Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Na Zelený čtvrtek s pivním speciálem Litovel Patrik

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Velikonoční období se u milovníků piva nese ve znamení zelených piv. Pivovar Litovel již počtvrté přichystal smaragdově zbarvený speciál Patrik, který bude na čepu ve vybraných restauracích a hospodách.

Zelená barva je symbolem jara a Velikonoc, typická je však i pro nefiltrovaný pivní speciál Litovel Patrik. Ten litovelští pivovarníci poprvé uvařili v roce 2014. „Jde o čistě přírodní pivo, vařené dle originální receptury, jemuž dodává charakteristickou barvu a aroma pečlivě vybraná kombinace bylin,“ říká sládek Petr Kostelecký. Chuť a vůni tohoto smaragdového pivního klenotu dotváří i exotické podtóny. „Poměr jednotlivých přísad je naším pečlivě střeženým tajemstvím, ale mohu prozradit, že pivo obsahuje například koriandr a mátu,“ dodává Petr Kostelecký. Jedenáctistupňový nefiltrovaný ležák z Litovle se svou chutí výborně hodí k tradičním českým velikonočním pokrmům, například k nádivce.

Název pivního speciálu odkazuje na patrona Irska, svatého Patrika. Jeho svátek slaví 17. března především anglosaské země, které se zbarví do všech odstínů zelené. Vůbec první zelené pivo uvařil Američan dr. Thomas Curtin v roce 1914 v New Yorku.

Litovel Patrik
Pivovar Litovel na oslavu jara a Velikonoc již počtvrté připravil jedenáctistupňový zelený ležák Patrik. Barva a aroma ryze přírodního nefiltrovaného piva vznikají přidáním pečlivě zvolených bylin. Chuť i vůni zjemňují exotické podtóny. Velikonoční speciál z Hané si lidé budou moci vychutnat ve vybraných podnicích od 12. března.

Zastávka přinese pivo zdarma

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Metro.czAutor:Filip JaroševskýStaropramen

Smíchovský pivovar stojí v Praze 5 už 150 let, tak proč po něm nepojmenovat místo, kde skoro každou minutu zastavuje tramvaj?

Taková úvaha padla při podpisu společného memoranda místního pivovaru a páté městské části, která má tamním obyvatelům přinést finanční podporu. Třeba do seniorských komunitních center, snazší organizaci speciálních prohlídek či pivo zdarma na akcích v pivovaru pro lidi s trvalým bydlištěm v Praze 5.

„Zatím není nic schváleno, ale všichni účastníci jednání byli tomuto nápadu nakloněni,“ řekla deníku Metro mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová.

Pokud by k přejmenování zastávky z původního názvu Na Knížecí na „U Staropramenu“ či „Staropramen“ reálně došlo, vznikla by v Nádražní ulici poměrně úsměvná situace. Následující zastávka ve směru na Smíchovské nádraží se totiž jmenuje Plzeňka, což nepřímo odkazuje nejen k blízké Plzeňské ulici, ale také plzeňskému pivovaru

Neoficiální spolupráce probíhala mezi Staropramenem a Prahou 5 delší dobu. „Smíchov oslovil Prahu 5 o oficiální spolupráci, že by rád podporoval domovskou městskou část. Jsme za tuto pomoc velmi rádi, poněvadž můžeme pro občany dělat různé kulturní a sportovní akce,“ dodává mluvčí Prahy 5 Jakub Večerka.

V loňském roce například proběhly na nádvoří pivovaru koncerty skupin Monkey Business nebo PSH. Pivovar bylo rovněž možné navštívit u příležitosti Dnů českého piva, kdy na návštěvníky čekal program i prohlídky pivovaru a návštěvnického centra zdarma. Kromě možností kulturního vyžití nabízí pivovar pravidelně svému okolí pomocnou ruku. Přes deset let pomáhá vybraným neziskovým organizacím ve svém okolí. V loňském roce například pivovarníci pomáhali zvelebovat Komunitní centrum Prádelna, Centrum výcviku psů pro postižené Helppes nebo Stanici přírodovědců.

Nefiltrovaný světlý speciál Josef z pivovaru Litovel

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Pivovar Litovel se rozhodl poctít svého zakladatele Josefa Svozila a pojmenoval po něm nový nefiltrovaný speciál. Světlý ležák Josef bude na čepu až do konce dubna.

