Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovarníci: Do října produkce piva pro ČR klesla o 1,2 procenta

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Výstav piva pro tuzemský trh se loni za první tři čtvrtletí snížil meziročně o 1,2 procenta, sdělili dnes ČTK zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Již dříve uvedli, že za samotné září klesly prodeje piva v tuzemských restauracích a hospodách meziročně téměř o čtvrtinu, produkce pak o 16 procent. Podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové by si pivovarníci přáli zmírnění protikuřáckého zákona. Výsledky za celý rok sdělí svaz až na tiskové konferenci v dubnu.

"Z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou se stáváme spíše zemí plechovkového piva, které meziročně vzrostlo o téměř 46 procent. Podle svazu stojí za tímto trendem kumulace regulatorních opatření, jež dopadají na živnostníky v restauračním odvětví a promítají se i do výsledků českého pivovarnictví," uvedla Ferencová.

I tak se ale podle ní piva do plechu zatím vyrobí zhruba devět procent z celkové produkce. "Lidé jsou v zimních měsících odkázáni na konzumaci čepovaného piva pouze uvnitř restaurací, už nikoliv na venkovních zahrádkách. Některé to tak může ještě více podpořit v pití piva v lahvi, plechovce či petce doma nebo u souseda v garáži," dodala.

V letošním roce by si pak svaz přál zmírnění právních norem, zejména u protikuřáckého zákona, a aby si lidé více našli cestu do tradičních českých hospod. Na venkově ale podle ní řada z nich zavřela. "Z pohledu pivovarů očekáváme, že výstav piv bude obdobný jako v loňském roce. Pokračovat bude boom minipivovarů, ty ale nepřesáhnou tříprocentní podíl na výstavu piv. Aktuálně tvoří zhruba dvě procenta a zbylých 98 procent produkce piva náleží velkým pivovarům. I přesto, že rádi zkoušíme nové chutě, řada Čechů vnímá tradiční český ležák jako nejlepší a rádi se k němu vrací, i proto odhadujeme, že zájem o něj poroste," dodala. Podle ní bude také letos stoupat obliba nealkoholického piva, jehož spotřeba dlouhodobě roste.

Podle zástupců Podnikatelských odborů, Asociace farmářských tržišť, Strany soukromníků ČR nebo Asociace živnostníků a dalších podnikatelských svazů a živnostníků loni ukončilo jenom kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) činnost 3000 hospod a restaurací. Ministerstvo financí to odmítlo, EET považuje za opatření, které zásadním způsobem přispívá k narovnání podnikatelského prostředí.

Pivovary podle Ferencové budou nejspíš letos více investovat do pivních tanků, a to nejen v ČR, ale i za hranicemi. "Ze statistik je patrné, že spotřeba na hlavu v ČR stagnuje a vzhledem ke změně životního stylu se dá předpokládat, že stejně jako v řadě dalších evropských zemí bude klesat. To znamená, že pro výrobce piva je jediná cesta zvyšovat podíl piva na export," dodala.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

Produkce piva pro ČR klesla o 1,2 procenta, mohou za to i státní regulace

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Výstav piva pro tuzemský trh se loni za první tři čtvrtletí snížil meziročně o 1,2 procenta, sdělili dnes ČTK zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Již dříve uvedli, že za samotné září klesly prodeje piva v tuzemských restauracích a hospodách meziročně téměř o čtvrtinu, produkce pak o 16 procent. Podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové by si pivovarníci přáli zmírnění protikuřáckého zákona. Výsledky za celý rok sdělí svaz až na tiskové konferenci v dubnu.

"Z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou se stáváme spíše zemí plechovkového piva, které meziročně vzrostlo o téměř 46 procent. Podle svazu stojí za tímto trendem kumulace regulatorních opatření, jež dopadají na živnostníky v restauračním odvětví a promítají se i do výsledků českého pivovarnictví," uvedla Ferencová.

I tak se ale podle ní piva do plechu zatím vyrobí zhruba devět procent z celkové produkce. "Lidé jsou v zimních měsících odkázáni na konzumaci čepovaného piva pouze uvnitř restaurací, už nikoliv na venkovních zahrádkách. Některé to tak může ještě více podpořit v pití piva v lahvi, plechovce či petce doma nebo u souseda v garáži," dodala.

