Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Brackie Pils, nové polsko-české pivo

Publikováno:před rokemZdroj:PolskoDnes.cz

Pivovar v Těšíně (patří skupině Źywiec) je střední pivovar, který tím, že je kilometr od polsko-české hranice měl svého času dokonce v Polsku primát. Dovážel do několika hospod v Českém Těšíně polské pivo. Polsko-české pivo Brackie Pils, které spolu nově uvařili polský sládek Mirosław Pastucha a Čech Svatopluk Vrzala je z polského sladu a českého chmele. Marketingově je určeno pro polský trh, pro polská vojvodství sousedící s Českou republikou, kde se velmi dobře prodává české pivo.

ČSOB žádá po ČNB 400 mil. za vedení soudů v kauze České pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

Československá obchodní banka žádá v arbitráži po České národní bance 400 milionů korun. Jde o náhradu nákladů, které ČSOB zaplatila za vedení obchodních a trestních soudních řízení v ČR i zahraničí v případu České pivo. Napsaly to dnes Lidové noviny (LN). Podle zdrojů deníku si ČSOB peníze nárokuje, protože ČNB ji vedením sporů v roce 2001 pověřila poté, co ČSOB převzala padlou Investiční a poštovní banku (IPB).

Kauza České pivo se týká údajně nevýhodného vyvedení akcií pivovarů Plzeňský Prazdroj a Radegast z IPB předtím, než banku převzala ČSOB. Ta se u soudů domáhala asi 24 miliard korun od osmi společností kolem japonské banky Nomura, která na základě dříve uzavřené smlouvy zaplatila za pivovary akciemi IPB, ovšem už po pádu banky. Pivovary tak získala v podstatě zdarma a obratem je právě za 24 miliard prodala světové pivovarnické firmě SABMiller.

ČSOB zažalovala ČNB před pařížským arbitrážním tribunálem, který však zasedá v Praze. Podle zdroje deníku je nynější arbitráž jen jedním ze soudů, jejichž verdikty si ČNB nechává potvrdit oprávněnost nároků ČSOB. V minulosti takto centrální banka poslala do ČSOB zhruba tři miliardy korun, z nichž jí ale většinu vrátila státní kasa, píšou LN. Například loni musela ČNB podle deníku vyplatit ČSOB asi 130 milionů korun a není přitom jasné, za co přesně to bylo.

ČNB zavedla nad IPB nucenou správu 16. června 2000. O tři dny později byly veškerá aktiva a závazky IPB převzaty ČSOB. Prodaná aktiva banky garantoval český stát. Velká část nedobytných pohledávek byla následně převedena na státní instituce, respektive Českou konsolidační agenturu. Následovala řada soudů i arbitráží.

Hospody na turistických trasách lákají na plzeňské pivo. Seženete ho i za 33 korun

Publikováno:před rokemZdroj:Metro.cz

Lokalita pro turisty, cena piva pro Čechy. Sice už nejsou vedra, ale zase se můžete schovat před deštěm. Jen pár desítek kroků od Karlova mostu se to u Malostranského náměstí turisty jen hemží. Některé hospody však překvapí cenou piva, která by odpovídala periferii.

„Velkou plzeň si u nás dáte za 33 korun,“ láká žíznivé kolemjdoucí provozní restaurace U Glaubiců David Skalník, který tu nabízí pivo se sympatickou cenovkou více než deset let.

„Cenu držíme na nízké úrovni odjakživa. Štamgasti i tuzemští návštěvníci ušetřený peníz ocení a rádi se k nám vracejí. Cizince zase přiláká fakt, že je hospoda plná místních,“ dodává Skalník.

V letních měsících převládají mezi hosty spíše cizinci, mimo léto je poměr vyrovnaný. Přestože ke Glaubicům láká hosty především levné pivo, většině z nich údajně nevadí, že si za jídlo připlatí. „Za dvě stě gramů masa a čtyři knedlíky u nás zaplatíte dvě stě korun,“ zmiňuje Skalník.

Dvanáctku za příjemnou cenu na tuto lokalitu si můžete dát také v blízké pivnici U Hrocha, kde vás půllitr přijde na 37 korun. O pár kroků dál tabule hospody U Kocoura láká na pivo s sebou od třiceti korun. „Jsme určitě nejlevnější,“ halasí výčepní Hostince U Kocoura Pavel Penc.