„Litovel Josef 13% je nefiltrovaný světlý speciál, ve kterém se snoubí bohatá plná chuť spolu s výjimečnými hořkými tóny čtyřnásobného chmelení. Pro jeho výrobu jsme použili pečlivě vybrané odrůdy tuzemských aromatických chmelů, které jsme přidali nejprve na varně, a poté jsme provedli finální dochmelení za studena v ležáckém sklepě,“ popisuje sládek Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.

Josef Svozil byl rodákem z hanácké Seničky. Během svého hospodaření se stal odborníkem na pěstování chmele a byl prvním, kdo v našich zemích zavedl drátové vedení. Jako říšský a zemský poslanec za střední Moravu významným způsobem napomohl tomu, aby dne 12. listopadu 1893 došlo k vysvěcení a otevření Rolnického akciového pivovaru se sladovnou v Litovli, jak zněl tehdy celý název prvního ryze českého vlasteneckého pivovaru v regionu.

V litovelském pivovaru však při vaření nového speciálu nemysleli pouze na Josefa Svozila, ale také na všechny jeho jmenovce, kteří mají svátek 19. března. A že jich u nás není málo, dokazují i statistiky. Jméno Josef bylo v roce 2017 čtvrté nejčastější mužské jméno v Česku a jeho nositelů bylo celkem 211 317. Významné postavy se jménem Josef se vyskytují už v Bibli a objevují se v českých i evropských dějinách.

Český chemik kdysi zavedl jednotku stupňovitosti piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Vitalia.cz

Přehled dění ze světa vědy: připomínáme 150 let od úmrtí významné postavy české vědy a pivovarnictví. V IKEMu provedli transplantaci vlastní ledviny. Prokázán efekt nové účinnější proton-borové terapie nádorů.

Desítku, nebo dvanáctku?
To, že pivo může mít různou stupňovitost, ví v ČR snad každý. Že u zrodu této jednotky stál v 19. století chemik Karel Napoleon Balling z Pražské polytechniky, už zase tak známá věc není. V sobotu 17. března uplynulo od úmrtí této významné postavy české vědy a pivovarnictví 150 let. Balling mj. také vynalezl sacharometr.

Poznámka: Dělení piva podle stupňů se podle všeho mimo Československo ovšem příliš nepoužívalo. Dnes se již pivo také na etiketách neoznačuje stupňovitostí („hutností“), ale podle obsahu alkoholu. Stupňovitost vyjadřuje množství kvasitelných látek, takže přibližně odpovídá procentům alkoholu (desítka – 4 %, dvanáctka – 5 %). Tím, že se pivo vykvasí „nadoraz“, lze však získat pivo s vyšším obsahem alkoholu, a tak ušetřit na původní surovině – na úkor plnosti chuti ovšem. Nové označování piva procenty alkoholu je tedy pro výrobce vlastně výhodnější. Nakonec se dnes mnohdy piva vyrábějí i tak, že se na finální obsah alkoholu dořeďují vodou, takže pivovar třeba kvasí jediné pivo a různé koncentrace/značky nastaví až dodatečně. Jinak se dnes piva dělí nejčastěji na výčepní, ležáky a speciály, neoficiálně se ovšem mluví stále o desítce a dvanáctce, tato označení používají konzumenti, hostinští i některé minipivovary.

Emeritní sládek: V malém pivovaru musíte mít srdce a cit pro pivo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Dalibor KrutišZnojemský

Zlatou pivní korunu si z národní soutěže České a moravské pivní koruny a soutěže Golden Bohemia Awards odvezl minulý měsíc také Znojemský městský pivovar. Pro jeho duši, emeritního sládka Karla Čaňka, jde o první velké ocenění za pivo, které vaří obnovený znojemský pivovar. „Tato cena pro mne znamená, že jdeme dobrou cestou a že se pivovar vrací tam, kam historicky vždycky patřil. Na nejvyšší příčky mezi českými a moravskými pivovary.

Vy jste dnes emeritním, tedy zasloužilým sládkem. Kolik má Znojemský pivovar dnes sládků?
V pivovaru je jeden sládek a jeden podsládek. Sládek v bývalém pivovaru Hostan kdysi pracoval. Neznal však celou výrobu. Pracoval jen na jednom středisku, ve spilce. Dříve byli pracovníci pivovaru zaškoleni na konkrétní pracoviště. Já se dnes snažím je proškolit tak, aby věděli od A po Z o výrobě piva naprosto vše. Od nákupu surovin, přes vaření piva, fermentaci piva, dokvašování, stáčení, prostě vše.