V letošním roce by si pak svaz přál zmírnění právních norem, zejména u protikuřáckého zákona, a aby si lidé více našli cestu do tradičních českých hospod. Na venkově ale podle ní řada z nich zavřela. "Z pohledu pivovarů očekáváme, že výstav piv bude obdobný jako v loňském roce. Pokračovat bude boom minipivovarů, ty ale nepřesáhnou tříprocentní podíl na výstavu piv. Aktuálně tvoří zhruba dvě procenta a zbylých 98 procent produkce piva náleží velkým pivovarům. I přesto, že rádi zkoušíme nové chutě, řada Čechů vnímá tradiční český ležák jako nejlepší a rádi se k němu vrací, i proto odhadujeme, že zájem o něj poroste," dodala. Podle ní bude také letos stoupat obliba nealkoholického piva, jehož spotřeba dlouhodobě roste.

Podle zástupců Podnikatelských odborů, Asociace farmářských tržišť, Strany soukromníků ČR nebo Asociace živnostníků a dalších podnikatelských svazů a živnostníků loni ukončilo jenom kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) činnost 3000 hospod a restaurací. Ministerstvo financí to odmítlo, EET považuje za opatření, které zásadním způsobem přispívá k narovnání podnikatelského prostředí.

Pivovary podle Ferencové budou nejspíš letos více investovat do pivních tanků, a to nejen v ČR, ale i za hranicemi. "Ze statistik je patrné, že spotřeba na hlavu v ČR stagnuje a vzhledem ke změně životního stylu se dá předpokládat, že stejně jako v řadě dalších evropských zemí bude klesat. To znamená, že pro výrobce piva je jediná cesta zvyšovat podíl piva na export," dodala.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

Pivovar Zubr opět uvařil přes čtvrt milionu hektolitrů piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Pivovar Zubr uvařil v loňském roce 255.000 hektolitrů piva, což je stejné množství jako v roce předcházejícím. K poklesu došlo v čepovaném pivu, a to o 3 procenta. Největší nárůst Zubr zaznamenal v segmentu plechovek, jejichž podíl stoupl již na 10 procent celkové produkce. Daří se i exportu, který vzrostl o 10 procent.
„I přes zátěž, kterou pro naše zákazníky, tedy provozovatele restaurací, přinesla nová nařízení v podobě EET nebo zákazu kouření, jsme s celkovými čísly spokojeni. Výpadek v čepovaném pivu na domácím trhu jsme nahradili zvýšeným prodejem piva lahvového a zejména plechovkového. To je i hlavním vývozním artiklem,“ komentuje loňský rok Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr a pokračuje: „Největší pokles sudového piva nastal v meziročním srovnání v měsících září až prosinec 2017, do té doby jsme byli víceméně na předloňské skutečnosti.“

Právě s rostoucím zájmem o plechovkové pivo souvisela i největší investice v loňském roce. „Musíme neustále reagovat na vývoj a být co nejvíce flexibilní, proto jsme v loňském roku spustili novou balicí linku na plechovky, která nám umožňuje vyrábět větší variabilitu balení i potisků,“ doplňuje Tomáš Pluháček. Na letošní rok je naplánovaná investice do nového systému filtrace, která přesáhne 25 milionů korun. Za poslední čtvrtstoletí bylo do modernizace pivovaru investováno více než tři čtvrtě miliardy korun a zásadních investic se dočkaly prakticky všechny části pivovaru.

