Novinky a zajímavosti ze světa piva

Téměř každý pivař řekne, že chuť piva musí být „jako křen“. Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny. Ty mají vliv nejen na jeho pěstební objem, ale i na chuť piva. I proto chmelaři stále častěji sázejí na nové odrůdy.

Když se řekne český chmel, asi každému vytane na mysl Žatecký poloraný červeňák. Na českých chmelnicích ale roste takřka dalších třicet odrůd. A další se šlechtí. Důvodem obměny jsou klimatické změny.

Analýza týmu vědců z České zemědělské univerzity v Praze ukázala, že růst teplot a stále častější sucha vedly a povedou ke snižování výnosu chmele. „Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dní dříve. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má dopad na obsah alfa hořkých látek, které určují chuť a hořkost piva,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.

Potvrzují to i statistiky ministerstva zemědělství. To v situační zprávě za loňský rok uvedlo, že se kvůli velmi nepříznivému počasí loňská sklizeň propadla takřka o 36 procent oproti pětiletému i dlouhodobému průměru. Laboratorní výsledky také ukázaly, že podprůměrný byl i obsah alfa hořkých kyselin.

I s ohledem na stále se měnící globální klima přicházejí pěstitelé k výsadbě jiných a odolnějších druhů.

Jejich základem však často bývá právě červeňák. Jeho genetický základ tvoří podstatu nejen u odrůd Bor, Sládek, Premiant či Agnus, ale i v nových odrůdách Saaz Late, Saaz Special a Bohemie.

Za poslední tři roky si pak čeští chmelaři dali registrovat další odrůdy. Nyní jich je zhruba 28.


Deník
VYBRAT REGION
ZPRÁVY
SPORT
PODNIKÁNÍ
NÁZORY
MAGAZÍN
PODCASTY
MIMINKA
O DENÍKU
SPECIÁLY
VZDĚLÁVÁNÍ
SOUTĚŽE

Česko
Evropa pro Čechy
Svět
Ekonomika
Energie
Regiony
Krimi
Kultura
Tipy
Češi v číslech
Čtenář reportér

PŘEHLEDNĚ:
Kdo dostal státní vyznamenání? Pavel ocenil Mašínovou i Rychetského
Domů
〉
Zprávy
〉
Ekonomika
České pivo kvůli změnám počasí (ne)hořkne. Budoucností jsou nové odrůdy
5
★
★
★
★
★
Skvělý článek
včera 18:59
Petr Vaňous
Petr Vaňous
Reportér
Napište mi
Mail

Téměř každý pivař řekne, že chuť piva musí být „jako křen“. Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny. Ty mají vliv nejen na jeho pěstební objem, ale i na chuť piva. I proto chmelaři stále častěji sázejí na nové odrůdy.
Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny Zvětšit fotkuKliknutím zvětšíte
Nositelem hořkosti v tradičním českém alkoholickém nápoji jsou alfa hořké kyseliny obsažené v chmelu. Jak však dokazuje studie českých vědců, právě chmel ohrožují klimatické změny | Foto: ČTK/Babej Ivan

Když se řekne český chmel, asi každému vytane na mysl Žatecký poloraný červeňák. Na českých chmelnicích ale roste takřka dalších třicet odrůd. A další se šlechtí. Důvodem obměny jsou klimatické změny.
Banner

Analýza týmu vědců z České zemědělské univerzity v Praze ukázala, že růst teplot a stále častější sucha vedly a povedou ke snižování výnosu chmele. „Kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o 20 dní dříve. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má dopad na obsah alfa hořkých látek, které určují chuť a hořkost piva,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.
Ilustrační snímek
Zdražování piva v ČR: Za Plzeň si lidé připlatí. Ostatní pivovary zatím otálejí

Potvrzují to i statistiky ministerstva zemědělství. To v situační zprávě za loňský rok uvedlo, že se kvůli velmi nepříznivému počasí loňská sklizeň propadla takřka o 36 procent oproti pětiletému i dlouhodobému průměru. Laboratorní výsledky také ukázaly, že podprůměrný byl i obsah alfa hořkých kyselin.

