Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

GM pivo od Sierra Nevada Brewing Company

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Osel.czAutor:Josef Pazdera

Kvasinky připravené v laboratoři University of California v Berkeley produkují vše potřebné, aby pivo získalo tu správnou chuť a to i bez dodávání přísad. Američtí výzkumníci prorokují chmelnicím brzký konec.

Za kolébku piva se považuje Mezopotámie, oblast úrodného půlměsíce mezi řekami Eufratem a Tigridem. Sumerové pivu říkali kaš a zlepšovali si jím náladu již v 7. tisíciletí před n. l. Babyloňané se jím opíjeli pod názvem čikarum. Tehdy se pivo připravovalo v džbánech a chmel se k jeho vylepšování ještě nepoužíval. I když tehdy mělo alkoholu méně než dnes, namazaní z něj mohli být rychle. To proto, že se nefiltrovalo a kvůli příměsím ho cucali brčkem.

Soudě podle Chammurapiho zákoníku, tak hospodští byli odjakživa šizuňkové. Panovník na to ale pamatoval a pro nepoctivé provozovatele veřejných pivnic stanovil trest. Prohřešky tak společnost mohla řešit rychle a také to tak dělala. Provinilé šenkýře a šenkýřky házeli do vody. Nejspíš za účelem utopení. Možná by nebylo na škodu se k některým osvědčeným tradicím vrátit. Třeba by pak metanoloví šejdíři, mající na triku 47 mrtvých a více než stovku slepých a různě postižených, neodcházeli po létech průtahů s tak nízkými tresty, nebo podmínkou.

Hojně, hromadně a ve velkém se popíjet začalo až za Ptolemaiovců, kdy pivovarnictví povýšilo do stavu, kterému se dá říkat samostatné průmyslové odvětví. Ostatně i celý středověk se nesl ve znamení holdování alkoholu, doprovázeného rozvojem pivovarnictví. U nás se toho držíme dodnes. Není moc věcí, v nichž by Češi s Moravany nechávali svět daleko za zády. Ve spotřebě piva se daří s námi držet krok snad jen Irům. Podle statistiků v loňském roce průměrný občan Česka svým játrům dopřál povyražení téměř tří set půllitrů (přesně 143 litrů). Překvapením to ale není, když vezmeme v úvahu, že pivo jsme povýšili na kulturní nápoj. A že tradice naší pivní kultury sahá až do doby samého rozvoje měst Koruny české, kdy už jsme měli více než 3000 pivovarů s ročním odhadovaným výstavem 500 tisíc hektolitrů. Nejspíš právě to se přičinilo o úspěchy v pěstování chmele a že jsme se stali jeho šlechtitelskou velmocí. Naše chmelové pryskyřice a aroma silic dodávají pivu charakteristickou nahořkle štiplavou chuť. Zvláště ty z oblastí žatecké, úštěcké a tršické. Pro výrobu českých piv se nyní hojně používá česká odrůda chmele tzv. žatecký poloraný červeňák.

Zlí jazykové se v poslední době snaží šířit myšlenku, že první řádně chmelené pivo se nevařilo zde, či v blízkém okolí, ale ve východní Asii. Vytáhli na nás pádný argument. Prapůvodní oblast pěstovaného chmele se ukázala být v Číně. Ale ať už tomu kdysi bylo jakkoliv, na tom, že dobré pivo dělá dobrá voda, sladový ječmen a kvalitní chmel to nic nezmění, stejně jako na tom, že ten náš je ceněn jako top quality.

Soudě podle výsledků studie zveřejněné v březnovém vydání časopisu Nature Communications, nejspíš začíná i tomu našemu žateckému poloranému červeňákovi pomalu zvonit hrana. V článku se praví, že hlavními chuťovými složkami chmeleného piva jsou linalool a geraniol a že kalifornští výzkumníci ve spolupráci s americkými pivovárečníky získali kvasinky, které zmíněné látky produkují. A také, že jimi lze chmelové přísady nahradit.

Podle nás chmel, to nejsou jen Linalool a geraniol. Aby pivo nebylo jen „navoněná bída“, svou úlohu v něm musejí sehrát i α-hořké kyseliny zvané humulony, β-hořké kyseliny lupulony a také polyfenoly. Jejich trpce svíravou chuť si rostliny tvoří, aby zaháněly choutky herbivorům. V malém množství i ony přispívají k tomu, aby zlatavý mok dostal ten správný „říz“. Nutno si ale také přiznat, že pro genetické modifikátory bude nynější úspěch velkým povzbuzením a že nejspíš budou v úpravách kvasinek pokračovat aby zvládly tvořit i zbývající pivní ingredience. Chmelové brigády tak už navždy zůstanou jen ve vzpomínkách pamětníků a z chmelnic se stanou atrakce skanzenů. Ponechme nyní nostalgické vize stranou a vraťme se k výsledkům publikovaným americkým týmem.

