Novinky a zajímavosti ze světa piva

Končíme. S touto radnicí odmítáme nadále spolupracovat. Takové oznámení učinil ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta na poslední valné hromadě spolku Znojmoregion. Spolek se stará o propagaci cestovního ruchu na Znojemsku a pivovar byl jedním z jeho spoluzakladatelů.

Harašta se rozhodl pozastavit aktivity poté, co znojemská radnice podala trestní oznámení o nepřiměřeně nízkém nájmu v HoZpodě. Další podrobnosti a okolnosti, které podání trestního oznámení provázely, Deník nabídne čtenářům v dalších dnech.

Ředitel pivovaru svůj krok oznámil prostřednictvím dopisu. „K tomuto závažnému kroku jsme se rozhodli po zveřejnění nevyváženého článku v týdeníku Znojemsko z konce října, který informoval o tom, že společnost Znojemský městský pivovar si v roce 2015 pronajala nebytové prostory na ulici U Brány a platí za pronájem těchto prostor velmi nízký nájem, čímž měla poškodit město Znojmo na ušlém nájemném částkou přesahující pět milionů korun,“ stálo v oznámení.

Podle Harašty poškodilo zveřejnění této informace v novinách dobrou pověst pivovaru. „Z naší strany je údaj zavádějící. Řada klíčových informací tam chybí a nás tím poškodili. My jsme se neměli šanci se proti tomu bránit a ukázat náš úhel pohledu. Je to jako plivanec do tváře a nejde s ním nic dělat. Tento přístup nehodlám akceptovat. S takto nastavenou radnicí nechceme dál spolupracovat,“ řekl Deníku ředitel pivovaru.

Částka, kterou pivovar do budovy HoZpody investoval, byly necelé dva miliony korun. „Jako dokreslující informaci uvádím, že naše společnost k dnešnímu dni investovala celkem přes čtyřiatřicet milionů do technického zhodnocení nemovitostí vlastněných městem Znojmem a dle mého názoru se tak zásadním způsobem přičinila ke zkrášlení města a k rozvoji jeho turistického potenciálu,“ vysvětlil Harašta v oznámení.

Pokud jste milovníky čepovaného piva a zdá se vám jeho cena v Česku příliš vysoká, zajeďte si na něj do Maďarska, Polska, Slovenska či Rumunska. Zatímco v tuzemských hospodách se jeho cena podle dat pokladního systému Dotykačka pohybovala v červenci v průměru kolem 54 korun, ve zmíněných okolních státech byla v rozmezí od 25 do 40 korun.

Už se to stalo takřka tradicí, že v letních měsících zaplaví Česko, hlavně tedy Prahu, davy turistů ze severských evropských zemí. Nejedou však za památkami, ale za levným pivem. Kdyby si však nyní přečetli srovnání cen za půllitr chmelového moku napříč Evropu, který sestavil britský bulvární deník Daily Mail, Česku se do budoucna vyhnou a jejich kroky budou směřovat jinam.

Nejčtenější britský plátek přišel se srovnávací mapou cen půllitru piva napříč Evropou a sestavil top ten. Českou republiku v něm budete hledat marně. Nejlevnější pivo v Evropě nabízí maďarský Debrecín, kde půllitr piva přijde v průměru na 92 pencí, v přepočtu tedy 25,89 koruny.

Na druhém místě žebříčku je hlavní město Moldavska Kišiněv, kde za jedno „orosené“ dá člověk v přepočtu 31,86 koruny (1,13 £). Na třetím místě je Szeged v Maďarsku, kde se návštěvníci mohou ochladit půllitrem za 32,36 koruny (1,15 £).

Jindy nepopulární „bramborovou“ medaili přiřkl Daily Mail polskému Štětínu, kde stojí půllitr piva 33,23 koruny (1,18 £). Na pátém místě je se svými 34,33 korunami (1,22 £) Prešov na Slovensku. Bulharské přímořské město Burgas mezitím prodává půllitry za 36,59 koruny (1,30 £), což mu vyneslo šesté místo.

