Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Benešovský Ferdinand letos představil dvě novinky

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České nápojeFerdinand

Pivovar Ferdinand Benešov slaví v letošním roce 120. výročí od založení pivovaru a také velký úspěch. Na trh uvedl novinku v podobě bezlepkového druhu piva a za tento ležák získal jen během několika měsíců už několik ocenění. V září navíc sládek Jaroslav Lebeda uvařil limitovanou edici mimořádného piva - Vídeňského ležáku.

Bezlepkový ležák Premium je obdobou klasického dvanáctistupňového světlého ležáku ovšem s tou výjimkou, že je bez lepku, a tak je vhodný i pro lidi nemocné celiakií. Výrobek se podrobil zkouškám v několika akreditovaných laboratořích. Ochutnat ho mohli návštěvníci na veletrzích pořádaných především pro celiaky. „Je to výborné pivo. Jsme rádi, že se rozrostl sortiment o další kvalitní výrobek,“ řekla Ivana Lášková, předsedkyně Společnosti pro bezlepkovou dietu. Ležák je k dostání v pivovarském obchůdku v Benešově, ale také v několika speciálních obchodech se zdravou výživou v Praze a dalších krajích.

Bezlepkové pivo získalo v září cenu Regionální potravina Středočeského kraje a v říjnu ocenění Česká chuťovka. Těchto soutěží se účastní tuzemští výrobci s poctivými a chutnými českými potravinami. Ocenění spotřebitelům pomáhá lépe se orientovat na trhu při výběru kvalitních českých potravin a nápojů.

Pivovar letos představil další novinku. Na pivovarských slavnostech 9. září mohli návštěvníci ochutnat jako první limitovanou edici Vídeňského ležáku, který uvařil sládek Jaroslav Lebeda u příležitosti kulatého výročí 120 let pivovaru. Pivo dostalo název „Vídeňský ležák – Stodvacítka“ a je k dostání i v lahvích 0,5 l. K výrobě sládek použil tři druhy sladů – vídeňský, mnichovský a český.

V roce 1897, původně měšťanský pivovar, koupil, zrekonstruoval a zmodernizoval arcivévoda František Ferdinand d´Este. Od těchto dob se pivo vaří téměř stejnou technologií až dodnes. Ferdinand si zakládá na klasické výrobě piva a používá jen ty nejkvalitnější tuzemské suroviny. Pivo se vaří dekokčním způsobem na dva rmuty, hlavní kvašení probíhá spodně na otevřených spilkách a poté dozrává ve sklepích od 40 do 90 dní, dle druhu piva.

Pivovar je také významným výrobcem sladu. Na půdě pivovaru funguje takzvaná humnová sladovna, která je jednou z mála v České republice. Za loňský rok vyrobila 2300 tun sladu, z toho se 28% vyvezlo do zahraničí. „O náš slad je velký zájem, více ho ani z důvodu kapacity vyrobit nemůžeme. Sladovna je na sto procentech své kapacity. Kupují ho od nás jiné pivovary i minipivovary,“ uvedl jednatel pivovaru Ferdinand Petr Dařílek.

Pivovar vyrábí nyní už devět druhů piv. Celkový výstav za loňský rok činil 25 372 hektolitrů, z toho 13% představoval export. Pivo Ferdinand se dováží na Slovensko, do Ruska, na Ukrajinu i do Skandinávie. „Rozšíření našich zahraničních odběratelů je významný krok. Export je pro nás atraktivní a stále se snažíme hledat nové destinace. Konkurence samozřejmě je, ale vše je otázka ceny a příležitosti,“ doplnil Petr Dařílek.

Do Ostravy dorazila prémiová várka plzeňského piva

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Petr JiříčekPrazdroj

Speciální piva v dubových sudech dorazila v sobotu večer do vybraných ostravských pivnic. Sudy plné nefiltrovaného ležáku byly dovezeny na oslavu 175. výročí uvaření první várky plzeňského piva.

Sládek plzeňského Prazdroje Václav Berka byl u naražení prvního sudu v Restauraci U Rady v centru města. Speciální várku si nenechal ujít například trenér hokejových Vítkovic Jakub Petr. Plzeňské pivo v sudech dorazilo také do pivnice Slezska P.U.O.R.

