Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ode dneška dodává Gambrinus do svých hospod pivo z letošního chmele

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Naše vodaGambrinus

Na začátku října zmizí z hospod klasické varianty piva Gambrinus. Jak totiž informoval sládek pivovaru Pavel Zítek, pivovar začal zavážet do svých 5 tisíc hospod pivo nachmelené čerstvým chmelem z letošní sklizně.

Všichni sládci pivovaru se tímto způsobem rozhodli oslavit novou úrodu chmele a pozvat k této příležitosti do hospod všechny české pilaře. Proto letos uvařili z čerstvého chmele úplně všechna čepovaná piva. Gambrinus Nepasterizovaná 10, 12 i Nefiltrovaný ležák z letošního chmelobraní nahradí už brzy – zhruba na měsíc – na čepu klasické varianty. „Uvařit piva z čerstvého chmele můžeme jen jednou za rok, a to okamžitě po sklizni. A už jsme nechtěli dělat jen jednu mimořádnou várku. Čerstvý český chmel v pivu by měl mít možnost ochutnat opravdu každý. V hospodách proto budou v říjnu jen naše piva nachmelená čerstvým chmelem z letošní úrody,“ konstatoval Zítek. Pivo z čerstvého chmele začne pivovar do hospod zavážet 25. září.

Pivovar Gambrinus tím letos zahajuje novou tradici. Každoročně chce dát všem českým pivařům možnost oslavit jedinečný český chmel. Za touto snahou však stojí poměrně velké úsilí. Nachmelit všechna piva byl totiž závod s časem. „Uvařit pivo pro tolik hospod a lidí znamenalo opakovaný převoz čerstvě načesaných šištic přímo do pivovaru, kde jsme je bezodkladně přidávali do varu. Šlo takřka o minuty. Aby si čerstvý chmel uchoval veškeré aromatické i chuťové vlastnosti, musí se použít okamžitě, rychle totiž uvadá. Bylo to malé dobrodružství vše stihnout. Ale povedlo se to na jedničku,“ říká Zítek s tím, že by rád jménem sládků pivovaru všechny srdečně pozval do hospod, aby přišli ochutnat. „Gambrinus z letošního chmelobraní jsme uvařili tak, aby si piva zachovala svou typickou vyváženou chuť. Čerstvý chmel jim pak dodal jemné aroma po chmelových šišticích odrůdy Sládek,“ popisuje Zítek pivo Gambrinus uvařené na oslavu letošní sklizně.

V centru Teplic má vyrůst luxusní hotel, budova Telecomu půjde k zemi

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Pavel Přibyl

Luxusní hotelový komplex má brzy vyrůst v Teplicích. V samotném srdci lázeňského města, na náměstí Svobody, ho plánuje postavit společnost JTH Group místního developera Jaroslava Třešňáka. Hotel chce postavit na místě budovy bývalého Telecomu, kterou kvůli tomu zbourá.

Developer uvažuje o čtyř až pětihvězdičkovém hotelu s vlastním pivovarem, pivními lázněmi či wellness centrem. Svůj záměr společnost nedávno veřejnosti představil v teplických novinách Fontána.

„Současný stav budovy bývalého Telecomu je neuspokojivý a rekonstrukce už možná není. Čeká nás tak hodně práce a zejména velké investice,“ prohlásil mluvčí skupiny JTH Karel Schön.

Kvalitní ubytování podle něj v lázeňském městě chybí. „Teplice jsou turistické město, a pokud sem chceme přivádět zahraniční návštěvníky, je nutné pro ně mít i příslušné ubytování. Teplicím aktuálně chybí pětihvězdičkový hotel a to se musí změnit,“ dodal Schön.

Nový hotel v Teplicích má mít dvě podzemní podlaží, ve kterých vzniknou parkovací místa. V prvním nadzemním patře se pak budou nacházet restaurace a kavárny.

Profesionální lázeňské procedury
„V prvním patře musí mít lidé možnost nejen posedět při kávě, ale dát si i dobré jídlo a též si nakoupit. Proto v nové budově zároveň vyrostou pivní lázně, vlastní pivovar a samozřejmostí bude i velká pivnice,“ přibližuje architekt Pavel Hraba z Atelieru EIS, jenž objekt navrhoval.

„Ve druhém patře pak vznikne velký kongresový sál, který bude určen pro českou i zahraniční klientelu, a současně bude druhé poschodí patřit bankovnictví,“ doplnil Hraba.

Ve třetím patře hotelové budovy naleznou hosté wellness služby a další poschodí už pak budou sloužit k jejich ubytování. Hotel má disponovat vkusně zařízenými pokoji i apartmány, v nabídce bude mít profesionální lázeňské procedury a řadu wellness služeb.