Upravené kvasinky
Aby kvasinky tvořily látky, které jsou pro ně něčím nepřirozeným, musely je to nejprve naučit. Nejjednodušší se ukázalo být dát jim to příkazem vpravenými geny pro enzymy linalool syntázu a geraniol syntázu. Zajímavé na tom je, že si geny pro znásilňování kvasinek vědci vypůjčili od rostlin. Konkrétně od máty a bazalky. Linalool a geraniol neumí tvořit jen chmel, ale jsou to časté komponenty aromatických koktejlů celé řady rostlin. V původním záměru vědci hodlali využít geny z olivovníku a jahodníku, o nichž se ví, že vykazují vysokou aktivitu linalool syntázy. Od těch se ale ochoty spolupracovat nedočkali.

Aby si pivní inženýři ověřili, jak se jim dílo podařilo, nechali svůj výsledek vyrobený poučenými kvasinkami a určený ke konzumaci posoudit těm nejpovolanějším - zaměstnancům pivovaru. Provedli takzvané dvojité slepé testy. Jinak řečeno, degustátoři, ani ti, co jim pivo servírovali, neměli tušení, které pivo je které. A výsledek? Nejen, že degustátoři nepoznali rozdíl, ale pivo připravené geneticky upravenými kmeny kvasinek vyhodnotili jako „více chmelové“. Pokud sedmnáct mužů a deset žen při ochutnávkách nebylo nachmelených, nebo podplacených, a pokud kvasinky budou stabilní tak, jak se v práci uvádí, tak to s chmelařstvím celosvětově, i tím naším zeleným zlatem, nevypadá dobře.

Podrobnosti genetického krejčovství
Jak už se v poslední době stalo zvykem, i tentokrát při úpravě kvasinek asistovaly „DNA nůžky“. Tak se teď říká těžko vyslovitelnému enzymovému systému CRISPR-Cas9. Výhodou tohoto nástroje je, že umí nejen geny editovat (upravovat), ale také je vkládat, kam je libo. K přenosu vědci využili plazmidy vyrobené na bakteriích E. Coli. Hlavní geno-konstruktéři v Berkely jsou Charles Denby a Rachel Li. Nejen, že se jim podařilo rostlinné geny vměstnat do genomu běžných průmyslových pivovarských kvasnic, ale překonali u nich i potíže spojené se stabilní integrací velkých DNA konstruktů. Nešlo totiž jen geny navíc, ale i o jejich promotory.
Výsledkem je, že upravené kvasinky kromě své běžné činnosti, zvládají i vedlejšák v podobě relativně vysoké produkce linaloolu a geraniolu. Nadějné na jejich počinu je, že už nejde jen o hraní si se zkumavkami v laboratoři. Pivo, které dostala komise k posuzování, bylo již výsledkem průmyslové fermentace inokulované sladiny v pilotním pivovaru s produkcí 1,76 hektolitrů.

A co ekologie a bezpečnost?
Aby se vypěstovalo potřebné množství chmele na výrobu jednoho půllitru piva, je k tomu potřeba padesát krát více vody (25 litrů), což v suchém létě bývá velký problém. Nemilé na pěstování chmele je také vysoká potřeba nafty spojená s aplikací hnojiv, postřiků insekticidy i energetická náročnost sběru s následným sušením hlávek, jejich lisováním, distribucí,... I když vše nasvědčuje tomu, že GM kvasinky by ekologii prospěly, autor tohoto článku se staví na stranu zelených aktivistů bojujících proti GMO. To kvůli nebezpečnosti zavádění výsledků výzkumu do praxe. Ze statistiky uváděné prodejci piva totiž vyplývá, že většina z nás kupuje pivní mok v supermarketech a vybírá si ze spodních polic. Když uvážíme, že přičiněním zmutovaných kvasinek by se tam dole začaly vyskytovat piva chuťově k nerozeznání od těch nabízených v poslanecké kantýně. A k tomu i za sněmovní ceny. Tak by to znamenalo, že produkty, jimž mnozí hanlivě přezdívají „vypláchnuté sudy“, které nám ale pomáhají udržet pití v rozumných mezích, přestanou tuto funkci plnit. Dostupnost levného pití s chutí poctivě chmeleného ležáku by byla ta nejlepší cesta, jak i u mlčící většiny navodit stavy přezdívané „blábolování na kameru“.

