Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Budvar opravil za 70 milionů korun stáčírnu lahví

Publikováno:před 2 letyZdroj:Deník.czAutor:ČTKBudvar

Českobudějovický pivovar Budvar ukončil opravu budovy stáčírny lahví. Náklady na rekonstrukci objektu, která trvala více než půl roku, činily 70 milionů korun. Výrobní kapacita stáčírny se v posledních letech zvýšila ze 40.000 lahví za hodinu na 80.000 lahví, řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.



"Budova stáčírny si po více než 40 letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra," řekl sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

Stavební práce začaly letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného se kompletně vyměnily rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Zlepšily se protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Dále projekt počítal s rozšířením a modernizováním šaten, umývárny a kuchyňky. Využívat je budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky.

Venkovské hostince spoléhají hlavně na pivo, do vaření se nehrnou

Publikováno:před 2 letyZdroj:Impuls.czAutor:Michaela Valentová

Menší obce mají stále větší problém s hostinci. Na řadě míst se hospodským nevyplácí podnikat a obce jen marně lákají nájemníky a provozovatele restaurací. Samotným obcím se nevyplácí služby provozovat samostatně.

V Novém Rychnově na Pelhřimovsku žije zhruba tisíc lidí. A ti si už téměř půl roku nemají kam dojít na jídlo. Jediná restaurace, která návštěvníkům nabízela i teplou kuchyni, je totiž po úmrtí předchozího provozovatele zavřená.

Nikomu se dlouhou dobu nechtělo se opuštěného lokálu ujmout a pronajmout si ho. „Byl velký problém sehnat někoho, kdo by měl zájem v městysu provozovat hospodu s jídelnou. Je to časově náročné a lidé mají pocit, že se to nevyplatí,“ shrnuje situaci starostka Nového Rychnova Iva Reichová.

Přitom městys leží na relativně dobrém místě, těsně pod navštěvovaným vrchem Křemešník, Novým Rychnovem vedou cyklistické a turistické stezky, které do něj především v sezoně dokážou přivést turisty. I proto obec na hledání nového provozovatele po prvotních nezdarech nerezignovala.

Podle starostky by bylo nesmyslné neprovozovat žádné gastronomické zařízení. „Aby se k nám lidé vraceli, musíme jim něco nabídnout. Všechno je to převážně o jídle, když je pohostíte, přijedou zase a prospěch z toho bude mít celý Rychnov. Bez možnosti občerstvit se bychom těžko udržovali dostatečný turistický ruch,“ uvedla.

Místní zájem neměli
V Rychnově doposud fungují dvě hospody, které ale nenabízejí žádná jídla. Původně radnice oslovila s možností pronájmu restaurace místní obyvatele, ti ale neprojevili žádný zájem.

„Tato varianta nám přišla jako nejschůdnější. Místní dobře znají lidi i prostředí a nebyla by překážkou ani dlouhá otevírací doba,“ upřesnila. Po dlouhém hledání se restaurace nakonec ujal podnikatel z Jihlavy, který naváže na historii místa a bude jej využívat ke stejným účelům.

Podmínkou pro nového nájemce bylo zachování závodní jídelny, ve které se stravuje celé zdejší zemědělské družstvo. Podnikatel potvrdil, že bude dále spolupracovat s místními organizacemi, jako jsou hasiči či sportovci, které prostory zařízení v dřívějších dobách využívali k pořádání oslav a bálů. Jejich akce upřednostní před těmi soukromými.

Jak uvedla starostka, dřívější nájem činil 20 tisíc korun. „Výdělek zcela pokryl provozní náklady a nájemníkovi zbylo dostatek. Vydávalo se kolem 200 obědů za den a zdejší restaurace se bezproblémově uživila,“ dodala.

Za půjčku 50 tisíc si restauraci klidně vezmu
Stávající nájemné se výrazně snížilo, dnes se operuje s částkou o osm tisíc korun nižší, o té chce ale zájemce dále jednat. Nový Rychnov měl ještě jednoho zájemce pro znovuobnovení hospody.

„Dotyčný patřil k personálu bývalého nájemce. Rukou jsme si nakonec nepotřásli, protože chtěl od městyse půjčku pro rozjezd nové hospody a to pro nás bylo nepřijatelné,“ konstatuje Reichová.

Ze zápisu zasedání zastupitelstva vyplývá, že kromě půjčky 50 tisíc korun požadoval ještě odstranění závad pronajatých prostor, snížení nájmu a odpuštění nájemného po dobu tří měsíců.

