Novinky a zajímavosti ze světa piva

Když poslanci schválili snížení DPH ze stravovacích služeb, byla u stánků po celé republice cítit úleva. Daň z čepovaného piva se díky němu měla zmenšit z 21 na 10 procent. Vláda jim tím slibovala vykompenzovat náklady spojené s EET. Jenže stánkařů, kteří se teď na jeho zavedení připravují, se snížení nakonec týkat nebude.

Snížení daně z přidané hodnoty u některých služeb schválila Poslanecká sněmovna loni v září. Bylo součástí novely zákona o elektronické evidenci tržeb a DPH se díky němu zmenší například u stravování nebo vodného a stočného. Vláda tehdy snižování daně odůvodňovala hlavně tím, že podnikatelům pomůže právě se zaváděním EET.

Ovlivnit mělo hlavně výčepní – DPH na pivo se sníží o 11 procentních bodů. Jenže podle pondělního zjištění České televize se její zmenšení týká prodejců jen v některých případech. Daň se totiž zmenší jen u těch nápojů, které jsou součástí stravovací služby.

To znamená, že ho prodejce nemůže jen prodávat, ale musí poskytovat i další služby – třeba toalety, nádobí, běžné příbory či věšáky. Například stánkaři, na kteří se v současnosti elektronickou evidenci kvůli výše zmíněné zářijové novele připravují, z ní tak užitek mít nebudou.

Do džbánku dražší
Rozdíl v DPH u piva navíc nemusí být jen mezi nápoji, které se točí v rozdílných zařízeních. Pokud výčepní zákazníkovi nalije „do džbánku“, tedy pokud si ho odnese z provozovny třeba domů nebude se na něj snížení DPH vztahovat.

A to i přes to, že kdyby byl stejné pivo ve stejném objemu vypil v provozovně, byla by daň nižší. V případě, že si ho odnese, už totiž nejde o stravovací službu. Výčepní mu dodal zboží.

„Ukazuje se, že snížení DPH u piva byla jedna velká habaďůra ze strany hnutí ANO a vládní koalice,“ uvedl pro ČT předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, Jan Bartošek. Podle ministryně financí Aleny Schillerové však DPH u piva snížit nejde. Odporovalo by to totiž evropským regulacím, tvrdí.

Kritiku si přitom novela zákona vysloužila již dříve. Kvůli rozšíření EET i na řemeslníky se do ní opírali především Piráti, kteří ji na jaře chtějí napadnout u Ústavního soudu (podrobnosti v článku EET bude povinná i pro řemeslníky).

Měšťanskému pivovaru DUDÁK Strakonice již třetím rokem stoupá výstav, tedy množství uvařeného a prodaného piva. Ve srovnání s rokem 2018 se loni ve Strakonicích uvařilo o 120 hektolitrů piva více, což je necelé procento větší množství. Oproti roku roku 2017 už se jedná o téměř pětiprocentní nárůst. Dva roky po sobě rostoucí výstav pivovarští evidují naposledy na konci 80. let minulého století. K výborným výsledkům pomohly výrazně lepší exportní výsledky na Ukrajině a v Maďarsku. Letos chce pivovar více vyvážet do evropské části Ruska.

O téměř pět procent více piva uvařili a prodali loni ve strakonickém pivovaru DUDÁK ve srovnání s rokem 2017. Oproti roku 2018 se jedná o půl procentní nárůst, který představuje zhruba 120 hektolitrů uvařeného a prodaného piva. V jediném městem vlastněném pivovaru, prodali loni 57.223 hektolitrů piva, což je zhruba o 120 hektolitrů více, než v roce 2018. Pro pivovar, který má veškeré své portfolio v nepasterované podobě se jednalo o výjimečný výsledek. Meziroční nárůst, který následuje ve dvou letech za sebou, zaznamenali strakoničtí pivovarníci naposledy na konci osmdesátých let. „Na rostoucím výstavu se nejvíce podílel export a prodej vánočního speciálu, který se prodal v rekordním množství. Léto pro nás sice nebylo tak úspěšné, ale dařilo se nám především v závěru roku a to zejména v prosinci. Uděláme vše proto, abychom příští rok naši bilanci potvrdili,“ uvádí ředitel pivovaru Dušan Krankus.

