Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V pivu jsou Češi zbytečně konzervativní, myslí si v Polsku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Viktor Daněk

Najít v Polsku pořádný výčep donedávná nebylo nic snadného. Naši severní sousedé ale poslední dobou zažívají pivní revoluci. Vůbec první polské minipivovary se objevily teprve před pěti lety. Od té doby urazily pořádný kus cesty a dnes nejednoho znalce piva překvapují. Nebojí se totiž experimentovat. To nejlepší ze své produkce vystavují dvakrát ročně ve Varšavě.

Poláci Krzystof a Iza obracejí degustační skleničky dnem vzhůru a vydávají se hledat mezi řady stánků, který čep vyzkouší tentokrát. Festival se koná dvakrát ročně a oba ještě ani jednou nevynechali. Česky umí, protože kdysi studovali češtinu.

Stejně tak i Paweł Leszczyński, pivní soudce a spoluorganizátor Varšavského pivního festivalu.

Měli Hašek a Hrabal pravdu?
„Zajímalo mě, jak to vypadá v Česku, jaká je vaše pověstná hospodská kultura, o níž psal Hrabal nebo Hašek. A hodně se mi u vás líbilo,“ vysvětluje, co jak se přes pivo a pivní kulturu dostal k zájmu o Česko.

„Chtěl jsem se naučit česky, abych mohl mluvit s Čechy. Čeština mě vůbec nezaujala, byl to pro mě jenom nástroj k pochopení české kultury, která mě zajímala víc než jazyk,“ vypráví největší znalec Járy Cimrmana v Polsku a „havlista“, jak sám sebe charakterizuje.

Václava Havla si váží jako autority a čte i jeho hry. „A Havel taky pracoval v pivovaře,“ směje se.

Podle Pawła Leszczyńského v Polsku ještě před pěti lety pravá pivní kultura neexistovala. Místní ležáky tehdy prý nebyly nic výjimečného. Pak začal vařit pivo doma a to hned chutnalo úplně jinak.

Pivo s chutí tropického ovoce
Vaření piva se v Polsku začalo rozvíjet s nástupem malých výrobců. Jejich pivu se v polštině říká řemeslné. Ročně v zemi vznikne na 1700 značek těchto piv. Jen tady na festivalu je do zázemí fotbalového stadionu Legie Varšava natěsnáno 350 výčepů.

Několik z nich patří například minipivovaru Rockmill a jeho majiteli Andrzeji Milerovi. Vznikl teprve začátkem roku a pivo vaří jen jednou za měsíc. „Máme za sebou devátou várku, ale po Polsku se naše pivo šíří rychlostí blesku,“ říká hrdý pivovarník.

Jeho pivo IPA jménem Juici Delight chutná velmi jemně a má příjemnou ovocnou vůni. „Je to pivo ve stylu New England IPA,“ vysvětluje Andrzej. „Je velmi aromatické, můžete v něm cítit tóny citrusů, maracuji, manga nebo papáji. Každý ho vnímá trochu jinak. Podle mě to je geniální pivo."

Češi jsou konzervativní
Druhů piv je tady nepřeberné množství, o některých slyším poprvé v životě. Třeba kakaový stout s chilli papričkami nebo pivo kvašené divokými kvasnicemi s příměsí vinného moštu. Většina produkce je polská, ale je objevil jsem tu i italský import.

Podle Pawła Leszczyńského taková rozmanitost českým pivům chybí.

„Když jsem zajel do domácích pivovarů v Česku, bylo pro mě překvapení, že skoro všechny vaří ležáky. Proč?“ podivuje se. „ V Česku je konzervativní kultura. Stejně jako jsme my konzervativní v náboženství, tak většina Čechů je konzervativní, pokud jde o pivo.“

Polský ležák je zatím nedostižný sen
Právě obrovská rozmanitost je něco, na čem si organizátoři varšavského pivního festivalu dávají záležet.

„U vás je vždycky ležák světlý, ležák tmavý, pšeničné, občas nějaký speciál,“ říká Paweł Leszczyńský. „Tady na festivalu si můžete dát nachmelenou vodu od dvou procent alkoholu až po ta nejtěžší piva, kde je 50 procent cukru a možná 23 procent alkoholu.“

„A máme taky ovocná piva,“ dodává a je na něm vidět, že je nadšený, kam se za těch pár let podařilo polské pivovarnictví malým výrobcům dostat. Prý to jediné, co ještě neumí, je dobrý ležák. Aby byl kvalitní, musel by stát tolik, že by jen těžko hledal kupce.

Češi, moc chlastáte! Zdražíme alkohol!

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Pravý prostor

Za necelé 4 roky, co nám tu vládne, dokázala vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL natolik okleštit naše svobody, že by se za to nemusel stydět ani Klement Gottwald, kdyby byl na živu.