Pokud pojedete do Rumunska, zajeďte si na jedno do města Târgu Mureș, kde stojí půllitr piva v přepočtu 37 korun (1,32 £). Tato cena mu vynesla sedmé místo v žebříčku. Na děleném osmém místě jsou dvě místa v Bosně a Hercegovině. Jmenovitě Mostar a Luka, kde lze sehnat půllitr piva za přijatelných 37,43 koruny (1,33 £).

Top ten uzavírá rumunské město Sibiu v Transylvánii. Za půllitr piva zde návštěvníci zaplatí v průměru 39,67 koruny (1,41 £).

Zvýšení DPH u piva z 10 na 21 procent, které začne platit od nového roku, se do výsledné ceny promítne zřejmě celé, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ředitel národního podniku Budějovický Budvar Petr Dvořák. S agrárním ekonomem Tomášem Maierem se shodl, že to bude znamenat problém zejména pro hospody v malých městech a na vesnicích, které kvůli tomu mohou zkrachovat. Podle Maiera by pivo mohlo průměrně zdražit zhruba o tři koruny.

„Obávám se, že navýšení DPH o 10 procent se propíše ne-li celé, tak z podstatné části. Malé vesnické hospody, které prodávají pivo s nízkou marží, si z ní nemůžou dovolit něco brát a už dnes zavírají, protože jsou z větší části prodělečné. Nemají tedy žádný prostor a propíšou to celé. Úspěšné hospody ve velkých městech zase nemají příliš důvod sáhnout do svých marží,“ popsal Dvořák.

Podle agrárního ekonoma Tomáše Maiera bude zvýšení DPH znamenat problém zejména pro hospody na vesnicích. „Velké úspěšné hospody výrazně krachovat nebudou, ale mně je líto spíš menších měst a případně vesnic, protože hospoda je vždycky místo nějakého sociálního setkávání, a tohle když zanikne, tak to utlumuje sociální život na venkově,“ popsal Maier. Odhadl, že pivo v hospodách od 1. ledna zdraží průměrně asi o tři koruny. „Je to takový můj osobní odhad. Uvidíme, možná, že to bude méně, možná, že to bude více,“ dodal.

S tím souhlasí i Dvořák. „Určitě se to dotkne malých vesnických hospod, pravděpodobně dojde k dalšímu zrychlení jejich zavírání. Je to velikánský sociální problém, protože hospoda vždycky byla krásný demokratizační a sociální prvek,“ podotkl Dvořák.

Podle Maiera se navíc sníží poměr vypitého piva v hospodách. „Dnes je poměr vypitého piva v hospodách zhruba 25 až 30 procent. Před nějakými 15 lety to ale bylo 60 procent, takže změna je opravdu velká a je to ku škodě sociálního života. Bude to bohužel i nadále klesat,“ sdělil Maier.

Nové nealkoholické pivo s příchutí grepu z produkce Rodinného pivovaru Bernard se stalo příjemným překvapením letošní letní sezóny. „Grep“ byl k dostání dosud pouze čepovaný, nyní je k dispozici také ve vratných skleněných lahvích. Novinka je bezpečně k rozeznání podle etikety typické pro nealkoholická piva Bernard, na které je vyobrazen spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard „s čistou hlavou“.

„Měli jsme k dispozici tři druhy aroma, přírodní, přírodně identické a syntetické. Dodavatel přepokládal, že sáhneme po nejlevnější syntetické verzi, k jeho překvapení jsme ale vybrali přírodní. To je opravdový grep. Když jsem poprvé ochutnal, věděl jsem, že je to ono, že tohle je nápoj, který na trhu chybí. Není to „sladká limonáda“, ale skutečné příjemně hořké pivo s opravdovou chutí a vůní grepu,“ohlíží se za vznikem nového nápoje vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Nefiltrovaný Bernard Free Grep Bitter neobsahuje žádné konzervanty a je mírně doslazovaný sladidlem z rostliny stévie. K dostání je ve značkových prodejnách Bernard a podnicích, které čepují pivo Bernard.