Cenu ale ještě komentuje. Za třicet korun zde pořídíte pouze slabší desítku, kterou si podle Pence dá málokterý Čech. Naopak žízniví turisté údajně levné pivo chválí čím dál víc. „Cizinci už poslední dobou taky koukají na korunu. Protože jdou po nejlepší ceně, máme s levným pivem velký úspěch,“ raduje se Penc.

Pivní slavnosti: 
29 pivovarů, 105 druhů piva a 3700 návštěvníků

Publikováno:před rokemZdroj:Litoměřický deník

Přes neustávající horké srpnové počasí se letošní slavnosti piva vydařily. 105 druhů piva nakonec představilo na litoměřickém Mírovém náměstí 29 pivovarů z celé České republiky.

„Pivo teklo proudem, stejně tak jako pot z účinkujících, kteří vystupovali na pódiu. Je pravda, že přes sluncem ztížené podmínky odvedli všichni maximální výkon. Již na začátku hudebního programu, který obstarala Lucie revival, se sešlo publikum a zpívalo si oblíbené písničky. S postupujícím odpolednem přibývalo návštěvníků a ubývalo piva ve stáncích. Rybičky 48 zvedly z pivních setů a laviček snad všechny přítomné, pokračovalo Prowizorium a při hitovkách Michala Hrůzy již bylo plno všude. Makýz John hrál i na přání a program skončil v báječné atmosféře až po půlnoci," uvedla Věra Kmoníčková, ředitelka MKZ, které akci pořádaly.

Ochutnávalo se a soutěžilo a znovu ochutnávalo. Soutěž o Best pivovar vyhrál teplický Monopol, druhé místo obsadil pivovar Antoš ze Slaného a třetí pivovar Slepý krtek. Titul FAVORITA pivních slavností získali společně Monopol ALE 14° a Tlustý netopýr (Antoš), na třetím místě skončil Podkrkonošský speciál z Nové Paky. Zajímavostí je, že Nová Paka zde představila nejvíce druhů piv: 5 přímo na čepu a 13 druhů v lahvích.

Soutěž o největší množství vypitých piv za 1 hodinu vyhrál sedmičlenný tým s 60 pivy.

„Pivovary, které se letos zúčastnily, rozhodně nelitovaly. V dalších letech již nechceme dramaticky zvyšovat počet pivovarů, bude docházet k různým obměnám. Raději bychom rozšířili program a náplň celé akce. Věříme, že spokojeni byli i návštěvníci, protože nálada byla skutečně výjimečná. Cisterna dobrovolných hasičů, která vytvářela vodní mlhu a nabízela možnost osvěžení po celý den, byla pro návštěvníky milým překvapením a možnost zchladit rozpálené tělo, využil téměř každý. Pomohl nám ji zajistit místostarosta p. Grund, ale poděkování za pomoc při realizaci patří i městské policii a technickým službám," dodala Věra Kmoníčková.

Metternich, Vidlák i Felčar. V Plasích při pouti čepovali vlastní pivo

Publikováno:před 2 letyZdroj:Plzeňský deníkAutor:Pavel KorelusPlasy

U příležitosti tradiční letní slavnosti zažil premiéru nový Knížecí pivovar.

Kolotoče letos nebyly tím jediným, co se točilo při tradiční plaské pouti Na královnu. V sobotu se totiž velké premiéry dočkal tamní nový Knížecí pivovar a nutno říct, že o zákazníky neměl nouzi a pivo teklo bez nadsázky proudem. Desítku zvanou Vašnosta, jedenáctku Vidlák, dvanáctku Metternich, třináctku Felčara či svrchně kvašený Summer Ale si lidé mohli nechat natočit do džbánků či pet lahve nebo vychutnat přímo u výčepu. Kdo se k pivu posadil, cítil jen z několika metrů teplo a typickou vůni varen a mohl při práci sledovat také plaského sládka osobně.

"Je to dobrota. Těžko ho k něčemu přirovnat, ale to je asi pro sládka ta nejlepší vizitka, ne?" hodnotil svého oroseného metternicha Jaroslav Hába. Knížecí pivovar sídlí v areálu plaského kláštera mezi budoucím Centrem stavitelského dědictví a požární zbrojnicí.

Pouť Na královnu je událost, bez níž si obyvatelé Plas i širokého okolí nedovedou druhý prázdninový měsíc představit. Také letos atrakce i stánkaři po oba dva dny doslova obklíčili Velkou louku, na pódiu v tamním areálu se střídaly kapely, před konventem cisterciáckého kláštera se usídlili řemeslníci i divadelníci a uvnitř památky se konaly speciální prohlídky unikátního vodního systému.

