Novinky a zajímavosti ze světa piva

Lidé ze zahraničí tentokrát zvolili osm nejpopulárnějších českých piv. Které vyhrálo?
Ať už se nám to líbí, nebo ne, Česko je národem piva. Obyvatelstvo naší republiky je často schopno se do krve pohádat o tom, které pivo je vlastně nejlepší a které naopak vůbec nestojí za to. Teď se do diskuze přidali taky zahraniční turisti a turistky, jejichž názory dal dohromady oblíbený gastronomický server Taste Atlas. Koukni se, kterých osm piv mají cizinci a cizinky nejradši, a dej nám vědět, jestli je mezi nimi i to tvoje.

8. místo
Osmé místo si z hlasování odnesl Březnický ležák. Jediným současným výrobcem tohoto piva je podle serveru Taste Atlas Pivovar Herold Březnice, který ho vaří od roku 1999. Jeho chuť je jemná a typicky hořká, s čistým chmelovým aroma a svěží chutí.

7. místo
„Starobrno mi chutná, vyrábíme velmi kvalitní pivo, nevím, proč se o něm dělají vtipy,“ sdělila v nedávném rozhovoru ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Může ji tak těšit, že u zahraničního návštěvnictva je Starobrno sedmé nejoblíbenější. Jak server Taste Atlas upozorňuje, Starobrno se vyrábí z odrůd chmele Žatecký poloraný červeňák a Magnum a má jemné chmelové aroma.

6. místo
Další se v žebříčku umístilo pivo Černá Hora, které se vyrábí ve stejnojmenné obci a v nejstarším pivovaru na Moravě z roku 1530. Všechny druhy piva se v Černé Hoře vyrábí tradičními postupy a metodami, které se v této oblasti uplatňují už od 13. století. Při výrobě se mimo jiné používá karamelový a barvicí slad, který dodává tmavým pivům typickou karamelovou chuť a jemnou hořkost.

5. místo
Páté místo připadlo pivu, které vyrábí pivovar Chodovar v městysu Chodová Planá na Plzeňsku. Vyrábí se tam už od 12. století z místní vody s nízkým obsahem minerálů, chmele, sladu a kvasnic. Při jeho výrobě se mohou používat pouze odrůdy chmele Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant. Tohle pivo se těší úctě už dlouhé roky, v minulosti jej dokonce dodávali na královský dvůr.

4. místo
Těsně pod stupni vítězů zůstalo znojemské pivo, které se ve Znojmě vyrábí v několika variantách. Mezi ty nejoblíbenější patří klasická světlá jedenáctka nebo dvanáctka, pivovar se ale nebojí ani piv typu IPA či APA. Při výrobě se používají pouze tři suroviny – ječný slad, voda a chmel –, Žatecký poloraný červeňák a Magnum Hallertau.

3. místo
A máme tu závěrečnou top 3. Pomyslnou bronzovou medaili si od zahraničních turistů a turistek odnáší českobudějovické pivo. Historie vaření piva v Českých Budějovicích sahá až do 13. století, což je také doba založení města a přidělení várečného práva. Dnešní Budějovický Budvar byl založen pod názvem Český akciový pivovar v roce 1895.

2. místo
Druhé místo je dost obecné, jak už jsme ale psali – Česko je pivařským národem, a není tak divu, že na stříbrné pozici se objevilo české pivo jako takové. Konkrétně tento pojem označuje řadu piv vyráběných na celém území republiky, která mají chráněné zeměpisné označení (CHZO). Tuto značku používá čtrnáct českých pivovarů pro více než 80 značek piva, což je asi 65 procent celkového domácího trhu.

1. místo
A je to tady. Vítězem hlasování mezi cizinci se stalo pivo plzeňského typu – světlé spodně kvašené pivo vařené dle plzeňské receptury. Nový styl vznikl, když se plzeňští občané, kteří začali být nespokojeni s kvalitou piva, rozhodli postavit Bürger Brauerei (Občanský pivovar), z něhož později vznikl Plzeňský Prazdroj. Jako sládka najali Josefa Grolla z Bavorska. Ten v roce 1842 vyrobil pivo zcela originální, jasné a zlatavé barvy. Sklidil s ním značný úspěch a receptura se velmi rychle ujala.

„Zakoupila jsem pojízdný výčep a vydala se vesnicemi...“ Spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov v komentáři pro tištěný magazín Finmag rekapituluje, co ji naučila covidová pandemie.

S odstupem času dokážu dát na misku vah vše, co nám do pivovaru pandemie přinesla. Nebyly to klady, ale výzvy, motivace a inovace. Projekt areálu pivovaru jsem připravila na podzim roku 2018, v analýze nákladů a přínosů ani ve SWOT analýze jsem ale na možnost pandemie nepomyslela. Napadala mě spousta rizik a chtěla jsem jim předejít tím, že se od počátku budeme lišit: škálou piv, přístupem i marketingovou strategií.

