Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

BARABA na čepu aneb Už na Svátku tří bratří

Publikováno:před 2 letyZdroj:HorizontAutor:Pivovar BarabaBaraba

Návštěvníci letošního Svátku tří bratří zažijí premiéru nového piva. Poprvé budou moci ochutnat zlatistý mok plný chmele s názvem BARABA. Odkud vzal svůj netradiční název?

Barabou dnes označujeme člověka, jehož chování vybočuje z běžné normy – dělá nepořádek, pije a moc toho neumí. V minulosti tomu ale tak nebylo. Baraby lidé označovali dělníky, kteří ve velkém počtu pracovali na stavbách nových železničních tratí v 19.století. Tak tomu bylo i při stavbě Košicko-bohumínské dráhy, která vedla Těšínem. Lidé z Čech však většinou neměli dostatek zkušeností s lámáním kamenů a ražení tunelů, protože se tu dříve takové náročné stavby vůbec nevyskytovaly. Proto sem přicházeli mistři ze zahraničí, především Italové. Těm se říkalo barabové.

Byli to hrdinové své doby
Barabové se nelekli žádné práce a jejich siláci byli schopni pohnout neuvěřitelně těžkými kameny. Ve své době to byli skuteční hrdinové – uvědomme si, že se všechno dělalo ručně a práce se střelných prachem byla na začátku. Se svým okolím nejednali v rukavičkách, pro ostré slovo nechodili daleko, zároveň však byli pyšni na to, co uměli, a vyznávali stavovskou čest. Pro ostatní byli trochu nepochopitelní, působili spíše jako uzavřená kasta, které rozuměli jen oni sami. Drsnost vyvažovali vroucí nábožností a důvěrou v patronku barabů sv.Barboru. Za tak těžkou a specializovanou práci však nebyli dobře placeni, byli vykořeněni z domova a často se přesouvali ze stavby na stavbu i s celými rodinami. Po celodenní dřině rádi spláchli prach něčím řízným, třeba pivem nebo pálenkou.

Po celodenní dřině
Připomínkou těchto tisíců bezejmenných hrdinů je i pivo BARABA. „Není to žádná náhražka, ale poctivý nefiltrovaný a nepasterovaný světlý ležák. Všechny suroviny pocházejí od nás, ať se to týká vody z horského pramene, moravského sladu, chmele i jemných pivovarských kvasnic. Stojí za ním poctivá práce, znalosti, zkušenosti a láska k řemeslu, tak jako u oněch barabů“, říká výrobce zlatavé dvanáctky, kterou zatím můžete exkluzivně ochutnat na zahrádce nebo uvnitř českotěšínské kavárny San Pietro na Čapkově ulici 13. Pokud ale navštívíte Svátek tří bratří, bude na vás čekat i ve stánku se svou atraktivní etiketou. A pokud vám zachutná, můžete se těšit, že se s tímto zlatavým mokem setkáte i v dalších vybraných restauracích v regionu. „Nebráníme se ani další spolupráci. Majitelé restaurací, kteří mají zájem čepovat ve své provozovně BARABU, nás mohou kontaktovat na e-mailu san-pietro@sanpietro.cz,“ dodává výrobce. Při pití chmelového nápoje nemůžete na původní baraby, kteří byli inspirací při pojmenování piva BARABA, zapomenout – na etiketě je totiž ztvárněna tvář jednoho z nich. Jakoby říkala, že kousek z vlastnosti statečných barabů je trochu v každém z nás – umět pracovat, nebát se, čelit nástrahám, spoléhat jen sám na sebe a umět si užívat života. Prostě: nechte si jedno načepovat a uvidíte!

Jak poznat pivo z Hlubčic? Identita pivovaru je tajemství

Publikováno:před 2 letyZdroj:Bruntálský deníkAutor:František Kuba

Velký pivovar založil svou kampaň na tom, že své pivo uvedl do distribuce pod falešnou fiktivní značkou Patron. Tím upozornil české pivaře, aby byli nedůvěřiví k údajům na láhvích a víc se zajímali o pivovarenské technologie než o reklamní obal. Tato kampaň současně upozornila, jak má běžný spotřebitel omezené možnosti zjistit skutečný původ piva.

