Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar v Holešově čeká oprava, vzniknou tam byty či restaurace

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Ondřej Holubec

Velkou proměnou projde areál pivovaru v Holešově. Rozsáhlý prostor plný zchátralých budov se znovu otevře lidem. Vzniknou tu nové byty, provozovny živnostníků i parkovací místa. Výstavba a rekonstrukce potrvá dva roky.

„Je to prostor, jehož rozloha přesahuje osm tisíc metrů čtverečních, nebyl nijak využívaný. Naším cílem je zpřístupnit jej lidem a udělat z něj moderní centrum služeb města,“ přiblížil Jiří Kaňa, jednatel firmy EL-ENG, která za revitalizací historického areálu stojí.

Nyní se bourají budovy bývalé konírny u Pivovarské ulice. Na jejím místě vyroste nová třípatrová budova s byty.

„V přízemí plánujeme nájemní jednotky určené pro služby s bydlením spojené, jako holičství, pedikúra, čistírna oděvů či optika. Tak, aby lidé, kteří zde budou bydlet, měli veškeré zázemí po ruce,“ vysvětlil Kaňa.

Vaření piva se do areálu nevrátí
Bourat se budou i některé budovy v centru areálu, kde se prostor rozšíří a vznikne náměstíčko s parkovacími místy a zelení. Na místě staré varny piva vyroste nový objekt vhodný k využití jako ordinace, rehabilitace nebo kanceláře.

Zachována zůstane hlavní historická budova pivovaru, která spadá pod památkovou ochranu. Čeká ji však důkladná oprava včetně nové střechy.

„V Holešově k pivovaru vždy neodmyslitelně patřila hospoda, takže plánujeme otevřít restauraci s prosklenou předzahrádkou. Nad ní pak přibudou hotelové pokoje,“ popsal Kaňa.

„Pivo se tu sice vařit nebude, ale v restauraci chceme dát trvale prostor regionálním malým pivovarům,“ dodal.

Pivovar vznikl v 17. století
Areál bude oboustranně průjezdný mezi ulicí Masarykova a Pivovarská, pěší projdou také směrem k finančnímu úřadu. Opravovat se bude i pivovarský komín, kde každoročně hnízdí čápi.

Panský pivovar Holešov byl vystavěn na konci 17. století a pivo se tu vařilo ještě na začátku 60. let minulého století. Areál byl uzavřen v roce 1973.

„V posledních letech tu funguje pouze restaurace, řada vnitřních budov je ve velmi špatném stavu. Vystřídalo se tu několik vlastníků, ale nikdo s tím nic neudělal. Proto jsme velmi rádi, že se tato část města znovu zpřístupní,“ uvedl starosta Rudolf Seifert.

Pivovar Dudák se chce prosadit mimo region a prodávat pivo v plechu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jakub BartošDudák

Poslední český pivovar ve vlastnictví města chce reagovat na zvyšování prodeje piva v plechovkách. Na linku ale nejsou peníze, a tak bude hledat místo, kam by mohl pivo převézt a stočit. Zákazníkům nabídne i historické etikety.

Přes Moravu propojit Čechy a Slovensko a co nejdříve uvést na trh plechovkové pivo. Strakonický pivovar Dudák čeká v příštím roce několik úkolů. Cílem je vypořádat se s poklesem prodeje piva, který podle vedení způsobilo hlavně na vesnicích zavedení EET a zákaz kouření.

Tou nejaktuálnější akcí je však dokončení prodejny, která právě vzniká u vstupu do areálu. Hotovo má být do března, práce ale možná skončí dřív. Investice vyjde na pět milionů korun.

Nabídku prodejny by pak v budoucnu mohl obohatit Dudák v plechovce. Má to ale jeden háček. Linka by vyšla na desítky milionů korun.

„Mělo by to vypadat tak, že my pivo vyrobíme a cisternou ho odvezeme do stáčírny. Pravděpodobně to budeme dělat v Kralupech nad Vltavou, nebo oslovíme jiný pivovar,“ vysvětlil sládek Dušan Krankus.

Podle vedení začnou vyjednávání už příští rok. V plechovkách pak chce prodat kolem dvaceti procent výstavu, který byl loni více než 57 tisíc hektolitrů. Letos zatím číslo není jasné.

Už teď mohou pivaři ochutnat třináctistupňový Vánoční světlý speciál. „Vysoký podíl českého aromatického chmele žateckého poloraného červeňáku se postará o správně vyrovnanou a lahodnou hořkost. Je to pravděpodobně nejaromatičtější odrůda na světě. Tím je pivo speciální. Uvařili jsme jedinou várku pro vánoční trh. Vyprodat by se měla do konce roku,“ popsal Krankus.

Až pivo zmizí, objeví se od příštího roku na trhu další novinka. Lahvová piva budou zdobit historické etikety z první poloviny minulého století. „Jedná se o čtyři typy etiket. Využívají inzeráty na pivo z roku 1925, jejichž text a kresby jsou z dnešního pohledu humorné i poučné. Je třeba je brát s nadsázkou. Každé tři měsíce budeme motivy měnit,“ přiblížil Krankus.