Je to tím, že jste malý pivovar?
Je to tak. U nás musí každý umět všechno. V malých pivovarech člověk musí mít vztah k pivu a srdce pro vaření piva. Ve velkých je to přece jenom jinak.

Kolik času a energie věnujete práci emeritního sládka?
Každý den do práce nechodím, ale v poslední době je stále více exkurzí. Lidé mají stále větší zájem o prohlídku a ochutnávky v našem pivovaru. Ukazuji, jak se pivo u nás dělá a když je zájem, také jim ho načepuji.

Vaříte čtyři druhy piva a různé speciály. Jaký máte vztah k vašemu pivu? Které z nich máte nejraději?
Jsem spíše konzervativní pivař. Mám rád naši jedenáctku a dvanáctku, pochutnám si také na medovém pivu, které děláme na Vánoce. Na Velikonoce budeme mít jantarovou dvanáctku. To jsou piva, které mi z našeho portfolia nejvíce chutnají.

Jak dlouho ještě chcete pro pivovar pracovat? Přeci jen, být v pivovaru prakticky nepřetržitě od roku 1965, to je velký kus života a práce…
Chtěl bych pracovat, dokud zdraví dovolí a dokud mne tu budou trpět. mě to prostě baví. Dnes už nemám žádné podřízené, není tedy žádný stres. Když chtějí zaměstnanci pivovaru poradit, rád jim vždy vyjdu vstříc. A také bych se rád dočkal tří set let pivovaru, který v těchto prostorách funguje. To bude v roce 2020.

Vy jste se stal reklamní tváří pivovaru. Jak k tomu došlo? Museli vás přemlouvat?
trošku mne přemluvit museli. Jenže vzhledem k tomu, že jsem tady léta pracovat a spousta lidí mne zná a má mne s pivovarem spojeného, rozhodli se majitelé pivovaru, že bych tváří pivovaru měl být právě já. Naštěstí billboardy, na kterých mne lidé poznávali, byly jen v regionu.

Co vám známí na tuto reklamu říkali?
Kolik jsem za to dostal?

Kolik vaříte piva a kolik jste vařil v bývalém pivovaru Hostan?
V Hostanu jsme dělali až 246 tisíc hektolitrů ročně. My jsme loni udělali asi 2600 hektolitrů. Příští rok plánujeme asi čtyři tisíce hektolitrů.

Jaký je zásadní rozdíl?
Dnes pivu musíme věnovat více úsilí. Snažíme se, aby bylo stále konstantní, aby nebyly kvalitativní výkyvy. To zákazník rychle pozná a ztratit zákazníka, to je raz dva. To nechceme připustit. Kromě jedenáctky, která vychází z původní receptury, a já k ní také trochu přispěl, děláme původní receptury. To budeme dělat i dál.

České minipivovary se prosazují i za hranicemi. Vyvážejí do Evropy i Ruska

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Takovou nabídku českých piv z minipivovarů má málokterá tuzemská hospoda. Tahle se ovšem nachází v Moskvě, jmenuje se Klub českých pivovarů a ležáky i různé speciály se tam dovážejí ze vzdálenosti tisíce kilometrů.

Craft neboli malé řemeslné pivovary zásobují – vzhledem k tomu, že vyrábějí nefiltrovaná a nepasterovaná piva – zákazníky hlavně „kolem komína“. Ale jak je vidět, existují výjimky. A přibývají.

Celkový objem vyváženého řemeslného piva je sice minimální, jde o nepatrný zlomek v porovnání s miliony všech ročně exportovaných hektolitrů piv z Česka, ale co do značek – od ležáků po speciály – je velmi pestrý.

„Prioritou je pro nás samozřejmě český trh. Ale oslovil nás jeden distributor, že je schopný naše piva do Moskvy v chlaďáku dopravovat v dobré kvalitě, tak jsme to zkusili,“ říká Ondřej Husák z Rodinného pivovaru Zichovec, který už vypravil do moskevského klubu desítky sudů a připravuje další várku.

„Chtějí rozvíjet spolupráci a pro nás je to výzva,“ přidává se Josef Paulík z minipivovaru Antoš ve Slaném, který už do Moskvy odeslal několik palet piv a chystá do budoucna vypravit celý kamion.