Pandemie ovlivnila už samotnou stavbu, extrémně ji prodražila. Na dostavbu se tedy musel využít další úvěr, který primární analýzy vychýlil. První pivo šlo na trh v září 2020 a o šest týdnů později přišla vládou nařízená omezení. Reagovala jsem pružně. Neoslovovala jsem podniky s nabídkou piv, zakoupila jsem pojízdný výčep a vydala se vesnicemi, abychom navázali vztah se zákazníky napřímo. Lidi náš výčep bavil a naše výjezdy jsem mohla krásně marketingově podchytit.

Nemohli jsme otevřít pivní klub, okénko u nového pivovaru nedávalo smysl. V tu chvíli jsme neměli natolik automatizované procesy, abychom mohli, jako dnes, dodávat pivo do řetězců. Místo velkoobchodního prodeje jsme tedy založili e-shop a rozváželi do domů. Obecně pro nás e-shop není ekonomicky efektivní řešení a v postpandemické době představuje okrajový příjem. Ale za pandemie nám to pomohlo. Třetím krokem, který dával smysl pouze za covidu, bylo otevření Švihlého krámu – obchodu s výčepem na pražských Vinohradech. Tam nás chodilo podporovat hodně lidí, se kterými jsme si vytvořili vztah.

Za pandemie jsem nemohla zaplatit zaměstnance, kteří by se věnovali stáčení, plnění a provozu pivovaru. Tak jsme tuto část práce dělali ve třech, často do pozdně večerních hodin. Přes den jsem piva rozvážela sama. Upřímně, při přechodu z advokacie do gastronomie jsem si úplně takovou náplň práce nepředstavovala, ale díky tomu jsem pochopila všechny procesy a dokázala je optimalizovat.

V důsledku pandemie jsou minimálně o 30 až 40 procent vyšší náklady na suroviny a obalový materiál, na naftu, elektřinu, což na nás přímo doléhá. Vše se promítá do ceny piva, ale ne plně. Cena skutečně řemeslného piva, které se ještě navíc nevyrábí ve velkém, a tak není možné ušetřit množstevními slevami, není adekvátní celkovým nákladům výroby. Zároveň pandemií hodně utrpěly rozpočty zákazníků. Není tedy možné plošně pivo zdražit tak, jak by bylo třeba pro ekonomickou udržitelnost pivovaru. Je třeba balancovat.

Konečně, pandemie pro nás znamenala i vydání se z posledních úspor, které by pomohly překonat cash flow v dalším roce, přestát tiché zimní období, nakoupit obalový materiál s větší množstevní slevou. Věřím, že mnoho pivovarů muže mít zkušenost odlišnou, ale pro nás bylo limitující, že jsme podnik začínající, tedy bez zákaznické základny a bez finančního „krytí“.

Jsme prostě rodina, která si chtěla splnit sen, pracovat společně rukama a v přírodě. V reakci na pandemii a nestálost trhu se teď snažím zaměřovat na firemní degustace a kulturní a gastronomické akce.

Nad Seattlem zapadá slunce a třičtvrtěmilionová metropole pomalu ožívá. Žlutý taxík mířící z centra míjí věž Space Needle, dominující městu ležícímu na severozápadním pobřeží Spojených států, a přejíždí dlouhý most, který vede do moderního předměstí Ballard. Příští zastávkou je Pivovar Obec.

Do této čtvrti se chodí na pivo. Nejenže tu na každém rohu člověk naráží na stovky značek piv, přímo v Ballardu funguje více než desítka pivovarů. Českého návštěvníka zvlášť zarazí obří nápis na černém pozadí s neamerickým názvem Obec. Boční zeď pivovaru navíc zdobí obří malba ve stylu Alfonse Muchy, na níž žena drží v náručí – jak jinak – chmel a ječmen.

Než návštěvník vstoupí do útrob pivovaru, míjí venkovní zahrádku, kde i v chladnějším podzimním podvečeru posedává několik hostů a popíjí pivo. Za otevřenými garážovými vraty se nachází zázemí s několika stoly, velkým barem a dvanácti pípami. A od baru na nás mává asi padesátiletý „týpek“ v čepici otočené kšiltem dozadu. Je to Wayne Jehlik, majitel a sládek pivovaru.

1340 druhů piv, cideru a medovin. To všechno mohli ochutnat návštěvníci 16. ročníku Varšavského festivalu piva. O tom, že polská pivní kultura vzkvétá a bohatne co do pivních stylů a chutí, se přitom mohli přesvědčit třeba i na kurzu degustace nebo na tematické tour s pivním průvodcem. Pro milovníky tepla byla k dispozici sauna s chmelovými aromatickými procedurami.