Zelené hamburgery i pivo. Nejvíc speciálu dělá Starobrno, skoro milion půllitrů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Viktorie Pokorná

Brňané mohou opět po roce ochutnat zelené pivo. Velikonoční speciál si pro ně připravilo hned několik pivovarů.
Má zelenou barvu, voní po bylinkách a k dostání je jen několik dní v roce. Řeč je o zeleném pivu, které na Zelený čtvrtek začnou čepovat stovky restaurací a barů po celém Brně.

Nejvíce zeleného pivního speciálu uvařili tradičně v pivovaru Starobrno. Svým zákazníkům ho nabídne stejně jako loni 4 600 hektolitrů. „Množství uvařeného piva jsem nenavyšoval. Chceme, aby byl pro lidi Zelený čtvrtek sváteční událostí a na pivo se opravdu těšili, protože ho bude jen omezené množství,” vysvětlil ředitel a vrchní sládek pivovaru Ondřej Koucký.

Jen do vyprodání zásob si velikonoční speciál vychutnají i v Líšeňském pivovaru. Místní sládci letos kvůli velkému zájmu uvařili téměř dvakrát tolik unikátního Zeleného beránka, než loni. „Chtěli jsem jej letos nabídnout i dalším restauracím, aby ho mohli lidé zkusit i jinde než u nás. V nabídce má být celé Velikonoce, záleží ale na tom, jaký bude mezi lidmi zájem. Může se stát, že ho vypijí už na Zelený čtvrtek,“ vysvětlil majitel pivovaru Petr Sedláček.

Kromě pivního speciálu nabízí restaurace u pivovaru také speciální zelená jídla. „Návštěvníci mohou ochutnat například jehněčí koleno s listovým špenátem nebo hamburger v zelené bulce. Ke všem jídlům nabízíme špenátovou polévku,“ doplnil Sedláček.

Pokud se ale Brňané rozhodnou vyrazit zelené pivo ochutnat, musí se mít na pozoru. Na čtvrteční večer totiž strážníci výrazně posílili hlídky v ulicích Brna. „Většinou nám lidi hlásí rušení nočního klidu a podobné drobné přestupky. Na Zelený čtvrtek jich zaznamenáváme o pětinu více, než jiné dny,“ uvedl mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.

Pro ty, kterým nestačí pivo pouze pít, ale chtěli by se něco dozvědět i o jeho historii, nachystali zaměstnanci turistického informačního centra speciální procházku po brněnských pivovarech. „Znalec pivovarů Filip Vrána při ní nabídne pohled do dějin brněnského pivovarnictví od středověku až po současnost. Zájemce seznámí s prvnímu sládky či historickými pivovary,“ popsala mluvčí centra Gabriela Peringerová.

Zelený čtvrtek připomenou symbolicky i brněnské památky. Některé z nich, jako třeba hrad Špilberk, katedrála Petrov nebo socha Jošta budou v noci na pátek nasvítí technici zelenými světly.

Zelené pivo? Pro hospody tradice i jistota výdělku. Čepovat ho budou až ve Vídni

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Vyškovský deníkAutor:Tomás Smutný, Tereza Hanušová

Má zelenou barvu, voní po bylinkách a k dostání je jen několik dní v roce. Řeč je o zeleném pivu, které kolem Velikonoc nabídnou stovky restaurací a barů na jižní Moravě. „Chutná jako normální, ale zase je jen jednou za rok. Určitě si na ně zajdu,“ prohlásil například Miroslav Šálek z Vyškova.

V tamní Radniční vinárně si hosté tento speciál vychutnávají už od pondělí. „Na Zelený čtvrtek jsem se pořádně připravil. Sudů mám dost,“ směje se majitel podniku Oldřich Synek.

Podle něj je zelené pivo velké lákadlo. „Ve Vyškově je o ně velký zájem. Pro nás hospodské to znamená dobrý výdělek, ale i pěknou tradici,“ dodal.

V blanenské restauraci Sýpka zelené pivo čepují od Zeleného čtvrtka a bude k dostání i několik následujících dní. „Pivo máme přes celý víkend. Zájem hostů bývá každoročně velký,“ řekla servírka Simona Širůčková.

Nejvíce zeleného pivního speciálu uvařili v pivovaru Starobrno. Svým zákazníkům ho nabídne stejně jako loni více než čtyři a půl tisíce hektolitrů. Lidé ve Vyškově je mohou ochutnat ve čtrnácti podnicích. V Blansku ve dvanácti. „Chceme, aby byl pro lidi Zelený čtvrtek sváteční událostí a na pivo se opravdu těšili. Bude ho jen omezené množství,” sdělil ředitel a vrchní sládek podniku Ondřej Koucký.

Svůj vlastní zelený speciál nabídne pivovar Černá Hora na Blanensku, který spadá pod skupinu Lobkowicz. „Velikonoční Krasličák je čtrnáctistupňové pivo, které vyniká výraznou plností podpořenou mírně nasládlou chutí a zakončenou jemnou hořkostí,“ přiblížil marketingový specialista Marek Pivka.

