Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar Samson mění sládka. Lavička plánuje speciál

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKSamson

Pivovar Samson ze skupiny AB InBev má nového sládka. Luboše Martiše, který v českobudějovickém podniku působil 19 let, nahradil Radim Lavička. Ten plánuje nový speciál.

"Mohu potvrdit, že Luboš Martiš už od konce července v pivovaru Samson nepůsobí. Naše cesty se po nainstalování nových moderních technologií, kdy je potřeba dosahovat vysokých standardů, rozešly. Panu Martišovi za jeho dlouholeté působení v pivovaru děkujeme," řekl mediální zástupce Samsonu Pavel Orálek.

Martiš pracoval podle informací na profilu v síti Linked in v pivovaru 19 let, od roku 1998. V několika letech byl i členem představenstva. Nový sládek Lavička (38 let) služebně povýšil začátkem srpna. "I přes poměrně mladý věk má za sebou téměř 17 let působení v Samsonu na různých pozicích od sladovny až po stáčírny. Jeho kariéra je důkazem, že Samson dokáže pracovité lidi náležitě ocenit," řekl ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský.

Nový sládek plánuje nový druh piva, výhledově chce Samson nabídnout nový speciál. Na Pivovarských slavnostech 14. října ochutnají podle ředitele lidé nefiltrované pivo z tanku od nového sládka.

"Radim Lavička je zárukou kvality našeho piva. Je to Českobudějovičák oddaný své profesi, navíc spjatý s pivovarem pupeční šňůrou. Nemohli jsme si přát lepšího člověka. Zajímavostí je, že si kvůli práci změnil i bydlení, aby to měl do pivovaru co nejblíž," řekl Dřevikovský.

Nový sládek žije s rodinou asi 200 metrů od Samsonu, dříve bydlel na okraji města.
Pivovar Samson ze skupiny AB InBev investoval za poslední tři roky do technologií 380 milionů korun. Jeho tržby loni dosáhly 87,6 milionu korun, výstav činil 82 800 hektolitrů, letošní výstav plánuje o 1400 hektolitrů vyšší.

Letos se pivovaru, jenž zaměstnává 71 lidí, výrazně víc daří na ruském trhu, letošní tržby čeká meziročně o tři procenta vyšší. Desítka Samsonu se letos umístila na druhém místě v soutěži Pivo roku 2017.

Požehnaný budějovický mok pro papeže Františka

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Naše vodaAutor:ZemědělecBudvar

Budějovický Budvar navařil zvláštní várku piva, ze které naplní 122 lahví pro papeže Františka, který je dostane osobně při adventní audienci 13. prosince. Informuje o tom týdeník Zemědělec.

Papežovi předá pivo českobudějovická delegace, v níž bude diecézni biskup Vlastimil Kročil, který várku piva pro papeže počátkem září požehnal, i zástupci pivovaru. Řekl to mluvčí českobudějovického biskupství Miroslav Bína. Pivo se vaří z odrůdy Žatecký poloraný červeňák, vysoce aromatického chmele. „Z běžně dostupných chmelů je nejdražší, tuna stojí kolem tři sta tisíc korun,“ řekl mluvčí Budvaru Petr Samec s tím, že pivo bude zrát 90 dnů a zbytek z várky o objemu 600 hektolitrů se bude prodávat v českobudějovických restauracích Vatikán na Lannově třídě a Budvarka v Budvaru. Počet lahví připomíná 122 let od založení pivovaru. Várce žehnal biskup ve varně, kterou od roku 1989 zdobí i kříž s Ježíšem Kristem. „Pro nás je to prestižní záležitost,“ řekl Samec. „Je to poprvé, co pivo pro Vatikán dodáváme. Bude to limitovaná edice lahví, které se nebudou prodávat,“ dodal.

Lahve dají papežovi zástupci pivovaru a města společně s biskupem a českým velvyslancem ve Vatikánu Pavlem Vošalíkem. Kročil papeže již několikrát navštívil při generálních audiencích. Nápad se zrodil díky pobytu ministra zahraničí Vatikánu v kraji, roli sehrálo i to, že Vošalík pochází z jižních Čech. „Lahve předáme jako poděkování svatému otci za jeho službu. Tradice ve Vatikánu existuje, nejsme jediní, kteří mu budeme dávat pivo,“ řekl Kročil s tím, že papež ho nevypije sám, rozdělí se se zaměstnanci. „Jsem rád, že v jižních Čechách je pivovarnická tradice, která trvá celá staletí. Je dobré podporovat to, co se zde narodilo,“ řekl biskup, rodák z Brna, který má raději Budvar než brněnské pivo. „Starobrno je možná trošičku sladší, já dávám přednost méně sladkým nápojům,“ řekl Kročil.

Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, nejvíc ve své historii, a měl rekordní tržby 2,54 miliardy korun. Pivovar, který vlastní stát, letos investuje 750 milionů, do roku 2020 investuje dvě miliardy korun. Budvar zaměstnává 670 lidí. Loni vyvezl do 77 zemí 975 000 hektolitrů, tedy 60,4 procenta své produkce. Meziročně to bylo o 8,5 procenta více. Na celkovém exportu piva z ČR se loni podílel Budvar 22,5 procenta.

V Žatci začali vařit světlou desítku, do níž přidávají chmel za studena

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czŽatec

Pivovar v Žatci uvedl na trh novou značkou desetistupňového piva Plavčík. Zvláštností je inovativní výrobní technologie takzvaného studeného chmelení.

Světlé výčepní pivo Plavčík obsahuje 3,8 procenta alkoholu. Je vyrobené z domácích odrůd chmele Žatecký poloraný červeňák a Vital.

„Studené chmelení znamená, že při zrání v ležáckém tanku do něj byl navíc vložen speciální vak s aromatickou odrůdou chmele Mosaic. Ta mu dodává jemný citrusový odstín,“ vysvětlil obchodní ředitel Radek Vincík.

Jde o jedenáctý druh piva v portfoliu žateckého pivovaru. Podle Vincíka je toto pivo vhodné ke konzumaci třeba po sportování, protože prý nezatíží organismus.

„Od pořádného Plavčíka se očekává, že má prostě vaši hladinku pod kontrolou,“ glosuje nový výrobek web Pivovaru Žatec.

Pivovary se zatím nechystají zvedat ceny

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Boleslavský deníkAutor:Pavla Franzkiová

Pivovary si uplynulou sezónu více méně pochvalují. Majitelé se dokonce shodují na tom, že byla o něco lepší než ta loňská. Podle ředitele pivovaru Podkováň Antonína Černého to ale zase taková sláva nebyla. Z jeho slov se zdá, že Češi, národ pivařů, přechází na zdravý způsob života a půllitr pěnivého moku mění za čistou vodu. Pivovar Podkováň totiž kromě piva vyrábí i vlastní pramenitou vodu, jejíž prodej extrémně stoupl.

„Na rozdíl od piva, kde jsme zaznamenali v prodeji mírný pokles, u vody to byl skokový nárůst, a to až o sto procent,“ potvrzuje Červený a dodává, že s obavami vyhlíží podzim. Má strach, že se chladné počasí negativně podepíše na jeho distribuci. Důvodem je protikuřácký zákon. „Přes léto byly v provozu terasy a letní zahrady, takže ten dopad tady nebyl, ale obáváme se, že během zimy ho pocítíme. A rozhodně nebude pozitivní,“ obává se ředitel.

Jeho kolega, ředitel pivovaru Svijany Roman Havlík ale jeho obavy nesdílí. „Ano, lze očekávat, že se to nějakým způsobem na prodeji piva v restauracích podepíše, ale rozhodně to nevidíme černě. Náš pivovar dlouhodobě roste a snažíme se držet krok s vývojem poptávky. Proto již na začátku příštího roku otevřeme novou stáčírnu piva,“ prozradil jednu z největších novinek. Od roku 2018 tak zákazníci koupí svijanské pivo v lahvích, ale i v plechovkách.

Už letos se ale milovníci pěnivého moku ze svijanského pivovaru mohou těšit na speciální pivo s názvem Dux. Jedinou várku speciálního světlého piva uvařil pivovar při příležitosti letošních Dní českého piva. Jedná se o třinácté svijanské pivo, které se bude čepovat ve zhruba sto sedmdesáti vybraných svijanských restauracích pouze po dobu konání akce, a to zhruba do konce září. Během svátku 28. září ho mohou ochutnat také návštěvníci Svatováclavské slavnosti přímo na zámku Svijany.