Vždyť si to vezměme namátkou. Elektronická evidence tržeb, zákaz kouření v restauracích, prolomení domovní svobody, atd., atd. To jim však nestačí! Nyní chtějí lidem sáhnout na poživatinu, která je alespoň na chvilku přenese ze všeobecné deprese do dobré nálady. Tedy alkohol.

Zdražení alkoholických nápojů, jako je pivo, rum, vodka, koňak, atd. S touto sviňárnou, jinak to nazvat nelze, se vytasil Sobotkovi podřízený národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Slibuje si od toho omezení nadměrného pití alkoholu. Češi patří ve světě k rekordmanům ve spotřebě alkoholu, konkrétně hlavně piva.

„Budeme se chtít z našeho pohledu bavit o daních a spotřebních daních na alkohol. Když půjdete do rumového baru, kde nejlevnější rum stojí sto a víc korun, většina lidí si dá maximálně tři skleničky, protože je to drahé. Když budu pít levnější alkohol, máme tu tendenci pít častěji,“ prohlásil Vobořil.

Sobotkův podřízený na Úřadu vlády Vobořil, by se však měl spíše, než o nadměrné pití českého národa, starat o svou bezpečnostní prověrku, kterou doposud nemá. Dalším přitěžujícím aspektem pro vládu je, že její koordinátor přišel s touto sviňárnou těsně před volbami. Pokud hledaly strany vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL nejsnažší cestu ven z parlamentu, našly jí. Tohle si občané nenechají líbit a řádně jim to ve volbách spočítají!

Český svaz pivovarů a sladoven i letos ocenil vynikající osobnosti svého oboru

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Martina Ferencová

„Od roku 1989 udělalo pivovarnictví v Čechách úspěšný pokrok,“ říká Ing. Jiří Boček, bývalý generální ředitel Budějovického pivovaru Budweiser Budvar. Český svaz pivovarů a sladoven ho spolu s Ing. Jaroslavem Urbanem ze společnosti Chmelařství Žatec uvedl do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Jedenáctý ročník Čestné plakety českého sládka Františka Ondřeje Poupěte převzala profesorka Ing. Gabriela Basařová, DrSC. Další oceněnou byla RNDr. Jana Olšovská, Ph.D. z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a posledním oceněným se stal Ing. Josef Vávra, vrchní sládek pivovaru Bernard. Slavnostní uvedení a předání se uskutečnilo 26. září k příležitosti konání Svatováclavské slavnosti.

„Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství jsou každoročně uváděny významné osobnosti pivovarsko-sladařského oboru. Toto nejvyšší ocenění je odměnou těm, kteří svými znalostmi, schopnostmi, vysokou odborností i pracovitostí a morálním příkladem přispěli k tomu, že se pivovarnictví spolu se sladařstvím, chmelařstvím a pěstitelstvím stalo nedílnou součástí společnosti, kultury a profesního věhlasu České republiky,“ říká na adresu letošních oceněných předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal, a dodává: „I přes veškeré technologické pokroky nesmíme zapomínat, že výjimečnou chuť českého piva dělají především lidi.“

Síň slávy českého pivovarství a sladařství
Ing. Jiří Boček v roce 1983 nastoupil jako technolog a mistr varen do Budějovického pivovaru. Do roku 2016 zastával úspěšných 25 let funkci generálního ředitele podniku. Má významné zásluhy
na nevídaném růstu pivovaru v celé jeho 122 leté historii a na prosazení originálního budějovického piva pod značkou Budweiser Budvar ve světě. Z 18 exportních teritorií do současných 80 zemí i přes dlouhodobé soudní spory s největší pivovarnickou společností světa. V současné době je Budějovický Budvar na horní hranici výrobní a logistické kapacity a investuje do dalšího svého rozvoje. „Vstup do síně slávy je pro mě nejvyšším oceněním mé celoživotní a bohaté profesní kariéry v pivovarnictví od pivovarníků, velmi si jej vážím“, říká již bývalý generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Ing. Jaroslav Urban svou profesní dráhu započal v roce 1973, kdy nastoupil do tehdejšího oborového podniku Chmelařství v Žatci, kde působil až do svého odchodu do důchodu. Celkem ve Chmelařství působil 41 let. V roce 1991 se stal iniciátorem výstavby zpracovatelské linky na výrobu granulí typu 45 a 90 v areálu Chmelařství v Žatci. Také se podílel na otevření Chmelařského muzea, které bylo v Žatci slavnostně otevřeno v roce 1997. Pyšní se také titulem předsedy Technické komise, pro kterou vedl jednání v Anglii, Bulharsku, Číně, USA a také Francii. „Měl jsem v plánu ještě balící stroj na výrobu malých sáčků, aby byly pokryty požadavky minipivovarů na velikost balení. Pevně věřím, že můj nástupce dotáhne tento rest do zdárného konce,“ ohlíží se s úsměvem za svou kariérou Jaroslav Urban.