V záhlinickém pivovaru lidé ochutnali Pivo našich dědů

Publikováno:před 2 letyZdroj:Kroměřížský deníkAutor:Nikol DiviakováZáhlinice

Téměř po sto letech otevřeli o víkendu v Záhlinicích pivovar. Slávu s názvem Pivo našich dědů si nenechali ujít místní ani stovky lidí z širokého okolí.

Pivo se tam kromě jiného vařilo tak jako ve středověku.

„Uvařená byla také jedna várka piva z první odrůdy Proskowetzuv Haná pedigrée z druhé poloviny 19. století, které bylo možné ochutnat právě pod označením Pivo našich dědů. Ostatní pivo pak bylo z filmového pivovaru Postřižin z Dalešic," přiblížil pořadatel Aleš Přinosil. Svého pivního favorita si našli všichni.

„Mně Pivo našich dědů chutnalo, bylo takové jiné a vonělo uzením. Manželka však dala ale zase přednost dalešickému," prozradil jeden z návštěvníků Dalibor Konečný.

V horku se podle něj nedalo dlouho vydržet, naštěstí byla možnost posedět uvnitř pivovaru.

Sobotní program zahájil krojovaný průvod obcí, na který navázalo taneční vystoupení Hanácké a Moravské besedy. Poté už však přišel na řadu nejdůležitější bod programu, a to vysvěcení varny a zvonu od rodiny Ditrichů z Brodku u Přerova, který zazní po várce každého piva. Úkolu se zhostil farář Zbigniew Cziendlik z Lanškrouna.

„Jsem rád, že jsem mohl varnu a zvon přijet vysvětit. Vyrůstal jsem na vesnici, takže mám k zemědělství a farmaření blízko. Těší mě, že jsem mezi lidmi, kteří v této oblasti působí a Aleši Přinosilovi bych rád poděkoval, protože je velkým přínosem pro tuto obec a oblast a jsem okouzlen tím, co vybudoval. Přeji mu, aby pokračoval v tom, co dělá," nechal se slyšet farář Cziendlik.

Potom i pobavil všechny přítomné. „Je to pro mě historický okamžik nejen proto, že jsem vysvětil varnu a zvon, ale i proto, že mi osobně dělal ministranta ministr Marian Jurečka, který v ruce držel svěcenou vodu," zavtipkoval známý kněz.

Ministr Marian Jurečka si záhlinické pivo pochvaloval.

„Jsem rád za lidi, kteří dělají něco kvalitně, něco, co lidem dělá radost a to, co tady zůstane i pro další generace. Proto přeji pivovarnické Dej bůh štěstí," popřál ministr zemědělství.
Na závěr ceremoniálu majitel i přítomní hosté zvon rozezněli.

Program pokračoval až do večera hudebními vystoupeními různých stylů.

V záhlinickém pivovaru mohou začít vařit znovu pivo po devadesáti letech. Budova pivovaru stojí v Záhlinicích už 120 let. Sousední sladovna vyrábí od té doby slad nepřetržitě, a to tradičním humnovým způsobem. Vznikla tehdy zásluhou známého rodáka Františka Skopalíka. Pivovar však v polovině dvacátých let výrobu ukončil.

Začít by se mělo pivo vařit počátkem příštího roku, tedy k výročí první uvařené várky v roce 1896. K dispozici bude především v pivovaru podle hesla Pivo chutná vždy nejlépe v pivovarském sklepě. Potvrdil to jednatel společnosti Raven Trading Aleš Přinosil.

„Následně jej chceme dodávat do několika málo vybraných restaurací, které budou schopny zajistit kvalitní ošetření a především čepování piva. To je totiž předmětem zájmu předních pivovarnických odborníků, protože sebelepší pivo je snadné zničit nevhodným čepováním," upozornil Přinosil.

Pivo, které se bude vařit v pivovaru Záhlinice, bude podle něj vycházet z tradice vaření českého ležáku, který má svůj nezaměnitelný charakter.

Nakuřované, nebo špekové? Sládci v kraji si hýčkají pivaře

Publikováno:před 2 letyZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Doby, kdy pivařům stačila jen světlá desítka a dvanáctka, jsou už dávno pryč. Pijí teď i druhy, které byly ještě před pár lety v Čechách takřka neznámé. Co malý pivovar, to několik speciálů, kterými se snaží hýčkat si své příznivce.