Pivovar se chce soustředit hlavně na prodej, v plánu má investovat pouze do nejnutnějších akcí 10 až 12 milionů korun. Cílem je pro vedení hlavně rozšíření piva za hranice jižních Čech. Jedním z důvodů je i fakt, že jim nedávné legislativní změny způsobily komplikace.

Pivovar zaměstnává 60 lidí
„Mnoho našich restaurací je na vesnicích, obcích nebo menších městech. Návštěvnost se zákazem kouření a dalších restrikcí, jako je například zákaz hracích automatů nebo EET, které byly vyhlášeny krátce za sebou, dlouhodobě klesá. Některé hospody zavřely, jinde omezili provoz, což má dopad na celkový trh s pivem. My se s tím musíme vyrovnat,“ upozornil obchodní ředitel pivovaru Martin Man.

Zároveň zmínil některé oblasti, kde by se chtěl Dudák během nadcházejícího roku prosadit. Součástí strategie je i rozšiřování obchodního týmu. „Chceme posílit na Moravě. Tento region nám roste a zároveň bychom se díky němu propojili se Slovenskem, kde také působíme. Zaměřit se chceme také na Prahu a Středočeský kraj. I tam se nám daří,“ oznámil Man.

Pivovar, který jako poslední v Česku vlastní město, zaměstnává nyní 60 lidí. Jeho letošní výsledek by se měl pohybovat kolem nuly. „Letos ho nepříznivě ovlivní to, že jsme měli daňovou kontrolu za roky 2013 a 2014. Finanční úřad nám vyměřil daňový doměr přes milion korun kvůli ztrátám obalů. Uvidíme, jestli ta letošní nula bude kladná, nebo záporná. Předpokládáme, že se v roce 2017 definitivně vypořádáme s minulostí, která tady byla v letech 2012 až 2014, kdy hospodaření bylo záporné a ztráta narůstala,“ řekl předseda představenstva Rudolf Oberfalcer.

Nula podle Martina Mana zklamáním není. „Prognóza je taková, že trh letos poklesne nejvíce za posledních 14 let. Toto období se nazývá černým rokem pivovarnictví. My se ale teď chceme soustředit hlavně na budoucnost,“ dodal Man.

V ekvádorské Cuence se chodí na české pivo. Pivovar založil podnikatel z Kutné Hory

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor: Magdaléna Daňková

Martin Smetáček začínal v ekvádorské Cuence jako stážista na radnici. Před čtyřmi lety založil s kamarády z Kutné Hory, odkud pochází, firmu, jež měla zajistit dovoz českého know-how a technologií do země. Místo vodních elektráren však skončili u piva. Ekvádorcům z Cuency teď dokazují, proč je Česko pivní velmoc.

O jihoamerický region se Smetáček zajímal už při studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze. "Latinská Amerika je ze tří rozvojových regionů nejvyspělejší a má k nám kulturně blízko. Ve 20. století tam uteklo mnoho Čechů a všichni jsou dneska velmi úspěšní, včetně jednoho mého příbuzného. Ten se v roce 1948 vylodil v Rio de Janeiru s jedním centem v kapse a za 40 let se stal úspěšným podnikatelem," popsal Aktuálně.cz.

Do jihoekvádorské Cuency se dostal poprvé v roce 2012. Tehdy pomáhal rok v poradním týmu primátora tohoto půlmilionového města. "Byla to skvělá zkušenost, ale státní sektor bývá v Jižní Americe často spojován s korupcí, takže jsem nabídku na další práci nepřijal," popsal Smetáček.

Rok nato tak s kamarády založil společnost South America Connections s cílem dovážet do Ekvádoru a dalších zemí kontinentu české technologie a know-how. Zadařilo se jim až v roce 2015. To zajistili obchodní cestu několika českých firem do země. Byly mezi nimi i Pacovské strojírny - jeden z hlavních výrobců pivovarnické technologie.

V Ekvádoru chybělo dobré pivo
Právě při konverzaci v hospodě nad místním pivem s názvem Pilsener tehdy přišli na to, že v Ekvádoru chybí dobré pivo. "Řekli jsme si, že když uděláme dobrý, český ležák, mohli bychom uspět," popsal Smetáček.

Dohodli se s dalšími zástupci českých exportérů a dva roky vznikala značka Golden Prague, kterou spoluvlastní celkem sedm lidí včetně Michala Čižíka, Radka Práška, Tomáše Fencla a dalších. Smetáček zastává pozici generálního ředitele.

Původní projekt počítal s minipivovarem v centru třetího největšího ekvádorského města, ale kvůli úředním povolením museli výrobu přesunout na okraj Cuency. "V centru města jsme nakonec udělali jenom samostatnou hospodu. Pivovar máme větší, takže můžeme plynule rozšiřovat kapacitu," popsal Smetáček. Vyrobit by mohli až 200 tisíc litrů piva ročně.