Na konkrétní případ upozornil redakci Deníku čtenář, který si oblíbil pivo Argus Strong prodávané v Lidlu.

Stopa naznačuje hlubčický pivovar
Na plechovce Argus Strong se dočteme jen obecné konstatování „vyrobeno v Polsku".

„Na webu pivních fanoušků pivnici.cz jsem se dočetl, že Argus Strong se vaří v hlubčickém pivovaru Zakłady Piwowarskie Głubczyce. To mě potěšilo, protože Hlubčice leží pár kilometrů od Krnova a žádný bližší pivovar v okolí nemáme. Měl jsem dobrý pocit z toho, že Argus Strong je produkt z našeho regionu a jeho pitím podporuji pivovarnictví v česko-polském pohraničí," popsal svou zkušenost zvídavý pivař z Krnova.

Předpokládal, že také ostatní druhy Argusu se vaří v Hlubčicích, ale pak v letáku Lidlu našel Argus 12 Maestic s chráněným zeměpisným označením (CHZO) České pivo.

Chráněné označení České pivo
Na stránkách ceskepivo.cz najdeme seznam pivovarů a piv, které splnily přísná kritéria pro získání CHZO České pivo. Žádný Argus ale mezi nimi není. A na obalech Argusu zase není žádný pivovar.

Může se zákazník obchodního řetězce o svém nápoji dozvědět i něco víc, než že pivo bylo vyrobeno v Česku nebo v Polsku? Má například šanci zjistit při jaké teplotě probíhalo kvašení a pasterizace nebo zda byl při výrobě pivní koncentrát zředěn sifonem na správnou stupňovitost? A proč není Argus na veřejném seznamu piv a pivovarů, které získaly oprávnění užívat logo České pivo?

Požádali jsme o vysvětlení problematiky mluvčí Lidlu Jitku Vrbovou.
Informace o výrobci nesdělujeme

Může obchodní řetězec Lidl oficiálně potvrdit nebo vyvrátit domněnku, že se Argus
Strong vyrábí poblíž Krnova v Hlubčicích?

„Argus je naše privátní značka piva, kterou pro nás vyrábí více výrobců. Dle legislativy není povinné u piva na etiketě zveřejňovat výrobce. Konkrétní technologii výroby piva bohužel zákazník zjistit nemůže. Jedná se o naši recepturu, kterou nezveřejňujeme," vysvětlila Jitka Vrbová proč Lidl nezveřejňuje recepturu ani to, zda se některá piva Argus skutečně vaří v Hlubčicích.

A má zákazník Lidlu možnost si z nezávislého zdroje ověřit, že Argus Maestic užívá CHZO České pivo oprávněně? „Pivo Argus Maestic a Argus 10 jsou vyráběny na území ČR. Přestože se jedná o privátní značku, získali jsme na tyto produkty certifikaci CHZO České pivo.

Naše společnost by si v žádném případě nedovolila využívat toto označení neoprávněně. Kontrolu užívání má pod správou Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZPI," vysvětlila Jitka Vrbová.

Jinými slovy tajuplný výrobce Argusu Maestic je na seznamu ceskepivo.cz a splňuje podmínky pro užívání CHZO České pivo, ale kvůli pivnímu tajemství nelze konkrétní Argus přiřadit ke konkrétnímu pivovaru.

Prozradí něco erby?
Ve středověku, když se ještě neudělovaly ochranné známky, plnily funkci loga šlechtické rodové erby a městské nebo cechovní znaky. Jejich symbolika měla přesná pravidla a heraldika byla sofistikovaná věda. Zkušený heraldik dokázal v symbolice erbů a znaků číst jak v knize a zjistit o nositeli řadu informací.