I letos plánuje zdejší sládek Vlastimil Matej 4 pivní speciály. Na Velikonoce již tradiční Velikonoční zelené. Na pivovarskou pouť a léto to bude speciální ležák
chmelený zahraničními aromatickými odrůdami chmele. „Na Václavskou pouť
opět plánuji přidat čerstvý zelený chmel do Svatováclavského ležáku.
Začínali jsem předloni odrůdou Kazbek, loni Harmonie a pro letošek
vyzkoušíme zase jinou. Na Vánoce již tradičně vaříme silnější piva se
speciálními slady - po vídeňském a žitném bych rád letos vyzkoušel slady
spojené se zahraničními pivními styly,“ uvedl Matej.

Stejně jako v předchozích letech se zvedlo množství piva, které se ze Strakonic exportuje. „Největší radost nám dělá především Maďarsko a Ukrajina, tam se zvedl export cca o 5 procent. V minulém roce jsme navázali velice dobré vztahy s Ruskem. Ty chceme dále rozvíjet a hodně si od nich v dalších letech slibujeme, ruský trh je ale velmi náročný,“ prozrazuje ředitel Krankus.

Co se druhů piv týká, pak se nejvíce dařilo strakonické světlé 11°, ta si drží prvenství z celého portfolia značek, zákazníci velmi kladně přijali úspěch tohoto piva na prestižní degustační soutěži v Žatci v roce 2019.

Znovu se potvrdilo, že strakonické pivo se výborně prodává na Moravě. Zejména v jižní části, kde má pivovar nového obchodního partnera, který logisticky zajišťuje tento region. Co se restaurací týká, pak se strakonická piva nejlépe prodávají v designových restauracích tzv. Dudákovnách. Těch má pivovar momentálně osm. Během minulého roku se jejich počet bohužel nepodařilo rozšířit. „Máme rozjednané dvě nové Dudákovny, ale jejich finalizaci se ještě nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce. Věříme, že v roce 2020 budeme v tomto ohledu úspěšnější,“ uzavřel Krankus.

O pivo je u nich vždy skvelo postarané! Prvé podniky sa zaradili medzi elitu a získali Hviezdu sládkov. Plzeňský Prazdroj Slovensko, ako líder v budovaní pivnej kultúry, prišiel s unikátnou certifikáciou podnikov a reštaurácií, ktoré sa dokážu najlepšie postarať o pivo a správne ho načapovať. O certifikát Hviezda sládkov sa pokúšali stovky zariadení, náročným kritériám však vyhovelo len 45 prevádzok na Slovensku.

Stará pivárska pravda vraví, že sládok pivo varí a výčapník ho robí. Slováci už dnes v podnikoch očakávajú viac – nechcú už iba dokonalé jedlo, čoraz častejšie hľadajú aj bezchybný pivný zážitok. Tieto požiadavky im zabezpečí Hviezda sládkov, nový spôsob certifikácie podnikov a reštaurácií. Na splnenie náročných kritérií musí starostlivosť o pivo a jeho čapovanie dosiahnuť najvyššiu možnú úroveň vo všetkých smeroch. Ide o ocenenie práce tých najlepších, ktoré je zároveň garanciou pre zákazníkov.

Žiadne skratky, uspejú len tí najlepší
Certifikát platí len jeden rok a je komplexným hodnotením podnikov, ktoré sa zameriava na každý detail, ktorý sprevádza pivo k hosťovi. V tomto roku sa ním na Slovensku môže pýšiť len 45 podnikov a reštaurácií. Tie, ktoré ho získali, prešli úspešne v minulom roku dvoma kolami certifikácie. V prvom sa sledovali technické parametre, ako správne skladovanie piva, kvalita sanitácie pivných ciest, čistota a podobne. Pre podniky bolo však zaťažkávacou skúškou druhé kolo. Niekoľko odborných degustátorov totiž tajnými kontrolami preverovalo kvalitu čapovania, výslednú chuť a vzhľad piva. „Pri hodnotení podnikov sme nič nenechali na náhodu, naši experti starostlivo preverovali 30 parametrov. Certifikát Hviezda sládkov je jedinou relevantnou certifikáciou kvality čapovaného piva na trhu. Vytvorili sme jedinečnú značku, ktorá bude navigovať zákazníkov do podnikov, kde nájdu špičkovo ošetrené a načapované pivo s garanciou pivovaru,“ vysvetľuje Ján Píry, obchodný sládok Plzeňského Prazdroja Slovensko.