V Moskvě jsou podobným způsobem k dispozici i piva z pražského Pivovaru Kunratice, Koutu na Šumavě, z pardubického Pernštejna nebo létajícího pivovaru Chroust.

Co okusí v cizině, chtějí doma
Povědomí o kvalitním pivu je v Rusku stále větší, vzniká tam mnoho minipivovarů a Rusové sbírají inspiraci i ve světě, hlavně v Česku a Německu. A to, co ochutnají v tradičních pivovarnických zemích, pak chtějí mít idoma.

„Oslovil mě v Moskvě majitel Klubu českých pivovarů Maxim Perevezňuk s nabídkou spolupráce a uvažujeme o tom. Craft pivovary zajímají po celém světě stále víc lidí a fandové těchto malých řemeslných pivovarů přibývají. Ostatně i v Česku lze už snadno v pivotékách koupit tato piva třeba z Ameriky, Belgie nebo Německa,“ připomíná spolumajitel firmy Pivo Praha a prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Jeho firma, které patří mimo jiné minipivovar v pražském Břevnově, prodává svá piva i do Švédska nebo Dánska. A zdaleka není jediná.

Do Švédska posílá svá piva třeba plzeňský restaurační minipivovar Beer Factory sládka a stavitele pivovarů Josefa Krýsla. A slovo export zná i velká část minipivovarů v blízkosti hranic. Do Německa částečně umisťuje svou produkci Pivovar Cvikov z Liberecka, do Rakouska a na Slovensko vozí své ležáky a speciální, například pšeničná, piva Znojemský městský pivovar, otevřený před třemi lety v místě po bývalém Hostanu. Za hranicemi prodává zhruba pět procent svého ročního výstavu, který činí 2,5 tisíce hektolitrů.

Znojemské pivo je tak k mání kromě domovského regionu například v rakouském Sparu, v síti Yeme nebo čepované v rakouských a slovenských hospodách. „S prodejem v zahraničí jsme začali loni a zájem je poměrně velký,“ říká ředitel Miroslav Harašta.

Spíš promo než zajímavý zisk
Na pivovarnickou obchodní bilanci Česka však nemá tenhle export craft pivovarů viditelný vliv. Ze země se tímto způsobem vyvezou z minipivovarů řádově stovky hektolitrů. A to těžko poměřovat s exportními giganty typu Plzeňského Prazdroje, Budvaru nebo Staropramene, kteří exportují statisíce hektolitrů.

„Vyvážet za hranice je spíš takový doplněk domácí craft výroby. Je to o prezentaci našeho oboru a umu českých sládků a pestré nabídce než o nějakém významném finančním přilepšení,“ říká Krýsl.

Počet minipivovarů v Česku stále rychlým tempem narůstá, ročně zhruba o padesátku. Podíl na celkové české produkci, která loni podle údajů celní správy dosáhla 19,7 milionu hektolitrů (bez nealko piv), však mají tito nejmenší výrobci zhruba jen na úrovni dvou procent. Z Česka vyvezly tuzemské pivovary jako celek loni 4,6 milionu hektolitrů piva.

Jak je to s tím "pivo je lék"? Jak nám pomáhá a proč bychom ho měli/neměli pít?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:LUIAutor:Tomáš Boroš

Benjamin Franklin to řekl nejlépe: „Pivo je živým důkazem toho, že nás Bůh miluje a chce, abychom byli šťastní.“ Je pravdou, že český národ pivo zbožňuje a ve světě nemá konkurenci, co se týče roční konzumace. Každý Čech vypije v průměru 143 litrů piva za rok. A jak je to s tím „pivo je lék“, je to pravda nebo je to jen výmluva pro návštěvu hospody? Může být pivo dobré pro naše zdraví nebo je to pouze klam, kterým se rádi chlácholíme s každým dalším oroseným půllitrem?

Studie naznačují, že pivo, pokud je tedy konzumováno s jistým omezením, má mnoho přínosů pro zdraví. Například mírné množství alkoholu může být dobré pro srdce. Studie společnosti Emory, která je podpořena daty od více jak dvou tisíc mužů a žen prokázala, že ti, kteří konzumovali jeden a půl nápoje denně, měli o padesát procent nižší riziko selhání srdce. Další studie provedená Německem, Francií a Spojeným královstvím zjistila, že mírná konzumace piva nebo vína může mít protizánětlivé vlastnosti.