Pozitivně hodnotí uplynulou sezónu také v pivovaře Klášter a ani tady se výrazného negativního dopadu protikuřáckého zákonu nebojí. „Je všeobecným trendem, že stoupá konzumace piva doma, s čímž souvisí i zvýšená poptávka po lahvovém pivu. Jestli se protikuřácký zákon projeví v zimě, to ukáže až čas,“ zamýšlí se specialista spotřebitelského marketingu Marek Pivka.

Uplynulou sezónu si pochvaluje i František Jungmann, předseda představenstva Pivovaru Rohozec. Vloni se v Rohozci pyšnili výstavem asi 69 tisíc hektolitrů piva. Letos by to mělo být stejně, možná i více. „Vše nasvědčuje tomu, že jsme nad loňským výstavem. V současnosti je těžké pořád růst. Konkurence je veliká, hodně se útočí cenami. Ty doby, kdy jsme meziročně rostli až o dvacet procent, jsou pryč. Když dosáhneme meziročně dvě procenta navíc, považujeme to za úspěch,“ říká František Jungmann.

Gambrinus oslaví chmelobraní: Všechno pivo do hospod uvařil z čerstvého chmele

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Plzeň.czGambrinus

Na začátku října zmizí z hospod klasické varianty piva Gambrinus. Pivovar posílá do svých 5 tisíc hospod pivo nachmelené čerstvým chmelem z letošní sklizně. Gambrinus tak zve český pivní národ do hospod na oslavu chmelobraní. Podle jeho sládků je chmel základem českého piva a jeho sklizeň by se proto měla slavit ve velkém.

Oslavit v říjnu novou úrodu chmele a pozvat k této příležitosti do hospod všechny české pivaře – to se rozhodli sládci pivovaru Gambrinus. Proto letos uvařili z čerstvého chmele úplně všechna čepovaná piva. Gambrinus Nepasterizovaná 10, 12 i Nefiltrovaný ležák z letošního chmelobraní nahradí už brzy zhruba na měsíc na čepu klasické varianty. „Uvařit piva z čerstvého chmele můžeme jen jednou za rok, a to okamžitě po sklizni. A už jsme nechtěli dělat jen jednu mimořádnou várku. Čerstvý český chmel v pivu by měl mít možnost ochutnat opravdu každý. V hospodách proto budou v říjnu jen naše piva nachmelená čerstvým chmelem z letošní úrody,“ říká Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus. Pivo z čerstvého chmele začal pivovar do hospod zavážet 25. září a na začátku října budou moci lidé slavit v 5 tisícovkách hospod po celé republice.

Oslava chmelobraní novou tradicí
Pivovar Gambrinus tím letos zahajuje novou tradici. Každoročně chce dát všem českým pivařům možnost oslavit jedinečný český chmel. Za touto snahou však stojí poměrně velké úsilí. Nachmelit všechna piva byl totiž závod s časem. „Uvařit pivo pro tolik hospod a lidí znamenalo opakovaný převoz čerstvě načesaných šištic přímo do pivovaru, kde jsme je bezodkladně přidávali do varu. Šlo takřka o minuty. Aby si čerstvý chmel uchoval veškeré aromatické i chuťové vlastnosti, musí se použít okamžitě, rychle totiž uvadá. Bylo to malé dobrodružství vše stihnout. Ale povedlo se to na jedničku,“ říká Zítek s tím, že by rád jménem sládků pivovaru všechny srdečně pozval do hospod, aby přišli ochutnat. „Gambrinus z letošního chmelobraní jsme uvařili tak, aby si piva zachovala svou typickou vyváženou chuť. Čerstvý chmel jim pak dodal jemné aroma po chmelových šišticích odrůdy Sládek,“ popisuje Pavel Zítek pivo Gambrinus uvařené na oslavu letošní sklizně.

V Chorvatsku i za oceánem. Pivovary z kraje jsou v zahraničí populární

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Miloslav Lubas

Pivovary v Libereckém kraji jsou v zahraničí populární a jejich prodej tam roste. Pronikly do Chorvatska, ale i do Izraele či za oceán.

Svijany v Chorvatsku a hlavně na Slovensku. Konrad třeba až v Řecku, Izraeli nebo v Dominikánské republice. Cvikov se zabydlel v Drážďanech nebo ve Zhořelci, harrachovský František se stal cílem přeshraničních výprav Poláků. Pro frýdlantské pivo si kromě lidí z blízkého polského pohraničí jezdí i Němci.