„Odpočinek a potěšení budou moci hosté prožít i v hotelových restauracích s českou i zahraniční kuchyní, přičemž ochutnají i ty nejlepší kulinářské speciality. Díky pestrému výběru wellness balíčků, procházkám po lázeňském městě či výletům do okolí si tak návštěvníci Teplic odpočinou a načerpají novou energii,“ vykresluje Schön vizi investora.
Náměstí podle developera málo žije

Výstavba hotelu na náměstí Svobody nebude první investicí skupiny JTH Group v této lokalitě. Už dříve zde tato společnost zbourala chátrající Prior a postavila místo něj nákupní centrum Fontána.

„Náměstí musí v každém městě žít a být jeho ozdobou. To současné v Teplicích tyto představy splňuje zhruba na 60 procent. Naším plánem je dotvořit náměstí, na něž budou obyvatelé města pyšní,“ podotkl mluvčí společnosti.

S tím, že náměstí má být ozdobou, souhlasí i architekt Jan Hanzlík, kterého MF DNES oslovila, aby návrh budovy a to, zda k dotvoření náměstí přispěje, zhodnotil. Některé prvky ocenil, ale měl i výhrady.

„Návrh mi díky balkonovému atriu připomíná hotely v Hurghadě či v jiných letoviscích. Mrzí mě, že do náměstí není vytvořena souvislá uliční fronta, myslím až ke korunní římse. To proto, že náměstí potřebuje hmotově konkrétní uzavření. Kladně hodnotím snahu o aktivní parter,“ zmínil Hanzlík.

Speciální várky piv a tisíce hospod oslaví svatého Václava

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

V předvečer svátku svatého Václava, patrona zdejších pivovarníků, vypukne u nás už popáté týdenní maraton Dnů českého piva. Po celé republice se budou čepovat speciální várky piva, kterých pivovary navařily desítky. Na zapojené hospody upozorní speciální nálepka.

Loni se do akce zapojilo 6000 restauračních provozů, letos by měl být jejich počet přibližně stejný. Některé pivovary budou své speciály nabízet již dříve, například Staropramen.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje piva v restauracích totiž dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

Zachraňte hospody
V červenci se podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven prodej piva v gastronomii meziročně snížil dokonce o devět procent. Předseda svazu František Šámal v této souvislosti zmínil restrikce státu, které podle něj přicházejí moc rychle.

Nejdřív šlo o zákaz herních automatů v restauracích, pak přišla kontrolní hlášení a po nich elektronická evidence tržeb. „A poslední rána je zákaz kouření. Hospody jsou poloprázdné, většinou ti lidé stojí venku, jak kuřáci, tak nekuřáci,“ dodal Šámal.

Lidé by měli poznat restauraci, která se do dnů piva zapojí, podle nálepky. „Oproti minulému roku jsme milovníkům piva usnadnili jejich cestu do hospody. Nově budou všechny zapojené restaurace označeny samolepkou, jasně identifikovatelnou, že se jedná o pohostinské zařízení zapojené do pětidenních pivních oslav,“ řekl Šámal. Informace a seznam všech zapojených hospod v jednotlivých krajích mohou zájemci také najít ZDE

Svatováclavské menu
Akce začíná symbolicky v předvečer svátku svatého Václava, který byl podle svazu patronem sládků a českého piva. V nabídce budou například Svatováclavský kroužkovaný ležák od pivovaru Holba nebo světlý nefiltrovaný ležák Václav od pivovaru Litovel.

Kyjovský pivovar nabídne kromě Svatováclavského ležáku gastronomickou specialitu kančí pečeni se šípkovou omáčkou a houbovým knedlíkem. Ta zůstává oficiálním jídlem dnů českého piva, svaz ale restauratéry nebude nutit, aby toto jídlo vařili.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod nabídne speciál Buřič 13 s přídavkem karamelového sladu. Pivovar Primátor uvaří světlý ležák Špringl, pivovar Svijany nepasterizovaný speciál DUX.

Pivovar v Rakovníku vsadil na řezaný ležák Bakalář Amber. Pivovarníci z Velkého Března připravili Březňák originální Märzen. Příznivci Staropramenu se mohou těšit na Extra chmelenou dvanáctku.

Jako ředitel Budvaru ustál tlak na privatizaci, nyní je Jiří Boček uznávanou osobností

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovkz.czAutor:ČTK

Jiří Boček patří mezi nejvýraznější osobnosti českého pivovarnictví v novodobé historii. V českobudějovickém Budvaru strávil přes 30 let, začínal od píky a prošel nejrůznějšími funkcemi. Podnik řídil od roku 1991, ze zdravotních důvodů se ale k začátku letošního roku rozhodl skončit. Budvar, který je posledním českým pivovarem ve vlastnictví státu, zanechal Boček v dobré kondici. V pondělí 25. září oslaví tento manažer šedesátiny.