Pivo ale může mít pozitivní přínos i pro váš mozek. Vědci z Bostonu zjistili pomocí MRI, že ti kteří vypijí mezi jedním až čtrnácti nápoji za týden, mají daleko méně mozkových příhod, než abstinenti. Pravděpodobně to bude alkoholovým následkem, kdy dochází k ředění krve, čímž se předchází tvorbě krevní sraženiny. Ale je dobré podotknout, že lidé, kteří vypijí za týden více jak patnáct nápojů, mají sice nejmenší výskyt mrtvic, ale trpí více atrofií a ztrátou mozkových tkání. Další přínosy mírného množství alkoholu jsou snížení stresu, úzkosti, zvýšení sebevědomí a zlepšení nálady. Pivo je také bohaté na bílkoviny, vitamín B, fosfor, hořčík, selen, železo, niacin, riboflavin a přírodní antioxidanty.

Pivo může být také nezdravé. Než vyrazíte do víru velkoměsta a budete oslavovat život několika točenými půllitry, nezapomeňte, že pivo je zdravé jen tehdy, pokud se pije s mírou. A neznamená to, že si dáte jedno malé pivo a pak budete pokračovat tvrdým alkoholem, takhle to prostě nefunguje. To, s čím se všichni lékaři a vědci shodují, je, že zdravotní rizika při pití většího množství alkoholu rychle převáží jeho přínosy. Přílišná konzumace piva škodí játrům, což je orgán, který odstraňuje toxiny z těla. V játrech se alkohol přeměňuje na acetaldehyd, což je chemický meziprodukt, který může způsobit nevolnost a zvracení. A bohužel, alkohol zhoršuje úsudek, takže je pak opravdu těžké, stavit se pouze na jednu či dvě skleničky.

Nová reklamní kampaň Radegastu. Jak jinak než hořká...

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeRadegast

Zvednout se po tvrdém pádu chce někdy pořádnou vůli. Nový televizní spot značky Radegast symbolickým způsobem zachycuje, co se odehrává v hlavě hokejisty po srážce s protivníkem. Reklamní kampaň rozvíjí motto značky: „Život je hořký. BOHUDÍK.“ a zároveň využívá faktu, že právě Radegast je hlavním partnerem a oficiálním pivem nejsledovanější ligy v České republice – české hokejové extraligy.

„Radegast i hokej jsou tady pro správné chlapy, kteří umí ocenit hořké stránky života,“ vysvětluje toto – nejen reklamní – spojení Marek Grabovský, manažer značky, a dodává: „Hokej je sice nejdrsnější sport, ale okamžiky, které přináší život, jsou často hořké ještě o něco víc. Ukazujeme, že pravý chlap takové chvíle zvládne v životě i na ledě.“

Kreativní koncept a scénář reklamního spotu vytvořila agentura Boomerang Communication pod vedením kreativního týmu Lukáše Jaloveckého. Režie se ujal zkušený americký režisér Alexei Tylevich a náročné třídenní natáčení nejen na ledě, ale především pod vodou, produkčně zajistila společnost Armada Films. O atraktivní vizuální post-produkci se postaralo studio RUR. Reklama je od tohoto týdne intenzivně nasazena v hlavních televizních stanicích. Na atraktivní spot se můžete podívat zde:

Odborníci: Pivo je zdravé. Ale jen když ho pijete střídmě. Co to přesně znamená?

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Jiří Holoubek, Věra Luptáková

Je pití piva zdravé? Co to je „pivo z granulí“ a bylo dřív lepší? O všem, co vás na pivu zajímá, s Tomášem Brányikem z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha.

Nejlepší pivo je to čerstvé, dobře uleželé v ležáckém sklepě. Vlastně ani nejde schovat ho do nějakého archivu jako víno. Je ale zdravé? Pokud se konzumuje střídmě, tak ano. „A za střídmé pití se považuje u mužů 20−40 g čistého etanolu denně,“ říká Tomáš Brányik z Ústavu biotechnologie VŠCHT Praha.

Muži max 2 půllitry, ženy 2 třetinky
„U piva to znamená jeden půllitr piva s 5% obsahem alkoholu. Přeloženo do češtiny je to 1−2 půllitry denně. U žen jsou to denně jen 1−2 třetinky.“ Odborník z VŠCHT ale rychle dodává, že si nemůžete „našetřit“ piva od pondělí do pátku a v sobotu si jich dát deset. To se za střídmé určitě nepovažuje.

