Novinky a zajímavosti ze světa piva

Vedení Budějovického Budvaru se rozhodlo ke kroku, který je v pivovarnickém světě značně neobvyklý. Svou prémiovou a celosvětově proslulou značku Budweiser Budvar, o níž vede spor s pivovarnickou skupinou AB-INBEV, začalo v reklamě na domácím trhu postupně nahrazovat značkou Budějovický Budvar. Objevují se i názory, že to českobudějovický pivovar může ve sporu s jeho nadnárodním konkurentem poškodit.

Celý proces výměny prémiové značky národního podniku v tuzemsku začal velmi nenápadně pozměněnou podobou pivních tácků. Na těch nových, distribuovaných do restaurací, už totiž není jako dříve nápis Budweiser Budvar, ale právě Budějovický Budvar. Změna se týká i některých dalších reklamních předmětů, vývěsních štítů a nápisů na sklenicích. Podle informací INFO.CZ přímo z podniku je to ale jen začátek. Vedení v čele s ředitelem Petrem Dvořákem chystá kompletní výměnu etiket na pivní láhve, které by měly mít nejen úplně novou grafickou podobu, ale slovo „Budweiser“ by na nich nahradilo slovo „Budějovický“.

INFO.CZ to potvrdil i člen dozorčí rady Budějovického Budvaru, jihočeský zastupitel Petr Braný. „Vedení podniku nám skutečně představilo návrh takové změny. Jednání je ale neveřejné, takže nemohu sdělovat podrobnosti. Obecně řečeno má ale jít o to, že na domácím trhu by Budvar jako národní podnik nově používal na etiketách místo slova budweiser slovo budějovický,“ řekl INFO.CZ Braný.

Dozorčí rada měla podle něj ústy některých svých členů k této částečné změně marketingové strategie výhrady, mimo jiné kvůli obavě z toho, zda to by to nemohlo do budoucna poškodit Budvar ve známkoprávních sporech o značku Budweiser. „Proto jsme si odhlasovali, že svoláme ještě jedno mimořádné zasedání rady, kde celou věc ještě znovu prodiskutujeme a případně vydáme doporučení,“ řekl Braný. Rada může ale vydat právě jen doporučující stanovisko, nemá žádné právo veta.

Není značka jako značka
Budějovický Budvar dosud na všech pivních etiketách, sklenicích, vývěsních štítech i reklamních předmětech používá doma i v zahraničí jednotnou značku Budweiser Budvar. A k té jako přídomek označení konkrétního piva. A to ať už se jedná o ležák (B.original), desítku (B.classic), nealkoholické či černé pivo. Značku Budějovický Budvar pivovar také využíval, ovšem výhradně na těch zahraničních trzích, kde má právo na značku Budweiser jeho konkurent AB-INBEV. Tam mu ani nic jiného nezbývalo.

Všude jinde ale tak jako jiné pivovary využíval a využívá jednu značku spojenou s dlouholetou tradicí a srozumitelnou pro domácí i zahraniční zákazníky. Například v Rusku se tedy neobjevuje v azbuce psané „Budějovičeskij Budvar“...

Vedení Budvaru, které nyní společnost vede dva roky, se přesto na domácí scéně rozhodlo jít trochu jinou cestou. „Portfolio našeho pivovaru tvoří více piv, než jen naše vlajková loď Budweiser Budvar Original. Například Budvar 33, Budvar Kroužek a další. Proto jsme se rozhodli na našich propagačních materiálech uvádět značku pivovaru, který všechna tato piva vaří. Takováto univerzálnost je v hospodě, která čepuje více druhů našich piv, žádoucí,“ napsal INFO.CZ ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Toho v květnu 2017 jmenoval do funkce tehdejší ministr Marian Jurečka poté, co z vážných zdravotních důvodů odstoupil Jiří Boček, který vedl podnik 25 let. Za tu dobu se výstav jediného pivovaru ve vlastnictví českého státu zvedl ze 415 000 hektolitrů až na 1,616 milionu hektolitrů za rok. Bočkův nástupce Dvořák předtím působil mimo jiné jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen nebo mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell.