Hviezda sládkov je zároveň aj ocenením pre výčapníkov, ktorí dávajú pivu tú najlepšiu starostlivosť. „Vieme, že uvariť dobré pivo dnes už nestačí. Vzťah sládka a výčapníka musí byť v súhre, pričom jeden podporuje druhého a ich spoločným cieľom je dokonalý pivný zážitok. Preto investujeme aj do rozvoja ich zručností viacerými programami, napríklad školením prevádzok, školou čapovania či odporúčaniami ohľadom sanitácie. Rovnako dbáme aj na vylepšenie vzhľadu samotnej prevádzky a zabezpečenie technických inovácií v podnikoch. Pivo je kultúrny nápoj, chceme, aby ho ľudia pili v tej najlepšej kvalite a vychutnali si skutočne dokonalý pivný zážitok,“ hodnotí Branislav Kubiš, obchodný riaditeľ pre predajný kanál reštaurácií a pohostinstiev.

Certifikované podniky a reštaurácie s podrobnou mapou a navigáciou sú k dispozícii na stránke hviezdasladkov.sk. Každý ocenený podnik získal tiež plaketu, ktorú si môže umiestniť vo svojom interiéri. V roku 2020 prebehne nové hodnotenie podnikov, a to nielen tých, ktoré už certifikát získali, ale aj ďalších, ktoré oň budú mať záujem. Ocenenie môžu získať podniky, ktoré čapujú niektorú zo značiek Plzeňského Prazdroja a ktoré dodržiavajú najvyššie štandardy starostlivosti a pivo a jeho čapovanie. Ak niektorý z nich neuspeje, Prazdroj sa ho bude snažiť ďalej podporovať na mieru ušitým rozvojovým plánom zlepšenia kvality, aby ho pripravil na získanie titulu v ďalšom roku. Spoločnosť očakáva, že počet certifikovaných môže rásť až trojnásobne.

Potkalo vás v restauraci nebo obchodě překvapení, protože vaše oblíbené pivo se najednou jmenuje jinak? Za vším může být nová vyhláška, která upravila označení piv. Na jaké změny mohou milovníci piva narazit?

Silná piva
Novou kategorií, kterou vyhláška přinesla, jsou silná piva. „Původně se tato piva označovala jako speciální. Charakterizuje je vyšší obsah extraktu původní mladiny, konkrétně 13 procent a více,“ objasňuje sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

Tip litovelského sládka na silné pivo

Pivo Litovel Gustav 13° si milovníci piva oblíbili pro jeho příjemnou hořkost a plnou chuť. Ve sklenici vynikne jeho jantarová barva, rámovaná hustou bílou pěnou. Jméno toto silné pivo nese po slavném zápasníkovi Gustavu Frištenském.

Ležáky
Přesnější vymezení mají od nynějška ležáky. Dlouhou dobu si lidé s tímto pojmem spojovali, často nesprávně, různé druhy piv. Vyhláška nyní jasně určuje, že ležák je jedenáctistupňové nebo dvanáctistupňové pivo, které prošlo spodním kvašením.

Tip litovelského sládka na ležák

Světlý ležák Litovel Premium se vyznačuje harmonicky sladěnou sladovou chutí a jemnou chmelovou hořkostí. Je charakteristický vysokým řízem, díky kterému osvěží nejen při svátečních příležitostech.

Plná piva
Další novinkou, kterou vyhláška přináší, je skupina plných piv, která se podobají ležákům. Liší se však v jedné důležité vlastnosti. „Podobně jako ležáky se jedná o piva se stupňovitostí 11 nebo 12. Na rozdíl od nich však plná piva vznikají svrchním kvašením,“ vysvětluje Petr Kostelecký z Pivovaru Litovel.

Tip litovelského sládka na plné pivo

Příkladem plného piva je třeba svrchně kvašené Litovel Pšeničné pivo. Toto velmi svěží pivo má jemnou hořkou chuť a intenzivní vůni. Připravuje se ze speciálních chmelů, díky kterým v něm dominuje pšeničný slad.