Smetáček přiznává, že postavit pivovar nebylo nic složitého. Horší to bylo se všemi úředními povoleními. "Dva roky jsme válčili s místními byrokraty, kteří nám házeli klacky pod nohy. A tak když nás vyhodili jedněmi dveřmi, vlezli jsme druhými. Hodně mi pomohl i český velvyslanec v Limě, protože Ekvádor spadá pod Peru. I díky tomu se nám nakonec podařilo získat všechna povolení," sdělil.

Interiér hospody navrhlo studio vlastněné Češkou
Pivovar oficiálně otevřeli letos na konci července. Na technologické práce dohlížel sládek Tomáš Fencl, bývalý majitel Pivovaru Lobeč, ten však musel v září odletět zpět do České republiky a vystřídal jej tak Jan Havlín. Interiér hospody v centru Cuency zase navrhovalo architektonické studio z Quita KONCEPT +, které vlastní Češka Pavla Vančurová, jež si vzala Ekvádorce.

Hospoda se nachází hned vedle soudu. "Všichni soudci po šichtě k nám chodí na pivo," pochlubil se Smetáček a dodal, že si zvykli dávat si malé pivo taky k obědu. Čepují zde čtyři moky - světlou devítku a jedenáctku, černou jedenáctku a IPA čtrnáctku.

Právě světlá jedenáctka je podle Smetáčka největší hvězdou Golden Prague Pubu a pije se nejvíce. "Veškerý slad a chmel si vozíme z Česka a všechno děláme tradičními českými metodami," přesvědčuje Smetáček.

Od otevření českou hospodu navštívilo více než 50 tisíc lidí, na pivo sem nejčastěji chodí kromě Ekvádorců také Američani. "Dělali jsme třeba Oktoberfest, kam jsme pozvali i ostatní ekvádorské minipivovary. Během dvou dnů nás přišly navštívit asi dva tisíce lidí," uvedl Smetáček. Za vysokou návštěvností je podle něj nejen lahodný český mok, ale taky dobrý marketing. "V pivovaru děláme dny otevřených dveří, lidem o pivu vykládáme, vystupujeme v televizi," vyjmenoval.

Ekvádorcům nechutnají párky
S čím se jim naopak moc nedařilo, bylo české jídlo. "Je moc těžké a navíc nám v Ekvádoru chybí určité suroviny. Teď máme mezinárodní kuchyni, ale pořád nabízíme i česká jídla, jako je guláš nebo utopenci. Dělali jsme i vepřová kolena," popsal ředitel a dodal, že návštěvníkům moc nechutnaly třeba párky.

České kuchaře však do Cuency nepřivezli, všechna jídla připravují Ekvádorci. Ti tvoří také většinu personálu. "Dohromady máme dvaadvacet zaměstnanců, Češi jsme tam momentálně dva - sládek a já. Měli jsme i českého provozního restaurace, ale bohužel to nefungovalo kvůli neznalosti ekvádorského účetnictví a zvyků," přiznal.

Sám Smetáček žije v Ekvádoru nyní již pět a půl roku, natrvalo se zde však usadit nechce. Do svých čtyřiceti let by se chtěl přestěhovat zpátky do České republiky. "Kulturní rozdíly jsou velmi velké. Ekvádorci přemýšlí úplně jinak než Evropani a jsou línější. Úspěšní lidé v Ekvádoru jsou potomci emigrantů většinou z Československa, Maďarska, Německa i Libanonu," vyjmenoval.

"V Ekvádoru si nikdo nevěří, slovo tady neplatí"

Smetáčkovi na Ekvádorcích nejvíc vadí nepřesnost a nespolehlivost. "Když se třeba s někým domluvíte, že přiveze beton v osm ráno, a desetkrát si to s ním potvrdíte, stejně jej nakonec přiveze druhý den," uvedl příklad. "Žijí jenom přítomností a nevidí dál než dvacet minut dopředu," dodal.

Dalším nešvarem země je podle něj netransparentnost. "Každý každého okrádá, to je asi všude na světě, ale v Ekvádoru si nikdo absolutně nevěří, slovo tady neplatí. Všechno musí být na papíře a s nějakými garancemi," vysvětlil.

Specifikem je i říkání ne. Ačkoliv Ekvádorci na něco kývnou, neznamená to hned, že s tím souhlasí nebo je věc dojednaná. "Sice řekli ano, ale mysleli ne. Často na to narážím," řekl Smetáček.

I přes to, že si je vědom kulturních rozdílů, které jej limitují, do investice by prý šel klidně znovu. "Kulturní rozdíly jsou určitý limit, ale i důvod toho, proč zde můžeme být rychle úspěšní. Vůbec nic bych nezměnil," sdělil.

Jejich pivovar momentálně zásobuje pivem i další města. "Dodáváme třeba do jednoho amerického baru v městečku Limón v Amazonii, které je od nás dvě hodiny autem," popsal.

O české pivo je zájem také ve městě Guayaquil či na české ambasádě v Peru. Poptávka ale přichází také z peruánských a kolumbijských hospod. Do budoucna by majitelé rádi zřídili franšízovou síť a prodávali pivo i do supermarketů v celém Ekvádoru.

