Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Prazdroj rozjíždí program Volba sládků na podporu restaurací

Publikováno:před rokemZdroj:Region PlzeňPrazdroj

Od května v rámci nového projektu Volba sládků nabízí v téměř osmi set hospodách a restauracích nové a ojedinělé várky svých piv. Jednotlivé novinky budou na čepu napříč celou Českou republikou v průběhu příštích dvanácti měsíců tak, aby se nabídka v jednotlivých místech přibližně jednou za 4 týdny obměňovala. Pivaři mohou ochutnat až 12 unikátních čepovaných piv, která nejsou v dané hospodě běžná.

Na návštěvníky téměř 800 vybraných hospod a restaurací, které mají na čepu piva Plzeňského Prazdroje, čeká po celý následující rok velmi příjemné překvapení. Česká pivovarská jednička přichystala „Volbu sládků“, neboli co měsíc, to jiný pivní speciál. „Po několika letech poklesu prodeje čepovaného piva se nám v loňském roce podařilo tento trend zastavit. Češi se znovu pomalu vrací k pití čepovaného piva s přáteli v restauracích a hospodách,“ říká k tomu Tomáš Mráz, ředitel obchodu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje.

„Volba sládků“ je výsledkem úzké spolupráce Plzeňského Prazdroje s majiteli a provozovateli hospod připravený tak, aby zvýšil zájem o čepované pivo a právě hospodským pomohl ještě více zaujmout své stálé hosty, ale pomohl přilákat i nové zákazníky. „V uplynulých letech jsme uvedli na trh Gambrinus Nepasterizovaný či Radegast Ryze Hořkou 12, nebo Gambrinus První Chmel uvařený speciálně pro den českého piva. O všechna tato piva byl a je mimořádný zájem, a hospodští nás za tato piva chválili. V rámci volby sládků tak připravíme jednu pivní novinku do hospod každý měsíc. Do projektu se během roku zapojí více než 800 hospod, což je skvělé číslo a svědčí o nadšení hospodských,“ říká Petr Kofroň, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje a dodává: „V tuto chvíli nechci prozrazovat naše plány vaření příliš dopředu, ale první speciálním pivem bude například Velkopopovický Kozel Kvasničák.“

Plzeňský Prazdroj spolupracuje s hospodskými také v oblasti servisu a úrovně poskytovaných služeb. Tým Plzeňského Prazdroje pravidelně školí výčepní a obsluhu jak správně načepovat a neservírovat pivo, ale i další dovednosti. „Jednou z našich klíčových priorit je přispívat k úspěchu našich zákazníků – provozovatelů hospod a restaurací. Školíme čepování a servírování piva, trénujeme obsluhu v dovednostech péče o hosta, což dokáže zvednout tržby hospody až o 10 % a zákazník nechá díky skvělému servisu vyšší spropitné. Rozvíjíme nové koncepty hospod a hospodským pomáháme s úpravami a vylepšením interiérů stávajících hospod, radíme s přípravou menu, nabízíme tankovou technologii a z loňských čísel vidíme velmi pozitivní dopad tohoto úsilí, kdy se propad návštěvnosti hospod a zájmu o čepované pivo v našich hospodách zastavil. Věříme tak, že rozšířením těchto aktivit o Volbu sládků, hospodským přivedeme nové hosty a pomůže ještě více oživit jejich hospody a restaurace“ pokračuje Tomáš Mráz.

V následujících dvanácti měsících Plzeňský Prazdroj nabídne ve vybraných hospodách a restauracích po celé České republice pivní novinky. Nabídka přitom bude rotovat zhruba po měsíci tak, aby se v průběhu roku neopakovala.

Chci trvanlivější pivo a vařit nové speciály, říká nový ředitel Dudáka

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Václav JanoušDudák

Měšťanský pivovar Strakonice má nového ředitele. Minulý týden se jím stal dosavadní obchodní ředitel Marek Pohanka. Uspěl ve výběrovém řízení vypsaném poté, co strakonická radnice odvolala dosavadního ředitele Jaroslava Tůmu.

Pohanka plánuje v pivovaru změny: chce, aby pivo bylo trvanlivější, ve skladech lepší evidence a zároveň z prodeje větší zisky. „První krok bude získat nového sládka. Poté budeme vytvářet tlak na obchodní oddělení, abychom splnili plány, které jsme si s představenstvem vytyčili. Výstav do konce roku chceme mít o 1 500 hektolitrů vyšší, než byl loni. Ten byl 62,5 tisíce hektolitrů. Prvotní úkol je ale v obsazení sládka,“ říká Pohanka.