„Vzhledem k vysokému počtu minipivovarů sládci zkouší u nás netradiční styly. Vybírat je z čeho. Ve světě jich existuje kolem stovky. Používají se třeba různé typy chmelu nebo se pivo nechá dozrát v sudu po nějakém alkoholu. Výhodou menších provozů je malá varna. Sládci tak mohou více experimentovat,“ konstatuje místopředseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

A výrazně se to projevuje i v Karlovarském kraji. „Hosté vyžadují speciály. Od minipivovarů už je tak nějak očekávají,“ říká Vlastimil Kopecký z pivovaru Krušnohor v Kraslicích. Právě ten je zatím posledním přírůstkem na mapě Karlovarského kraje, co se výrobců zlatavého moku týče.

A podle toho vypadá i nabídka piv na slavnostní otevření, které se odehraje 28. srpna. „Na rozjezd budeme mít čtyři piva. Budeme mít třeba klasický ležák a také čtrnáctistupňový svrchně kvašený india pale ale,“ dodává Kopecký.

Piva, která byla v Čechách ještě donedávna spíše raritní, vaří ve velkém i sokolovský pivovar Permon.

„Když jsme začínali, dělali jsme klasické ležáky, světlý, tmavý a polotmavý. Teď se situace výrazně změnila. Hodně se zaměřujeme na svrchně kvašená piva, ať už se jedná o pšeničná, ‚ejly‘ nebo stout. V létě tvoří 60 procent naší produkce, v zimě pak až 80 procent,“ prozrazuje jednatel pivovaru Ladislav Sás.

Labužníci objevují i dýňové speciály
Piv typu ‚ejl‘, která jsou běžná spíše v Anglii nebo USA, v Sokolově vaří hned několik druhů. „Začali jsme klasickým india pale ‚ejlem‘ a americkým ‚ejlem‘. Dá se říct, že teď děláme tahle piva od toho nejlehčího až po dvacítku. Teď jsme zkusili třeba i ‚red‘, ale se speciálním sladem nebo dýňový,“ říká Sás.

O podobná piva je prý velký zájem, jdou velmi dobře na odbyt. „Pokud nějaký podobný speciál uvaříme, je v podstatě vyprodaný ještě předtím, než je hotový,“ dodává Ladislav Sás.

Více než 80 různých druhů piva už navařili v pivovaru Hastrman ve Velkém Rybníku. „Nejdeme cestou nějakých zvláštních příchutí. Spíše je pro nás zajímavé zkoušet třeba belgická nebo americká piva v různých podobách,“ říká sládek Luboš Vorel.

Specialitou pivovaru Florian v Lokti je špekové pivo. Jde o nápoj na bázi nakuřovaného sladu, který vznikl před lety v německém Bambergu.

„Polovička hostů pije klasický ležák, polovina speciály. Je pravda, že to nakuřované chtějí hodně Rusové a Němci, protože tenhle druh piva dobře znají,“ uvedl. Množství Čechů, kteří speciály ochutnávají, ale podle něho roste.

„Je stále více pivařů, kteří objíždějí pivovary po celé republice, nebo lidí, kteří sbírají třeba tácky nebo etikety. Každopádně je stále více znát, že hosté chtějí ochutnávat nová piva,“ sděluje majitel pivovaru Václav Lojín.

Před nedávnem vznikl pivovar v Nivách. A i tady si zakládají na speciálu. Jeho název zní Staroslovanský a jde o tmavou čtrnáctku. „Je to neobyčejné, jedinečné pivo. Jiné podobné těžko najdete. Hodně k nám chodí lidé, kterým ho doporučil někdo, kdo už je ochutnal,“ podotýká Yury Beschastnyy.

Konkurence je tvrdá, uspějí dobré a chutné nápady
Podle Ladislava Sáse jsou speciály pro pivovary cestou, jak se vyrovnat s rostoucí konkurencí. Přibývá totiž hospod, kde se čepuje větší množství druhů piv a během času je tu obměňují. Podobných podniků stále přibývá.

„Hlavně v Praze některé hospody krachují. Kdo udělá podobnou sortimentovou změnu, má šanci přežít. Speciály jsou i proto pro pivovary dobrou cestou. Právě o ně je v takových podnicích největší zájem,“ konstatuje zástupce sokolovského pivovaru.