V Nové Cerekvi řeší jiný problém. Soukromníci tady provozují dvě hospody bez nabídky jídel. Starostovi Zdeňku Rajdlíkovi by se tu líbila restaurace, která by pohostila turisty směřující do nově zrekonstruované synagogy.

„Myslím si, že tu restaurace chybí. Muselo by se ale důkladně zvážit, zda by nebyla jen sezonní záležitostí. V současné době bohužel nejsou prostory vhodné k tomuto účelu,“ tvrdí starosta Rajdlík.

Jetřichovec poblíž města Pacov naopak postrádá jakoukoli hospodu. Jak uvedl důvěrník obce Milan Míka, ani malé občerstvovací zařízení by se ve zdejších podmínkách nemělo šanci udržet. „Jen dobrovolní hasiči mají příležitost se scházet v klubovně. To je jediné místo, kde se lze setkávat,“ říká Míka.

Britové nám šlapou na pivní paty: Každý týden otevřou tři nové pivovárky

Publikováno:před 2 letyZdroj:Odhaleno.cz

Nevypijí zdaleka tolik piva co Češi. Potrpí si však na širokou nabídku speciálů, a možná proto ve Spojeném království obden vzniká jeden nový pivovar. Samozřejmě krom toho jich několik zanikne. Zajímavou statistiku podporující pivovarnictví odhalila britská vláda.

Podle ní se Británie stala celosvětovým tahounem ve výrobě piva a především ve vývoji nejrůznějších speciálů.

„Každé tři týdny vzniknou ve Spojeném království tři nové pivovary,“ tvrdí náměstek britského ministra pro místní rozvoj Marcus Jones.

Zajímavé ale je, že konzumace piva v zemi klesá na úkor konzumace vína. A také každý týden ve Spojeném království zavřou asi třicet hospod. Vysvětlením prý je, že většina malých pivovarů své výrobky vyváží.

Největší rozkvět hospody a pivnice ve Spojeném království zažívaly na počátku osmdesátých let, kdy jich v celé zemi bylo na sedmdesát tisíc. Dnes jich je kolem padesáti tisíc.

Budvar opravil za 70 milionů korun stáčírnu lahví

Publikováno:před 2 letyZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKBudvar

Českobudějovický pivovar Budvar ukončil opravu budovy stáčírny lahví. Náklady na rekonstrukci objektu, která trvala více než půl roku, činily 70 milionů korun. Výrobní kapacita stáčírny se v posledních letech zvýšila ze 40.000 lahví za hodinu na 80.000 lahví. ČTK to řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.

"Budova stáčírny si po více než 40 letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra," řekl sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

Stavební práce začaly letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného se kompletně vyměnily rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Zlepšily se protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Dále projekt počítal s rozšířením a modernizováním šaten, umývárny a kuchyňky. Využívat je budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky.

Palestinský světlý ležák plzeňského typu

Publikováno:před 2 letyZdroj:Česká poziceAutor:Břetislav Tureček

Pivovar ve vesnici Bír Zajt v Palestině odstartoval výrobu letos v červnu a plánuje 50 tisíc třetinkových lahví měsíčně. Malá firma, sídlící v rozlehlé, sterilně čisté bývalé garáži, z Česka nakupuje většinu sladu, sází na žatecký chmel a u českého výrobce si začala objednávat stolní pípy pro drobné zákazníky. Píše Břetislav Tureček.

Když pivní lahve vyjedou z plnicí linky, dělníci je ručně uloží do papírových beden – a po čase je zase vyndají a pošlou je na etiketovací linku, která je opatří nálepkami. Tak vypadá jedna z dětských nemocí malého pivovaru, který v červnu spustil výrobu v palestinské vesnici Bír Zajt.

„Tohle zatím nemáme úplně vychytané,“ připouští šéf a spolumajitel pivovaru Aláa Sájidž. „Po naplnění se totiž lahve orosí a naše samolepicí etikety by se na nich hned nechytily. Proto musejí lahve nejprve oschnout a nemohou se hned po naplnění polepovat. Brzy to ale doladíme!“ slibuje 27letý Aláa a dál už bude do reportérského notesu chrlit jenom dobré zprávy – a především optimismus.