Novinky přinesl loňský rok i v samotné nabídce piv. Pivovar Zubr uvedl na trh novou dvanáctku Zubr Gradus, která je zatím k dostání výhradně v čepované podobě. Mezi speciály, které se v nabídce objevují vždy na limitovanou dobu, se dařilo Zubr Narozeninovému speciálu 14,5%, který byl uvařen u příležitosti oslav 145. výročí založení pivovaru. „Moc mě těší, jak dobře přijali naši zákazníci Graduse a doufám, že si brzy najde své věrné štamgasty stejně jako jedenáctka Grand. V letošním roce budeme dále rozšiřovat jeho distribuci a samozřejmě opět chystáme i několik speciálů včetně jedné novinky na Velikonoce, o které ale zatím více neprozradíme,“ naznačuje plány na příští rok Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Pivovar Zubr chce v letošním roce navázat na dobré výsledky z předcházejícího roku, proto významná podpora bude směřovat do provozoven s čepovaným pivem, které díky novým nařízením i stále se zpřísňujícím se předpisům prožívají nelehké období. „Je čím dál tím těžší bojovat s trendem poklesu spotřeby čepovaného piva, ale pro nás stále zůstává prioritou. Hospodská atmosféra a setkávání u piva patří k českým tradicím a my ji chceme nadále podporovat a spoluvytvářet,“ říká Tomáš Pluháček.
Od zavedení EET pivovar celkově zaregistroval zhruba čtyři desítky provozoven, které ukončily svoji činnost. Bylo to zejména během zimy, tedy z kraje roku. „Od té doby máme počet provozoven relativně stabilní, ovšem uvidíme, jak se po zimě projeví zákaz kouření. Slýcháme od našich zákazníků obavy, zda zimu přežijí,“ dodává Tomáš Pluháček. Jedním z opatření, jak pivovar bojuje s poklesem čepovaného piva, je vlastní síť nájemních restaurací, kdy si pivovar pronajímá provozovny přímo od majitelů a dále je nabízí prověřeným nájemcům. V současné době jich má již několik desítek a v projektu bude pokračovat i v letošním roce.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár Pivex – PIVO 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2017 v kategorii jedenáctistupňových piv. První místo v soutěži České pivo 2017 si odnesl také Zubr Premium, a to v královské kategorii světlých ležáků. Navázal tak na vítězství z roku 2015 v téže soutěži a na absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár Pivex – PIVO 2016. Na letošním jubilejním ročníku soutěže PIVEX 2017 byl pivovar Zubr zvolen pivovarem čtvrtstoletí. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

Pivo se jedlo lžící, líčí publikace k 500. výročí pivovarnictví v Poličce

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jaroslav HubenýPolička

Měšťanský pivovar v Poličce si připomněl novou publikací 500 let od získání práva na vaření a prodej piva. Autorům Stanislavu Konečnému a Filipu Vránovi se podařilo s pomocí vedení poličského pivovaru vytvořit dílo, které odpovídá významu půltisíciletého výročí pivovaru.

„Kniha přináší řadu nepublikovaných myšlenek a faktů, platných od roku 1517 až po dnešek. Publikace za 500 let existence právovárečných měšťanstev v Čechách nemá v našem pivovarnictví žádnou alternativu,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz.

Autoři se museli vypořádat s tím, že se kvůli požáru města a pivovaru v roce 1845 řada písemností nezachovala.

„Pivo vařené ve středověku bylo mnohem hustší, než na jaké jsme zvyklí dnes. Zpočátku se v podstatě jednalo o mírně prokvašenou kaši. Mnohdy dokonce tak hustou, že ji bylo nutné jíst lžicí z misky. Ostatně i slovo ožralý má svůj základ ve slově žrát,“ uvádějí zmínění autoři ve svém historickém ohlédnutí.

Pivovarnická tradice Poličky vznikla po dohodě sto třinácti majitelů právovárečných domů a členů právovárečného měšťanstva.

„Ti všichni se po svém souhlasu stali majiteli právovárečného domu, kde se pivo vařilo například jednou za týden,“ uvedl v předmluvě ředitel pivovaru Karel Witz.
Kniha o 132 stránkách obsahuje historické i současné fotografie z pivovaru a informace o jednotlivých pivech, včetně jejich etiket.

Přibližuje postup při vaření piva, daňové zatížení i přestupky jejich výrobců při nedodržování počtu a velikosti várek, největší konkurenci v okolí nebo ceny piva v různých historických obdobích. Také místa spojená s jeho výrobou a změny v organizaci a jeho vaření.

Významným datem byl rok 1865, kdy byl dostavěn nový pivovar, jehož stavitelem byl František Schmoranz, který například restauroval chrudimský kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo poličský kostel svatého Jakuba.

V Pardubicích pak postavil budovu reálky či Larischovu vilu a zásadní měrou se podílel na záchraně Zelené brány.

Dobré pivo podpořila rodinná tradice
Za kvalitu mohlo poličské pivo děkovat od roku 1895 do roku 1971 hlavně dvěma sládkům, staršímu a mladšímu Františku Bittnerovi, později i zeti druhého z nich Jiřímu Vášovi.

Mladší z Bittnerů se stal v roce 1948 zmocněncem k výkonu národní správy. V té době přicházel pivovar o tradiční odběratele - likvidované soukromé obchody, restaurace a hotely.

„Téměř zmizela pojmenování tradičních pivovarských profesí, kterými byli vedle pana starého, který vedl pivovar, nadsladovní, spilečný, vařič, sklepmistr nebo strojmistr,“ uvádí autoři knihy Měšťanský pivovar v Poličce.