V samotném Budějovickém Budvaru vyvolala aktuální snaha utlumit značku Budweiser hodně zlé krve a řadě letitých zaměstnanců se tento záměr podle zjištění INFO.CZ nelíbí. Někteří pod podmínkou anonymity spekulují, že by mohlo jít o záměr značku oslabit. Už několikrát v minulosti se někteří čeští politici pokoušeli dovést Budvar k privatizaci nebo vyřešit spory s AB-INBEV dohodou. Tu před sedmi lety navrhoval bývalý ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, který také poslal do Budvaru kontrolu, jež žádné závažné pochybení nenašla.

„Tahle kontrola vytváří jen kouřovou clonu pro projekt, který tady v různých obměnách existuje už dvacet let,“ řekl Jiří Boček v roce 2012. Určité lobbistické skupiny se podle něj opakovaně pokoušejí dohodnout prodej duševního vlastnictví Budějovického Budvaru do rukou jeho nadnárodního konkurenta. AB-INBEV (dříve Anheuser Busch) tvrdí, že značka je jeho výmyslem a nikdy neměla nic společného s Českými Budějovicemi (německy Budweis).

Spory po celém světě
Podle stránek Budějovického Budvaru soudní spory o značku BUDWEISER probíhají již od roku 1907. Úspěšnější v nich je Budějovický Budvar, který zvítězil asi v 70 % případů. Definitivně bylo ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál ve 136 případech a 10 sporů skončilo smírem nebo remízou. Díky registraci ochranných známek „BUDWEISER“ nebo „BUDWEISER BUDVAR“, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže nadnárodní koncern AB-INBEV používat svou klíčovou značku „BUDWEISER“ téměř v 70 zemích.

Jiná situace je v severní Americe, kde na základě dohody obou pivovarů z roku 1939 (podle Budvaru vynucené těsně před okupací Československa Hitlerem) nesmí Budvar od Panamy po Aljašku prodávat své pivo nejen pod značkou Budweiser, ale ani pod jinými značkami vycházejícími z názvu města České Budějovice. Proto se třeba v USA prodává ležák českobudějovického pivovaru pod značkou Czechvar.

Ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák striktně odmítá, že by snaha omezit reklamní využívání značky Budweiser na domácím trhu měla mít vliv na zahraniční trhy a oslabila pozici pivovaru ve známkoprávních sporech. „Budweiser Budvar je a bude i nadále naší vlajkovou lodí po celém světě, samozřejmě v rámci možností daných známkoprávními vztahy,“ napsal INFO.CZ Dvořák.

Jeho předchůdce Jiří Boček, kterého INFO.CZ požádalo také o vyjádření, s tímto názorem nesouhlasí, a dokonce kvůli tomu vůbec poprvé komentoval dění v pivovaru od doby, kdy z něj ze zdravotních důvodů odešel: „Pokud by bylo pravdou, že chce pivovar strategicky, cíleně a dlouhodobě omezit v České republice užívání značky Budweiser Budvar a nahradit ji značkou Budějovický Budvar, tak je to dle mého názoru chybná cesta. Vede totiž k rozštěpení tváře značky v očích minimálně evropských spotřebitelů. Taková cesta nepatří do tržního chování pivovaru s tak rozsáhlými obchodními aktivitami doma a ve světě. Je to návrat k uvažování z dob socialismu v Československu,“ uvedl doslova Boček.

Už od května bude na točené pivo platit nižší sazba DPH, nově 10 %. Teoreticky by tak mohlo zlevnit o 11 %. Dosud je totiž pivo zatíženo DPH ve výši 21 %. Snížení daně z přidané hodnoty však není ničím jiným než populistickým krokem, kterým vláda bude nakupovat voliče před podzimními volbami do krajských zastupitelstev a části Senátu. Současně jde o další tlak na podnikatele.

Andrej Babiš a jeho mediální impérium totiž téma náležitě využijí a „prodají“. Babiš, ten, který Čechům zlevnil pivo! Vláda sice tvrdí, že snížením DPH na pivo chce podnikatelům kompenzovat část nákladů, které jim vznikly kvůli EET. Je to ale nesmysl. Když chce vláda kompenzovat náklady EET, neměla EET vůbec zavádět.

Navíc podnikatelé budou po prvním květnu čelit další vlně třídního boje, který proti nim Babiš a Schillerová vedou. Tentokrát budou pod tlakem, aby zlevňovali pivo, čili žádných 11 % navíc nezískají. Současně jde o absolutně nelogický krok z pohledu údajného boje proti škodlivému alkoholu, kterým vláda maskuje neustálé zvyšování spotřební daně, tedy zdražování cigaret a tvrdého alkoholu.