Palestina už 20 let jeden pivovar má, v nedaleké obci Tajbe, která také dala produktu jméno. Konkurence ve vesnici Bír Zajt – známé spíše zdejší univerzitou – odstartoval výrobu letos v červnu, už teď má ale velké plány. „Tajbe se soustředí hlavně na cizineckou komunitu v Palestině a v Izraeli a na vývoz. My chceme s pivem Shepherds Beer vybudovat pivní kulturu mezi samotnými Palestinci,“ shrnuje filozofii sebevědomý podnikatel.

Pivní zahrady
„Teprve se rozjíždíme, plánujeme ale produkci 50 tisíc třetinkových lahví měsíčně. Nyní nabízíme čtyři typy: stout, ale a jeden letní speciál, 90 procent naší produkce však představuje světlý ležák plzeňského typu,“ vysvětluje Aláa. A s českou pivní tradicí má malá firma, sídlící v rozlehlé, sterilně čisté bývalé garáži, společného ještě více.

Z Česka nakupuje většinu sladu, hodně sází na žatecký chmel a u českého výrobce si dokonce začala objednávat i stolní pípy pro drobné zákazníky. „To v Palestině zatím úplně chybí – možnost koupit si místo lahví dvaceti- nebo třicetilitrový soudek, k němu pípu a uspořádat párty s točeným pivem přímo doma.“

Souběžně s tím pivovar z Bír Zajtu hodlá postupně otevřít několik firemních pivních zahrad, nejprve přímo ve vesnici, poté i v palestinské administrativní metropoli Ramalláhu. „Musíme se samozřejmě trochu přizpůsobit vkusu zdejších zákazníků. Neděláme tedy piva příliš silná, i náš stout má jen 5,5 procenta alkoholu. A také trochu ubíráme nasycení kysličníkem uhličitým, Palestinci to nemají moc rádi.“

Problematické logo
Palestina coby převážně muslimská země má i jiné zvláštnosti. Na jednu Aláa Sájidž – jinak příslušník zdejší křesťanské komunity – narazil už při samotné registraci loga pivovaru. „Na úřadu měli dojem, že ta postava v našem znaku je Ježíš Nazaretský, tedy jeden z proroků, a že bychom ho umístěním na pivní lahve znevažovali. Tři měsíce mi trvalo, než jsem zaměstnance ministerstva obchodu přesvědčil, že je to bezejmenný, anonymní pastýř, tedy symbol naší vlasti a palestinské tradice, a že případná podoba s Ježíšem je opravdu jen věcí velké náhody,“ dušuje se Aláa.

„Je pravda, že nad pastevcem je na logu betlémská hvězda, nakonec jsme ale náš návrh dokázali obhájit,“ dodává s lišáckým úsměvem. Aláa skutečně netrpí nedostatkem sebevědomí, ale patrně ani schopností. Vystudoval finančnictví ve Velké Británii, na rozdíl od mnoha krajanů se ale vrátil do své okupované vlasti a po odchodu z bankovnictví ji chce pozvedat v odvětví, které se stalo jeho koníčkem – tedy v pivovarnictví.

„Zařízení jsme z poloviny nakoupili z rodinných peněz, na druhou část máme úvěr. Většinou je to čínská výroba vycházející z německých technologií,“ klepe pivovarník Sájidž do nerezových trubek spojujících stříbřité pivní tanky.

Shepherds Beer – Pastevecké pivo
Kromě Aláy se na řízení podniku o deseti zaměstnancích podílejí jeho mladší bratři Azíz a Chálid a také sestra Norma. „Ta má na starost public relations, momentálně je ale s tátou na výletě v České republice,“ zdůrazňuje šéf pivovaru fakt, že jeho rodina se v Česku skutečně zhlédla. Norma tedy poblíž není, Aláa však některé gerilové marketingové finty vhodné pro začínající společnost zjevně ovládá dobře i sám.

„Musíme proniknout na trh, musíme se dostat do povědomí Palestinců. Takže občas se já nebo bratři inkognito vydáváme do různých restaurací a obchodů a nenápadně se ptáme, jestli mají na čepu nebo v prodeji Shepherds Beer, Pastevecké pivo,“ vysvětluje manažer, jak využívá faktu, že zatím nemá veřejně známou tvář.

Práce má před sebou bezesporu ještě hodně. Když se autor reportáže o pár dní později zeptal na Shepherds Beer obsluhy v prestižní otáčivé restauraci na vršku nejvyšší palestinské budovy v Ramalláhu, číšník s rozpačitým úsměvem přiznal, že o tomto pivu ještě neslyšel. „Máme ale Tajbe!“ dodal s úlevou a s přesvědčením, že zahraničním hostům přece jen udělá radost.