Strakonický pivovar Dudák zvýšil loni meziročně výstav o 120 hektolitrů, uvařil 57.223 hektolitrů piva. Pivovaru rostl výstav třetím rokem v řadě. K výsledkům pomohly lepší exportní výsledky na Ukrajině a v Maďarsku. Letos chce pivovar více vyvážet do Ruska. ČTK to dnes v tiskové zprávě oznámil mediální zástupce pivovaru Pavel Pechoušek. Loňské tržby a zisk pivovar neuvedl.

Pivovar, který má veškerá piva v nepasterované podobě, hodnotí rostoucí výstav jako velký úspěch. Meziroční nárůst ve dvou letech po sobě zaznamenal naposledy na konci 80. let minulého století. "Na rostoucím výstavu se nejvíce podílel export a rekordní prodej vánočního speciálu. Léto pro nás sice nebylo tak úspěšné, ale dařilo se nám především v závěru roku, zejména v prosinci," uvedl ředitel pivovaru Dušan Krankus.

Dudák vyváží 3000 hektolitrů, řekl dnes Krankus ČTK. Export loni vzrostl meziročně asi o 300 hektolitrů. K tradičním zemím patří Maďarsko a Slovensko, předloni získal pivovar nové kontrakty na Ukrajině, ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Letos chce víc vyvážet do Ruska, do Moskvy či Petrohradu. "Největší radost nám dělá Maďarsko a Ukrajina, tam se zvedl export asi o pět procent. V minulém roce jsme navázali velice dobré vztahy s Ruskem. Ty chceme rozvíjet, ruský trh je ale velmi náročný," řekl Krankus.

Jediný český pivovar, který vlastní město, plánuje od letoška do roku 2022 investice za desítky milionů korun. Letos bude podle Krankuse automatizovat čpavkové chlazení a rekonstruovat zásobník na vodu. Z druhů piv se loni nejvíc dařilo světlé jedenáctce. Pivovar provozuje i síť značkových restaurací Dudákovna. Má jich osm, další dvě chystá. V roce 2018 měl Dudák čistý obrat 92,6 milionu korun a zisk po zdanění přes 223.000 Kč. Vyplývá to z výroční zprávy. Dudák má asi 60 zaměstnanců.

Počátky strakonického piva se datují do roku 1308, várečné právo získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice si na koupi vzala úvěr, ročně splácí 3,3 milionu korun.

Čepované pivo už netáhne tolik, jako dříve. Tuzemské pivovary proto propagují řetězce restaurací, které zahrnují už téměř dvě stovky podniků. Některé vlastní přímo, jiné mají formu franšízy.

Tolik oblíbené „jedno“ v hantýrce pivařů obvykle slibuje příjemný zážitek. Jenže výčepy nacházející se poblíž nádraží či nákupních zón často na lidi nepůsobí příliš vábně. Největší pivovar v zemi, Plzeňský Prazdroj, nedávno rozjel plán, jak toho využít.

První hospodu s názvem Na stojáka, které mají být zaměřeny právě na tuto klientelu, otevřel koncem loňského roku v Mladé Boleslavi. Podobně přeskládal na přelomu roku interiér v českolipském Bistru U Kozla a­ těchto podniků by mělo přibývat.

Na hosty u výčepu čekají místo klasických stolů vyšší barové stolky, čepuje se Gambrinus. „Projekt Na stojáka chceme rozvíjet i v letošním roce. Máme vytipovány další lokality, ale vše je zatím ve fázi jednání,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. V mladoboleslavské hospodě se například modernizoval a rozšířil interiér, což se podle Mráze zúročilo už v prvních měsících.

Pivovar tímto způsobem hledá cestu, jak své značky od Pilsneru Urquell až po Gambrinus prosadit do malých výčepů o velikosti do 60­ metrů čtverečních. Navštěvují je hlavně „štamgasti“ zvyklí za pivo utrácet pravidelně, nicméně segment je kvůli okrajovému zaměření trochu opomíjený.

Prazdroj tvrdí, že nejde o nový koncept, ale jen o technické řešení. Nemá jednotný design, naopak by mělo být šité na míru pro konkrétní podnik.

„Zaměřujeme se na lokality, jimiž prochází hodně lidí, například autobusová a vlaková nádraží nebo místa v blízkosti náměstí či nákupních tříd,“ upřesňuje Mráz.