Jak probíhá sklizeň chmele. Podívejte se:
Aktuální čas 0:00
/
Doba trvání 0:29
Reklama: 0:14
Zdroj: Deník/Josef Rod

I s ohledem na stále se měnící globální klima přicházejí pěstitelé k výsadbě jiných a odolnějších druhů.

Jejich základem však často bývá právě červeňák. Jeho genetický základ tvoří podstatu nejen u odrůd Bor, Sládek, Premiant či Agnus, ale i v nových odrůdách Saaz Late, Saaz Special a Bohemie.

Za poslední tři roky si pak čeští chmelaři dali registrovat další odrůdy. Nyní jich je zhruba 28.

Letošní produkce? Nadprůměrná
A i když letošní produkce chmele vypadá podle jednatele Chmelařského institutu Josefa Patzaka nadprůměrně, je škálu druhů třeba obměňovat.

„Trendem posledních let je dávat do piva méně chmelu, ale s vyšší hořkostí. Je však pravda, že teplo má na výnos i hořkost svůj vliv. Tomu se snažíme čelit. Starší porosty nahrazujeme novými, které mají vyšší alfu. Vhodné jsou například odrůdy Sládek či Agnus, jejichž poměr se na českých chmelnicích postupem času zvyšuje,“ uvedl Patzak.

Sládek či Agnus mají podle Patzaka oproti Červeňáku nejen lepší aromatickou složku, ale také stabilnější výnosy a dobře snáší teplé počasí. A i když ten zůstává dominantou chmelnic, jeho obliba, právě kvůli náchylnosti ke klimatickým změnám, klesá.

„Červeňák je naší tradicí a nezanikne. Budoucnost však patří novým odrůdám. Například Saaz Shine či Comfort, které mají parametry červeňáku, jsou povoleny pro české pivo a mají i v teplých oblastech větší výnos,“ doplnil Patzak.

Změna chmelařských oblastí
Deníkem oslovený pivovarský expert Tomáš Maier míní, že se kvůli globálnímu oteplování budou chmelařské oblasti měnit. Poukazuje přitom na největší chmelařskou oblast v Evropě - Hallertau severně od Mnichova. „Ta před 500 lety vůbec neexistovala. Byly tam totiž vyšší teploty a v oblasti se pěstovalo víno,“ uvedl Maier.

Pivní gigant Carlsberg oznámil, že zavře jeden ze svých historicky významných pivovarů, proslulý Wychwood ve Witney, který se nachází nedaleko Oxfordu ve Spojeném království. Ukončení jeho provozu definitivně plánuje v listopadu letošního roku. Čeká se jen na dohodu s vlastníkem areálu, ve kterém se už léta vyrábí mimo jiné i pivo značky Hobgoblin.

Pivovar Wychwood je ve Witney schovaný za jednou z hlavních ulic v průmyslové zóně. Pivo se tam vyrábí už více než sto padesát let. Jeho nejslavnější značka Hobgoblin v minulosti obdržela několik ocenění, naposledy dvě zlaté medaile v roce 2017 na International Beer Challenge v Londýně. V témže roce byl pivovar Wychwood v anketě Trip Advisoru vyhlášen tím nejlepším pivem ve velké Británii.

Carlsberg zavření historicky významného pivovaru odůvodňuje úspornými opatřeními. Oblíbené značky Hobgoblin, Wychwood Firechather nebo Dry Neck však nekončí a nadále se budou vařit v jiných závodech.

Pivní trh je ve Spojeném království vysoce konkurenční a ve spojitosti se současnou turbulentní dobou čelí téměř každá pivní společnost obrovským výzvám. Vedení společnosti Carlsberg zároveň uvedlo, že vyjednává se zaměstnanci pivovaru Wychwood o přesunu do jiných provozů.

„Chápeme, že pracovníci mají k pivovaru Wychwood hluboký vztah a jsme na ně kvůli tomu nesmírně hrdí. Našim momentálním cílem je poskytnutí veškeré podpory, kterou budou potřebovat. Tímto rozhodnutím ale můžeme konsolidovat naši pivovarskou síť, čímž je možné dosáhnout vyšší efektivity, produktivity a můžeme podniknout i další podnikové investice,“ řekl pro britský deník Oxford Mail generální ředitel společnosti Carlsberg Marston’s Brewing Company Paul Davies.