Budějovický Budvar ukončil rozsáhlou opravu budovy stáčírny lahví

Publikováno:před 2 letyZdroj:Regionální novinyBudvar

Pivovar Budějovický Budvar, n. p., právě ukončil komplexní rekonstrukci budovy stáčírny lahví na Pražské třídě v Českých Budějovicích. Budova stáčírny z roku 1972 byla původně projektována na výkon 40 000 lahví za hodinu. Po rozsáhlých investicích do výrobního zařízení a technického zázemí stáčírny lahvového piva v uplynulých letech dosahuje současná kapacita stáčecích linek přibližně 80 000 lahví za hodinu. Samotná budova stáčírny však z mnoha důvodů přestala vyhovovat dnešním potřebám pivovaru.

"Budova stáčírny si po více než čtyřiceti letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra. Podle mého názoru patří nyní budova stáčírny lahví mezi nejhezčí průmyslové stavby v našem městě," říká Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru, do jehož kompetence tento projekt patří.

Stavební práce byly zahájeny letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného byly kompletně vyměněny rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Podstatně se zlepšily protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Pro zaměstnance bylo rozšířeno a modernizováno sociální zázemí (šatny, umývárny, kuchyňky). Využívat jej budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky, kteří budou obsluhovat periferie všech stáčecích linek. Investiční výdaje a náklady na opravy zahájené již v roce 2014 přesáhly částku 70 milionů Kč.

Berlínský pivní festival nabídne 2400 druhů piva, i to české

Publikováno:před 2 letyZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Berlíně se po devatenácté otevřela nejdelší pivní zahrádka světa, jak se přezdívá tamnímu mezinárodnímu pivnímu festivalu. Až do nedělního večera mohou návštěvníci německé metropole ochutnat chmelové speciality z 87 zemí světa. Přestože je letošní ročník věnován zejména středoněmeckým pivovarům, Česko v něm má stejně jako v předchozích letech silnou stopu.

Ačkoli se berlínskému festivalu přezdívá pivní míle, tuto délku
už dávno přesáhl a v posledních letech se tradičně koná na 2200 metrů dlouhém úseku třídy Karla Marxe ve východní části města. Podél jedné z hlavních berlínských tříd vyrostly malé stánky, velké pivní stany a stovky stolků s lavicemi, které lákají kolemjdoucí k posezení a k vychutnání pěnivého moku.

Na rozdíl od slavnějšího mnichovského Oktoberfestu nesází berlínský festival na množství vypitého piva, ale spíš na rozmanitost nabídky. Letos do německé metropole dorazili zástupci 340 pivovarů, kteří nabízejí přes 2400 druhů piva. Jedním z nejexotičtějších nápojů v nabídce je černé pivo amazonského pivovaru Xingu, ochutnat je ale možné i nápoje z Afriky, Asie, Austrálie a samozřejmě z Evropy.

I kvůli široké paletě nabízených piv nejsou na festivalu obvyklé tupláky, které jsou jinak tradiční součástí většiny německých pivních slavností. Zlatavý mok se v Berlíně čepuje převážně do třetinkových sklenic, návštěvníci festivalu si pak mohou koupit i vlastní sklenici o objemu 0,2 litru, s níž pak velká část z nich korzovala mezi pivními stánky. "Chceme touto akcí ještě lépe umožnit vychutnání rozmanitosti nejrůznějších pivních specialit," řekl k tomu Lothar Grasnick, který berlínský festival organizuje.

Berlínská pivní míle se každý rok snaží představit návštěvníkům regionální piva nebo speciálním způsobem připravované pivní speciality. V roce 2008 například byl festival věnován českým pivům, loni se zaměřil na mikropivovary z celého světa.

Letošní ročník festivalu patří malým středoněmeckým pivovarům, jako jsou výrobci z durynské Apoldy nebo z Watzdorfu ve stejné spolkové zemi.

Česká stopa je však přesto na festivalu zřetelná. Se dvěma desítkami pivovarů je Česko po Německu druhou nejvíce zastoupenou zemí, jsou mu dokonce vyhrazeny dva úseky pivní míle. Samostatný úsek přitom nemají ani všechny německé spolkové země.

Přestože se berlínská pivní míle snaží odlišit od mnichovského Oktoberfestu, v cenové politice jsou oba festivaly srovnatelné. Tři decilitry piva se u většiny berlínských stánků prodávají za tři eura (81 korun). V Mnichově se loni cena tradiční litrové sklenice piva pohybovala kolem deseti eur (270 korun).