Máte už konkrétní jména sládků, se kterými jednáte?
Máme ve hře tři lidi, se kterými jednáme. Dva už dříve v pivovaru pracovali a jeden je bývalý sládek pivovaru Bernard, pro kterého hrají zkušenosti. Rádi bychom to do konce měsíce vyřešili, aby pivovar nebyl bez jména a člověka, který ručí za kvalitu piva. Chtěli bychom udržet současné receptury a chceme, aby pivo co do trvanlivosti vydrželo alespoň dva měsíce. Zároveň nový sládek by měl přinést své recepty na speciální a třeba sezonní piva, která nám otevřou dveře do dalších restaurací.

Čím zlepšíte trvanlivost, když pasterizaci se pivovar po celou dobu bránil?
Investovali jsme do výroby, ale neměli jsme stále garantovanou trvanlivost. Po konzultacích dnes víme, že když standardizujeme výrobu, aby neměla výkyvy, a při dodržení jednotlivých kroků na jednotlivých odděleních bychom měli garantovat trvanlivost dva až tři měsíce včetně stálosti chutě.

Opustil jste pozici obchodního ředitele. Bude na ni vypsáno výběrové řízení?
V rámci mzdových úspor a i vzhledem k velikosti pivovaru bude tato funkce částečně spojená. To znamená: nebude už pozice obchodního ředitele, ale bude vedoucí obchodních zástupců, který by měl zhruba polovinu až šedesát procent mé práce, a jednání s řetězci a dlouhodobé smlouvy bych měl pod sebou stále já. Nechceme dělat nějaké výrazné řezy, abychom lidi propouštěli a zase nabírali, a nebudeme ani navyšovat počet zaměstnanců, ale chceme vnést do pivovaru novou dynamiku. Může se stát, že budou lidé, kteří takto nebudou chtít spolupracovat. Může dojít k jejich obměně.

Jak si představujete větší dynamiku podniku?
Určitě v lepší kontrole obchodních zástupců, aby plnili své úkoly. Chceme vytvořit zdravý tlak na obchodní oddělení, je třeba zapracovat na marketingu, na kterém se od začátku roku šetřilo. Některé informace o pivovaru nebyly kladné a pivovaru toto neprospívalo. Chceme, aby lidé jasně věděli, že pivovar nekrachuje, není na prodej a neupadá.

Nebylo vaší náplní práce sedm let, kdy jste byl obchodním ředitelem, vytvářet právě tento tlak, o kterém hovoříte?
To samozřejmě, ale rozdíl bude v rozpočtu. Dosud jsme měli jednu peněženku, která se musela rozdělit mezi obchodní oddělení a výrobu. Za tu dobu se utratilo zhruba šedesát milionů korun a vše šlo do výroby. Bylo to po dohodě se mnou, aby byla výroba v pořádku a měli jsme kvalitní výrobek, protože v případě pivovaru naší velikosti se chyby ve výrobku neodpouští.

Jaký to mělo konkrétní dopad na obchodní oddělení?
Obchodní oddělení tak bylo limitováno rozpočtem, který nedovoloval oslovit nové trhy, a museli jsme se soustředit na trh, jak se říká, okolo komína. Z kraje roku, kdy se dají oslovit noví zákazníci, jsme měli na obchodním oddělení malý rozpočet, protože pivovar je vždy na malém výstavu. V sezoně, kdy se rozpočet navýšil, už bylo pozdě, protože sehnat v tu dobu zákazníka je složité. Ti už mají smlouvy s pivovary a měnit v tu dobu hlavní sortiment v restauraci je složité.

To se teď tedy změní?
Dosud se pracovalo jen s číslem výstavu, a ne s číslem peněz. Pro nás je důležité, abychom přinesli pivovaru finance. Spokojen budu třeba, když splníme finanční očekávání s menšími hektolitry, tedy podaří se nám prodat více maržových značek. To jsou v podstatě produkty od jedenáctistupňového piva dále. Naproti tomu nebyl bych spokojen, kdyby se nám podařilo prodat více hektolitrů třeba desetistupňového piva a nepřineslo nám to takový zisk. Chceme přesáhnout obrat 110 milionů korun, dnes se pohybujeme okolo 105 milionů korun.