Potrefená husa úspěšně kejhá už 18 let

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeStaropramen

První koncept svého druhu, který se stal předlohou pro ostatní hráče na trhu, Potrefená husa oslavil 18 let od otevření své první pobočky. Za necelé dvě dekády si značka vybudovala skvělou pověst a patří mezi nejúspěšnější a nejnavštěvovanější restaurace v České republice. To dokládá i dárek k jejím osmnáctinám v podobě získaného ocenění Czech Superbrands. Dnes se Potrefená husa nachází téměř v každém regionálním městě, celkem na 27 místech, a společnost Pivovary Staropramen se tuto restaurační síť chystá rozšířit i do menších měst. Navíc rozvíjí i další koncepty, jako je Naše hospoda, Branický Výčep či regionální Ostravarna.

Celých 18 let uplynulo od doby, kdy první Staropramen Potrefená husa na Vinohradské ulici v Praze poprvé otevřela dveře svým zákazníkům. Restaurace se záhy stala velmi oblíbenou, a tak se z jedné husy stalo hejno. V současné době můžeme po České republice najít 27 poboček, které spravuje 17 fanšízantů. Potrefená husa se řadí mezi nejúspěšnější gastronomické koncepty v České republice. Ročně jej navštíví až 3 000 000 hostů. Zakládá si na špičkové české gastronomii ovlivněné světovými trendy, dobrém pivu a vytříbeném designu v atraktivních lokalitách. Aby byla požadovaná kvalita zachována, klade na své franšízanty vysoké nároky. Nejčerstvějším důkazem, že vše precizně funguje, je ocenění Czech Superbrands, které Potrefená husa letos získala.

Cenné know-how společnosti nespočívá pouze v gastronomickém zážitku, ale i ve schopnosti efektivně reagovat na měnící se trh. Koncept byl například v minulosti upraven pro potřeby obchodních center na Potrefená husa Beerpoint, na místech s hustou bytovou zástavbou najdeme Potrefenou husu Sportbar. „Restaurace se doposud nacházely zejména v krajských městech, kde je dostatečná kupní síla a potenciál, a kde se často staly nejvíc respektovanými a zároveň nejoblíbenějšími podniky. Nyní je čas tento koncept nabídnout i v menších městech. Samozřejmě stále platí, že lokality i provozovatelé musejí splňovat přísná kritéria,” říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací.

Potrefená husa se stala inspirací nejen pro konkurenty
Originální koncept, spočívající ve vybudování sítě moderních restaurací s kvalitní gastronomií a širokou nabídkou piv v čele se Staropramenem, doplněnou belgickými pivy Stella Artois a Hoegaarden, se stal inspirací nejen pro konkurenční pivovarnické značky, ale i pro samotnou společnost Pivovary Staropramen. Společnost totiž nezaspala a rozvíjí další koncepty.

Gastronomický koncept Naše hospoda cílí na již zavedené české hospody a výrazně se podílí na jejich proměně. Naše hospoda klade důraz na regionální lokality, kvalitní a správně ošetřené pivo a cenově dostupnou gastronomii. Dalším z konceptů je Branický Výčep, který se vrací k dříve tolik oblíbeným bufetům, kam se chodívalo pít „na stojáka“. Pivní značka Braník se se svým výčepem snaží tuto tradici v čistém a moderním prostředí obnovit. Pozadu nezůstává ani regionální značka Ostravar, která přišla s konceptem vlastní pivovarské hospody Ostravarna založeném na tankovém pivu, které je pro milovníky piva symbolem kvality.

ÚSPĚCHY ZNAČKY POTREFENÁ HUSA
2002 Bronzová plaketa Jaroslava Vašaty
2002 mezi 5 finálovými koncepty Mapic Awards
2012 mimořádná cena Asociace hotelů a restaurací za podporu a rozvoj české gastronomie a pohostinství
2017 Czech Superbrands
Individuální regionální ceny restaurace roku např. Praha 4, Praha 1, Mladá Boleslav, Olomouc
Úspěšná účast na Prague Food Festivalu, Food festivalu Plzeň, Rock for People

Prazdroj i letos ekonomicky úspěšný

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Investice do české pivní kultury i rozvoje pivovarů, rozšíření nabídky o nové nápoje, péče o tradiční české značky a zároveň pokračující péče o zaměstnance a kvalitu života lidí v okolí pivovarů. To vše přispívá k úspěchu Plzeňského Prazdroje, který opakovaně vylepšil své ekonomické výsledky a znovu potvrdil pozici mezi největšími daňovými plátci v zemi.

Společnost navázala na trend z předchozích let a v uplynulém fiskálním roce (1. 4. 2016 – 31. 3. 2017) zvýšila objem svých prodejů jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. „Za posílením objemu loňských prodejů, kdy celková výroba piva Plzeňského Prazdroje stoupla meziročně o 5,7 procenta, stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, hlavně o Pilsner Urquell. Výrazně vzrostl zájem i o Velkopopovického Kozla 11 nebo Radegast Ryze hořkou 12 a na oblibě získává také Gambrinus Plná 12. Prodeje společnosti šly v loňském roce nahoru také díky rostoucí popularitě nealkoholického Birellu, a to zejména jeho ochucených variant,“ komentuje obchodní výsledky generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

Plzeňský Prazdroj dosáhl za poslední účetní období, končící 31. březnem 2017, obratu téměř 16 mld. korun (tj. o 1,2 mld. korun více než v předchozím fiskálním roce), zvýšil svůj zisk před zdaněním na 4,8 mld. korun (tj. o 1,1 mld. korun). Na přímých i nepřímých daních zaplatil 5 mld. korun*, což je o 0,2 mld. korun více než v předchozím fiskálním roce. Společnost se dlouhodobě řadí mezi patnáct největších daňových plátců v zemi.