Čekali jsme, že to přijde
Společnost Carlsberg se dlouhodobě řadí mezi největší hráče ve světě pivovarnictví. Firma léta sponzoruje několik fotbalových klubů, v minulosti spojila své jméno kupříkladu s FC Kodaň, irským národním týmem či s Liverpoolem. Sloganem pivovaru je Carlsberg: Nejspíš to nejlepší pivo na světě. Zavření pivovaru Wychwood je ale pro spoustu milovníků piva, zvláště z Britských ostrovů, pohromou.

„Od pandemie nemoci covid-19 firma postupně zrušila prohlídky pivovaru i kanceláře. Jediné, co se tu v posledních měsících dělo, bylo vaření piva. Jde o naprostou tragédii, ale čekali jsme, že přijde,“ uvedl pro Oxford Mail Tony Goulding, který je předsedou organizace CAMRA Oxfordshire, která ve Velké Británii podporuje místní hospůdky.

V roce 2019 odhalila firma své plány týkající se prodeje piva Carlsberg v plně recyklovatelném balení. Pivovar se totiž dlouhodobě snaží o snižování své ekologické stopy. Na projektu pracuje společnost už od roku 2015 a zdá se, že tím vítězným materiálem by měl být dřevovinový papír.

Češi si dají v restauracích a hospodách už jen tři piva z deseti, zbytek vypijí doma. Roste podíl nealkoholických piv a mladší ročníky pokukují stále častěji po nealku a jiných drincích. Byznys pivovarů se mění a šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák říká: „Jednou z našich největších výzev je, aby se z piva nestal nápoj starých pánů.“

V pivovarnickém průmyslu se pohybuje přes dvacet let. Za ty roky už poznal, že české pivo přežije leccos. Odolá nepředvídatelným událostem, přečká dobu, kdy se řada lidí chytá trendu alkohol nepít, a zvládne se prosadit i v mezinárodní konkurenci. „Ale bojovat o svou výsostnou pozici musí neustále,“ říká CEO Budvaru Petr Dvořák.

A tak se jím řízený pivovar snaží chytat nových trendů. Představil první hořký ležák Budvar 33, spolu s Mattoni přinesl ochucenou řadu nealka Birgo, pracuje s influencery v čele s TMBK a stále častěji kooperuje s malými pivovary.

„Minipivovary jsou hodně orientované do budoucna. Částečně sice vycházejí z tradic, ale mnohem více dbají na to, aby vytvářely trendy. A právě u nich chceme být,“ vysvětluje Dvořák. „Obchodní styl postavený na spolupráci je navíc mladší generaci přece jen bližší,“ dodává.

Z Budějovic až do
Budějovický pivovar zatím úspěšně prochází krizemi posledních let. I v covidu rostl a nenalomila ho ani válka na Ukrajině, ačkoli odchodem z Ruska přišel o desetinu svého exportu. Výpadek na ruském trhu se totiž podařilo nahradit relativně rychle.

Zatímco v loňském roce Budvaru klesl zisk po zdanění o čtyřicet procent na 200,8 milionu korun a počet výstav o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů, letošní statistiky za prvních devět měsíců ukazují, že se mu oproti loňskému roku daří výrazně lépe.

„Jestli se nestane v posledním kvartálu něco nepředvídatelného, mohli bychom se v objemu dostat i nad rok 2021,“ říká ředitel národního podniku.

Na poličce za svým pracovním stolem má vystaveno několik plných lahví Budweiser Budvar Original. Právě tato vlajková loď tvoří sedmdesát procent celé produkce pivovaru a až pětadevadesát procent veškerého exportu nejslavnějšího českobudějovického podniku.

Výpadek ruského exportu má podíl i na tom, že se pivovar více soustředí na dobývání západních trhů. A na nich se mu aktuálně velmi daří. Je největší českou značkou na důležitých trzích ve Velké Británii a Rakousku, v Německu je dokonce druhou nejimportovanější značkou vůbec.