Do tradice se zapojí i pivovar Lišák v Topolanech na Vyškovsku. „Naše Zelené pivo načepují pouze v hospodách v Brně a ve Vídni. Ve Vyškově je těžké se s hospodskými domluvit, protože už smlouvy s nějakými pivovary mají. V Brně si zákazníci více potrpí na rozmanitost,“ vysvětlil majitel pivovaru Jan Michalík.

Ne všechny podniky ale zelené pivo podporují. Místo něj chystají jiné velikonoční speciály. „Pivo být zelené nemá. Slad je z velké části nositelem barvy. Neexistuje takový, který by barvil do zelena. My jsme uvařili jarní speciál z vídeňského sladu. Náramně se hodí k telecímu, jehněčímu a kuřecímu masu,“ sdělil obchodní zástupce Slavkovského pivovaru Zdeněk Vlček.

Kdo by si chtěl před Velikonocemi udělat netradiční výlet, může vyrazit třeba na některou z památek v Brně. Hrad Špilberk, katedrálu Petrov nebo sochu Jošta v noci na pátek nasvítí zelená světla.

Národní poklad ožil na plechovkách piva Šariš

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Návrat k ľudovým tradíciám či remeslám ovládol celú krajinu. Pivo Šariš ako hrdý partner slovenského folklóru reaguje na tento trend a snaží sa o to, aby sa národné poklady zachovali aj pre ďalšie generácie. Na trh preto prichádza s originálnymi plechovkami zlatistého moku odetými do šatu tradičnej ľudovej výšivky. Moderným zhmotnením histórie sa stali pivá Šariš 10° a Šariš Zlatá 12° s jedinečnou chuťou, ktoré v sebe odrážajú nie len dlhoročnú tradíciu, ale aj iskru ľudí, ktorí Šariš s obľubou pijú, ale aj tých, ktorí ho s láskou varia.

Po partnerstve s najväčšou folklórnou šou Zem spieva predstavuje Šariš aj ďalšie aktivity, ktoré podčiarkujú jeho spätosť so slovenskými tradíciami. Ako hrdý partner slovenského folklóru uvádza exkluzívnu edíciu plechoviek s ľudovým motívom. Autorom originálneho dizajnu je mladý grafický dizajnér Tomáš Kompaník, ktorý stojí aj za vizuálmi Folklórneho festivalu Východná a projektom ahaslovakia. Pri tvorbe nového šatu plechoviek sa inšpiroval tradičnou výšivkou, ktorá pochádza z krojov zo šiestich rázovitých obcí z východného Slovenska.

Folklór sa stal fenoménom
Medzi národnými pokladmi si práve výšivka drží celé stáročia pevné miesto. „Výšivka mala veľký identifikačný význam. Keby sme to povedali laicky, v minulosti nám nahrádzala občianske preukazy. Ľudia na jarmokoch podľa výšivky vedeli rozpoznať, z akej obce pochádzajú, aké majú sociálne zázemie, dokonca aj to, či sú slobodní alebo ženatí,“ vysvetlila etnologička Katarína Nádaská. Dôležitú úlohu v našej kultúre výšivky zohrávajú dodnes. Aj na Šariši môžeme vidieť, že staršia generácia je aj po dlhých rokoch s výšivkou úzko spätá a svoj tradičný odev stále neodložila.

To, že korene tradičnej výšivky majú svoj odraz aj v súčasnosti a medzi mladými, potvrdzuje aj sociologička Silvia Porubänová. Podľa nej sa návrat k národným, regionálnym i lokálnym tradíciám stal celosvetovým trendom. "Znovu objavovanie folklóru na Slovensku je priam fenoménom. Svoj odraz nachádza v móde, dizajne, jedle či nápojoch. Spojenie dizajnu obľúbeného piva s typickou krásou výšivky je tak moderné a IN," zhodnotila odborníčka.

Šariš vdychuje výšivkám nový život
Šariš chce, aby sa príbeh tradičných výšiviek písal ešte hrubšími písmenami. Spoločnosť ho preto zhmotnila práve do originálnych plechoviek s ľudovým motívom, ktoré v sebe odrážajú silné prepojenie histórie, folklóru a súčasnosti. „V Šariši sme presvedčení, že výšivka by sa nemala zachovať len na historických fotografiách a v kronikách. Preto sme sa rozhodli tento národný podklad priniesť aj ďalším generáciám,“ uviedol brand manažér značky Šariš Martin Stanko.