Plzeňský Prazdroj je tak významnou součástí české ekonomiky i jejího růstu. „V našich pivovarech pracuje 2 tisíce lidí a přes dalších 20 tisíc pracovních míst vytváříme nepřímo u našich dodavatelů a obchodních partnerů. Díky našemu společnému úsilí se nám podařilo zvýšit prodeje piva i ekonomické ukazatele. Těší nás tak, že patříme k největším přispěvatelům do státního rozpočtu, díky čemuž pozitivně ovlivňujeme české hospodářství i život v zemi,“ říká Grant Liversage.

O svůj úspěch se Plzeňský Prazdroj dělí se svým okolím. „Firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, musí být nejen dobrým zaměstnavatelem, ale i dobrým sousedem. Proto je společenská odpovědnost přirozenou součástí našeho přístupu k podnikání a velice nás těší a zavazuje, že náš přístup byl opět oceněn Zlatým certifikátem za strategii trvale udržitelného rozvoje v kategorii TOP odpovědná velká firma,“ doplňuje Grant Liversage.

A Plzeňský Prazdroj chce pokračovat v úspěšném působení nejen na českém trhu i nadále. V roce 2017 tak zahájil realizaci investice do rozšíření výroby ležáku Pilsner Urquell. Kapacita varny Pilsner Urquell se zvýší na 3,5 mil hl/rok, což je zhruba navýšení o třetinu. Aktuálně probíhají práce jak na rozšíření varny, tak na dostavbě potřebných cylindrokonických tanků. Do provozu by měly být nové části uvedeny v dubnu 2018. Celkem by se měla investice do rozšíření kapacity výroby Pilsner Urquell pohybovat kolem 11 milionů EUR. Hlavní cílem rozšíření kapacity varny Pilsner Urquell je využití potenciálu piva Pilsner Urquell pro export zejména na asijské trhy.

Na pivo jako v pivovaru. Gambrinus představuje koncept hospod Srdcovka

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czGambrinus

Gambrinus postupně plánuje otevřít po celé České republice desítky nových Srdcovek, v nichž bude hrát hlavní roli pivo a lidé, kteří ho nosí v srdci.

„Pivo je u nás vždy „až“ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept Srdcovky. Abyste si vychutnali Gambrinus v nejvyšší kvalitě, načepují vám jej tu přímo z originálních pivních tanků. Vznikly speciálně pro Srdcovku a připomínají naše CK tanky, v nichž v pivovaru pivo kvasí a později leží. Krátké vedení k výčepu v kombinaci s chlazenou rychlou logistikou zajistí, že pivo chutná jako u nás v pivovaru,“ vysvětluje sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Srdcovka si svůj název vysloužila díky lidem, kteří své povolání dělají srdcem a pivo milují. Takových srdcařů je v Gambrinusu hodně a mnoho z nich zasvětilo vaření piva celý život. Jejich siluety a příběhy jsou proto jedním z hlavních designových prvků nových hospod pivovaru Gambrinus. V plzeňské Srdcovce Corso mají pivovarští navíc svůj vlastní stůl, kde si mohou v klidu vychutnat výsledek své práce. U piva tu můžete potkat třeba mistra varny Zdeňka Poláka, který ho za 42 let uvařil už 25 milionů hektolitrů. Je tak zřejmě jedním z nejdéle aktivních sládků u nás vůbec.

„Budeme rádi, když se ze Srdcovky Corso stane místo, kde se u piva Gambrinus budou potkávat srdcaři z našeho pivovaru i všichni ostatní Plzeňáci a budou tu společně probírat pivo, fotbal i všechny další srdcové záležitosti,“ říká Stanislav Hamara, manažer pivovaru Gambrinus. Podobná místa chce pivovar Gambrinus vytvořit i v dalších městech. „Chceme, aby tak dobré pivo, jako děláme u nás v Plzni, mohli ochutnat lidé po celé republice. Do Srdcovky se tak mohou těšit také v Praze nebo Otrokovicích a postupně i v desítkách dalších měst,“ dodává Stanislav Hamara.

Pivovarskou atmosféru Srdcovky podtrhují nejen zvláštní tanky, siluety pivovarských a nerezové trubky, které připomínají samotnou výrobu piva, ale také použití starého dřeva ošlehaného větrem a sluncem. Srdcovka v sobě spojuje prostory dýchající historií s moderními technologiemi pro ten nejlepší zážitek z piva. Hlavní roli v Srdcovce vždy hraje Gambrinus Nepasterizovaná 12 z tanku.