V přízemí a dalších třech patrech Stadionu Polské armády, známém jako Stadion Legii, je plno. Nepřetéká ovšem fotbalovými fanoušky, ale fanoušky piva. Na místo se sjelo 115 vystavovatelů a mají tu celkem 554 píp.

Jak si v takovém množství vybrat? Namátkou! A tak jdu ke stánku nejblíž ke scéně, kde zrovna představují šestici nových pivovarů.

Perníkové pivo? Ideální na Vánoce
„Doporučil bych všechna naše piva,“ říká Piotr z pivovaru De Facto. „Máme perníkové pivo, to je pivo z našeho regionu, od Toruně. A tam pečou známé perníky.“

Pivo má skutečně barvu upečeného perníku – je hnědé a kalné. Pěna mu rychle spadla, ale to nic neubírá na chuti – hořké, jako ležák, jen na konci mám pocit, že jsem si ukousla kus perníčku.

„Je to takový brown ale. Jeho základem je tmavý karamelový slad, přidáváme do něj hřebíček, skořici, anýz… zkrátka koření, jako kdybychom pekli perníčky,“ vysvětluje Piotr. A když říkám, že mi to připomíná Vánoce, přitakává. „No, je to tak. Takový vánoční ale. Vlastně jsou to piva, která mají takovou vánoční atmosféru.“

Pivovar De Facto tu taky nabízí pivo filtrované přes ovoce – pomeranč, pomelo, limetku a dračí ovoce. Vše je v průhledném skleněném válci, ze kterého vedou trubky ústící do pípy. Vypadá to skvěle. Takto ochucené pivo je světle žluté, zakalené, také skoro bez pěny, ale velmi osvěžující.

Kyseláče od Zwoleně
Na stejném patře, jen o kus dál je stánek pivovaru Maryensztadt, jehož produkci je občas možné potkat i v Čechách. Pro mě je známé hlavně kyselými ovocnými pivy. Znovu si nechávám něco doporučit.

„No, to zaleží na tom, jaké chutě máš ráda,“ směje se Kamila. A tak se ptám právě na kyselé. Ale abych to ztížila, mělo by být typické pro region, odkud pivovar pochází.

„Jestli kyselé, tak takových piv máme spoustu. Ale doporučím ti hlavně pivo s černým rybízem, který pochází přímo z našeho regionu, z okolí Zwoleně v Mazowsze. Vlastně ten rybíz odebíráme od našeho souseda,“ bere si ode mě Kamila skleničku a plní jí deci svěže růžové tekutiny. Půl pivo, půl pěna. Krásně voní po rybízu. Na chuť je hodně kyselé, ale na léto musí být skvělé.

„Je to hodně lehké pivo, má jen 4,5 procenta. Vaříme ho už roky, začali jsme v roce 2016," popisuje Kamila. „Je to jeden z našich prvních kyseláčů – kyselých piv. Důležité je v něm to ovoce – rozmixujeme ho a přidáme do piva. Chutě tedy vznikají přirozeně, nepoužíváme žádná aromata, koncentráty, zlepšováky. Jen přirozenou chuť ovoce.“

Pivovar Maryensztadt si ale troufá i na hodně silné kalibry. Třeba cenami ověnčený Imperial Porter s více než deseti procenty alkoholu nebo piva kolekce Projekt 30 podobné mocnosti. Má ale v nabídce i klasiku – lager, IPA, ALE

Citronový konec
O patro výš je trochu klidněji, nedoléhá sem hluk z pódia a herny. Ale anii tady nevím, kde začít.

„Jsem z pivovaru Gryfus ve Štětíně,“ vypráví Konrad u stánku na začátku pravého horního křídla. Jak se dozvídám, pivo, které by bylo typické pro Štětín, nemají. Ale přivezli úplnou novinku: „Doporučím naše nové pivo Sarafus ve stylu West Coast IPA, které jsme uvařili ve spolupráci s pivovarem Sarabanda. To pivo má tady na festivalu svou premiéru.“

Je to pivo průzračné, žluté až zlatavé a voní. Po citrónech, ale i hořkosti. „Dominuje v něm chmel Mosaic, takže je to pivo velmi hořké, ale hlavní chuťové tóny jsou ovocné připomínající tropické ovoce, citrusy,“ pokračuje Konrad.

Sarafus je asi nejhořčejší pivo, které jsem tu zatím ochutnala. Ale citronový konec jinak velmi plnou chuť příjemně odlehčuje.

„Co ještě? Taky máme skvělý mexický gose s limetou, pomerančem a granátovým jablkem. Nebo pivo s hroznovým vínem, má takovou fajn nazelenalou barvu. A taky máme pils nebo třeba baltik porter,“ doporučuje Konrád. Čecha taky možná zaujmou názvy – Rusalka, Český ALE nebo Ahoj.