Cena českého sládka F. O. Poupěte
Jako jedna z mála žen prolomila před šedesáti lety patriarchát v oblasti pivovarnictví, když nastoupila do Plzeňského Prazdroje. Profesorka Ing. Gabriela Basařová, DrSc. je první laureátkou Síně slávy roku 2002. O deset let později obdržela státní vyznamenání prezidenta ČR za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství. Výsledky své vědecké a odborné činnosti zveřejnila ve více než 500 publikacích doma i v zahraničí. Cenu F. O. Poupěte obdržela již podruhé, poprvé ji získala v roce 2014. „Velice si s kolektivem autorů vážíme, že nám je udělena cena F. O. Poupěte za naši knihu Sladařství - teorie a praxe výroby sladu,“ doplňuje mezi oceněnými profesorka Basařová.

Čestnou plaketu Františka Ondřeje Poupěte převzala RNDr. Jana Olšovská, Ph.D. za knihu Senzorická analýza piva, která vyšla v březnu tohoto roku. Kniha se zabývá všemi aspekty spojenými se senzorickou analýzou a je napsána tak, aby byla srozumitelná nejen profesionálům, ale i poučeným laikům, kteří se o pivo zajímají. „ Je mi velkou ctí, nikdy předtím jsem tak významné ocenění za svoji práci nedostala. Analýze piva se profesionálně věnuji 7 let, právě proto si ceny velmi vážím a považuji ji za znamení, že mne pivovarská komunita přijala mezi sebe,“ komentuje oceněná doktorka věd.

I vrchní sládek pivovaru Bernard, Ing. Josef Vávra, dostal letos čestnou plaketu F. O. Poupěte. Začínal jako vedoucí stáčíren lahví na Moravě. V roce 1991 společně se Stanislavem Bernardem vydražili zkrachovalý pivovar v Humpolci a tak tehdy začala velká kariéra inženýra Vávry. Brzy se stal generálním ředitelem Sladovny Bernard a následně i celého pivovaru. Za rok 2013 se může pyšnit cenou Manažera roku v oboru gastronomie. „Jsem hrdý na všechna naše piva, která vaříme a která získávají každý rok desítky degustačních ocenění po celém světě. Největší radost mi však dělá to, že chutná koncovým spotřebitelům, že se prostě dobře prodává a nejzábavnější je to, když se pivo pije v hospodě,“ potěšeně dodává Ing. Josef Vávra.

„Cenu F. O. Poupěte udělujeme pravidelně od roku 2007 vynikajícím profesionálům v pivovarském oboru. Jedná se o ocenění za mimořádný přínos českému pivovarství, sladařství a jeho návazným odvětvím, včetně počinu z oblasti vědy a výzkumu. Všem letošním oceněným srdečně děkuji za jejich píli v pivovarském oboru,“ dodává závěrem František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pivovar Zubr ovládl dvě z pěti kategorií soutěže České pivo 2017

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Martina Ferencová

Sedmnáctý ročník degustační soutěže České pivo 2017 zná své vítěze. V prestižní kategorii světlých ležáků obsadil první místo Zubr Premium. A stejný pivovar bodoval také se Zubr Grand v kategorii 11% světlých ležáků. Vítězem mezi světlými výčepními pivy se stal Litovel Moravan. Z tmavých piv si nejlepší hodnocení odnesl Černovar Černé z Tradičního pivovaru Rakovník. Mezi nealkoholickými pivy vyhrál Zlatopramen N⋅A. Výsledky byly slavnostně vyhlášeny na Svatováclavské slavnosti českého piva

„V letošním ročníku porota degustovala 75 vzorků piv rozdělených do pěti soutěžních kategorií, což
je o 17 vzorků více než v loňském roce. České pivo a pivovarnictví má dlouholetou tradici a patří mezi nejznámější piva ve světě, i z toho důvodu lze konstatovat, že výsledky byly velmi těsné,“
komentuje František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven, který soutěž pořádá. Odborným garantem je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

V prestižní kategorii světlých ležáků se na prvním místě umístil Zubr Premium, který se pyšní zaokrouhlenou chutí s jemně hořkým charakterem a silným dobrým řízem. Druhé místo patří pivu Starobrno Drak z pivovaru Starobrno. Jedná se o originální nepasterizovaný extra chmelený světlý ležák. Na třetím místě se ocitl loňský vítěz Ryze hořká 12 z Radegastu.

