Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Budvar z čerstvého chmele už popáté

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeBudvar

V ležáckém sklepě Budějovického Budvaru dozrál již pátý ročník speciálního piva z čerstvého chmele. Pivní speciál byl uvařen loni 29. srpna z čerstvě sklizených chmelových hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Limitovaná edice piva BUD obsahuje živé kvasnice, má stupňovitost 16 a obsah alkoholu 7,6%. V těchto dnech začínají toto výjimečné pivo čepovat vybrané restaurace v České republice a v dalších šesti zemích.

V ležáckém sklepě Budějovického Budvaru dozrála v historii již pátá várka speciálního piva uvařená z čerstvých hlávek chmele. Pod názvem „BUD B:STRONG“ nyní toto výjimečné pivo míří do několika stovek restaurací v České republice a i dalších šesti zemích. Limitovaná edice z čerstvého chmele se v Budějovickém Budvaru vaří pouze jedenkrát ročně – vždy v období vrcholící sklizně chmele – již od roku 2012. Čerstvé chmelové hlávky patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musejí zpracovat bezprostředně po sklizni, tedy ve stejný den, kdy byly očesány. Z tohoto důvodu se v pivovarské praxi používají jen zřídka.

„Pivo, které je ze 100 % chmeleno výhradně čerstvým chmelem, může navíc uvařit jen pivovar, který má varnu vybavenu tzv. „chmelovým cízem“. Ten odstraňuje chmelového mláto z mladiny na konci chmelovaru. My takové zařízení, jako jeden z mála českých pivovarů, máme, neboť vaříme celoročně ze sušených hlávek,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek Budějovického Budvaru. Pokud pivovar nemá instalovaný „chmelový cíz“, může chmelové hlávky používat jen jako malý přídavek a většinu chmele musí dodat ve formě granulí nebo extraktů.

Várka, kterou si lidé nyní mohou vychutnat, byla uvařena 29. srpna 2016 z čerstvě sklizených hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Chmel vyrostl na chmelnici „U Splavu“, která patří do slavné lokality „Údolí Zlatého potoka“ v katastru chmelařské obce Blšany. „Loňský průběh počasí byl pro chmel velice příznivý, srážky i slunce přicházely ve správný čas. Oproti sklizni 2015 obsahoval chmel z chmelnice „U Splavu“ přibližně o 30 % více hořkých látek. Letošní ročník má proto vyšší hořkost než tomu bylo loni. Opět úžasně vyniká její jemnost a bohaté aroma žateckého červeňáku. Protože BUD obsahuje živé kvasinky, je senzorický dojem při napití obohacen o jemnou kvasnicovou příchuť, typickou vůni a také charakteristický zákal,“ vysvětluje Adam Brož.

Limitovaná edice piva BUD B:STRONG má stupňovitost 16 a obsah alkoholu 7,6%. Pije se ze sklenic na nožce o objemu 0,3 litru. Kvůli obsahu živých kvasnic se BUD z čerstvého chmele dodává pouze do vybraných restaurací, které dokážou pivo dobře skladovat, ošetřovat, čepovat a také provádějí správnou sanitaci výčepů. Pivo z čerstvého chmele se již dnes čepuje v Masných krámech, značkových pivnicích Budvarka a řadě dalších restaurací po celé zemi. Kromě České republiky se bude limitovaná edice prodávat také v Itálii, Německu, Rusku, Slovensku, Švédsku a ve Velké Británii.

Sladovna se mimořádně otevřela pro veřejnost

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Bruntálský deníkAutor:Dalibor Otáhal

V Bruntále to zná snad každý, ale málokdo tam byl. Ve středu města je rozsáhlý areál sladovny.

Nahlédnout dovnitř sladovny mohla veřejnost u příležitosti akce na připomínku 167. výročí narození prvního prezidenta T. G. Masaryka.

Bruntálská sladovna, to je především dlouhý kus historie. „Je ojedinělá tím, že je tu po tři staletí stále stejný výrobní program," řekl předseda Klubu Za starý Bruntál Pavel Rapušák. V závodě dělají slad pro vaření piva i slad nakuřovaný pro výrobu whisky.