Stal se jedním z nejdéle sloužících ředitelů podniků v Česku. „Za tu dobu uděláte spoustu rozhodnutí a je otázka, která z nich byla dobrá, či špatná. Udělal jsem si takovou soukromou inventuru, ale naštěstí většina rozhodnutí byla podle mého soudu pozitivní. Kdyby nebyla, tak by ani pivovar nemohl růst dál a dosahovat tak vynikajících obchodních výsledků,“ uvedl Boček v prosinci pro Mladou frontu Dnes.

Jako ředitel provedl Budějovický Budvar nejsložitějším obdobím v jeho více než stodvacetileté historii. Podnik skoro čtyřnásobně zvýšil svoji produkci, uspěl také v desítkách sporů o ochranné známky s pivovarnickými gigantem Anheuser-Busch. Budvar s ročním výstavem 1,6 milionu hektolitrů (2015) dnes s produkty míří do zhruba 80 zemí. Díky Bočkovi se podařilo v roce 2004 získat historicky první ochrannou známku pro potravinářské výrobky ČR v EU pro Českobudějovické pivo a následně i pro České pivo (2008).

Houževnatý Boček jako ředitel podniku „přežil“ 14 ministrů zemědělství, v roce 2012 například ustál tlak na své odvolání ze strany Petra Bendla (ODS), který nechal v Budvaru udělat důkladný audit. „Kontrola měla za cíl odstranit ředitele podniku a nahradit ho někým, kdo podepíše s Anheuserem dohodu nevýhodnou pro Budvar. To je můj názor,“ řekl Boček loni v listopadu časopisu Týden. Jako ředitel ustál i tlak na privatizaci podniku, obecně byl vnímán jako garant uchování pivovaru ve státních rukou.

Boček se narodil 25. září 1957 v Českých Budějovicích. Absolvoval obor sladovnictví na Středním odborném učilišti pivovarském v Českých Budějovicích (už v rámci studia byl na praxi v Budějovickém Budvaru), poté pokračoval na Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Praze a pražské Vysoké škole chemicko-technologické, fakultě potravinářské a biochemické technologie (1982). Svoji praxi Boček započal v pivovaru Strakonice.

Po vojenské službě nastoupil v roce 1984 do národního podniku Budějovický Budvar, kde byl technologem, mistrem varen a podsládkem. V roce 1991 se Boček stal ředitelem podniku (v minulosti jej řídil už i jeho otec), nominovali jej sami zaměstnanci, přičemž tehdejší ministr zemědělství Bohumil Kubát doporučení přijal a Bočka do funkce jmenoval. Boček řekl, že nejvíce se profesně naučil v 90. letech, kdy se řešilo fungování pivovaru v nových podmínkách.

„Měl jsem obrovské štěstí na kolegy. Vždyť já jsem byl mladý cucák z výroby. Nebyly tu žádné osobní animozity, navzájem jsme se respektovali a hlavně jsme s pokorou přistupovali ke značce a tradici. Panovalo tu i nadšení, že doženeme Evropu a Západ. A ten cíl nás spojil,“ řekl Boček ke svým začátkům v ředitelské funkci v Budvaru loni v listopadu pro Mladou frontu Dnes.

V loňském roce převzal několik ocenění, získal Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie, cenu Český pivní patriot za celoživotní práci v jediném pivovaru, prezident Miloš Zeman jej ocenil medailí Za zásluhy o stát v oblasti čína hospodářské. Z rukou válečných veteránů převzal také pamětní medaili třetího stupně Československé obce legionářské, kterou podporoval deset let.

Pivní křeslo slaví úspěch, truhlář se trefil do černého

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.cz

Rodák z amerického státu Michigan Matt Thompson se postaral o vznik zajímavého díla. Ve tvaru státu, v kterém žije, vytvořil dřevěné křeslo s dávkovačem na pivní plechovky. Video, na němž inovativní výrobek představuje, zveřejnila agentura Reuters.

Matt Thompson je v oblasti dřevařského průmyslu odborníkem. Navíc má i dobré úmysly. Křeslo s dávkovačem na pivo a zabudovaným chladícím boxem vyrobil za účelem finančního výtěžku pro charitativní organizaci, jež usiluje o dostupnost pitné vody v Africe.

Výrobek zaznamenal řadu pozitivních ohlasů. Záběry, na nichž křeslo z cedrového dřeva prezentuje, sdílel 24. srpna na Facebooku a od té doby získaly devět miliónů zhlédnutí.

