Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Hledáme nejstarší hospody v Evropě. Tři máme skoro za humny

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Libor Budinský

Ještě nestojí Karlův most, dokonce i kronikář Kosmas chodí po houbách. V Evropě končí stěhování národů a královského žezla se chopí král Karel Veliký, jehož rádce, filozof a mnich Alcuin se při jedné ze svých cest po Evropě zastaví v jakési krčmě v Salcburku. Píše se rok 803...

Za vůbec nejstarší restauraci v Evropě je podle mnoha žebříčků považován podnik Stiftskeller St. Peter, sídlící v centru rakouského Salcburku, který má ve svém štítě vepsán téměř neuvěřitelný rok 803.

Dějiny Salcburku jsou ovšem dlouhé, město stálo již v době Římanů a po rozvratu říše byl na strategickém místě založen klášter, který se stal v 8. století sídlem biskupa. A protože byl církevním centrem Bavorska, Falce i Rakouska, musely zde fungovat také zájezdní hostince. A právě o hostinci Stiftskeller St. Peter nám v roce 803 zanechal zprávu již zmíněný anglický učenec Alcuin z Yorku, který zde nějaký čas pobýval.

Restaurace slouží hostům i dnes a patří k nejnavštěvovanějším podnikům ve městě. Můžete sem skočit na běžný oběd, ale pořádají se tu také večeře při svíčkách spojené s koncertem Mozartových děl.

Na pivo s anglickým králem
Údajně nejstarší hospodou v Anglii je podnik s poněkud krkolomným názvem Ye Olde Trip to Jerusalem, který prý funguje ve starobylém Nottinghamu již od roku 1189. Nicméně to nelze z hodnověrných zdrojů nijak ověřit, písemné záznamy nic podobného nepotvrzují a současná stavba pochází až z poloviny 17. století.

Pro opak svědčí skutečnost, že stavba je nalepena k pískovcové skále, v níž jsou vytesané desítky umělých jeskyní, ve kterých se údajně v 11. a 12. století vařilo pivo pro Nottinghamský hrad.

A onen zvláštní název? Ten se odvíjí od legendy, že právě v tomto hostinci se scházeli vojáci před cestou na křížovou výpravu do Svaté země. Pokud si pamatujete, to byla ona slavná výprava pod vedením krále Richarda Lví srdce, který se během ní oženil a také padl do zajetí. A v Nottinghamu si mezitím vyřizovali své účty Robin Hood s nottinghamským šerifem.

Nejstarší fast food
Ještě o chlup starší než působivý anglický pub je nenápadné bistro umístěné v malém domku v Řeznu na břehu Dunaje. Historická restaurace zaměřená na tradiční párečky připravené nad ohněm je podle některých zdrojů další nejstarší kontinuálně fungující hospodou na světě.

Slavná „Wurstküche“ vznikla v době, kdy se v Řeznu stavěl Kamenný most přes Dunaj, tedy někdy mezi lety 1135 až 1146 (podle jedné verze patřil domek stavitelům mostu a po jeho dokončení se přeměnil na hospodu).

Oblíbená řezenská restaurace má zvláštní otvírací dobu (od osmi ráno do sedmi večer) a denně se zde prodá na šest tisíc malých párečků. Obvyklá porce činí šest, hladoví hosté si objednávají osm i deset párečků, které se obvykle servírují s kyselým zelím a hořčicí.

Knajpa pod gotickou radnicí
Se svým nárokem na titul nejstarší restaurace v Evropě se přihlásili také Poláci, jejichž restaurace Swidnicka, umístěná v historickém sklepě nádherné gotické radnice ve Vratislavi, údajně slouží hostům již od roku 1273.

Podzemní prostory jsou velkolepé, měří zhruba 900 metrů čtverečních a naštěstí unikly bombardování na konci druhé světové války. Mezi návštěvníky tohoto podniku můžeme najít skladatele Frederika Chopina či básníka Goetha. V nabídce je tradiční polská kuchyně v čele s pečenými masy, borščem či tatarským biftekem.

Jak se tvoří legenda
A ještě než se dostaneme k podniku, který má na titul nejstarší restaurace oficiální glejt, ukažme si na názorném příkladu, jak jednoduchá může být hra s letopočtem na vývěsním štítu.