„Pro správnou chuť piva je důležité, aby bylo dobře načepované. Personál Srdcovky proto prošel odborným školením sládků, o čemž svědčí i Certifikát za vynikající péči o čepované pivo udělovaný Plzeňským Prazdrojem,“ dodává Pavel Zítek. Právě díky zvláštní péči, kterou v Srdcovce pivu věnují od začátku až do konce, se zde návštěvníci mohou těšit i ze skutečné chlouby plzeňských sládků, Nefiltrovaného ležáku Gambrinus.

Srdcaři z pivovaru Gambrinus a jejich příběhy
Dana, kontrolorka kvality, v pivovaru od roku 1988
Její zkušená degustační komise ochutná každou várku dřív, než pivo vyrazí na cestu do hospod a k milovníkům piva domů.
“Už 30 let hlídám každý krok piva Gambrinus od surovin, vaření až po hotové pivo. V naší nezávislé kontrolní jednotce pečlivě prověřujeme každý mezistupeň výroby a schvalujeme i finální kvalitu každé uvařené várky. Atˇ už potkáte Gambrinus v hospodě nebo u vás doma, každá jeho šarže prošla naší ochutnávací komisí. Kvalitu kontrolujeme od prvního do posledního doušku.“

Ivan, mistr sladař, v pivovaru od 1989
Na sladovně položí základ té pravé chuti piva Gambrinus díky volbě vhodné kombinace odrůd ječmene.
“Co je základem každého dobrého piva? Skvělé suroviny, samozřejmě. Na sladovně proto vybíráme vhodnou kombinaci odrůd ječmene pro výrobu sladu, který vyhovuje jedinečnému smyslovému profilu piva Gambrinus. Navlhčený ječmen necháme naklíčit a zelený slad potom sušíme na hvozdě. Vše bedlivě sledujeme a během klíčení kontrolujeme teplotu i vlhkost. Sušený a odležený slad nakonec předáváme mistrům na varně. Ale pro mě osobně to tím nekončí, já se totiž i po skoro 30 letech vždy těším na konečný výsledek.”

Českým pivovarům chybí sládci, noví se učí ve škole v Žatci

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Mostecký deníkAutor:Petr Kinšt

Sřední škola zareagovala na nedostatek pivovarníků. Nový učební obor navštěvuje devět studentů.
Českým pivovarům chybí sládci. Rostoucí počet minipivovarů v tuzemsku způsobil problém – pivo už nemá téměř kdo vařit. Není tak výjimkou, že jeden sládek vaří ve více pivovarech. Na poptávku na trhu práce po těchto odbornících zareagovala žatecká střední škola, kde letos začali s výukou nových sládků.

O jejich nedostatku vědí své například v Chrámu chmele a piva v Žatci, kde minipivovar s restaurací funguje od roku 2011. Dlouholetý sládek ze zdravotních důvodů odešel, plnohodnotnou náhradu se pivovaru nedaří najít.

„Máme externího sládka, který vaří pivo i jinde. Rád bych, abychom měli zase vlastního sládka, nejlépe někoho místního, kdo by měl k městu a jeho lidem vztah, ale bohužel. Dobří sládci na trhu nejsou,“ sdělil ředitel Chrámu chmele a piva Ondřej Baštýř.

Podobný problém řeší i další české pivovary. V tuzemsku v minulých letech vznikly čtyři stovky malých pivovarů a další ještě přibývají. Například ve zmíněném ani ne dvacetitisícovém Žatci se vaří pivo na třech místech, čtvrtý minipivovar se staví.

Sládci jsou pro kvalitu piva klíčoví
Podle některých odborníků nedostatek sládků způsobuje celkový úpadek pivovarského řemesla a někdy se projevuje na nestálosti kvality piva.„Sládci jsou v malých pivovarech z tohoto pohledu klíčoví, mnohde je provoz postaven na jednom člověku. Kvalita piva se odvíjí stoprocentně od jejich práce,“ vyjádřila se výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

V mnoha minipivovarech vaří pivo lidé, kteří v tomto oboru dříve nepůsobili. Například v lounském minipivovaru Pivo ZLoun. „Sládkem jsem u nás já sám,“ říká Radek Taraba, jeden ze dvou majitelů společnosti.

Pivo v Lounech vaří čtyři roky, před tím byl starostou nedalekého Zbrašína. O tom, že se řemeslo naučil dobře, svědčí i několik ocenění, které jeho pivo získalo. Letos ho například ocenili v anketě návštěvníci žatecké Dočesné.

Za nedostatkem sládků stojí hlavně fakt, že je české školství téměř neprodukuje. Škol, kde se tento potravinářský obor učí, je minimum.

Škola začala s výukou v září
Na poptávku na trhu práce po těchto odbornících zareagovala Střední odborná škola a střední odborné učiliště SČMSD v Žatci. Letos v září tam otevřeli v rámci učebního oboru výrobce potravin tříletý školní vzdělávací program sladovník – pivovarník.

„Chodí do něj devět studentů, po skončení získají výuční list. Týden chodí do školy na teoretické předměty, týden jsou v pivovarech, kde mají odborný výcvik,“ sdělila ředitelka školy Stanislava Sajdlová.