„Zároveň se neustále snažíme dostat na nové trhy, které bereme jako investici do budoucna. Z pohledu dnešních čísel sice nepřinášejí velké hektolitry prodejů, ale přítomnost známky je pro nás důležitá, proto chceme být na co největším počtu trhů, kde je to možné a kde to dává smysl,“ vysvětluje exportní strategii šéf Budvaru.

Firma tak vyváží do více než sedmdesáti států světa. „Rozvíjíme ale také ty trhy, na kterých již dnes působíme a které jsou možná překvapivé. Velmi dobře, a to v řádech tisíců hektolitrů, si vedeme ve Spojených arabských emirátech a pro mě překvapivě také v Albánii.“

OK, Czech
Také zahraniční kraftové pivovary v posledních letech začínají objevovat kouzlo českého piva. S cílem posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí spolupracuje Budvar například s anglickým pivovarem Thornbridge, kde nyní vaří pivo Czech Mates (Čeští kámoši), i s jedním z nejprogresivnějších berlínských pivovarů BRLO, který zase nabízí ležák OK, Czech.

Se slavným dánským pivovarem Mikkeler, který je proslulý tím, že rád experimentuje s neotřelými chutěmi, pak sládci Budějovického Budvaru vaří pivo s názvem #Yearofthelager (Rok ležáku).

Zahraničí pak mohou Češi inspirovat nejen spotřebou, ale i péčí o pivo v restauracích a hospodách, která je v Česku unikátní. „Mám zkušenosti z britského trhu a tahle skvělá následná péče tam chybí, překvapivě tohle začíná chybět také v Německu, kde se z piva postupně stává relativně levná komodita,“ říká Petr Dvořák.

Zajít si na jedno
Sám pivo miluje, ale doma ho prý nemívá. „Pro mě je pivo spojené s hospodskou kulturou a s tím, že si zajdu ‚na jedno‘ s kamarády, kolegy a známými. Baleného piva tolik nespotřebuji,“ přiznává.

Pod jeho vedením se budějovickému pivu daří na českém trhu i v prémiovém segmentu, nedávno si Budvar odnesl také první místo ze soutěže Sodexo Zaměstnavatel regionu 2023.

Podniku šéfuje už šest let, ale na vysokých pozicích v pivovarnickém průmyslu působí přes dvě dekády. Byl ředitelem marketingu v Pivovaru Staropramen a šéfem mezinárodního marketingu Plzeňského Prazdroje. Rozdíly v řízení soukromého a státního pivovaru jsou ale podle něj minimální.

„Musíme fungovat stejně, koukáme na podobné věci, máme podobné ukazatele výkonnosti. Musíme umět vařit dobré pivo a naším bossem je zákazník,“ říká.

A zákazník podle něj stojí i za změnou produktové strategie, která je nyní rozdělena na domácí a exportní. V zahraničí se pivovar drží vyhlášené známky Budweiser Budvar Original a taktiky jedno pivo, jedna značka. Doma se ale přizpůsobil poptávce.

„Český trh je specifický, protože je tu silná preference hořkých piv. Když jsem nastupoval do Budvaru, tak mi řada lidí říkala, že pivo Budvar nepijí, protože je málo hořký a silný. Proto jsme se v Česku vydali jinou cestou a vaříme i další skvělá piva, jako je Budvar 33,“ vysvětluje nasazení ležáku, který dostal jméno podle 33 jednotek hořkosti a který aktuálně propaguje přes limitované edice plechovek s designem od TMBK.

Boj se přiostřuje
Ve spolupracích s influencery i malými pivovary hodlá Budvar pokračovat, stejně jako v rozvoji portfolia pro domácí trh. Chystá i posílení marketingových aktivit na zahraničních trzích.

„Skoro všude, kde rosteme, trhy celkově klesají, to znamená, že každý hektolitr navíc, který získáme, musíme někomu sebrat, a ten někdo není rád. Boj se bude přiostřovat a my na to musíme být dlouhodobě připravení,“ hlásí rozhodně Dvořák.

