Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Obnova se podařila, pivovar už vydělává, říká v rozhovoru Marek Vávra

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:Adam FoglFrýdlant

Pivovarský areál na okraji Frýdlantu, jen kousek od tamního zámku, ještě před pár lety chátral. Dnes už tvoří neoddělitelnou součást regionu. V zámeckém pivovaru se vloni v létě poprvé dostali do černých čísel, připravují tam až 45 druhů piva. „Do tolika experimentálních piv bych se sám nepouštěl, ale zákazníci si to žádají,” říká zakladatel frýdlantského pivovaru Marek Vávra. Mnohem důležitější je prý udržení stabilní chuti nejrozšířenějších druhů piv.

Přesto právě i za různými netradičními pivními produkty lidé do Frýdlantu jezdí. Třeba v zimě za pivním svařákem. Co to vlastně je?
Pivní svařák děláme už dva roky. Myšlenka pochází z Německa, u nás v Česku se to příliš nedělá. Je to svařené pšeničné pivo, do kterého se přidává koření jako do vína.

Jaký byl rok 2017 ve frýdlantském pivovaru?
Bodovali jsme v soutěžích, už podruhé jsme vyhlášení jako nejlepší český minipivovar podle ročenky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. To je pro nás velký úspěch.

Čím si jej vysvětlujete?
Děláme pivo s láskou a používáme nejlepší suroviny bez chemických úprav.

Pivo s láskou se asi snaží připravovat většina minipivovarů, v čem tkví rozdíl?
To je otázka na naše zákazníky, pivo jim prostě chutná. Soutěže, ve kterých bodujeme, jsou anonymní. Porota netuší, které pivo zrovna ochutnává.

V Česku je více než čtyři sta minipivovarů. Není to na tak malou zemi příliš?
Není. Většina minipivovarů vaří pivo výhradně pro potřebu své restaurace, takže si vzájemně nekonkurují. Zájem zákazníků o řemeslné a lokální potraviny je velký a navíc stoupá, na trhu je podle mne místo i pro tisíc minipivovarů.

Kolik piva nyní vytočíte?
V roce 2014, když jsme začínali, jsme vyrobili 500 hektolitrů piva. Od té doby rosteme zhruba dvojnásobně, v roce 2016 jsme měli už téměř 4000 hektolitrů, vloni skoro 8000 hektolitrů. Dříve nás brzdila technologie, dnes nás brzdí logistika. Přesto letos plánujeme opět dvojnásobně navýšit výstav.

To už se dostanete z kategorie minipivovarů.
Podle české klasifikace. V jiných státech jsou jako minipivovary brány i ty, které vyrobí třeba do sta tisíc hektolitrů. Primárně tam jde spíše o řemeslný způsob výroby, ne o množství vyrobeného piva.

Kde se rozvoj pivovaru zastaví?
Na začátku dvacátého století, kdy pivovar vlastnil rod Clam-Gallasů, se tu vyrobilo až 40 tisíc hektolitrů piva za rok. To je podle mne reálné i v blízké budoucnosti.

Jaká je role pivovaru v regionu? Zaslechl jsem i názor, že jste pro Frýdlantsko jakousi záchranou či oživením.
Oživení je lepší výraz. Je pravdou, že řada turistů jede ve Frýdlantu přímo k nám do pivovaru, proto se je snažíme posílat i do města a dáváme jim tipy, kam se jít podívat dál. Těší mě, že region pomáháme zviditelňovat naším pivem.

Vaše pivo jsem pil i v Praze, v Brně, daleko za hranicemi regionu. Vyvážíte ho i do zahraničí?
Zatím ne. Doteď jsme se soustředili na český trh, ale v budoucnu bychom chtěli pivo vyvážet i za hranice. Pro začátek vidím možnost vyvážet do příhraničí, jelikož Poláci a Němci tvoří již dnes třetinu návštěvníků pivovaru.

V jaké je pivovar finanční kondici?
Udržet pivovar v neustálém růstu si žádá nemalé náklady. Veškerý zisk putuje zpět do pivovaru, ať už do výroby či rekonstrukce areálu.