To také dělá reklamu městu, na etiketách je česky a anglicky psáno, že slad pochází z Bruntálu. Před sto lety se tu ale také vyrábělo droždí a pražila káva. V prostorách nynějšího objektu existoval měšťanský pivovar již v roce 1557.

Po sladovně provedl zájemce Jan Vaněk, jehož rodině podnik patří. Lidé se dozvěděli, co jsou ve sladovně humna a hvozd, prohlédli si výrobní místa od sklepa až po půdu. Překvapením bylo, jaká neskutečná místa se zde nacházejí, kolik spletitých cest a zákoutí zde je.

„Trvalo mi zhruba dvacet let, než jsem mohl říct, že jsem byl všude," popsal složitost objektu Jan Vaněk.

K výjimečnostem bruntálského závodu patří, že je zde zachována a používána spousta vybavení staršího i než sto let.

Když je prací pití piva

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Lenka Hloušková

Když začne Lenka Straková (37) vyprávět, co ji živí, okolí zbystří. Ať je kdekoli. Její prací je totiž pití a vaření piva. První lok si dává už v devět hodin ráno. Další následují během dne. Je totiž sládkovou největšího českého pivovaru.

Součástí mé denní práce je skutečně ochutnávání piva. Občas mě někteří lidé popichují, že by za pití piva také chtěli brát peníze. Jenže už nevidí to hlavní, co ve firmě dělám. Starám se například o vývoj nových produktů či o vysokou kvalitu těch současných,“ vypráví v malé pivní laboratoři v Plzni.

V průměru v ní tráví až polovinu doby v zaměstnání. „Dáváme tady dohromady recepty, podle nichž se vaří v přilehlém pokusném minipivovaru. Určujeme, kolik se do varných kádí dá například sladu, jaký konkrétní to bude, stejné je to i s chmelem, volbou technologického postupu. Na nás stojí také kontrola toho, aby chuť plzeňského zůstala pořád stejná, jako když ho vařili naši předchůdci před 175 lety,“ pokračuje.

Laikovi připomíná proces, na jehož konci je jedno z nejlepších piv na světě, domácí experimentování v kuchyni. I Lence Strakové stojí na stole váha, na kterou do mističek sype suroviny. „Ale navíc zapojuji při přípravě produktu intenzivně chuť,“ říká. O výsledku připravovaného moku totiž rozhodují skutečně drobnosti: „Pro to, aby se dala výroba zopakovat ve větším, vše během procesu podrobně zapisuji a ukládám do počítače.“

Loky k snídani
Jelikož konzumuje na pracovišti alkohol, ve všední dny jezdí většinou městskou dopravou nebo chodí pěšky. „Řídí mě i další limit. Pro pohyb v závodě bezprostředně po degustaci je určen na 0,3 promile, což odpovídá jedné sklence piva nebo vína. Tedy množství, které některé evropské země ještě schvalují pro řízení automobilu. Vše si mohu kdykoli změřit alkoholtesterem, který mám v kanceláři,“ popisuje.

Přístroj sledující hladinu alkoholu je, jak tvrdí, v podobném provozu nezbytností. Svůj první pivní lok si totiž dává krátce po nástupu do práce, neboť v devět hodin ráno probíhá kontrolní ochutnávka vyrobeného zboží před expedicí. „Odpovídám za standard. A jak jinak to mám zjistit?“ vysvětluje.

A jak se do, pro ženy nepříliš tradičního, oboru vůbec dostala, ptám se na oplátku já. Na střední škole ji bavila chemie, biologie a matematika: „Když jsem zjistila, že v Praze existuje vysoká škola zaměřená na potraviny, bylo rozhodnuto. No a jaké zaměření může napadnout rodačku z Plzně, že? Specializace na pivovarnictví a sladařství!“

Po promoci získala práci v odvětví vonícím chmelem poměrně snadno. „V ročníku nás končilo deset. Asi sedm zamířilo rovnou do pivovarů,“ ohlíží se. Pivovarnictví podle ní zástupkyně něžného pohlaví láká rok od roku více.