Chladící box skrývající se pod dřevěnou částí, jež znázorňuje vrchní poloostrov Michiganu, pojme celkem šest plechovek. Ty podle výrobce vydrží vychlazené až osm hodin. Thompson se pochlubil i odtokovým systémem, díky kterému se do skluzného žlabu nedostane žádná voda, ale pouze orosená plechovka.

Minipivovar Pegas přes tlak konkurence svou koncepci měnit nechce

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKPegas

Nejstarší brněnský minipivovar Pegas pociťuje tlak konkurence, přesto do budoucna nic zásadního měnit nechce. Dlouhodobě těží především z tradice a své restaurace v centru města, řekl dnes ČTK majitel minipivovaru Oto Rinchenbach. Jeho minipivovar v polovině září oslavil 25 let od svého vzniku a patří tak k nejstarším v ČR. V Brně samotném je už kolem deseti podobných provozů.

Projekt brněnské minipivovaru se začal rodit už v roce 1990 ve spojení majitele objektu zchátralého domu na Jakubské ulici a Miroslava Honka, který měl zkušenosti s restauracemi a kontakty na německé firmy, které dodaly pivovarské technologie. Projekt měl řadu problémů. Při rekonstrukci se například zřítila část domu. Pegas přišel na konzervativní trh s nefiltrovaným pivem, na které si museli konzumenti zvyknout.

"Nefiltrované pivo je zakalené, na což nebyli lidé zvyklí a někdo pivo vnímal jako zkažené. Svým způsobem jsme byli průkopníci," vzpomíná Rinchenbach. Také cena byla při vyšších nákladech na výrobu logicky vyšší. Lidé ale začali objevovat nové druhy piva a zachutnalo jim i pšeničné, které dodnes v Pegasu vaří. Dnes je na trhu běžné, ale v 90. letech šlo o raritu.

Výroba prvního brněnského minipivovaru se od doby jeho vzniku příliš nezměnila. I dnes vyrábí 2500 až 3000 hektolitrů piva, přitom horní hranice pro minipivovary je 10.000. Tam se ale Pegas patrně nikdy nedostane, protože je limitován svými prostory, tedy kapacitou varny, která je přímo v restauraci, a zejména sklepa. "Podkopat historický dům a rozšířit sklep prostě nejde," uvedl Rinchenbach.

Podle něj za čtvrt století konkurence na trhu vyrostla a boom minipivovarů dál trvá. "Uvidíme jak dlouho to bude trvat a jak na to zareagují velké pivovary. Ty malé proti nim byly vždy v nevýhodě," myslí si Rinchenbach. Minipivovar Pegas patří k nejstarším minipivovarům na českém trhu vůbec. V roce 1992 začala výroba podle dat Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského na Moravě v Pegasu a Senticích a v Chýni v Čechách. O rok dříve vznikl podnik Meloun - Hostinec a pivovar U Lípy, který ale mezitím už zkrachoval. Podle webu www.pivovary.info byl v roce 1992 ještě minipivovar v Králově Poli, tel ale rok po zahájení výroby zanikl.

Na strusce s létajícím bezdomovcem, to můžete zažít jenom v Ostravě!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaBezdomovec

Jakub Vašut a Aleš Kundrát jsou kamarádi, kteří se seznámili u piva v jedné ostravské hospůdce. První z nich tam jednoho dne přinesl svoje doma uvařené pivo a druhý souhlasil, že by jeho produkci mohl občas čepovat. Tak nějak byl položen základ pivovárku, který si říká Létající Bezdomovec.

Nejčastěji je výsledkem jejich nadšené pivovarnické práce pivo s názvem Struska, a tak jsme se domluvili, že se u jednoho či dvou vzorků sejdeme, abychom vyslechli další z unikátních příběhů, které Magazín PATRIOT pravidelně sbírá do seriálu Pivní mapa.

Ostravská Struska, tedy původem svrchně kvašená, polotmavá, příjemně voňavá a hořká IPA anglického typu, je na stole, takže můžeme začít. A to návratem k domácímu vaření piva v hrncích, kterému se Kuba pár let věnuje.

Proč vlastně? „Jednou jsem byl na pivním festiválku, kde mi známý nabídl k ochutnání pšeničné pivo. Bylo vynikající. Říkal jsem mu, ježíšmarjá, odkud to máš? No, a on na to, že to je jeho vlastní a pozval mě, abych se podíval, jak vypadá domácí vaření,“ říká mladý muž, kterého „bytové“ pivovarnictví zaujalo natolik, že neodolal.