Koncerny zabíjejí dobré pivo
Dřív jsem často slýchala, že Poláci nemají dobré pivo. Jak to tedy je, se ptám pivního blogera Michała Marandy, známého pod pseudonymem Docent.

„To vzniklo tak, že když čeští milovníci piva přijížděli před jedenácti dvanácti lety do Polska, bylo tady všechno pokažené koncerny. Všechny pivovary byly ve vlastnictví mezinárodních koncernů. Lidi se proti tomu nakonec postavili,“ vysvětluje.

„Na začátku chtěli vařit doma, z domácích pivovarů se pak staly malé řemeslné pivovary, a tak v Polsku nastala pivní revoluce. Ne evoluce, ale revoluce. Pivu se v Polsku daří už dvanáct let!“ dodává Docent hrdě a porovnává to se změnami v českém pivovarnictví.

Dříve totiž zprostředkovával Polákům české minipivovary. Jezdil do České republiky a ochutnával naši produkci. Teď vede blog polskieminibrowary.pl.

„I v Česku všechno skoupily koncernové pivovary. Všechno to byl eurlager. I v Česku asi víte, že koncerny zabíjejí dobré pivo. Ale ukázalo se, že Polsko v obrodě pivní kultury došlo mnohem dál, je ambicióznější než Česko," myslí si pivní blogger. Zároveň si ale Polsko podle něj pořád drží i svoje tradiční druhy piv jako třeba Grodziske nebo Porter Baltycki.

Najít ten správný vánoční dárek pro zaměstnance, kolegy, obchodní partnery či zákazníky – takový, který potěší, zaujme a nebude jen dalším zbytečným „lapačem prachu“ zavazejícím na polici. Tuhle každoroční výzvu letos pomohou zdolat v experimentálním plzeňském pivovaru Proud. K mání jsou firemní plechovky či lahve s pivy ze stálé nabídky Proudu, stylové sklenice a otvíráky s gravírováním nebo zážitek z prohlídky pivovaru s degustací tří piv přímo z kvasných ležáckých tanků.

„´Tekuté´ vánoční dárky bezesporu patří k těm nejoblíbenějším. Ovšem zatímco obligátní lahev vína už asi nikoho moc nepřekvapí, pivní dárky jsou vítaným zpestřením. Stačí se podívat do našeho e-shopu a určitě si vyberete,“ doporučuje ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

Správná chvíle na výběr a objednání je právě teď, aby se vše stihlo včas a bez stresu. V pivovaru Proud jsou velmi flexibilní, takže firemní dárky dokáží maximálně přizpůsobit potřebám a přáním klienta. Lahve (330 ml) nebo plechovky (500 ml) naplní vybraným pivem ze základního portfolia napříč pivními styly. K nejoblíbenějším patří světlý český ležák Ventill (bez lepku) a Veer – West Coast IPA. Původní etiketu pak označí firemním logem nebo pivo opatří zcela unikátní etiketou.

„Začátkem loňského září jsme rozjeli novou poloautomatickou stáčecí linku na plechovky a prvními pivy, která jsme na ní stáčeli, byl speciál Ever Flowing Stream pro festival Obscene Extreme, limitka pro plzeňský hasičský sbor k jeho 130. výročí založení a Matylda pro ČD Nostalgie. Následně jsme spolupracovali třeba s Amazing Places, resortem Český les, organizátory triatlonové XTERRY a dalšími. Ve všech případech bylo na první pohled patrné, že plechovka nabízí větší prostor pro kreativitu a design obalu než lahev, což je určitě dobrý tip i pro firemní vánoční dárky,“ dodává Michal Škoda.

Úspornější a na přípravu časově méně náročnou variantou jsou piva z Proudu s původní etiketou, včetně degustačního setu, balená v dárkovém kartonu označeném samolepkou s logem společnosti. Vítaným drobným dárkem s puncem originality jsou pak pivní sklenice a otvíráky, které je možné opatřit osobním věnováním, firemním logem či jménem obdarovaného.

Poukaz na komentovanou prohlídku pivovaru Proud otevírá cestu k mimořádně intenzivním zážitkům. Současnost se v nich totiž prolíná s minulostí. Proud sídlí v bývalé elektrocentrále plzeňského pivovaru, návštěvníci tak uvidí nejen moderní provoz, ale také místa spojená s původními energetickými a vodními zdroji, které kdysi využíval Prazdroj. Devadesátiminutovou prohlídku zakončí degustace tří piv z portfolia pivovaru Proud z kvasných ležáckých tanků.