Neprobádanou cestou
První vlastní nealkoholické pivo začal Rodinný pivovar Bernard vařit v roce 2006 se zavedením bodového systému pro řidiče s nulovou tolerancí alkoholu. O rok později přišel pivovar s novinkou – jako první začal vyrábět polotmavé nealko Jantar. Vlastní cestou se pivovar vydal i v roce 2009, kdy se mu podařilo otevřít nový segment trhu. Uvedl nealkoholické pivo s přírodní švestkovou šťávou. Úspěšnou Švestku za rok následovala Višeň. K novému trendu se následně připojili další výrobci. Oba nápoje jsou dodnes oblíbenou součástí nabídky pivovaru, letos rodinu nealkopiv rozšířil Grep.

Také letos se vyznavači strakonického piva dočkají svého svátečního speciálu. Tuto tradici založil v roce 2015 tehdy nový sládek strakonického pivovaru, nyní jeho ředitel Dušan Krankus.

Tedy alespoň pokud jde o čepované pivo. Nyní už má tuto tradici na starosti jeho nástupce, sládek Vlastimil Matej. „Myslím, že se naši příznivci mohou těšit na dobré a silné pivo,“ říká Vlastimil Matej v rozhovoru pro Strakonický deník.

Pokud se Vyškov stane vlastníkem celého území od zámecké zahrady až po Nový zámek včetně areálu nyní nefunkčního pivovaru, otevře se mu jedinečná možnost nově vyřešit využití této významné části městského centra. Ostatně koncepční materiál Generel obnovy Nového zámku, který počítá s postupnou obnovou zámku, právě na celý prostor včetně areálu pivovaru a zámecké zahrady myslí.

Projekt obnovy bude finančně a časově velice náročný. Jedním ze záměrů je zřídit v objektu zámku interaktivní expozici. Ta však bude potřebovat další rozvojové prostory jiného než zámeckého typu na rozměrnější exponáty. Ideální se pro ně jeví právě sousední část nevyužívaného pivovaru pocházející z počátku 20. století – zejména objekt štoků a lahvovací linky. „Nabízí se zároveň prostor pro vytvoření podnikatelských aktivit, máme představu o vaření piva v menším měřítku. Budoucnost vidíme v propojení se zámeckou zahradou, v otevření celého prostoru lidem,“ nastínil v obecné rovině vyškovský místostarosta Roman Celý.

Je tak patrné, že areál pivovaru, který nicméně nadále patří státu, hraje v plánech vyškovské radnice podstatnou roli. „Znovu jsme proto navázali na jednání z uplynulého období s předešlými ministry zemědělství ve věci budoucího majetkového řešení areálu Pivovaru Vyškov. Ministr zemědělství Marek Výborný se o problematiku zajímá, navíc se chce ještě v listopadu na pivovar osobně přijet podívat. Rozumí tomu, že k naplnění našich ambicí považujeme za nezbytné jednotné vlastnictví celého území,“ informoval místostarosta s tím, že radnice svůj zájem o získání areálu znovu deklarovala rovněž na Ministerstvu financí České republiky, které městu dopisem ministra Zbyňka Stanjury vyjádřilo podporu.

Areál zůstávající ve vlastnictví Jihomoravských pivovarů zeje prázdnotou, provoz dávno stojí. Někdejší nájemce totiž na jaře roku 2017 zastavil výrobu a následoval vleklý soudní spor mezi ním a majitelem nemovitostí, zmiňovanou společností Jihomoravské pivovary, která spadá právě pod ministerstvo zemědělství.

Generel pojímá celé území s odkazem na historické souvislosti s maximální snahou vrátit komplexu Nového zámku, zámecké zahradě a pivovaru jejich významné postavení v centru města. „Dlouhodobě se snažíme ministerstvo seznamovat s tím, v jaké fázi jsou naše kroky s obnovou celého prostoru. V průběhu let až do jeho uzavření byl pivovar součástí kulturně společenského centra Vyškova. Dlouhé roky se v něm konala celá řada kulturních akcí. I když je to běh na dlouhou trať, do areálu chceme vrátit život,“ zopakoval starosta města Karel Jurka.