„Holky na vysoké v mém zaměření skoro převažovaly. Mají často vytříbenější jazyk na různá aromata než chlapi. Záleží ale na jednotlivcích. Chutě musíte trénovat neustále,“ prozrazuje.
Chmel není hrozen

Na dotaz, zda své práci nějak přizpůsobuje jídelníček, odpoví se smíchem: „Jím i piju, co chci, ale ne hned před nebo během ochutnávek. Když mám pocit, že už je jazyk unavený, opláchnu jej neutralizátory, konkrétně čistou vodou nebo nevyzrálými sýry.“

Na mou prosbu, zda může srovnat pivní degustaci s tou vinnou, reaguje: „Pivní je z mého pohledu větší dobrodružství. Na rozdíl od vína se pivo totiž musí polykat, protože centrum hořkosti je až na kořeni jazyka, tedy vzadu v puse. A vy musíte zapojit všechny chuťové pohárky, abyste zjistili jeho kvalitu.“

Ostatně právě na množství alkoholu, které při směně vypije, se jí lidé ptávají nejčastěji. Odpovídá: „Pivo ochutnávám, ale jenom pár doušků. Opilá v zaměstnání rozhodně nejsem. A můj žaludek si na pivo vážně nestěžuje. Je přece zdravé! Klidně si ještě večer jedno dám, když přijde návštěva.“

Při vyprávění Lenky Strakové ani na chvíli nezapochybujete, že to, co dělá, ji hodně baví. Svědčí o tom třeba její nákupy (nejen) ve specializovaných obchodech, takzvaných pivotékách. Plechovky a lahve s chmelovým mokem si vozí také z dovolených. „Rádi s rodinou vybíráme ty nejlepší, co daná země nabízí. Na letištích je pak odbavujeme v kufrech a modlíme se, aby se nerozbily. Zatím to vychází,“ zavzpomíná máma dvou dětí.

A jak ony vyprávějí o tom, co ji živí? „Dcera a syn jsou ještě malí - rok a tři roky. Nicméně větší Matýsek občas o pivu zasvěceně mluví.“

Jazyk plný chutí
Po výletu do soukromí mi prozradí aspoň kousek ze svého vytříbeného umění profesionálky: „Špička jazyka je slaná. Chuť ovšem lze najít spíš v některých zahraničních pivech, takže ji při degustaci na domácí půdě nezapojuji. Pak hned následuje sladká. Tam byste se měla už chytit, zvláště v případě radlerů a černých piv. Následuje umami, taková masitost spojovaná mimo jiné s maggi. Po stranách jazyka, v jeho centru, je pak kyselost a až opravdu vzadu je již zmíněná hořkost. Právě po spolknutí získáte celkový dojem z piva. Hodně důležitá je ovšem i jeho vizuální stránka, bublinky, barva či perlení ve sklenici…“

A jak má tedy chutnat pravá plzeň? „Složky musí být především vyvážené. V ležáku je víc chmelu, hořkosti, ale aroma je jemné, mírně sladové. Nicméně zapomeňte na tvrzení lékařů: ,pijte plzeň, je zásaditá‘. Blbost! Každé pivo je přirozeně kyselé… Má pH 4,5, neutrální hodnota je sedm. Ale pravdou je, že naše pivo má díky nízkému stupni prokvašení a měkké vodě vysokou schopnost v kyselém prostředí žaludku pH žaludečních šťáv zvyšovat, což je na trávení ideální,“ líčí.

Když mě zajímají věčné výtky štamgastů, že chmelový mok už není, co býval, začne obor bránit: „Záleží na tom, co kdo u hospodského stolu řekne jako první. Nicméně kvalita piva u nás je opravdu vysoká, věřte mi.“

Detailně vyladěné produkty opouštějící brány pivovarů mohou však podle ní nenávratně poškodit jiné věci. Zejména jejich špatný transport, skladování v konkrétních restauracích, pak špinavé trubky, neumyté sklenice nebo „jen“ nešikovný výčepní. „A lidi to svedou na nás, sládky,“ posteskne si.

Po čem skutečně tloustneme?
A dá se ještě obor se staletou tradicí z jejího pohledu někam posunout? „Ano! V posledních letech se snažíme naše zboží slaďovat s jídlem, aby pokrmy vynikly. Pivo má obecně větší spektrum chutí než víno. Zkuste si někdy dát k černému pivu moučník. Nebojte se. Je to jako s kávou, která je taky hořká, se sladkým jde skvěle dohromady,“ vybízí mě.