Marketingová akce na údajně zlevněné pivo odstartuje prvního května, tedy před letní sezonou a především pět měsíců před volbami do krajských zastupitelstev a do Senátu. Na poslední senátní volby v roce 2018 Babiš jistě nerad vzpomíná. Porazili ho totiž občanští demokraté. V krajských volbách 2016 dostalo ANO lehce přes 20 % hlasů a na řadě míst se babišovcům nepodařilo složit krajské koalice. To všechno by chtěl majitel ANO změnit. Proto přišel s těžkým kalibrem jménem levnější pivo. To bude u Čechů fungovat, myslí si jistě. Když už nemá osobnosti, které by mu hlasy ve volbách získaly, zkusí vítězství urvat levnějším pivem. Kolik lidí se nechá koupit?

Dvě stě litrů bylo málo, dva tisíce litrů piva zase skoro nikdo neuvaří. Předseda Cechu domácích pivovarníků Roman Holoubek vítá zvýšení limitu objemu piva, které mohou lidé podomácku vyrobit. Dochází tak ke zrovnoprávnění s vinaři.

Kromě oficiálních velkých i malých pivovarů existují i pivovarníci, kteří si vaří pivo doma. Mají svůj cech, vyměňují si zkušenosti a snaží se o zvyšování kvality svých piv.

Na začátku listopadu se „domovarníkům“ podařilo do vládního daňového balíčku prosadit, aby mohli uvařit ročně bez daně 2 000 litrů piva místo dosavadních 200 litrů. Zákon začal platit od 1. ledna.

„Naše snaha o zvolnění některých právních předpisů trvala od počátku vzniku Cechu domácích pivovarníků, tedy od roku 2016,“ říká Roman Holoubek, předseda cechu.

V čem domácí pivovarníky limit dvou set litrů piva za rok omezoval?
Na ukázku si vezměte rozdíl mezi domácími vinaři a domácími pivovarníky. Domácí vinař mohl vyrobit 2 000 litrů vína na osobu za rok, domácí pivovarník jen 200 litrů piva, a to na celou domácnost. Domácí pivovarnictví přitom není o tom, že vše, co vyrobím, vypiji sám, ale podělím se s rodinou, pochlubím se přátelům a známým. Těch dvě stě litrů bylo tedy málo.

Proč?
Běžné domácí „varničky“ mají obsah 20 až 50 litrů na jeden var. To byste se svému koníčku mohl věnovat jen čtyřikrát, možná desetkrát do roka. Zkuste říci zahrádkáři, že nesmí na zahradu okopávat své záhonky, protože překročil limit svých návštěv. Nejen z těchto důvodů jsme žádali o zvýšení. Chceme, aby se nic nedělo nelegálně.

Jak toho chcete dosáhnout?
Působíme osvětou mezi domácími pivovarníky a naším cílem je registrace všech, kteří se tomuto koníčku věnují. A to ne proto, že si to přejeme z nějakého rozmaru, ale protože registraci u „celníků“ nám ukládá zákon. A ukládá i více povinností včetně evidence jednotlivých várek a jejich uchovávání pro možné kontroly. Také to se nám v návrhu podařilo zmírnit. Nově je místo deseti let povinnost uchovávat evidenci o uvařeném pivu již jen tři roky. Pivo nesmíme prodávat a ani o tento prodej neusilujeme.

Co by se stalo, pokud by domácí pivovarník překročil limit oněch 200 litrů piva na rok?
Byl by zařazen v rámci spotřební daně na úroveň Plzeňského Prazdroje a ostatních největších pivovarů u nás. Zatímco malé pivovary mají spotřební daň sníženou podle velikosti, domácí pivovarník tuto úlevu nemá a platil by při produkci například 300 litrů stejně vysokou spotřební daň jako pivovar s produkcí několika milionů hektolitrů. Navíc by musel mít obratem k této činnosti živnostenský list nebo ručitele s tímto listem v oboru Pivovarnictví a sladovnictví. Musel by si zřídit celní sklad, splňovat veškeré hygienické a technické normy jako průmyslový pivovar.