Češi jsou na světové špičce v pití i produkci světlého, spodně kvašeného piva plzeňského typu. Podle Brányika ho dovedli k dokonalosti. Přesto je často slyšet, že „už nechutná jako dřív“. Že by před 30 lety chutnalo líp, ale Brányik pochybuje.

Pivo z granulí je slang
„Lidská chuťová paměť je bohužel hodně krátká. Nikdo si nemůže pamatovat, jakou chuť mělo třeba vaše první.“ Na druhou stranu existují nové technologické postupy výroby a některé pivovary se mohly odchýlit od své tradice. Říká se třeba, že je „pivo uvařené z granulí“.

Co to znamená? Podle Brányika je to slangové označení použití granulovaného chmele určeného k hořčení chmelovaru. „Neviděl bych v tom problém. Je to laická kritika, granulovaný chmel nemění charakter hořkosti ani své složení.“

Jak vypadá výroba?
Některé pivovary si vyrábí už vlastní slad, kdy si zrna ječmene probouzejí k životu procesem sladování. Když začne klíčit, proces se zastaví a probudí se v něm potřebné enzymy. Pak se zelený ječmen suší, aby byl skladovatelný. Některé pivovary si ale hotový slad kupují. Pro ně pivovarský proces začíná až na varně.

Tam se ječmen semele a za nějak definovaných podmínek ohřeje, spolu s vodou. Enzymy pak naštěpí škrob, promění spasitelné cukry a v poslední fázi se ve varně přidá chmel. Sladina se tak dál vaří a vznikne mladina. Ta se ochladí a začne dvoufázové kvašení.

V první, intenzivní fázi tzv. na spilce tekutina 1−2 týdny kvasí a přitom se vytvoří množství etanolu. Takovému pivu se říká mladé, nebo zelené. Následuje ležení, které by mělo trvat aspoň měsíc. A máte hotovo. Pivo ještě prochází závěrečnou fází, filtrací, stabilizací, pasterací…

Úspěch malých pivovarů trestá celní správa zvýšeným dohledem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Martin Ťopek

● Malé pivovary trápí zálohy na daň, které musí často platit i na čtvrt roku dopředu.
● Vyžaduje to po nich celní správa, pokud pivovar vyhodnotí jako nestabilní.
● Pivovary upozorňují, že je tím stát připravuje o peníze, které by potřebovaly investovat do nových technologií.

Rostoucí zájem zákazníků nemusí pro malý pivovar znamenat jen úspěch a rozšiřování výroby. Majitelé malých varen poukazují na to, že v okamžiku úspěchu je celní správa začne považovat za takzvané nestabilní firmy a požaduje zaplacení spotřební daně na měsíce dopředu. Kromě vynaložených peněz, které pak nemohou investovat, je vše spojené s velkou administrativní zátěží.

Vzhledem k rostoucí oblibě piva z malých pivovarů pociťuje zvýšený tlak celní správy stále více jejich majitelů. "Je to plošný problém každého, kdo dělá s alkoholem a rychle roste. Je to nepříjemné a psychicky drsné," uvedl majitel plzeňského pivovaru Raven Ladislav Vrtiš, který svoji zkušenost zveřejnil na Facebooku.

Před dvěma lety se svým společníkem koupil krachující pivovar a podařilo se mu z něj udělat podnik s desetinásobnou produkcí a dvanácti zaměstnanci. Přestože se nikdy nezpozdil s placením spotřební daně, obdržel dopis od celní správy, že byl vyhodnocen jako nestabilní firma a kvůli riziku neplacení daní má dopředu uhradit 100 tisíc korun. "Házejí nám klacky pod nohy, byť znám celníky osobně a vím, že na tom nemají žádný osobní zájem," řekl Vrtiš.

Zámecký pivovar Frýdlant má u celní správy složenou zálohu na spotřební daň ve výši 800 tisíc korun. Celní správa u něj vyhodnotila vysoké riziko neplacení daně hned od začátku podnikání. "Dostali jsme od počátku tu nejvyšší sazbu. Postupně nám ji sice snížili, ale stále máme složené peníze, které bychom potřebovali investovat," potvrdil spolumajitel pivovaru Marek Vávra.

