Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Příjemné testování. Výzkumníci zkoušejí pitelnost českého piva

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Sérií pokusných workshopů pokračuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský ve zjišťování, zda je české pivo pitelnější než jeho zahraniční obdoby. Hodnotitelé na nich porovnávají, jaké pivo se jim pije lépe a snáze.

Jak přibližuje Věra Hönigová, tajemnice výzkumáku, letos již proběhla tři setkání. „Nyní se uvažuje o zapojení zahraničních hodnotitelů, protože čeští mohou být na tuzemský mok více zvyklí,“ pokračuje Věra Hönigová. Výsledky pokusů chce výzkumná organizace podrobněji představit po prázdninách.

Podle dosavadních zjištění je české pivo skutečně pitelnější než zahraniční typu pils. Tedy více láká k dalšímu napití, ale zároveň také zabraňuje konzumentovi, aby se cítil přesycený, i když vypije větší objem tekutiny, uvedla Hönigová.

Podobné testy byly již v roce 2013 kritizované Nejvyšším kontrolním úřadem, kdy získal ústav na projekt zkoumání pitelnosti třináctimilionovou podporu ze strany ministerstva zemědělství. „Po dvou letech ministerstvo projekt přestalo podporovat, ale ve smlouvě o ukončení podpory zavázalo příjemce dotace jen k tomu, aby publikoval jeden článek v odborném tisku a sepsal metodiku na stejné téma,“ uvedl tehdy úřad.

Podle Hönigové je však dnes testování součástí celé série zkoumání, v nichž se zjišťují senzorické vlastnosti piva a testují odrůdy sladovnického ječmene potenciálně vhodné pro pěstování v Česku. Ročně stojí projekty přibližně sedm milionů korun. Částečně jsou financovány pivovary a šlechtiteli, institucionální podporu mají od ministerstva zemědělství.

Z údajů loňské výroční zprávy drží ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském největší podíl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (32,93 procenta), pětinu akcií vlastní Plzeňský Prazdroj, následují Pivovary Staropramen (8,67 procenta) a další pivovary a sladovny.

Je české pivo opravdu lepší než ta zahraniční? Velká studie!

Publikováno:před rokemZdroj:Zoom PrimaAutor:ČTK

Sérií pokusných workshopů pokračuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský ve zjišťování, zda je české pivo pitelnější než jeho zahraniční obdoby. Hodnotitelé na nich porovnávají, jaké pivo se jim pije lépe a snáze. Letos se již uskutečnila tři setkání. A nyní se uvažuje o zapojení zahraničních hodnotitelů, protože čeští mohou být na tuzemský mok více zvyklí, řekla ČTK tajemnice ústavu Věra Hönigová.

Výsledky pokusů chce výzkumná organizace podrobněji představit po prázdninách. Podobné testy byly již v roce 2013 kritizované Nejvyšším kontrolním úřadem, kdy získal ústav na projekt zkoumání pitelnosti podporu ze strany ministerstva zemědělství. Nyní již není samostatným projektem, vysvětlila Hönigová. Podle ní je součástí série zkoumání, ve kterých se zjišťují senzorické vlastnosti piva, testují se odrůdy sladovnického ječmene, které by mohly být výhodné pro pěstování v ČR. Ročně stojí projekty přibližně sedm milionů korun. Částečně jsou financovány pivovary a šlechtiteli, institucionální podporu mají od ministerstva zemědělství.

Je "pitelnější", ale co to znamená?
Podle dosavadních výsledků je české pivo skutečně pitelnější než zahraniční piva typu pils. Tedy více láká k dalšímu napití, ale zároveň také zabraňuje konzumentovi, aby se cítil přesycený, i když vypije větší objem tekutiny, uvedla Hönigová.

