohoto sladu se totiž trochu liší od těch běžně používaných pro ostatní druhy piv. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinového kotle přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia dlouho dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Posledním krokem ve výrobě je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení piva je tedy kombinací několika faktorů: unikátní technologie, použitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Jednou z důležitých složek Zeleného piva je bylinný výluh. Jeho přesné složení zná jen několik lidí. Výluh se připravuje z několika bylin (jednou z nich je kopřiva dvoudomá). „Výluh je koncentrovaný a silný. Přesné dávkování je výrobním tajemstvím. Čas kontaktu bylin s vroucí vodou se pečlivě hlídá kvůli požadované koncentraci i kvalitě,“ konstatoval manažer kvality Jiří Brňovják. Každoročně jsou podle něj potřeba řádově litry výluhu.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek každoročně provází i atraktivní doprovodný program v Pivovarské restauraci, Pivnici a přilehlé terase na Mendlově náměstí v Brně v bezprostřední blízkosti pivovaru. Letos se návštěvníci mimo jiné mohou těšit na koncerty skupiny Laura a její tygři a Michala Hrůzu. Každoročně přibývají i další atrakce, takže užít si Zelené pivo v Brně opravdu stojí zato. „Vloni jsme všechny překvapili zeleně nasvícenými památkami a sochami. Letos ke hradu Špilberku, jezdecké soše Jošta a orloji na náměstí Svobody přibude i zelené průčelí Mahenova divadla. Poprvé na tento den chystáme i speciální termíny exkurzí v pivovaru, které budou zdarma. Provádět budou naši nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru,“ konstatovala manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová. Jako každoročně se mohou lidé svézt Šalina pubem, tedy speciální tramvají, na jejíž palubě se čepuje pivo. Odjezdy z Mendlova náměstí na okružní jízdu centrem Brna se uskuteční v 17:00, 18:00, 19:00 a 20 hodin. Jízdenka (bez konzumace piva, platí se zvlášť) stojí 60 korun.

Královédvorské pivo Tambor zamířilo k Sázavě a na Chrudimsko

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeTambor

Dalším místem, kde nyní nakoupíte lahvové i sudové pivo z Královédvorského pivovaru Tambor, je Žďár nad Sázavou. Nabízí ho Nápojové centrum Antonín Fiala. Firma se specializuje na prodej a rozvoz nápojů již od roku 1994.

„Naší filosofií je především spokojený zákazník, ať už se jedná o podnikatele nebo řadového zákazníka. Abychom tohoto docílili snažíme se nabízet co nejširší sortiment nápojového zboží v různých cenových hladinách se zaměřením na komplexnost a flexibilitu našich služeb,“ vysvětlují majitelé.

Nápojové centrum otevřeli na jaře 2009. Preferují především prodej nápojového zboží za nízké ceny jak pro podnikatele, tak i pro drobný prodej.

Nápojové centrum je přesně to pravé pro všechny pivní fajnšmekry, kteří si zde mohou vybrat z více než 100 druhů lahvových a 100 druhů sudových piv, ke kterým nyní přibyl sortiment Královédvorského pivovaru Tambor.

Velké druhové zastoupení tu zákazníci najdou i destilátech, nealkoholických nápojích, lahvovém a stáčeném víně především od moravských a českých vinařů. „Nabízený sortiment neustále doplňujeme a rozšiřujeme dle přání zákazníků,“ doplnil Antonín Fiala.

Zabezpečují také prodej, servis a rozvoz nápojového zboží na společenské akce, plesy, rauty, zábavy, narozeninové nebo sportovní akce.