Na Rejšickém pivobraní se také opět soutěžilo v pití piva na čas

Publikováno:před 2 letyZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin Weiss

Kvůli tropickému vedru se letos pivobraní rozjelo až k večeru, zábava pak trvala do noci

Jednadvacátý ročník největší společenské události, kterou v Rejšicích pořádá místní Sportovní klub, začal v sobotu oficiálně už ve 14 hodin. Jenže v rekordním horku se na slunce odvážil jen málokdo. I většina příchozích se raději držela ve stínu. Sportovní areál se tak zaplnil až ve chvíli, kdy se začaly prodlužovat stíny a kdy na podiu vypukla soutěž v pití piva na čas.

Do boje, ve kterém změřili síly borci celé řady vesnic a měst, se zapojili pánové z Luštěnic, Brodců, Mladé Boleslavi, Kovanic, samozřejmě také z Rejšic a dalších obcí. Před každým přistál půllitr a pak už jen záleželo na tom, jak dotyčný doma trénoval.

Zatímco šampión Patrik z Mladé Boleslavi byl schopný vyprázdnit sklenici za 4,9 sekundy, našli se i tací, kteří si pivo přišli spíše vychutnat a s úsměvem ho pili i několik desítek vteřin. To se ovšem neobešlo bez nespokojených komentářů diváků. Organizátoři soutěže museli v jednom případě také měnit soutěžní nápoj, protože soutěžící se po kontrolní otázce na věk přiznal, že mu 18 let teprve bude. Přesto následně předvedl velmi obstojný výkon a vešel se i s nealkoholickým pivem do deseti sekund.

Kromě mužů však soutěžily i tři statečné dámy. „Podívejme se, kdopak to jde soutěžit. Jestli to není paní Simona Obrázková, kterou si pamatujeme z loňského ročníku," nechali se slyšet moderátoři, když na podium zamířila loňská favoritka, která i letos beze slova soutěž v ženské kategorii opanovala.

Výherci pivního klání si odnesli nejen uznání, ale také ceny z Pivovaru Svijany. Kromě tohoto regionálního pivovaru byl na pivobraní zastoupen například trutnovský Krakonoš, slánský Antoš nebo oblíbená Plzeň.

Pestrý byl rovněž doprovodný program. Vedle fotbalového hřiště vyrostla řada pouťových atrakcí, svou prezentaci si připravili modeláři, exhibiční seskok předvedli parašutisté a večer patřil kapelám. Jako první se mikrofonu ujal mladý zpěvák Pavel Callta následován Slzou, From a Horkýže Slíže. Zábava trvala až do noci, která přinesla vítané ochlazení.

Litoměřické pivní slavnosti potěší a žízeň uhasí

Publikováno:před 2 letyZdroj:Impuls.cz

V Litoměřicích mít žízeň nebudete. Šestý ročník litoměřických Pivních slavností se uskuteční v sobotu 15.srpna 2015 opět na Mírovém náměstí. K omezení průjezdnosti aut přitom nedojde, ubude však počet parkovacích míst ve středové části prostoru.

„V pátek pozdně večer uzavřeme s ohledem na přípravu akce střed náměstí, včetně míst určených pro parkování. Prosíme, aby z bezpečnostních důvodů lidé nevstupovali do vyhrazeného místa, a umožnili tak bezproblémovou instalaci stánků, pódia a techniky,“ žádá Věra Kmoníčková, ředitelka

Na návštěvníky letos čeká vskutku náročný úkol. Své produkty hodlají prezentovat více než tři desítky pivovarů. Nabídka piv a pivních speciálů tak bude zřejmě rekordní.

Bavič a moderátor programu NASTY (Petr Cerha) má připravenou řadu soutěží nejen o pivní ceny. Soutěžit se bude v mnoha netradičních pivních disciplínách. Připravena je i hlasovací soutěž o nejlepší pivovar, v níž rozhodnou hlasy spokojených pivařů a pivařek.

O zajímavou hudební nabídku se od 13 hodin do půlnoci postupně postarají LUCIE revival, Wono sito sedne, Rybičky 48, Prowizorium, Michal Hrůza, 100 Legs a Markýz John. Dorazí i promo autobus s ochutnávkou irské whisky. Organizátoři nezapomínají ani na dětské návštěvníky v doprovodu rodičů – i pro ně jsou nachystány speciální atrakce.