Za příklad nám poslouží oblíbená amsterdamská restaurace Haesje Claes, kterou místní průvodci označují za nejstarší podnik ve městě. Brzy má totiž oslavit 500 let existence, neboť byla údajně založena v roce 1520. Pravda je ovšem poněkud jiná – starobyle působící podnik zaměřený na tradiční nizozemskou kuchyni vznikl teprve roku 1974.

Jeho majitel André Duyves si ovšem dobře nastudoval historii místa a zjistil, že roku 1520 zde byl otevřen první sirotčinec ve městě, který nechala zřídit paní Haesje Claes, a tak si vypůjčil pro svůj podnik nejen její jméno, ale i rok založení ústavu.

Oficiální titul drží Madrid
A kdo je tedy ten šťastný? Podle Guinnessovy knihy rekordů je nejstarší restaurace na světě mnohem, mnohem mladší. Jmenuje se Sobrino de Botin a najdete ji v centru Madridu, kde funguje od roku 1725.

Pravidla Guinnessovy knihy jsou totiž velmi striktní – restaurace nesměla být nikdy zavřena, přemístěna, ani nesměla změnit jméno.

A při dodržení těchto podmínek prý patří trůn nejstarší restaurace právě madridskému podniku.

Jenom doplňme, že tuto restauraci měl v oblibě slavný romanopisec Ernest Hemingway a díky tomu nemá o hosty – hlavně z řad amerických turistů – žádnou nouzi.

Rekordmani z Česka
Hledat nejstarší hospodu u nás je poměrně složité, neboť i když starých letopočtů ve vývěsních štítech najdeme spoustu, objevuje se problém s kontinuitou. Obecně se soudí, že nejstarší hospoda fungovala v Břevnovském klášteře, založeném roku 993, kde již v 11. století fungoval pivovar a hospoda s výčepem. Jenže po husitských válkách byl klášter v troskách a na dlouhou dobu zůstal opuštěn, další vakuum bylo v době komunismu. Dnes je však hospoda i pivovar obnoven.

Další klášterní hospoda s pivovarem fungovala v klášteře augustiniánů od roku 1352 a byť měla po požáru Malé Strany delší výluku, pivo se zde vařilo až do roku 1951.

Na stejném místě pak zůstala proslulá pivnice U sv. Tomáše, kterou před osmi lety vystřídala fine dining restaurace, v níž v současné době vaří jeden z porotců MasterChef Marek Fichtner. Mezi nejstarší stále fungující podniky patří také restaurace U supa v Celetné ulici, kde pivní šenk fungoval již ve 14. století.

Papež převzal požehnané pivo z Budvaru

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeBudvar

Svatý otec papež František převzal 13. prosince z rukou ředitele Budějovického Budvaru Petra Dvořáka a sládka Adama Brože jako osobní dar ležák ze zvláštní várky, kterou požehnal 5. září Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický. Pivo pro papeže bylo ručně stočeno do 122 jednolitrových lahví – každá z nich byla očíslována. Tyto láhve nebude možné nikde koupit, neboť všechny byly určeny výhradně pro papeže. Čepované pivo z požehnané várky však mohou již tento týden ochutnat hosté restaurace Vatikán a restaurací Budvarka v Českých Budějovicích.

Audiencí u Svatého otce papeže Františka vyvrcholila ve středu 13. prosince 2017 dopoledne pouť českobudějovického diecézního biskupa Vlastimila Kročila ke cti sv. Mikuláše – patrona českobudějovické diecéze – která se letos konala historicky poprvé. Součástí audience bylo mimo jiné i předání piva z Budějovického Budvaru Svatému otci. Budvarský ležák patří mezi nejznámější produkty z Českých Budějovic na světě - znají jej spotřebitelé v téměř 80 zemích a na českém vývozu piva se podílí asi jednou pětinou.

Pivo pro papeže Františka bylo ze zvláštní várky, kterou 5. září 2017 v 10 hodin na varně pivovaru Budějovický Budvar požehnal pan biskup Kročil. Budějovický Budvar poslal podobný dar do Vatikánu vůbec poprvé v historii. Jako dar přijal papež celkem 122 jednolitrových lahví světlého ležáku Budweiser Budvar. Počet lahví odkazuje na 122 let existence pivovaru. Láhve byly ručně plněné a označené „visačkami“ s číslem. Limitovaná edice láhví se nebude prodávat – všechny láhve byly určeny pouze pro papeže. Čepované pivo z požehnané várky však mohou již tento týden ochutnat hosté restaurace Vatikán a restaurací Budvarka v Českých Budějovicích.