Pivovar nevlastníte sám, vaším společníkem je kontroverzní spekulant s nemovitostmi Lukáš Plechatý. Ten je známý tím, že za podezřelých okolností zbohatl na prodeji pozemků pro mistrovství světa v Liberci. To vás neznepokojuje?
Četl jsem tuto informaci v novinách a osobně jsem pana Plechatého neznal. Dle mého názoru přemýšlí jako obchodník, který investuje peníze, aby z nich získal další peníze. Doufám, že mou vizi rozvoje pivovaru ctí. Je nutné říci, že bez něj by pivovar nevznikl, neměl jsem jinou možnost, jak pivovar zachránit.

Jakto?
Pan Plechatý se stal společníkem firmy v roce 2013, kdy pivovar potřeboval na rozjezd nemalé finanční prostředky. Po odmítnutí několika investorů a bank, které nebyly ochotny investovat v této destinaci, byla jediná možnost vzít pana Plechatého do firmy jako investora. Naše spojení je pouze obchodní. Provoz a rozvoj pivovaru stál doteď pouze na mé osobě.

Lukáš Plechatý se ale podle obchodního rejstříku stal před pár týdny druhým jednatelem pivovaru. Nemáte pocit, že by ho mohl mít zájem nějak poškodit?
Já nefunguji na základě pocitů. Pan Plechatý má nyní v pivovaru stejnou pozici jako já, je společník a jednatel. Poškodit pivovar může kterýkoliv z nás. Zda má takovýto zájem pan Plechatý, se musíte optat jeho. Každopádně já takový záměr nemám. Má vize je udržet pivovar životaschopným, dále jej rozvíjet, a pomoci tak rozvoji regionu.

Budete se chtít na rozvoji regionu podílet i z pozice politika? Už jednou jste se ucházel o senátorské křeslo a za pár měsíců budou komunální volby…
Největším úkolem mého života bylo obnovit pivovar. Když bude možnost pomoci regionu jakýmkoli způsobem, rád to udělám, ať už to bude dobrá rada nebo politické angažmá.

Co podle vás Frýdlantsku nejvíce chybí?
Největší problém, který region má, je silniční dopravní spojení. Není možné aby lidé dál dojížděli stávajícím způsobem. Region byl vždy od Liberecka oddělen horami, dnešními technologiemi už je ale umíme překonat.

Narážíte na novou silnici?
Rychlostní silnice by Frýdlantsku ohromně pomohla. Mladí lidé by v regionu zůstávali nebo se sem dokonce stěhovali. Vznikalo by zde více firem a zvedala by se i průměrná mzda. Frýdlantsko navíc oproti satelitním městečkům kolem Liberce nabízí infrastrukturu a levné nemovitosti, o které by měl v budoucnu někdo starat.

Pivovar Zubr letos investuje 25 milionů korun do nové filtrace

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKZubr

Pivovar Zubr letos investuje více než 25 milionů korun do pořízení nového systému filtrace piva. Bude to největší investice letošního roku, řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Za posledních 25 let přerovský pivovar do modernizace svých technologií investoval přes 750 milionů korun.

„Díky rekonstrukci filtrační linky chceme dosáhnout toho, aby byla na stejné úrovni automatizace a spolehlivosti jako ostatní naše výrobní technologie,“ zdůvodnil pětadvacetimilionovou investici Pluháček. Pomocí filtrace se z piva odstraňují kalící látky, aby mělo požadovanou čirost.

Pivovar Zubr investuje každoročně do své modernizace miliony korun. Investice nabraly tempo po roce 1997, kdy Přerov postihly katastrofální povodně. Velká voda tehdy zaplavila i areál pivovaru. „V posledním čtvrtstoletí se zásadních investic dočkaly prakticky všechny části pivovaru, a to jak ty výrobní, technologické, tak i administrativní,“ řekl Pluháček.

Ředitel Zubru: Trh piva v plechovkách roste
Loni Pivovar Zubr investoval zhruba 15 milionů korun do modernizace linky na stáčení piva do plechovek, aby kvůli rostoucí poptávce výrazně zvýšil její výrobní kapacitu. „Trh piva v plechovkách roste a my jsme nyní díky patnáctimilionové investici do nové baličky plechovek schopni zvýšit výkon celé linky takřka o 50 procent,“ řekl Pluháček. Nová technologie podle něj zároveň zvýšila počet variant balení i možností grafické úpravy balicí fólie.