Kontakt:
Antonín Fiala, Nápojové centrum, Havlíčkovo nám. 254/7 (vchod z Nábřežní ulice), Žďár nad Sázavou 59101
mob: 608 821 251, tel: 566 624 063, e-mail: napoje.fiala@seznam.cz
Otevírací doba: Po – Pá: 8 – 12, 12.30 – 17, So: 9 – 11 hodin

Novým místem, kde si mohou zákazníci koupit Královédvorské pivo Tambor, je i Pivní centrum Chrudim. Ta vznikla v roce 2012, zaměřuje se na prodej pivních specialit, především pak z malých pivovarů. „Naše zákazníky máme nejen přímo v Chrudimi, ale také v okruhu pětadvaceti kilometrů,“ vysvětlil Aleš Beran, provozovatel obchodu. Královédvorský pivovar Tambor se tak stane dalším lákadlem zdejší nabídky.

Pivní centrum nabízí také pronájem výčepního zařízení a narážečů sudů. V případě potřeby zboží zákazníkům po dohodě dovezou.

Královédvorský pivovar Tambor začal nabízet v Pivním centru zatím všechna svá lahvová piva, do budoucna se nabídka rozšíří také o sudy.

Kontakt: Pivní centrum Chrudim, Pardubická 178, 537 01 Chrudim IV
tel. mobil: 777 126 433, e-mail: pivnipohotovostcr@seznam.cz.
Provozní doba: pondělí až čtvrtek, neděle : 10.00 - 19.00. pátek, sobota: 10.00 - 20:00

Kampaň „Řídím, piju nealko pivo“ o Velikonocích znovu prověří řidiče

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Tereza Robinson

O Velikonocích odstartuje ve všech čtrnácti krajích České republiky již sedmý ročník dopravně bezpečnostní kampaně „Řídím, piju nealko pivo“. Každoročně ji pořádá Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) spolu s Policií ČR a oddělením BESIP Ministerstva dopravy. Projekt podporuje zodpovědné řidiče a upozorňuje na to, že alkohol za volant nepatří.

V období Velikonoc čekají na řidiče pravidelné silniční kontroly, které se budou zaměřovat i na prevenci v oblasti dodržování zákazu řízení pod vlivem alkoholu. Dopravní policisty na vybraných stanovištích po celé ČR doprovodí promotéři ČSPS a koordinátoři oddělení BESIP. Zodpovědné řidiče pak odmění nealkoholickým pivem a alkohol testerem. „Osvěta a prevence jsou vždy účinnější než jakákoliv forma a výše trestu,“ vysvětluje cíl kampaně Martina Ferencová, výkonná ředitelka ČSPS.
Počty dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu

Policie ČR v loňském roce evidovala 4 373 dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. O život při nich přišlo 52 lidí, což je oproti roku 2015 zlepšení. Předloni řidiči pod vlivem alkoholu zavinili o 171 nehod více a zmařili celkem 62 životů. Alarmující pak i nadále zůstává skutečnost, že loni u celkem 2 691 dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu policisté naměřili řidičům více než 1,5 promile alkoholu v krvi.

„Nejvyšší počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu jsme v loňském roce evidovali ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji,“ komentuje loňský vývoj plk. Tomáš Lerch, ředitel služby dopravní policie ČR. Nejméně nehod zaviněných pod vlivem alkoholu bylo evidováno v Karlovarském kraji, na Vysočině a v Libereckém kraji. Dobrou zprávou je, že počet dopravních nehod pod vlivem alkoholu od roku 2011 klesá.

„Situace ale není stále optimální. Při kontrolách se běžně setkáváme s hazardéry, kteří usednou za volant i pod vlivem alkoholu. Proto vítáme osvětové projekty, které se na prevenci konzumace alkoholu u řidičů zaměřují,“ doplňuje Tomáš Lerch.

Tisíce oslovených lidí
Kampaň „Řídím, piju nealko pivo“ se na české silnice vrací již posedmé. V loňském ročníku prošlo policejní kontrolou přes 3 000 řidičů, od roku 2011 je to celkem téměř 28 000 řidičů. Akce zároveň spojuje kontroly na silnicích spolu s osvětou na letních hudebních a pivních festivalech. „Od roku 2011 jsme díky kampani 'Řídím, piju nealko pivo' oslovili přes 47 500 lidí. Do projektu se pravidelně zapojuje téměř devadesát procent výrobců nealkoholického piva na českém trhu,“ říká Martina Ferencová, podle které se nealkoholické pivo jako dárek pro zodpovědné řidiče ukazuje jako srozumitelné a navíc i vítané upozornění na to, že alkohol za volant nepatří.
Projekt „Řídím, piju nealko pivo“ podporuje od loňského roku závodník prestižního seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů Jakub Kornfeil.