Listopadová Volba sládků, kterou připravuje pro hospody Plzeňský Prazdroj, přenese milovníky speciálů o stovky let do historie. Nabídne Kraftbier, pivo inspirované stylem altbier, který by měl být jedním z nejstarších pivních stylů vůbec. Ten vznikl v sousedním Německu
a za jeho rodné město se považuje Düsseldorf.

Ve Volbě sládků se v listopadu milovníci piva dozvědí, jak chutnal jejich oblíbený nápoj dávno před příchodem ležáku. Pivo podobné altbieru se vařilo na území střední Evropy už ve středověku. Název altbier (pivo vařené po staru) dostal tento styl
v 19. století, tedy v době, kdy se z Plzně začal Evropou šířit nový hit – plzeňský ležák. Mnohé pivovary začaly v té době označovat jako altbier piva vařená podle původní receptury.

Jako je Česko rodnou zemí pivního stylu pilsner, altbier se zrodil v Německu. Také proto se prazdrojští sládci vydali k našim západním sousedům, aby načerpali inspiraci. „Za kolébku altbieru je považován Düsseldorf. Proto jsme jeli nahlédnout pod pokličku místních renomovaných pivovarů, které mají dlouhodobou zkušenost s vařením altbieru, abychom mohli naším milovníkům piva zprostředkovat co nejautentičtější zážitek,“ říká Tomáš Drahoňovský, manažer programu Volba sládků Plzeňského Prazdroje.

Piva stylu altbier jsou typická tmavší barvou, mírnou hořkostí doplněnou lehkými tony chuti praženého sladu. Typickou vlastností je pro tato piva taky dobrá pitelnost. Svou chutí mají blíže ke klasickému ležáku než k jiným tmavým svrchně kvašeným pivům. Je to dáno i recepturou těchto piv, podle které podobně jako ležák kvasí a zrají při nižších teplotách.

„Kraftbier je nefiltrované, svrchně kvašené dvanáctistupňové polotmavé pivo. Díky použitému chmelu Rubín je příjemně hořké (30 IBU). Má jemnou sladovou chuť s lehkými ovocnými tóny a s dobrou pitelností má blízko ke klasickým ležákům. Na tom má zásluhu použitá technologie a slady plzeňský, mnichovský, carared, pražený. Ty mu taky dávají typickou rubínově hnědou barvu (45 EBU),“ popisuje altbier sládek Prazdroje Tomáš Pokorný.

Kraftbier mohou v listopadu fanoušci speciálních piv ochutnat v hospodách, pivních barech a restauracích po celé České republice a Slovensku. Nejbližší výčepní místo najdou na stránkách www.volbasladku.cz.

Po staletí je Česko zemí, kde se pěstují ty nejkvalitnější odrůdy chmele na světě. Tato tradice je ale v ohrožení. Vlivem oteplování i zastavování úrodné půdy přichází chmel o místa, kde se mu daří nejlépe. "Piva bude stále dost. Ale nebude tak kvalitní. Prémiová piva budou výsadou, běžný člověk si je asi nedá," říká vědec Martin Možný, vedoucí týmu, jehož studie způsobila mezinárodní rozruch.

Pole mezi Doksanami a vesnicí Rohatce na Litoměřicku je nerozeznatelné od jakéhokoli jiného. Roste tady třeba kukuřice nebo řepka. Ještě před pár desítkami let ale krajina vypadala jinak. Byly tady chmelnice, kde rostla i světově nejproslavenější odrůda žatecký poloraný červeňák. Je nedílnou součástí klasických piv, jako je Plzeňský prazdroj nebo Budějovický Budvar, i mnoha speciálů z minipivovarů.

Jenže chmel už tady dnes neroste. Míst, kde se mu daří, stále ubývá. "Je tady pětina toho, co bylo před několika desítkami let. A hrozí, že to skočí ještě dolů," říká Martin Možný z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Akademie věd.

Důvodů je více, jeden ale ční nad ostatní. Klimatická změna.

Martin Možný společně s dalšími vědci z České zemědělské univerzity a Českého hydrometeorologického ústavu v posledních letech zkoumal, jaký má oteplování planety vliv na produkci chmele v Česku i dalších zemích Evropy. Studii nyní skupina publikovala v prestižním časopise Nature Communications. Vzbudila mezinárodní pozornost, tématu se věnovala nejvýznamnější zahraniční média jako BBC, The Guardian nebo CNN.

Výsledky jsou totiž alarmující. Oteplování v příštích desetiletích zasáhne i pivo, změní se jeho chuť i cena. "Piva bude dost. Ale lokalit vhodných pro nejkvalitnější aromatické chmele je hrozně málo. A ubývají. Dá se tak předpokládat, že pivo bude obecně méně kvalitní. Aromatický chmel bude výsadou prémiových piv, které si běžný člověk asi nedá. A do Žatce se budeme jezdit dívat jako do skanzenu," předpovídá Možný.
Právě kvalitní aromatické chmely českému pivu dodávají kromě hořkosti i charakteristickou hloubku a kořeněnou chuť. Ale pokud se modely vyplní, bude ho méně a méně. Tím vzroste i jeho cena. Pivovary tak místo něj mohou začít ještě častěji než dnes užívat levnější a méně kvalitní alternativy.