Pivovar by se měl na konci příštího roku dostat s provozní kapacitou na hranici dvou milionů hektolitrů. Některé výrobní linky už jsou ale staré skoro dvacet let, takže se bude investovat do jejich modernizace. A podnik čekají také investice do udržitelného rozvoje.

„Jestli nás rok 2022 něco naučil, tak to, že se musíme více dívat na spotřebu a energetický mix. Na příští rok máme v plánu investice do fotovoltaických panelů a obecně do systému energetického managementu, od kterého očekáváme, že nám pomůže identifikovat úspory energie až kolem deseti procent,“ dodává Petr Dvořák.

Pivovar Budějovický Budvar hledá provozovatele pro budějovickou restauraci Masné krámy a hotel Malý pivovar. Ve výběrovém řízení na provoz Masných krámů je pět zájemců, s nimiž teď Budvar jedná, vybrat chce příští rok. Hotel Malý pivovar v budějovické ulici Karla IV. bude Budvar zároveň opravovat, práce začnou příští rok. Uvedl to ředitel Budvaru Petr Dvořák.

"Strategicky se chceme soustředit na výrobu a prodej piva, pro doplňkové provozy chceme spíš hledat partnery a lidi, kteří jsou profíci. Ve výběrovém řízení na provoz Masných krámů je pět zájemců, kteří nám teď dávají první koncept, co by s tím udělali. Jde nám o to, aby tam byl seriózní partner, který gastro umí. Masné krámy jsou ikona Budějovic, ikona Budějovického Budvaru. To se nemění, v tom jsme se všemi majiteli Masných krámů zajedno. Teď hledáme někoho, kdo je schopen s námi tuto vizi táhnout kupředu a posunout Masné krámy na další úroveň," řekl ředitel.

Obnovit zavřený hotel
U hotelu Malý pivovar, jehož součástí je restaurace a který je již déle zavřený, dokončuje Budvar dokumentaci pro stavební povolení. Oprava by měla začít příští rok, potrvá až rok a půl. Budvar chce hotel zmodernizovat a zvětšit jeho kapacitu. "Nechceme to provozovat našimi silami, ale hledáme profesionálního partnera z hotelového byznysu. Předpokládám, že v druhé polovině roku 2024 by se mohlo začít stavět. Chceme Malému pivovaru vrátit lesk a slávu, protože ta budova už je vybydlená, proto ji teď využíváme víceméně jenom jako ubytovnu," řekl ředitel.

Staletá historie
Historie Masných krámů sahá do období vlády Karla IV. Budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných 500 let se v ní prodávalo maso. Na pivnici se přestavěla po druhé světové válce počátkem 50. let. Po povodni v roce 2002 byla pět let zavřená, i kvůli nejasným vlastnickým vztahům. Jako turistický cíl ji inzerují i zahraniční cestovní kanceláře. Nyní ji provozuje Budějovický Budvar.*

Budějovický Budvar letos znovu spojil své síly s českým grafikem, fotografem a hudebníkem Tomášem Břínkem, který vystupuje jako TMBK. Z jejich spolupráce tentokrát vzešla limitovaná edice plechovky ležáku Budvar 33, na jejíž tvorbě se podíleli lidé z celé České republiky.

Na pultech vybraných obchodních řetězců v České republice bude během letošního podzimu k dostání speciální edice ležáku Budvar 33 s designem od známého českého grafika Tomáše Břínka alias TMBK. Jeho návrh obalu je unikátní zejména tím, jak vznikla jeho výsledná podoba. TMBK prostřednictvím svých sociálních sítí do tvorby totiž zapojil širokou českou veřejnost.

„Dlouho jsem přemýšlel, jak tuhle limitku uchopit a jakou koláž vymyslet. Nic moc mi k tomu ale nesedělo. A pak mi došlo, že když je Budvar národní pivovar, tak dám šanci lidem. Vyzval jsem tedy všechny své fanoušky, aby napsali na papír jakýkoli vzkaz. Vybral jsem ty nejlepší a z prázdné plechovky se stala taková veřejná plocha,“ popsal Tomáš Břínek (TMBK), který s národním pivovarem spolupracuje už delší dobu. V roce 2022 se například stal ambasadorem letní limitované edice piva s názvem Kraťas, kterou Budvar uvařil ve spolupráci s Jabloneckým minipivovarem Volt.