NKÚ na konci roku 2013 kritizoval projekt Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva, v rámci kterého měl jeden příjemce za pět let získat dotaci 13 milionů korun. "Po dvou letech ministerstvo projekt přestalo podporovat, ale ve smlouvě o ukončení podpory zavázalo příjemce dotace jen k tomu, aby publikoval jeden článek v odborném tisku a sepsal metodiku na stejné téma," uvedl tehdy úřad. Za to dostal příjemce dotaci větší než pět milionů korun. Ministerstvo tvrdilo, že peníze poskytlo oprávněně. Výzkumníci nyní z tehdejší práce vyšli. "Metodiku máme certifikovanou, ministerstvo zemědělství ji uznalo," pravila Hönigová.

Výzkumný ústav je akciovou společností. Podle výroční zprávy za loňský rok drží největší podíl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (32,93 procenta), pětinu akcií vlastní Plzeňský Prazdroj, následují Pivovary Staropramen (8,67 procenta) a další pivovary a sladovny.

Restaurace Pivovar Národní dává klasické české hospodě nový náboj

Publikováno:před rokemZdroj:Ekonom iHNedAutor:Libor BudinskýNárodní

Před měsícem otevřel brány restaurační Pivovar Národní. Jeho předností je nejen velkolepá zahrada ve vnitrobloku, ale především moderní prostředí a pečlivě sestavená kulinární nabídka, včetně specialit připravených na toskánském grilu na dřevěné uhlí.

Prostorná zahrada se vzrostlými stromy v areálu kláštera voršilek v sousedství Národního divadla a vlastní pivo s poněkud vlasteneckým názvem Czech Lion. Takové jsou dva hlavní taháky nedávno otevřeného Pivovaru Národní. Potěší také příjemný interiér v moderním duchu, který dává klasické české "hospodě" nový náboj.

Pečené brambory s kari
Kulinární nabídka je poměrně široká a výrazně překračuje tradiční "hospodskou" stravu, a to jak ve své kvalitě, tak v kreativních nápadech. Na menu nechybí obligátní utopenec s cibulí a feferonkou, který je ovšem připraven z kvalitních špekáčků vyhlášeného uzenáře Dolejšího z Davle, či grilovaný hermelín ve slanině, ale vedle nich zde hosté najdou řadu překvapivých specialit. Jednou z nich jsou v Americe oblíbené "jacket potato", tedy velké brambory se slupkou, které se zde podávají třeba s kuřecím kari či s chilli con carne.

Maso z toskánského grilu
Další zajímavé speciality připravují kuchaři na otevřeném grilu na dřevěné uhlí, který představuje jednu z dominant vnitřního prostoru restaurace. Za zkoušku stojí především lahodné kachní prso s vinnou omáčkou, která je zahuštěná čokoládou. Nejoblíbenějším jídlem restaurace je ovšem pečené koleno marinované v pivu a špikované česnekem a rozmarýnem. Rustikální pokrm přitahuje nejen svou "bohatýrskou" podobou, ale také kombinací křupavé kůže a měkkého, šťavnatého (libového i tučného) masa, které doprovází čerstvě nastrouhaný křen a kysané zelí z Oseka.

Špekáčky pro děti
Milovníci české kuchyně mohou vyzkoušet "Národní" svíčkovou nebo konfitovanou biokachnu se zelím, na menu nemůže chybět tatarák, který je připraven z masa black anguse či stále oblíbenější šťavnatý burger z italského hovězího masa chianina. Pro rodiny s dětmi je připravena možnost opéct si na zahradě davelské špekáčky na otevřeném ohni, který se zde zapaluje za dobrého počasí každý podvečer a přináší tak na nádhernou zahradu uprostřed Prahy atmosféru venkova.

Druhé pivo zdarma
Pivovar Národní si vaří vlastní pivo plzeňského typu. V současné době jsou na čepu tři piva, vedle klasického světlého ležáku 11° a třináctistupňového polotmavého speciálu je vlajkovou lodí nefiltrovaný ležák (opět připravený jako jedenáctka), příjemně hořké a krásně pitelné pivo, které si jistě najde své věrné obdivovatele. Za 0.4 litru 11° ležáku zde hosté platí 35 korun, 13° je o čtyři koruny dražší. Nově otevřený Pivovar Národní připravil na červen a červenec účinnou a úspěšnou marketingovou strategii, neboť držitelé věrnostní karty Bakarty mají až do 1. srpna každé druhé pivo zdarma. Sleva táhne, takže už dva týdny po otevření zde bylo večer úplně plno.