Jenže po kávě nepřiberu, nenaroste mi pivní pupek, namítnu poučena kalorickými tabulkami. „Ty znám také. Ale vy nepřibíráte po pivu, nýbrž po křupkách, brambůrkách, nakládaných hermelínech, které k němu následně sníte. Je to taková smrtelná smyčka. Dám si pivo, najím se, dostanu žízeň, dám si pivo… I já se v tomhle musím hlídat,“ přiznává.

Oblíbené povídání o nabírání kilogramů při pití alkoholu utnu otázkou, zda by se Lenka Straková se svým umem a vytříbeným jazykem uživila jinde než v pivovaru. „Ano, ve všech provozech, kde se vyžaduje degustace zboží. My, sládci, se školíme totiž nejen na pět chutí, ale ještě na desítky aromat a vůní. Kvasnice jsou čarodějky, s pivem často doslova kouzlí.“

A jak se podle ní tedy pozná dobrý sládek či dobrá sládková? „Asi za ně mluví výsledky. No a stejně jako u piva pravděpodobně rovněž dobrý celkový dojem,“ směje se.

Japonský gigant Asahi převezme Prazdroj už 31. března

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:ČTKPrazdroj

Za pět pivovarů v Evropě zaplatí téměř 200 miliard korun.

Japonská skupina Asahi převezme Plzeňský Prazdroj k 31. březnu. Transakci už schválila Evropská komise. Za pět pivovarů v Evropě zaplatí Asahi téměř 200 miliard korun. Souhlas komise byl udělen, prvním pracovním dnem nové organizace tedy bude pondělí 3. dubna, potvrdila ČTK informaci serveru Lidovky.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Asahi Group Holdings, 12. největší výrobce piva na světě, nabídl loni za pivovary v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku v konkurenci sedmi zájemců nejvyšší cenu. V soutěži o koupi byla také česká investiční skupina PPF. Japonci už dříve uvedli, že plzeňský Pilsner Urquell považují za velmi silnou prémiovou značku. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou. Podle předsedy Sdružení přátel piva Tomáše Erlicha by se na samotné výrobě piva nic měnit nemělo.

Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu Kč v říjnu. Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Jejich kupec Asahi Group Holdings se dohodl uhradit téměř 200 miliard Kč; koupě podléhala souhlasu Evropské komise v souladu s pravidly pro kontrolu spojování podniků, takzvaná merger control. "A dále schválení společnosti Asahi jakožto vhodného kupce," uvedla mluvčí.

Společně s Prazdrojem přebírají Japonci ještě maďarský Dreher, polskou společnost Kompania Piwowarska (značky Zubr, Tyskie, Lech), rumunský Ursus a slovenský Topvar (Šariš, Smädný Mních).

Prodej napadlo Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru. Letos v lednu se obrátilo se na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem.

Od zítřka Pivní slavnosti Tábor 2017: Tradiční svátek zlatého moku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:TÁBOR dnes

S jarem a březnem se opět hlásí nejen táborské veřejnosti oblíbené a vyhledávané Pivní slavnosti Tábor 2017 v táborském hotelu Palcát. Mystérium dobré zábavy, dobrého jídla a přehlídka produkce desítek našich i zahraničních pivovarů se koná ve dnech 22. – 25. března letošního roku. tentokrát již ve druhém ročníku slavností úspěšně navazujícím na mnohaletou tradici předchozích pořadatelů. Jaké budou tentokrát Pivní slavnosti jsme se zeptali jejich ředitele Michala Mareše.

Vzhledem k rozsahu této akce nelze zřejmě jen spoléhat na vstupné. Jak to máte se sponzory?

