Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Nová kniha mapuje malé a střední pivovary

Publikováno:před rokemZdroj:Pražský deníkAutor:Jiří Macek

Křížem krážem Českou republikou, ale pouze tam, kde lze vystopovat příchuť chmelu, provází nová kniha autorů Vladimíra Jindřicha, Luboše Y. Kojáčka a Dušana Spáčila 100 nejlepších malých a středních pivovarů. Ta byla v pondělí pokřtěna v restauraci Pivovar Národní v sousedství Národního divadla. Kmotry se stali například herec Václav „Upír" Krejčí, kuchaři Jaroslav Sapík a Jiří Babica a hudebník Jan Vyčítal.

Každý pivovar je popsán stručně od historie po současnost, navíc kniha uvádí řadu zajímavostí z každého pivovaru.

Choceň chce obnovit věhlas svého piva, které vařili už Kinští

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Petr BroulíkChoceň

Pivovar v Chocni už přes třicet let neexistuje, ale je šance, že se vrátí doba, kdy bude toto město mít zase své pivo. Případného pivovarníka je totiž ochotná podpořit i radnice v čele se starostou, který má s výrobou piva velké zkušenosti.

Návrat choceňského piva byť v menších měřítcích je sen mnoha choceňských patriotů i současného starosty města Ladislava Valtra. Sám starosta měl v devadesátých letech zásluhu na záchraně pivovarů v Hlinsku v Čechách či sladovny a pivovaru v Dobrušce, když se svými společníky pomohl těmto pivovarům vdechnout nový život.

„Byl bych rád, kdyby se našel někdo, kdo by také v Chocni založil třeba minipivovar a pokusil se o návrat vaření piva do města. Teď mluvím nejen jako starosta, ale hlavně jako člověk, který má k pivovarnictví blízko,“ uvádí Valtr.

Navíc tvrdí, že by byl i ochotný takovému zájemci sám pomoci. „Účastnil jsem se toho, jak se i menší pivovary v Pardubickém kraji dostávají opět na výsluní,“ říká.

Dodává, že paradoxně prozatím jako zarytý Choceňan dopomohl udržení a návratu piva do jiných měst, ale ne tomu svému. „Nikdo z místních se tomu řemeslu ještě nechce postavit čelem. Já bych v takovém záměru někomu rád maximálně pomohl,“ uvádí starosta, kterému na stěně v kanceláři visí památná cedule s nápisem Choceňské pivo.

Jako první přišli v Chocni s jedenáctkou
Vaření piva přitom mělo v Chocni dlouhou tradici, která však nepřečkala socialistické hospodářství. Zlaté období zažil tamní pivovar v době, kdy patřil rodu Kinských.

Choceňské pivo z panského pivovaru bylo vyhlášené a zavedené. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav byl od 30 do 50 tisíc hektolitrů. „V době, kdy v 70. letech 19. století vznikaly mnohé slavnější pivovary jako Kozel či Zubr, byl choceňský pivovar na výši a přecházel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva,“ říká ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman.

Postupný úpadek však začal po druhé světové válce. Přesto si ještě stihl připsat jeden primát, když v roce 1968 přišli jeho sládci jako první v tehdejším Československu na trh s tehdy opomíjenou, ale dnes vyhledávanou jedenáctkou. Od roku 1984 ale přestal pivo vařit úplně. Pro obnovení tradice by město bylo ochotné pomoci i někomu, kdo není v oboru vaření piva úplně vyhlášený expert.

„Byl bych strašně rád, kdyby se nějaký šikovný člověk objevil, i kdyby to byl třeba student, který právě dodělává pivovarnickou školu,“ konstatuje starosta.

Sám v roce 1996 získal od někdejšího Fondu národního majetku pivovar v Hlinsku, který byl určen k zavření. Dnes je tamní pivovar Rychtář, v jehož dozorčí radě Valtr zasedá, součástí sedmi Lobkowiczkých pivovarů. Vaří přes 100 tisíc hektolitrů. Ladislav Valtr stojí i za obnovením dobrušské sladovny a zčásti i pivovaru na Rychnovsku.