Pivní speciály
Nabídka piva se bude navíc rozšiřovat, neboť od podzimu chce zkušený hlavní sládek Pivovaru Národní Jaroslav Košťál vařit další speciály, včetně svrchně kvašených piv různých příchutí.

Současná kapacita zahrady v areálu kláštera voršilek činí 130 míst, v budoucnu by se měla rozšířit až na 250 míst. Do vnitřních prostor se vejde více než sto lidí (ale i zde se kapacita ještě zvýší). Součástí areálu je také Divadelní klub v suterénu, který by měl sloužit sousednímu Národnímu divadlu a kam se vejde zhruba 50 lidí.

Pivovar roste, nová hala ušetří 600 tisíc ročně

Publikováno:před rokemZdroj:Dobrý DenJanáček

Brodský pivovar otevřel novou skladovací halu, která mu ročně ušetří až 600 tisíc korun. Projekt za přibližně 8 milionů korun bude mít také příznivý dopad na životní prostředí. Ekonomové pivovaru spočítali, že nový sklad ušetří ročně na 1 200 výjezdů kamionů. „Jen loni totiž devítitunové kamiony musely převézt celkem 1 200krát zboží do externího skladu. Najely přitom téměř 3 600 kilometrů,“ upřesňuje Renata Melíšková, mluvčí společnosti Pivovary Lobkowicz, pod jehož křídla Pivovar Uherský Brod patří.

Nová hala, která vznikla za pět měsíců, stojí přímo v expediční části areálu a slouží také jako sklad pro výrobky ze všech pivovarů „rodiny Lobkowicz“.

Sládek a výrobní ředitel brodského pivovaru dodal, že úspora se projeví jak ve výdajích za převozy, tak za pronájem. „Celkově se sníží manipulace s výrobky a zvýší se efektivita logistiky,“ doplňuje Lukančo Trifončovski. „Hlavním cílem bylo dosáhnout redukce nákladů. Pevně věřím, že se nám to povedlo, neboť tato investice nám umožní dosáhnout statisícových ročních úspor. Navíc mne těší i to, že se nám i nadále daří snižovat ekologickou zátěž pivovaru, a tak se obyvatelům Uherského Brodu bude i díky nám dýchat zase o něco lépe.“

Pokud jde o vaření piva v Uherském Brodě, jeho tradice tady sahá až do středověku. „První společný pivovar, který nahradil právovárečné domy, si uherskobrodští měšťané postavili v roce 1614. Pivovar, kde se vaří pivo dnes, vybudoval v roce 1894 František B. Janáček. Dnes je jediným průmyslovým pivovarem ve Zlínském kraji a vyrábí devět druhů piv,“ uzavřela mluvčí Renata Melíšková.

Do společnosti Pivovary Lobkowicz patří kromě brodského ještě regionální pivovary v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Hlinsku (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a v Černé Hoře.

Musíme vařit víc piva, hlásí pivovar Frýdlant už rok po obnovení

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan MikuličkaFrýdlant

Piva piteli, neztrať své hlavy! S tímto sloganem vyrukoval před nedávnem znovuobnovený pivovar pod zámkem ve Frýdlantu. Ukázalo se, že piva pitelé hlavy rozhodně neztrácejí, ba naopak -vědí, co činí. Pijí frýdlantské pivo a spojenými silami přispívají k tomu, že pivovar už po prvním roce svého fungování masivně rozšiřuje výrobu.