Láhev číslo 1/122 ve speciálním dárkovém balení osobně převzal Svatý otec přímo z rukou ředitele Budějovického Budvaru Petra Dvořáka a sládka Adama Brože. „Uvařit pivo pro papeže Františka je pro pivovar i všechny naše zaměstnance obrovská čest,“ říká Mgr. Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru. „Svatému otci jsme předali náš světlý ležák, který od dob založení pivovaru vaříme tradičním řemeslným a dlouhodobě prověřeným postupem,“ dodává Ing. & Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek Budějovického Budvaru. „Velmi děkujeme českobudějovickému biskupství a zvláště panu biskupovi Vlastimilu Kročilovi. Děkujeme také jeho excelenci JUDr. Pavlu Vošalíkovi, velvyslanci ČR při Svatém stolci, Svrchovaném řádu maltézských rytířů a v Republice San Marino i všem ostatním pracovníkům české ambasády. Bez pomoci všech výše uvedených by nebylo předání našeho piva Svatému otci možné,“ uzavírá Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

Slovákům zachutnala prémiová piva

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápoje

Kde sa pivo varí, tam sa dobre darí! Slováci si v roku 2017 vychutnávali pivo častejšie ako vlani a čoraz častejšie siahali po prémiových pivách. Mimoriadnej obľube sa však tešili aj nealkoholické radlery.

Pivovary Topvar patria medzi kľúčových hráčov v slovenskom pivnom segmente. Celkovo najúspešnejšou bola značka Veľkopopovický Kozel, nasledovaná Pilsnerom Urquell a prvú trojku uzatvára Šariš.

V segmente tradičného piva, ležiakov, sa preferencia Slovákov posunula k pivám vyššej stupňovitosti. Úspech zaznamenali hlavne 12%, ale aj 11% či špeciály so stupňovitosťou vyššou ako 12%. Slovenskí spotrebitelia nastúpili na vlnu prémiovejších pív.

Plechovková veľmoc?
Na uponáhľanú dobu reagujú aj Slováci, pre ktorých sa pivo v plechovke stalo ideálnym spôsobom ako si vychutnať svoju obľúbenú značku kdekoľvek a kedykoľvek. Plechoviek sa totiž v tomto roku predalo až dvakrát toľko ako sklenených fliaš. Radi však siahajú aj po čapovanom pive, ktoré sa v preferencii zákazníkov zaradilo hneď za plechovkové.

„So silnejúcou dôležitosťou maloobchodného segmentu sa postupne menia aj preferencie spotrebiteľov z hľadiska typov balení – Slovensko sa profiluje k plechovkovému trhu,“ vysvetľuje Martin Grygařík, obchodný riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar.

Západ vs. Východ
Aj keď je Slovensko pomerne malé, chute konzumentov nie sú všade rovnaké. Bratislava je posunutá najviac k tradičnému pivu, najmä v prémiovejších variantoch (12%, špeciály). Z nových trendov sú obľúbené skôr cidery. Na východe Slovenska hrali v roku 2017 prím beer-mixy.

V rámci stupňovitosti dokonca môžeme hovoriť o severnej „dvanástkovejšej“ trase a južnej „desiatkovejšej“ trase.

„Maloobchodný segment formuje preferencie a návyky spotrebiteľov z hľadiska variantov, druhov piva – zatiaľ čo On-trade je oveľa viac doménou tradičného piva, ležiakov, cez Off-tade na trhu silnie zastúpenie beer-mixov, nealkoholického piva či ciderov,“ hodnotí Martin Grygařík.

Vyberám si radler!?
Ochutené nealkoholické pivo je najdynamickejšie rastúcou kategóriou za posledný rok. Slováci po ňom siahajú čoraz viac a vďaka tomu zaznamenal zhruba 20%-ný nárast. Nezaostáva však ani klasické, neochutené nealko pivo, ktorého predaj stúpol za posledný rok približne o 10%. „Opačnému trendu podľahli alkoholické radlery. Ich spotreba klesla v tomto roku o viac než 10%,“ približuje Martin Grygařík.