Více informací o projektu „Řídím, piju nealko pivo“ najdete na www.rpnp.cz.

‚Radler‘ je jen náš. Heineken se soudí o právo na název pivní limonády

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Heineken nevzdává boj o pověstného „cyklistu“, tedy směs piva a limonády, které (nejen) v německy mluvících zemích nikdo neřekne jinak než radler. V Česku měl Heineken ale tohle slovo patentované a u soudu nyní žaluje patentový úřad, který po čase pivovaru výhradní právo na radlera upřel.

Kauza s označením pivní limonády slovem „radler“ se po letech vrací. Pražský městský soud se bude zabývat správní žalobou společnosti Heineken proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, který před víc než třemi lety zneplatnil její dříve přihlášenou ochrannou známku radler.cz.

V Heinekenu, který je trojkou na českém trhu a kterému u nás patří pivovary Starobrno, Krušovice a Velké Březno, tvrdí, že označovat pivní limonády slovem radler mohou v Česku jen oni. Přestože se v podstatě jedná o obecné pojmenování jedné a ve světě běžně rozšířené kategorie nápojů.

V žalobě, ze které citovala agentura ČTK, Heineken uvádí, že se zneplatněním v roce 2013 cítí „zcela zásadním způsobem dotčen na svých právech“. Podle zastánců volného použití slova radler je to však podobné, jako kdyby se někdo domáhal výhradního práva ke slovům „pivo“ nebo „voda“.

Radler z Krušovic se neujal
V roce 2001 totiž přihlásil na patentovém úřadě označení „radler.cz“ pivovar Krušovice, vedený tehdy renomovaným pivovarnickým manažerem Pavlem Gregoričem. Krušovice zkoušely tento pivní mix po vzoru německých radlerů prodávat, ale chabý zájem zákazníků výrobu nakonec v roce 2009 zastavil.

Pak krušovický pivovar ovládl Heineken a s ním i všechny ochranné známky. V roce 2011 ale přišla česká pivovarnická dvojka Staropramen na trh se svým pivním mixem Cool Lemon a z téhle kategorie se vmžiku stal nevídaně rostoucí šlágr. Většina největších producentů u nás ho začala vyrábět, přidal se i Heineken - tentokrát v rámci své značky Zlatopramen. A i když po počátečním boomu zájem pak postupně ochladl, svůj malý podíl na pivním trhu mají pivní limonády nadále.

Pivovary používají různá označení, řada z nich, například Chodovar nebo budějovický Samson, si však zpočátku trvala na výrazu „radler“. Pod tlakem Heinekenu však postupně všichni začali používat jiný výraz, radler zůstal v podstatě jen u značky Zlatopramen.

Radlery, nejčastěji namíchané v poměru piva a limonády jedna ku jedné a s obsahem mírně nad dvě procenta alkoholu, sice pocházejí z Německa, ale dnes už je tato kategorie rozšířena po celém světě. A leckde (včetně Česka) i ve variantě limonády, smíchané s nealko pivem.

Z toho vycházely i argumenty pivovarů. „Z pohledu praktického rozumu a vnímání reality takové, jaká je, jsme přesvědčeni, že registrace tohoto názvu coby ochranné známky v České republice je velmi nešťastná,“ vysvětloval v roce 2012 mediální zástupce Samsona Michal Donath.

Rok poté patentový úřad označil registraci známky radler za neplatnou. Nyní, v situaci, kdy tento název už zdejší pivovary prakticky vůbec nepoužívají, se Heineken pokouší, aby mu soud výhradní právo vrátil.