Po volbách nové vedení města zjistilo, že v pivovaru chybí lahve a bedny za tři miliony korun. Už jste zjistili, jak k tomu manku došlo?
Pivovar po této kauze chce uzavřít skladové prostory a dát jednotlivým zaměstnancům, kteří budou mít sklady na starosti, hmotnou odpovědnost. Už jsme zavedli první opatření, prošli jsme celý pivovar a zjistili, kde jsou snadno přístupná místa. Dosud nikdo v podniku neměl hmotnou zodpovědnost za obalový materiál, teď budou sklady uzavřené, skladníci si je budou navzájem předávat.

Promiňte, já neznám skladníka, který by neměl hmotnou zodpovědnost...
Já také ne. Kontrola byla celková jen inventurou, žádná dílčí.

Debata byla také o sponzoringu ze strany pivovaru. Jaký je váš názor – sponzorovat ano, či ne?
Primárně chci, aby když například budeme sponzorovat fotbalový nebo basketbalový klub, tak se v jejich prostoru točilo naše pivo a vrátilo se nám to konzumací piva. Určitě nechceme sponzorovat akce tak, že bychom dali padesát tisíc korun a bylo jen naše logo na letáku.

To se v minulosti dělo, že jste sponzorovali nějaký klub a při zápasech se točilo jiné pivo?
Ano, třeba speciálně při basketbalu tam byla i konkurence.

To nikoho nenapadlo už dříve, že je to špatně?
K tomu asi jen: no comment.

Pivo našich předků by nám asi nechutnalo

Publikováno:před rokemZdroj:Technický týdeník

Před 5 lety se na lodi, která ztroskotala v roce 1840, našly čtyři nepoškozené lahve piva. Němečtí a finští odborníci tyto 170 let staré lahve otevřeli a k udivení zjistili, že některé bakterie v uzavřeném prostoru přežily. S největší pravděpodobností plnili lahve v Belgii a byly určené pro ruský trh nebo pro některou ze skandinávských zemí. Jisté je pouze, že se loď neznámého původu a jména potopila v blízkosti finských Alandských ostrovů. Zvláštní lahve objevili potápěči v 50metrové hloubce a vynesli je na hladinu spolu se 145 lahvemi šampaňského. Podle finských vědců z centra VTT v Espoo nalezené pivo poskytlo důležité informace o jeho soudobé přípravě. Jinak než nyní se například připravoval chmel, obsah alkoholu vykazovalo pouze 2,8 až 3,2 %, čili mnohem méně než dnes. Zato mělo více glukózy, a vzhledem k tomu bylo mnohem sladší. Belgičtí a finští vědci uveřejnili svůj zvláštní pivní test v časopise Journal of Agriculture and Food Chemistry. Podle nich jsou nalezené čtyři lahve nejstarší, které si téměř zachovaly svůj obsah. Přesněji, obsah byl poněkud narušen, neboť kolem zátky se do lahví dostalo trochu mořské vody. A pít se tedy nedalo. Proto nelze 100procentně zjistit, jakou chutí se tenkrát opájeli milovníci zlatavého moku. Dva Finové, nejzkušenější ochutnávači piva své země, jej zkusili a bohužel ze všeho nejvíce jim prý připomínalo spálenou pneumatiku. Vzdor tomu finský pivovar Stallhangen po téměř detektivním pátrání však dokázal vyrobit pivo téměř identické. A jak chutná, no, jde spíše o raritu, byť je podle výrobců vytříbené a jemné. Ve ztroskotané lodi se však našlo ještě něco: ano, 145 lahví šampaňského světoznámých značek. I přesto, že ležely na mořském dně tak dlouho, pití se zachovalo v téměř neporušeném stavu. Na zvláštní aukci se toto šampaňské prodávalo za rekordní ceny a zisk sloužil ekologickým opatřením na zlepšení kvality mořské vody.

Humpolecký Bernard vydá za rozšíření kvasných kapacit 30 mil. Kč

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci rozšiřuje skoro o pětinu své kvasné kapacity. Zaplatí za to kolem 30 milionů korun. V pivovaru byla zjara postavena nová budova pro další dvě mohutné nerezové nádrže, tanky, z nichž každá má objem přes 2000 hektolitrů. Bernard je potřebuje kvůli stoupající výrobě loni zavedené novinky, svrchně kvašeného piva, řekl dnes ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

"Do provozu budou nové tanky uvedeny během léta," uvedl Mikulášek. Doplnil, že kvůli optimálnímu průběhu výroby svrchně kvašeného piva se objem těchto nádrží dá využít jen asi ze dvou třetin.