Mezi stále populárnějšími jedenáctistupňovými pivy byl jako nejlepší ohodnocen světlý ležák Zubr Grand z Pivovaru Zubr. Druhé místo obsadilo Starobrno Medium z Heinekenu. Třetí místo je dělené, pyšní se jím Excelent 11 z pivovaru Gambrinus a Březňák 11 z Velkého Března, které patří do pivovarnické skupiny Heineken.
V kategorii světlé výčepní pivo uspělo pivo Litovel Moravan, Bernard světlé pivo 10 a Zubr Classic. Nejlepšími letošními tmavými pivy porota určila Černovar Černé z Tradičního pivovaru Rakovník. Na druhém a třetím místě se umístila dvě piva z pivovaru Litovel – Litovel Premium Dark, respektive Litovel Dark. Mezi nealkoholickými pivy bodoval Zlatopramen N⋅A, Birell a Birell Polotmavý z pivovaru Radegast Plzeňského Prazdroje.

O soutěži
Soutěž České pivo je dvoukolová, což posiluje objektivitu hodnocení. Degustační komise za dohledu notáře posuzuje senzorické vlastnosti piva. V komisích nezasedají pouze pivovarníci, ale také pedagogové a odborníci ze středních a vysokých škol, z Chmelařského institutu a Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Vzorky do soutěže jsou odebírány přímo ve výrobních závodech zástupci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Soutěž je otevřená všem tuzemským pivovarům, které mají roční pivní výstav nad pět tisíc hektolitrů.

Kompletní výsledky degustační soutěže České pivo 2017

Světlý ležák
1 ZUBR Premium; Pivovar Zubr, a.s.
2 STAROBRNO DRAK; Pivovar Starobrno; Heineken Česká republika, a.s.
3 RADEGAST RYZE HOŘKÁ 12; Pivovar Radegast, Plzeňský Prazdroj, a.s.

11% světlý ležák
1 ZUBR Grand; Pivovar Zubr a.s.
2 STAROBRNO MEDIUM; Pivovar Starobrno; Heineken Česká republika, a.s.
3 Excelent 11; Pivovar Gambrinus; Plzeňský Prazdroj, a.s.
3 Březňák 11; Velké Březno; Heineken Česká republika, a.s.

Světlé výčepní pivo
1 Litovel Moravan; Pivovar Litovel a.s.
2 BERNARD SVĚTLÉ PIVO 10; Rodinný pivovar BERNARD a.s.
3 ZUBR Classic; Pivovar Zubr a.s.

Tmavé pivo
1 ČERNOVAR ČERNÉ; Tradiční pivovar v Rakovníku, a.s.
2 Litovel Premium Dark; Pivovar Litovel a.s.
3 Litovel Dark; Pivovar Litovel a.s.

Nealkoholické pivo
1 ZLATOPRAMEN NA; Pivovar Starobrno; Heineken Česká republika a.s.
2 BIRELL; Pivovar Radegast; Plzeňský Prazdroj, a.s.
3 BIRELL POLOTMAVÝ; Pivovar Radegast; Plzeňský Prazdroj, a.s.

Nové pivo Krumlov hodlá zaujmout svou kvalitou

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Budějcká DrbnaČeský Krumlov

Široká veřejnost bude mít během Svatováclavských slavností možnost ochutnat pivní speciál a po dvou letech si prohlédnout, jak se v Českém Krumlově znovu vaří pivo.V Českém Krumlově se v první polovině loňského roku po dvouleté pauze znovu začal vařit oblíbený alkoholický nápoj. Areál pivovaru Eggenberg se po ukončení produkce v roce 2014 dočkal pod novým majitelem několika dílčích stavebních úprav a nákupu nových technologií.

„Historický pivovar Český Krumlov je technicky minipivovarem s výstavem do pěti tisíc hektolitrů ročně. V průběhu nejbližších dvou let se chceme dostat na zhruba dvojnásobek. Tohoto objemu však můžeme dosáhnout pouze rozšířením prostor pro kvašení a zrání piva,“ vysvětluje ředitel Historického pivovaru Český Krumlov Lukáš Malý. Se sloganem „Srdcem Jihočech“ nabízí Historický pivovar Český Krumlov sortimentní řadu piva s vlastní recepturou pod zbrusu novou značkou Krumlov. Pod vedením sládka Miloslava Valenty vzniká v centru světoznámého jihočeského města nabídka založená na nepasterovaných a nefiltrovaných pivech. Jedenácti a dvanáctistupňové pivo je k dostání i ve filtrované variantě.