Svijany by se rády prosadily do Chorvatska, kde se letos úspěšně zadrápkovaly. „V současné době zásobujeme svijanským pivem osmnáct podniků v severní a střední Dalmácii. Od podzimu ale rozšíříme záběr i na restaurace v Záhřebu a jeho okolí,“ říká Jan Trojan, zakladatel společnosti J. T., dovozce svijanského piva do Chorvatska.

Příští rok dvakrát více piva
Trojan očekává, že v příštím roce prodá v Chorvatsku dvakrát více svijanského piva než letos.

„V Chorvatsku odebírají zákazníci zatím stovky hektolitrů piva ročně,“ uvádí mluvčí Pivovaru Svijany Luboš Spálovský. Sudové Svijany si berou restaurace především na pobřeží Jaderského moře. Čepuje se v nich dvanáctistupňový ležák „450“, Svijanský máz a Svijanská kněžna.

„Nově nasmlouvané restaurace v Záhřebu by měly v budoucnu doplnit podniky na Istrijském poloostrově, ve Slavonii, v Dubrovníku a jeho okolí,“ upozorňuje Roman Havlík, ředitel svijanského pivovaru. „Předběžně jednáme také s velkoobchody v Bosně a Hercegovině a Černé Hoře.“

Ve společnosti, založené Trojanem, je většinovým vlastníkem Pivovar Svijany. Pod názvem „Točené v Chorvatsku“ zajišťuje českým turistům dovoz malých soudků a píp až do jejich apartmánu. Společnost J. T. plánuje v Chorvatsku v příštím roce otevření svijanské pivovarské prodejny.

Na Slovensku 600 restaurací
Mnohem větším trhem než Chorvatsko je pro Svijany Slovensko. Na Slovensko loni vyvezly přes 30 tisíc hektolitrů svijanského piva - o 70 procent více než v roce 2015. Na Slovensko směřuje zhruba jedna dvacetina celkové výroby Pivovaru Svijany, jež loni přesáhla 624 tisíc hektolitrů.

Na celkovém dovozu piva na Slovensko se Svijany podílejí více než dvěma procenty. „Svijanské pivo se čepuje ve zhruba šesti stech slovenských restauracích,“ prohlašuje Havlík. Spálovský dodává, že dodává, že na Slovensku se Svijany čepují nejen v motorestech, kolibách a v lepších restauracích, ale i v běžných hospodách. Redaktor MF Dnes narazil na Svijany například v motorestu u proslulých termálních lázní Podhájská. V budoucnu Svijany očekávají i vyšší vývoz do Německa a na další západoevropské trhy.

„Velice nám v tom pomůže nová stáčírna piva do plechovek. Uvedeme ji do provozu na začátku příštího roku,“ prohlašuje Spálovský. „Zákazníci v Německu i jiných zemích upřednostňují pivo v plechovkách.“

Čepovaný Svijanský máz dělá v Německu pivovaru reklamu hned za hranicemi, pod saským hradem Ojbín ho nabízí rychlé občerstvení v parku. Třetinka vyjde na 2,30 euro, tedy skoro 60 korun.

V zahraničí táhnou ležáky i speciály
Export výrazně pomáhá druhému největšímu pivovaru v Libereckém kraji, vratislavickému Konradovi. Loni tam zvedli prodej piva o pětinu na 105 tisíc hektolitrů.

„Pivo vyvážíme převážně do Německa, Francie, Polska, do Ruska, na Slovensko. Z exotických destinací pak do Dominikánské republiky,“ říká marketingový manažer vratislavického pivovaru Pavel Regner. „Pravidelně posíláme pivo do Izraele, Řecka nebo Bulharska.“ V zahraničí se nejvíc chytají vratislavické ležáky, ale rovněž speciály a piva typu Ale.

Cvikovský pivovar prodává sudové pivo do německé části Lužických hor a lidé ho najdou také v Drážďanech nebo ve Zhořelci. Cvikovské pivo už znají i v Polsku. „Nejvíc piva prodáme do Německa a Polska v létě,“ dodává ředitel pivovaru Viktor Tkadlec.

Harrachovský pivovar se exportem vůbec nezabývá. Poláci z druhé strany hranice si však pro lahvové i sudové pivo jezdí sami.