Samozřejmě. Zejména kulturní program a kapely si vyžádají nemalé částky. Proto jsme velmi rádi, že se nám podařilo pro letošní rok získat generálního sponzora, jímž je společnost YANGFENG a její nový výrobní závod v Plané nad Lužnicí. Jde o předního světového dodavatele palubních desek, přístrojových desek, dveřních panelů, podlahových a stropních konzol pro automobilový průmysl.Poděkování ovšem patří i dalším sponzorům. Jsou jimi Teplárna Tábor, Comett Plus, Stavební společnost Hora, Profi FP a realitní kanceláří REMAX ONE. Mediálním partnerem je rádio Blaník, Kulturne.com a pivní časopis Pivo, Beer a Ail.

Co čeká návštěvníky Pivních slavností 2017?

Je toho určitě hodně. Ve čtyřech dnech slavností si přijde na své doslova každý. Můžete se jako každoročně těšit na dobrou zábavu, nejrůznější soutěže včetně Soutěže o ZLATÝ PIVNÍ POHÁR 2017 a dobré jídlo mistrů kuchařů hotelu Palcát. Samozřejmě ochutnáte na místě desítky vzorků produkce našich i zahraničních pivovarů, například vyhlášené belgické provenience. Z našich významných značek to budou například Regent, Bernard, Černá Hora, Eggenberg, Holba, Znojmo či Svijany.

Prý letos kladete velký důraz na produkci minipivovarů?

Ano, je to odvětví pivovarnictví, které se u nás rozvíjí neuvěřitelným tempem. Také přináší nejrůznější novinky, které bychom návštěvníkům chtěli představit. Zatím je větší zájem vystavovatelů, než můžeme z prostorových podmínek vyhovět. Přesto budou k ochutnání například piva z táborského regionu. Představí je rodinný pivovar Obora z Malšic, pivovary Dražíč a Chotoviny. Ale spektrum nabídky bude podstatně širší.Přijede například Olivův pivovar z Dolních Břežan, Pidipivovárek Lazany, Slavkov, Zvíkov a další.

Zlatým hřebem zábavy na Slavnostech piva je vždy kulturní program…

Věříme, že bude i letos. Návštěvníci se mohou těšit na skutečně legendární koncerty. Užijí si ty nejlepší české a slovenské revivalové kapely. Legendárního Bono Voxe s U2 revival, Freddiho Mercuryho a Queen v podání Petera Paula, nejlepší evropský Roxette revival a nezapomněli jsme ani na českou klasiku, rockovou legendární kapelu TURBO, táborské rockery Josefa Duška s Ivanem Kubátem a jednoho z frotmenů kapely KEKS Štěpána Kojana.

Někteří kritici Slavnostem vyčítají, že těch kulturních akcí je příliš a jde spíše o hudební festival. Chybí jim i dechovka…

Tak bych to skutečně neviděl. Jen každý den degustací zakončí koncert, stejně tak jako v loňském roce. To nijak zvláště nenaruší degustaci piv..Máme zato, že hudba k pivním festivalům patří, je to obecný trend všech festivalů tohoto typu v Evropě. A pokud se týká výběru kapel, dechovka už příliš netáhne. I dnešní šedesátníci jsou odkojeni spíše rockem a popem, než Moravankou. Přesto jsme i letos na páteční večer dechovku zařadili. Naší snahou ovšem je, aby Slavnosti šly s dobou, omládly a staly se více sexy.

V posledních letech se Pivní slavnosti potýkaly s ne příliš vstřícným přístupem vedení města Tábora? Jak je tomu letos?
Myslím, že jsme si v průběhu minulého období leccos vzájemně vyjasnili a nyní podporu máme. Například starosta města Jiří Fišer převzal nad Slavnostmi záštitu. Zvlášť bych chtěl ovšem poděkovat místostarostce Olze Bastlové za její výraznou pomoc v organizaci a přístup k této společenské akci. Pokud půjdeme do „vyšších sfér“, pak záštitu máme také od jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly. I to vypovídá o pretiži Pivních slavností.

Na závěr ještě otázka, kde je možné získat vstupenky?
Zájemci si je mohou tradičně zakoupit v síti TicketStream on-line, ale také na prodejních místech, včetně recepce hotelu Palcát..

Rozvoj pivovaru může zastavit zákon o registru smluv

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:TechMagazín.cz

V roce 2016 vystavil budějovický Budvar rekordní objem piva ve své historii - celkem 1 615 000 hektolitrů, což je meziročně o 0,8 % více. Loňský prodej piva mohl být ještě vyšší, ale pivovar již v roce 2015 dosáhl horní hranice svých výrobních i logistických kapacit. Proto musel v řadě případů odmítat požadavky zákazníků.