Vzhledem k tomu, že také piva Argus často mají na obalech heraldickou symboliku, zeptali jsme se, co z erbů na lahvi či plechovce může vyčíst vzdělaný heraldik.

„Heraldické symboly jsou pouze grafickým prvkem, bez konkrétního významu," vysvětlila Jitka Vrbová, proč výrobce piva Argus nelze odhalit ani rozluštěním heraldické symboliky na obalu. Výroba některých druhů piva Argus v Hlubčicích tedy dál zůstává nezodpovězenou hádankou.

Jisté je ale to, že část své produkce dodávají Lidlu pod privátní značkou Argus některé provozy skupiny Pivovary Lobkowicz. Potvrdila to před rokem novinářům z idnes mluvčí Pivovarů Lobkowicz Barbora Kameníková.

Pivo v Belgii

Publikováno:před 2 letyZdroj:Rozhlas.czAutor:Ondřej Houska

„Víte, co v Belgii znamená francouzské J‘arrive?“ zeptal se mě nedávno jeden vysoce postavený diplomat, když jsme spolu zašli na pivo. Bylo mi jasné, že nemá na mysli původní význam toho slova, které bychom mohli při sezení v restauraci přeložit jako „Hned to bude“ nebo „Už běžím“.

Jazykové záludnosti poslouchejte každý všední den od 6:36 v rámci pořadu Dobré ráno, Česko! na Dvojce.

Když totiž v Belgii oslovíte číšníka a on vám odpoví „J’arrive“, můžete se spolehnout, že svou objednávku hned tak nedostanete. V Česku si pivo sotva objednáte a už před vámi stojí na tácku. Když o pivo poprosíte v Belgii, číšník vám sice odpoví milým „J’arrive“, ale sklenici jen tak nepřinese. Máte před sebou dlouhé minuty marného čekání.

Nejdřív mě to rozčilovalo. Byl jsem zvyklý na český způsob servírování piva. Teď už mi to ale nevadí. Je to prostě jedna z věcí, která k Belgii patří. Jeden známý, který tu žije už 20 let, na pomalost belgických číšníků pohlíží s blahovolnou schovívavostí.

„Ti dobří lidé nechtějí, abys u nich utratil nějaké peníze nebo aby ses třeba opil“ říkával vždycky, když jsem láteřil nad tím, že ani po čtvrthodině čekání na stole nemáme pivo.

Belgický způsob práce v restauraci už respektuju. Ale zároveň vím, že je to jeden z příznaků toho, jak jsou Evropané rozdílní. Průměrná belgická hospoda by v Česku nepřežila ani měsíc. Je ale kvůli tomu horší?

To bych si říct netroufal. Belgičané mají tolik druhů piva tak pestrobarevných chutí, že se o tom nám Čechům ani nesní. Pokud by tady v Belgii Čech tvrdil, že české pivo je nejlepší na světě, Belgičané by se mu mohli po právu vysmát.

Ale tu obsluhu by mohli přece jen zlepšit. Český diplomat, citovaný na začátku, to totiž celkem vystihl: J’arrive podle něj v belgické hospodě znamená „Jdu do…“ Jistě víte, co mám na mysli.

Třetí ročník festivalu „Pivo na Náplavce“ proběhne tento pátek a sobotu

Publikováno:před 2 letyZdroj:Naše voda

Archetyp, zapsaný spolek, pořádá tento pátek 19. 6. od 14 do 22:00 a sobotu 20. 6. od 10 do 22:00 na náplavce pražského Rašínova nábřeží třetí ročník festivalu Pivo na Náplavce. Informoval o tom dnes šéf spolku Jiří Sedláček.

Festivalu se podle jeho údajů účastní na 58 malých, mini a létajících (neboli kočovných) pivovarů, z nichž některé s sebou přivezou také vlastní limonády pro nejmenší nebo pro ty, kteří alkoholu neholdují. Jako každoročně bude mít festival i své vlastní pivo vyrobené vítězem hlasování návštěvníků o nejoblíbenější pivovar předchozího ročníku a pojmenované po jednom z plaveckých stylů. Tentokrát půjde o světlou 11 s názvem Vltavská prsa, byla vyrobena minipivovarem Slepý krtek v Ujkovicích a bude jí připraveno 250 litrů.