Ľudové motívy a tradície sú v každom kúte Slovenska známe v inej podobe. Folklór však spája ľudí naprieč celou krajinou rovnako, ako to robí pivo Šariš. Zakorenená tradícia a hodnoty ako pohostinnosť, dobrosrdečnosť či vášeň odzrkadľujú ich vzájomné a autentické prepojenie. „Pevne veríme, že sa nám vďaka tomuto prepojeniu podarí ešte viac priblížiť k milovníkom zlatého moku, a tiež, že podporíme vnímanie Šariša ako značky, na ktorú môžu byť Slováci hrdí,“ uzavrel Stanko.

Chrám Chmele a Piva v nové sezóně vylepšuje nabídku Restaurace U Orloje

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Město ŽatecAutor:Tomáš KassalU Orloje

Originální zážitkovou gastronomii bude letos ještě víc nabízet Restaurace U Orloje v Chrámu Chmele a Piva v Žatci. Restauraci vede nový šéfkuchař a hosté se dočkají většího počtu jídel, v jejichž receptuře bude pivo nebo chmel. Minipivovar U Orloje pak bude trvale nabízet pět vlastních druhů piv.

„Našim zákazníkům chceme nabídnout originální zážitkovou gastronomii, která vychází z chmelařské a pivovarské tradice Žatecka. Věříme, že když naši hosté zakončí svou prohlídku Chrámu Chmele a Piva nebo sousedního Chmelařského muzea v naší restauraci u jídla, jaké nikde jinde nedostanou, umocní to jejich zážitek z návštěvy u nás,“ popsal hlavní smysl letošních změn v restauraci pověřený ředitel Chrámu Chmele a Piva Ondřej Baštýř.

Kuchyni v Restauraci U Orloje nově vede šéfkuchař Matěj Stanislav, který má zkušenosti i ze špičkových kuchyní v zahraničí. Svůj rukopis vnesl už do připraveného jídelního lístku v březnu, zároveň ale připravuje nové menu hotových jídel i minutek pro další měsíce. „Naše jídla by měla být moderní, ale zároveň typická pro Žateckou chmelařskou oblast. Proto bude nový jídelní lístek postavený na čerstvých a sezónních surovinách, ale také bude ještě více využívat v recepturách pivo a chmel,“ vysvětlil Ondřej Baštýř. Příkladem originální gastronomie může být například chystaný pivní čokoládový koláč.

Ke změnám v Restauraci U Orloje bude patřit také rozšíření trvale nabízených piv, jejichž počet se rozšíří ze čtyř na pět. Každý host si tak může vybrat pivo, kterému dává přednost nebo se vracet, aby ochutnal jiné. V nabídce bude desetistupňový Letňák, jedenáctistupňový Samec, dvanáctistupňový ležák, tmavá jedenáctka a ExperimentAle. Nabídka rozšířená o letní pivo také umožní skupinkám hostů pořádat vlastní degustace. Minipivovar U Orloje má už svého stálého sládka, hosté tedy mohou více využívat také možnosti prohlídky minipivovaru.

V turistické části Chrámu Chmele a Piva se letos velké změny nepřipravují. Personál a průvodci se vedle běžné péče o turisty budou podílet také na pořádání různých akcí, chrámových i městských. Do Klášterní zahrady se počítá s dalším ročníkem loutkových pohádek, proběhne tam i část Dočesné. Chrám Chmele a Piva bude pokračovat ve spolupráci s dalšími turistickými cíli ve městě i regionu – s Chmelařským muzeem, Zámkem Stekník nebo dvorem U svatého Jakuba.

„V přízemí Galerii Sladovna chceme věnovat víc pozornosti výstavám, které tam už jsou a které se dají spojit s nabídkou pro turisty. Například se to týká expozice o sladovnictví, kde chceme na velkých plakátech připomenout, co je to slad, jak se vyrábí a používá. Zdůrazníme tím původní smysl renesanční sladovny,“ řekl Ondřej Baštýř.

Ve sladovně mají přibýt také velkoformátové fotografie některých žateckých míst, které ukazuje i vystavený model Žatec. Tyto velké snímky naváží na projekt Procházka po chmelařských památkách v Žatci, což jsou letáčky sloužící jako průvodce po Žatci. Dalším tématem, jež vybízí po nevšední procházce městem, je filmařská tradice. I expozice Žatec ve filmu bude v přízemí sladovny pokračovat po celý rok.