Tmavé pivo a povidlová buchta, to je moje, říká pivní degustátorka

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Věra Lehovcová rozezná v pivu přes 100 chutí. Nadšená motorkářka a cvičitelka aerobiku je certifikovaná jako degustátorka nejvyššího stupně a zasedá i v evropském degustačním panelu. Ideální druh piva umí vybrat i k moučníkům. Každý den kontroluje kvalitu aktuální výroby v Pivovaru Velké Popovice, kde pracuje jako vedoucí mikrobiologické laboratoře a koordinátorka pro senzoriku. Vede tým 15 degustátorů a degustátorek.

Lidovky.cz: Jsou Češi velcí znalci piva? Rozeznají třeba více chutí než jiné národy?
My Češi jsme, co se týče piva, paradoxně velice konzervativní. Máme svoji vlastní pivní kulturu, takže se moc nevyznáme v zahraničních značkách. Dnešní spotřebitel už je pravda náročnější, vyžaduje větší výběr, ale pořád to u nás není takové jako v zahraničí, kde mají kolikrát na čepu dvanáct i patnáct druhů piva.

Lidovky.cz: A je tedy něco, co na českém pivním trhu vyloženě chybí?
Neřekla bych, že nám něco chybí, ale Češi třeba ve srovnání se světem vypijí o dost míň tmavého piva. Přitom podle mě takový Kozel černý je nejchutnější tmavé pivo vůbec. Zahraniční tmavá piva jsou hodně sytá a alkoholická. To české je lehké a osvěžující. Vaří se ze čtyř druhů sladu a slad se připravuje jen z jarního ječmene. Takové pivo je pak velice příjemné na chuť i vůni, dají se v něm rozeznat jemné karamelové, čokoládové nebo kávové tóny. Mezi degustátory je velice oblíbené. Já osobně nepiji kávu, nejím sladké, ale tohle tmavé pivo si dám ráda.

Lidovky.cz: V čem je tmavé pivo jiné než to světlé, kromě barvy?
Světlé se dělá většinou jen z jednoho druhu sladu a tmavé je oproti světlému méně hořké. Proto se říká, že ho víc pijí ženy. Ve skutečnosti je ale u tmavého piva ten poměr mezi pohlavími tak padesát na padesát. Obecně se mi v poslední době zdá, že ženám chutná pivo čím dál tím víc.

Lidovky.cz: Jako degustátorka piva asi musíte pracovat ve výrazně mužském prostředí. Je těžké se v tomto oboru mezi muži prosadit?
Vlastně ani ne. Ve skupině degustátorů u nás v podniku je sice převaha mužů, ale ne až tak velká, a když degustuji v evropském panelu, je tam žen dokonce víc. Ze strany mužů cítím jako degustátorka spíš obdiv než nějakou rivalitu.

Lidovky.cz: Mají ženy jiné chuťové vnímání než muži?
Určitý rozdíl tam je. Ženy jsou senzoricky vnímavější, cítí víc vůně květin nebo ovoce. Muži zase umí snáz najít v pivu chybu a snesou více hořkosti.

Lidovky.cz: Musíte své chutě trénovat i mimo práci?
Ano, to je potřeba. Pivo má 14 základních chutí a ještě další podskupiny, celkem 122 chuťových popisů. Chuťová paměť po čase slábne, takže každé dva měsíce musíme na přezkoušení. V práci každý den ráno kontroluji kvalitu, ale chutě si musím připomínat i jinak.

S jakým pokrmem byste jako degustátorka doporučila pivo kombinovat?
Já teď nejraději spojuji hořké a sladké. Vím, že to zní zvláštně, ale moje nejoblíbenější kombinace je pivo a povidlová buchta. Na degustacích někdy pak třeba dávají k černému pivu čokoládu. To je teď takový nový trend, to dřív nebývalo.