„Právě dokupujeme tanky, zvyšujeme výstav z tisíce na pět tisíc hektolitrů,“ hlásí pivovarník Marek Vávra. „Třeba oproti takovému Cvikovu to je sice pořád málo, ale na naše poměry jde o slušný výsledek.“

„Lidé nás při Valdštejnských slavnostech úplně vypili“
Ve Frýdlantu poslední dobou téměř nestíhají vařit. „Poslední měsíce jedeme na maximum,“ přiznává Vávra. „Když se ve Frýdlantu v květnu konaly Valdštejnské slavnosti, lidé nás, obrazně řečeno, úplně vypili.“

O pivo z frýdlantského podzámčí je zájem po celé zemi. „Ve zdejším regionu je to paradoxně slabší, což nás trochu mrzí, protože třeba osmička nebo desítka jsou piva, kterými jsme cílili právě na tento region. Jinak se ale pijeme skoro všude, pivo se dobře ujalo třeba v Praze anebo v Brně,“ nastínil pivovarník.

Pivovar průběžně prochází obnovou: nedávno tu dokončili další část oprav, která zahrnovala rekonstrukci sklepení. Pokud se bude pivovar dále rozšiřovat - Vávra se netají tím, že by se jednou rád dostal na předválečná čísla, pak právě sem. Sklepení sloužilo dlouhá léta jen jako sklady a bylo plné nepořádku.

„Při rekonstrukci jsme postupovali citlivě, vápenné omítky jsme obnovili podle starých stavebních postupů a pod prohnilými prkny jsme odkryli původní kamennou dlažbu,“ zdůraznil Vávra.

Mimochodem, při kříšení zchátralého areálu tu dlouhodobě postupují přímo vzorově: střechu pivovaru kryje skutečná břidlicová střecha, pivovar má vápenné omítky, okna nejsou z plastu, ale dubového dřeva. V místnosti pro sládka nenajdete hranaté plastové zásuvky na elektřinu, ale kulaté z porcelánu.

Ve Frýdlantu se nyní vaří osmistupňový Ale, výčepní devětapůlka, desítka Arnošt, jedenáctka a dvanáctka Albrecht, čtrnáctiapůlstupňový Březňák, patnáctka IPA a sedmnáctistupňová extra hořká IPA.

„Chystáme se ještě na osmnáctku a dvacítku,“ upozornil Vávra. „A nesmím zapomenout na dvanáctistupňový ale, s jehož chutí si doslova hrajeme.“

V plánech do budoucna znějí slova jako hotel, velký sál pro několik set lidí, středověká restaurace či muzeum. „Příští rok chceme za mostem založit chmelnici o rozměru šest krát deset metrů. Ještě blíž se tak vrátíme k tradicím,“ zasnil se Vávra.

Vybavení pivovaru skončilo po válce na Slovensku
Historie pivovarnictví na Frýdlantsku sahá až do čtrnáctého století. Podle historika Petra Freiwilliga je pravděpodobné, že se pivo vařilo přímo na frýdlantském hradě pro vlastní spotřebu panského sídla.

Na přelomu 16. a 17. století pak vrchnost dostavěla nový pivovar. Prameny jej k roku 1629 uvádějí jako kamenný. Ten už mohl stát v místě dnešního pivovaru. Vařila například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala v nejlepších časech čtyřiceti tisíc hektolitrů.

Čtyři roky po druhé světové světové válce ale výroba skončila a budovy pak sloužily jako sklad zeleniny a zrály v nich sýry. Vybavení skončilo na Slovensku, v pivovaru v obci Veľký Šariš.

Pivo z litovelského pivovaru opět zabodovalo

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinkyLitovel

Pivní speciál Litovel Gustav získal ocenění Regionální potravina. Nejoceňovanější speciál litovelského pivovaru, Litovel Gustav 13°, se může pyšnit dalším triumfem. Zabodoval u odborné poroty soutěže Regionální potravina 2015.

Komise letos ocenila osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Olomouckého kraje. O toto ocenění, které je zárukou místního regionálního původu, se ucházelo celkem 105 produktů od 46 výrobců.

Se svými novými produkty uspěli tradiční výrobci, držitelé značky Regionální potravina, ale prosadili se také výrobci, kteří soutěžili poprvé. O logo soutěžily regionální produkty v osmi kategoriích a výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Olomouckého kraje a dalšími zástupci z řad zemědělců a potravinářů.