Proto se běžná česká piva v budoucnu budou dál přibližovat produktům, kterým se hanlivě říká "europiva". Označení se používá pro masově vyráběná a chuťově nevýrazná piva, obvykle z produkce nadnárodních firem. "Když si dáte v Americe Budweiser, tak pochopíte," odkazuje Možný na vodové pivo americké firmy Anheuser-Busch, která o název vedla s českým Budvarem stovky sporů po celém světě.

Časy Starců na chmelu jsou pryč
Ačkoli se může chmel zdát jako celkem běžná plodina, daří se mu jen ve velmi specifických podmínkách. A to zejména kvalitním aromatickým odrůdám. Pokud se podnebí jen mírně změní, chmel trpí. To se nyní děje nejen v Česku, ale v celé Evropě. Kontinent zažívá v posledních letech mimořádně horké období, letošní léto bylo dokonce nejteplejší v historii měření. A podle vědeckých klimatických modelů má tato změna v budoucnu ještě zesílit.

"Protože je produkce vysoce kvalitního aromatického chmele omezená na relativně malá území s vhodnými přírodními podmínkami, existuje vážné riziko, že velkou část produkce zasáhnou vlny veder a extrémní sucho, které budou v budoucnu kvůli klimatické změně častější," stojí ve studii. Vědci předpokládají, že se do roku 2050 oproti současnosti sníží výnosy chmele o čtyři až 18 procent.

Oteplování navíc v chmelu snižuje obsah takzvaných alfa látek, které jsou zásadní pro hořkost a celkovou chuť piva. Do roku 2050 by se jejich podíl v chmelu mohl podle vědců snížit o 20 až 31 procent.

Za to může zejména to, že chmel dnes dozrává zhruba v červenci, kdy je ještě dlouhý den, což mu vadí. "Když se člověk podívá na film Starci na chmelu z roku 1964, tak otevře pusu, protože tam je poznat, že se sklízelo ke konci září. Od té doby se to posunulo asi o měsíc dopředu," upozorňuje Možný.

"Ztratí se to, pro co člověk pivo pije"
Přesto v Česku stále existují místa, kde se aromatickému chmelu daří. I proto na tom ve srovnání s oblastmi v Německu nebo Slovinsku, které vědci také zkoumali, není tak špatně, zvláště co se týká výnosů. Zatímco ostatní země již nyní zaznamenávají propad, v tuzemsku je situace stále poměrně stabilní.

Jako ideální místo se ukázala například dříve nepříliš plodná chmelnice poblíž Roudnice nad Labem. Z jedné strany s ní sousedí mírný kopec se stromy, které jí poskytují potřebný stín. A z druhé strany chmelu dodává dostatek vody Labe. "Když jsem před lety začínal, bylo to tady takové zakleté. Špatně zde ventiloval vzduch, bylo tady vlhko, v hlávkách byla plíseň. Jenže nyní, s oteplením, to tady najednou oživlo," říká Možný.

Přesunout chmelnice na takováto místa je podle Možného jedním z opatření, která mohou zemědělci podniknout, aby si udrželi své výnosy. "Chmelaři mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé," uvádí Možný.

Některé z těchto postupů se už osvědčily ve vinohradnictví. Klimatická změna v posledních letech mění i způsob, jak vhodně pěstovat víno, a ztěžuje podmínky pro růst vinné révy bílých odrůd, upozornilo před třemi týdny Aktuálně.cz.

Jenže přesunout chmel jinam není tak snadné. Kvalitní odrůdy správně vyrostou pouze na určitém typu půdy. Třeba pro Žatecko jsou typické načervenalé rendziny. A těch je také čím dál méně.

"V Roudnici postavili Kaufland, u toho zástavbu, teď tam bude i skatepark. Což je super, ale bude to na nejúrodnější půdě, která tady byla. Ve Vědomicích zase vidíme tlaky na to, aby se zrušily chmelnice kvůli plánované zástavbě. Nikoho ale nenapadne, že to už nepůjde nahradit," popisuje Možný. Jinde se zase chmelnice předělávají na řepková pole, u kterých je výnos jistější.

Pivovarům ale zbyde v budoucnu několik možností, jak chuť do piva dodat i bez aromatických chmelů. Třeba dohnat hořkost jinými odrůdami a těch kvalitních užívat ještě méně než v současnosti. Nebo vytvořit nové odrůdy odolnější proti počasí.