Vietnamci touží po českém pivu. Najímajísi sládky i stavitele minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Pivovarů ve Vietnamu podle dostupných informací (třeba od místních podnikatelů nebo Česko-vietnamské společnosti) rychle přibývá. V současné době v zemi, která má přes 90 milionů obyvatel, tedy víc než Německo, působí kolem patnácti větších pivovarů a několik set malých až nejmenších rodinných výroben.

V přepočtu na hlavu je to víc než v případě asijského pivního obra – Číny.

Celková produkce piva ve Vietnamu byla před osmi lety zhruba 20 milionů hektolitrů (o málo víc než v Česku), roční spotřeba na osobu kolem 22 litrů (Češi coby světoví rekordmani v průměru dnes vypijí 144 litrů). V současné době budou ale čísla ještě vyšší.

Pro Čechy pole neorané
Naši sládci už postavili ve Vietnamu ke dvacítce minipivovarů s kapacitou každého z nich několik tisíc hektolitrů ročně. A poptávka dál roste.

„Vietnam, kde se hodně pije český typ piva, na rozdíl od toho sladkého ve zbylé části Asie, je přitom pro české sládky stále pole neorané. Je to dáno i tím, že spousta Vietnamců si na evropský styl tady zvykla z dob studií nebo práce a chtějí to pak po návratu u sebe doma. Nabídek z Vietnamu tedy chodí stále víc,“ připomíná šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Jedním z oslovených je i plzeňský sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl. Už před lety ve Vietnamu jeden pivovar stavěl. Mohl by se nyní podílet na projektu, který čítá stavbu údajně až 30 minipivovarů.

Trend domácích malých pivovarů roste podle Krýsla ve Vietnamu i vzhledem k tamnímu vysokému clu na dovoz piva. A velkou roli hraje také zkušenost, kterou s naším pivem udělaly tisíce Vietnamců za svého působení v Česku, respektive ještě Československu.

„Čeština je tam tak frekventovaná, že si to ani neumíme představit. Skoro 40 tisíc Vietnamců od šedesátých let vystudovalo u nás vysokou a střední školu. Minimálně něco přes 200 tisíc se u nás pak vyučilo řemeslu. Někdejší místopředseda vietnamské vlády mluví plynně česky. To už je nějaká síla,“ vypočítává Krýsl.

Firma LUKR jeho bratra Luboše a společnost Pivo Praha byly v roce 2001 první, kdo se do stavby restauračních minipivovarů ve Vietnamu pustily. Pro firmu Hoavien honorárního konzula Ngo Hong Chuyena postavily a zprovoznily restaurační pivovary v Saigonu (Ho Či Minovo město), Hanoji a na pobřeží u města Phan Thiet.

Pivo je levné i drahé
Zájem o pivo, zejména ležáky plzeňského typu, tam roste, přestože jeho cena je pro místní poměrně vysoká. Lahev prémiové značky, jako je Prazdroj nebo Heineken, vyjde v přepočtu i na sto korun.

„Ve Vietnamu mě ale překvapil velký rozdíl cen čepovaného piva. Zatímco na ulici je místní anonymní pivo možné koupit za 3 koruny, v restauračním minipivovaru stálo 34 až 46 korun. Jsem zvědav, jak se bude situace na vietnamském minipivovarském trhu dál vyvíjet,“ popsal před časem vlastní zážitky Václav Potěšil z firmy Pivo Praha.

Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti, tvrdí, že zájem o investice do piva, které je prý nejoblíbenějším nápojem ve Vietnamu, ještě dlouho potrvá.

„Na vietnamském trhu je obrovské množství značek, investují tam velké koncerny i soukromí investoři, zejména ti, kteří mají zkušenost s naším pivem tady u nás,“ říká Winter.

Největší průmyslové pivovary má ve Vietnamu plně nebo částečně v rukou stát, ale etablují se tam i velké nadnárodní koncerny. Například SABMiller, kterému patří mimo jiné i Plzeňský Prazdroj, vaří ve Vietnamu ve spolupráci se společností Vinamilk. Významný podíl má ale ve Vietnamu především licenčně vyráběná značka Heineken (přes 23 procent místního trhu).