Litovel Gustav 13° zvítězil v kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje a po loňském úspěchu v soutěži Výrobek Olomouckého kraje tak zaznamenal další regionální ocenění.

„Na svých speciálech si dáváme opravdu záležet. Nejdříve vaříme zkušební várky a snažíme se ladit chuť, pěnu i barvu do posledního detailu. Teprve pak, když jsme opravdu spokojení s výsledkem, putuje pivo do distribuce. Stejně tak to bylo s Gustavem a naše práce se vyplatila, protože teď jeho světlá, polotmavá i tmavá varianta sbírají ocenění na soutěžích doma i v zahraničí,“ komentuje úspěch Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.

Soutěž Regionální potravina zaštiťuje Ministerstvo zemědělství. Projekt vznikl jako podpora malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získává právo užívat na obalu značku Regionální potravina po dobu čtyř let. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy.

Pivovar Litovel – tradice trvající již přes 120 let, úcta k poctivému řemeslu, ruční práci a kvalitním surovinám. To jsou hlavní zásady, kterých se dodnes drží pracovníci Pivovaru Litovel, jenž vznikl v roce 1893 jako ryze vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou. Jeho historie je lemována četnými úspěchy a oceněními z mnoha výstav a gastronomických soutěží. Portfolio pivovaru tvoří piva vařená tradičními postupy na předem danou stupňovitost a také pivní speciály či pivní mixy. Spolu s pivovary Zubr a Holba dnes patří Pivovar Litovel do skupiny PMS. Olomouckénovinky.cz informovala Gita Jílková.

16. slavnosti Vratislavického piva byly úspěšné

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar KonradAutor:Ing. Pavel RegnerKonrad

V sobotu 27. června 2015 na 16. Slavnosti vratislavického piva přišly téměř čtyři tisíce návštěvníků a vypili 16 tisíc piv.

Nejvíce chutnal tradiční Konrad Vratislavický ležák a nejčerstvější novinka – svrchně kvašené pivo Vratislavický Ale. Všechny v pivovaru příjemně překvapil nečekaný zájem o tuto novinku mezi nestandardními pivy. Celkem se vypilo 158 sudů piva - od nealkoholického přes červené a zelené pivo až po řezanou 16°s názvem Svatopavelské.


Na slavnosti zavítal opět Martin Půta, hejtman Libereckého kraje. Spolu se sládkem Petrem Hostašem slavnostně zahájili letošní slavnosti.


Na slavnostech vystoupilo třináct kapel různých žánrů. Největší aplaus měl Vilém Čok a sličné dívky z kapely K2. Příjemný zpestřením bylo vystoupení houslového dua famme2fatale. Závěr patřil skupině Metallica revival z Berouna Také před vedlejší stageí byly po celou dobu davy fanoušků trvdé rockové hudby.


I přes nepříznivou předpověď bylo počasí téměř ideální: pod mrakem a bez vedra. Jen večer se jednou na okamžik rozpršelo. V tu chvíli všichni oceňovali kapacitu pivní haly. Celá akce se obešla bez potyček a zranění.


Pořadatelé již nyní přemýšlí nad tím, co a jak by se dalo ještě vylepšit do příštích ročníků.

U Stočesů nezůstalo v sobotu ráno ani smítko

Publikováno:před rokemZdroj:Rokycanský deníkAutor:Václav HavránekU Stočesů

Minipivovar U Stočesů v rokycanské čtvrti Rašínov slavil v závěru týdne čtyři roky existence. Tedy lépe řečeno přeměny z pivnice na proslulé restaurační zařízení.

Akce to byla náročná pro stovky hostů i obyvatele sousedních domů. „Vstávala jsme brzy ráno do práce, ale vždycky mne probraly dělové salvy i ohňostroj," durdila se mladá žena. Připustila ale, že v sobotu ráno byla ulice vzorně vyčištěná!