Později za socialismu hrozilo poličskému pivovaru zrušení, měl ho nahradit modernizovaný ve Svitavách. Pozemky pivovaru měly sloužit ke stavbě rodinných domků.

Do nové éry po roce 1989 vstoupil pivovar s omezenou výrobní kapacitou ve spilce a v ležáckém sklepě, proto tehdy patřil k nejmenším v republice. V roce 1990 uvařil 33 tisíc hektolitrů piva, v roce 2000 73 tisíc a v roce 2016 už činil „výstav“, tedy celková roční produkce piva, 120 tisíc hektolitrů.

V čele stojí kytarista, který hrál se Žbirkou
Jeho budoucnost velmi ovlivnil restituční spor, který v roce 1993 vyhráli vlastníci domů s právem várečným a pivovar převzali o rok později.

„Státní podnik Hradec Králové, bývalý majitel a u soudu odpůrce, nám dával tři měsíce života. Za zhruba dva roky jsme se naučili o pivovaru vše, a něco objevujeme znovu a znovu,“ řekl Karel Witz, který je od té doby v čele pivovaru.

Witz je přitom původně úspěšný kytarista, který hrál kdysi v kapele Modus s Marikou Gombitovou a Mekym Žbirkou, v Collegium Musicum s Mariánem Vargou či s kapelou Indigo a Petrem Nagym.

Do pivovaru přišel jako jeden z potomků původních právovárečníků. Od roku 1990 se stal vedoucím odboru kultury na radnici v Košicích, ale když se měla dělit republika, začal uvažovat o přestěhování z Košic do Poličky.

Zde získal v restituci dům. O pivovarnictví nevěděl nic, musel si všechno rychle nastudovat, ale jeho výhodou bylo, že na počátku sedmdesátých let vystudoval Fakultu výrobně ekonomickou Vysoké školy ekonomické v Praze.

Měšťanský pivovar v Poličce je nyní třetím největším samostatným v České republice, stojícím mimo pivovarnické skupiny za Budějovickým Budvarem a Pivovarem Nymburk. Veškeré nové vybavení zásadně pořizuje jenom ze zisku, tedy bez půjček.

„Poličský unikát mimo jiné spočívá v tom, že si přes 80 procent zákazníků pro pivo jezdí samo. Areál je otevřený dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu,“ uvádějí autoři publikace.

Kniha přibližuje samozřejmě mnoho historických událostí, které ovlivnily produkci piva, ale kvůli uzávěrce se už do ní nedostal velmi důležitý takzvaný protikuřácký zákon, jehož účinnost započala loni 1. června.

„Právě kvůli němu produkce v tomto desetiletí poprvé klesla, a to na 95 procent ve srovnání s předcházejícím rokem, tedy přibližně na 115 tisíc hektolitrů. Zákon se dramaticky projevil od září, když kvůli počasí nebylo možné držet lidi dále na restauračních zahrádkách. I příležitostní kuřáci je brzy opustili, proto zájem o pivo poklesl,“ řekl Witz.

V knize není uveden ani fakt, že je poličský pivovar v poslední době sběratelem řady cen v různých anonymních pivních soutěžích.

Loni například získala jeho tmavá desítka Hradební na mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích ocenění Stříbrná pivní pečeť, na zářijové degustační soutěži Žatecká Dočesná obdrželo totéž pivo první místo mezi tmavými.

Další cenou bylo druhé místo v kategorii světlé výčepní pivo, druhou příčku navíc získala i světlá dvanáctka Záviš.

V anketě Sdružení přátel piva Pivo roku 2017 obdržela cenu za třetí místo v kategorii tmavých piv speciální tmavá třináctka Eliška.

Pivovar Vratislavice chce brzy rozjet plechovkovou linku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKKonrad

Pivovar Vratislavice na Liberecku dodal loni na trh 119.000 hektolitrů piva, což bylo o 13 procent víc než předloni. Zhruba 42 procent produkce míří na export, zejména do Německa a Francie, řekl dnes ČTK ředitel pivovaru Petr Hostaš. Pivovar poprvé loni nabízel i plechovkové pivo, které nechal stáčet u externího dodavatele. V polovině letošního roku chce rozjet vlastní linku na stáčení piva do plechovek.