Pivo začal vařit ve squatu, dnes má jeden z nejlepších minipivovarů v Belgii

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

● Belgické pivovarnictví zažívá nový trend, zdejší sládci si čím dál častěji otevírají vlastní minipivovary.
● A také konzumenti stále raději pijí lokální značky.
● V zemi, ze které pochází Stella Artois, je pivo tím, čím je víno pro Francouze.

Minipivovary, které těží z rostoucí touhy spotřebitelů po rozmanitosti, si v Belgii získávají stále větší oblibu a dokonce se vysmívají i největšímu světovému pivovarnickému koncernu Anheuser-Busch InBev. Ten je z poloviny belgický a nyní připravuje fúzi s druhou největší pivovarnickou skupinou světa SABMiller. "Lidé se dnes čím dál více zajímají o to, co jedí a pijí a zaměřují se na lokální potraviny. Tato tendence se projevuje v Evropě i ve Spojených státech," říká Bernard Leboucq, jeden ze dvou sládků malého pivovaru de la Senne založeného v roce 2003 v Bruselu.

Příklad tohoto Belgičana, který začal vařit pivo ve squatu a v současnosti se svým společníkem Yvanem De Baetsem produkuje přes 6000 hektolitrů piva ročně, dokonale ilustruje vzestup minipivovarů v zemi, která se pyšní dávnou tradicí ve vaření piva. "Dnes nemáme strach z konkurence velkých skupin a světových značek. Naopak minipivovary ukusují z krajíce průmyslových výrobců piva," vysvětluje Bernard Leboucq, který zaměstnává 12 lidí.

Minipivovary zůstávají v klidu i vůči apetitu belgicko-brazilského pivovarnického koncernu AB InBev v Lovani, ležící asi dvacet kilometrů od Bruselu: AB InBev chce koupit druhého největšího producenta piva na světě, britsko-jihoafrický koncern SABMiller, aby si upevnil postavení na světovém trhu s pivem.

Počet pivovarů v posledních letech v Belgii vzrostl. "Před šesti nebo sedmi lety nás bylo 120, dnes už 168," poznamenává prezident svazu belgických sládků Jean-Louis van de Perre. Přesný počet minipivovarů je těžké uvést, protože některé z nich jsou tak malé, že je těžké je do počtu zahrnout, dodává.

Úspěch minipivovarů v Belgii znamená především znovuobjevení piva a jeho rozmanitosti, říká van de Perre ve své barokní kanceláři na bruselském Grand'Place v historickém centru metropole, kde sídlily korporace sládků od 17. století.

Pivo je pro Belgičany tím, čím je víno pro Francouze. "Koncem 19. století tam bylo 3200 pivovarů a v každém městě nebo vesnici byl nejméně jeden, uvádí belgický spisovatel Jean-Pierre Baronian.

Belgie projevuje u výroby piva více pružnosti než Německo, které je velmi přísné, pokud jde o povolené přísady. Belgie také zná čtyři různé způsoby fermentace piva: spodně kvašená (Stella Artois, svrchně kvašená (Triple de Bruges), spontánně kvašená (Vieille Kriek) a smíšená (La Vlaams Bruin).

Belgická piva, ať už světlá, bílá, jantarová, tmavá, s ovocem, silná, lehká či trapistická, mají nekonečně mnoho chutí. "Tuto tradici využívají minipivovary a přitom usilují o inovace," říká van de Perre, do roku 2013 viceprezident pivovaru AB InBev. Pivovar de la Senne nabízí pět druhů piva a přichází s novými nápoji zejména o Vánocích.

Minipivovary využívají dobré pověsti velkých značek, jako je Stella Artois od AB InBev a jejich distribučních sítí v zahraničí. Pivovar de la Senne tak vyváží svou produkci od Itálie, do Spojených států a do Japonska.