Tanky dlouhé 14,5 metru převezly do Humpolce dvě nákladní soupravy od jejich výrobce, jímž je královéhradecká firma ZVU Strojírny. Šlo o nadměrný náklad - jedna souprava měřila přes 28 metrů. Kvůli osazení nádrží do připravené budovy s odkrytou střechou přijel do pivovaru velký jeřáb. Ve spodní části budovy pak budou ještě namontována přívodní potrubí a další potřebná technologie.

Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo a také čtyři druhy nealkoholického piva. Minulý rok přibylo první nové pivo druhu Ale, které je na rozdíl od dosavadní produkce humpoleckého pivovaru svrchně kvašené. Pivovar tehdy uvedl, že pivo Ale začal průmyslově vyrábět jako první v Česku.

Výstav Rodinného pivovaru Bernard dlouhodobě stoupá. V prvním čtvrtletí tam bylo uvařeno 54.926 hektolitrů piva, o 14 procent více než ve stejném období minulého roku. I loňská produkce byla rekordní, představovala 265.000 hektolitrů piva Bernard. Pivovar kvůli tomu své výrobní kapacity postupně modernizuje. Loňské investice stály 130 milionů Kč.

Pivovar ovládne potravinový festival

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkPrazdroj

Gastronomická akce Chutě Evropského regionu Dunaj-Vltava obsadí v pátek nádvoří Plzeňského Prazdroje. Součástí akce bude také 5. ročník festivalu regionálních potravin Plzeňského kraje.

Na nádvoří pivovaru bude připraven bohatý program pro celou rodinu. Pro málé návštěvníky zde bude Majda z Kouzelné školky nebo farma Moulisových. Na ty velké zde čaká spousta ochutnávek a také inspirace do kuchyně. Návštěvníci se mohou také těšit na farmářský trh s regionálními potravinami Plzeňského kraje.

Program nabídne i kuchařskou show zaměřenou na přípravu jídel z potravin Evropského regionu Dunaj-Vltava. Představí se Národní tým kuchařů Asociace kuchařů a cukrářů České republiky, ale také vítěz soutěže Vaříme to slow, tým plzeňské Hotelové školy.

Součástí festivalu bude slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Regionální potravina Plzeňského kraje 2015, které se uskuteční hned po slavnostním zahájení akce v 11 hodin. V letošním roce se o titul Regionální potravina ucházelo 78 produktů od 31 výrobců. O logo soutěžily v devíti kategoriích, nejsilnější zastoupení měly masné výrobky.

Plzeňské pivo v představách známých výtvarníků. Díla budou k vidění na podzim

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.cz

Plzeňské pivo inspirovalo v průběhu dějin mnohé umělce. Koncem letošního května zamířili hledat zlatou inspirací přímo do plzeňského pivovaru umělci z Galerie La Femme. Výtvarníci zvučných jmen čerpali atmosféru jedinečných pivovarských tradic přesně tam, kde se začal v roce 1842 odvíjet příběh ležáku Pilsner Urquell. S výsledky jejich práce se budou moci návštěvníci pivovaru seznámit na podzim na výstavě pod názvem Pivo v umění, umění v pivu.

Umělci ze stejné galerie vzdali české pivní kultuře hold již loni v rámci svého „domácího úkolu“, jak říkají svým každoročním tematickým pracím. Výstava výsledných děl nesla název „Pocta Bohumilu Hrabalovi“ a vznikla k 100. výročí narození známého českého pábitele a milovníka plzeňského piva.

„Jsme rádi, že vznikají umělecká díla, která jsou inspirována plzeňským pivem,“ říká k neobvyklé návštěvě Jindřiška Eliášková, manažerka rozvoje cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje. „Měla jsem možnost vidět, jak nádherné obrazy a grafiky vznikly loni k poctě Bohumilu Hrabalovi. Těším se zcela nové pohledy na pivovarská řemesla, na náš národní nápoj i na pivovar jako takový.“

Výstava děl, vzniklých během květnové inspirace v plzeňském pivovaru Plzeňského Prazdroje, bude ke zhlédnutí v areálu pivovaru letos na podzim.

Galerie La Femme vystavuje obrazy, grafiky a sochy českých umělců jak zvučných jmen, tak mladé generace. Od roku 2000, kdy vznikla, organizuje kvalitní výstavy jak na své domovské adrese v Bílkově ulici, tak na mnoha dalších místech v Praze, po České Republice, ale i ve světě.

Kdo nepije pivo, není Čech! Čtěte 9 zajímavostí o zlatavém moku a utřete si slinu!