Prodej piva v hospodách prudce propadl. Pivovarníci viní protikuřácký zákon a EET

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

V září meziročně klesl prodej českého piva v restauracích o 24 procent, uvedla v pátek výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Za poklesem prodeje piva v hospodách svaz vidí zásahy ze strany státu, například protikuřácký zákon, regulaci hazardu a elektronickou evidenci tržeb (EET). Méně se prodává i pivo v obchodech, i když propad je menší než u hospod.

„Na základě interních dat za září se potvrzují pesimistická očekávání v podobě černého roku českého pivovarnictví," uvedla Ferencová. Očekává další odliv lidí z restaurací a hospod.

Za poklesem vidí státní regulace, například omezení herních automatů, protikuřácký zákon, zavedení EET, ale také změny v provozování restauračních zahrádek.

„Kdyby ta opatření přišla postupně, tak se tím ti hospodští nějakým způsobem dokáží vyrovnat. Ale tím že těch legislativních novinek přichází během roku pět nebo šest, tak ten pivní trh nemá na to, aby se s tím vyrovnával. Třeba u lidí, na které dopadl zákaz kouření, je ten odliv obrovský,” dodala na dotaz Novinek šéfka svazu.
Šest piv z deseti lidé vypijí doma

Podle ní si je svaz vědom společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou zákonná opatření namířena. Zároveň ale chtějí upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh. „Trpí tím nejen podnikatelé, ale také tradiční česká pivní kultura,” tvrdí.

Přibližně šest piv z deseti se nyní vypije v domácnostech, zbývající čtyři v restauracích. Podle odborníků hraje roli změna životního stylu, výrazně nižší cena piva v obchodech oproti čepovanému v hospodách. Prodejci piva registrují také trend, kdy lidé více než dříve objednávají sudové pivo a pořádají akce v soukromí.

V září ale podle svazu klesl i prodej baleného a sudového piva, dohromady za celý trh včetně hospod došlo k propadu o 16 procent. Připouští, že kritizovaná regulace má vliv hlavně na hospody, důvody poklesů prodeje v řetězcích zatím svaz podrobněji neanalyzoval. „Překvapilo nás samotné, jak moc ten trh spadl,” dodala Ferencová.

Loni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 miliónu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

Světová rarita: Znojmo vaří unikátní pivo. Díky vinným kvasinkám

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Dalibor KrutišZnojemský

Pořádně rozčeřit konkurenční vody v pivovarnictví chce Znojemský městský pivovar. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a vinařskou šlechtitelskou stanicí Ampelos připravil světový unikát: pivo, které zraje díky vinné kvasince. A ne ledajaké. Domácí, znojemské, která žije vzdušnou čarou od pivovaru jen několik kilometrů. Výsledkem bude novinka na trhu, jedenáctka Sauvign.

Podobnost názvu piva s vínem z odrůdy Sauvignon není čistě náhodná. „Ve spolupráci s firmou Ampelos a Výzkumným ústavem pivovarským jsme uvařili speciální, svrchně kvašené pivo. Jde typově o ALE (pivo ze skupiny schvrchně kvašených piv, pozn. red.), se silnou ovocnou charakteristikou. Pivo je ještě ozvláštněno chmelem, jehož aroma připomíná Sauvignon blanc,“ uvedl ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta.

Ampelos a výzkumný ústav lokalizovali vinnou kvasinku, specifickou výhradně pro oblast Znojemska a jeho vinice. „Jde o originální kmen vinařských kvasinek, který je patentovaný ústavem. Tento experiment je již nyní pozorně sledovaný odbornou veřejností. Jsme rádi, že se do praxe dostává aplikovaný výzkum právě ve Znojmě,“ konstatoval ředitel výzkumného ústavu Karel Kosař, který v tomto týdnu se zástupci pivovaru a společnosti Ampelos nové pivo představil.

Na novinku v sortimentu piv se těší milovník dobrého piva Ivan Andel. „Rád objevuji nové chutě i co se piva týče. O Sauvignu jsem ještě neslyšel, ale určitě si na něj s přáteli zajdu,“ svěřil se známý znojemský projektant Andel.