Česká firma investuje do pivovaru v Jižní Koreji. Bude vařit pivo podle receptu Břevnovského kláš

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTK

● Proxy Finance investuje v Koreji do výstavby pivovaru 300 milionů prostřednictvím firmy Gold of Prague.
● Pivovar plánuje společnost otevřít na konci příštího roku, chmel a slad bude dovážet z Česka.
● Větší důraz chce firma klást na sudové pivo, ale prodávat bude i lahvové.

Do Jižní Koreje míří z Česka první větší investice. Finanční skupina Proxy Finance tam investuje prostřednictvím společnosti Gold of Prague 300 milionů korun do výstavby pivovaru. Pod stejnou značkou plánuje prodávat jak sudové tak lahvové pivo, uvedl zástupce společnosti Lukáš Mikeska.

Firma bude v Koreji vařit pivo podle receptu Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha. Větší důraz bude kladen na sudové pivo. "Roční výstav je zhruba 50 000 hektolitrů, což je relativně malý objem, nicméně je tam možnost to čtyřikrát rozšířit," uvedl Mikeska.

Pivovar plánuje společnost otevřít na konci příštího roku, stavba by měla začít v dubnu. Chmel a slad bude společnost dovážet z Česka. "V Koreji se prostředí pro výrobu piva výrazně deregulovalo v loňském roce, a proto v tomto oboru, který je pro ČR typický, tak se objevila příležitost, kterou jsme se rozhodli využít," dodal Mikeska.

Do Koreje vyváží pivo řada tuzemských pivovarů. Největší exportní teritoria pro české pivo jsou Německo a Slovensko, s velkým odstupem následují Švédsko, Velká Británie, Polsko, Maďarsko a Rakousko. Mimo Evropskou unii jsou hlavními trhy Rusko, Spojené státy, Kanada a právě Korea.

Pivovarský kolos chystá prodej evropských značek, aby utekl antimonopolním úřadům

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Marek Hudema

● Krátce po fúzi pivovarnických skupin Anheuser-Busch InBev a SAB­Miller chce nový kolos odprodat dvě evropské značky.
● Podle listu Financial Times se jedná o Peroni a Grolsch.
● Prodej by měl zmírnit nedůvěru antimonopolních úřadů.

Prodat pivovary značky Peroni a Grolsch chtějí podle listu Financial Times společnosti Anheuser-Busch InBev a SAB­Miller. Má to usnadnit sloučení obou pivovarnických kolosů do firmy, která bude na světě prodávat zhruba každé třetí pivo. Obě firmy tím chtějí snížit svůj podíl zejména na evropských trzích. V opačném případě by antimonopolní úřady mohly fúzi zakázat kvůli obavě z přílišné dominance nové firmy přezdívané "megapivovar."

Prodej značek Peroni a Grolsch má být podle analytiků pro obě firmy výhodný. Po sloučení společností by totiž konkurovaly na klíčových evropských trzích značkám Stella Artois a Corona, které vlastní Anheuser-Busch. SABMilleru navíc zůstanou další dvě významnější pivní značky - Miller Genuine Draft a Pilsner Urquell. "Ze širšího hlediska nejsou Peroni a Grolsch strategické," řekl listu The Wall Street Journal Pablo Zanic, analytik společnosti Susquehanna, jež se zabývá slučováním firem. Zvažovaný prodej podle něj může uspokojit zejména evropské antimonopolní úřady.

Významný by měl být i výnos z prodeje Peroni a Grolsche. Anheuser-Busch InBev kupuje svého menšího konkurenta SABMil­ler zhruba za 71 miliard liber (2,5 bilionu korun) a více než polovinu z této částky si půjčuje. Prodej dvou silných evropských značek by měl pomoct tyto dluhy snížit. Zatím není jasné, kolik by mohla firma za italskou a nizozemskou značku utržit - deník Times psal o miliardách liber. Možnými kupci jsou německá skupina Heineken, americká společnost Molson Coors a irská C&C Group. SABMiller i AB InBev odmítly celou věc komentovat.