Z gastronomie budete moci ochutnat např. grilovaná žebra, rybí a mořské speciality, domácí nočky, těstoviny, balkánské, slovinské a maďarské speciality, sladké a slané palačinky nebo vynikají burgery. Celý festival pak zpestří i hudební program, v rámci něhož vystoupí tyto kapely: Krásné nové stroje, Jazzoví kluci, Roman Dragoun and His Angels, The Brownies, Svatopluk, Bedřich & Zoufalci, The Fribbles a Tawatt DJs – DJ Kid Dynamite a DJ Ollgoy.

Pivo Zubr Grand začíná sbírat prestižní ocenění

Publikováno:před 2 letyZdroj:Naše vodaZubr

Jedenáctka Zubr Grand, která byla představena loni na podzim, získala ocenění „Výrobek Olomouckého kraje“ s právem označení „Výrobek OK ®“. Informovala o tom Jana Dobrovská z agentury AristonPR zastupující pivovar Zubr.

Uvedené ocenění již od roku 2005 uděluje Agrární komora Olomouckého kraje. Zubr Grand se tak připojil v pivům Premium, Gold, Classic světlý, Classic tmavý a Free, která toto ocenění získala již v minulých letech. „Na Granda jsme patřičně pyšní a věříme, že oceněním Výrobek Olomouckého kraje jeho sbírka úspěchů teprve začíná. Samozřejmě největším oceněním je pro nás chvála ze strany štamgastů a pivařů. A to že opravdu chutná, je jednoznačně vidět na jeho stále stoupajících prodejích,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Ocenění pivu Zubr Grand v kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje udělila osmičlenná odborná porota, která hodnotila obal, označení, vzhled, chuť, kvalitu a složení výrobků, důležitá je také originalita a vysoký podíl ruční práce. Výrobek musí být vyroben v Olomouckém kraji. „Kritéria, podle kterých se ocenění uděluje, korespondují s našimi vlastními kritérii, kterými se v Zubru při výrobě piva řídíme. Jednoznačně se v pivovaru soustředíme na kvalitu a tradici, proto pro naše piva vybíráme ty nejlepší regionální suroviny jako je tršický chmel nebo hanácký slad,“ doplňuje Tomáš Pluháček.

Čtyřikrát chmelený ležák Zubr Grand byl oficiálně představen na Svatováclavských slavnostech v Kroměříži loni v září a až do února letošního roku byl distribuován výhradně jako pivo sudové. Od února se začal Zubr Grand stáčet do lahví a od května je nejnověji k dostání i v plechovkách.

O České pivo není zájem. Jen procento lidí zná chráněné značky

Publikováno:před 2 letyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Evropská chráněná označení pro regionální potravinářské výrobky zná u nás pouhé jedno procento lidí. Projekt využívá zatím jen menší část pivovarů v Česku.

Pouze jedno procento z dotázaných lidí u nás má povědomost o existenci některého z Bruselem chráněných označení potravin a původních výrobních postupů – tedy v Evropě chráněných ryze českých produktů.

Po nápovědě si na význam modro- nebo červenožlutého kulatého loga na etiketách vzpomněl aspoň každý desátý respondent.

Zmíněná chabá znalost se týká označení, jakými se prezentují třeba Třeboňský kapr, Olomoucké tvarůžky nebo České pivo, které garantuje domácím i zahraničním spotřebitelům zdejší původ piva, tradiční suroviny a technologii. Výsledky šetření zveřejnila včera Potravinářská komora.

Pivovary přitom do získání označení České pivo, kontrol dodržování kvality i následné propagace na veřejnosti investují miliony. Další obrovské sumy, konkrétně 50 milionů na tříleté období, dává Potravinářská komora s pomocí evropské dotace do reklamy na chráněná označení obecně i zčásti cíleně na České pivo.

