Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Zájem o pivo v plechovkách v Česku prudce roste, prodej lahvového neklesá

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iRozhlas.czAutor:Ondřej Luštinec

Češi pijí stále méně piva v restauracích, naopak zájem o pivo v obchodech dlouhodobě roste. Aktuálně se to výrazně odráží na prodejích piva v plechovkách. Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven se letos v červnu prodalo o 73 procent plechovkového piva více než před rokem. Prodeje piva ve skle přitom neklesají.

Čísla pivovarského svazu potvrzují také prodeje ve velkých obchodech. Třeba řetězec Kaufland za prvních sedm měsíců letošního roku už prodal o třetinu plechovkového piva více než za celý rok 2016. O růstu, byť méně výrazném, mluví také řetězce Globus nebo Makro.

Vyšší zájem o plechovky už samozřejmě zaregistrovaly i pivovary, potvrzuje Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, dvojky na českém trhu. „My jsme na tento trend reagovali již v roce 2015, kdy jsme investovali více než sto milionů korun do nové plechovkové linky ve Staropramenu. Tato investice nám jednak rozšířila kapacitu výroby. Zároveň jsme tím rozšířili možnosti našich balení, to znamená druhů plechovek i jejich velikostí," řekl Radiožurnálu Barvík.

Výrobní náklady pivovaru na pivo v lahvi a v plechovce jsou podle Barvíka podobné. „Co dělá vratnou lahev levnější, je samozřejmě ten fakt, že ji můžeme použít opakovaně. Proto je plechovkové pivo pořád trochu dražší než pivo ve vratných lahvích."

Podle Českého statistického úřadu byla průměrná cena světlého výčepního piva v lahvi v červenci 11,50 Kč. Stejné pivo v plechovce stálo 15 korun.

Jednička na českém trhu - Plzeňský Prazdroj - aktuálně v plechovkách prodává zhruba každé sedmé pivo, říká jeho mluvčí Jitka Němečková.

„Vzhledem k tomu, že se poptávka po plechovkovém pivu jak doma, tak i na zahraničních trzích neustále zvyšuje, rozhodli jsme se letos v červnu otevřít novou plechovkovou linku. Kapacita výroby plechovkového piva a dalších nápojů Plzeňského prazdroje se tak díky nové investici zvýšila téměř o tři čtvrtiny. Nová linka má kapacitu 40 tisíc plechovek za hodinu a umožňuje nám vyrábět nápoje v osmi různých variantách balení," vysvětluje.

Tedy nejen půllitrová balení, ale také třeba dvoudecová nebo litrová. Ačkoli roste prodej plechovek, neznamená to podle oslovených pivovarů a obchodů, že by kvůli tomu klesal prodej lahvového piva. Z podílu se ukrajuje jinde, a to v restauracích.

Jak ukazují data Českého svazu pivovarů a sladoven, dlouhodobě roste prodej baleného piva na úkor čepovaného piva v hospodách. To dříve tvořilo většinu prodaného piva v Česku, loni to ale už bylo méně než 40 procent.

„Pivo v plechovkách Češi preferují především kvůli jeho praktičnosti. Prim hraje skladnost, je snadno přenositelné, rychle se vychladí na správnou teplotu, pohodlně se otvírá, a co je také velký klad, že se obal nemusí vracet v místě prodeje," shrnuje důvody, proč roste obliba plechovkového piva, Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

I s recyklací plechovek od piva se ale počítá. Podle údajů společnosti EKO-KOM počet speciálních kontejnerů na kovy v Česku roste, ke konci loňského roku jich bylo přes 3800.

Navíc v některých obcích se sbírají plechovky společně s plasty do jedné nádoby, například kvůli omezenému prostoru. Nejvíc piva ale stále Češi kupují v lahvích. Loni měl tento obal podíl na trhu 42 procent, u plechovek šlo jenom o šest procent.