S whisky, skořicí a badyánem. Sládci uvařili speciální vánoční piva

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Sládci menších pivovarů z Plzeňského kraje přichystali na předvánoční období speciály, které jindy v roce ochutnat nelze. Například čtrnáctistupňový vídeňský speciál, sedmnáctku s irskou whisky nebo patnáctistupňové pivo se skořicí a badyánem.

Většina sládků v zimním období sází na silnější piva, která v chladném počasí zahřejí. To je případ plzeňského Pivovarského dvora Purkmistr, kde před Vánoci pravidelně chystají hned několik druhů.

„Pro adventní období jsme připravili čtrnáctistupňový vídeňský speciál s obsahem alkoholu 5,9 procenta. Je to pivo jantarově měděné barvy, pro které je charakteristická nasládlá hebká sladovost s příjemným kořeněným dozníváním,“ popisuje jeden ze speciálů Petr Míč z pivovaru.

Ještě o něco silnější je polotmavý Bock. Patnáctka s obsahem alkoholu 6,5 procenta se vyznačuje sytou tmavě hnědou barvou a karamelovou chutí. „Pro Bocky je typická dlouhá doba ležení a speciální složení sladů, které způsobují jeho barvu a chuť. Pily a pijí se dnes hlavně na zahřátí v chladnějším období roku,“ podotýká Petr Míč.

Od středy bude na čepu Vánoční světlý sedmnáctistupňový speciál s obsahem alkoholu sedm procent. Uvařený je ze tří druhů žateckého chmele, tří druhů moravských sladů a belgického sladu Bisquit.

Komu by se tato piva zdála snad příliš slabá, může vyzkoušet vánoční speciál od plzeňského Ravenu. „Každý rok na Vánoce vypouštíme jedno pivo ze série Raven Black Label. Tento rok to byl Raven Black Label #2, což je pivo ve stylu Ice Double IPA. Je to dvojitá americká IPA vařená na 20 stupňů s devíti procenty alkoholu. Tu jsme posléze dvanáct dní mrazili při teplotě minus 20 stupňů. Tím došlo ke zmrznutí poloviny objemu a zesílení piva na výsledných 18 procent alkoholu. To z něj dělá pravděpodobně nejsilnější české pivo,“ řekl spolumajitel pivovaru Ladislav Vrtiš.

Sváteční pivo mají také v Knížecím pivovaru Plasy. „Co se přímo vánočních speciálů týče, čepujeme sedmnáctku bock,“ uvedl provozní manažer pivovaru Ivo Pavel.

Milovníci si mohou vybrat z velké nabídky silných piv
Milovníci silných zimních piv tady ale zdaleka nemusejí zůstávat pouze u jednoho druhu. Z deseti piv, která zde jsou na čepu, jich totiž hned šest má třináct a více stupňů.

„Jedním z nejsilnějších je i Barley wine. Jde o sedmnáctku, která zrála v dubových sudech a pro zlepšení chuti je do ní přidána irská whisky,“ prozrazuje Pavel.

Pivem, které vařili mniši v belgických klášterech, je inspirovaný sedmnáctistupňový Abbey. Ochutnat je možné například také Medáka, do něhož sládek přidává med.

Na jinou zajímavost se letos zaměřili v Chodovaru. Tamní vánoční speciál byl totiž uvařen a nachmelen už na konci srpna a to čerstvým žateckým aromatickým chmelem. To už v současnosti není příliš běžné. Od konce léta pak pivo zrálo v unikátních skalních ležáckých sklepích (více v článku Chodovar vsadil na turistiku, tanky s pivem má ve skále).

Poptávka po svátečních pivech je velká
Tradiční výrobce speciálů dobřanská Modrá hvězda si připravil patnáctistupňový tmavý svrchně kvašený speciál se skořicí a badyánem.

Pozadu nezůstává ani nejnovější pivovar v kraji, kterým je ten U Přeška v Přešticích. Předvánoční období si tu mohou zájemci zpestřit spodně kvašenou vánoční čtrnáctkou (více o pivovaru v článku V Přešticích se po víc než sto letech opět vaří pivo).