Světová piva z ostravského sídliště
Sehnal dva hrnce, dva kyblíky, vařechu, váhu na chmel, teploměr, hustoměr, odměrný válec a suroviny. Prvotní investice vyšla, bratru, na několik tisíc korun a dal se do toho. „Věděl jsem, že nebudu dělat ležáky. V bytě je to technologicky náročné a pak jde o piva, která jsou u nás tak kvalitní, že nemá cenu je zkoušet vařit doma,“ myslí si Kuba, kterému učarovaly chutě svrchně kvašených piv.

Můžete si představit světové pivní styly, u kterých dominují zejména aromatické odrůdy chmelů a které se sice v poslední době dostávají do širšího povědomí, ale pravdou je, že vyloženě tímto směrem se příliš pivovarů ani hospod neubírá.

„Měl jsem výhodu, že mi dobře vyšlo hned první pivo. Díky ostravské domovarnické scéně jsem se dostal mezi lidi, kteří jsou docela kapacity, znalci. Dali mi pozitivní zpětnou vazbu, takže jsem pokračoval dál,“ vzpomíná na začátky.

Díky kladnému ohlasu ze scény, kde zasvěceným rezonují jména domácích pivovárků, jako jsou Dva Plešouni či Šušťur, se s pivem vydal také mezi hospodské štamgasty. Nelehká výzva. Asi málokdo čekal, že spojence najde v klasické sídlištní hospodě U Oráče.

Mezi paneláky v Hrabůvce není snadné prorazit, ale… „Jsou to asi dva roky, co Kuba přišel se svým pivem. Už tehdy jsme měli v hospodě dvě pípy s minipivovary. Nové pivko lidem to chutnalo, takže jsme se domluvili, že ho budeme vařit ve větším,“ přidává se do vyprávění Aleš.

Prvních 250 litrů Strusky měli na čepu před Vánocemi roku 2015. Tenkrát vařili u známých v albrechtickém minipivovaru, a následně, jelikož jako pivní „bezdomovci“ disponují pouze malou bytovou varnou, začali „létat“ nejen po okolí.

Kromě Havířova či Vítkovic našli zázemí také v Krušnohoru u německých hranic. Trochu z ruky, ne? „To ano, ale máme tam kamaráda, který nám pomohl. Uvařili jsme u něj tři várky a pak hledali něco bližšího s vyšší kapacitou. Problém byl i v tom, že jsme nemohli pivo kontrolovat ve všech fázích výroby,“ vysvětluje Kuba, v čem spočívá úskalí života létajících pivovárků.

O magorech a brutálním chmelení
Přece jen patří do specifické kategorie, u které stále převládá zábava nad byznysem. Aby mohli uvařit pivo po svém, potřebují vždy spolupracovat s někým, kdo jim vyjde vstříc. Aktuálně jsou tedy hosty v Oseku nad Bečvou, kde jedna várka znamená 2 tisíce litrů piva.

„Je to takřka ideální stav. Pivo nám vydrží déle a vaření nezabere tolik času. Musíme to brát tak, že pivo nás neživí. Já se starám o hospodu a Kuba dělá v kanclu, takže čím více času ušetříme, tím více se můžeme věnovat třeba novým recepturám,“ usmívá se Aleš.

Podle jeho vlastních slov se ze dvou kamarádů stali „magoři“, kteří neváhají objevovat nové chutě. Do piva klidně narvou tolik chmele, že jim hodnota jednotek IBU skočí přes stovku. Abyste byli v obraze, jde o míru hořkosti piva, která se u klasických ležáků pohybuje kolem 30 až 40 jednotek.

„Zbláznili jsme se třeba do kyselých piv, která v hospodě degustujeme v rámci soukromých akcí. Jinak všechna piva děláme silná. Máme to tak rádi. Zatím nejslabší byla patnáctka. Ale v rámci experimentování jsme jednou uvařili Váguse, což byla osmička, lehčí pivo na konec léta,“ přebírá Kuba řečnickou štafetu.

Najednou se to vedle referenční Strusky jen hemží pojmy jako Bezděz se studeným chmelením, dvojitý žitný Red Ale nebo Nahulená Mahulena, což je nakuřovaná dvojitá žitná černá IPA. Zkrátka jeden brutálně chmelený úlet vedle druhého.

To všechno jsou speciály z jejich produkce, která se nově rozrostla také o první Alešovu recepturu. Pivo belgického stylu s názvem Squater připravili pro bratislavský Salón piva, mezinárodní akci, na kterou se sjíždějí zástupci nejrůznějších druhů minipivovarů.

I takto může vypadat pohyb ostravského Létajícího Bezdomovce, který by třeba časem mohl najít svoje pevné zázemí. Ostatně, lidí, kteří začínali vařit pivo doma na sporáku a dnes mají vlastní profesionální pivovar, bychom v našem kraji našli docela dost.