To byly Pivní slavnosti v Litoměřicích

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:První zprávy

Sobota byla v Litoměřicích ve znamení piva. Ochutnávku zlatavého moku si na Mírovém náměstí nenechalo ujít přes 5 tisíc návštěvníků.

„Mnoho lidí přišlo již na koncert skupiny Mandrage, který celou akci odstartoval velkolepě. Prostor slavností se postupně plnil až do večerních hodin, návštěvníci se mohli účastnit soutěží, stali se také porotou, když hodnotili nejlepší pivo či stánek, u kterého se nejlépe pije,“ sdělila ředitelka městských kulturních zařízení Věra Kmoníčková.

A kde, že se nejlépe pilo? V soutěži o „stánek, u kterého se nejlíp pije“, vyhrál pivovar Millenium, kde nalévaly krojované výčepní s plavými vlasy. Nejlepší pivo měl zase plzeňský pivovar Raven.

Chmel je naše zlato... ale nejen ten žatecký. Díky minipivovarům počet odrůd roste

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Už za necelé dva týdny začne sklizeň chmelu. Většině brigádníků sice projde pod rukama tradiční Žatecký poloraný červeňák, za posledních deset let se ale počet odrůd chmelu pěstovaných na tuzemských polích zdvojnásobil. Mohou za to i desítky nově vzniklých minipivovarů, které pro svá piva hledají méně tradiční chutě.

Aktuálně je v Česku zaregistrovaných dvanáct odrůd chmelu. Letos přibyly dvě nové – Gaia a Boomerang – a podle ředitele Chmelařského institutu v Žatci Josefa Patzaka se nabídka bude zvětšovat i v dalších letech.

„Příští rok to budou vůbec první odrůdy pro nízké konstrukce. Vychází z křížení českého a anglického zakrslého chmelu. Do roku 2021 chceme přijít s dalšími zhruba devíti odrůdami. Budou mezi nimi jak dvě odrůdy splňující chráněné označení České pivo, tak i voňavé odrůdy typu flavour, které se hodí pro piva chmelená za studena,“ popisuje Patzak plány institutu s tím, že šlechtění rychle rozvíjí po celém světě: „Za poslední dekádu vzniklo po světě šestkrát více odrůd než v té předchozí“.

Po nových odrůdách je hlad mezi malými pivovary
O nové odrůdy mají zájem hlavně minipivovary. Těch je v Česku už více než 370 a jen vloni jich podle údajů Českomoravského svazu minipivovarů vzniklo na padesát. České odrůdy využívají třeba v břeclavském minipivovaru Frankies, který funguje třetím rokem.

„Rádi zkoušíme, takže vaříme i z českých chmelů. Většina jich podle mě trochu supluje červeňák, hodí se na ležáky. Nejzajímavější je ale Kazbek, ten je unikátní v tom, že dokáže nahradit zahraniční hodně aromatické chmely. Z toho vaříme i svrchně kvašená piva anglického typu,“ popisuje svou zkušenost majitel pivovaru Štěpán Přikryl.

Minipivovary se ale na celkové místní produkci piva podílí méně než ze dvou procent. O zbytek se postará pětačtyřicet velkých pivovarů, které se do experimentů pouští pomaleji. Už zmíněný chmel Kazbek zkoušeli nedávno třeba v Plzeňském Prazdroji pro jeden ze svých speciálů.

„Tato odrůda je odlišná svým genetickým původem, neboť při jejím křížení vycestovali kolegové ze Žatce pro genetický materiál až na Kavkaz, odkud se do celého světa rozšířil původní divoký chmel,“ vysvětluje původ odlišeného aroma Jan Enge, hlavní sládek Prazdroje.

Zatím jen opatrně
Podle Zdeňka Rosy, předsedy Chmelařství, družstvo Žatec, které sdružuje většinu českých pěstitelů, jsou podobné pokusy jednou z cest, jak přiblížit většinovým pivařům a samotným pěstitelům nové odrůdy. Sám by je rád viděl na polích častěji.