Pivovar Zubr v předchozích letech pořídil také například nové stáčecí a plnící linky či varnu. Opraveny byly ležácké sklepy, spilka, strojovna, kotelna i administrativní budova.

I přes pokles prodeje sudového piva, Zubr udržel výstav
Přerovský Pivovar Zubr loni navzdory nepříznivému vlivu zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a posléze i zákazu kouření v restauracích na prodej sudového piva udržel výstav na předloňské úrovni 255 000 hektolitrů piva. Bylo to nejvíce za posledních několik let. Prodej čepovaného piva klesl o tři procenta, výpadek ale pivovar nahradil vyšším prodejem lahvového a hlavně plechovkového piva.

Pivovar Zubr patří do pivovarnické skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Pivovar Svijany chystá investice do spilky, stáčírny, filtrace a čistírny odpadních vod

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKSvijany

Pivovar Svijany loni uvařil rekordních 638.400 hektolitrů piva, o dvě procenta víc než předloni. Téměř sedm procent produkce firma vyvezla do zahraničí. Letos chce pivovar výrobu zvýšit k hranici 650.000 hektolitrů. I proto má v plánu další investice za miliony korun do rozšíření výrobních kapacit, především spilky, kde pivo kvasí, nebo například do modernizace stáčecí linky, filtrace a čistírny odpadních vod. ČTK o tom informoval mluvčí pivovaru Luboš Spálovský.

"Byli jsme připraveni na to, že to bude velice tvrdý rok a že i na nás citelně dopadne souběh legislativních změn, s nimiž se muselo české pohostinství potýkat. Až do konce srpna jsme však vykazovali vyloženě mimořádné výsledky. O to větší šok nám připravilo září, kdy se poptávka skokově snížila až o pětinu," komentoval loňský rok ředitel pivovaru Roman Havlík.

Pokles podle něj pokračoval i v říjnu, o pozitivní bilanci se nakonec postaral až závěr roku. "Těžili jsme mimo jiné i z vysoké dynamiky předvánočního trhu. Třeba naše zvláštní edice piva ve vánočních obalech z obchodů zmizela během okamžiku. I díky tomu jsme vyšli se ctí ze zatěžkávací zkoušky, které loni celý obor vystavily například elektronická evidence tržeb nebo zákaz kouření v restauracích," dodal Havlík.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji, přitom v roce 1997 mu hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak řadu let podnik také vedl. Letos v dubnu oslaví pivovar 20 let od obnovení výroby. V roce 2016 uskutečnila firma podle informací z obchodního rejstříku zakázky za téměř 1,1 miliardy korun a hospodaření skončilo ziskem 236 milionů korun. Loňské výsledky zatím k dispozici nejsou.

Od roku 1998 se novým vlastníkům podařilo výstav pivovaru zvýšit více než dvacetinásobně. Přesto si Pivovar Svijany uchoval tradiční způsob vaření piva, využívá i původní suroviny - humnový slad a žatecký chmel. Do modernizace a rozvoje pivovar investoval za tu dobu zhruba 800 milionů korun. Největší investicí v novodobé historii podniku bylo loňské pořízení linky na stáčení piva do plechovek, které stálo zhruba sto milionů korun. "Celou dobu jsme intenzivně a s předstihem investovali do rozšiřování kapacit a technologií, abychom dokázali vyrábět stále stejné pivo jako dříve. Žádný kompromis v podobě náhrady klasického vaření a zrání ve spilce pro nás nepřicházel v úvahu," řekl sládek Petr Menšík.

Pivovar vyrobil Bílého Kokeše, pivo pro explzeňského fotbalistu Vaňka

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin VokáčKokeš

Pivovar Kokeš z Kamenice nad Lipou nabídl speciální pivo. Jmenuje se Bílý Kokeš a je v bílé láhvi. Odkazuje tím na kauzu bývalého fotbalisty Viktorie Plzeň Ondřeje Vaňka. Ten při soudním líčení s drogovým dealerem tvrdil, že výrazem „kokeš“ myslí pivo. Soud si slovo přeložil jako kokain.