Pro Kubu a Aleše to však priorita není. Zatím. „Teď bychom rádi vařili co dva měsíce. To znamená, že za letošní rok budeme asi na 100 hektolitrech. Je to malinké číslo, ale o to nejde. Kvůli výstavu to neděláme,“ upozorňuje Aleš.

Podstatnější je pro ně spokojenost lidí ve vlastní hospodě, a když bude prostor, rádi se objeví na čepu také někde jinde. Vždyť podniky s rotujícími pípami v Ostravě rozhodně ještě zdaleka nevyčerpaly svůj potenciál.

„Někdy si říkám, že je nakonec dobře, když o nás spousta lidí ještě neví. Necháváme tomu volný průběh, jinak bychom už asi museli rozšiřovat hospodu. S kapacitou někdy bojujeme, hlavně když lidi stojí u výčepu ve třech řadách,“ dodává na závěr Kuba.

Tak „Dej Bůh štěstí!“, a to všem, kteří to s pivem myslí vážně a od srdce. Jak se říká, nezáleží na formě, ale na obsahu!

Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.cz

Dostat nejlepší designové ocenění na světě neboli se podařilo českému IO Studiu. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce restaurací pro značku Budvar.

Jak taková „designová“ restaurace vytvořená podle tohoto konceptu vypadá, se můžete podívat třeba v prostorách centrálního pivovaru Budějovického Budvaru, do pivnice Budvarka. Ta patří do první vlny restaurací v novém konceptu, který IO Studio navrhlo koncem roku 2015. V následujících pěti letech se objeví po celé republice.

„Naším úkolem bylo vytvořit moderní řetězec restaurací se silnou firemní přítomností značky Budějovický Budvar. Prostor s lidským rozměrem, kde se člověk cítí příjemně a uvolněně. Zamíchali jsem do konceptu optimismus s trochou humoru, který je našemu národu tak blízký,“ vysvětluje architekt Luka Križek, jeden z autorů.

Originální interiér navrhl společně s kolegou Radkem Bláhou, a to výrazně odlišně od konkurenčních řetězců. „V navrženém řešení stylizujeme notoricky známé prostředí z českých pivnic v jeho syrovosti a lidovosti. S nadsázkou jej převádíme z všední obyčejnosti do harmonicky vybroušeného konceptu. Z všednosti vytváříme krásu a prémiovost,“ tvrdí architekt Luka Križek.

„Nebáli jsme se použít pivní tácky, přepravky, pivní barel, třetinkovou sklenici, láhev či pivní zátky a převedli jsme je do stylizovaných architektonických detailů či grafických piktogramů. Ty svojí jednoduchostí a čitelností vytváří nezaměnitelné a zapamatovatelné ikony,“ dodává.

Kvalitu konceptu nejlépe dokazuje ocenění Red Dot Communication Design Award 2017. To uděluje Design Zentrum Nordrhein Westfalen v německém Essenu od roku 1955 v několika kategoriích a patří k nejprestižnějším na světě. V mezinárodní porotě pracuje hned několik desítek odborníků z celého světa.

Univerzální koncept
Pivnice Budvaru můžete nalézt v historických domech stejně jako v novostavbách, proto bylo velmi důležité, aby architekti navrhli flexibilní interiér a nábytek, který umožní využít jej v různých prostorech, třeba od sklepení ve starých měšťanských domů až po moderní novostavby.

„Investor kladl velký důraz na unifikovanost a jednoduchost montáže navrženého mobiliáře s ohledem na časovou omezenost aplikace interiéru. Proto navržený koncept pracuje s dvanácti stěžejními prvky, které tvoří základní pilíř konceptu,“ objasňuje Luka Križek.

A jak takové prvky vypadají? Jde o kónické polosloupy připomínající třetinkovou sklenici s přetékající pivní pěnou, výčep inspirovaný typickým černým budvarským sudem, výplně stěn obložené pivními tácky skládanými do geometrické kompozice, kožené opěráky lavic šité ve tvaru pivních lahví či centrální osvětlení inspirované pivními přepravkami.

V prostoru se silně uplatňuji také nástěnné grafiky v pěti různých variacích. „Stylizací motivů víčka, přepravky, láhve, sklenice či potrubí výrobní technologie a pomocí hravých kompozic jsme vnesli do interiéru další vtipný a výrazný prvek. Výsledná podoba grafik je navíc emocionálně podtržena tím, že jsou tištěné na exkluzivní materiál, stěny interiéru jsou totiž obložené nerezem, mědí či mosazí,“ popisuje Luka Križek. Grafiky vznikly ve spolupráci s výtvarníkem Janem Padyšákem.