„Nové chmelnice jsou ale velkou investicí, pěstitelé hledají návratnost a tu jim nejlépe zaručí dlouhodobé smlouvy s velkými pivovary. U červeňáku a dalších tradičních chmelů si jsou navíc jistější co do potřebných podmínek ochrany,“ vysvětluje Rosa důvody, proč se nové odrůdy pěstují zatím jen na malých plochách. Ostatně i oproti minulému roku se nejvíce navýšila pěstovaná plocha právě u Žateckého poloraného červeňáku. Celkově se chmelnice rozrostly o 170 hektarů, z čehož červeňáku patří celých 131 hektarů.

Pivo teklo proudem. Na Mikulovské Pivobraní zavítaly tisíce lidí

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Břeclavský deníkAutor:Aneta Beránková

Téměř devadesát druhů piv, kapely jako Horkýže Slíže, Dymytry či Iné Kafe přilákaly do Mikulova tisíce lidí. V pátek a sobotu obsadilo tamní amfiteátr Mikulovské Pivobraní.

Na sedmý ročník pivního festivalu dorazili místní i lidé z širokého okolí. „Pivo máme rádi a líbí se nám, že se tady dá pít z těch dvoutinek. Máme tak šanci ochutnat daleko více druhů. Těšíme se i na kapely. To už budeme asi v náladě," smál se Tomáš Gabriel, který dorazil s partou do města pod Pálavou z Brna.

V programu mysleli pořadatelé i na děti. „Připravili jsme pro ně speciální zónu se zábavnými programy a bublinovou show," zmínila organizátorka festivalu Veronika Žuravlova.

Pozornost měla i show Marcela Ihnačáka, který před zraky účastníků vařil pokrmy vhodné právě k pivu. Zábava pokračovala až do sobotních večerních hodin.

Litovelský otvírák přilákal na hudbu a pivo tisíce lidí

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Olomoucký deníkAutor:Barbora BurešováLitovel

Areál pivovaru v Litovli na Olomoucku v sobotu zaplnily tisíce lidí. Třináctý ročník festivalu Litovelský otvírák představil více než patnáct kapel a interpretů a nabídl nejrůznější druhy piva.

Ochutnat mohli návštěvníci i pivní speciály, které sládci z litovelského pivovaru připravili zvlášť pro tuto příležitost. Točilo se na více než sto pípách a kromě těch tradičních jako je Moravan, Kvasničák, Prémium nebo Gustav, byla k dostání třeba i speciální svrchně kvašená piva, ovocný Červený pomeranč nebo Černý citron.

Hlavní hudební program zahájil ve 13 hodin Janek Ledecký s kapelou, později se představil také Michal Hrůza, skupina Iné kafé, Reflexy, nebo hanácká rocková kapela Stracené ráj.

„Nejvíc se těšíme na Iné café, ale i jinak je letos hudební výběr skvělý, nemůžu si stěžovat,“ zhodnotila návštěvnice Denisa Lindnerová.

Program probíhal na třech scénách. Už dopoledne čekal děti speciální program na malé scéně, kde se odpoledne představilo mimo jiné třeba olomoucké divadlo Tramtarie.

Třetí scénu, určenou hlavně pro mladé publikum, rozezněla od 15 hodin elektronická hudba a žánry jako je house, techno nebo drum and bass.

Letos poprvé se konaly také prohlídky zdejšího pivovaru. V pátek odpoledne bylo možné navštívit Muzeum pivovarnictví, v sobotu potom komentované exkurze přímo v provozu pivovaru.