„Většina z oslovených zná chráněná označení z etiket výrobků. Částečně třeba z televize,“ komentuje výsledky průzkumu ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna.

Projekt dobrý, zájem malý
Za dobu osmi let, kdy lze označení České pivo u nás používat, využilo této možnosti pouze 17 průmyslových pivovarů ze 48 existujících. Další přibývají pomalu.

Pro pivovary znamená značka České pivo náklady, které se jim formou vyššího prodeje logem označených piv zatím nevrací.

Specifické podmínky pro udělení chráněného označení České pivo, které před deseti lety naformuloval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský společně se svazem pivovarů a jež schválila Evropská komise, přesně stanovují minimální podíl sladu a chmele, způsob vaření i senzorické vlastnosti výsledného piva tak, aby odpovídaly tradičním parametrům na území Česka.

Nekopírují starý způsob vaření úplně ze 100 procent, ale přesto část pivovarů se do podmínek nevejde.

„Je to o kontrole jakosti piva. A některé pivovary o kontrolu jakosti nestojí,“ říká vydavatel magazínu Pivo, Bier & Ale Pavel Borowiec. Jiné o schválení Českého piva ani neusilují, vložená investice se jim nevyplatí.

Pivovarští doufají, že se jim postupně podaří dostat význam označení víc do povědomí veřejnosti.

Pro velké i menší pivovary
Platí to hlavně pro Plzeňský Prazdroj, který logo využívá především pro značku Gambrinus. Ta do loňských reklam na zviditelnění svého zapojení do projektu České pivo investovala 15 milionů korun.

Aktivně využívá označení třeba i Bernard, Krušovice ze skupiny Heineken, Protivín ze skupiny Pivovary Lobkowicz nebo řada menších průmyslových pivovarů.

Některé z nich už ale na logo příliš nespoléhají. „Naše zlepšené prodeje nesouvisejí s používáním chráněného zeměpisného označení České pivo. Výstav by nám rostl i tak. Myslím, že lidé většinou vůbec nevědí, o co jde,“ říká šéf Primátora Josef Hlavatý.

Pro mnohé výrobce tak má označení význam spíš při prezentaci v zahraničí, tedy při exportu. Toho využívá i Budějovický Budvar, který místo Českého piva uvádí označení Českobudějovické pivo. V konkurenci s americkou značkou Budweiser to zákazníkům českého národního podniku garantuje skutečně místní původ.

Někteří pivovarníci poukazují i na logickou věc – jestliže logo České pivo garantuje náročnější způsob vaření, a tedy i kvalitnější produkt, mělo by takové pivo být i dražší než ta ostatní, která logo na etiketě nemají. I tak by se mohly vyšší náklady pivovarům vracet.

Jenže to je pro pivovarníky spíš sen. Řetězce a silná konkurence nedovolí pivo zdražit, přestože u nás patří k nejlevnějším v Evropě a stojí leckdy méně než obyčejná ochucená voda.

Na Krakonošovo náměstí se po roce vrátil Pivofest. Navzdory vedru i dešti

Publikováno:před 2 letyZdroj:Trutnovinky.czAutor:Pavel Cajthaml

Centrum města dnes ovládly tradiční slavnosti piva. Letošní (v pořadí dvanáctý) Pivofest začal v poledne za třicetistupňového vedra. Štamgastům nabízí jedenáct druhů piv, v kulturním programu je osm koncertů. Akce potrvá do půlnoci.

Když slavnosti začaly, vyšplhaly se teploty na třicítku. Lidé přicházeli postupně, poprvé se víc hlediště zaplnilo až před třetí hodinou, když na pódiu začalo hrát legendární kapela Turbo. „Dost jsem váhal, zda přijít. Známí šli na koupaliště, mě to ale přece jen víc táhlo k pivu, než k vodě,“ řekl Robert Novák s kelímkem Krakonoše v ruce.