Pivo Kokeš s fotbalistou Vaňkem spojila kauza bývalého hráče pokeru Vítězslava Meišnera. Toho policie vinila z distribuce drog. Od roku 2015 mu odposlouchávala telefon a zachytila i řadu jeho hovorů s Vaňkem v době, kdy záložník hrál za Viktorii Plzeň.

Fotbalista svému známému mimo jiné sděloval, že jde na diskotéku a „zkusí prášek“, který je „dobrý s kokešem“. Jindy říkal „potřebuju to pro kluky z Plzně“ nebo „když je volno, tak všichni hulí“. U soudu, kam byl předvolán jako svědek, loni vysvětloval, že „kokešem“ míní značku piva.

Vaněk, který teď hraje v ruské Ufě, v dubnu u soudu zkušenosti s drogami popřel. Některé odposlechy komentoval tak, že byl opilý nebo že „machroval“. Soud mu však neuvěřil, za výrazem „kokeš“ viděl kokain. Drogový dealer dostal šest let vězení a soud navrhl Vaňka stíhat pro křivou výpověď.

Bílý Kokeš nesmí chybět v šatně fotbalového týmu
Malý rodinný minipivovar z Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku nyní na kauzu reagoval po svém. Vydal speciální edici svého piva nazvanou Bílý Kokeš.

Pivo je stočené v bílé láhvi s potiskem a na první pohled je zřejmé, že se vztahuje k fotbalu i celé kauze. Pod názvem Bílý Kokeš svítí heslo „nakopne tě“. Na přední straně je navíc vyobrazena píšťalka rozhodčího, fotbalový míč a červená karta. A dole upozornění, že se obsah láhve nevdechuje, ale vychlazený pije.

Etiketa na zadní straně pak uvádí, že pro své výjimečné stimulující účinky nesmí Bílý Kokeš chybět v šatně žádného špičkového fotbalového týmu.

„Vymyslel to kamarád a na jeho objednávku jsme to dělali. Chtěli jsme to mít ke konci roku, ale výroba láhví se trochu opozdila a pivo pouštíme do světa o pár dní později,“ vysvětluje sládek a majitel pivovaru Tomáš Kopačka.

Uvnitř bílé láhve podle něho není nic výjimečného. „Je to naše normální pivo, které běžně vyrábíme. Jen ty láhve jsou odlišné,“ vysvětluje studovaný sládek.

Edice čítá 200 piv. Dostane se i na Ondřeje Vaňka?
Souvislost mezi výpovědí fotbalisty Ondřeje Vaňka u soudu, výrazem „kokeš“ a pivovarem Kokeš podle něho byla tak silná, že už od léta bylo jeho úmyslem něco podobného vytvořit. „Jak se ta hláška od soudu objevovala v médiích, bylo kolem toho týden pěkné haló. Chtěli jsme nějak reagovat,“ popsal Kopačka.

Bílého Kokeše ale vznikla jen malá série. „Udělali jsme 200 kusů, je to spíš taková sběratelská edice. Bylo to opravdu jen pro kamaráda, který to rozdává svým známým. V prodeji Bílý Kokeš není,“ říká sládek.

Zda alespoň jedna láhev skončí v Rusku u fotbalisty Ondřeje Vaňka nebo alespoň v jeho původním plzeňském působišti, Tomáš Kopačka neví. „Distribuce teprve teď začíná. Ale je to možné, hodilo by se to,“ směje se.

Holba chystá nové pivo za použití podhorských ječmenů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeHolba

V hanušovické Holbě zahájili vaření nového piva. Sládek Luděk Reichl obřadně provedl vystírku a při této příležitosti přivítal patrona nového piva. Je jím známý režisér Miroslav Krobot, který je v Jeseníkám doma stejně jako Holba.

Horská voda a jedinečný slad z podhorských ječmenů z Jeseníků se za bedlivého sládkova dozoru měnily v dílo, coby základ piva. Má svůj fenomén a dá novému pivu tělo. A nebude to tělo bez duše...