27 pivovarů a 5 000 návštěvníků. To byly Pivní slavnosti

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Město LitoměřiceAutor:Anna Hrochová

Sobota byla v Litoměřicích ve znamení piva. Ochutnávku zlatavého moku si na Mírovém náměstí nenechalo ujít přes 5 tisíc návštěvníků. „Mnoho lidí přišlo již na koncert skupiny Mandrage, který celou akci odstartoval velkolepě. Prostor slavností se postupně plnil až do večerních hodin, návštěvníci se mohli účastnit soutěží, stali se také porotou, když hodnotili nejlepší pivo či stánek, u kterého se nejlépe pije,“ sdělila ředitelka městských kulturních zařízení Věra Kmoníčková.

A kde, že se nejlépe pilo? V soutěži o „stánek, u kterého se nejlíp pije“, vyhrál pivovar Millenium, kde nalévaly krojované výčepní s plavými vlasy. Nejlepší pivo měl zase plzeňský pivovar Raven.

Štamgast je nejnáročnějším hostem, nic mu neujde

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápoje

Je český štamgast na vymření? Na základě klesajících prodejů piva v hospodách se může zdát, že to s českým štamgaststvím jde z kopce. Nicméně z čerstvých průzkumů a názorů hospodských vyplývá, že věrní čeští pivaři nejspíš jen mění své zvyklosti. I když moderní štamgasti nesedí u piva každý den, do hospody chodí pravidelně a jejich vztah k pivu zůstává pevný. Což je důležité nejen pro spotřebu piva, ale i pro udržení jeho kvality. Štamgast je totiž tím prvním, kdo pozná, že na pivu není něco v pořádku, že sklo není tak čisté, jak vždy bývá, že ten nový výčepní prostě není takový machr, jako byl Fanda a svou nespokojenost dá okamžitě znát.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS)* za rok 2016 klesá objem prodejů piva v hospodách. Spotřeba piva v restauracích versus prodané pivo v obchodech se vloni dostala na poměr 39 : 61 přitom před deseti lety to byl poměr 49 : 51. „Štamgasti, jak je máme zažité v představách, tedy ti každodenní návštěvníci jedné hospody, spíše ubývají. Dnešní pivaři volí nejen větší rozmanitost, co do počtu hospod, které navštěvují, ale jsou také náročnější na kvalitu čepovaného piva,“ osvětluje nový trend dlouholetý hospodský z pražské Dejvické Sokolovny, Michal Zvěřina.

Obchodní jednání v hospodě? Proč ne!
Pivaře lze rozdělit na ty, kteří se nebojí neustále objevovat něco jiného a nedokáží tak jednoznačně určit, kterou hospodu mají nejraději. Prostě, když mají chuť na pivo, zapadnou do nějaké nejbližší a neřeší to. Hlavně, když si tam pochutnají na pivu. Pak jsou ale srdcaři, kteří na „tu svoji“ nedají dopustit. Na štamgastství a jeho proměny se zaměřuje také čerstvý průzkum ppm factum pro pivovar Gambrinus** provedený mezi konzumenty alkoholických nápojů. Průzkum ukazuje, že každý čtvrtý konzument piva má jednu nebo dvě oblíbené hospody, kam chodí (muži i ženy vyrovnaně). Celkem 36 % pak má oblíbených hospod několik, které střídá dle nálady (39 % mužů a 30 % žen).

Ze stejného průzkumu též vyplývá, že přes 26 % pivařů navštěvuje hospodu jednou týdně a 11 % uvedlo, že posedět do restaurace zajdou dvakrát či třikrát v týdnu. Navíc řádově jeden ze třiceti spotřebitelů pak do hospody i v současnosti zavítá čtyřikrát nebo i vícekrát za týden. „Zajímavé je, že se zvyšující se úrovní a kvalitou čepovaného piva i dalšího servisu nám přibývají i noví stálí hosté, zcela odlišní od těch štamgastů, kteří k nám chodili třeba před deseti lety. Nejčastěji jsou to právníci nebo podnikatelé, kteří v hospodě u piva vedou například obchodní jednání,“ uzavírá Michal Zvěřina.