Podle Lukáše Kiliána ze společnosti Ampelos je novinka přirozeným výsledkem práce šlechtitelské stanice. „Přišli jsme na to, že kvasinka, kterou jsme primárně selektovali pro nás a výrobu našeho vína, se hodí i pro vaření piva. Sauvign je tedy ryze znojemským produktem,“ dodal Kilián.

Prodeje piva klesly v restauracích meziročně v září o čtvrtinu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

V září meziročně klesla produkce českého piva o 16 procent, prodej v restauracích o 24 procent. ČTK to sdělila výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Absolutní údaje neuvedla, svaz je uvádí jednou ročně. Za poklesem svaz vidí zásahy ze strany státu, například protikuřácký zákon.

"Na základě interních dat za září se potvrzují pesimistická očekávání v podobě černého roku českého pivovarnictví," uvedla Ferencová. Očekává další odliv lidí z restaurací a hospod.

Za poklesem vidí státní regulace, například omezení herních automatů, protikuřácký zákon, ale také změny v provozování restauračních zahrádek. "Jsme si plně vědomi společenské nebezpečnosti některých činností, proti nimž jsou zákonná opatření namířena. Zároveň bychom však chtěli upozornit na negativní dopady, které má přehnaná regulace na trh. Trpí tím nejen podnikatelé, ale také tradiční česká pivní kultura," uvedl svaz.

Přibližně šest piv z deseti se nyní vypije v domácnostech, zbývající čtyři v restauracích.

Loni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

Ráda ochutnávám i regionální piva, říká sládková Monopolu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:5plus2Autor:Pavel PřibylMonopol

Martina Valterová vaří s láskou pivo pro teplický minipivovar. Její produkt je oblíbený.

V pivovarnictví dělá už přes třicet let. Denně nachodí hodně přes deset kilometrů a tři patra schodů z restaurace do sklepa si dá klidně i dvacetkrát za jedinou směnu. Sládkovou Martinu Valterovou najdete v teplickém minipivovaru Monopol minimálně šestkrát týdně. Přestože je každý den „na place“ od šesti ráno, vaří pivo s neutuchající láskou, což dokazují ocenění, která za své produkty dostává. Kdo by ale čekal, že bez pivního moku nevydrží ani chvíli, ten by se šeredně mýlil. „Samozřejmě mám pivo ráda, ale piju ho málo. Nejsem z těch, která by vypila půlitry denně,“ říká s úsměvem jedna z mála žen v tomto oboru.

Stalo se vám někdy, že vám zachutnalo nějaké pivo od konkurence?
Když jsem někde na dovolené, tak si čepované pivo dám. Oblíbenou značku nemám. Ráda le ochutnávám regionální piva s spousta jich je dobrých. Českému pivovarnictví se daří. Samozřejmě jsou i horší piva, ale myslím si, že si na trhu každý najde to svoje.

Jaké si zákazníci našli u vás? Který druh piva z Monopolu je oblíbený?
Určitě světlý ležák, jsme Češi a máme rádi světlá piva. Na tom se pozná, jak to sládek umí. Daří se ale i polotmavé jedenáctce Karlík a překvapilo mě, že jde hodně na odbyt i Monopol ALE čtrnáctka. Na to, že je to svrchně kvašené pivo, jsou v něm speciální chmele, je více hořké, tak se uchztilo. Pijí ho hlavně ženy.

Vy jste také žena a věnujete se zaměstnání, které většinou dělají muži. Jak jste se k němu dostala?
Když jsem ve čtrnácti letech vycházela z 8. třídy, nedostala jsem se na ekonomickou školu. Na gymnázium jsem nechtěla, hledala jsem proto nějaké alternativy a tatínek přes jednu známou zjistil, že se v Plzni otevírá nová potravinářská škola s oborem Výroba piva a sladu. Vůbec jsem neměla představu, co bych chtěla dělat, tak jsem do toho šla a odjela na internát do Plzně. Byla jsem daleko od rodičů, ale byla to škola, která mi hodně dala. Samozřejmě jsem vůbec nevěděla, co od té školy mám očekávat, ale zalíbilo se mi tam. Ač to byla střední škola, tak tam byla i praxe, kterou jsme měli v plzeňském Prazdroji. Výhodou bylo, že už jsem přesně věděla, kam nastoupím do práce. V té době měla totiž škola s pivovary domluvená místa ve výrobě. Já jsem byla z Ústí nad Labem, tudíž jsem předem věděla, že nastoupím do Zlatopramenu, což se pak také stalo.