O sváteční piva bývá obvykle obrovský zájem. „Po deseti letech provozu si naši návštěvníci na vánoční piva zvykli a sami je vyžadují. Poptávka po nich je velká,“ konstatuje Petr Míč z Purkmistra.

Pivaři se připravují na Vánoce. Nakupují litrové plechovky, kalendáře a speciální edice

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Iva Špačková

Na pultech obchodů se objevují litrové plechovky piva. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven to není trend, ale snaha zaujmout v předvánočním období něčím extra.

Pivovary vycházejí vstříc zvýšené poptávce před Vánoci a umisťují do regálů speciální edice, které rychle mizí z pultů.

"Pivo je klasický tahák celý rok, ale o svátcích si lidé chtějí dopřát lepší kvalitu. V akcích se tak objevují speciální balení, ale i dražší druhy piva jako litrový Pilsner Urquell prodávaný bez slevy za zhruba 190 korun či dvoulitrový džbánek Bernard za skoro 500 korun. Hodně jsou také v akci různé multipacky, které mívají jako dárek sklenici," říká Zuzana Štěpánková, produktová manažerka portálu AkcniCeny.cz, který sleduje letáky desítek obchodních řetězců.

Velký zájem o speciály potvrzuje i mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. "Vánoce jsou pro nás jedním z vrcholů roku. Nabízíme proto už tradičně několik let vždy adventní kalendář, litrovou lahev unikátního designu a multipack s krýglem," uvádí.

O všechna tato balení je podle ní každoročně velký zájem nejenom proto, že se stávají součástí svátečního hodování, ale slouží i jako vánoční dárek.

Do výroby netradičních balení se pouštějí i e-shopy. Například Pivotéka.cz uložila do krabice dvacet různých piv, přidala k nim čísla a přiložila vlastnoručně vyrobený perníček. "Adventní kalendář jsme poprvé prodávali loňský rok. Byl o něj velký zájem, tak jsme ho letos ještě vylepšili," říká jednatel internetového obchodu Jiří Štrajt.

Vedle pivního kalendáře mají letos Češi zájem o příslušenství pro domácí vaření piva, dodává Štrajt.

V regálech obchodů se objevují i zvětšeniny klasických půllitrových plechovek. Jednu značku, Keltské dědictví, uvedl na trh pivovar United Breweries, druhou značku - Horal - prodává společnost Albion Plus. Ani jedna se na dotaz Aktuálně.cz nevyjádřila k tomu, jak velký úspěch tento produkt má a zda ho na trh uvedla na základě výzkumu preferencí tuzemských pivařů.

Reagovala jen společnost Sladovna, která pod značkou Horal vyrábí soupravy na výrobu domácího piva. "Výrobek neznáme, nemá s námi nic společného. Nepodařilo se nám ani na internetu zjistit, kdo pivo vyrábí," odpověděla vedoucí logistiky Michaela Pösslová.

Podle Martiny Ferencové z Českého svazu pivovarů a sladoven však nejde o žádnou změnu v konzumaci tohoto nápoje. "Pivovary se zvláště v předvánočním období snaží zaujmout něčím netradičním, a proto se zaměřují na speciální nabídky. Jednou z nich může být i litrové balení plechovkového piva, ale z našeho pohledu se nejedná o trendovou záležitost, protože na trhu stále dominuje půllitrové balení," říká.

Právě plechovky mohou podle ní za to, že se z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou stává spíše země plechovkového piva - jeho prodeje meziročně vzrostly o téměř 46 procent.

Ke změně dochází podle svazu kvůli množství regulací, které omezují hospodský byznys. "Vedle takzvaného kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb jsou to i regulace hazardu, protikuřácký zákon, změny pravidel pro provozování restauračních zahrádek či snižování limitů pro uplatnění paušálů pro živnostníky," uvádí Ferencová.

Vedle byrokratických přítěží však růstu obliby plechovkového piva pomáhá i fakt, že plech je proti lahvi lehčí, nerozbije se a rychleji se ochladí na správnou teplotu.

O pivo v plechu je zájem

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Blog iDNES.czAutor:Tomáš Pluháček

Již více než 80 let uplynulo od okamžiku, kdy světlo světa spatřilo první pivo v plechovce. I když v oblasti výroby piva i jeho konzumace držíme různá světová prvenství, v tomto vynálezu nás předběhl někdo jiný.