Štamgasti ale nechodí do „té své oblíbené“ jen na pokec s kamarády, známými a obchodními partnery, ale i proto, že tam mají skvělé pivo. A pokud se tu čepují ležáky, a navíc z tanků, má taková hospoda výhodu, protože zejména tankové pivo a ležáky pivaři vyhledávají čím dál častěji. „Toto jsou nyní dva veliké taháky, které s jistotou naše hospody pravidelně plní,“ potvrzuje Pavel Zítek, sládek z pivovaru Gambrinus, který zaváží na tři sta tankových hospod napříč republikou. Statistiky ČSPS za uplynulé roky vykazují stabilní růst prodeje ležáků a prodaného tankového piva.

Z průzkumu pro pivovar Gambrinus vyplývá i to, že dnešní pivaři věnují zvýšenou pozornost nejen tomu, jaké pivo pijí, ale zaměřují se i na to, zda je pivo dobře načepované a vychlazené. Z dat vychází, že více než dvě třetiny pijáků piva je s tím, jak v jejich hospodě čepují pivo spokojena. „Štamgasti jsou pro kvalitu piva v hospodě velmi důležití. Poznají jakýkoli výkyv v chuti piva, protože ho ochutnávají na stejném místě a mají tak srovnání. Sedávají většinou blízko výčepu a jsou dobrou kontrolou výčepních. Mnozí už se s výčepním dobře znají a nedělá jim problém mu kamarádsky vysvětlit, pokud pivo není podle jejich gusta. Bývají nároční. Zajímá je nejen teplota piva, jeho pěna nebo říz, ale i to, zda je pivo čerstvé a kdy byl sud nebo tank naražen. Proto doufám, že zatím snad štamgasty jako ohrožený druh označit nemůžeme. My se o jejich zachování rozhodně snažíme. Pro štamgasty našich hospod připravujeme pravidelná setkání se sládky, kde jim vysvětlujeme, co je v péči o pivo důležité, jak se správně čepuje a mnoho dalšího. Nově teď také přicházíme s pivním rituálem, který by štamgasty mohl zaujmout. V některých našich tankových hospodách se rozezní gong vždy, když hospoda narazí nový tank,“ říká sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Bude se v zámeckém pivovaru bydlet?

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Jindřichohradecký deníkAutor:Adam Hudec

Radnice se podle slov starosty Stanislava Mrvky zamýšlí nad vstupem do ubytovacího byznysu.

Chybí minimálně stovka ubytovacích míst pro turisty, tedy alespoň v letní sezoně. Tvrdí to v souvislosti s plány na opravu vyhořelého zámeckého pivovaru starosta Stanislav Mrvka.

„Zatím nám dorazilo kolem dvacítky návrhů na využití objektu, ale pořád mi mezi nimi chybí nějaký velký, parádní nápad. Jednou z možností je tedy také úvaha nad tím, že bychom v pivovaru zřídili pokoje pro turisty. Doplnily by tak plánovaný pivovar a restauraci,“ zamýšlí se.

Další nové ubytování by podle něj mohlo vzniknout, pokud se radnice dohodne se Slovanem a Sokolem na odkoupení sportovního areálu Tyršova stadionu – pak by mohla nechat zrekonstruovat ubytovnu Slovanu.

Úrodnost Hané se odráží i v litovelském pivu

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Mesto RevúcaLitovel

Tradice trvající již přes 120 let, úcta k poctivému řemeslu, ruční práci a kvalitním surovinám. To jsou hlavní zásady, kterých se dodnes drží v Pivovaru Litovel, jenž vznikl v roce 1893 jako ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli.