A vydržela jste tam přes 25 let...
Ano. Ale když jsem tam nastoupila, samozřejmě jsem nešla hned do laboratoře. Musela jsem si projít celé kolečko v provozu, poznala jsem obor i ze stránky dřiny a v pivovarnictví dřina je. Musela jsem vzít do ruky kartáč, umývat tanky, pobývat v chladném prostředí. Je hodně důležité, aby člověk k pivovarskému řemeslu získal vztah a hlavně pokoru. A to se u mě myslím povedlo. Dokonce jsem teď našla certifikát o přijmutí do cechu sladovnického.

Vraťme se studiu. Kolik dívek vás bylo ve třídě?
Málo a většinou to byly holky přímo z Plzně. Byli jsme jediná škola s tímto oborem v České republice a studovali ji převážně kluci z Moravy. Dodnes máme srazy, a co vím, tak u pivovarnictví zůstalo asi jen dvacet procent lidí. Spousta pivovarů se totiž pozavírala a lidé nechtěli za prací nikam dojíždět, proto začali dělat v jiném oboru. A teď, i když je nedostatek sládků, se už nechtějí vracet k původnímu řemeslu.

Co vaše práce vůbec obnáší?
Říká se, že sládek vaří pivo, ale to je jen jedna část technologické výroby. Pak se samozřejmě musíme o pivo i starat - to znamená mít tanky, připravovat pivo, aby bylo kvalitně prokvašené, uzrálé a aby bylo připravené na výčep. V malém pivovaru se musíme starat i o agendu, jako nákup surovin, registrace, hlášení celníků a podobně. Musíme se starat i o administrativní věci, což ve velkém pivovaru dělají další lidé, jako účetní, nákupčí a podobně. U nás to všechno dělá jediný člověk.

A co když si vezmete dovolenou? To za vás pivo nikdo neuvaří?
V té době se pivo nevaří. (úsměv) Mám ale velkou kapacitu ležení, navařím si pivo dopředu a mám ho připravené takové množství, že určitě nedojde. Na déle než 14 dní v kuse si dovolenou stejně nevezmu. Samozřejmě může dojít i k nějakému technickému problému, ale vždycky máme dostatečnou rezervu. Jsem naučená, že musím pořád vyrábět, aby byl piva dostatek. Podle staré pivovarské terminologie, vařit tzv. „do plného“.

Kolik litrů piva máte v zásobě?
Vždy přibližně 290 hektolitrů, což je kapacita našeho sklepa. Jakmile se uvolní jeden tank, tak se sanituje a jde do něj další meziprodukt. Pořád se to točí dokola, nikdy se nestane, abych měla třeba půlku kapacity tanků prázdných. Uvolní se jeden, přetlačím tam další pivo, aby leželo a zrálo. Takhle to máme vlastně už od otevření pivovaru. Když jsem začínala, mělo se otevírat v květnu, ale já už v březnu začínala vařit pivo, aby bylo dostatečně uležené.

Vaříte nové pivo každý den?
Ne, většinou dělám čtyři várky týdně. Jedna várka má deset hektolitrů. Mezitím pivo přetláčím a sanituji tanky. V sobotu tady nejsem, ale v neděli ano, zkontroluji si tlaky a teploty u jednotlivých tanků a nebo se věnuji administrativě. Uvařit jednu várku trvá zhruba devět hodin, včetně chlazení.

A za jak dlouho se pivo dostane až k zákazníkovi na stůl?
Tozáleží na druhu. Světlý ležák musí deset až čtrnáct dní kvasit, pak bude zhruba 40 dní dokvášet a zrát. K zákazníkovi se dostane zhruba za 60 dní, tedy dva měsíce. U zákazníka znamená přímo u nás v pivovaru, pivo totiž nikam nedovážíme.