Loni nechal pivovar do plechovek stočit jen něco přes 1000 hektolitrů. Letos podíl takto baleného piva poroste, záležet bude na odbytu. "Náklady na přepravu lahvového piva do zahraničí rostou, i když jsou plechovky dražší než lahve, přeprava je levnější, protože jsou lehčí," uvedl Hostaš.

Stavební úpravy v areálu pivovaru a samotná linka přijdou podle něj na 50 až 60 milionů korun. S plechovkovým pivem by vratislavičtí rádi oslovili odběratele v Asii, zejména v Číně a Indii. "Jsou to rychle rostoucí trhy," dodal ředitel.

Rostoucí zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého předloni celková tuzemská spotřeba piva v plechovkách stoupla o 12 procent na šest procent celkové spotřeby. Celková čísla za loňský rok zatím k dispozici nejsou, do října ale jeho spotřeba vzrostla o 42 procent. Vratislavičtí nejsou v Libereckém kraji jediní, už loni na podzim rozjeli vlastní linku na stáčení piva do plechovek v konkurenčním Pivovaru Svijany. Loni do plechovek stočili 15.000 hektolitrů, letos plánují nejméně 20.000 hektolitrů. V budoucnu do nich chtějí plnit až pětinu výstavu. Ten loni dosáhl rekordních 638.399 hektolitrů.

Pivovar Vratislavice byl slavnostně otevřen v lednu 1874. Ještě v 90. letech 20. století zaměstnával 400 lidí a ročně vyrobil téměř půl milionu hektolitrů piva. Dnes v něm pracuje zhruba 50 lidí. V roce 1997 se podnik stal součástí společnosti Pražské pivovary, a o rok později výroba ve Vratislavicích skončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. Když v roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu, musela vytvořit novou značku. Pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava - Konrad. Loni Pivovar Vratislavice na trh dodal 105.000 hektolitrů piva, z toho třetina šla na export.

Na pivo do jižních Čech. Kraj láká na nové turistické trasy

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V jižních Čechách vzniklo šest pivních tras. Jsou do nich zapojeny pivovary například Budvar, Samson, Dudák i řada minipivovarů. Jde o jednu z 12 aktivit programu Jižní Čechy pohodové, který na letošek připravila Jihočeská centrála cestovního ruchu, řekl její ředitel Jaromír Polášek. Mezi další novinky patří deset běžeckých tras nebo pobyty pro myslivce a rybáře z Německa a Rakouska. Cílem je prodloužit pobyty a zvýšit počet přenocování mimo sezonu.

Na šesti pivních trasách mohou turisté ochutnat různá piva a navštívit památky. "Budeme rádi, když nezůstanou v jednom místě a když ochutnají celou paletu piv od světlého po tmavé, od lehkého po těžší. Jde nám o to využít degustační potenciál tohoto kraje, tak jako jižní Morava má své víno," řekl Polášek. Do tras se zapojily pivovary Budvar, Samson, Dudák, Protivín, Regent a řada minipivovarů jako Hluboká, Kvilda, Vyšší Brod, Český Rudolec, Bukovar i táborské Muzeum pivovarnictví.

Na turisty z Německa a Rakouska míří jiná novinka, pobyty pro rybáře a myslivce. "Jezdí na dovolenou ve větší skupině nebo s rodinou. Chlap si jde zastřílet do obory a my ukazujeme věci, které jsou vedle obory, na Hluboké vyjížďky po vodě, kulturní akce, památky. Německo je pro nás jeden z klíčových trhů, je to hodně silné z hlediska finančních možností, zvlášť myslivost: jsou to poměrně dobře situovaní lidé, a když s sebou přivezou, rodinu, stráví tady týdenní pobyty," řekl Polášek.

Další novinkou je deset běžeckých tras. Zájem o ně podle Poláška dokládá obliba běžeckých seriálů v ČR. "Běžci na to trénují, vozí si kecky po dovolené a aktivně si dojedou, aby si mohli proběhnout trasu," uvedl. Centrála nachystala i deset nových tras pro pěší a deset nových cyklotras.

Kraj propaguje i památky, v jižních Čechách pohodových jich nabízí 55, velké i malé. Na seznamu jsou vedle zámků i technické památky, hřbitovy a církevní objekty. Hodně stál o spolupráci zámek Mitrowicz v Kolodějích nad Lužnicí. "Už minulou sezonu hodně vystřelili, je to tři roky od rekonstrukce, měli skokový nárůst turistů," řekl Polášek.