"Pivo ale ztratí to, proč to člověk pije. Tu opravdovou kvalitu. To, že cítí i oblast, odkud chmel pochází. Když si dám víno, dívám se, odkud je, vím, že jsem tam byl, představuju si to. To samé dělám u piva. Jenže v budoucnu to bude čím dál těžší," říká Možný.

Dánský pivovar Carlsberg přerušil veškeré vztahy se svými ruskými aktivitami a odmítá s ruskou vládou uzavřít dohodu, která by legitimizovala státní převzetí těchto aktivit. Na setkání s novináři po zveřejnění výsledků hospodaření za třetí čtvrtletí to dnes řekl nový šéf Carlsbergu Jacob Aarup-Andersen. Státní převzetí ruských aktivit Carlsbergu označil za krádež, informovala agentura Reuters.

"Nelze nijak obejít skutečnost, že naše aktivity v Rusku ukradli," prohlásil Aarup-Andersen. "Nebudeme jim pomáhat ve snaze zařídit, aby to vypadalo legitimně," dodal.

Společnost Carlsberg začala po loňském zahájení ruské invaze na Ukrajinu usilovat o prodej své ruské divize Baltika a letos v červnu oznámila, že našla kupce. V červenci však ruský prezident Vladimir Putin nařídil dočasné zabavení podílu Carlsbergu v Baltice.

Aarup-Andersen uvedl, že v rámci následné omezené komunikace s vedením Baltiky a ruskými úřady Carlsberg nedokázal nalézt žádné přijatelné řešení situace. "Nehodláme uzavřít žádnou transakci s ruskou vládou, která by nějakým způsobem ospravedlňovala, že nezákonně převzali naše podnikání," dodal.

Carlsberg v Rusku provozoval osm pivovarů a zaměstnával kolem 8400 lidí. Firma loni uvedla, že v souvislosti se svým rozhodnutím ukončit aktivity v Rusku bude muset přikročit k odpisům majetku v hodnotě téměř deseti miliard dánských korun (zhruba 33 miliard Kč). V roce 2021, tedy před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, se Rusko na celkových tržbách podniku podílelo zhruba deseti procenty a na celkovém provozním zisku šesti procenty.

Společnost Carlsberg dnes oznámila, že tržby ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 0,3 procenta na 20,3 miliardy dánských korun. Byly tak zhruba v souladu s očekáváním. Firma nicméně varovala, že na situaci na trhu s pivem by mohla mít negativní dopad slabá spotřebitelská důvěra v Evropě.

Carlsberg je třetím největším producentem piva na světě. Působí také v České republice, kde v roce 2014 koupil jedenapadesátiprocentní podíl v Žateckém pivovaru.

Chmelařské společnosti Top Hop loni klesl zisk o 69 procent na 8,5 milionu korun. Tržby vzrostly o osm procent na 304 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy. Od září loňského roku je součástí holdingu Agrofert ze svěřenských fondů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Dceřiné společnosti skupiny Top Hop obdělávají více než 3600 hektarů zemědělské půdy, z čehož tvoří téměř 550 hektarů chmelnice. Všechny jsou v Žatecké chmelařské oblasti. Podle společnosti obchod komplikuje mimo jiné neochota odběratelů akceptovat bezprecedentní růst výrobních i zpracovatelských nákladů. Firmy podle ní nemají šanci přenést alespoň část růstu na pivovary, které zároveň ve svých vyjádřeních velmi často odůvodňují zdražení piva růstem cen surovin a zejména chmele.

Pěstitelé chmele letos dostanou mimořádnou podporu, rozdělí se zhruba 240 milionů korun. Dostat by ji měli také pěstitelé ovoce, zeleniny a chovatelé skotu. Ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě k nařízení také uvedlo, že pěstitelům se nedaří výrazný růst nákladů promítnout do jejich prodejních cen. Důvodem jsou hlavně dlouhodobé smlouvy s odběrateli, které se uzavírají na tři až pět let.

V ČR již od října zvýšil ceny piva o šest procent Plzeňský prazdroj. V listopadu či prosinci to plánuje také Budějovický Budvar, který zdraží od pěti do osmi procent. Zdražovat bude také Rodinný pivovar Bernard z Humpolce. Analytik společnosti eToro Pawel Majtkowski už dříve uvedl, že pivovary celosvětově zdražovaly, zatímco ceny základních surovin na výrobu piva, jako je ječmen nebo slad, od začátku loňského roku klesly o zhruba čtvrtinu. Spotřebitelé podle něj už nechtějí drahé pivo kupovat a další zvyšování cen bude pro pivovary obtížné.