„Nová značka má reprezentovat náš vztah k jižním Čechám a vášeň pro pivo. Jsme hrdí na jeho českokrumlovský původ a máme velkou radost, že se nám po odchodu značky Eggenberg povedlo pokračovat v dlouhé tradici a opět přinést lidem z Krumlova kvalitní místní pivo,“ netají se ředitel Historického pivovaru Český Krumlov. Krumlov byl rychle přijat hospodskými i samotnými pivaři. V současné době je na čepu už na pětadvaceti místech nejen v Českém Krumlově a jeho nejbližším okolí, ale také v Praze. „Jsme až překvapeni, jaký je o naše pivo zájem. V létě se díky vysoké poptávce odběratelů dokonce na chvíli úplně vyprodalo,“ říká Malý. Jeho slova současně doplňuje sládek Miloslav Valenta prvními úspěchy: „Snaha o kvalitu už nese ovoce – dvanáctka byla v letošním roce oceněna Zlatou pivní pečetí a v mezinárodní soutěži World Beer Awards 2017 získala stříbro. Z toho máme velkou radost.“

Při příležitosti výjimečných událostí města Českého Krumlova, jako například Slavností pětilisté růže nebo Svatováclavských slavností, během nichž se tuto sobotu, 30. září, v 18:30 hodin oficiálně značka Krumlov představí veřejnosti, bude pivovar nabízet také speciály. „Nyní jsme uvařili 13 ALE, svatováclavský polotmavý svrchně kvašený speciál. K ochutnání bude nejen během sobotního programu slavností v Pivovarské zahradě. Zájemcům nabízíme rovněž litrové Pet lahve,“ dodává Lukáš Malý. V sobotu 30. září v průběhu Svatováclavských slavností bude mít veřejnost po dvouleté přestávce jedinečnou šanci navštívit rekonstruované prostory pivovaru. Prohlídky míst, kde se Krumlov vaří, proběhnou od 12 do 17 hodin a vstupné je zdarma. Registrace zájemců o prohlídku bude probíhat každou celou hodinu na vrátnici.

Sentický Kvasar spustí do konce roku výrobu v novém

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKKvasar

Jeden ze tří nejstarších tuzemských minipivovarů Kvasar ze Sentic na Brněnsku spustí do konce roku výrobu v novém areálu. Jeho výstavba stála několik milionů korun. Díky nové technologii chce minipivovar udržet svou pozici na trhu, což je čím dál složitější, řekl ČTK většinový vlastník minipivovaru Jiří Jelínek mladší.

"Novou budovu chceme otevřít v prosinci. Bude tu i prodej, abychom v této době odolali konkurenci, která narostla a motivuje nás také k tomu investice dělat," uvedl Jelínek mladší. Minipivovar ročně vyrábí kolem 1100 hektolitrů piv. Dosud se příliš nestaral o odbyt, zákazníci si pro Kvasar jezdili do rodinného domu Jelínkových.

Nový minipivovar je na jiném místě ve stejné vesnici, ale bude pro zákazníky dostupnější. Varna bude také mnohem větší, takže nabízí možnost více než zdvojnásobit produkci. Díky tomu, že i každá várka piva bude větší, tak bude mít rodina podle Jelínka mladšího více času věnovat se rozvozu nebo marketingu.

Kvasar patří k nejstarším minipivovarům na českém trhu vůbec. Před pětadvaceti lety jej ve svém domě založil Jiří Jelínek starší, který vystudoval střední školu potravinářskou. Pak ale celý život pracoval v autobusové dopravě. K vaření piva jej navedl syn, který našel stará otcova skripta a Jelínek starší postupně rozjel výrobu na úrovni domovarníka a pak si udělal v domě i minipivovar. Jeho pivo na konzervativním trhu mělo úspěch a Kvasar se od devadesátých let vaří licenčně i v Černé Hoře.

To pomohlo i minipivovaru, takže měl peníze na rozšíření výroby a nákup technologií, které zpočátku pro minipivovary na trhu vůbec nebyly. "Nebyl jsem ten podnikatel, který se nebojí a vezme si půjčky. Možná kdybych byl více odvážný, možná jsme byli ve výstavu na jiných číslech. Nemám povahu na to být dravec a nelituji toho," vzpomíná dnes Jelínek starší proč minipivovar není ještě větší. Dnes minipivovar živí pouze rodinu a synovi s dcerou Jelínek starší i celý podnik předal. Podle něj je konkurence čím dál větší, vždyť jen v blízkém Tišnově už jsou tři minipivovary. "To už je opravdu hodně," uvedl Jelínek starší.

V roce 1992 začala výroba podle dat Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského na Moravě v Pegasu a Senticích a v Chýni v Čechách. O rok dříve vznikl podnik Meloun - Hostinec a pivovar U Lípy, který ale mezitím už zkrachoval. Podle webu www.pivovary.info byl v roce 1992 ještě minipivovar v Králově Poli, ten ale rok po zahájení výroby zanikl. Dnes jsou na trhu podle odborníků více než tři stovky minipivovarů.