„Český pivní trh je velice konzervativní. My se ale s pivem chceme bavit. Proto jsme oslovili TMBK –pravidelně baví na sociálních sítích statisíce lidí a to jsme chtěli převést do fyzické podoby – na plechovku piva. A nakonec se ukázalo, že s pivem se chtějí bavit i spotřebitelé – poslali TMBK tisíce opravdu vtipných vzkazů, které by na plechovce chtěli. Ne všechno se tam vešlo nebo ne všechno jsme tam mohli dát, ale i tak nás výsledek hodně baví,“ uvedla marketingová manažerka Budvaru pro tuzemský trh Gabriela Kudrnáčová.

A proč dostal TMBK od národního pivovaru za úkol vytvořit design právě pro plechovku Budvaru 33?

„Je to pivo nové generace, nemá za sebou 150 let historie, ale rozhodně mu to nevadí. Možná spíš naopak: kouká se do budoucnosti, chce se bavit a nebojí se dělat věci jinak,“ vysvětlila marketingová manažerka.

Limitovaná edice bude k dispozici do vyprodání zásob v obchodních řetězcích Billa, Tesco, Globus, Terno, Albert, Kaufland nebo na portálu rohlik.cz.

V sobotu 14. října se v areálu pivovaru Holba za přítomnosti sládka Luďka Reichla uskutečnil oficiální křest a slavnostní naražení soudku Keprníku z první várky horského chmele. Součástí této tradiční podzimní akce byl i výlov pivovarských rybníků plných kaprů a amurů.

Výjimečnost Keprníku spočívá především v jeho ingredienci – horském chmelu. Tato vzácná surovina obohacuje hořkost i vůni piva a podtrhuje jeho osobitost. Chmel je udržitelným způsobem česán ručně ve vytipovaných horských oblastech Jeseníků. Keprník je pro svou nízkou produkci, závislou na množství divokého horského chmele, exkluzivní záležitostí a jeho první letošní várka je na čepu ve vybraných hospodách od 16. října. Pětilitrový soudek nebo 2litrovou láhev s patentním uzávěrem si mohou zájemci koupit v pivovarské prodejně, kde Holba doporučuje objednání předem.

„Keprník z první várky horského chmele je pro nás vždycky velký svátek. Ten letošní pokřtil symbolicky náš sládek Luděk Reichl v rámci slavnostního výlovu pivovarských rybníků a nechal návštěvníky nahlédnout do tajů jeho receptury,“ říká Lenka Kadlecová, brand manager pivovaru Holba a dodává: „V letošním roce jsme vypouštěli oba pivovarské rybníky a rybáři vylovili přes 13 metráků ryb. Každý, kdo se na výlov přišel podívat, si mohl koupit ryby, ochutnat rybí speciality, dát si čepovanou Holbu přímo z ležáckých sklepů, zažít školu čepování piva nebo exkurzi v našem pivovaru.“

V roce 2001 se Holba rozhodla zachránit nevyužívané pivovarské ledovací rybníky, kterým hrozilo zasypání a dnes jsou rybníky hodnoceny jako jeden z nejúspěšnějších ekologických projektů. Pozitivně ovlivňují přirozenou rovnováhu krajiny a nabízejí stanoviště chráněným druhům obojživelníků, plazů i ptáků, a navíc jsou místem setkávání na slavnostním výlovu.

Plzeňský Prazdroj má nového finanční ředitele. Od října se jím stal Adam Legerský, který se do firmy vrací po třech letech. Ve funkci střídá Karinu Přibylovou.

Adam Legerský je s Prazdrojem spjatý od roku 2014, kdy nastoupil do finančního oddělení a během téměř sedmi let prošel několika pozicemi. Následně strávil rok v mateřské společnosti Asahi Europe&International (AEI) na pozici vedoucího finančního plánování a analýz. Poslední dva roky pak působil ve funkci finančního ředitele italské společnosti Birra Peroni, která stejně jako Prazdroj je součástí AEI.