Na Sokolovsku se podle něj podobná netradiční piva prosazují o něco hůře. „Ale i tady se to už zlepšuje. Lidé se učí. Je to podobné jako s vínem. Zákazníci začínají jít po kvalitě a chuti,“ doplňuje.

Vzhledem k nárůstu počtu pivovarů Českomoravský svaz minipivovarů klade důraz také na informovanost sládků. Probíhají například školení o hygieně nebo poznávání pivních stylů. „Ovšem důležitá je i osvěta u výčepních a zákazníků. Pokud host dostane v hospodě pivní styl, jehož chuť se výrazně odlišuje od toho, na co je zvyklý, měla by mu být obsluha schopna vysvětlit, co který druh obnáší,“ dodává Kočka.

Strakonice: S novou chutí se představí Otavský Zlatý

Publikováno:před 2 letyZdroj:Parlamentní ListyDudák

Zcela nový „Otavský zlatý“ z rukou sládka Dušana Krankuse se tento týden objeví v restauracích a na pultech prodejen.

Tak jako každé dílo, má i pivo podpis svého autora a protože sládek strakonického pivovaru je příznivcem tradičních hořkých piv, plná chuť Otavského zlatého v sobě nese právě hořkost typického českého ležáku sytě zlaté barvy.

„Přizpůsobil jsem recepturu těm zákazníkům, kteří hledají především hořký charakter piva, kterého dosáhnete vhodnou kombinací použitých nejkvalitnějších českých chmelů“, říká sládek Dušan Krankus.

Pivo není upravováno pasterací a uchovává si tak všechny zdraví prospěšné látky.

Obsah alkoholu je cca 4,8% objemu.

Nezbývá tedy, nežli popřát Otavskému zlatému na cestu ke svým zákazníkům především ať chutná tak, aby s prvním pohárem zůstala v ústech chuť okusit druhý, třetí.

Pivovary si mnou ruce. Díky horkému létu mají rekordní prodej

Publikováno:před 2 letyZdroj:EuroZprávy.cz

Pivovary si mnou ruce. Díky horkému létu mají rekordní prodej.

Ačkoli alkohol lidské tělo dehydratuje, spotřeba piva za měsíc červen je vysoká. Lidé pijí především ovocná piva, pivní mixy či cidery. Stoupla i spotřeba nealkoholických piv. "Po sladkých limonádách mám kolikrát ještě větší žízeň. To už je lepší si dát nealko pivo," směje se studentka Marie z Humpolce, kde hlásí zvýšený prodej i pivovar Bernard.

"V letošním červenci jsme vyrostli něco málo přes 12%, loňský červenec byl ve srovnání s předchozím ovšem také nárůstový," uvedl obchodní ředitel Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Šípek.

Rekordní prodeje hlásí například Pivovary Staropramen. „Pro Pivovary Staropramen byl letošní červenec druhým nejúspěšnějším prodejním měsícem v celé historii firmy. Ve srovnání s loňskem byly naše prodeje v tomto měsíci vyšší o více než dvacet procent," řekl za Pivovary Staropramen Pavel Barvík.

Podobně jsou na tom i ostatní pivovary. "Přestože byl pro nás loňský červenec z hlediska prodejů nejúspěšnějším měsícem roku, ten letošní ho především díky teplému slunečnému počasí ještě překonal. Stejně dobře se dosud vyvíjí i srpen," uvedla mluvčí Plzeňského prazdroje Kateřina Krásová.Spotřeba piv vzrostla nejen u točených piv přímo v restauracích.

"Lidé více kupují jak balená piva domů, tak více spotřebovávají i mimo domov. Největší nárůsty prodejů pak měli naši letní sezónní zákazníci na přehradách, koupalištích a turistických místech plus hospody a restaurace s velkými zahrádkami," dodal Pavel Barvík.

"V tomhle horku se nedá pít nic jiného, než vychlazené pivo," řekl z pražské Náplavky kolemjdoucí Petr, který se v těchto vedrech chodí večer "ochladit" ke břehům Vltavy.

Ačkoli je tento zlatavý mok oblíbený a tradiční český nápoj, měli bychom s ním zacházet opatrně. Ve vysokých teplotách alkohol velmi rychle působí na lidský organismus. S alkoholem tedy s mírou.