Cenu piva také ovlivní vládní konsolidační balíček, který přesune čepované pivo ze sazby deset procent do základní 21procentní sazby. Podle Svazu pivovarů a sladoven spotřebu čepovaného piva už nyní ovlivňuje ekonomická situace. Od ledna do konce srpna se vypilo o čtyři procenta čepovaného piva méně než loni. Ve srovnání s rokem 2019 před pandemií koronaviru jsou prodeje čepovaného piva za osm měsíců nižší o téměř 17 procent. Celkové prodeje piva jsou ve srovnání s rokem 2019 nižší o pět procent. Podle svazu se tedy nenaplnila očekávání, že obor budu po konci pandemie růst.

Společnost uvedla, že loni ještě do poloviny roku prodávala produkci z rekordní sklizně z roku 2021, kdy byla velmi dobrá úroda, dosáhla více než 8300 tun. Naopak loni byla podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) nejhorší úroda za posledních deset let, sklidilo se zhruba 4450 tun.

Pivovary podle firmy měly díky dodávkám ještě z předloňské sklizně možnost výrazně zvýšit skladové zásoby, které budou spotřebovávat několik let. Top Hop měl loni oproti roku 2021 vyšší tržby v zahraničí než v tuzemsku, překročily 177 milionů korun. Tvořily tedy více než polovinu tržeb společnosti. Získala také odběratele například v Asii, Kanadě nebo Jižní Americe.

Společnost ve výroční zprávě uvedla, že nejvíce chmele se z ČR vyváží do Německa a mimo EU jsou největší trhy Čína, Japonsko, Rusko nebo Vietnam. "Mezi největší překážky zahraničního obchodu patří z pozice obchodníka posilující kurz koruny, extrémně vysoké ceny námořní dopravy, navíc spojené se špatnou dostupností kontejnerů, a zpožďování lodí a zvýšení úrokových sazeb," uvedla.

Jižní Čechy právem patří k tradičním regionům s výraznou a hluboce zakořeněnou pivní kulturou. Zvyk scházet se v hospodě a “jít na jedno” se předává z generace na generaci již staletí. Tento zvyk spojuje radosti a starosti všech vrstev dospělé populace, a tak přispívá ke sdílení zážitků mezi lidmi.

Dne 4. května 2023 byla pivní kultura zapsána do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, právě v Jihočeském kraji, na žádost Jihočeského muzea ve spolupráci s Českým svazem pivovarů a sladoven. A proto se tak zvané „Setkání u piva“ považuje za svébytný jev lidové komunitní a společenské zvyklosti v Jihočeském kraji.

„V minulosti JCCR několikrát po sobě vydávala aktualizovaný propagační materiál Pivní stezky, kde se nacházel kompletní seznam jihočeských pivovarů a minipivovarů řazených do pivních tras po turistických oblastí. Pro letošní podzimní sezónu jsme si přichystali novinku a vytvořili jsme pivní mapu, která z vás zábavnou formou učiní pivního znalce,“ uvádí ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu, Petr Soukup.

A jak se z vás může stát jihočeský pivní znalec? Stačí, když s mapou, kterou si můžete pohodlně vytisknout i na domácí tiskárně, navštívíte alespoň 3 pivovary na každé trase. Ty si pak odškrtnete na svém pivním lístku. Až budou poctivě všechny trasy splněny a pivní lístky odškrtnuty, tak si můžete vygenerovat svůj vlastní Diplom jihočeského pivního znalce.

Při objevování jihočeského pivního pokladu nezapomínáme ani na tipy pro zajímavé zážitky, protože stezky nabízejí mnoho možností a míst k návštěvě. Jihočeský region je vyhlášený svými kulturními památkami, starobylými městy a krásnou přírodou. Kromě mnoha lákavých akcí, které jsou pořádány během roku, je možné si vybrat z pestré nabídky pro aktivní dovolenou nebo odpočinek. Zastávky při toulkách na kole nebo pěšky mezi jednotlivým minipivovary zaručeně uhasí vaši žízeň, ať už bude jakkoliv velká.

“Pro všechny, kdo propadli kouzlu jihočeského piva, jsme na webové stránce https://bit.ly/pivni_stezky_mapa připravili TOP tip s názvem Za pivem po jižních Čechách, kde naleznete právě tuto novou pivní mapu. Na území jižních Čech se nachází téměř 50 pivovarů a minipivovarů, a ty jsme rozřadili do 7 pivních tras,” doplňuje vedoucí pracovní skupiny pro domácí cestovní ruch, Tereza Procházková.

Pivní kultura však nespočívá jen v konzumaci lahodného alkoholického nápoje, ale zahrnuje i místní gastronomické lahůdky, výzdobu interiérů, specifické dekory a místní zvyky a tradice. Je to široké spektrum, které odráží bohatství jihočeského kulturního dědictví. Ochutnejte i vy jižní Čechy!