Slad přináší zlatému moku plnost chuti a zvyšuje jeho pitelnost. “O jeho kvalitě rozhoduje sladovnický ječmen a ten je třeba dobře vybírat”, vyjařuje své přesvědčení sládek Luděk Reichl. Téměř čtvrtstoletí vaří pivo v hanušovické Holbě a dává mu nejen srdce a řemeslný um, ale sám si vybírá také suroviny. Sládci mu mohou závidět, protože vaří pivo z vody z horských pramenů, které má přímo v areálu pivovaru.

Je to místní rodák a k Jeseníkům ho pojí nejen to, že se tady narodil. Dobře ví co dokáže příroda a jak využít její dary. Letos Luděk vsadil na podhorské ječmeny. Dávají výborný slad a ten se rozhodl použít pro nové pivo, které právě vaří.

Ječmeny z podhorských oblastí se vyznačují svoji houževnatostí, stejně jako lidé v horách a takové je i Ryzí pivo z hor Holba. Loni měly navíc svůj mimořádný rok a výbornou kvalitu i výnosy.

Jak se promítá klima Jeseníků do sladovnického ječmene objasňuje sladovník Václav Dušánek z nejstarčí činné sladovny v Zábřehu na Moravě, odkud pravidelně míří slad do Holby. ”V podhůří Jeseníků není narušená hladina podzemní vody díky nízké regulaci vodních toků a hustého vegetačního porostu a ječmen tady prospívá i vletech s nízkými srážkami. Má optimální obsah bílkovin a v pivu zodpovídá za dobrou pěnivost i odolnost vůči chladovým a koloidním zákalům. Pivo je díky tomu stabilní a nekazí se, takže nevyžaduje přidávání stabilizátorů. Ječmen z podhůří má také silnější pluchy, takže vyšší podíl vlákniny a s tím ideální obsah tříslovin v pivu.”

Dlouholetá spolupráce se zemědělci v podhůří Jeseníků se vyplatila. Ječmen pro výrobu sladu pro nové pivo Holba se sklízel na severním i jižním předhůří Jeseníků.

Konzumenti se mohou těšit na jedinečný ležák, vařený podle starých pivovarnických pravidel. DOMOČ, DOSUŠ vybízí sladovníka, aby nic neuspěchal. DOVAŘ a DOKVAŠ je v podstatě totéž pro sládka, zatímco DOTOČ je apel na um vrchního. Poslední DOPIJ je konzumentovo a ten dobře ví, že dobré pivo ve sklenici nezůstává.

Luděk Reichl, sládek z pivovaru Holba, odpovídá:

Co z vašeho pohledu dělá pivo jedinečným?
Je to celá řada zásadních věcí až po zdánlivé maličkosti. Je řada takových, které se exaktně vyjádřit nedají. Tak např. tělo – je to něco, co by mělo mít každé pivo. V pivu ho cítíte a nemusíte být zrovna pivař. A stejně dobře poznáte, když pivu chybí. V Holbě se držíme starých pivovarnických tradic už od založení pivovaru a tělnaté pivo z nich vlastně vychází.

Zmiňujete tělo piva, jak vzniká?
Dává mu ho slad, jedna ze 3 základních surovin pro výrobu piva. A slad vzniká sladováním pivovarnických ječmenů, tedy speciálních odrůd pro výrobu piva. My jsme to ale tentokrát udělali jinak. Na nové pivo jsme nepoužili běžný slad, ale slad z podhorských ječmenů. Jsou to speciální odrůdy, které prosperují v drsných podmínkách a dávají jedinečný slad se specifickými vlastnosti. Tou nejdůležitější je nízký stupeň dosažitelného prokvašení. Znamená to, že pivo vyráběné z tohoto sladu neprokváší tak hluboko a v pivu zůstává vysoký podíl zbytkového extraktu, který dává pivu plnost neboli chlebnatost. Podhorského ječmene není mnoho, protože vyžaduje zvláštní péči a pěstuje ho jen několik zemědělců u nás v okolí. O ten náš z Jeseníků nám jde nejvíce, protože naše pivo si regionální suroviny zaslouží.