Jak využijí domácí pivovarníci vyšší limit?
Cech domácích pivovarníků má aktuálně 751 platných členů, z nichž mnozí možná ani nevyužijí zvýšení limitu. Ale máme spoustu členů, kteří byli a doposud jsou hranicí dvou set litrů piva limitováni a nemohli se naplno věnovat svému hobby. Limit dvou tisíc litrů je naopak dostatečně vysoký a domnívám se, že se mezi námi najde jen málo těch, kteří by se k této výši přiblížili.

Jsou domácí pivovarníci výhradně laici?
To rozhodně ne. Mnozí umí navařit takové pivo, které může směle konkurovat velkým pivovarům. O tom nás přesvědčují výsledky častých soutěží domácích pivovarníků. Mimochodem, z některých našich členů se časem dokonce rekrutují profesionální sládkové či majitelé minipivovarů.

Můžete porovnat limity pro domácí vaření piva v Česku s jinými státy?
Dělali jsme si průzkum v asi třiceti zemích světa a zaměřili jsme se na „pivně“ rozvinuté země. Objevili jsme dva státy, které nemají tuto činnost vůbec obsaženou v zákonech a v nichž je domácí vaření tolerováno. Limit 200 litrů je u nás spolu s Německem nejnižší. Ostatní země už jsou na tom lépe, někde je možné uvařit tisíc litrů, jinde 2 500 litrů. Nicméně ve většině zemí není limit pro vaření stanoven vůbec.

První květen 2020 nebude svátkem práce ani časem lásky. Toho dne dojde k největšímu poklesu daňové sazby za deset let a bude se týkat točeného piva, u kterého DPH spadne z jedenadvaceti procent na deset. Dvanáctka prazdroje dnes čepovaná za padesát korun může za pět měsíců stát o pět korun méně, desítka v ceně poblíž třiceti korun zlevní o tři koruny, a přitom se míra zisku nesníží. Pro národ pivařů událost roku.

Skeptický Čech pochopitelně tuší, že pivo nakonec nezlevní, protože se o výnos ze snížení DPH podělí hospodští a pivovarníci, neboť jako na potvoru právě zvýší velkoobchodní ceny. Přesto se za vládním zásahem do byznysu s pivem skrývá opravdu to nejdůležitější, co tento rok slibuje a čím hrozí.

Melouchy místo podnikání
Levnější pivo patří k marketingu třetí a čtvrté vlny EET, které zavádějí povinnost účtovat na elektronické pokladně pro řemesla a svobodná povolání. „Hlavním cílem elektronické evidence tržeb je narovnání podnikatelského prostředí a také vyšší výběr daní, který vytvoří prostor pro snížení daňového zatížení v České republice,“ vysvětila nedávno veřejnosti ministryně financí Alena Schillerová a přirozeně potřebuje důkaz, že se daně opravdu snižují. Proto se od května, kdy EET naskočí, sníží sazba DPH na vodném i stočném, u elektronických knih a třeba v kadeřnictví. Argumentačním esem se však stane točené pivo, což je vidět i na tom, že jeho sazba poklesne nejvíc. Na celé operaci lidé ušetří dvě miliardy.

Někdo to může považovat za návrat k hodnotám komunismu, který ve své úpadkové podobě stál na laciném pivu a vepřovém. Přesto platí, že se EET stalo důležitou součástí společenských změn, které v Česku nastaly po krizovém období 2008–2013. Vláda logicky nabízí širokým vrstvám srozumitelný výklad, že svět se mění k lepšímu.

Pivo je nejoblíbenějším alkoholickým nápoje. Koluje o něm řada mýtů, ale ve skutečnosti je zdravější a prospěšnější, než se říká. Podívejte se, jaký pozitivní vliv může na váš organismus mít. Samozřejmě vždy záleží na množství. Kdo to přehání, tomu způsobí problémy. Při střídmé konzumaci však prospívá.

Dlouhověkost
Chcete se dožít delšího věku? Pomoci vám v tom může právě pivo. Podle studií se až 19 procent milovníků piva dožije delšího věku než ti, kteří se ho nikdy ani nedotkli, nebo ho téměř nepijí.

Hubnutí
Že je pivo nejhorším nápojem, když hubnete. Pokud to s ním přeháníte, tak ano. Menší množství lehčího piva naopak hubnutí prospěje, jelikož dokáže zefektivnit s zlepšit lidské trávení.