Pivofest si za léta udělal dobré jméno. Jak mezi příznivci piva, tak mezi fanoušky muziky. „Zatím je skvělý počasí, pivo taky dobrý. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Nejvíc mi chutná to ovocné pivo, mají tady brusinkové, malinové. Nejvíc se těším na UDG,“ prohlásila krátce před čtvrtou hodinou Jana Ballová, která si na trutnovské pivní slavnosti odbyla premiéru.

Tomáš Otradovský ze Dvora Králové jezdí na Pivofest rád. „Jsou tady super kapely, a přestože jsem Dvorák a upřednostňuji jako správný patriot Tambora, tak mám hrozně rád akce, kde můžu ochutnávat jiná piva. Dnes mě tady zaujal pivovar Sedlčany a jeho vynikající jedenáctka,“ přiznal.

Našlo se hodně trutnovských patriotů, kteří konzumovali zdejší lahodný mok. „Jsem pivař, takže na Pivofest chodím kvůli pivu, a protože jsem z Trutnova, piju samozřejmě Krakonoše, ale občas si dám i Kozla. Líbí se mi tady atmosféra, super kapely. Nejvíc jsem se těšil na Turbo. Jsem zvědavý na Pink Floydy,“ uvedl Oldřich Šimek z Trutnova.

Asi o půl šesté se zatáhlo, nad městem se přehnala bouřka a teploty klesly po dvacítku. Náměstí se vylidnilo. Očekává se, že se fanoušci vrátí na koncert Anny K., který by měl začít v půl osmé.

Do centra Znojma se po roční přestávce vrátily pivní slavnosti

Publikováno:před 2 letyZdroj:České novinyAutor:ČTK

Do centra Znojma se dnes po roční přestávce vrátily pivní slavnosti. Jejich návštěvn íci mohli také vybírat typ piva, které bude vařit nový znojemský minipivovar. Zájem lidí předčil očekávání organizátorů. Odpoledne bylo na akci kolem 2000 lidí, řekl ČTK ředitel Znojemské besedy František Koudela.



Znojemské pivní slavnosti se pořádaly tradičně v areálu pivovaru Hostan, kde se ale od roku 2009 pivo nevaří. Loni Heineken tradiční akci, která s pivovarem souvisela, zrušil. Obnovila ji až letos Znojemská beseda.

Letošní ročník podle Koudely ukázal, že mezi pivaři je o slavnosti velký zájem. "Už dopoledne bylo vidět, že lidé za pivem chodili, v poledne vedro ten zájem trochu zastavilo," řekl. Lidé podle něj sázeli na tradiční Hostan, který se už ale vaří v Brně. "Chodili ale také ti, co chtějí ochutnat nové druhy piv," uvedl Koudela.

Novinkou byla možnost podílet se na podobě nového znojemského piva, které bude v jedné z budov bývalého Hostanu vařit nový investor. Prostory ještě nemá zrekonstruované, ale první várku navařil jinde. Znojemský městský pivovar nechal zájemce vybírat ze dvou druhů. "Lidé vyjádří sympatii k chuti a my pak nové pivo podle nich vybereme," uvedl Čestmír Benda z pivovaru.

Zájem byl dnes i o prohlídky v areálu Hostanu. Lidé nahlédli do místností, kde se pivo začne znovu vařit. Mohli si také projít zbytek areálu, který je zatím nevyužitý.

Čeští pivaři se drží tradice a nemění chutě, říká sládek z Hlinska

Publikováno:před 2 letyZdroj:iDNES.czAutor:Jaroslav HubenýRychtář

Sládek hlineckého Pivovaru Rychtář Milan Morávek si přivezl z českobudějovické soutěže Pivo České republiky bronzovou medaili za pivo Rychtář Premium. To navíc uspělo v té nejprestižnější kategorii.

Patří hlinecké pivo Premium, které uspělo u anonymních porotců, mezi nejlepší v zemi? Je to obtížné tvrdit, protože pivních soutěží je víc a každý ročník navíc přináší nové vítěze. Sládek Milan Morávek nicméně připomíná, že soutěž, která má za sebou 19 ročníků, má velkou prestiž.