Klasický pivař vymírá
Tuzemské pivovary do konceptových restaurací investují velké peníze. Podpora podniků, které fungují na bázi franšízových licencí, je spolu s reklamou možností, jak zastavit dlouhodobý pokles prodeje čepovaného piva. Ten je totiž z hlediska marží mnohem zajímavější než lahvová piva v obchodech.

Podíl čepovaného piva na celkových prodejích nepřetržitě klesá od roku 2003, předloni činil 36 procent. Více piva v hospodách než v maloobchodu se naposledy prodalo v roce 2008. Na druhou stranu tento pokles probíhá i v ostatních zemích.

Otevírání značkových restaurací by mohlo pomoci trend zvrátit. Plzeňský Prazdroj, který je momentálně nejaktivnějším hráčem, předloni navýšil prodeje čepovaného piva o více než dvě procenta. Přičítá to právě dlouhodobým aktivitám na podporu hospod a restaurací. Konceptových hospod má v ­současné době 132, loni jich otevřel 14 a dalších 10 plánuje přidat letos. Jsou mezi nimi podniky řetězců Srdcovka, Kozlovna, Plzeňka či Radegastovna.

Nejnovějším konceptem je Pilsnerka, vzdušný podnik s moderním interiérem pro mladé. Dosud byly hlavní vlajkovou lodí značky Pilsner Urquell podniky Pilsner Urquell Original Restaurant, ale do budoucna se pozornost pivovaru zaměří na modernější Plzeňku, kterých je zatím jen pět.

Na moderní interiér vsadil také národní pivovar Budějovický Budvar, který už dříve začal modernizovat své Budvarky.

Pivaři-pamětníci si ale občas nostalgicky povzdechnou, že z ulic mizí tradiční „nádražky“ a podobné „putyky“. „Začínají být vzácné. Je to dáno i tím, že vymírá klasický pivař, který si každý den po šichtě dal několik kousků,“ říká Tomáš Maier z­ České zemědělské univerzity.

Směr Slovensko
Na mladé dlouhodobě cílí pivovar Bernard, který navíc před dvěma lety kromě svých Pubů začal také s ­otevíráním barů bez klasické kuchyně. Humpolecký rodinný podnik chce letos k šesti restauracím přidat sedmou a zároveň první na Slovensku u Liptovské Mary. Otevřít chce i v pořadí druhý bar.

„Není to ani o zvyšování výtoče sudového piva, ale spíš o reprezentaci značky,“ vysvětluje mluvčí Zdeněk Mikulášek. Mezi pivovary patří mezi výjimky, protože otevírání značkových hospod je doménou velkých skupin.

Pivovary Staropramen, tuzemská dvojka na trhu, loni otevřely tři podniky a ­instalovaly nové výčepní stojany ve většině svých značkových restaurací. Nyní mají 45 značkových podniků, z toho 27­ Potrefených Hus. „Tomuto kroku přičítáme nárůst objemu prodaného čepovaného piva ve značkových restauracích,“ uvedla mluvčí Denisa Mylbachrová.

Se značkovými restauracemi přišel z pivovarů jako první před jedenadvaceti lety právě Staropramen. Letos má představit nový atypický koncept, který bude kromě jídla lákat i na zábavu.

Do budoucna Pivovary Staropramen plánují další expanzi na Slovensku poté, co loni v Bratislavě představily svůj lidovější koncept Naše hospoda. „V jiných zemích nejsme schopni kontrolovat fungování restaurací, a tudíž garantovat jejich kvalitu,“ tvrdí mluvčí.

„Expanze značkových restaurací na Slovensko je celkem pochopitelná, protože tento trh s pivem je na dovozu a zejména tom z Česka extrémně závislý. Dovozy se na slovenské spotřebě podílejí ze 40 procent, z Česka je to asi 30 procent,“ říká Maier.

Netradiční pivo vyrobené mimo jiné z dešťové vody uvařila brněnská společnost Asio, která se zabývá úpravou vody a její recyklací, ve spolupráci s břeclavským pivovarem Frankies. Pivo výrobci pojmenovali Zmoklá sova podle názvu firmy Asio, který odkazuje k latinskému pojmenování kalouse ušatého. ČTK to řekl výkonný ředitel Asio New Michal Plotěný. Pivo vyrobené z vyčištěné dešťové vody ale podle platné legislativy není možné prodávat, dodal.