Samotný pivovar leží v chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví na Hané. V tomto úrodném kraji je velmi kvalitní voda a pěstují se zde nejkvalitnější ječmeny. V takzvané tršické pánvi se pěstuje také jedinečný chmel. „V Litovli dlouhodobě vaříme 200 tisíc hektolitrů za rok. Taková velikost pivovaru je ideální k tomu, abychom uplatnili klasické technologie, jež dělají české pivo českým pivem, tedy vaření na danou stupňovitost, kvašení v otevřených spilkách a zrání v ležáckých tancích,“ vysvětluje sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

Na současných postupech nehodlají litovelští pivovarníci nic měnit. „Když vaříte klasickou technologií a se vším, co k tomu patří, pak má takové pivo svůj charakter a typickou osobitost. Europivo se vyrábí na kvantitu, mnohdy se liší jen etiketou. Lidé ani nepoznají, odkud to pivo vlastně pochází. A to my rozhodně nechceme, my jsme na tu naši hanáckou kvalitu hrdí,“ říká sládek Kostelecký.

Portfolio Pivovaru Litovel tvoří piva vařená tradičními postupy na předem danou stupňovitost a také pivní speciály či pivní mixy. Spolu s pivovary Zubr a Holba patří do skupiny PMS (dříve Moravskoslezské pivovary).

Historie i současnost pivovaru jsou lemovány četnými úspěchy a oceněními z mnoha anonymních degustačních soutěží. Letos se mu dařilo na příklad na Zlatém poháru PIVEX, kde získala zlato piva Lirovel Dark a Litovel Pomelo, stříbro pak Litovel Moravan a bronz Litovel Premium Dark, Litovel Premium nebo Litovel Červený pomeranč. Samotný Pivovar Litovel se pak ze stejné soutěže pyšní druhým místem v kategorii Pivovar čtvrtstoletí. Pivo Litovel Moravan zvítězilo také ve Zlaté PIVNÍ PEČETI a společně s Litovlí Dark uspělo i na loňském Českém pivu. Pivovar Litovel udržuje nejčistší linii českého pivovarnictví, což oceňují odborníci i milovníci dobrého pěnivého moku.

V září se uskuteční první Olomoucký pivní maraton. Máte odvahu?

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Olomoucká Drbna

Startuje historicky první Olomoucký pivní maraton! V sobotu 23. září 2017 od 11:00 na Horním náměstí, odkud soutěžící vyběhnou do celého města. Jednotlivci nebo maximálně tříčlenná družstva se utkají v běhu přes překážky – olomoucké partnerské hospůdky!Pokud chceš s partou zažít kopec srandy, nebo jen rád/a piješ pivo a chtěl/a bys zažít neobyčejnou soutěž, neváhej se tohoto maratonu zúčastnit a přihlas se na stránce www.pivnimaraton.cz!

Registrace se pro účastníky závodu rozběhne již od pondělí 14. 8. 2017! Ovšem pozor, maratonu se můžeš zúčastnit, pouze pokud ti bylo 18 let! A jaká jsou pravidla? Ženy, jakožto křehčí stvoření, si mohou vybrat, zda budou pít malá či velká piva. Každý soutěžící bude za vypité pivo do své průkazky ze zapojených podniků dostávat razítka. Účastníky rozdělíme do skupin a každé určíme výchozí a jednu povinnou „zastávku“. Další lokály si pak běžec vybere sám, dle své vlastní herní strategie. Místní hospody a restaurace, které se doposud nezapojily, mají stále šanci stát se součástí závodu, ještě je stále několik volných míst. Tak neváhejte přilákat závodníky právě do Vašeho podniku! „Na Facebooku už má událost přes 3 tis. zájemců a každým dnem přibývají další. A to do závodu zbývají ještě měsíc a půl“ pochvaluje si hlavní organizátor a zároveň dodává, že takovou účast ani on sám nečekal. Konkurence bude sice veliká, ale vítězem se může stát opravdu každý. Tak neváhej, přijmi tuto výzvu a utkej se o titul Zlatý pivař/ka! První ročník Olomouckého pivního maratonu bude určitě stát za to a stane se tradiční akcí pořádanou v našem městě. Proto neváhej a zaregistruj se včas, ať jsi určitě u toho!

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613