„Bylo do ní přihlášeno 270 značek, přihlašovatelé ze 48 pivovarů oceňují její kvalitu. Z výsledku máme opravdu radost a těší nás, že pivo Rychtář Premium se ocitlo v sekci absolutní vítěz,“ uvedl Morávek, který na soutěži působil i jako porotce.

Porota vaše piva ocenila jednou stříbrnou a dvěma bronzovými medailemi. Jak byste charakterizoval oceněná piva?
Bronzový Fojt je klasické výčepní pivo, jeho úspěch určitě potěšil. Ležák Premium byl třetí v kategorii i v celkovém pořadí a třetí místo získal letos už v Německu při celosvětové soutěži Craft Berr Awards 2015. Výsledné umístění v Českých Budějovicích je o to cennější, že Rychtář Premium byla jediná dvanáctka, která pronikla mezi patnáctky a třináctky, u nichž je chuť potlačena silou.

V čem je u ní „to navíc“?
Největší přidaná hodnota u našich produktů je v tom, že ve všech pivech používáme hlávkový chmel v přírodní podobě, což chuti hodně pomáhá.

Dá se vůbec v kategorii tradičních piv vymyslet něco nového?
Vždycky se nechá vymyslet něco nového, ale jde o to, co na to zákazníci. Speciálů se vyrábí velké množství, ale pro žádný pivovar to není nosné téma, jen doplňkové. Zvláště pro pivovary naší velikosti, u nichž se český spotřebitel drží své tradice a nemění často své chutě a názory.

Na kterém pivu jste si sám v Českých Budějovicích pochutnal?
Byl jsem tam dva dny ze čtyř a byl to maraton, protože piv bylo přihlášených hodně. Posuzovali jsme je anonymně, takže těžko říci, na čem jsem si pochutnal. Soutěžila tam piva lepší a ještě lepší, špatné pivo tam nebylo.

Co je ve vašem pivovaru nového?
Na přelomu června a července přijde do prodeje třináctka polotmavý speciál pod názvem Hlinecké pivo. Budeme ho prodávat do konce září. V rámci uskupení Pivovary Lobkowicz je začleněný do Cesty pivních znalců. Hlavní stáčka bude na zářijový Den s Rychtářem. Potom jsme měnili logo a etiketu, do konce června přejdeme na nové přepravky, které s nimi budou korespondovat.

V sobotu se areál pivovaru naplní účastníky festivalu Léto s Rychtářem. Zahrají Chinaski, Vypsaná fixa a další kapely - jak se na ně těšíte a co tato akce pivovaru přináší?
Nemám mezi kapelami vysloveně žádného favorita. Výdělek není na prvním místě, mnoho těchto akcí není výdělečných, nebo aspoň ne enormně, protože hodně záleží na počasí. Jsou i akce, na kterých se prodělá. Ale je to náš příspěvek pro lidi z města i blízkého okolí, navíc jim tak představíme piva, která třeba neznají.

Čeká se horká sobota, kolik lidí podle vás přijde?
Při pěkném počasí by mělo být přes dva tisíce lidí určitě, možná i víc.

Před 30 lety jste se stal zaměstnancem pivovaru v Hlinsku. Jak se od té doby pivo změnilo?
Podobně jako v celé zemi - je větší příklon ke kvalitě. Když jsem nastupoval do pivovaru, byla trvanlivost lahvových piv v celé republice podle tehdejší normy 7 až 10 dnů, u sudových piv 20 dnů, dnes jsme na mnohonásobcích těchto časů. A to vše díky zlepšené technologické kázni, zvýšeným sanitacím a lepším surovinám. Jinak se pivo u nás vyrábí pořád klasicky a pořád poctivou prací.