Centrála láká i na akce spjaté se 100 lety Československa a na filmová místa, v kraji se natáčelo asi 250 snímků.

Jihočeská centrála cestovního ruchu je od roku 2011 příspěvkovou organizací kraje. Letos dostala na provoz 29 milionů korun, o pět milionů více než loni. Zaměstnává 28 lidí. V Jihočeském kraji se ve třetím čtvrtletí minulého roku ubytovalo 746 655 turistů. Je to meziročně o 2,3 procenta více. Přibyli především zahraniční hosté, jichž se v kraji ubytovalo 202 481.

Staropramenu rostly tržby, pivovar přesto prodělal přes miliardu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKStaropramen

Pivovary Staropramen, jež jsou druhým největším producentem piva v České republice, v roce 2016 kvůli odpisům prodělaly 1,29 miliardy korun, o rok dříve šlo o 2,74 miliardy. Provozní výsledek hospodaření bez odpisů a a opravných položek dosáhl předloni 2,34 miliardy korun, v roce 2015 činil provozní výsledek 1,52 miliardy. Společnost to uvedla ve své konsolidované výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin.

Celkové konsolidované tržby společnosti se předloni zvýšily o 513 milionů korun na 8,99 miliardy. Tržby za prodej piva klesly o 175 milionů korun na 7,34 miliardy, hlavně kvůli poklesu prodejů v ČR. Většinu tržeb (4,56 miliardy korun) za pivo má společnost v zahraničí, na ČR pak zbývá 2,78 miliardy korun, dodává dále konsolidovaná výroční zpráva. Firma uvádí, že v roce 2016 výrazně investovala do svého portfolia značek. "A to jak do tradičních pivních značek Staropramen, Ostravar a Braník, tak do mezinárodního portfolia (Stella Artois, Corona) i nápojů na bázi piva (Cool, Sládkova limonáda). Vlajkové lodi společnosti - značce Staropramen - se dařilo také v zahraničí, především na trzích střední a jižní Evropy, kde značka dlouhodobě posiluje svou pozici díky práci týmů v mateřském koncernu Molson Coors," dodává zpráva. Mezi nejúspěšnější trhy v této oblasti patří Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Celkem jsou největšími exportními trhy pro společnost Slovensko, Švédsko, Velká Británii a Německo, Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Pivovar předloni obměnil vedení. Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku. Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj zvýšil od předloňského dubna do konce loňského března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal v předloňském roce v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc. Společnost loni na konci března převzala japonská skupina Asahi. Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

Staropramenu předloni vzrostly tržby o 513 miliónů na devět miliard

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTKStaropramen

Pivovary Staropramen, jež jsou druhým největším producentem piva v České republice, v roce 2016 kvůli odpisům prodělaly 1,29 miliardy korun, o rok dříve šlo o 2,74 miliardy. Provozní výsledek hospodaření bez odpisů a opravných položek dosáhl předloni 2,34 miliardy korun, v roce 2015 činil provozní výsledek 1,52 miliardy korun. Společnost to uvedla ve své konsolidované výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin.

Celkové konsolidované tržby společnosti se předloni zvýšily o 513 miliónů korun na 8,99 miliardy. Tržby za prodej piva klesly o 175 miliónů korun na 7,34 miliardy, hlavně kvůli poklesu prodejů v ČR. Většinu tržeb (4,56 miliardy korun) za pivo má společnost v zahraničí, na ČR pak zbývá 2,78 miliardy korun, dodává dále konsolidovaná výroční zpráva.

Firma uvádí, že v roce 2016 výrazně investovala do svého portfolia značek. „A to jak do tradičních pivních značek Staropramen, Ostravar a Braník, tak do mezinárodního portfolia (Stella Artois, Corona) i nápojů na bázi piva (Cool, Sládkova limonáda). Vlajkové lodi společnosti - značce Staropramen - se dařilo také v zahraničí, především na trzích střední a jižní Evropy, kde značka dlouhodobě posiluje svou pozici díky práci týmů v mateřském koncernu Molson Coors," dodává zpráva.

Mezi nejúspěšnější trhy v této oblasti patří Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Celkem jsou největšími exportními trhy pro společnost Slovensko, Švédsko, Velká Británii a Německo, Staropramen se prodává v 36 zemích světa.

Výměna vedení
Pivovar předloni obměnil vedení. Generální ředitel Zbyněk Kovář skončil po osmi letech ve funkci, vystřídal ho Petr Kovařík, který dříve řídil sesterskou pivovarnickou společnost Borsodi Sorgyar v Maďarsku.