První pivovar, který se „dopustil“ tohoto novátorství, se totiž nacházel ve spojených státech. K nám se plechovky dostaly až v devadesátých letech. Konkrétně pivovar Zubr začal pivo stáčet do prvních plechovek o objemu 0,33 litru v roce 1992.

O tom, že si plechovky našly svoje místo na trhu i u nás, svědčí fakt, že právě plechovky jsou nejrychleji rostoucí kategorií pivních obalů současnosti. I přesto, že jsme národem s vysokou hospodskou pivní kulturou, stále více se v posledních letech projevuje trend pití v klidu domova na úkor pití piva v restauraci, s čímž souvisí i rostoucí zájem o různé typy obalů, a zejména o plechovky. Dle Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla letos spotřeba plechovkového piva za období leden až srpen v meziročním srovnání o téměř 46 procent.

I v pivovaru Zubr vidíme trend, že o plechovky je stále větší zájem. V současné době tvoří asi 10 procent produkce našeho pivovaru. Proč tomu tak je? Protože plechovka je pohodlnějším obalem. Je lehčí, nemusí se vracet a zároveň kvalita piva v plechovce je v dnešní době zcela srovnatelná s lahvemi. Největší úspěchy pak plechovky slaví především v létě, v období dovolených, kdy se často stávají „základní výbavou“ při cestách do zahraničí. Protože správný český štamgast se bez svého oblíbeného pivního moku neobejde!

A jak se bude pivní trh vyvíjet v dalších letech? I přesto, že plechovky rostou, naší prioritou bude i nadále podporovat zejména restaurace a čepované pivo v hospodách. Chceme přispívat k udržování českých tradic, kam hospodská pivní kultura a setkávání lidí u čepovaného českého piva jednoznačně patří.

V každé lahvi plátek chleba z popelnice. Pivovar vaří z odpadu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.cz

Britská společnost Toast Ale recykluje chleba vyhozený do odpadu. V New Yorku, Rio de Janeiru, Kapském městě a Rejkjavíku z něj vaří pivo. Všechny vydělané peníze jdou na boj s vyhazováním jídla.

V každé lahvi piva Toast Ale je schovaný plátek chleba. Výrobce vyhozeným chlebem z třetiny nahrazuje ječmenný slad. Suroviny odebírá od firem vyrábějících sendviče. Patky z bochníků toustového chleba by jinak neměly využití a skončily by v popelnici, píše CNN.

„Na sendviči nikdy nenajdete patku. Na začátku výroby je vždycky někdo vezme a hodí do koše,“ říká Rob Wilson z pivovaru Toast Ale. Společnost odhaduje, že domácnosti každý den vyhodí až 24 milionů plátků.

Vaření piva z chleba ale není žádnou novinkou, pivo z chleba totiž vařili už v Mezopotámii. Čtyři tisíce let starý recept z mezopotámského Babylonu právě využívá i Toast Ale. Recept před časem použila i belgická firma Brussels Beer project, která z použitého chleba uvařila pivo nazvané Babylone. To zaujalo britského bojovníka proti vyhazování jídla Tristrama Stuarta natolik, že v roce 2015 založil firmu Toast Ale.

Během dvou let se výroba piva z chleba rozšířila z londýnského pivovaru Hackney Brewery do hrabství Yorkshire a dále i po světě do New Yorku, Rio de Janeira, Kapského města a Rejkjavíku.

Toast Ale recept i zveřejnil. Chce tím povzbudit i ostatní pivovary k využívání chleba, který by se jinak vyhodil. Všechen výdělek firma dává charitativní organizaci zabývající se plýtváním jídla Feedback.

Nevyužitý chléb se často posílá do potravinových bank a charit, které jej dávají bezdomovcům. Chleba, který není vhodný, aby ho jedli lidi, se používá jako krmivo pro zvířata. Toast Ale však používá jen chleba, který by jinak skončil na skládce. Odpad z pečiva se také může použít jako zdroj obnovitelné energie. Wilson ale upozorňuje, že to je pro většinu pekáren a výroben sendvičů moc nákladné.

Konec experimentu. Český Heineken se vrací k půllitrovým plechovkám

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Euro.cz

Pivovarská skupina, do níž patří značky Březňák, Krušovice či Starobrno, mění velikost svých obalů. Po plastových lahvích se k původnímu objemu vrací i její plechovky.