V pražském Pivovaru U Supa uvařili jarní speciál Sup Saison 13

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:E15.czU Supa

V Celetné ulici jsou přípravy na velikonoční svátky a jaro v plném proudu. Sládci pivovaru nakoupili speciální suroviny a pro hosty uvařili Jarní speciál SUP Saison 13 . SUP Saison 13 je svrchně kvašené pivo belgického stylu Ale, původem z regionu Wallonia. Název kategorie piva skutečně původně vznikl ze sezónnosti, kdy se pivo vařilo zejména na jaře. Sup Saison 13 je uvařeno v limitované edici. Tento svěží sezonní speciál středně plné chutí má 13 % extrakt původní mladiny (EPM) a 5,2 obj.% alkoholu. Jeho barva je zlato-oranžová (25-28 EBC), hořkost je velice příjemná (30-35 IBU) a krásně voní po chmelu, koření a citrusech. Na čepu pro milovníky pivního moku bude v týdnu od 2. do 8. dubna.

Malé pivovary spojují síly proti šikaně ze strany celníků a finančních úřadů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Martin Ťopek

● Majitelé malých pivovarů hodlají požadovat, aby je stát přestal šikanovat.
● Chystají se se svými požadavky za ministryní financí Alenou Schillerovou.
● Zejména jim vadí zálohy na spotřební daň a opakované prokazování bezdlužnosti.

Majitelům malých pivovarů se přestává líbit přístup státu k jejich podnikání. Vzhledem k tomu, jak malou položkou je u piva spotřební daň, považují podle svých slov za šikanu, když musí opakovaně prokazovat stabilitu svých firem a platit statisícové zálohy, aby vyvrátili, že se v budoucnu dopustí daňového deliktu.

Včera se majitelé malých pivovarů sešli, aby se dohodli na postupu a dalším jednání s ministerstvem financí a celní správou. "Je to komplikovaný problém a víme, že zákon je přísný kvůli metanolové aféře," uvedl Ladislav Vrtiš, majitel plzeňského pivovaru Raven. Právě on odstartoval vlnu zájmu o potíže malých pivovarů, když si na Facebooku minulý týden postěžoval na postup celní správy. Ta mu vyměřila stotisícovou zálohu na daň poté, co se pivovaru podařilo zvýšit výrobu a pro celníky se stal takzvanou nestabilní firmou. "Druhý den po mém facebookovém příspěvku mi volala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a pozvala mě," dodal Vrtiš. Právě kvůli chystanému setkání s ní uspořádal Vrtiš setkání s ostatními majiteli minipivovarů, aby se dohodli na dalším postupu vůči státní správě.

Některé historky, které včera v pražském Vinohradském pivovaru zazněly, patřily spíše do kategorie kuriozit. Například když účastníci debaty poukázali na praxi, kdy je potřeba vylít reklamovaný sud piva do kanalizace. Asistují jim u toho obvykle tři celníci, kdy jeden vše sleduje, druhý zapisuje a třetí natáčí na kameru. Spotřební daň z jednoho sudu "desítky" je přitom asi 160 korun. "To je nádherná ukázka, jak je to celé efektivní," uvedl Ondřej Husák, spolumajitel Rodinného pivovaru Zichovec.

Právě nesmyslnost některých požadavků celníků a berních úředníků je důvod, proč chtějí majitelé minipivovarů změnit pravidla. "Měli bychom se zaměřit na nesmyslnost byrokracie a prokazování naší stability, které stát původně zavedl kvůli obchodu s minerálními oleji," argumentoval na setkání Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Popsal, že pokud si dříve majitel pivovaru přikoupil například dva další tanky, přišla mu na kontrolu celní stráž a tím bylo vše vyřešené. Dnes musí zdlouhavě prokazovat, že jeho firma bude i nadále stabilní, a čekat měsíce na vyřízení nového povolení k takzvanému daňovému skladu. "Chtělo by to návrat k původnímu stavu, i když se tomu celníci brání, pro ně by to byl pokles jejich důležitosti," dodal Šuráň.

Nakonec se majitelé pivovarů dohodli na základních bodech, se kterými půjdou za ministryní Schillerovou. Jednak je to zjednodušení administrativy při správě spotřební daně. Zároveň chtějí navrhnout zavedení takzvané paušální daně. Tu by měl každý malý pivovar předem stanovenou bez ohledu na skutečné množství uvařeného piva. Odpadly by tak zdlouhavé kontroly, zdali si majitel někam "neulil" sud piva.

Kromě toho chtějí, aby nemuseli každoročně dokládat úředníkům potvrzení o bezdlužnosti, když si úřad může tento údaj snadno zjistit sám. Zároveň pivovarníci požadují, aby stát postupoval efektivně, aby se mu kontroly vyplatily. "Dnes jsou schopni kvůli koruně padesát zaměstnat několik lidí na několik hodin," komentoval to další z účastníků debaty.

Jednání zúčastněných stran se bude konat 11. dubna. Majitelé minipivovarů by mohli s návrhy uspět. "Podrobně si vyslechneme, s jakými problémy se ve svém oboru setkali, a společně budeme hledat nejvhodnější řešení," uvedla ministryně Schillerová.