Mozek
Hodně piv ho samozřejmě otupí. Pít pivo střídmě však znamená, že svému mozku naopak prospějete. Studie mluví o tom, že jedno pivo denně dokáže zlepšit kognitivní funkce mozku a zpomalit proces jeho stárnutí.

Břicho
Myslíte si, že tento nápoj způsobuje takzvané pivní břicho? Rozhodně tomu tak není. Klidně ho pijte a vaší postavě to neublíží. A jak jsme zmínili výše, při menším množství vám pivo dokonce pomůže hubnout.

Ledviny
Koho trápí ledvinové kameny, mel by pít pivo. Mimo jiné proto, že tak zvýší příjem tekutin, a tak ledviny jednoduše propláchne. Podle výsledků průzkumu je o 41 procent menší pravděpodobnost výskytu ledvinových kamenů.

Kalorie
Ano, pivo je celkem kalorickým nápojem. Když ho však porovnáme třeba s mlékem, nebo s pomerančovým džusem, tak obsahuje velmi podobné množství. Ve srovnání s jinými nápoji není tak proklínanou kalorickou bombou.

Alzheimerova choroba
Velmi těžká choroba, která se už objevuje i u lidí v mladším věku. Kdo si dá čas od času pivo, může jí efektivně předcházet. Hlavně díky látkám obsaženým ve chmelu. Pozor však na míru, jinak si také nemusíte nic pamatovat.

Vitamíny
Co pivo obsahuje? Je to poměrně široká škála vitamínů a minerálů. Opět ho musíme srovnat s různými džusy, kterým sem často vyrovná. Navíc kvalitní pivo je zcela bez chemie. Stačí voda, slad, chmel a kvasnice.

Kosti
Nejenom mléčné výrobky pomohou k lepším kostem. Aby byly kostní tkáň silná a pevná, je třeba pít také pivo. To proto, že i když se to nezdá, tak obsahuje velké množství prospěšného křemíku.

Národní podnik Budějovický Budvar by měl mít za loňský rok rekordní tržby. ČTK to řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), pod jehož úřad podnik spadá. Přesnou výši tržeb ministr neuvedl, přesáhnout by ale měly dosavadní maximum z předloňska. Tehdy podnik utržil 2,63 miliardy korun s meziročním nárůstem o 6,5 procenta.

Firma plánuje ve čtyřech letech začínajících loňským rokem investovat do logistiky, obalů a dalšího rozvoje 2,6 miliardy korun. Obchodní výsledky podniku táhne hlavně export, pivo z Budvaru je možné koupit skoro v 80 státech. Loni do zahraničí směřovalo téměř 70 procent z prodaného piva, dařilo se zvyšovat prodej v Německu, Rusku, Polsku, Švédsku či Chorvatsku. Budvar se také po několika letech vrátil na indický trh.

Pivovar se podle ministra chystá na další exportní trhy, nechce ale generálnímu řediteli Petru Dvořákovi radit. "Mám na to nějaký názor, ale je to záležitost strategie podniku - nechci říkat dneska budete vozit do země XY, a zítra jinam. Nechci ten podnik řídit," řekl ČTK ministr.

Společnost loni uvedla na trh tři nová piva, Budvar 33, pak Společné z Budvaru, na jehož uvaření se podílel sládek Pavel Palouš z pivovaru Cobolis Ládví. Na podzim Budvar pustil na trh limitovanou edici ležáku Sedm spolčených.

Předloni firmě zisk po zdanění meziročně stoupl téměř o pět procent na 267,1 milionu korun a do státního rozpočtu odvedla 500 milionů korun. Za loňský rok se odvod do státního rozpočtu neplánuje, uvedl v listopadu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) loni v létě řekla, že současná vláda Budvar nikdy nezprivatizuje. Prodej pivovaru stát zvažoval za vlády Mirka Topolánka v roce 2007.

Tuzemské pivovary předloni vyrobily rekordních 21,3 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,7 procenta více. Po poklesu výroby v roce 2017 se tak vrátily k růstu. Za zvýšením produkce stálo hlavně pivo určené na vývoz, jehož výroba meziročně stoupla o 11,8 procenta. Vyšší předloni byla také tuzemská spotřeba piva, zvedla se o 2,9 procenta na 16,5 milionu hektolitrů. Na obyvatele se tak v ČR předloni vypilo 141 litrů, o šest velkých piv meziročně více. Údaje o loňské spotřebě zatím nejsou známy.