Další zvýšení prodeje piva bude možné až po dokončení rozsáhlých investic v předpokládané hodnotě 2 mld. Kč do roku 2020. Nárůst výroby je dlouhodobým trendem: v roce 2006 byl výstav pivovaru 1 151 000 hektolitrů a od té doby se objem zvýšil o 40 %. Přes navyšování objemu výroby je prioritou zachování vysoké kvality piva. Očekávaný rozvoj pivovaru však může úplně zastavit zákon o registru smluv. Budějovický Budvar proto usiluje o získání výjimky.

„Výsledky mohly být ještě lepší, ale pivovar je již od roku 2015 na horní hranici výrobních a logistických kapacit. Pokud chceme vyrobit a prodat více piva, musíme co nejrychleji dokončit naplánované investice do rozšíření logistiky a následně také do výrobních kapacit,“ říká Ing. Petr Žáček, ředitel Budějovického Budvaru.

Již v minulém roce byly zahájeny rozsáhlé rozvojové investice, jejichž cílem je zvýšení logistických a následně i výrobních kapacit tak, aby po jejich dokončení výstav pivovaru dosáhl objemu 2 mil. hektolitrů. Mezi již dokončené projekty rozvoje patří nové přetlačné tanky pro pivo před stáčením o jmenovitém objemu 10 000 hektolitrů. V současné době probíhá upgrade centrálního informačního systému (ERP), výstavba automatizovaného skladu, technologického mostu (lávky) a silničního mostu. Dokončuje se projektová příprava k dalším etapám rozvoje: rozšíření kvasných kapacit, stavba třetí lahvové stáčecí linky včetně rozšíření kapacit varny.

„V této souvislosti máme vážné obavy, že do očekávaného rozvoje podniku negativně promítnou dopady zákona o registru smluv. Pokud nezískáme výjimku, ztratíme svou konkurenceschopnost, což samozřejmě přinese ztrátu rentability podniku plynoucí z poklesu tržeb a nárůstu nákladů. Výsledkem bude zhoršení výsledků hospodaření a v krajním případě dokonce propad do účetní ztráty,“ uzavírá Petr Žáček.

Hlavní rizika Zákonu o registru smluv pro Budvar:

1. Ztráta obchodních partnerů.

2. Odhalení obchodně-strategických informací, které nepatří do obchodního tajemství.

3. Je sice možné začernit „obchodní tajemství“, ale aby mohla být informace považována za obchodní tajemství, musí splnit všechny znaky vyjmenované v zákonné definici. Problém je tak aplikovatelnost v praxi, kdy působí různé okolnosti, které je nutné vzít v potaz. V případě sporu pak rozhodují soudy, které mohou věc posoudit jinak, než jak ji vidí ten, kdo má povinnost ke zveřejnění.

4. Zásadní omezení podnikání v zahraničí (Budvar loni vyvezl více jak 60 % produkce).

5. Zákon nařizuje písemnou formu smlouvy, což u podniku s rychloobrátkovým zbožím je nemyslitelné, řadu obchodů realizujeme přes telefonické objednávky.

6. Zdražení nákupu surovin, materiálů a služeb, které vyplyne z toho, že i přes nesouhlas našich obchodních partnerů začneme zveřejňovat jejich smlouvy s jejich know-how.

7. Z povinně zveřejňovaných dokumentů se konkurence může nepřímo a zdarma dostat i k údajům, které ohrozí duševní vlastnictví podniku (zejména ochranné známky).

8. Zákon o registru smluv jde proti Budvaru a jeho základnímu právu na rovné podmínky podnikání, které má jako podnikatel zaručené Listinou základních práv a svobod.

9. Zveřejnění smluv Budvaru nebude mít přínos ve vztahu k veřejné kontrole, neboť laická veřejnosti nedokáže reálně posoudit, zda jsou podmínky v dané smlouvě nastaveny vyváženě, k tomu slouží současné kontrolní mechanismy (dozorčí rada, zakladatel), jejichž personální obsazení si řídí stát. Ve smlouvách se vyzná pouze konkurence, která je samozřejmě schopna získané informace využít ve svůj prospěch.