Publikováno:před rokemZdroj:Extra.cz

Česká pivní kultura je kapitola sama pro sebe. Věděli jste, že díky pivu se staly skutečné průlomy nejen v
Češi a chmel patří k sobě.

Tohle je 9 zajímavostí, které byste jednoho dne měli předat i svým dětem.

1) I když se o pivu často mluví jako o nápoji, po kterém se tloustne a který škodí našemu zdraví, opak je pravdou. Samotné pivo je naopak velmi prospěšné našemu zdraví. Obsahuje spoustu vitaminů a minerálů. Jen se musí pít s mírou. Ideální dávka jsou dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy každý den.

2) Pivní břicho na pivo svalujeme také neprávem. Ve skutečnosti je velmi málo kalorické, v půllitru je jen 200 – 250 kalorií, což je mnohem méně než u limonád, slazených minerálek nebo stoprocentních džu­sů.

3) Úplně nejstarší recept na výrobu piva, který se zachoval, je starý přes 5 tisíc let. Našli ho vytesaný do kamenných destiček a má formu písní. Takže písně k pivu rozhodně patří!

4) Na světě v současnosti najdete asi 400 druhů piv. Ráj pro jeho milovníky není jen u nás, ale je zcela určitě v Belgii, protože tam mají nejvíc pivních značek.

5) Nejdražší pivo na světě koupíte v Londýně, konkrétně v baru Bierodrome. Tam totiž prodávají lahvové pivo Vielle Bon Secours, kterým se rozhodně neopijete, protože jedna lahev stojí tisíc dolarů!

6) Nejpopulárnějším pivem na světě je světlé spodně kvašené pivo plzeňského typu. Ještě aby ne!

7) Ve starobylé říši Inků připravovali kukuřičné pivo velmi zajímavým způsobem. Osmi až desetileté dívky rozkousávaly kukuřici na kaši a pak ji plivaly do nádob s horkou vodou. Směs se pak nechala několik týdnů uležet, sliny a zákal se následně odfiltrovaly a pivo bylo na světě! Mňam!

8) Podle průzkumů se nejhorší pivo vaří v Americe. Neumějí to ani v Austrálii, Číně a Itálii.

9) I když v Americe neumějí vařit pivo, prezident Obama se rozhodl, že je na čase změnit v Bílém domě řád věcí a začal ho tam vařit. V současnosti platí za přísady a pivovarnické zařízení a je tak prvním prezidentem v historii, který vaří své vlastní pivo přímo v Bílém domě!
českých dějinách?

Do Znojma se po roční odmlce vrátí Pivní slavnosti

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Do Znojma se po roční přestávce vracejí pivní slavnosti. Poté, co se pořadatelství zřekla pivovarnická skupina Heineken, se jich chopila městská příspěvková organizace Znojemská beseda. Z Masarykova náměstí je přesune na Horní a Václavské náměstí. Přehlídka pivovarů s doprovodným kulturním programem se uskuteční 13. června, informoval v tiskové zprávě ředitel Znojemské besedy František Koudela.

Heineken ve Znojmě vyráběl pivo Hostan do roku 2009, nyní je vyrábí v Brně a areál pivovaru opustil. Pivo Hostan letos ovšem zůstává hlavním partnerem. "Myslím, že pivní slavnosti by ve městě neměly chybět. Mají zde tradici a jsou oblíbené. Rádi bychom, aby měly opět v kulturním kalendáři svoje místo," řekl Koudela.

Kromě různých piv značky Hostan budou moci návštěvníci ochutnat i výrobky z malých pivovarů, stánky lidé najdou v ulici Přemyslovců. Půjde o minipivovar u Dyje Zlatý Josef a únanovský Dráteník. V pivnici U šneka se budou čepovat speciály IPA, ale i stout. Představí se i Znojemský městský pivovar, který chystá v létě srpnu zahájit výrobu právě v pivovaru, kde dříve Heineken vyráběl Hostan. "K výběru nachystá dva druhy piv, červené a zelené. Návštěvníci budou moct hlasovat a vítězné se bude v budoucnu ve Znojemském městském pivovaru vařit," uvedl Koudela.

Během pivních slavností se lidé budou moci podívat do nadzemní části pivovaru. S průvodcem bude možnost nahlédnout také do historických kanceláří pivovaru a dalších prostor.

Na Horní náměstí pořadatelé umístí hlavní hudební scénu, na Václavské malou hudební scénu. Program na nich se bude střídat, aby diváci mohli zhlédnout vše. Ve Znojmě vystoupí například Aleš Brichta, Horkýže Slíže, Portless či Eddie Stiolow.