S chmelem, sladem a kvasinkami se experimentuje stále častěji doma v kuchyni. Česká pivní kultura se změnila. Někteří jedinci už tolik nepostávají u výčepu, ale před velkým hrncem. A vaří v něm vlastní pivo.

Zaparkujeme před jedním z berounských paneláků a stoupáme do osmého patra. "Tady mám koupelnu, tady obývák, tady ložnici, no… a tady pivovar," otevírá dveře do "pracovny" Jan Najbrt. Muž, který působí jako vrchní sládek pivovaru Matuška, kam zanedlouho půjde na odpolední směnu, je na svou domácí varnu evidentně hrdý. Pohrává si tu s výrobou různých typů piv. Často a rád.

Vzpomínáte rádi na litoměřické pivo Kalich? Už letos by si ho milovníci pěnivého moku mohli po více než osmnácti letech dopřát znova. V části někdejšího pivovaru v centru Litoměřic totiž skončila téměř roční rekonstrukce a v opravených prostorách se opět začne vařit pivo

Nájem pivovaru získala firma Hutár Agro. Byla jediná, která se do výběrového řízení města přihlásila. Zástupce zmíněného rodinného podniku Dionýz Hutár řekl, že na jaře chtějí začít s instalací technologií a v polovině roku spustit výrobu. Firma plánuje vařit tři druhy piva.

„Chceme navázat na tradici, která v Litoměřicích byla, půjde tedy o jedenáctku, pivo Kalich, kterým jsou Litoměřice nejproslavenější,“ řekl už dříve Deníku Hutár. Dále tu chtějí vařit jedno levnější pivo a jeden dražší speciál. Plánovaný výstav je čtyři tisíce hektolitrů ročně.

Město Litoměřice, které je vlastníkem areálu, mohlo prostory pivovaru opravit díky finanční podpoře z programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, který byl schválen v rámci platformy RESTART.

„Úspěšně zakončenou rekonstrukci části měšťanského pivovaru považuji za významný okamžik pro město Litoměřice, k němuž pivovarnictví historicky patří,“ poznamenal starosta Ladislav Chlupáč. Opravy zahrnovaly stavební úpravy a přípojky technické infrastruktury stávajícího objektu.

Konkrétně jde o prostory v jižní části východní budovy A. Práce na zhruba 650 metrech čtverečních začaly loni v lednu a skončily krátce před Vánoci. Cílem bylo zachování původního industriálního vzhledu a maximálního počtu původních prvků.

Vrátit život nevyužívaným objektům
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) označilo litoměřický projekt opravy pivovaru za vlajkovou loď programu RESTART. „Jeho smyslem je měnit chátrající a nevyužívané prostory tak, aby se do nich vrátil život. Příští rok budeme proto v podobných projektech pokračovat,“ konstatovala náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková. Náklady na projekt si vyžádaly dohromady 22 milionů korun. Zhruba polovinu představovala podpora MPO.

Revitalizace areálu pivovaru však nekončí. „Hledáme využití také pro další části, které bychom rádi obdobným způsobem revitalizovali,“ dodal starosta Chlupáč.

Výroba piva v Litoměřicích skončila v roce 2002 z ekonomických důvodů. Tehdejší pivovar produkoval šest různých piv. Z nich byl nejznámější Kalich či Baronka.

Pivní kvasinky, z nichž se vyrábí piva plzeňského typu, se na Zemi objevily teprve před půl tisíciletím. Vznikly díky tomu, že se náhodně setkaly dva jiné druhy těchto houbových mikroorganismů. Všechny dnes používané kmeny mají společný původ u tohoto okamžiku, všechny vznikly ze styku těchto dvou hub. Prokázal to nový výzkum nizozemských vědců.

Piva plzeňského typu jsou jedním z nejrozšířenějších nápojů světa, mezi těmi alkoholickými jsou dokonce tím vůbec nejvíce konzumovaným. Ročně se ho vypije přes 200 miliard litrů. Nebylo by to ale možné bez náhodného setkání dvou druhů jednobuněčných organismů, které se odehrálo před zhruba pěti sty lety – popsali to genetici z univerzity v Delftu.

Právě kvasinky, jimž se říká ve výrobě piva kvasnice, jsou pro vznik tohoto nápoje zásadní. Umí přeměnit cukry na etanol, tedy na formu alkoholu, a na množství aromatických složek, které jsou klíčové.