Studenti se naučí, jak se vyrábí pivo, připravuje slad, výuka je zaměřená také na stroje a zařízení v pivovarnictví.

Uvařili Idiota či tekutý perník. Sládci připravili vánoční pivní speciály

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Michal Hrabal, Lukáš Ivánek

Jedenáctka, dvanáctka, třináctka? V břeclavském minipivovaru Frankies připravili pro milovníky piva před Vánocemi dokonce dvacetistupňový speciál. Majitelé pivovarů na jihu Moravy sází na méně tradiční piva. Některé druhy už jsou téměř vyprodané.

„Idiot je ruský imperiální stout (tmavé svrchně kvašené pivo – pozn. redakce). Od minulých Vánoc ležel ve dvou barriquových sudech. Je to hodně alkoholická pecka,“ popsal spolumajitel minipivovaru Frankies Štěpán Přikryl. Idiota uvařili asi čtyři sta litrů, nabízejí ho od středy.

Po pivním speciálu rád sáhne před Vánocemi například Tomáš Helešic z Velkých Bílovic na Břeclavsku. „Je to pro mě vždy zpestření. Hlavně když se objeví nějaký nový,“ reagoval Helešic. Právě kvůli vyššímu alkoholu zůstává většinou u jednoho.

K jiným než tradičním pivům, ležákům, táhne zvědavost i Petra Komrsku z Hodonína. „Chutnají mi svrchně kvašená piva, domů si je ale nekupuji. Raději si s kamarády sednu v hospodě a ochutnáváme. Nevadí mi ani vyšší cena, protože jich zase nevypiju tolik,“ řekl.

O velkém zájmu o méně tradiční piva v předvánočním čase svědčí i zkušenost Jakuba Kondeie, který se stará o chod pivovaru Mazák v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku. „Připravili jsme vánoční polotmavý speciál. Je to třináctka. Nabízíme ji od konce listopadu. Měli jsme asi tři tisíce litrů, dnes už zbývá posledních pár sudů. Měli jsme i vánoční šestnáctku, což byla IPA (světlé svrchně kvašené pivo – pozn. redakce). Ještě nebyla ani stočená a už byla prodaná,“ konstatoval.

Poptávka po speciálech je také v Minipivovaru u Dyje v Novém Šaldorfu-Sedlešovicích na Znojemsku. „Mnozí se často ptají, co k Vánocům vymyslíme. Letos máme vánoční tmavé pivo. Zájem o nevšední piva bude podle mě trvalý. Jsem optimista,“ myslí si tamní sládek Michal Volf.

Na medový ALE, svrchně kvašenou polotmavou dvanáctku, láká Velický Bombarďák z Velké nad Veličkou na Hodonínsku. „Něco podobného jsem viděl jinde, ale pojali jsme to po svém. Naše pivo je bohaté pro chuťové pohárky. Použili jsme americké chmely, perníkové koření a přidali med. Jde o voňavou sladko-hořkou kombinaci. Říkám tomu tekutý perník,“ přiblížil spolumajitel Ladislav Lukács. Udělali pět set litrů.

Třináctistupňový Žižkovský vánoční speciál točí každoročně v Pivovaře Moravský Žižkov. „Máme ho i přes vánoční svátky,“ hlásil jednatel Ondřej Šraga.

Speciálně pro advent uvařili svrchně kvašenou IPU třináctku v Hasičském pivovaře Bítov na Znojemsku. „Je o ni velký zájem,“ uvedl majitel Roman Tesař.

Minipivovary v Brně rostou jako houby po dešti

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Brně letos vznikly tři nové minipivovary. Největším letošním přírůstkem je minipivovar Moravia, který otevřel koncem října v Brně-Medlánkách. Další dva jsou spíše menší podniky. Celkem je v jihomoravské metropoli už devět a jeden průmyslový pivovar.

Minipivovar Moravia patří skupině Czech Craft Beers, která už v Brně provozuje minipivovar Lucky Bastard, zaměřený na svrchně kvašené pivo. Medlánecký minipivovar je jedním z nejmodernějších v České republice. Podle sládka Jana Grmely je možné většinu procesů výroby možné řídit počítačem. Nový minipivovar má v současné době kapacitu 6 tisíc hektolitrů ročně s předpokládaným navýšením na 9 tisíc hektolitrů v polovině příštího roku.

První Soběšický pivovar si rodina Nekutova pořídila ve dvorku vlastního domu. "Největší problém bylo dát technologii do provozu, varnu jsme si dávali dohromady sami pod vedením jednoho odborného garanta. Jsme konzervativně založení lidé. Začali jsme, protože nás to bavilo. Peníze navíc jsme neměli, investice nás poměrně dost vyčerpala. Je to jako když si postavíte menší domek," řekl Pavel Nekut, který je včelařem.

Rodina chodí přes týden do práce a pivo vaří po víkendech. Zájem o pivo je podle něj zatím velký, prodává se zejména v Soběšicích a okolí. Nekutovi chtějí podporovat regionální charakter svého piva a dělat zejména ležáky. Nebojí se ale experimentů, když například natrhali volně rostoucí chmel a udělali z něj speciál.