Další ikonický prvek interiéru představuje dlažba skládaná jako mozaika do tvaru pivních přepravek ze tří barevných odstínů keramiky. Navazuje tak na grafiku stěn.

„Ve velké míře využíváme motiv loga skládaného z jednotlivých písmenek frézovaných z masivního dubu. V interiéru je uvidíte na drobných detailech nábytku. Motiv písmenek jsme typografickým způsobem využili i na atypických svítidlech,“ doplňuje architekt Križek.

Atypicky navržené prvky doplňují dřevěné židle TON Merano, které jsou jediným „konfekčně“ dodávaným prvkem interiéru. Je to docela symbolické: židle Merano od italského designéra Alexe Guflera (jméno dostala podle rodiště mladého italského autora) získala prestižní „červený“ puntík neboli Red Dot Design Award už v roce 2011.

Barevné řešení interiéru vychází z přirozené barevnosti použitých materiálů. Další barvy jsou pak komponovány v monochromatické paletě tak, aby byl interiér sladěný do jedné barevné škály. Volně stojící mobiliář je tak provedený v přírodním světlém dubu, dubové obklady stěn jsou tónované do šedého odstínu.

Černé zámečnické prvky kontrastují s měděnými narůžovělými detaily, které suplují firemní červenou barvu. Čalouněné prvky byly provedeny z brašnářské kůže, takže jsou velmi odolné. Interiér ve vybraných místech barevně oživují grafické motivy.

„Součástí konceptu jsou i individuálně navržené jídelní lístky, pivní tácky, porcelánové soudky na příbory, porcelánové mističky na podtácky, přepravky na dochucovadla a kompletní venkovní vzhled restaurace.

Pivovar chystá várku z vlastního chmele a cyklozavírák

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

Postřižinský pivovar hýří aktivitou i na konci letní sezony. Získal významná ocenění na vysoce ceněné degustaci odborníků na Dočesné v Žatci.

Zároveň ve spolupráci se zájemci sklidili zástupci pivovaru letošní úrodu vlastního chmele z ukázkové chmelnice přímo u budovy pivovaru. Co s ním provedli? „Uvařili jsme z tohoto zeleného chmele vlastní várku. Tu chceme distribuovat do hospod, které si sudy tohoto výjimečného piva objednají. Samozřejmě včetně nymburských hospod. Celkem se jedná o 135 hektolitrů piva,“ řekl manažer pivovaru Jan Benák.

Zvažovali i možnost dodat toto pivo na trh už na konci září kolem svátku svatého Václava. Toto období se poslední dobou slaví jako Dny českého piva. Situaci ale vyřešili jinak. „Pivo by bylo příliš mladé a my nechceme nic urychlovat. Chceme se postarat o pivo tak, jak se má, tedy včetně toho, aby bylo minimálně 60 dnů ve sklepě. Proto se objeví až v půli října,“ vysvětluje Benák.

Ovšem na Dny českého piva chystá speciální dodávku nefiltrovaného Hrabalova ležáku, který bude pro fajnšmekry v restauracích také určitě vítaným zpestřením.

V říjnu se také koná poslední pivovarská akce určená veřejnosti. V daném případě alespoň částečně té sportovní. V sobotu 14. je totiž na pořadu už tradiční Cyklozavírák, který uzavírá letošní cyklistickou sezonu. Je komornějším protějškem jarního Cyklootvíráku. Trasa je ovšem stejná, startuje se ráno z pivovaru a cesta vede většinou po labských cyklostezkách směrem do Kerska, Semic, na kraj Lysé nad Labem a zpět po druhém labském břehu přes Kostomlaty. Na trase čekají cyklisty zastávky s občerstvením. Trasa měří přibližně 40 kilometrů a je možné ji absolvovat prakticky během celého dne.

„Doufáme, že nám letos vyjde počasí a sejdou se dvě nebo tři stovky zájemců,“ přeje si pro akci na závěr sezony manažer pivovaru.

Co znamenají pivní zkratky EPM, OG, ABV a IBU?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Alkoholium.cz

V některých restauracích, které usilují o edukaci svých hostů, ale též na mnohých tuzemských a zahraničních webových stránkách a blozích se zkratkami uvedenými v titulku tohoto článku. Je vám dosud skryt jejich význam? Pak čtěte dále, neboť v následujících několika odstavcích si všechny tyto zkratky rozklíčujeme.

Co znamená zkratka EPM?
Ze shora uvedených zkratek je zkratka EPM jedinou, která je česká. Za jednotlivými písmeny se skrývá slovní spojení extrakt původní mladiny. Ti, kterým je něco známo o procesu vaření piva, již možná tuší, že bude zkratka souviset se stupňovitostí piva. Je tomu skutečně tak. Extraktem původní mladiny se myslí množství rozpuštěných cukrů v mladině, tedy ve fázi výroby piva před procesem kvašení. Oproti zažité praxi se podle tuzemské legislativy stupňovitost uvádí v % EPM, a nikoliv ve stupních (Označování stupňovitosti piva – Pozor! Už ne ve stupních, ale v procentech!).