Pilsner Fest se vrací na náměstí, nabídne kromě piva i kapel kvalitnější gastronomii

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Plzeň.cz

První říjnový víkend patří v Plzni tradičně oslavám v Plzeňském Prazdroji. První várka celosvětově známé pivní legendy zde byla uvařena 5. října 1842, letošní půlkulaté 175. výročí si proto žádá zvláštní pozornost a slavit se bude nejen v pivovaru, ale i na náměstí Republiky. Populární Pilsner Fest se koná 7. října.

Letošní jubilejní ročník se odehraje 7. října 2017 v prostorách plzeňského pivovaru a na náměstí Republiky v Plzni. Oslavy začnou v 11:00, vstup je zdarma. A protože Pilsner Urquell slaví 175. narozeniny, bude letošní oslava ještě výjimečnější. Těšit se můžete na pivo v té nejlepší kvalitě. „Budete moci ochutnat plzeňský ležák Pilsner Urquell v nefiltrované podobě a na několika místech vám nabídneme pivo přímo z tanku. Oproti loňskému roku jsme ještě zvedli počet výčepních kohoutků, kterých bude 150,“ uvedl vrchní sládek Václav Berka.

K dobrému pivu patří dobré jídlo. Ve spojení s gurmánským Fresh Food festivalem připravili orgaizátoři nabídku nejrůznějších českých i zahraničních specialit ze zemí, kam se Pilsner Urquell vyváží. Speciální menu budou mít připraveny také místní partnerské restaurace – Lokál, Švejk a Na Spilce. Exkluzivním hostem festivalu bude pražská hospoda U Pinkasů, která se na Pilsner Festu letos objeví úplně poprvé.

Připraven bude rovněž bohatý doprovodný program a nebude chybět ani skvělá hudba. Na letošním Pilsner Festu zahrají například Support Lesbiens, Monkey Business, Mňága a Žďorp, Sto zvířat, Lenny, Jelen a další. Těšit se můžete také na speciální festivalové prohlídky pivovaru a ukázky práce bednářů, jejichž řemeslo má v pivovaru tradici už od jeho založení.

Už tradiční součástí Pilsner Festu bude společný přípitek v 18:42. Čas odkazuje přímo k roku 1842, kdy spatřila světlo světa vůbec první várka plzeňského originálu. Přípitek proběhne současně na obou scénách Pilsner Festu (v pivovaru & na náměstí Republiky) a pronesou ho hlavní představitelé společnosti Plzeňský Prazdroj a města Plzeň. Těsně před slavnostním okamžikem se rovněž narazí dva 175 litrové dřevěné sudy piva, jako odkaz k 175. narozeninám. Plechovky určené k „hromadnému ťuknutí“ se začnou rozdávat od 18:00. Přípitek se bude také streamovat online na Facebooku Pilsner Urquell, aby i ti, kteří se nebudou moci na místo dostavit, si mohli připít a oslavit tento okamžik.

Jako každý rok si návštěvníci Pilsner Festu mohou ozvláštnit festivalový den netradiční prohlídkou pivovaru Plzeňský Prazdroj, která se zaměří jak na historii zlatého ležáku, tak na jeho unikátní výrobu. Zpřístupněn bude speciální festivalový prohlídkový okruh, během kterého návštěvníci prvně nahlédnou do elektrocentrály. Zde se dozví o Františku Spalkovi, jenž se zapsal do historie pivovaru tím, že mu umožnil nezávislost na dodávkách vody a elektřiny. Dále s průvodcem navštíví bednárnu Plzeňského Prazdroje, jež bývá zpřístupněna široké veřejnosti pouze v den Pilsner Festu, a která připomíná již téměř zapomenuté tradiční bednářské řemeslo. Neodmyslitelným završením prohlídky budou pivovarské sklepy, kde ochutnáte nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell čepované přímo z dubových ležáckých sudů. Prohlídky se budou konat od 10.00 do 20.00 hodin, každých 15 minut. Vstupné je 100 Kč.

Organizátoři jsou připraveni dopravit na místo konání i mimoplzeňské. Na místo vzniku tradičního piva odveze zájemce z Prahy speciální vlak, který bude pro všechny jeho gratulanty zdarma. Vlak odjíždí v 10.25 z pražského Hlavního nádraží a zpět do Prahy se vrací ve 23.30. Kapacita je však omezená, je tedy potřeba přijít včas.

Dny piva připomenou i tradici českých hospod

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

V řadě českých hospod a restaurací dnes začínají Dny českého piva. Do 1. října nabídnou možnost ochutnat produkci desítek pivovarů, včetně speciálů uvařených pro tuto příležitost. Kromě piva samotného bude akce věnovaná také tradici českých hospod.