Třetím novým minipivovarem v Brně je podnik, který inzeruje svoje pivo pod názvem JBM Brew Lab. Jsou za ním milovníci piva, kteří dosud vařili jako takzvaný létající pivovar. Od letoška ale převzali starou technologii Lucky Bastardu a vaří tak ve vlastním.

Boom minipivovarů pokračuje a jejich počet se zvyšuje ve všech regionech. Na jižní Moravě je jich už více než 50. Velká část z nich vznikla v posledních letech, ale v Senticích a brněnském Pegasu už pivo vaří 25 let.

Lahve Pilsner Urquell pro Centrum Paraple vynesla 1 683 145 korun

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Letošní šestý ročník charitativní aukce designových lahví Pilsner Urquell pro Centrum Paraple vynesl lidem, kteří se následkem nemoci či zranění ocitli na vozíku, celkem 1 683 145 korun. Nejdražší originální kousek podle návrhu uměleckého ředitele sklárny Moser Lukáše Jabůrka byl tento rok vydražen za 250 000 korun.

Dražba uměleckých pivních lahví je tradičním předvánočním projektem značky Pilsner Urquell na pomoc Centru Paraple. Letošní, v pořadí již šestá aukce, proběhla 13. prosince. V aukci se vydražilo celkem deset lahví z originální edice k 175. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku. Každá z vydražených lahví má zcela unikátní design, který symbolizuje jednotlivý milník v bohaté historii piva Pilsner Urquell. Lahev získalo deset dražitelů, kteří nabídli nejvyšší cenu. Hodnota nejdražší lahve se tak vyšplhala na rekordních 250 tisíc korun.

Celý výtěžek aukce jako již tradičně putuje na konto Centra Paraple, které pomáhá lidem s poškozením míchy. „Mám velkou radost, že dobrý nápad Plzeňského Prazdroje se už 6 let setkává s takovým úspěchem. Dražba krásných pivních lahví Pilsner Urquell letos Parapleti přinesla peníze na sportovní pomůcky a na mzdy asistentů, kteří jsou po ruce, když našim klientům chybí vlastní síly. Výsledek – 1 683 145 korun je pro nás skvělá zpráva, děkujeme!,” říká Zdeněk Svěrák, zakladatel Centra Paraple.

Autorem letošní kolekce lahví je umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek. Spojení s Moserem přitom není náhodné – přední česká sklárna slaví v tomto roce také výročí, na trhu působí už 160 let. Taje rukodělného zpracování skla si tu mistři skláři předávají po generace. Speciální edice pivních lahví tak spojuje nejen významné tuzemské značky, ale symbolizuje také jejich hodnoty: úctu k tradici, perfektnímu řemeslu a vysoké kvalitě, díky nimž se české pivo i sklo staly proslulými po celém světě. „Za výrobou aukčních lahví jsou desítky hodin ruční práce, ať už u pece se sklovinou při teplotě 1150 °C, u vydlabávání dřevěných forem nebo ručního broušení dekoru symbolizujícího sladovnický ječmen,“ popisuje Lukáš Jabůrek. Jedna z vydražených aukčních lahví je k vidění v pražském showroomu sklárny Moser v ulici Na Příkopě.

Cílem projektu je vydražit lahve, a poskytnout tak finanční prostředky pro Centrum Paraple, které pomáhá lidem na vozíku s poškozením míchy následkem úrazu nebo onemocnění. Pilsner Urquell přitom sází nejen na předávání těch nejlepších zkušeností, dovedností i tradic, které dávají vzniknout unikátním a kvalitním produktům, které nás reprezentují doma i v zahraničí, ale i na tu nejlepší tradici pomáhat a být solidární k těm, kteří to potřebují. „Tradici pomáhat potřebným v předvánoční době začali v našem pivovaru už jeho zakladatelé, plzeňští právováreční měšťané. Tento zvyk zůstal v pivovaru zachován a my na něj takto opět navazujeme. Všem účastníkům dobročinné dražby bychom chtěli srdečně poděkovat. Velice nás těší, že můžeme tímto způsobem již pošesté pomoci lidem, kteří se dostali do těžké životní situace,“ uvedl Grant McKenzie, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Výtěžek aukce designových pivních využije Centrum Paraple na nákup terapeutických a sportovních pomůcek, jako je nový motomed, speciální kolo pro vozíčkáře handbike, lyže monoski nebo vozík na tanec. Část získaných finančních prostředků použije na mzdy osobních asistentů, kteří pomáhají klientům Paraplete v průběhu jejich sociálně rehabilitačního pobytu při všech běžných denních činnostech – s hygienou, oblékáním, přesuny a doprovázejí je při všech aktivitách. V Centru Paraple se střídají v nepřetržité 24 hodinové službě.

Noví majitelé lahví budou na začátku příštího roku pozváni do pivovaru, kde jim budou jejich lahve slavnostně předány. Zde si také pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky budou moci do nich sami načepovat pivo a vychutnat si plzeňský ležák v té nejlepší kvalitě.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 15:476.159/6.159