Na Šumavě poteče zelené pivo

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Právo.czAutor:Pavel Orholz

Ve třiceti šumavských hospodách od Železné Rudy až k Loučovicím si návštěvníci mohou na Zelený čtvrtek objednat velikonoční zelené pivo ze strakonického pivovaru Dudák. Akci pro hosty pořádají sdružení Šumavský Králováci a Centrum pro občanské svobody, kteří chtějí všem lidem připomenout, že by se Šumava měla co nejvíce zelenat.

Bednáři Prazdroje pečují o dřevěné nádoby a vyrábí vývozní soudky

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKPrazdroj

Bednářům v Plzeňském Prazdroji přibývá práce. Osmičlenná parta výrobců a opravářů dřevěných pivních sudů je v Evropě zřejmě poslední spadající pod některý z pivovarů. Pečuje o poslední firemní sudy a kádě a vyrábí menší komerční nádoby na export. ČTK to řekl mistr bednářů Josef Hrůza. Ještě přes 100 lety pracovalo v podniku 150 bednářů. Sudů a kádí bylo tehdy 6000, nyní jich je přes 200.

Jako bednáři pracují v Prazdroji většinou vyučení truhláři a tesaři. Nejmladšímu, pasovanému před rokem, je přes 30. Nejstarší je 61letý mistr. Za rok se mají pasovat další dva. "Pokud nový majitel (pivovaru, japonská firma Asahi) bude chtít hodně sudů, musíme posílit," řekl Hrůza. Parta Prazdroje je podle něj jediná v Evropě přímo v pivovaru, která vyrábí sudy na pivo. V Německu je soukromník, který smolí a udržuje sudy několika pivovarům.

"Malých dubových soudků děláme podle požadavků exportu, mezi 100 až 300, mezi 17 až 25 litry. Smolíme pořád, přesmolujeme, vrací se soudky, běží to furt dokola," uvedl. Soudky s ležákem Pilsner Urquell jdou buď na export, anebo do firemní prodejny v plzeňském areálu.

Bednáři v těchto dnech dokončili a vysmolili dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se nyní přesunou do ležáckých sklepů. "Každoročně vyrobíme dva kusy. Zároveň dvakrát v roce smolíme, minimálně 26 sudů ze sklepa, podle požadavků pivovaru," řekl Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky, ale na pivo se využívá přes 40 sudů. Zbylé jsou na doplnění skanzenu. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. "Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Opravíme jich ročně pět nebo šest, když tam najdeme nějakou závadu," uvedl.

Vysmolení 40 sudů je, i díky pomoci bednářů-důchodců, rychlé. Trvá jeden a půl týdne. "První bude po Velikonocích 24. dubna. Vytáhneme všechny sudy, co se používají, a všechny kádě. Umyjí se, vysmolí, usadí zpět," řekl. Vždy tam zůstanou dva rezervní sudy s pivem pro návštěvy.

Sudy jsou z českého dubu, který pivovar shání ve výběrových řízeních. "Musí být kvalitní, bez suků, bez jádra, bez blány, perfektní materiál, který musí ještě přírodně schnout, co centimetr, to rok, takže ve skladu musí ležet devět let," popsal Hrůza. Cena dubu roste. Před 15 lety byla kolem 20.000 korun za metr krychlový, dnes 43.000 korun.

Smolu ze stromů zatím podnik nenakupuje, protože má stále 30 let staré zásoby. "Receptura jejího míchání a vaření je tajná. Dáváme tam tři druhy smoly - Ameriku, Kanadu a Čínu a přidáváme medicinální olej a parafín," řekl bednářský mistr. Vaří se do zásoby i při smolení při 180 až 210 stupních Celsia.

"Na jeden čtyřicetihektolitrový sud vypotřebujeme tři škopky, smola musí udělat uvnitř sudu slabý povlak," uvedl Hrůza. Pivo se do sudů může nalít už den po vysmlolení. Pivovar má vedle ležáckých také dřevěné transportní sudy od deseti litrů do pěti hektolitrů na ochutnávky do světa.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135