„Adam hrál klíčovou roli při transformaci společnosti Birra Peroni. V pozici lídra pro finance utvářel finanční strategii firmy a zajišťoval, aby zůstala jak zisková, tak udržitelná. Ve svém předchozím působení také prokázal, že dokáže efektivně pracovat s týmem a vytvářet pozitivní pracovní prostředí. Věřím, že si tohle nastavení přinese i do Prazdroje,“ říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Dragos Constantinescu.

Adam Legerský zahájil svou pracovní kariéru již během studií na pražské Vysoké škole ekonomické, když nastoupil do společnosti ExxonMobil. Před příchodem do Prazdroje pracoval necelé tři roky ve společnosti British American Tobaco, kde získal zkušenosti se segmentem rychloobrátkového spotřebního zboží.

Svůj volný čas tráví především s rodinou. Mezi jeho největší koníčky patří cestování, sport, gastronomie a poslech podcastů.

Jarošovský pivovar rozšiřuje výrobu, nově tak ročně vyprodukuje až 15 tisíc hektolitrů piva. Stávající kapacita výroby je o třetinu nižší. Jen nová stáčecí linka naplní až 1 500 litrů PET lahví a 2 000 půllitrových plechovek za hodinu! Investice do navýšení výrobních kapacit přišla na 14 milionů korun.

„Stáčecí linka stála pět milionů, nové tanky a varna 5,5 milionu, technologie dva a zbytek spolkly stavební úpravy. Investice je odpovědí na rostoucí poptávku po našem vysoce kvalitním řemeslném pivu,“ uvedl Martin Melichárek, výkonný ředitel Jarošovského pivovaru.

Rozšíření výroby společnosti umožní zvýšit produkci na 15 000 hektolitrů ročně. „To je v Jarošově strop. Jsme vděční za rostoucí zájem o naše řemeslné regionální pivo a těšíme se, že zákazníkům nabídneme ještě více kvalitních produktů,“ dodal Melichárek.

Souběžně s investicí do rozšíření výroby pivovar představil novinku ve svém portfoliu - Jarošovský Rochus 13%, experimentální pivo s přídavkem čerstvé hroznové šťávy. Uvařený byl u příležitosti Slavností vína ze tří druhů sladů a chmelený i za studena odrůdou Nelson Sauvin. „Jde o ochucené silné světlé pivo stylu Fruit Ale, do kterého jsme přidali čerstvou lisovanou šťávu z hroznů. Rochus je unikátní pivo, vařené infuzí, svrchně kvašené a za studena chmelené. Reflektuje trend mezi řemeslnými pivovary, které zkoumají různé styly, příchutě a přísady,“ informovala Gabriela Uherková, mluvčí pivovaru, s tím, že zájemci o pivo Rochus si na novou várku počkají až do příštích Slavností vína.

Celá desetiletí i několikrát za noc zaznívá na všech vesnických zábavách song Jarošovský pivovar od rockové skupiny Argema. Díky ní je spíš regionální výrobce piva znám po celé republice. Toho chce využít i Martin Pacovský, spolumajitel firmy, která v Jarošově navazuje na dlouhou tradici výroby piva. „Máme v plánu z Jarošova udělat celonárodní značku,“ uvedl pro HN Pacovský.

Známý energetický manažer pracoval v minulosti pro energetickou společnost ČEZ a až donedávna stál v čele Pražské plynárenské. Vedle toho však už od roku 2014 buduje spolu s Miroslavem Haraštou skupinu regionálních pivovarů Městské pivovary, která v souhrnu vaří zhruba 13 tisíc hektolitrů piva ročně. Skupina Městské pivovary postupně obnovila činnost zavřeného Znojemského městského pivovaru, převzala Pivovar Oslavany a řemeslný pivovar Chomout z obce Chomoutov na Olomoucku. Vedle toho také v centru Brna vybudovala pivovar s restaurací Harry. A před osmi lety obnovila i výrobu piva v Jarošově, části Uherského Hradiště. Tamní pivo je mezi jednotlivými značkami skupiny nejznámější a jeho produkty nejrozšířenější.