O zmíněné rány z kanonu se starali šermíři ze skupiny Harcíři. Poblahopřát dorazily i tři renomované hudební skupiny, takže personál měl od pátečního odpoledne do noci plné ruce práce. Kromě pultu uvnitř pivovaru bylo prozíravým tahem čepování z mobilní pípy před restaurací. Pitný režim štamgasti dodržovali zodpovědně a gurmáni neodolali nabídce krocanů nebo naloženého masa.

Dodejme, že majitelé populární osvěžovny chystají rozšíření služeb do centra Rokycan. Ale o tom podrobněji až za pár dnů..

Výzkumný ústav pokračuje v testování pitelnosti českého piva

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Sérií pokusných workshopů pokračuje Výzkumný ústav pivovarský a sladařský ve zjišťování, zda je české pivo pitelnější než jeho zahraniční obdoby. Hodnotitelé na nich porovnávají, jaké pivo se jim pije lépe a snáze. Letos se již uskutečnila tři setkání. A nyní se uvažuje o zapojení zahraničních hodnotitelů, protože čeští mohou být na tuzemský mok více zvyklí, řekla ČTK tajemnice ústavu Věra Hönigová.

Výsledky pokusů chce výzkumná organizace podrobněji představit po prázdninách. Podobné testy byly již v roce 2013 kritizované Nejvyšším kontrolním úřadem, kdy získal ústav na projekt zkoumání pitelnosti podporu ze strany ministerstva zemědělství. Nyní již není samostatným projektem, vysvětlila Hönigová. Podle ní je součástí série zkoumání, ve kterých se zjišťují senzorické vlastnosti piva, testují se odrůdy sladovnického ječmene, které by mohly být výhodné pro pěstování v ČR. Ročně stojí projekty přibližně sedm milionů korun. Částečně jsou financovány pivovary a šlechtiteli, institucionální podporu mají od ministerstva zemědělství.

Podle dosavadních výsledků je české pivo skutečně pitelnější než zahraniční piva typu pils. Tedy více láká k dalšímu napití, ale zároveň také zabraňuje konzumentovi, aby se cítil přesycený, i když vypije větší objem tekutiny, uvedla Hönigová.

NKÚ na konci roku 2013 kritizoval projekt Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva, v rámci kterého měl jeden příjemce za pět let získat dotaci 13 milionů korun. "Po dvou letech ministerstvo projekt přestalo podporovat, ale ve smlouvě o ukončení podpory zavázalo příjemce dotace jen k tomu, aby publikoval jeden článek v odborném tisku a sepsal metodiku na stejné téma," uvedl tehdy úřad. Za to dostal příjemce dotaci větší než pět milionů korun. Ministerstvo tvrdilo, že peníze poskytlo oprávněně. Výzkumníci nyní z tehdejší práce vyšli. "Metodiku máme certifikovanou, ministerstvo zemědělství ji uznalo," pravila Hönigová.

Výzkumný ústav je akciovou společností. Podle výroční zprávy za loňský rok drží největší podíl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (32,93 procenta), pětinu akcií vlastní Plzeňský Prazdroj, následují Pivovary Staropramen (8,67 procenta) a další pivovary a sladovny.

Utajený (NE)klášterní pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Pivní PartyzánOssegg

Některé zprávy o nových pivovarech hovoří jasně už léta před jejich skutečným otevřením, o jiných je však získání nějakých informací cílem podrobného pátrání, zachytáváním nejasných zkazek a zjištění a jejich otevření je pak pro člověka velkým překvapením. O to větším a potěšujícím překvapením, pokud je nový pivovar otevřen v kraji, který často navštěvujete. Moc se mi tomu nechtělo do poslední chvíle věřit, ty zprávy byly skutečně spíš jen na úrovni šuškandy, ale nakonec Vám zprávu z otevření jednoho nového, respektive staronového, pivovaru mohu nyní přinést. Místo: Osek, čas: sobota 20. června 2015.