Jednička na českém trhu Plzeňský Prazdroj zvýšil od předloňského dubna do konce loňského března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal v předloňském roce v ČR a v cizině téměř 11 miliónů hektolitrů piva, meziročně téměř o milión hektolitrů víc. Společnost loni na konci března převzala japonská skupina Asahi.

Pivovarům Staropramen patří dlouhodobě na českém pivovarském trhu druhá příčka za Plzeňským Prazdrojem. Firma je od roku 2012 součástí severoamerické pivovarské skupiny Molson Coors. Ta Pivovary Staropramen koupila od investiční společnosti CVC Capital Partner za 2,7 miliardy eur, do roku 2009 pivovary vlastnil pivovarský gigant Anheuser-Busch InBev. Společnost předloni zaměstnávala v průměru 1408 lidí.

V nejstarší hospodě v New Yorku čepují pivo už 164 let

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:W4T.cz

Newyorská hospoda McSorley's, kde se pivo začalo čepovat v roce 1854, patří k nejstarším v tomto východoamerickém městě, na tradice se zde proto úzkostlivě dbá. Podnik založený irským přistěhovalcem Johnem McSorleym ještě před občanskou válkou v USA nezastavila ani prohibice, větší komplikace mu naopak způsobily hygienické požadavky. V roce 2016 inspektoři na několik dní bar zavřeli.

Důvodem nucené uzavírky bylo rejdění hlodavců a uvolněný přístup k hygienickým předpisům, kdy se podle kontrolorů moc nedbalo na skladovací teploty a čistotu. Vrstvy prachu, které se na výzdobě baru za roky usadily, jsou však jednou z připomínek zašlých časů. Na zdech návštěvníci najdou obrazy, fotografie či různé památeční předměty, z nichž mnohé tam visí od založení podniku. Portál Business Insider uvedl, že naposledy bylo něco ze zdi sundáno v roce 1910.

Tradiční je i pivní nabídka, na výběr jsou jen dva druhy svrchně kvašeného piva typu ale, světlé a tmavé. Hospoda, kterou poctili návštěvou například někdejší prezidenti Abraham Lincoln či Theodore Roosevelt, je hrdá i na to, že přečkala dobu prohibice. Tehdejší majitel ale vařil pro hosty ve sklepě a o pokoutně vyrobeném alkoholickém nápoji hovořil jako o skoropivu.

Nechuť k jakýmkoli změnám je v hospodě všudypřítomná. Jídelní lístek se naposledy po více než padesáti letech změnil loni, kdy se na něj dostaly slavné a rovněž tradiční newyorské Feltmanovy hotdogy.

Mottem McSorley's dlouho bylo "Dobré pivo, syrová cibule a žádné ženy". Své dveře něžnému pohlaví byl bar po žalobě donucen otevřít až v roce 1970. Hospoda se verdiktu nařizujícímu nediskriminovat ženy podrobila, ale vyhrazené toalety dámám zřídila až o patnáct let později.

Zvyklostí dbá McSorley's i pokud jde o úklid. Hosté tak nadále šlapou po pilinách, které jsou nasypané na prkenné podlaze. Význam pilin je jednoduchý, nejenže dobře sají rozlité pivo, ale v dobách žvýkacího tabáku také absorbovaly sliny plivajících pijáků.

V McSorley's se ale přece jen jedna věc docela často mění, a to je cena piva. Zatímco v roce 1940 se platilo deseticentem, v roce 1966 to bylo 35 centů, dnes je třeba z peněženky vytáhnout 5,5 dolaru (zhruba 120 korun).

V Neratově otevřeli nový pivovar, sází na hanácký slad a horskou vodu

Publikováno:před 4 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš HejtmánekNeratov

Sdružení Neratov otevřelo v Orlických horách poutní pivovar, který je prvním na české straně hor. Zatím vaří desítku a dvanáctku, ale chystá se i na speciály. Pivo pojmenované Prorok sází na žatecký chmel, hanácký slad a kvalitní horskou vodu.

Zvenku vypadá nedostavěně, kolem budovy jsou ještě pozůstatky po stavbě a fasáda jako by čekala na finální vrstvu. Je to však mýlka. Modřínový rošt po obvodu budovy byl záměrem mladého projektanta. Přesto ještě některé drobné doplňky přibudou.