Projekt obnovy pivovaru má na městě zatím červenou

Publikováno:před rokemZdroj:Město Česká Lípa

Město Česká Lípa nepodpoří projekt obnovy bývalého měšťanského pivovaru v České Lípě. Po prezentaci celého záměru o tom na svém květnovém zasedání rozhodli českolipští zastupitelé. Zda bude tento objekt obnoven i bez pomoci města, zatím není jasné.

„Obnovit měšťanský pivovar a znovu vařit českolipské pivo je samo o sobě dobrý nápad. Budova k historii města neodmyslitelně patří a její současný stav bohužel není dobrý. Pivovar je ale soukromým vlastnictvím a záměr pro mě nebyl přesvědčivě prezentován. Podmínky, za kterých by mělo město do projektu vstoupit, jsou pro nás nepřijatelné,“ uvedla starostka České Lípy Romana Žatecká.

Podle záměru, který přímo na zastupitelstvu prezentovali jeho autoři, pražští podnikatelé Petr Sokol a Michal Simkanič, měly vzniknout dvě akciové společnosti. Jedna, ve které by mělo 90% podíl město, by budovu koupilo, druhá, kde by město mělo s největší pravděpodobností menšinový podíl, by objekt provozovalo. Město by navíc bylo nositelem dotace.

Se záměrem obnovit měšťanský pivovar přišli podnikatelé zhruba před rokem, za tímto účelem již založili Spolek pro obnovu měšťanského pivovaru v České Lípě. Po dokončení rekonstrukce by v objektu vznikl malý pivovar, pivovarská restaurace, wellness, muzeum, ale také bowlingová dráha, hotel, obchodní galerie nebo konferenční a taneční sál. Na přilehlém pozemku by pak vyrostla úplně nová budova městského divadla. Náklady na tento projekt byly odhadnuté na zhruba 450 milionů korun, financován měl být z evropských fondů.

„Město by v podstatě neslo všechna rizika. Objekt by vlastnilo, spadla by na něj veškerá administrativa s případnou evropskou dotací a celý areál by pak provozoval někdo jiný. Je to podobné, jako kdybychom si koupili nejnovější model BMW a nechali v něm jezdit souseda. V dodaných podkladech k projektu mi chyběla finanční rozvaha, analýza silných a slabých stránek, rizik, příležitostí nebo konkurence a dokonce i konkrétní informace o dotačním titulu, ze kterého by se daly peníze na tento projekt čerpat. Do takto připraveného projektu město nemohlo vstoupit. Navíc nevím, proč by město mělo vlastnit hotel nebo wellness centrum,“ doplnila Romana Žatecká.

Projekt byl projednán také ve třech výborech zastupitelstva a v komisi pro podporu zaměstnanosti, podnikání a dotační programy. Ani jeden se k projektu nevyjádřil kladně.

Pivovar Ferdinand otevře své brány

Publikováno:před rokemZdroj:Benešovský deníkAutor:Martina KřečkováFerdinand

Na poslední květnový pátek připravil benešovský Pivovar Ferdinand Den otevřených dveří, kdy si návštěvníci budou moci projít celý areál a také nahlédnout do útrob místního pivovaru. V tento den bude možné ochutnat veškerý Ferdinandův sortiment včetně všech speciálů v nefiltrované podobě.

„Zájemci si na vlastní oči budou moci prohlédnout veškeré suroviny, které se pro výrobu skutečného piva v Benešově používají. K tomu všemu zahraje Český Šraml pod taktovkou Jana Slabého. Po celou dobu pátečního provozu budou k dispozici stánky s občerstvením," popsal v krátkosti Den otevřených dveří Ladislav Lojka z agentury pořádající tuto akci.

Letošní Den otevřených dveří vychází na 29. května, kdy má svátek Maxmilián. Všichni jmenovci proto jistě ocení i speciál Max 11 %, který letos nově získal další ocenění. Certifikát TOP Delikatesa.

„Pivovar Ferdinand je strategicky blízko vlakovému i autobusovému nádraží, což je skvělá zpráva pro všechny mimobenešovské fanoušky skutečného piva, kteří si tak budou moci Den otevřených dveří bezstarostně užít. Jednodenní vstupné do areálu stojí 50 korun a současně každý platící má nárok na jedno pivo nebo limonádu zdarma. Areál se všem zájemcům otevře ve 14 hodin, poslední prohlídky pivovaru končí v 19 hodin," dodal Ladislav Lojka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:274.996/4.996