Fúze SABMillleru a AB InBevu byla dohodnuta minulý měsíc a má ušetřit společnostem 1,4 miliardy dolarů (36 miliard korun) ročně na nákladech poté, co se po čtyřech letech všechny výhody propojení obchodu a výroby projeví. Není ale jasné, jak se k fúzi postaví antimonopolní úřady. Ty sledují firmy, které mají více než třicetiprocentní podíl na některém z trhů. V případě "megapivovaru" jde třeba o Belgii, kde ovládají více než polovinu trhu a podle listu The Wall Street Journal mají poměrně vysoký podíl také v Itálii.

Záleží na tom, co bude Evropská komise, která spojení posuzuje, považovat za ovládaný trh - může jít o část Evropy, nebo o celý svět. Zároveň může rozhodnout, že existují jednotlivé trhy pro různé typy piv. Kdyby podle listu Financial Times posuzovala zvlášť třeba trh prémiových ležáků, byl by to pro fúzi problém. A tady by prodej Peroni a Grolsche výrazně pomohl.

2 značky
se chystá prodat pivovarnický kolos vzniklý fúzí AB InBev a SABMiller. Na prodej jsou údajně značky Peroni a Grolsch.

Pivovary na jižní Moravě navařily speciály na Vánoce

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Pivovary na jižní Moravě navařily speciály na Vánoce. Novinky na trh uvádějí menší pivovary i průmyslový gigant Starobrno, který po dvou letech oprášil speciál Reserva. Vyplývá to z informací, které řekli zástupci pivovarů v regionu.

Starobrno uvařilo Reservu pro balení v "sedmičkové" lahvi, která je typická spíše pro vína. Prodává se s korkovým uzávěrem v papírové krabici. "Kromě toho se letos bude v premiéře i čepovat, a to ve vybraných restauracích v Brně a okolí," uvedla Jana Pikardová, mluvčí Heinekenu, pod který Starobrno patří.

Starobrno poprvé Reservu uvařilo v roce 2013, přičemž tehdy šlo o pivo polotmavé. Letos má sytě zlatavou barvu. Novinka je ze tří druhů výběrových moravských sladů: světlého a mnichovského sladu z Prostějova a karamelového sladu z Litovle. Je zde použit i chmel z Tršic.

Nabídku piv rozšířil i Zámecký pivovar Břeclav. "Mimo klasickou výčepní Zámeckou desítku a světlé medium pivo Podlužan jsme začali vařit i polotmavou verzi dnes už celorepublikově uznávaného ležáku Kanec. Sortiment v listopadu doplnila nová pivní značka Pivín, se kterou se široká veřejnost mohla seznámit v populárním televizním seriálu Vinaři," uvedl Jan Svoboda z pivovaru. K tomu pivovar přidává speciály Vánoční dědictví a první břeclavský ALE, tedy svrchně kvašené pivo, tmavě rubínově zbarvený Red Ale.

Minipivovar Hauskrecht, který začal vařit loni, přichystal jantarově červený bock se špetkou zázvoru. Pivo zrálo tři měsíce. Obsahuje kromě tradičního plzeňského sladu z humnové sladovny i slad mnichovský a karamelový, stejně jako kořen zázvoru. Nový pivovar kromě několika desítek hospod, restaurací a pivnic v Brně a okolí od listopadu exportuje i na Slovensko.

Sládek Petr Hauskrecht řekl, že po roce odchodu ze skupiny Heineken nelituje. "Bylo to jistě jedno z nejvážnějších rozhodnutí v mém životě - opustit vysoký post v nadnárodní společnosti a začít budovat novou značku zcela od píky," uvedl Hauskrecht. Podle něj obdobných pivovarů vzniká celá řada. "Příští léta ukážou, kdo z nich si vydobude trvalé místo na trhu," dodal.

Jarošov chce ročně uvařit na 40 hektolitrů piva!

Publikováno:před rokemZdroj:Dobrý DenJarošovský

Obnova vaření piva v Jarošově je zase o kousek blíž. Jestli skupina investorů v tempu nepoleví, v létě zahájí výrobu v budově bývalé dřevovýroby na adrese Pivovarská 303, Jarošov. Světlo světa už spatřilo logo Jarošovského pivovaru, ve kterém se snoubí symboly folklorního Slovácka a piva.