„Jsou velmi dobří zákazníci. Jezdí k nám autem, jeden se obětuje, dělá řidiče, ostatní si u nás dají pár piv a další si nakoupí a vezmou s sebou,“ prozrazuje František Novosad, majitel harrachovského pivovaru.

Do frýdlantského Zámeckého pivovaru vyrážejí pro sudy polští hospodští. „Občas dorazí i někdo z Německa, za hranice prodáme ročně desítky hektolitrů,“ konstatuje Marek Vávra, majitel frýdlantského pivovaru. „Na Slovensko vyvezeme až dvacet hektolitrů měsíčně.“

Létající Strašák vaří doma i u Antoše

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ReportAutor:Lenka PelcováStrašák

Začali vařit pivo doma v malém hrnci, později si vyčlenili celou místnost a dnes funguje v Novém Strašecí Kétající pivovar Strašák. Jeho majitelé či možná tvůrci piv a domovarníci Jan Simon a Martin Kalina začali vařit v roce 2013. Dnes mají za sebou osmapadesát várek. Se svým pivo vařením chtěli létat od jednoho minipivovaru k druhému, ale prozatím se usadili ve slánském Antošovi. V současné době se snaží získat dotaci z EU, a pokud jim tento žáměr vyjde, budou vařit pivo ve svém vlastním minipivovaru přímo v Novém Strašecí na zahradě pivária.

Dřevní začátky
Informace o pivu včetně prvního receptu získali na internetu a něco málo čerpali z knih, byť jan Simon přiznává, že nebylo a není příliš mnoho času číst: "Dnes už mám pivovarniskou knihovničku zaplněnou odbornými publikacemi, ale čtu je jen málokdy."
Svůj prní recept se snažili dovést k dokonalosti a a trvalo jim prý zhruba šestnáct várek, než pochopili, že vařit jeden recept pořád dokola, byť s různými obměnami, není pro ně to pravé. "Jakmile jsme konečně zkusili svrchní kvašení, zjistili jsme to, co říkali všichni - bylo to jednodušší, příjeměnší a s lepšími výsledky. Jak se začalo více dařit, přišli myšlenky na rozšíření výroby, abychom mohli spojit koníček s prací. Do té doby jsme při vaření popíjeli minulé várky, nepracovali systematicky a potom zjišťovali, že zůstáváme na místě. Lidé nám sice pivo chválili, ale my věděli, že musíme zabrat," pokračuje.
Ochutnávka piv z předchozí várky prý bývala poměrně smrtící, protože jim obvykle vyšla patnáctistupňová či vyšší a navíc byla piva dost prokvašená, tudíž se pila jako jedenáctka, ale sílu měla na sedmnáctku.

Krása v jednoduchosti
Vzhledem k tomu, že od začátku měli tito mladí mužové plán, že si jednou postaví ve Strašecí minipivovar, řekli si, že vše musí začít brát zodpovědně. "Takže jsme i přestali pít v průběhu vaření a dáme si třeba jen na konci, kdy už je jasné, že se nedá nic pokazit," směje se Jan. Od původního receptu se pochopitelně dávno odchýlili a hodně jej prý vylepšili.
"Právě nedávno jsem si říkal, jak jsme to tak vůbec mohli někdy dělat. A to nás ještě čeká zlepšená filtrace ch,mele, která zatím není příliš dobrá. Původně jsme pivo vařili zhruba šestnáct hodin i více. Když jsme postup vychytali, vaříme deset hodin s úklidem a pivo je mnohem lepší. Takže to, že v jednoduchosti je krása, platí i zde," dodává.

Úspěch i odvrácená strana
Domovarníci či létající vařiči piva mají za sebou už čtyři republikové soutěže a ve třech z nich zabodovali. Jedno druhé místo a nakuřovaného Dymu, dvě třetí místa za Strašák Ležák a pšeničnou ipu Mummy Inca a třetí místo za nakuřovaný ležák Lidický Rauchbier.
"Jak jsme začali jezdit, na každé soutěži jsme něco brali kromě poslední. Zúčastnili jsme se čtyř kategorií, ale nezískali jsme vůbec nic. Věděl jsem, že to byla kvalitní piva, takže jsem z toho byl velmi rozladěný. Uchoval jsem od každého vzorku něco a dával jsem ochutnat sládkům a dalším odborníkům. Všichni mi potvrdili, že jsou podařená, takže dodnes nevím, čím to bylo. Ale bylo mi to opravdu hodně líto," ličí Jan i nepříjemnou zkušenost.