Renata Pánková začala řídit export Budvaru, když pivovar posílal za hranice kolem půl milionu hektolitrů ročně. Dnes je objem téměř trojnásobný, pivovar vyváží na víc než sedmdesát trhů a šéfka jeho exportu dál hledá teritoria a cesty, kde a jak by mohl český ležák uspět. Má za sebou úspěchy i – mírně řečeno – dobrodružné zážitky.

„Když chcete dostat vaše pivo do světa, musíte mít vlastní vizi a musíte se umět přizpůsobit. Příležitostem, potřebám trhů, zákazníků i preferencím spotřebitelů. Musíte rozumět i těm, kteří jsou schopni dát si na pivo šlehačku a posypat ji skořicí,“ říká Renata Pánková.

Jako ředitelka pro exportní trhy řídí zahraniční obchodní politiku jednoho z největších českých pivovarů a definuje obchodně marketingovou strategii Budějovického Budvaru pro mezinárodní trhy, na které míří tři čtvrtiny celkového výstavu pivovaru.

Pivní kultura rozhodně není všude stejná a Češi by se mnohdy hodně divili. „V postsovětských zemích mají rádi zlatý obal, zlaté prvky, pestré květy, v Koreji preferují hravé věci, v Číně sladší chutě piva, v Británii se tradičně podává pinta čepovaného piva bez pěny,“ popisuje Renata Pánková.

„My se snažíme tradiční českou pivní kulturu ve světě představit a vhodným způsobem zprostředkovat.“

Ví dobře, že spotřebitel rozhoduje o tom, jaké pivo si vybere, jestli v plechovce, nebo lahvi, i o tom, jak ho chce načepovat v hospodě.

Preference jednotlivých trhů zná do detailů a musí je promítnout do exportních i marketingových strategií. Expanze přesto ne vždy proběhne bez problémů. Třeba když zasáhne vyšší moc: Budvar nedávno zamířil do Izraele, otevřel tam značkové hospody a plánoval větší růst. Země však aktuálně řeší mnohem vážnější problémy, takže tenhle byznys pochopitelně zatím úplně neklape.

Malý proti velkým
Jinak jihočeský pivovar krize posledních let ustál. Rostl i v době covidu a nepoložila ho ani válka na Ukrajině. Sice přišel o desetinu svého exportu, ale podařilo se mu najít způsob, jak zvýšit objemy jinde.

„Rusko patřilo mezi našich top pět trhů, takový výpadek nejde nahradit ze dne na den. Kontinuálně se nám ale daří zvyšovat náš podíl na ostatních klíčových trzích,“ říká Renata Pánková.

Budvaru se daří ve Velké Británii, Rakousku, Polsku, Švédsku, ale i v Kanadě. Na svém největším trhu v Německu je dokonce druhou nejimportovanější značkou vůbec.

„K dobrým výsledkům nám vedle naplňování dlouholeté strategie a plánovaných aktivit třeba letos v září pomohlo i extrémně teplé počasí, takže to vypadá, že atakujeme rekordní čísla roku 2021,“ věří ostřílená manažerka.

Prodeje rostou i na menších trzích, jako jsou Švýcarsko, Řecko, Francie, Turecko, Spojené arabské emiráty a výrazný úspěch pivovar zaznamenal v poměrně novém teritoriu – Albánii.

„V měřítku globálního pivního byznysu jsme hodně malí a máme úplně jinou pozici než velcí hráči, kteří mají v každé zemi svůj pivovar, nebo dokonce pivovary, a vlastní distribuční síť. Zatímco pro ně je vstup na nové trhy jednodušší, my musíme jít jinou cestou,“ říká Pánková.

Vlastní pobočky má Budvar jen v Německu, Velké Británii a na Slovensku, na ostatní trhy se dostává prostřednictvím třetích stran, zahraničních partnerů.