Když se plány investorů naplní, zlatavý mok, proslavený skupinou Argema, ožije po dlouhých 19 letech! „Jarošov a pivo k sobě odnepaměti patří, ve městě má bohatou historii. Jsme připraveni tradici oživit malým lokálním pivovarem s roční kapacitou 20 až 40 hektolitrů. Uvaříme kvalitní český ležák, svrchně kvašené speciály, ale také lahvové a filtrované pivo,“ prozradil Miroslav Harašta, ředitel akciové společnosti Jarošovský pivovar se základním jměním 6 milionů korun. Harašta zároveň šéfuje i skupině investorů, jež se zabývá obnovováním pivovarů v historických místech. Jako první oživili pivovar ve Znojmě, číslo dva bude právě Jarošov. „Záměr plně podporujeme. Vždyť Jarošov bez pivovaru není stoprocentní, pivo k němu neodmyslitelně patří,“ reagoval Stanislav Blaha, starosta Uherské Hradiště.

Už jste ochutnali pivo Brutus?

Publikováno:před rokemZdroj:Region PlzeňRadouš

Věhlasný BRUTUS již přes třicet let brutálně obhospodařuje smysly všech pravých bigbíťáků v českých luzích a hájích a jeho četné písničky již doslova zlidověly - z některých staly se bezděčně mravoučné popěvky v českých kuchyních, zejména třeba v neděli...

Právě vtipné básničky a říkánky spolu s tradicí české tancovačky podpořené lehčím či těžším opojení starověkým pivním mokem nás oblaží v prostorách staroplzeneckého Lidového domu na Malé straně, kde se zmíněný pivní a cider club nachází.Rozhodně také neurazí, ba naopak, že v blíže nespecifikovaném čase během zábavy představí skupina Brutus svého hosta,spřízněný hudební soubor Náhradní Díly Lidí, což by měl kvitovat zejména undergroundový segment natěšených fanoušků.

Pivovar Radouš připraví speciální jednorázovou várku piva jen pro tento den, čeká na nás vytopený sál, gulášek a nezbytný populární prodejní stánek suvenýrů a hudebnin pana Žlutého, kde se v pauzách mezi produkcí odehrávají mnohdy pitoreskní tématické debaty...

Přijďte si dát odlehčený vykutálený večírek v době adventu, zanechte za sebou na jeden večer předvánoční mumraj a pobavte se s přáteli - možná tam potkáte i některé, které jste dlouho, dlouho neviděli.

Dobré pivo, ženy hezké, to jsou dary země české“?

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Markéta Ševčíková

Kdy se začalo vařit pivo v českých zemích? Jakou roli při tom hrály ženy? Která česká města by bez piva vůbec nevznikla? A bez koho by naše piva nebyla bývala byla taková, jaká jsou?

Vilém II. z Pernštejna, František Ondřej Poupě, Josef Groll a Alois Šimonek. Čtyři muži, kteří žili v odlišných stoletích, přesto každý z nich nesmazatelně ovlivnil podobu tuzemského pivovarnictví. A s tím i život zdejšího obyvatelstva a jeho kulturu.

Vilém II. z Pernštejna byl nejen stavitel a budovatel, ale především zakladatel pivovarnické tradice na Pardubicku. František Ondřej Poupě roku 1800 otevřel v Brně první pivovarnickou školu a stal se tak zakladatelem českého a vlastně i evropského odborného pivovarnictví. Bavor Josef Groll přišel do Plzně, aby naučil Čechy vařit světlý ležák. A Alois Šimonek byl pro změnu muž, který v našich zemích uvařil první stout - tedy tmavé silné pivo s vysokým podílem alkoholu. Ono pivo se jmenuje Porter a podle nezměněné receptury se vaří už 125 let - shodou okolností opět v Pardubicích.

O tradici pivovarnictví a o tom, jak ovlivnila život, kulturu i jazyk místních obyvatel v Magazínu Leonardo vyprávěl historik prof. PhDr. Petr Vorel a odborník na pivovarnické technologie Ing. Milan Rambousek. Pořad připravila Markéta Ševčíková.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760