Názvy
ENT 16% Amber IPA, Faun 13% Citra IPA, Augustin 11% Vídeňský Ale. To jsou jen některé z názvů piv Létajícího pivovaru Strašák. podle Jana vždy musí mít název nějakou spojitost s pivem a především s použitými surovinami. "ENTa jsme například pojmenovali podle chuti, přišel nám takový zemitý, jeho hořkost byla drsná, kůrovitá. A protože máme Strašáka, vycházíme v názvech především z mytologie strašidel."
ENT bylo premiérové pivo a ačkoliv se svoji silou není na celovečerní popíjení, Novostrašečtí a okolní ho patrioticky a rychle vykoupili. Ale zatím nejúspěšnějším byl Faun Citra IPA.

Aroma jahod
V plánu je prý IPA 13, která bude stejná jako Faun, ale s původně japonskou odrůdou chmele Sorachi Ace.
"Faun je mé nejoblíbenější pivo z těch, co jsme zatím uvařili. Ale IPA se Sorachi Ace je ještě kontroverznější než Citra IPA. Je z chmele, který rozděluje lidi na skupiny. Ti, kteří jej mají rádi, vyhledávají z něho vařená piva po pivovarech, ale pro druhou skupinu je to pivo téměř nepitelné. Podobně to v podstatě vnímají i sládci, proto z něj vaří jen málokdo. Jeho vůně by se dala přirovnat ke kopru a kokosu," prozrazuje Jan.
Strašečtí domovarníci prý rozhodně nemají v plánu dělat ovocná nebo kořeněná piva. Aroma získávají jen díky chmelům. "Dnes jsem byl v Antošovi degustovat druhou várku ENTa. Minulý týden tam bylo trošku diacetylu, ale dnes jsem byl hodně překvapený z jeho až jahodového aroma. To se nám zatím stalo jen jednou u podobného piva, ale ležením se to vytratilo. Proto chceme tohle pivo dostat ven co nejdříve."

Na Brněnsku začaly s výrobou piva dva nové minipivovary

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Na Brněnsku v těchto dnech začaly s výrobou piva dva nové minipivovary. Oba navazují na někdejší tradici pivovarnictví v daných oblastech. V Sokolnicích obnovuje podnikatel Lukáš Roupec po více než 80 letech výrobu v někdejším pivovaru rodu Mitrovských a v Brně-Medlánkách se zase vaří pivo pod značkou Moravia, známou za první republiky, zjistila ČTK.

Nový investor v Brně-Medlánkách již uvařil první pivo pod značkou Moravia, což byl historicky druhý největší pivovar v Brně. Za hospodářské krize ve 30. letech minulého století ale zanikl. "Uvařili jsme takzvanou jalovou várku piva sloužící k vyzkoušení hotového pivovaru. První ostrá várka, která projde celým výrobním procesem a skončí v sudech a skleněných lahvích, vznikne v nejbližších dnech," uvedl sládek pivovaru Jan Grmela.

Medlánecké pivo budou moci zákazníci poprvé ochutnat koncem října v podobě značek Moravia Jošt 10 a Moravia Petrov 12. Velikostí varny 3000 litrů a maximální roční kapacitou 9000 hektolitrů se pivovar Moravia řadí mezi největší minipivovary v Jihomoravském kraji. Patří do skupiny Czech Craft Beers společně s minipivovarem Lucky Bastard. Skupina plánuje, že v regionu otevře ještě několik dalších provozů.

Soukromý investor v Sokolnicích na Brněnsku zase opravuje bývalý pivovar, který původně patřil rodu Mitrovských. Areál opravuje postupně, také zde ale již začala výroba piva. Pivovar navařil desítku a dvanáctku, a naplnil tak spilku. "Piva budou k prodeji ke konci října," uvedl Roupec.

Sám zatím neplánuje nějakou určitou velikost pivovaru. Vařit bude totiž podle zájmu odběratelů. "Za takového půl roku budeme chytřejší a budeme vědět, jaký bude výstav. Vařit chceme čtyři až pět druhů piv," uvedl Roupec. Celý areál, který prochází rekonstrukcí, se podle něj otevře návštěvníkům zřejmě až v listopadu. Na jihu Moravy tak jako v jiných krajích roste v posledních letech počet minipivovarů. Jen v Brně je jich kolem deseti. Některé již přitom fungují čtvrt století.