„Spolu s nimi budujeme značku. Takže je za tím mnoho osobní práce, vyjednávání a budování dlouhodobých partnerství. Občas v tom máme při jednáních s novými odběrateli i výhodu. Někteří nechtějí být závislí na velkých globálních pivovarech a hledají někoho, kdo je nezávislý, má stabilní firemní strategii a produkt i značku s dlouhou tradicí,“ objasňuje.

Zážitky, ze kterých mrazí
Renata Pánková se v mezinárodním byznyse pohybuje přes dvě dekády. Když vypráví, co během nich zažila, člověku občas běhá mráz po zádech. Ať už je to smrtelná nehoda importéra, nebo zapálení kamionu se zbožím konkurenty obchodního partnera Budvaru při expanzi do Afriky.

„To jsou věci, které se nejspíš dějí i v jiném byznyse a dějí se především v těch regionech, kde zasáhne občanská válka. A my se snažíme pokrývat i teritoria s extrémně nestabilním politickým prostředím,“ dodává Pánková.

Z cest za byznysem má i osobní nepříjemné zkušenosti – požární poplach v hotelu, vznícení kabelů na záchodě v letadle, děsivé tříhodinové pokusy o přistání ve větru, který byl tak silný, že letadlo ve vzduchu téměř stálo na místě.

„Ale nejhorší zážitek pro mě byl, když jsem kvůli výbuchu sopky na Islandu uvízla v Americe a téměř tři týdny jsem se nemohla vrátit ke svému dvouletému synovi. Ten stres jsem tehdy odnesla i zdravotně,“ svěřuje se Renata Pánková.

Kromě zahraničního obchodu vystudovala i práva, ale byznys u ní jasně vyhrál. Na svět piva, kterému dominují spíš muži, se adaptovala rychle.

„Začala jsem řídit export, když mi bylo něco málo přes třicet. Taková role byla velká výzva, nejen kvůli věku a skutečnosti, že ženy v té době a v tomto oboru byly spíš výjimkou. O tom jsem však tehdy ani nikdy potom nepřemýšlela,“ ohlíží se.

„Musela jsem se hodně naučit. Výzvy mě baví dodnes.“ Ve své kanceláři má na zdi mapu světa, na kterou se podívá, když přemýšlí, kam by Budvar mohl ještě expandovat a kde by mohl své pozice posílit.

„Nikdy si nemůžete říct, že už máte hotovo, každý den přináší něco nového. Čím déle tuto práci dělám, tím více nových příběhů otevíráme. To mě naplňuje. Součástí naší práce je rozvíjet duševní vlastnictví, které máme, a udržovat ho pro budoucí generace, takže mojí rolí je také zajistit, abychom byli i ve vzdálených teritoriích,“ vysvětluje.

Ležák Budweiser Budvar Original tak najdete v Austrálii, Japonsku, v Kambodži či v Mongolsku, ale také pro české pivo v poměrně exotických zemích, jako na Reunionu, v Iráku, Kongu, Jihoafrické republice či Ekvádoru, kde dovážené objemy nebývají zatím příliš velké.

Hodnota piva
„Jádro našeho byznysu tvoří tradičně evropský trh, ale myslet musíme i na potenciál do budoucna. Na místa, kde společnosti postupně dospívají do stadií, kdy lidé chtějí exkluzivní zboží ze zahraničí, chtějí originální prémiové importované pivo a mohou si ho dopřát, protože jejich kupní síla roste,“ dodává šéfka exportu Budějovického Budvaru, která je zároveň předsedkyní představenstva dceřiné společnosti Budweiser Budvar UK se sídlem v anglickém Bristolu.
Velkou výzvou pro export a úspěch v zahraničí je také schopnost vnímat měnící se hodnoty společnosti a potřeby nastupujících generací. Ty se dají celosvětově částečně zobecnit – mladí lidé se dnes socializují přes sociální sítě, více než v hospodách se setkávají při sportovních a kulturních událostech, prahnou po zážitcích, rádi ochutnávají různá piva či novinky, zajímá je, jak je daná značka či výrobce ohleduplný k životnímu prostředí, a zároveň konzumují méně alkoholu.