Pivovar Budějovický Budvar očekává za letošní rok rekordní tržby. Přesáhnou tři miliardy Kč. Příští rok chce Budvar nainstalovat solární elektrárnu s výkonem dvou megawatt - peak (MWp). Budvar chce také zmodernizovat a zvětšit návštěvnické centrum, koncem roku vypíše architektonickou soutěž. S několika zahraničními pivovary včetně dánského Mikkelleru vaří český ležák, chce tak propagovat české pivo. ČTK to řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák. Loni měl Budvar tržby 3,03 miliardy Kč.

"Máme za sebou tři čtvrtletí, úspěšnou sezonu, vidíme, že jsme určitě nad loňským rokem. Máme za sebou i rekordní září, nejsilnější září v historii pivovaru. Hodně zaúřadovalo teplé počasí. Vidíme slušné nárůsty proti loňskému roku, a to jak v exportu, tak na domácím trhu. Naplňuje nás to optimismem co se týká výhledu do konce roku. Po výpadku Ruska se ještě pořád nedostáváme na naše rekordní exporty, ale už se jim velmi blížíme. Jsem si už téměř jistý, že tržebně budeme na rekordu, určitě přes tři miliardy," řekl ředitel.

Příští rok chce Budvar postavit solární elektrárnu s výkonem kolem dvou megawatt - peak (MWp). Pivovar potřebuje přes tři MWp, aby pokryl celou spotřebu. Ohledně plánované investice do nové, třetí, varny Budvar zatím nerozhodl. Připravuje podklady pro stavební povolení. "Teprve potom padne rozhodnutí, jestli varnu postavíme, nebo ještě počkáme. Vzhledem k vývoji světových trhů vím, že ji budeme jednoho dne potřebovat, ale tím, že ji nepotřebuji zítra, nechci tuto investici uspěchat," řekl ředitel.

Zmodernizovat chce pivovar své návštěvnické centrum. Pracuje na studii proveditelnosti. "Bude to velký projekt. Na konci roku bychom chtěli vypsat architektonickou soutěž, jak centrum hodně předělat, zmodernizovat i s vizí, že bychom šli z dnešních 60.000 na 200.000 návštěvníků ročně," uvedl ředitel.

Začátkem října Budvar oznámil, že v listopadu či prosinci zdraží od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 Kč. Příčinou je inflace. Za poslední dva roky náklady pivovaru stouply o víc než 20 procent, pivo za stejnou dobu zdražil zhruba o 16 procent. Ředitel očekává, že kvůli vyšší DPH na točené pivo, již schválila Sněmovna, budou muset hospodští na venkově zdražit aspoň o tři koruny.

Budvar nově zkouší vařit český ležák se zahraničními pivovary. "Máme za sebou už tři spolupráce. S anglickým pivovarem Thornbridge, s berlínským craftovým pivovarem Brło a dánským pivovarem Mikkeller. Baví mě, že dál propagujeme povědomí o českém pivu. Svět tak zjišťuje, že český ležák je velmi bohatý na chuť a zároveň velmi pitelný," řekl ředitel.

Pivovaru loni klesly tržby z prodeje výrobků a služeb o necelá tři procenta na 3,03 miliardy korun. Zisk po zdanění klesl o 40 procent na 200,8 milionu. Vyplývá to z informací na webu firmy a z výroční zprávy. Národní podnik se musel loni vyrovnat se zastavením dodávek do Ruska i dopady inflace. Výstav klesl loni meziročně o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů. Budvar loni vyvezl 1,27 milionu hektolitrů, 71,5 procenta produkce, vyváží do více než 70 zemí. Letos odvede do státního rozpočtu 250 milionů korun, příští rok s tímto odvodem vláda nepočítá, vyplývá z návrhu státního rozpočtu. Budvar má asi 670 zaměstnanců, mzdy loni zvedl o 13 procent.