Spontánní kombinace
Před přibližně půl tisíci lety se v kádi nějakého dnes už neidentifikovatelného pivovarníka setkaly náhodou kvasinka pivní (Saccharomyces cerevisiae) a divoký druh Saccharomyces eubayanus, který zřejmě pochází z Ameriky. Tehdy se piva připravovala z pivních kvasnic za poměrně vysokých teplot – mezi 15 a 25 stupni. Při smíchání v tomto teplém prostředí došlo k hybridizaci obou druhů – obě houby se zkřížily.

Výsledkem byly kvasinky Saccharomyces pastorianus, které dostaly později jméno po Louisi Pasteurovi. Ty se dnes používají právě pro nejpoužívanější piva plzeňského typu vzniklá spodním kvašením. „Staré“ kvasnice Saccharomyces cerevisiae se využívaji také, ale pro svrchní kvašení – tedy pro piva typu ale, porter nebo stout.

„Nově vzniklé kvasinky zdědily důležité vlastnosti z těch divokých, především odolnost vůči nízkým teplotám,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Arthus Gorter de Vries.

A této vlastnosti pivovarníci rychle využili. Fermentace za nízkých teplot pomocí nového hybridního druhu kvasinek totiž dokázala snížit pravděpodobnost, že by došlo ke kontaminaci bakteriemi, co byla běžná hrozba při přípravě piva. Výsledkem tedy byl alkoholický nápoj s velmi předvídatelnou chutí, který se dal připravit velmi spolehlivě a s nízkým rizikem. To z něj udělalo dominantní formu piva, jemuž se podařilo dobýt celý svět.

V současné době se rozeznávají dvě skupiny těchto kvasinek. Až doposud se nevědělo, jestli pocházely ze dvou různých smíchání dvou druhů kvasinek, anebo z jediného. A právě to se nyní podařilo expertům z Delftu prokázat. Nyní je jasné, že původ obou skupin je společný – vznikly na jednom místě v jednu dobu.

První skupina se pak používala v Dánsku pivovarem Carlsberg, ta druhá se stala populární ve zbytku Evropy, typickým zástupcem jsou piva Heineken. České plzeňské pivo má geneticky původ v carlsbergských kvasnicích.

Vědce společný původ obou skupin překvapil; na první pohled to totiž jejich DNA nenaznačuje. Podařilo se to přesvědčivě prokázat teprve díky analýze, se kterou pomohly pokročilé umělé inteligence.

Soukromý Pivovar Svijany dodá letos podle předběžných odhadů na trh více než 708.000 hektolitrů piva, což je zhruba o čtyři procenta víc než loni. Více než desetinu produkce stočili letos ve Svijanech do plechovek. K růstu výroby pomohl export, víc piva ale prodal pivovar i na tuzemském trhu. Pro příští rok plánuje další růst výroby na 720.000 hektolitrů, ČTK to řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. Loni dodal svijanský pivovar na trh 681.686 hektolitrů piva.

"Zakládáme si na tradičním výrobním postupu, takzvaném dvourmutovém způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích," doplnil Havlík. Další zvyšování výroby je tak podle něj spojeno s dalšími investicemi do rozšíření výrobních kapacit při zachování tradičních výrobních postupů. V plánu jsou investice za více než 100 milionů korun. "Do rozšíření varny, která se naposledy modernizovala v roce 2012, a do výstavby dalšího ležáckého sklepa," dodal.

Končící rok podle Havlíka ukázal, že dobré rozhodnutí byla i investice do moderní linky na stáčení piva do plechovek. Zájem o plechovkové pivo roste, letos ve Svijanech naplnili pivem 15 milionů plechovek, zhruba o polovinu víc než loni. Příští rok by se měl podíl plechovkového piva dál zvyšovat. Firmě to navíc umožňuje ve větší míře vyvážet. Do zahraničí letos mířilo na 11,5 procenta vyrobeného piva, loni to bylo deset procent.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji, loni oslavil 20 let samostatné existence. Výroba se za tu dobu zvýšila téměř šestnáctinásobně. V roce 2018 uskutečnila firma podle informací z obchodního rejstříku zakázky za zhruba 1,36 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst tržeb o více než 13 procent. Hospodaření skončilo ziskem 144 milionů korun.