Přiznám se, že jistotu skutečného konání slavnostní otevření pro veřejnost, jsem měl až ve chvíli, kdy jsme přicházeli na osecké klášterní náměstí, přes nějž proudily davy lidí k jednomu z bočních vstupů zdejšího areálu cisterciáckého opatství při kostele Nanebevzetí Panny Marie. Přestože první zprávy o obnově pivovaru údajně probleskovaly již v roce 2009 a přestože obnova zchátralého klášterního areálu probíhá také již několik let, zatím její výsledky nejsou moc patrné, zejména pro obrovský počet budov a rozlehlost areálu a samozřejmě i z důvodu nedostatku financí. Areál je sice opět v rukou cisterciáckého řádu, o jeho obnovu, stejně jako o provoz nového pivovaru, se ale stará soukromá firma, respektive s ní personálně spřízněný Spolek přátel kláštera. Ty areál zatím bez přítomných členů řadu zároveň spravují.

Přestože je klášterní pivovar zmiňován poprvé až počátkem 18. století, zřejmě byla jeho historie mnohem delší, klášter samotný byl založen již někdy na přelomu 12. a 13. století. Jeho areál byl několikrát přestavován a rozšiřován, zejména do barokní podoby na přelomu 17. a 18. století. Právě tehdy, za opata Benedikta Littwerga, je v letech 1701-1703 zřízen zmiňovaný nový pivovar v severovýchodním křídle hospodářského zázemí kláštera. Pivovar s humnovou sladovnou byl později přestavován, dle dochovaných dobových fotografií zřejmě získal i parní pohon. Jeho výstav v letech kolísal mezi 7 až úctyhodnými 24 tisíci hektolitry uvařeného světlého a tmavého piva pod značkou Brauerei-Ossegg.

Pozdější doba už nebyla pivovaru ani klášteru nakloněná. Po druhé světové válce nejdříve v souvislosti s výměnou obyvatelstva, později se změnami politickými, byl pivovar zrušen, stejně jako později i klášter. Roku 1946 se tak s výrobou piva přestalo a po několika letech, kdy místo sloužilo jako stáčírna, byl pivovarský areál definitivně opuštěn. Klášter v alespoň provizorním podřadném využití chátral, což se bohužel projevilo nejvíce právě na objektech hospodářského zázemí, které stály stranou veškerého zájmu a za těch několik desítek let se proměnily v některých případech (např. sladovna) až v ruiny obvodových stěn, zarostlých náletovými dřevinami. Pivovar samotný ztratil svůj vysoký komín, Až návrat cisterciáckého řádu a aktivity současných správců areálu přinesly změnu a nezbývá skutečně než věřit, že jejich činnost bude úspěšná.

V sobotu 20. června se pak obnovený pivovar, vznikající v budovách toho dřívějšího, otevřel po přechodném provozu veřejnosti. Akce mi moc nepřipomínala, alespoň v čase naší odpolední návštěvy, podobné jiné slavnosti. Postrádala masovost, kulturní program byl připraven až na odpoledne a asi i díky jisté odlehlosti Oseka, nehledě na zmiňované obecné utajení, byla určena primárně místním a neviděl jsem na ní snad žádnou ze známých tváří, které obvykle na podobných akcích potkávám. Nic z toho, co jsem napsal, ale není kritika, právě naopak. Klid celého odpoledne mi vyhovoval, až mi dokonce chvílemi přišel až přehnaný (možná nějaká hudba nevtíravá na podkres by neuškodila).

Většina programu se odehrávala na pěkném nádvoří někdejších hospodářských provozů. Připraven byl výčep s rozšířeným krytým posezením, které ale nakonec stejně ani nedokázalo pobrat všechny návštěvníky. Ti tak posedávali či postávali na pěkném velkém prostranství pod velkými stromy kolem. Malé posezení bylo připraveno i v rozsáhlém prostoru provozu pivovaru, a tak byla i možnost si prohlédnout jeho technologii. Zda byly na programu i komentované prohlídky netuším, za času naší návštěvy zřejmě žádná neproběhla. Je ale pravdou, že prostor u varny toho dne sloužil spíš i jako zázemí programu venku, než jako regulérní místo k posezení.