Dny českého piva odstartovaly v úterý přípitkem na Svatováclavské slavnosti a symbolickým naražením sudu vítězného ležáku v degustační soutěži České pivo 2017. "Naším cílem je prostřednictvím této akce podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikum tradiční české hospody, která je součástí kulturního dědictví," uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Do letošních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Některé restaurace připravily speciální pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky pivovarů. Loni se do akce zapojilo 6000 restauračních provozů, letos by měl být jejich počet přibližně stejný.

Pivovary v Česku loni vyrobily rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva, včetně jeho nealkoholické varianty. Spotřeba piva na osobu loni zůstala na úrovni 143 litrů, pokračoval ale pokles prodeje v restauracích. V současnosti se tak z každých deseti prodaných piv čtyři vypijí v restauraci, zbytek doma.

Prohlídky i koncerty navštívil rekordní počet turistů

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Pivovary Plzeňského Prazdroje letos v hlavní letní sezoně (červen až srpen) navštívil rekordní počet bezmála 97 tisíc turistů. Ve srovnání s předchozím létem to znamená nárůst o tři tisícovky lidí. Za téměř tři čtvrtě roku pak do pivovarů zavítalo dokonce o 9 tisíc lidí více než loni (+ 3 %).

Nejvíce návštěvníků míří na prohlídkové trasy v Plzni, pivovary Plzeňský Prazdroj, Gambrinus a historické plzeňské podzemí přilákaly v létě více než 86 tisíc lidí.

„Zájem o naše plzeňské prohlídkové trasy v posledních měsících výrazně roste, a to nejen mezi Čechy a Němci, kteří jsou mezi národnostmi nejpočetnějšími skupinami. Výrazně přibývá i turistů z Číny, kteří se stali již třetí nejpočetnější návštěvnickou skupinou. Meziročně přibylo čínských turistů takřka o polovinu,“ uvádí Rudolf Šlehofer manažer pro turismus a tradice z Plzeňského Prazdroje.

Číňané obdivují zejména historický areál Plzeňského Prazdroje s jeho unikátním sklepením. „Jsou to velmi spontánní návštěvníci, kteří kladou průvodcům mnohé dotazy. Přijíždějí ve velkých skupinách, někdy bez předchozího objednání, takže operativně řešíme, jak jejich požadavkům co nejlépe vyhovět. Zájem mají kvůli svému náročnému programu zejména o zkrácené prohlídky,“ pokračuje Rudolf Šlehofer.

Tuzemské návštěvníky v Plzni pak výrazně oslovuje i nová zážitková trasa v pivovaru Gambrinus. Turisté si zde projdou spilku, kde zjistí, jak pivo kvasilo v minulosti, a porovnají to s nejmodernější metodou zrání v cylindrokonických tancích. Součástí prohlídky je návštěva historické i současné varny.

Kromě prohlídkových tras lákal plzeňský pivovar v létě i na koncerty. „Oblíbený cyklus koncertů Léto v Prazdroji v tomto roce opět potvrdil, že má své pravidelné místo v plzeňském letním kalendáři. Léto v Prazdroji začalo už v červnu letními kiny a vlastně ještě neskončilo. Na letní koncerty jsme totiž navázali promítáním v našem letním kině u Formanky a končíme až na konci září. Kromě jiných doprovodných akcí jsou ale každoročně pro Léto v Prazdroji stěžejní čtvrteční koncerty. Cestu si k nám letos našlo přes 20 000 návštěvníků, kteří na 9 koncertech slyšeli 18 kapel. Při většině koncertů jsme měli i štěstí na počasí, což přispělo k dobré náladě návštěvníků. Nejúspěšnějším koncertem byl jednoznačně večer věnovaný soutěži Pilsner Urquell Master Bartender s koncertem Marka Ztraceného. Mimo to jsem velmi rád, že jsme do Plzně přivezli skupiny jako Laura a její tygři nebo Kurtizány z 25. Avenue,“ dodává Rudolf Šlehofer.

Výrazný nárůst počtu návštěvníků zaznamenal i Pivovar Velkopopovický Kozel, kam zavítalo téměř o pětinu více návštěvníků než vloni. Více lidí vidělo i pivovar Radegast v Nošovicích, a to o více než 3 %.

Pivovary Plzeňského Prazdroje patří mezi nejnavštěvovanější industriální cíle v celé ČR a těší se stabilnímu zájmu turistů.

Vládní poradce chce zdražit alkohol, politici přitom chtějí zlevňovat pivo

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Zatímco politici napříč stranami chtějí snižovat daně na pivo, vládní koordinátor Jindřich Vobořil ve snaze omezit konzumaci alkoholu navrhuje naopak zvýšení daní nebo zavedení garantované ceny při výkupu gramu alkoholu. V rámci nové národní strategie to v úterý řekl na tiskové konferenci. Chce tím přispět především ke snížení konzumace alkoholu mezi mladistvými.