Podle mluvčí celní správy Martiny Kaňkové je správce daně povinen zkoumat ekonomickou stabilitu podnikatele. "V případě, že daňový subjekt v rámci hodnocení prostřednictvím finanční analýzy neobstojí, tedy výsledkem posouzení je konstatování 'finančně nestabilní', hodnotí správce daně i jiné skutečnosti, které by toto nepříznivé hodnocení mohly vyvážit či vyřešit," vysvětlila Kaňková. Doplnila, že ekonomickou stabilitu musí prokázat plátce spotřební daně a je jen na něm, jaké důkazy předloží. "Metodika správcům daně stanovuje, aby se veškerými navrhovanými důkazy zabývali," uvedla mluvčí celníků.

Podle Českomoravského svazu minipivovarů však prokazování ekonomické stability u pivovarů nemá valný smysl, a pokud pivovar včas a řádně platí daně, tak by se ho statisícové zálohy na spotřební daň neměly vůbec týkat. "Český trh s pivem je totálně nasycený a prodat z ničeho nic více piva je utopie. Stojí to práci a peníze, a když je vydáte či se zadlužíte, jste rázem ekonomicky nestabilní," popsal situaci prezident svazu Jan Šuráň.

Tvrzení celníků, že je třeba vybrat daň dopředu, navíc podle Šuráně odporuje fakt, že většinou mají složité a nákladné vybavení, se kterým nejde jen tak zmizet. "Je také otázka smysluplnosti vybírání daně za každou cenu, i když to někdy stojí více než vybraná daň," dodal Šuráň k tomu, že zajištění daně dopředu je vykoupeno nemalými náklady státu. A rentabilita takového postupu je tedy sporná.

Spotřební daň u piva není zejména u takzvaných malých nezávislých pivovarů nijak závratná. U podniku s produkcí do 10 tisíc hektolitrů ročně je to 16 korun z hektolitru za každý stupeň vařeného piva. Z hektolitru "desítky" tak pivovar platí na spotřební dani 160 korun. Pokud uvaří do 200 tisíc hektolitrů, platí necelých 29 korun za každý stupeň. "Není to nijak likvidační, ale silně nás to zatěžuje. Kdybychom se nesnažili růst a místo toho stagnovali, tak jme podle celní správy nejstabilnější firma v zemi," dodal Vrtiš.

Majitelé pivovarů poukazují také na další problém se spotřební daní. Přestože není nijak vysoká, musí mít alespoň na půl úvazku jednoho zaměstnance, který jen počítá daň a vyplňuje potřebné formuláře. "Stojí nás to stejné peníze, jako je samotná daň," řekl Vrtiš. "Mohu potvrdit, že jen na výpočet spotřební daně musíme platit jednoho člověka," řekl Vávra z pivovaru Frýdlant.

V brněnském Czech Craft Beers kvůli výkazům už investovali dle svých slov 50 až 100 tisíc korun do programů, které jim spotřební daň počítají a vyplňují formuláře. Tím ale investice do administrativy nekončí. "Celní úřad od letoška požaduje další výkazy, které ještě vloni nebyly standardní. Těch výstupů je poměrně hodně," řekl Jan Grmela z vedení pivovaru. Také po nich chtěli celníci několikaměsíční zálohu na daň, pivovaru se ale nakonec podařilo prokázat, že "zatím" mezi nestabilní podniky nepatří. "Vyvázli jsme za pět minut dvanáct," uvedl Grmela.

Brzké vyměření zálohy na spotřební daň naopak očekává spolumajitel jabloneckého pivovaru Volt Jaroslav Šída. Také tady se výroba rozjíždí, letos očekává produkci 100 hektolitrů, v příštím roce až trojnásobek. A Šída potvrzuje, že zájem celníků o podobné podniky je veliký. "Když jsem dal na Facebook, že otevíráme, tak jsem měl do hodiny v pivovaru komando celníků ve vestách a s pistolemi. Postupovali správně, ale zarazilo mě, že někdo na správě sedí na Facebooku a sleduje pivovary," řekl Šída.

Českomoravský svaz minipivovarů potvrdil, že postup celní správy je pro malé podniky problém, který hodlá v nejbližších dnech řešit. "Bude předmětem schůzky s Generálním ředitelstvím cel příští týden, kde si budeme vyjasňovat stanovisko k dané problematice," uvedl prezident svazu Jan Šuráň.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.06.2018 16:546.365/6.365