Jistě pivo vaříte podle nějakých tajných receptur, že?
Ano, jsou tajné. (úsměv) Existují dané technologické postupy, které si ale trochu poupravím podle sebe. Nejdůležitější je, kolik se tam dává sladu a chmele. Možná se to nezdá, ale chmel je v pivu opravdové koření, když je pivo kvalitně nachmelené, tak je příjemné. Chmelení je proto hodně důležité.

Kolik druhů piv v Monopolu vaříte?
Máme čtyři stále druhy - světlý ležák Monopol, polotmavý 11% Karlík, jedenáctku Višeň a 14% ALE, což je svrchně kvašené pivo. Ta jsou v nabídce celoročně. Dále děláme speciální piva podle ročního období. Na jaře to je Monopol IPA, která má vůni květin a ovoce, je lehká a svěží a na výčep jde v první jarní den. Pak máme pšeničnou jedenáctku, kterou můžou hosté ochutnat v první letní den. Na první podzimní den máme na čepu Monopol Vídeňský ležák, který má barvu padaného listí, a v zimě Portera šestnáctku, kterým si hosté můžou zpříjemnit začínající advent. Na výčepu máme vždy minimálně 5 druhů piv, čtyři stále a jeden speciál.

Suroviny k výrobě piva máte z Česka nebo ze zahraničí?
Na světlý ležák používáme výhradně české suroviny, slad plzeňského typu z Benešova a žatecké chmele. Slad odebíráme z pivovaru Ferdinand. Je tam sladovna, kde se slad vyrábí tak, jak se vyráběl před sto lety humnovým způsobem. Výroba je sice finančně nákladnější, ale je opravdu kvalitní. Do polotmavého piva dáváme český slad a dále bavorský a karamelový, který odebíráme ze sladovny z Bavorska. Višeň, to je polotmavé pivo, do kterého je při dokvášení v sudě přidávána čistě přírodní višňová šťáva bez éček a konzervantů. A co se týče Monopol ALE, v něm jsou speciální zahraniční slady i chmele. Je to pivo anglického typu, takže chmel pochází z Anglie.

Výukový minipivovar ZF JU

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:Pivovar ZF JCUAutor:Monika BřezinováZemědělská fakulta JCU

Výzkumný a výukový minipivovar Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity nabízí od listopadu 2017 individuální i skupinové kurzy vaření piva. Počet účastníků kurzu: 1 – 5.

Kurzy jsou vedeny zkušeným sládkem minipivovaru. Lze je po dohodě zaměřit nejenom na samotné praktické vaření piva, ale můžeme nabídnout i teoretickou přípravu na vaření, čistění a desinfekci provozu, úvod do problematiky pivních druhů, také aktuální informace ohledně legislativy k minipivovarům a domácímu vaření. Případně informace o technologiích využívaných v pivovarnictví.

Cena kurzu se pohybuje mezi 2 500,- Kč a 5 000,- Kč za jednoho účastníka a je odvislá od požadavků zájemce na skladbu kurzu. Jeho délka je, dle zvolené náročnosti, 1 až 3 dny.

Dále nabízíme možnost pro studenty středních škol, absolvovat v našem výukovém minipivovaru povinnou praxi.

Těšíme se na vás v prostotách minipivovaru ZF.
Dej Bůh štěstí.

Bližší informace vám rádi poskytneme na mailu: brezina@zf.jcu.cz

České restaurace: prodej točeného piva výrazně klesá

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:PortálFinancí.cz

Nástup elektronické evidence tržeb, zákaz kouření v hospodách a další změny, které mnohé hostinské vůbec netěší. To vše s sebou nese úbytek hostů a také výrazně nižší výdělek pro majitele příslušného restauračního zařízení. Točené pivo se sice prodává dál, ale meziroční pokles více než čtyři procenta naznačuje, že tržby budou za letošní rok o poznání nižší.