Hasit žízeň návštěvníků budou více než tři desítky pivovarů: Bakalář/Rakovník, Rampušák/Voděrady, Mordýř/Dolní Ředlice, Slepý krtek/Ujkovice, Blahovar, Monopol/Teplice, Žatec, Nymburk, Nová Paka, Klášter, Krčín/Sedlčany, Černá Hora/Brno, Rohozec, Mostecký kahan, Bernard, Padochov/Oslavany, Starokladno, Minipivovar Lounský žejdlík, Zámecký pivovar Břeclav, Chýně, Lužiny, Lobkowicz, Konrád/Vratislavice n. N., U tří růží/ Praha, Labuť / Litoměřice, Podřipský rodinný pivovar/Roudnice n. L., Antoš-Golem/Slaný, Zlatopramen, Gambrinus, Budvar, Plzeň a Svijany.

Pro vstup jsou určeny tři pokladny: naproti České spořitelně, v ulici Novobranská a u domu U Pěti panen v horní části náměstí.

Vstupné na celodenní program je 80 korun, důchodci a děti do 15 let zaplatí 60 korun, děti do 110 cm, pejsci a kočárky mají vstup zdarma.

Že jsou na mě Teplice hrdé? To potěší, říká sládková Monopolu

Publikováno:před 2 letyZdroj:Lidovky.czAutor:Ondřej StratilíkMonopol

Květnové otevření podniku Monopol aspiruje na pivovarnickou událost roku. Díky citlivé rekonstrukci bývalého secesního tanečního sálu i preciznosti sládkové Martiny Valterové.

Čeho se takhle před polednem napít? Martina Valterová doporučuje pšeničnou jedenáctku. A ví proč. Speciál udělala velmi lehký a osvěžující, do horkých prázdninových dnů ideální volba. Zkrátka se jí povedl. Což se dá říct o všech pivech, která od letošního května vaří v teplickém pivovaru Monopol.

„Praxe a nebát se vzít si do ruky kartáč a holínky,“ odpovídá Valterová s třetinkou zakalené pšeničné jedenáctky v ruce na dotaz, co považuje při výrobě za nejdůležitější. „Kvalitní pivo dělá čistota a čas věnovaný sanitacím. Když se to odbývá, začne to být znát během několika měsíců i na pivu. Některé pivovary si neuvědomují, že mikrobiální kontaminace je časovaná bomba,“ krčí rameny.

Při té příležitosti si vzpomene na brigády před rokem 1989. Už jako čtrnáctiletá chodila vypomáhat do tehdejších národních podniků a s lampičkou kontrolovala sudy. Někdy to prý byla „skutečně síla“, když objevila, jak jsou jejich stěny pokryté velkou vrstvou šlemu. V roce 1987 jako absolventka potravinářských studií v Plzni a legendární pražské střední školy na Podskalské nastoupila do Zlatopramenu v Krásném Březně, který tehdy spadal pod Národní podnik Louny.

Začínala ve sklepě a prošla si celou výrobou. Dodnes jí kvůli alergii dělá největší potíže práce se sladem. Ve Zlatopramenu vydržela téměř čtvrtstoletí, v roce 2010 pak začala pracovat jako podsládková v ústeckém minipivovaru Na Rychtě. Odtamtud po čtyřech letech odešla. „Změna je krásná a chtěla jsem jít jiným směrem. Majitelé Monopolu se dozvěděli, že jsem skončila na Rychtě, a oslovili mě,“ popisuje, jak se přesunula z Ústí nad Labem.

Lidé už chtějí kvalitu
Když se Jiří a Gabriela Schönbauerovi rozhodli pro otevření nové restaurace s minipivovarem na teplické Masarykově třídě, měli prý jasno, že budou chtít vařit i svrchně kvašený ale (čtěte „ejl“). Navštívili desítky podniků v Čechách i na Moravě, Martina Valterová zase jezdila ale degustovat do Prahy.

První várky testovala doma na sporáku. „Udělala jsem ho tak, aby chutnalo mně a paní majitelce,“ přibližuje, jak se zrodil Monopol Ale 14 %, zřejmě největší překvapení v jejím sortimentu. I když půllitr stojí 45 korun, je o něj obrovský zájem.

„Devadesát procent lidí tady v Teplicích nevědělo, co je to ale, a teď ho pijí po půllitrech a neřeší, že je dražší. To je úspěch,“ zní spokojený hlas Valterové. „Jeden místní hudebník mi řekl, že jsou na mě Teplice hrdé, to mě potěšilo, takové věci totiž nevnímám,“ směje se Valterová.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337