Co byste popřál vašemu novému pivu?
Přeji mu jiskru a elán a hodně příznivců. Vlastně je to podobné jako u lidí.
Nové pivo z hor začali v hanušovické Holbě vařit 8. ledna, takže si na něho budeme muset počkat. Jeho příběh ale můžete průběžně sledovat na webu a fb Holby.

Prazdroj už pochází jen z Plzně. Po Polsku ukončil výrobu i v Rusku

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Euro.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj po deseti letech ukončil licenční výrobu v ruské Kaluze. Rusko bylo druhou a nyní už poslední destinací, kde se plzeňský ležák na základě licence pro místní trh vyráběl. Píšou to dnešní Lidové noviny. Každá lahev značky Pilsner Urquell, prodávaná doma i po světě, tak od ledna pochází z Plzně.

„Plzeňský Prazdroj se tak rozhodl v souladu se svou globální strategií, jak posílit celosvětově pozici Pilsner Urquell jako super prémiové značky, která představuje nejlepší českou pivovarskou tradici,“ řekla LN mluvčí Prazdroje Jitka Němečková. Prazdroj je od loňského jara v rukou japonského koncernu Asahi.

Ruská výroba plzeňského piva byla zahájena před deseti lety kvůli extrémně vysokým dovozním poplatkům v zemi. Objem výroby v Kaluze nepřekročil jedno procento z celkové roční výroby samotné značky Pilsner Urquell.

V minulosti se plzeňské vařilo i v polském Tychy. Podle vyjádření nezávislého pivovarnického experta Jana Veselého se nikdy v případě licencí nepodaří vyrábět dlouhodobě pivo stejné s originálem. „Nechat vyrábět Plzeň v blízkém Polsku byla marketingová chyba a ukončení licence v Rusku je také rozumný tah,“ řekl LN.

Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí a je největším exportérem českého piva. Od dubna 2016 do konce loňského března zvýšil zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun, tržby vzrostly o osm procent na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal předloni v Česku a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc.

Vaňkovo pivo se dostalo na trh! Pivovar představil Bílý Kokeš

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:TN.czKokeš

Byla to kauza jako hrom a úryvky ze soudního spisu zlidověly. Bývalý hráč Viktorie Plzeň Ondřej Vaněk si měl podle odposlechů od drogového dealera kupovat kokain. U soudu pak fotbalista tvrdil, že celou dobu mluvil o pivu. Pivovar teď vydal speciální edici, kterou jakoby chtěl zazvpomínat na nedávný skandál.

Pro krátké připomenutí nelze nezmínit Vaňkovo vysvětlení u soudu, kde vystupoval jako svědek v kauze Meišner:
Otázka soudu: „Pane svědku, čeho jste si měl dát půlku?“
Vaněk: „To je Kamagra, abyste měli co nejlepší sex. To je prášek pro kluky, prostě to spolknete.“
Otázka soudu: „Co je to kokeš?
Vaněk: „Pivo, značka piva.“
Otázka soudu: „Jste si vědom následků křivé výpovědi?“
Vaněk: „Já neříkám nic špatného.“

Bývalý hráč Plzně možná tehdy ani netušil, jak legendární se jeho výpoveď stane a že dokonce inspiruje majitele pivovaru z Kamenice nad Lipou, aby nechali uvařit speciální edici piva.

Zatímco drogový dealer Meišner byl nepravomocně odsouzen k 6 letům vězení, Vaňek z toho vyvázl bez trestu. Každopádně jeho odkaz bude žít navždy a teď dokonce i na pomyslných etiketách.

Prazdroj se od nového roku vaří už jen v Plzni. Japonci vycouvali z Ruska

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj po deseti letech ukončil licenční výrobu v ruské Kaluze. Rusko bylo druhou a nyní už poslední destinací, kde se plzeňský ležák na základě licence pro místní trh vyráběl, uvedly Lidové noviny. Každá lahev značky Pilsner Urquell, prodávaná doma i po světě, tak od ledna pochází z Plzně.