Účelem je ukázat, že dešťová voda není jen odpad, který najde využití maximálně při zalévání zahrady, uvedl Plotěný. "Po jejím přečištění ji lze používat například pro osobní hygienu, výroba piva už je tak trochu extrém," doplnil.

Firma bude pivo nabízet jako dárek na svých seminářích. Zdarma bude na čepu pravděpodobně také na stavebním veletrhu v Brně, který se uskuteční na konci února.

Zmoklé sovy vyrobili 500 litrů, další várka sice v plánu je, ale pravděpodobně až koncem roku. "Pivovary potřebují od jara do podzimu pokrýt hlavně svou vlastní produkci, takže mají plné kapacity," dodal Plotěný.

Ve spolupráci s pivovarem Frankies z Břeclavi vznikl ležák podle receptury pivovaru, tedy klasický ležák plzeňského typu. Byl použit pouze plzeňský slad, žatecké chmely a kvasnice, jediným rozdílem tedy bylo použití dešťové vody.

Dešťovou vodu firma Asio New čistila především ultrafiltrací. "Jelikož byla voda dost měkká, bylo přidáno trochu vápníku, chutnala potom lépe," uvedl Plotěný.

Vyčistit k pití lze podle něj prakticky jakoukoli vodu, čím je ale znečistěnější, tím vyšší jsou náklady. Čištěním dešťové vody byly odstraněny také některé minerály, jejichž přítomnost v pitné vodě je žádoucí. I proto není vhodná k běžné konzumaci. Po přečištění ale může sloužit pro použití v domácnosti, na praní nebo třeba ke sprchování.

Firma Asio se zabývá čištěním odpadních vod, úpravou vody a její recyklací a skládá se ze dvou částí. Firma Asio New se zabývá zařízeními pro domácnosti, Asio Tech dodává průmyslová zařízení k čištění nebo recyklaci vody.

Dva roky, z toho poslední rok docela intenzivně, trval vývoj Kamenického Galusu 11, piva, s nímž přichází na trh Pivovar Kamenice nad Lipou. Více než půl roku pracovali na novinkách, které chtějí uvést na trh v prvním pololetí letošního roku, v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod.

Na Vysočině působí šest pivovarů, které patří do kategorie průmyslových. Mladý, avšak dynamicky se rozvíjející Pivovar Kamenice nad Lipou by se k nim chtěl přidat v letošním roce. Na rozdíl od minipivovarů a restauračních pivovarů nepřicházejí tyto větší pivovary s novinkami, které trvalé rozšiřují sortiment, každý rok.

Konopí se těší poměrně velké popularitě, a to nejen s ohledem na mnohé zdravotní benefity, které se s jeho užitím pojí. Rozličné konopné produkty (ať už v rámci kosmetického, tak i potravinářského průmyslu) jsou samozřejmě k dostání i na českém trhu, a to včetně speciálního konopného piva. Právě v něm mnozí spatřují také „pivní budoucnost“…

Ačkoliv konkrétně Češi patří mezi nejtradičnější pivaře, i napříč tuzemskými konzumenty lze zaznamenat rostoucí popularitu rozličných alternativ, piv z minipivovarů, různých pivních speciálů a v neposlední řadě tedy i piva konopného. Není divu. Bylinný hořký podtón totiž přispívá k chuťové podobnosti s klasickým pivem z chmele (chmel navíc pochází ze stejné rostlinné rodiny jako konopí, čeledi konopovitých). Ovšem hned v úvodu je třeba říci, že produkce konopného piva v různých zemích podléhá různé legislativě, a tak se způsob výroby i výsledný produkt od sebe nezřídka velmi liší…

Není (konopné) pivo jako (konopné) pivo
Kombinace alkoholu a konopí, resp. účinné látky THC, je tím, co stojí za mnoha odlišnostmi napříč konopnými pivy. Zatímco v USA alkohol a konopí kombinovat nelze a obecně tamní legislativa nerozlišuje mezi technickým konopím a marihuanou, konopná piva jsou principielně nealkoholická a obvykle se do nich např. přidává konopný olej. Kvůli tomu jsou tato piva doslova „mastná“ a přílišnou oblibu nezískala. Pravidla hry se ale před nedávnem zcela změnila v Kanadě. Tam je rekreační užívání marihuany již povoleno, a tak před dvěma lety zamířilo na tamní trh konopné pivo, které lze označit za první svého druhu. Je totiž vyráběno přímo z rostlin marihuany. A tak má logicky také adekvátní účinek. Kanadské konopné pivo obsahuje v jedné sklenici přibližně 6,5 miligramů THC a nástup jeho účinku je údajně mnohem rychlejší než v případě jiných marihuanových produktů.