České pivo. Značku nabízí už čtrnáct pivovarů

Publikováno:před 2 letyZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Označit pivo vyrobené v Česku chráněnou značkou, že se jedná o české pivo, se může jevit úsměvné. Odborníci však upozorňují, že pivo vyrobené technologií, která je pro české země typická, se opravdu od zahraniční produkce liší. Chráněné zeměpisné označení České pivo proto používá stále více pivovarů. 
V současné době je možné se 
s ním setkat na 80 značkách piv od 14 pivovarů.

„České pivo má řadu charakteristik, které je odlišují od zahraniční výroby. Jedná se třeba o vyšší lahodnou hořkost, vyšší lahodnou plnost, český ležák má zlatožlutou barvu a nabádá k dalšímu napití," přiblížila první dáma českého pivovarnictví profesorka Gabriela Basařová.

Pitelnost už přestává být jen nějaký abstraktní pojem, ale seriózně se jí zabývají vědecké kapacity na celém světě. V roce 2006 se dokonce pořádal mezinárodní vědecký kongres, který byl na pitelnost zaměřen a tímto parametrem se zabývá i Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. „Český ležák má větší pitelnost než piva plzeňského typu z evropských zemí," řekla pracovnice ústavu Věra Hönigová.

Podle ní by tento parametr mohla potvrzovat i spotřeba piva v jiných evropských zemích. Všude jinde totiž spotřeba spíše klesá nebo stagnuje. Loni Češi průměrně vypili 144 litrů piva na hlavu. Daleko za nimi jsou další tradiční pivařské země, jako jsou Němci (107) nebo Rakušané (106). Rozhodně neplatí rčení, že někdo pije jako Dán. Dánové loni průměrně vypili o 80 litrů piva méně než Češi. „Možná je to dáno tím, že české pivo má příjemné senzorické vlastnosti a vysokou pitelnost," přemítá Hönigová.

Suroviny a technologie
Aby pivovary požadovaných parametrů docílily, musejí používat jen dané suroviny a pivo vyrábět určenou technologií. Značka je pak podle předsedy představenstva Sdružení pro České pivo Jana Hlaváčka zárukou, že se pivo vyrábí tradiční metodou.

Ročně přibudou dva až tři pivovary, které se o značku České pivo ucházejí. Jenomže loni Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila, že tři z deseti letos odebraných vzorků potřebným parametrům nevyhověly. „Jednalo se ovšem o nové pivovary, které dolaďovaly výrobní postupy," vysvětlila pracovnice inspekce Michaela Mezerová. Výrobci pak museli z prodeje stáhnout celou šarži.

Pivo bylo nápoj, v jehož výrobě po staletí držela Evropa primát. Jenomže v posledních desetiletích se situace mění. 
V množství vyrobeného piva Evropu v roce 1996 už dohonil americký kontinent a nedávno ji předhonila Asie, přičemž největším producentem je Čína, na níž připadá 26 procent celosvětově vyrobeného piva. Česko se pak v objemu vyrobeného piva ve světě nachází na 24. místě.
Pivovarnictví ovšem v Česku zažívá v posledních letech renesanci.

„Jestliže v Čechách je 333 pivovarů všech velikostí, jeden pivovar tak připadá na 32 tisíc obyvatel. To znamená, že máme největší hustotu pivovarů na obyvatele v Evropě.
Z toho je 285 minipivovarů, a zatímco byly před třemi lety raritou, jsou nyní běžnou součástí měst a obcí," uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Sedmdesát minipivovarů se od včerejška představuje na Pražském hradě, kde se koná už čtvrtý ročník Festivalu minipivovarů. Návštěvníci tak mají možnost ochutnat 139 druhů piva 25 stylů z celé České republiky. Pořadatelé předpokládají, že se vyčepuje přes sedm tisíc litrů piva. „Dnes již opravdu nejde jen o to uvařit nějaké pivo a těžit z neobvyklosti podniku, dnes se každý minipivovar musí rvát o své místo na trhu, přinášet pestrost i kvalitu a perfektní služby," dodal Šuráň. Festival končí dnes večer.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125