„Všechny plechovky českých značek z našeho portfolia - například Krušovice, Starobrno, Březňák či Zlatopramen NA - se budou prodávat v objemu 0,5 litru,“ potvrzuje Jana Pikardová, mluvčí Heineken ČR. A proč se tedy pivovarská skupina vrací k původní velikosti? „U plechovek o objemu 0,4 litru se totiž v minulosti vyskytly problémy s dodavatelem, který nebyl schopen pokrýt dostatečné množství poptávaného objemu,“ odpovídá mluvčí.

Není to přitom tak dávno, co Heineken ČR do menších plechovek začal svá piva stáčet. Hliníkové obaly o objemu 0,4 litru se v policích obchodů začaly objevovat na přelomu jara a léta 2015. S nimi se zmenšily i plastové lahve – místo původních 1,5 litru měly jen 1,44 litru, cena ale zůstala stejná.

Ovšem ani PET lahve na trhu nevydržely dlouho. Pivovarská skupina je přestala dodávat už loni na jaře. Prý o ně nebyl takový zájem, jaký výrobce čekal. A tak se vrátila k 1,5litrové velikosti.

„Staronové“ půllitrové plechovky jsou už dnes k dostání ve většině supermarketů. Změna se však netýká zahraničních značek, které Heineken ČR prodává. Řeč je třeba o jablečném cideru Strongbow. Ten i nadále zůstane v plechovce o objemu 0,4 litru.

Vánoční speciality od litovelských sládků

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Litovelský pivovar se na sváteční období opět chystá s výjimečnými pivy a také speciální Kolekcí litovelského sládka. V restauracích a hospodách se ve vánočním čase bude čepovat nefiltrovaný polotmavý speciál Litovel Granát, k dispozici jsou i dárkové multipacky piv Sváteční speciál 13°, ALE a Gustav.

Pivovar Litovel připraví stejně jako každý rok nabídku vánočních pivních speciálů. „Po roce se v nabídce hospod objeví Litovel Granát, polotmavý nefiltrovaný ležák sytě rudé barvy. Toto pivo jsme se znovu rozhodli uvařit po jeho loňském úspěchu,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.

V období svátků budou na čepu a také v dárkových baleních Litovel Sváteční speciál, třináctistupňové světlé pivo zrající více než 100 dní, nefiltrovaný svrchně kvašený Litovel ALE s velmi silnou hořkostí a s citrusovým aroma nebo polotmavý Litovel Gustav, pojmenovaný podle nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského, který byl manželem dcery prvního sládka Pivovaru Litovel.

„Již tradičně nabízíme také Kolekci litovelského sládka. Tento výběr osmi lahví pivních speciálů letos obsahuje svrchně kvašený Litovel ALE, nefiltrovaný Litovel Gustav, nefiltrovaný světlý ležák Litovel Václav a světlý nefiltrovaný Litovel Sváteční speciál. V balení je každý druh piva dvakrát,“ doplňuje Petr Kostelecký.

Sládek Pivovaru Litovel na Vánoce doporučuje

Litovel Sváteční speciál 13°
Pivo charakteristické svou zlatou barvou, chmelovým aroma, hustou bílou pěnou, příjemnou výraznou hořkostí a harmonickou plnou chutí. Je vařeno dle originální receptury na stupňovitost 13° výhradně tradičními postupy z moravského sladu a českého chmele. V ležáckých sklepích zraje více než 100 dní.

Litovel ALE
Toto speciální nefiltrované svrchně kvašené světlé pivo anglosaského typu s plnou chutí, velmi silnou hořkostí a citrusovým aroma je vyrobeno ze speciálních zahraničních chmelů. Skvěle se hodí k rybám, drůbeži, salátům a sýrům.

Litovel Gustav
Jantarová barva, hustá bílá pěna, chmelové aroma, příjemná hořkost a harmonická plná chuť podtrhují výjimečnost tohoto svátečního polotmavého nefiltrovaného speciálu s extraktem mladiny. Pojmenován je podle nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského.