Na Dny českého piva uvařili v Holbě kroužkovaný ležák

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeHolba

Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák poprvé naplní krýgly už příští čtvrtek. V Hanušovicích ho uvařili při příležitosti svátku Svatého Václava, patrona pivovarníků. Už pět let slaví čeští pivaři na konci září svůj svátek Dny českého piva. Letos potrvá od 27. září až do první říjnové neděle a Holba má pro ně rytířský kousek.

Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák je pivo pro speciální příležitost. Vaří se v omezeném množství 250 hl a na čepu bude k dispozici pouze do vypití. Sládkova receptura dává kroužkovanému ležáku neobyčejnou svěžest a osobitou charakteristiku. Základem je poctivý ležák, do kterého se přidává rozkvašená mladina. Ta v určitém stadiu tvoří působivé bílé kroužky, proto kroužkovaný a plný života. Vyšší podíl kvasinek mu dává nejen charakteristický zákal, ale současně jedinečnou svěžest, podpořenou mohutným tělem tohoto ležáku z hor. Má výborný říz a 4,9% alkoholu.

Je to pivo, které nepostrádá fundament a pozoruhodná je také jeho vysoká pitelnost, které podporuje chuť k dalšímu napití a umocňuje degustační zážitek. Všechny fajnšmekry, co si na dobré pivo skutečně potrpí, láká na pozvolně se rozvíjející a přitom vyšší hořkost. Na čepu se v některých restauracích, pivnicích a horských hospůdkách objeví už příští středu a první sud slavnostně narazí sládek pivovaru Luděk Reichl v Pivovarské restauraci v Hanušovicích. Holba Svatováclavský kroužkovaný ležák je slavnostním nápojem, vhodným k českým jídlům a výborně se hodí např. ke zvěřině.

Dny českého piva se mají stát celonárodní tradicí a posílit pivo jako národní nápoj i unikum české hospody. V historickém kontextu připomíná patrona všech pivovarníků Sv. Václava. Přináší zábavnou osvětu, která přibližuje historii a tradici českého pivovarnictví a ukazuje na jeho jedinečnost i zajímavé propojení s gastronomií a naší kulturou.

Na Dny Českého piva se připravují také provozovatelé restaurací. Někde nabídnou pivo k jídlu zdarma, speciální programy, degustace nebo hromadné přípitky štamgastů.

Pivovar Litovel uvařil ke Dnům českého piva Václava

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Svátek českého piva, pořádaný na oslavu patrona zlatavého moku sv. Václava, odstartuje již 27. září. Pátého ročníku Dnů českého piva se účastní pivovary z celé České republiky, milovníci piva se mohou těšit na pivní speciály, prohlídky pivovarů i speciální menu ve vybraných restauracích. Mezi nimi bude i Pivovar Litovel se svým speciálem Václav.

Jedním z tradičních lákadel Dnů českého piva budou čepované pivní speciály, které pivovary vytvoří pro tuto příležitost. „Například Pivovar Litovel uvaří speciální světlý nefiltrovaný ležák Václav, který bude k dostání ve vybraných restauracích i mimo olomoucký region,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Do akce se zapojí pivovary z celé České republiky, které tak oslaví patrona piva sv. Václava, tradici českého piva, české hospody i národní kuchyni. V rámci Dnů českého piva bude na různých místech republiky probíhat speciální program, včetně prohlídek pivovarů, oslav na výstavištích a možnosti ochutnat speciální pivní menu v restauracích a hospodách.

Svatý Václav je patronem českého piva již od dob Karla IV., akci Dny českého piva pořádá Český svaz pivovarů a sladoven od roku 2013.

Tip na oslavu dne svatého Václava
Litovel Václav 12°
Nefiltrované pivo zlatavě medové až jantarové barvy má plnou chuť s velmi lehkými karamelovými tóny. Spojuje se v něm jedinečná chuť, harmonická hořkost, slabý zákal a ten správný říz. Na počest patrona pivovarníků svatého Václava jej připravují v Pivovaru Litovel vždy v září u příležitosti oslav Dnů českého piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822