Jarní speciál Gavora od Ostravaru

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeOstravar

Pivovar Ostravar nabídne milovníkům piva na Velikonoce zajímavou novinku. Nové jarní osvěžující pivo z edice oblíbených Speciálů ze spilky. Jmenuje se Gavora, kombinuje přednosti českého ležáku a bavorského pšeničného piva a k jeho přípravě si pořídil ostravský pivovar dokonce speciální kmen pivovarských kvasinek z Německa. Gavora je po lednovém Rufusovi druhým letošním Speciálem ze spilky.

Pro letošní Velikonoce připravili ostravští pivovarníci speciální jarní pivo se zcela unikátní recepturou. Nové pivo nese název Gavora, spadá do kategorie pšeničných ležáků a má stupňovitost 11,4 stupně a 5% alkoholu.

“Kdybych měl nové pivo přiblížit spotřebitelům, řekl bych, že Gavora v sobě skvěle prolíná dva pivní světy. Svět typického českého ležáku a svět bavorských pšeničných piv,” popisuje nové pivo vrchní sládek Roman Richter, který je společně s podsládkovou Klárou Chudou autorem neobvyklé receptury. Z pšeničných piv si Gavora podle vrchního sládka vzala lehkost, aroma a hutnou pěnu, z ležáku zase tradiční hořkost a pitelnost.

Pečlivá příprava nového speciálu
Nápad uvařit speciál kombinující přednosti českého ležáku a bavorského pšeničného piva se zrodil už na podzim. “Tehdy jsme s Klárou přemýšleli, jaké pivo bychom mohli lidem nabídnout po zimě. Já jsem chtěl, aby to bylo pivo překvapující a zajímavé a Klára zase zdůrazňovala jarní atmosféru. Jaro a svěžest. Když jsme se nakonec rozhodli zkombinovat ležák s pšeničným pivem, vůbec nám nedošlo, do jak náročného procesu se pouštíme,” uvedl vrchní sládek.

“Nejprve jsme museli vybírat vhodné suroviny a pivovarské kvasinky. Už to byl oříšek,” říká Klára Chudá, která měla volbu surovin i kvasinek na starost. V Česku se totiž svrchně kvašená pšeničná piva příliš nevaří, a tak třeba pro kvasinky musela Klára do zahraničí. “Volila jsem mezi belgickými a německými. Nakonec jsem se rozhodla pro německé, které mají k našemu ležáku blíže.”

Teplotní bouře na spilce
Byla to dobrá volba. Správný výběr pivovarských kvasinek se odrazil na barvě, aroma a především lehkosti nového piva. “Tyto kvasinky pracují dobře při vyšších teplotách, hlavní kvašení probíhalo až při 25 stupních Celsia. To je přibližně dvakrát více, než při jakých pracují naše kvasinky pro spodní kvašení,” říká Roman Richter.

Díky vysoké teplotě kvašení získala Gavora velmi specifické aroma. “Když budete Gavoru pít při doporučované servírovací teplotě 8 stupňů Celsia, můžete ucítít v pivu třeba i hřebíček nebo banán,” vysvětlila Klára Chudá.

Další zvláštností Gavory je, že pivo sice bylo uvařeno z pšeničného sladu, ale nemá zákal typický pro pšeničná piva. “Gavora má jen lehký opal. Důvodem je speciální způsob filtrace,” popisuje Klára Chudá. I s filtračním procesem si totiž ostravarští pivovarníci vyhráli. Gavora prošla speciální filtrací s upravenou dávkou křemeliny. Filtrace tak dodala novému pivu velmi osobitý vzhled.

Ozdoba letošních Velikonoc
„Při přípravě Gavory jsme udělali vše, aby lidem zachutnala a byla v hospodách ozdobou i zpestřením letošních Velikonoc. Rozhodně ji stojí za to ochutnat,” myslí si vrchní sládek Roman Richter z Ostravaru.

S distribucí nového speciálu do hospod a restaurací začíná Ostravar tento týden. Stáčet pšeničný ležák do láhví Ostravar neplánuje. Chce zajímavým ležákem podpořit návštěvnost hospod. Nové pivo by mělo být na čepu stejně jako ostatní Speciály ze spilky zhruba následující dva měsíce a to nejen v domovské Ostravě a jejím okolí, ale také ve vybraných hospodách napříč celým Českem. Ochutnat Gavoru tak budete moci třeba v Praze nebo Pardubicích. A nesmíme zapomenout ani na Slovensko.