Pivo se prodává hlavně v obchodech, na točené se už tolik nechodí
Největší pokles spotřeby točeného piva za poslední dekádu. I tak by se dal označit letošní rok, který se nesl celý v duchu EET. V restauračních zařízeních je nutné evidovat novým způsobem tržby už od prosince 2016. Češi přestali chodit do hospod hlavně od léta, a to i proto, že si v nich nemohou dopřát oblíbenou cigaretu. Změna zákona totiž neumožňuje kouřit uvnitř restaurace, výjimku tvoří jen předzahrádky. Ty se ale s nástupem podzimu uzavřou a pravděpodobně ještě prohloubí výpadek příjmů oproti loňskému roku. Za prvních osm měsíců roku 2017 činí meziroční pokles více než padesát milionů prodaných půllitrů piva.

Spotřeba piva se také mírně snižuje, aktuálně činí 143 litrů na hlavu. Neznamená to však, že Češi na pivo nějak zanevřeli, nedopřávají si jej ovšem v restauračních zařízeních. Plechovkové nebo lahvové pivo vyjde levněji, během letních měsíců stoupl jeho prodej o více než šest procent oproti jarnímu období. Na vině je kromě zákazu kouření v uzavřených prostorách a EET také výraznější regulace hazardu. Změny jistě očekávatelné. Na druhou stranu je třeba dodat, že tři podobné změny v jednom roce pak přinesou mnoha restauracím značné problémy. Naštěstí je třeba dodat, že českým pivovarům se poměrně daří (výroba stoupla o necelá dvě procenta za rok), výrazně (o 4,5 % ročně) roste i zahraniční export, vyváží se nejen na Slovensko a do Německa, ale také do Ruska či USA.

Konec volby pivo, nebo víno. Znojemský pivovar dal do moku vinné kvasinky

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Markéta DuškováZnojemský

Ovocná nebo pšeničná piva už zná snad každý. Znojemský městský pivovar ale nyní posouvá pivní speciály ještě o něco dál. V listopadu nabídne k ochutnání pivo vinné.

„Jde o pivo typu ale (svrchně kvašené – pozn. red.). Specifickým prvkem výrobního procesu je použití vinných kvasinek. K chmelení piva byl využit speciální chmel Nelson Sauvin, který pivu dodává společně se zmíněnými kvasnicemi ovocné aroma s tóny po angreštu, bílém vínu a tropickém ovoci,“ popisuje šéf pivovaru Miroslav Harašta.

Podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který na výrobě tohoto piva spolupracoval, jde o naprostý unikát. Takové pivo se nikde běžně nevaří.

Nejzásadnější bylo takzvaně izolovat vinnou kvasnici, specifickou výhradně pro oblast Znojemska. To probíhalo ve vrboveckém vinařství Ampelos.

„V rámci společného výzkumného projektu jsme odebrali vzorky z bobulí a z kvasícího moštu, v laboratoři jsme přečistili a identifikovali získané kmeny kvasinek. Pak probíhala několik týdnů jejich charakterizace – to je například jejich růst při různých teplotách, kvašení cukrů, rychlost kvašení hroznového moštu. Jen některé kmeny ‚postoupily do dalšího kola‘,“ popisuje několikaměsíční proces Dagmar Matoulková z výzkumného ústavu.

Použití konkrétních vinných kvasinek je neobvyklé i podle jednatele Českého pivního institutu.

„Toto pivo bude určitě raritní. Trochu jiným směrem, tedy využitím divokých kmenů vinných kvasinek pro svá spontánně kvašená piva, už se ale vydal pivovar Wild Creatures z nedalekého Mikulova,“ podotýká Tomáš Hasík s tím, že o podobné speciály je mezi milovníky řemeslných piv velký zájem.

„Existuje nespočet možností, jak kombinovat druhy sladu, chmele, kvasinek a dalších možných přísad a vytvořit tak úžasné a neobvyklé smyslové zážitky,“ nastínil Hasík.

Znojemský městský pivovar plánuje vinné pivo představit v první polovině listopadu ve svém podniku HoZpoda na Masarykově náměstí ve Znojmě. Jmenovat se bude Znojemské pivo – Sauvin 11%. V prodeji bude jako čepované i lahvové.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.02.2018 20:115.997/5.997