Podle Vobořila je prokázáno, že zvýšená cena snižuje konzumaci alkoholu, což je záměr především u mladistvých. „Je to to nejzákladnější doporučení Světové zdravotnické organizace. Ze všech opatření, která se zaváděla, je zvýšení ceny to nejsilnější,“ řekl Novinkám Vobořil.

Česko je z 38 zemí v Evropě na špičce, co se týká konzumace alkoholu mladistvých do šestnácti let. Podle výsledků WHO jsou navíc Češi pátými největšími pijáky na světě.

Zvýšení daní na alkohol je věcí politiků
Jedním z řešení, které by podle Vobořila mělo projít komplexní diskuzí, je zvýšení daní na alkohol, ať už se jedná o spotřební daň či DPH. „Jedná se čistě o politické rozhodnutí a toho jsem si vědom. Samozřejmě se pokusím přinést co nejracionálnější návrhy, ale nemůžu jít proti všem vědeckým studiím,“ řekl Novinkám Vobořil.

Právě politická nevůle ke zvýšení daní vede Vobořila k úvahám o alternativním řešení. „Cestou může být zavedení garantované ceny za výkup alkoholu,” doplnil Vobořil. „Kdyby se zvýšila, zvýšilo by to celkovou cenu. A výrobci by také měli zajištěn příjem," dodal koordinátor.

To by znamenalo, že by byla jednotná nejnižší cena, pod kterou by cena alkoholu klesnout nesměla. V praxi by to tak znamenalo, že lidé by si třeba pivo za osm korun již mohli koupit jen stěží.

Babiš: Chceme nižší DPH na pivo
Politici s tím však nesouhlasí. „To nevím, jak by se to dalo udělat. My jsme pro snížení DPH na točené pivo, abychom v rámci zavedení EET a protikuřáckého zákona pomohli hospodám,“ řekl Novinkám kriticky k Vobořilovu návrhu předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Jeho strana podle něj v programu snížení konzumace alkoholu nemá. Babiš v uplynulém volebním období několikrát nižší DPH na pivo prosazoval. Koalice se na tom ale neshodla.

U omezení pití alkoholu mladistvých jde podle něj spíše o prevenci. „Jde spíše o edukativní přístup než nějaké nařizování. Když se lidem něco přikazuje a zakazuje, tak je to samé jako s pamlskovou vyhláškou,“ doplnil Babiš.

Bělobrádek: Problém je snadná dostupnost
Kompenzaci provozovatelům hospod za EET navrhovala i ODS a zvýšení daní podle jejího předsedy Petra Fialy neplánuje. Ta chtěla zase snížit základní sazbu spotřební daně z nynějších 32 korun na 26,80 Kč za hektolitr piva. Ani tento návrh Sněmovnou neprošel.

„Naopak chceme vybrané daně rozumným způsobem snižovat. Souhlasím, že bychom měli konzumaci alkoholu držet v rozumné míře, pochybuji ale o smysluplnosti restriktivních opatření včetně těch finančních,“ uvedl Fiala.

Zvýšení spotřební ceny nic nevyřeší ani podle předsedy KDU-ČSL. „Hlavní problém je snadná dostupnost alkoholu. Toto je důležité vyřešit, tedy ztížit přístup,“ uvedl Novinkám Bělobrádek. Právě dostupnost je jedna z věcí, na kterou by se podle Vobořila měla vláda také zaměřit.

Kalousek: Nechlastat nás musí učit rodiče
K zavedení garantované ceny je kritický i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „K účinku toho nástroje jsem velmi skeptický. Mnohem lepší opatření je dobrá výchova a milující a důslední rodiče, kteří vás přesvědčí o tom, že nemáte chlastat,“ řekl Novinkám Kalousek.

Diskusi se nebrání, upozorňuje ale i na možné riziko zvýšení pálení alkoholu na černém trhu.

Podle poslední výroční zprávy o stavu užívání drog, která mapovala situaci za rok 2015, pije v ČR alkohol denně nebo téměř denně 19 procent mužů a šest procent žen. Zhruba 640 000 Čechů a Češek nad 15 let popíjí rizikově a může mít problém se závislostí. Muži tak denně vypijí minimálně tři piva, nebo šest decilitrů vína, či tři sklenky tvrdého, ženy pak přinejmenším dvě piva, nebo dvě sklenky vína, či lihovin. Dalších 540 000 lidí se k tomuto množství blíží.

Národní strategie boje s drogami a hazardem má obsahovat opatření na devět let. Nový dokument se nyní připravuje. Budoucí kabinet by ho měl schválit do konce příštího roku. Plán by měl podle Vobořila počítat i se změnami legislativy.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.14.04.2015 12:165.816/5.816