Zelené Sarobrno letos už potřinácté

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeStarobrno

Na Zelený čtvrtek 29. března hostinští v celé České republice narazí sudy s nejpopulárnějším speciálem všech dob z pivovaru Starobrno – Zeleným pivem. Fenomén, bez kterého si přinejmenším Brňané Velikonoce vůbec nedovedou představit, tak opět přivítá svátky jara. Do všech koutů České republiky se už rozvezlo 4200 hektolitrů. Na své si ovšem přijdou i Slováci, kteří si Zelené pivo v posledních letech také oblíbili. Starobrno tam poslalo 500 hektolitrů.

Už samotné vaření Zeleného piva znamená pro zaměstnance pivovaru událost, kterou si nikdo nechce nechat ujít. Letos tento okamžik nastal 9. února. Pivo se už potřinácté vyrábělo podle stále stejné tradiční receptury. Vařilo se z kvalitní vody, speciálního světlého moravského ječného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinového kotle přidával speciální bylinný výluh. „Výluh se připravuje z několika druhů bylin. Je koncentrovaný a silný, řádově jsou ho potřeba litry. Doba kontaktu bylin s vroucí vodou se při přípravě výluhu pečlivě hlídá,“ řekl manažer kvality Jiří Brňovják.

Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Posledním krokem ve výrobě je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení piva je tedy kombinací několika faktorů: unikátní technologie, použitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek každoročně provází i atraktivní doprovodný program v Pivovarské restauraci, Pivnici a přilehlé terase na brněnském Mendlově náměstí v bezprostřední blízkosti pivovaru. I letos se návštěvníci mohou těšit na koncerty, vyvrcholením programu bude vystoupení skupiny Wohnout. „Plánujeme zeleně nasvítit památky, například hrad Špilberk, který je z Mendlova náměstí krásně vidět. Rozsvítíme i sochu Jošta a orloj na náměstí Svobody. Po úspěchu z loňského roku připravujeme i zelené exkurze po pivovaru, kdy návštěvníky provádějí i ti pivovarníci, kteří se podíleli i na výrobě Zeleného piva,“ konstatovala manažerka značky Starobrno Petra Havlišová. Milou tradicí se dále stala možnost svézt se speciální pivní tramvají, tzv. Šalina pubem, který odpoledne vyrazí na okružní jízdu centrem Brna se Zeleným pivem na palubě.

Seznam všech provozoven, kde se bude Zelené pivo čepovat, je zájemcům k dispozici na webových stránkách www.zelenepivo.cz. Kromě toho se zde všichni dozvědí spoustu informací nejen o Zeleném pivu, ale i doprovodných akcích.

Zeleného piva ze Strakonic je letos o třetinu více

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeDudák

Restaurace a hospody, kde mají na čepu pivo ze Strakonic, budou od pondělí nabízet velikonoční speciál s názvem Velikonoční zelené.„Jedná se o zelený ležák dominantnější hořké chuti. Jde o dvanáctistupňové pivo s obsahem alkoholu 4,8 procenta,“ uvádí sládek pivovaru DUDÁK Dušan Krankus.

Pro jeho vaření byl použit moravský slad z humnové sladovny a upravený žatecký chmel. Stejně jako ostatní strakonická piva i Velikonoční zelené kvasilo v otevřených kádích na spilce a dozrávalo 40 dnů v ležáckém tanku. Základem zelené báze, která se do piva přidává před jeho zfiltrováním, je bylina - kopřiva dvoudomá, díky níž má Velikonoční zelené svěží zelenou barvu a současně si pivo zachovává svoji původní chuť. Díky tomu je Velikonoční zelené rok od roku mezi zákazníky oblíbenější a jeho prodeje každoročně výrazně narůstají.

Letos se bude prodávat ve více než 130 podnicích na jihozápadě Čech, také v Praze, středních Čechách, na Brněnsku, ale i v několika restauracích v Maďarsku, a to až do vyprodání zásob. „Zelené pivo je u nás oblíbené. Je to dobrá tradice. Loni jsme ho vypili hned, bylo výtečné a hostům pak během Velikonoc chybělo, bohužel už nebylo v celých Strakonicích k dostání,“ uvádí Aleš Kübelbek, provozovatel restaurace Sokolovna ve Strakonicích.

Pivo je letos k dispozici i v nových litrových čirých PET lahvích na pivovarské prodejně nebo v brněnském distribučním centru v Holasicích. Jen za první den prodeje se na pivovarské prodejně prodalo více než 300 PET lahví tohoto piva. DUDÁK-Měšťanský pivovar Strakonice uvařil svůj zelený speciál poprvé v roce 2015 ve várce o 40 hektolitrech. V posledních letech se produkce tohoto speciálu každoročně zvyšuje. Pro letošní rok je připraveno 150 hektolitrů, loni to bylo zhruba o 50 hektolitrů méně.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.06.2018 20:286.372/6.372