Litovel Granát
Nefiltrovaný polotmavý ležák Granát vyniká především dlouhodobě doznívající hořkostí a svou sytou barvou odkazuje na slavný český minerál. Jeho výjimečná chuť vzniká díky spojení hned čtyř druhů sladu. Tento speciál pivovar Litovel poprvé uvařil v roce 2016, ve vánoční sezoně bude opět na čepu v restauracích a hospodách.

Kolekce litovelského sládka
Tento výběr je ideálním vánočním dárkem nejen pro pivaře. Obdarovaní najdou v setu hned čtyři dvojice pivních speciálů, ochutnat tak mohou svrchně kvašený Litovel ALE, nefiltrovaný polotmavý a výjimečně silný Litovel Gustav, nefiltrovaný světlý ležák Litovel Václav, uvařený na počest svatého Václava, patrona všech pivovarníků, a světlý nefiltrovaný Litovel Sváteční speciál.

V Sýrii se obnovila výroba piva. Z českých ingrediencí

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Jak v Sýrii ustupují boje, začíná se v této zemi postupně obnovovat výroba piva. Například v baru abú George ve starém Damašku se tradičně nabízejí zahraniční piva, ale v poslední době se začaly objevovat i dvě místní značky. Ingredience i vše, co je k výrobě zapotřebí - včetně expertů - pocházejí z České republiky.

V Sýrii byly dva pivovary a oba zavřely své brány v roce 2011, když začaly boje. Současné zklidnění situace však přimělo soukromé podnikatele k obnově provozu.

V uličce damašského centra, jíž se říká ulice barů, nabízejí bíle oděné dívky kolemjdoucím zdarma pivo Afamia, což je jedna z nových místních značek. Majitel baru abú George Ghasan říká, že lidé na takovou nabídku pohlížejí vstřícně, protože touží po domácím pivu. Sám pobíhá za zvuku ohlušující hudby mezi stoly a nabízí oříšky, které k ochutnávce tradičně patří.

"Jsem tady dvacet let a po domácím pivu je velká poptávka," říká jednašedesátiletý Ghasan.

Konkurence na trhu
Do roku 2011 byly na trhu dvě značky. V provincii Damašek se vyráběla značka Barada, v Aleppu pak značka Aš-Šark. Zatímco druhý pivovar za války zavřel, první byl zničen při bombardování povstalců. Pivovar Afamia u Damašku byl otevřen v roce 2010, ale záhy musel skončit. Výroba byla obnovena koncem letošního léta a produkce už se nyní rozváží do několika provincií. Pivo této značky se pije od Tartúsu přes Damašek po Homs.

Sabbáh Chaddúr, který dohlíží na rozdělování piv k degustaci, se obával, že už syrské pivo neochutná. Doufá, že se Afamia stane největším pivovarem v oblasti. Pivo se vyrábí také v Libanonu a Egyptě.

Na Sýrii jsou uvaleny ekonomické sankce. Vše, co k výrobě piva patří - ječmen, chmel, lahve, etikety i odborníci - pochází z Česka, které jako jedna z mála zemí nepřerušilo se Sýrií diplomatické styky. "České velvyslanectví zůstalo otevřené, takže kontakt je snazší," říká Básil Abbás, který řídí další pivovar Arados.

Tento pivovar v provincii Tartús se ještě buduje. Lahve určené ke sterilizaci se posouvají po elektrickém pásu. Než budou zabaleny, dostanou nálepku s názvem Arados, což je středomořský ostrov ležící proti přístavu Tartús.

Syrská "plzeň"
Sedmatřicetiletý Abbás žil v minulosti v České republice a pivovar otevřel s pomocí syrských podnikatelů. "Všechny suroviny jsou české a nevztahují se na ně sankce. Dovážejí se do přístavu Latákíja", říká Abbás, oblečený stejně jako ostatní zaměstnanci do modré pracovní uniformy. Pivo Arados je na syrském trhu od léta a chuťově má nejblíže k české plzni.

Jelikož se výroba teprve rozbíhá, nikdo nebyl ochoten mluvit o výši prodeje. Pivo Arados se prodává za 435 syrských liber (asi 22 Kč), zatímco zahraničí značky za 600 liber.

Abbás připomíná, že není lehké propagovat pivo v zemi, kde je reklama alkoholu zakázaná: "Ale nejde jenom o zisk. Pivo je také důkazem, že Sýrie není jen zemí extremismu."

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160