Velká prosklená okna dostanou osvětlení, aby turisté dobře viděli zařízení pivovaru hned za nimi, a vyroste také komín, ač ne klasický vysoký pivovarský. Ale jak říká místní farář Josef Suchár, správný pivovar komín mít musí.

„Dříve se říkalo klobouk pana starýho (sládka). Projektant říkal, že by to neměl být problém. Bude to však jen malý komín, aby se odvedly ty páry, které tady jsou. Turisté, kteří pojedou okolo, tedy budou mít nejen vizuální, ale i čichový vjem,“ slibuje v hustém mraku nasyceném mladinovými výpary neratovský sládek Jiří Gross.

Stojíme vedle dvou pivovarských kádí a v místnosti chvílemi není vidět na protější stěnu. Sládek právě vaří teprve jedenáctou várku piva pojmenovaného Prorok. V kádi probublává budoucí desítka.

Pivo se v Neratově začalo vařit teprve koncem listopadu, přestože původně zde plánovali spuštění provozu už na letní sezonu. Jenže stavbu zastihla loňská nečekaně tuhá zima a vše se zdrželo.

„Chtěli jsme pivo už na pouť nebo na oslavy 25 let Sdružení Neratov, ale ani jedno se nestihlo. Budova byla hotová v říjnu a hned se začalo s instalací technologie,“ popisuje sládek, ale v půlce věty ho přerušuje šplouchnutí vody na zem. V kádi vzkypěla mladina a sládek musí rychle zakročit.

„Máme to vytápěné párou a stačí chvilka nepozornosti... Bývali jsme měli ty parní kotle postavit trochu větší. Je to akorát na knop. Tady ta várka je deset hektolitrů a nádoby na kvašení i dokvášení ve sklepě jsou na dvacet hektolitrů. Proto vaříme vždy dvě várky. Dnes a zítra děláme desítku,“ přehlušuje vodu stříkající při oplachování kádě a podlahy sládek.

Zdejší voda je srovnatelná s tou plzeňskou
Jiří Gross preferuje tradiční české pivo, a tak se při vaření Proroka inspiroval v Plzni spodně kvašenými pivy. Desítka bude ve sklepě kvasit sedm dní. Dalších třicet dní se pak bude dokvášet v ležáckých tancích. Týdně plánuje uvařit dvě až čtyři várky.

„Teoreticky jsme schopni vyrobit ročně tři tisíce hektolitrů, ale bude záležet na odbytu. Používáme hanácký slad, žatecký chmel a místní velice dobrou vodu. Podle rozborů je srovnatelná s tou plzeňskou. Vždy se říkalo, že plzeňské pivo je dobré, protože mají dobrou vodu. Snad půjdeme ve stejných šlépějích,“ věří Jiří Gross, který celý život pracoval ve sladovnictví a nyní už je v penzi.

Sám má na starost varnu, o sklep a spilku, kde probíhá otevřené kvašení, se stará podsládek. Kromě nich by v pivovaru mělo pracovat ještě sedm klientů zdejšího chráněného bydlení, které v obci provozuje Sdružení Neratov. Práci najdou v úklidu, logistice nebo při plnění lahví a sudů.

Sdružení si od pivovaru slibuje nejen další pracovní místa pro lidi s hendikepem, ale také prostředky na dofinancování sociálních služeb a ostatních aktivit.

„Pokud ekonomika vyjde tak, jak je naplánována, mělo by nám to finančně pomoci. Zvýší se tím výnos i z naší hospody. Tím, že budeme mít další zdroj peněz, budeme mít prostředky na dokrytí některých dotací,“ vysvětluje farář Josef Suchár.

Stavba pivovaru přišla na necelých 13 milionů korun a sdružení si na ni vzalo úvěr, který bude splácet z prodeje piva. To bude dostupné v sudech či ve skleněných i plastových lahvích. Kromě vlastní hospody má být k dostání také v síti prodejen orlickoústeckého Konzumu. Zájem projevily některé penziony a další s objednávkou čekají, až budou moci nové pivo ochutnat. První výstav byl 30. prosince a už na Silvestra pivovar dodával první sudy.

„V naší hospodě zatím čepujeme pouze desítku. Od pátku tam budou v prodeji také litrové plastové lahve. Dvanáctka stále zraje a měla by být k dispozici příští týden. Zatím počítáme jen s desítkou a dvanáctkou, ale na Velikonoce připravíme nějaký speciál,“ sděluje mluvčí Sdružení Neratov Antonín Nekvinda.


Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160