Pivovary sázejí na plechovky. Chtějí do prodeje investovat stamiliony

Publikováno:před 2 letyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Stamilionovými investicemi se výrobci piva snaží oživit prodeje a také zlepšit možnosti exportu. Humpoleckému Bernardu jsou už malé zdi pivovaru. Pivovar, stojící jen několik desítek metrů od centrálního náměstí, proto expanduje na okraj města.

Pivovarští už hledají pozemky, na kterých doslova na zelené louce postaví novou stáčírnu. Jen letos se mají investice vyšplhat ke 130 milionům korun. Stejně jako loni, kdy Bernard stavěl nové ležácké tanky nebo kompletní novou technologii pro vaření spodně kvašeného piva Bohemian Ale.

Celkové investice českých pivovarů do rozšíření produkce jsou ale letos mnohonásobně větší. Přesahují miliardu korun.

Masivní investiční boom pivovarů má za cíl přilákat víc lidí do hospod, na druhé straně také zvýšit odbyt baleného, především plechovkového piva. Celý pivní domácí trh mírně klesá, s ním i největší hráči. Stamilionovými investicemi se proto pivovarníci snaží oživit prodeje, ale také zlepšit možnosti exportu, který jediný v posledních letech vylepšuje pivovarům bilanci.

Navíc – domácí pivní trh se v poslední době výrazně mění, lidé žádají víc novinek a pestřejší nabídku. A na nová piva je zas leckde třeba nová technologie, nové stáčecí linky.

Staropramen modernizoval stáčecí linku
„Každá inovace a budování kvality vyžadují také nemalé finanční prostředky. V našem případě přesouváme část provozu na okraj města nejen kvůli rozšíření výroby, ale potřebujeme také omezit provoz kamionů v centru města,“ říká Zdeněk Mikulášek z Rodinného pivovaru Bernard.

Budějovický Budvar nerozšiřuje stávající provozy, ale za 70 milionů korun právě dokončil generální modernizaci rozsáhlé budovy stáčírny, která byla před více než 40 lety projektována na poloviční výkon, než poskytuje dnes, kdy dokáže naplnit 80 tisíc lahví za hodinu.

Podobně učinily Pivovary Staropramen, které letos na pražském Smíchově zprovoznily modernizovanou stáčecí linku na plechovky za 100 milionů korun a její kapacita narostla o 30 procent. „Spotřeba plechovkového piva v posledních letech pravidelně roste. Rozšiřování našeho portfolia o nové nápoje v čele s pivními mixy přineslo další navýšení poptávky po tomto typu balení,“ říká k modernizaci Zdeněk Lux, vrchní sládek ve Staropramenu.

Sesterský Ostravar za téměř 70 milionů zase dokončil přestavbu stáčírny lahví i sudů – těch padesátilitrových prý nyní dokáže nová linka vymýt, sterilizovat a znovu naplnit 180 za hodinu.

Nejvíc investuje Plzeňský Prazdroj
Řádově o několika stech milionů korun investic mluví v letošním roce trojka tuzemského trhu, skupina Heineken. Kromě snižování spotřeby energií nebo zlepšení pracovního prostředí dá Heineken peníze do nové balicí linky plechovek v Krušovicích, nových přetlačných tanků v ovládaném Starobrně nebo nového chlazení v ležáckém sklepě v pivovaru Velké Březno.

Absolutně největší sumu z tuzemských pivovarů investuje letos Plzeňský Prazdroj – údajně 900 milionů korun. Lídr tuzemského trhu jde poněkud jinou cestou než jeho zdejší konkurenti – milionovými investicemi do modernizace a ovládnutí hospod se snaží především oživit upadající prodej čepovaného piva. „Zároveň plánujeme výrobní investice. Například v Plzni rozšíříme kapacitu skladovacích prostor a v Nošovicích v Radegastu dojde k investicím do plnicích technologií na lahvové stáčecí lince,“ říká mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová.

Do restaurací a hospod ale investují různě vysoké částky všechny největší pivovary. Nejedná se jen ovybavení či modernizaci vlastních nebo smluvních hospod, ale především o „reklamní“ smlouvy, ve kterých se hostinští za částky kolem milionu nebo i vyšší zavazují po určitou dobu čepovat pivo výhradně od smluvního pivovaru.

V boji o hospody se pivovary často navzájem přeplácejí a náklady na podobné „reklamní“ smlouvy dosahují desítek milionů korun za rok.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314