„Globální výzkumy dokládají, že například v Německu polovina lidí mezi osmnácti a pětadvaceti lety nepije alkohol vůbec. Lidé se dnes mnohem více starají o své fyzické i duševní zdraví. To je životní styl a změny v chování, na které musíme reagovat třeba i laděním našeho exportního portfolia produktů,“ podotýká Renata Pánková.

S cílem posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí spolupracuje Budvar s několika zahraničními kraftovými pivovary včetně dánského Mikkeleru a berlínského BRLO. Brzy by se měla podobná spolupráce rozšířit i na americký kontinent.

„Tyto projekty nejsou a priori zaměřené na růst a zvyšování objemu. Jsou pro nás ale důležité, protože přispívají světové pivní kultuře a povědomí o tom, jak se vaří český ležák, a to je posláním národního pivovaru,“ vysvětluje Pánková.

Malé značky nepovažuje za nežádoucí konkurenci, za hranicemi ani u nás. „Kraftové pivovary pomáhají zvyšovat vnímání hodnoty piva, které v Česku, na Slovensku nebo i v Německu nestojí tolik, kolik by si zasloužilo. Dlouhodobě bylo vnímáno jako nápoj dostupný v každé hospodě a nádražním bufetu. V zahraničí má ale hodnotu vyšší, pivní konzumenti jsou ochotni zaplatit třeba třikrát vyšší cenu za tento přírodní cestou vyráběný příjemně pitelný málo alkoholický nápoj; u nás to chce ještě nějaký čas,“ doplňuje.

Pivo se v Kamenici nad Lipou vařilo již od 15. století. Na více než pětisetletou tradici navázala v roce 2016 společnost Pivovar Kamenice s. r. o. v čele s panem Milanem Houškou s odvážným projektem kompletní obnovy pivovarského provozu. Dnešní Pivovar Kamenice je místo se svěží, ale přitom citlivě zachovanou původní pivovarskou architekturou, kde můžete očekávat nejen široký výběr skvělých piv a pivních speciálů.

Pivovar Kamenice láká na zlatavý mok, skvělou gastronomii v místní pivnici, ale také na nezapomenutelné zážitky. Ať už vyrazíte s partou přátel, kolegy nebo pozvete obchodní partnery na nevšední exkurzi, vždy se můžete těšit na perfektní servis a spoustu zábavy. Zúčastnit se můžete komentované prohlídky malého a velkého pivovaru, kde se dozvíte něco z barvité historie kamenického pivovaru, zajímavosti o pivě a technologii vaření. Pro zájemce je připravena také ochutnávka piv dle aktuálního výběru. Exkurze je možná po předchozí domluvě a za 1 osobu zde zaplatíte pouhých 200 Kč.

Jedinečný pivní zážitek
Perfektní příležitostí, jak zažít pivovarský provoz na vlastní kůži, je zážitkový workshop Vaření piva se sládkem. Účastníci jednodenního naučně degustačního workshopu stráví den v pivovaru a vyzkouší si vaření piva přímo s místním sládkem. Prohlédnete si celý pivovar, seznámíte se s technologií vaření piva a také zásadními momenty z historie kamenického pivovaru. Aktivně se zúčastníte výroby piva pod vedením zkušeného odborníka, dozvíte se vše o zařízení a potřebných ingrediencích k výrobě piva. Samozřejmostí je ochutnávka všech aktuálně navařených piv, skvělý oběd v místní pivnici a také večeře formou rautu. Bonusem je neomezená konzumace piva po celý den v ceně workshopu.

Účastníci kurzu si odnesou na památku certifikát od sládka, půllitr s logem pivovaru, pivní tácek, spoustu nových poznatků a den plný jedinečných zážitků. Workshop můžete také věnovat jako originální dárek formou voucheru, který má platnost až jeden rok od vydání.

Prostořeký šéfkuchař Zdeněk Pohlreich dlouhá léta objížděl české restaurace a hospody a upozorňoval na nešvary tuzemské gastronomie i neschopnost vedení podniků. V trošku jiném hávu, ale se stejným posláním, přistupují ke gastronomickému sektoru i některé české pivovary. Například Plzeňský Prazdroj či humpolecký Bernard. Zaměřují se na zlepšování provozu restaurací a rozvoj jejich kuchyně, ale i výchovu výčepních a zlepšování jejich umu.