10. Statutární zástupce podniku se musí chovat jako řádný hospodář, ukládají mu to právně závazné předpisy a logicky tedy nemůže připustit, že svou firmu otevře konkurenci.

Pivní nákup roku má zelenou. Japonci převezmou Prazdroj 31. března

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonská skupina Asahi převezme Plzeňský Prazdroj k 31. březnu. Transakci už schválila Evropská komise. Za pět pivovarů v Evropě zaplatí Asahi téměř 200 miliard korun. Souhlas komise byl udělen, prvním pracovním dnem nové organizace tedy bude pondělí 3. dubna, potvrdila informaci serveru Lidovky.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Asahi Group Holdings, 12. největší výrobce piva na světě, nabídl loni v prosinci za pivovary v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku v konkurenci sedmi zájemců nejvyšší cenu.

V soutěži o koupi byla také česká investiční skupina PPF. Japonci už dříve uvedli, že plzeňský Pilsner Urquell považují za velmi silnou prémiovou značku.

Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou. Podle předsedy Sdružení přátel piva Tomáše Erlicha by se na samotné výrobě piva nic měnit nemělo.
Nákup za 200 miliard korun

Prodej Prazdroje je součástí závazků stanovených Evropskou komisí, které na sebe loni vzal AB InBev kvůli převzetí pivovarnické skupiny SABMiller. AB InBev dokončil transakci za 2,5 bilionu Kč v říjnu.

Evropská komise ale podmínila převzetí tím, že AB InBev prodá téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Jejich kupec Asahi Group Holdings se dohodl uhradit téměř 200 miliard Kč; koupě podléhala souhlasu Evropské komise v souladu s pravidly pro kontrolu spojování podniků, takzvaná merger control. „A dále schválení společnosti Asahi jakožto vhodného kupce,“ uvedla mluvčí.

Společně s Prazdrojem přebírají Japonci ještě maďarský Dreher, polskou společnost Kompania Piwowarska (značky Zubr, Tyskie, Lech), rumunský Ursus a slovenský Topvar (Šariš, Smädný Mních). Podle serveru Lidovky.cz jde zřejmě o největší převzetí zahraničních pivovarnických aktivit japonským pivovarem.

Právovárečníci jsou proti
Prodej napadlo Právovárečné měšťanstvo v Plzni, které se trvale hlásí o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru. Letos v lednu se obrátilo se na eurokomisařku pro hospodářskou soutěž, kterou požádalo o pozastavení udělení souhlasu s prodejem (čtěte zde).

Plzeňský Prazdroj měl ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce loňského března zisk před zdaněním 3,7 miliardy korun, meziročně o pět procent vyšší. Tržby stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Největší pivovarnická skupina v Česku má zhruba 45procentní podíl na trhu. Patří jí značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický kozel, Radegast, Birell a cider Kingswood.

Prazdroj předloni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Nejznámějšího českého piva Pilsner Urquell prodal v ČR a v cizině přes dva miliony hektolitrů. Přímý vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792 000 hektolitrů. Výsledky loňských prodejů pivovar zveřejní v polovině dubna. Asahi v roce 2015 prodalo 20,5 milionu hektolitrů piva.

Japonci převezmou Prazdroj ke konci března

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonská skupina Asahi převezme Plzeňský Prazdroj k 31. březnu. Transakci už schválila Evropská komise. Za pět pivovarů v Evropě zaplatí Asahi téměř 200 miliard korun. Souhlas komise byl udělen, prvním pracovním dnem nové organizace tedy bude pondělí 3. dubna, potvrdila serveru Lidovky.cz mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Asahi Group Holdings nabídl loni v prosinci za pivovary v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku v konkurenci sedmi zájemců nejvyšší cenu. V soutěži o koupi byla také česká investiční skupina PPF.

Japonci už dříve uvedli, že plzeňský Pilsner Urquell považují za velmi silnou prémiovou značku. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou.