Na čepu byla světlá 12° a tmavá 13°, na plakátu avizovaný světlý ležák 11° nakonec k mání nebyl, stejně jako silné speciály, plánované zejména k sezónním příležitostem. Pivo bylo nabízeno do logovaného skla, které bylo možné za zálohu půjčit, což kvituji s povděkem a potěšením. Stejné pěkné logo, názvem piva se odvolávající k tradiční značce Ossegg, bylo i na skleněných lahvích s patentním uzávěrem všech možných objemů, jež má pivovar také v nabídce. Pivo bude pak nabízeno i sudové, primárně pro vlastní pivovarskou restauraci, jinak na prodej zejména do "spřátelených" klášterů či pro partnery v zahraničí.

Světlý ležák výrazně zlatavé až opalizující barvy mi moc nechutnal. Byl podivně rozbitý, nevyvážený, sladově těžký. Naopak černý speciál mi vyhovoval. Opravdu černé pivo, suché a příjemně hořké, taková mám rád. Těším se, až budu nejen moci znova ochutnat, ale rozšířit si obzory i některým ze zdejších sezónních speciálů, myslím, že do Oseka se velice brzy vrátím a pivo tady v klidu ochutnám při posezení na terase s výhledem na klášterní kostel na straně jedné, na ruinu někdejší sladovny na straně druhé.

Otevření pivovaru v Oseku se, myslím vydařilo. Potěšilo mne, kolik místních si našlo cestu a věřím, že místo bude i díky velice příznivé ceně piva jejich návštěvou opětovně poctěno. Stejně tak ale věřím, že pivovar se může stát i důvodem, aby se krásný, ale trochu zapomenutý a nepoznaný Osek stal cílem výletů i přespolních a turistů. Vzhledem k blízkosti státní hranice i zajímavé historii místa i těch z druhé strany Krušných hor. Finance získané z prodeje piva by určitě podstatným způsobem mohly pomoci postupné opravě celého památkově i duchovně tolik významného komplexu.

Jen si na závěr dovolím takovou otázku či nabídku k polemice. Při vymýšlení nadpisu k tomuto příspěvku jsem si uvědomil, že nevím jak to vlastně je s těmi klášterními pivovary. Kláštery a jejich pivovary jsou u nás, vzhledem k jejich dlouhé dějinné tradici, vzhledem k jistému tajemnu, které vaření piva mnichy obestírá, a možná i vzhledem k síle pivovarského marketingu přinášejícím zprávy o starobylých klášterních pivovarech například v Belgii, vnímány jako něco, co automaticky budí důvěru, respektive přitahuje zájem. Formulka klášterního piva se tak objevuje v propagačních materiálech našich pivovarů často, přestože mnohdy ta piva a ani pivovary nemají s kláštery nic společného. Asi vzhledem k té devalvaci pojmu dnes jako klášterní pivovar vnímám a respektuji (z hlediska hospodářských dějin i z hlediska současnosti pivního světa) pouze takový, který je skutečně i přímo v rukou jeho řadu, nejen - alespoň - v jeho prostorách.

A to je právě osecký případ, přestože tady je to ještě trochu složitější. S tradiční rolí klášterních pivovarů, jejichž zisk sloužil provozu opatství, trochu souzní cíl majitele pivovaru začlenit jeho provoz do postupné obnovy kláštera. Neznám přesně vztahy mezi ním a cisterciáckým řádem, ale je klidně možné, že se mniši řádu do Oseka jednou vrátí a třeba tu jednou budou vařit i pivo. Potom už to bude jednodušší a nebudu zde muset podobné polemiky vést. No, uvidíme. Jedno je ale jisté již nyní: minulý týden přibyl na mapu českých pivovarů nový zajímavý provoz, který se nachází v areálu cisterciáckého kláštera v Oseku. Zajeďte se tam určitě podívat. To místo za to stojí, zaslouží si to a minimálně jako nástupní či cílová stanice nějakého pěkného výletu po východních Krušných horách bude zdejší pivovar sloužit určitě perfektně!

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135