Pro názornost si uveďme praktický příklad stanovení extraktu původní mladiny (EPM). Mějme 1 kg mladiny, ve kterém je rozpuštěno 116 g cukrů. V takovém případě jsme uvařili pivo o stupňovitosti 11,6 % EPM.

Zvídavé čtenáře jistě zajímá, jak se stupňovitost piva měří. Jelikož množství rozpuštěných cukrů ovlivňuje hustotu kapaliny, je možné změřit stupňovitost piva hustoměrem, popřípadě sacharometrem (cukroměrem). Oba způsoby měření vychází z měření hustoty mladiny, leč využívají jiných stupnic. Na cukroměru najdeme jednotky Plato, které odpovídají všem dobře známým stupňům. Pokud tedy sládek odečte z cukroměru hodnotu 11° Plato, navařil jedenáctku, a tedy pivo se stupňovitostí 11 % EPM. Další možností je měření stupňovitosti pomocí refraktometru, který funguje na principu měření indexu lomu. V podmínkách velkých pivovarů je pak možno měřit stupňovitost pomocí chemicko-fyzikální analýzy, a to i u již uvařeného piva. V tomto případě se, zjednodušeně řečeno, pro výpočet stupňovitosti piva vychází z množství zbytkového cukru v hotovém pivu a množství alkoholu.

Co znamená zkratka OG?
Zvláště v zahraničních zdrojích se lze též setkat se zkratkou OG. Pod písmeny OG se skrývají anglická slova original gravity (původní hustota), a tedy opět odkazují na stupňovitost piva. Na lahvi zahraničního piva bývá zpravidla vyjádřena původní hustota vyjádřena v již zmiňovaných stupních Plato. V materiálech pro domovarníky se však častěji setkáte s uvedením původní hustoty jako specifické hustoty (např. OG 1.048, což je stupňovitost odpovídající dvanáctce).

Co znamená zkratka ABV?
ABV je další anglickou nejen pivní zkratkou. Setkat se můžeme i s variantami abv či alc/vol. Za písmeny se skrývá spojení alcohol by volume, tedy objemovové (volume) procento alkoholu v pivu. Definováno je jako počet mililitrů (ml) na 100 ml piva při teplotě 20°C. Pít ho při této teplotě samozřejmě nemusíte. Zvláště ve Spojených státech se lze setkat i se zkratkou ABW, za níž se skrývá spojení alcohol by weight. V tomto případě jde o procenta hmotnostní (weight). Přepočet mezi ABV a ABW je pak následující:

ABV x 0,78924 = ABW x hustota nápoje v g/ml při teplotě 20°C

Na tomto místě se jistě hodí poznamenat, že rostoucí množství alkoholu není přímo úměrné rostoucí stupňovitosti. Podíl alkoholu v pivu totiž závisí též na stupni prokvašení, a tedy na takzvaném zbytkovém extraktu. Pro tuzemská piva plzeňského typu je přitom typický vyšší zbytkový extrakt související s nižší mírou prokvašení. To se u tuzemských piv plzeňského typu projevuje typickou plností, ale zákonitě relativně nižším podílem alkoholu.

Co znamená zkratka IBU?
I poslední zkratka, kterou si v tomto článku vysvětlíme, má svůj původ v angličtině. Pod touto zkratkou najdete výraz Internationl Bitterness Units. Jednotky IBU tedy vyjadřují hořkost piva. Konkrétně jedna jednotka IBU představuje jeden gram iso-α-hořký kyselin na jeden litr piva. Jelikož se IBU vypočítává na základě chemických výpočtů, je stanovení hořkosti v jednotkách IBU ryze objektivní, tedy zohledňuje jen množství iso-α-hořký kyselin. Na subjektivní vnímání hořkosti piva konzumentem však mají vliv i další faktory (např. stupňovitost piva), a proto je funkce jednotky IBU v tomto směru spíše orientační.

U nás na evropském kontinentu se lze též setkat s jednotkou EBU (European Bitterness Units), které jsou stanoveny Evropskou pivovarskou konvencí (EBC – European Brewery Convention), avšak výpočty se dochází zpravidla k velmi obdobným hodnotám.

Hořkost piva závisí na mnoha faktorech. Zásadní je však jakost a odrůda použitého chmelu a způsob výroby piva, a to především průběh chmelovaru a též skutečnost, zda bylo při výrobě přistoupenou k tzv. chmelení za studena.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822