A jelikož Česká republika je pivní velmoc, není divu, že také u nás se již konopná piva vyrábí. Na opojení jako z toho kanadského však zapomeňte. Klasicky se totiž toto pivo vyrábí z kombinace chmele a technického konopí (např. z extraktu z květů), které obsahuje minimum účinné látky THC.

Pokud bychom měli být konkrétní, od roku 2009 konopné pivo Hemp BrouCzech vyrábí pivovar Nová Paka, jedná se o světlé pivo – jedenáctku (4,5 % alkoholu) s přídavkem konopného extraktu z květů dodávaných ze Švýcarska, díky tomu má nápoj silnou konopnou chuť. K dostání je na českém trhu také pivo Konopex (jedenáctistupňové), které je opět vyráběno za užití extraktu z květů konopí a stejně jako pivo z Nové Paky má minimální obsah THC. Výrobce však slibuje stimulační a ozdravné účinky, díky obsahu dalších cannabinoidů, jako je CBD. Je ale zároveň třeba dodat, že v českých specializovaných prodejnách lze sehnat také zahraniční konopná piva, a to včetně legendárního německého konopného piva Turn.

Ačkoliv konopná piva by v základu bylo možné rozlišit na ta, která obsahují THC (konopné pivo v Kanadě, kde je legální marihuana), a ta, která nikoliv, je zřejmé, že konopný pivní byznys toho má ještě mnoho před sebou. A to i s ohledem na to, že legislativa se v mnoha zemích proměňuje a názory na konopí/marihuanu se posunují kupředu. Lze proto předpokládat, že časem – až se stávající kanadský legislativní unikát stane běžnou normou i v mnoha dalších zemích – na trh začnou pronikat i konopná piva s obsahem THC.

Malý, ale známý Pivovar Kout na Šumavě zkrachoval. Se zpeněžením toho, co po něm zbylo, se musí spěchat.

Mezi pády firem, jichž je insolvenční rejstřík plný, není případ Pivovaru Kout na Šumavě zdaleka největší a ani nejznámější. V jednom ohledu se ale od jiných krachů liší a ke konkurzní podstatě – jak zákon nazývá, co po firmě zbylo – se tady musí přistupovat s citem.

Jde totiž o pivo.

Samosoudkyně Krajského soudu v Plzni, do jehož jurisdikce krach šumavského regionálního pivovaru spadl, Eva Sofia Vodičková rozhodla, že vyjme sudy s kouteckým pivem z konkurzní podstaty. Jak vyplývá z nového zápisu v rejstříku, povolila insolvenčnímu správci Lechovský & Backa výjimku ze zákazu prodávat majetek zkrachovalé firmy ještě před první schůzí věřitelů.

S ohledem na podstatu piva...
Jak Eva Sofia Vodičková právnickou mluvou píše, „s ohledem na podstatu specifikovaného majetku je zřejmé, že nelze vyčkat na jeho prodej až do okamžiku konání první schůze věřitelů tak, jak vyžaduje zákonná úprava, neboť by během času reálně došlo k jeho znehodnocení“.

Pivo by se zkrátka zkazilo.

Ještě než se tedy rozhodne, kdo se stane novým majitelem budov, o nichž první zmínku najdeme v kronikách už z roku 1736, nebo veškerého pivovarnického zařízení, budou se prodávat sudy. A může jít o vítanou – hlavně mezi pivními znalci – možnost zakoupit jednu z poměrně známých značek mezi malými regionálními pivovary.

V soudním usnesení z 28. ledna se přesně popisuje, na co se mohou pivaři těšit. Jde o zásoby deseti až osmnáctistupňového piva.