Martin Tuch vlastní na Sokolovsku hned tři podniky. Ještě donedávna v nich k některým pokrmům servíroval „kudrlinky“ v podobě obloh a dochucovadel zdarma. Když poté navštívil Pivní gastro akademii pod hlavičkou Plzeňského Prazdroje, všechny nadbytečné oblohy ihned vyškrtl. „Dříve jsme ke kolenu či křidélkům dávali zdarma různé omáčky či okurky a cibulky. A když se nám vrátily tyto přílohy zpět, vyhodili jsme je s tím, že si to přeci zákazník zaplatil a nás to nemusí zajímat,“ uvedl Tuch.

Když se však na všechny oblohy podíval zpětně, zjistil, že mu v celkovém obratu dělají nemalou finanční díru. „Ono se to ze začátku zdá jako maličkost, ale když se přidá korunka ke korunce, tak ve výsledku to nejsou malé částky. I proto teď dáváme tyto příchutě jen tehdy, když si to opravdu zákazník přeje a je ochoten za ně zaplatit,“ doplnil restauratér a dodal, že poté, co si prošel „nalejvárnou“ Pivní gastro akademie a seškrtal jídelní lístek i s přílohami, zjistil, že má najednou úsporu pohybující se kolem 20 procent.

Kurzy táhnou
Není však sám, komu kurz otevřel oči a nyní se dívá na celý provoz restaurace jinak. Za šest let prošlo školením na 400 podniků a takřka 1 200 lidí. Mohlo by se sice zdát, že když je akademie pod patronací Plzeňského Prazdroje, bude se točit jen kolem pivní kultury a čepování chmelového moku. Ovšem opak je pravdou.

„Naším cílem je pomoci hospodským rozvíjet jejich podnikání, aby dokázali svým hostům nabídnout co nejlepší zážitek. Proto se zaměřujeme nejen na zvýšení kvality čepovaného piva v hospodě, ale školíme i kuchařské dovednosti nebo znalosti v oblasti vedení lidí či marketingu,“ vysvětlil za pivovar Libor Jordán.

Podle něj jsou už výsledky znát. „Je známo, že v poslední době chodí lidé do hospody méně. Ale když už tam přijdou, utratí více peněz. A to klade velký závazek pro provozovatele. I proto jim chceme ukazovat, jak se dá celý segment uchopit lépe. Zdá se, že to funguje, a za ta léta vidíme, že se české gastro jako celek posouvá na jinou úroveň,“ doplnil Jordán.

Rady jsou i online
Plzeňský Prazdroj není sám, kdo si vychovává hospodské. Roli mentora vzal na sebe i pivovar Bernard. Ten, spolu se svojí komunikační platformou „Jak Vám dnes chutná Bernard?“, vytvořil nový web s ucelenými informacemi o správném čepování piva. Krátká videa a texty pomohou profesionálnímu i amatérskému výčepnímu zvládnout například jeho různé styly.

„Například se naučí, jak se čepuje hladinka, šnyt nebo řezané pivo. Videa také ukazují, jak by čepování vypadat nemělo. Návštěvník zde také najde informace k péči o výčep, sanitaci a dobré rady jak se vypořádat s technickými problémy,“ uvedl za pivovar Bernard Radek Tulis.

V centru Kralup nad Vltavou je v posledních měsících rušno. Na Palackého náměstí, kde probíhá výstavba nových bytových domů, nyní začala také oprava někdejšího pivovaru. Pro obyvatele města to znamená na dlouhou dobu omezení. Výsledek má ale stát za to.

„Bude to znamenat pro občany jisté nepohodlí, stavba bude nejvíce ovlivňovat náměstí a Vaníčkovu ulici," řekl starosta města Libor Lesák (ODS) s tím, že opravy by neměly trvat déle než dva roky.