Japonci už dříve uvedli, že plzeňský Pilsner Urquell považují za velmi silnou prémiovou značku. Podle pivovarských odborníků je odkup Prazdroje a dalších východoevropských značek SABMilleru japonskou skupinou pro plzeňský pivovar dobrou zprávou.

Kdo vlastní pivovary v ČR: Přehled největších vlastníků

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Patria OnlineAutor:ČTK

Přehled vlastníků největších pivovarů a pivovarnických skupin v ČR (Evropská komise schválila dohodu, podle které japonská skupina Asahi převezme k 31. březnu Plzeňský Prazdroj):

Plzeňský Prazdroj, a. s.

- jediným akcionářem byl dosud Pilsner Urquell Investments B.V. patřící do druhé největší pivovarnické skupiny světa SABMiller; prodej aktivit SABMilleru v ČR, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku ze strany amerického pivovaru Anheuser-Busch InBev, které bylo dokončeno v říjnu 2016; pivovar převezme japonský pivovar Asahi Group Holdings, transakce má svolení Evropské komise;

- v ČR provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquel, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel);

- pivovar prodal v roce 2015 v ČR a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014; hrubý zisk ve finančním roce, který skončil v březnu 2016, vzrostl o pět procent na 3,7 miliardy korun, tržby se zvýšily o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun.

Pivovary Staropramen, a. s.

- společnost je součástí severoamerické pivovarnické skupiny Molson Coors;

- druhý největší výrobce piva v ČR provozuje pivovary Staropramen v Praze-Smíchově (hlavní značky Staropramen, Braník) a ostravský Ostravar (značka Ostravar);

- pivovary v roce 2015 prodaly 3,12 milionu hektolitrů piva; export firmě vzrostl o sedm procent na více než 600.000 hektolitrů; v roce 2015 skupina prodělala 2,74 miliardy korun, důvodem jsou odpisy; tržby činily 8,48 miliardy Kč, více než 5,3 miliardy utržila skupina v zahraničí.

Heineken Česká republika, a.s.

- jediným akcionářem je nizozemská společnost Heineken International B.V.; skupina Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě;

- v ČR vlastní tři velké pivovarnické společnosti - brněnský pivovar Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno na Ústecku; má rozsáhlé portfolio značek, které obsahuje mimo jiné Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a další;

- Heineken ČR předloni prodal 2,3 milionu hektolitrů piva a ciderů, nejprodávanější bylo pivo Krušovice; v roce 2014 prodal 2,24 milionu hektolitrů piva, výroba ciderů začala v roce 2015.

Budějovický Budvar, n. p.

- pivovar je stále v majetku státu; ke konci roku odešel z funkce dlouholetý ředitel Jiří Boček a nyní se hledá jeho nástupce;

- Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku; pivo firma vyváží do 76 zemí.

Pivovary Lobkowicz Group, a.s.

- v září 2015 koupila firma Lapasan 79,4 procenta pivovarů za 1,9 miliardy korun; většinový podíl v Lapasanu drží čínská investiční skupina CEFC, deset procent slíbila odkoupit čínská společnost Beijing Er Shang Group;

- do skupiny PLG patří pivovary Černá Hora, Protivín, Uherský Brod, Jihlava, Klášter, Vysoký Chlumec a Rychtář;

- pivovarská skupina v roce 2014 prodala 894.000 hektolitrů piva, loni výsledky nezveřejnila; tržby skupiny předloni meziročně klesly o 1,2 procenta na 1,188 miliardy korun.

Pivofest odtajnil svou největší hvězdu. Přijedou No Name

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jaroslav Pich

Druhý červnový víkend trutnovské náměstí tradičně ožije Pivofestem.

Tisíce návštěvníků už nyní v předstihu poznávají program celé kulturní akce. Pořadatelé minulý týden oznámili jména interpretů, kteří 14. června v centru Trutnova vystoupí. Pod Krkonoše dorazí například No Name, Ivan Mládek se svým Banjo Bandem, Komunál, Heebie Jeebies, Effect, Bohadlo Band, nebo bezmála šedesátičlenný symfonický orchestr Police Symphony Orchestra. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet také lidský stolní fotbálek a na ty nejsoutěživější čekají i hodnotné tématické ceny.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983