„Plzeňský Prazdroj se tak rozhodl v souladu se svou globální strategií, jak posílit celosvětově pozici Pilsner Urquell jako super prémiové značky, která představuje nejlepší českou pivovarskou tradici,“ řekla LN mluvčí Prazdroje Jitka Němečková. Prazdroj je od loňského jara v rukou japonského koncernu Asahi.

Ruská výroba plzeňského piva byla zahájena před deseti lety kvůli extrémně vysokým dovozním poplatkům v zemi. Objem výroby v Kaluze nepřekročil jedno procento z celkové roční výroby značky Pilsner Urquell.

V minulosti se plzeňské vařilo i v polském Tychy. Podle vyjádření nezávislého pivovarnického experta Jana Veselého se nikdy v případě licencí nepodaří vyrábět dlouhodobě pivo stejné s originálem. „Nechat vyrábět Plzeň v blízkém Polsku byla marketingová chyba a ukončení licence v Rusku je také rozumný tah,“ řekl deníku Veselý.

Prazdroj vyváží pivo do více než 50 zemí a je největším exportérem českého piva. Od dubna 2016 do konce loňského března zvýšil zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun, tržby vzrostly o osm procent na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal předloni v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc.

EET a protikuřácký zákon ničí pivní kulturu. Pivovarníci chtějí zmírnění

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Výstav piva pro tuzemský trh se loni za první tři čtvrtletí snížil meziročně o 1,2 procenta, sdělili ve čtvrtek zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle nich za tím stojí hromadící se regulace, které dopadají na živnostníky v restauračním odvětví a promítají se do hospodářských výsledků českého pivovarnictví. Negativní vliv má zejména EET a protikuřácký zákon.

Český svaz pivovarů a sladoven již dříve uvedl, že v září klesly prodeje piva v tuzemských restauracích a hospodách meziročně téměř o čtvrtinu, produkce pak o 16 procent.

Podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové by si pivovarníci přáli zmírnění protikuřáckého zákona. Výsledky za celý rok sdělí svaz až na tiskové konferenci v dubnu.

„Z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou se stáváme spíše zemí plechovkového piva, které meziročně vzrostlo o téměř 46 procent. Podle svazu stojí za tímto trendem kumulace regulatorních opatření, jež dopadají na živnostníky v restauračním odvětví a promítají se i do výsledků českého pivovarnictví,“ uvedla Ferencová.

Jedná se zlomek, trend je však jasný
I tak se ale podle ní piva do plechu zatím vyrobí zhruba devět procent z celkové produkce. „Lidé jsou v zimních měsících odkázáni na konzumaci čepovaného piva pouze uvnitř restaurací, už nikoliv na venkovních zahrádkách. Některé to tak může ještě více podpořit v pití piva v lahvi, plechovce či pet láhvi doma, nebo u souseda v garáži,“ dodala.

V letošním roce by si pak svaz přál zmírnění právních norem, zejména u protikuřáckého zákona, a také to, aby si lidé zase našli cestu do tradičních českých hospod. Na venkově ale podle ní řada z nich zavřela.

„Z pohledu pivovarů očekáváme, že výstav piv bude obdobný jako v loňském roce. Pokračovat bude boom minipivovarů, ty ale nepřesáhnou tříprocentní podíl na výstavu piv. Aktuálně tvoří zhruba dvě procenta a zbylých 98 procent produkce piva náleží velkým pivovarům. I přesto, že rádi zkoušíme nové chutě, řada Čechů vnímá tradiční český ležák jako nejlepší a rádi se k němu vracejí. I proto odhadujeme, že zájem o něj poroste,“ dodala. Podle ní bude také letos stoupat obliba nealkoholického piva, jehož spotřeba dlouhodobě stoupá.

EET zabilo 3000 hospod
Podle zástupců Podnikatelských odborů, Asociace farmářských tržišť, Strany soukromníků ČR nebo Asociace živnostníků a dalších podnikatelských svazů a živnostníků loni ukončilo jenom kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) činnost 3000 hospod a restaurací. Ministerstvo financí to odmítlo, EET považuje za opatření, které zásadním způsobem přispívá k narovnání podnikatelského prostředí.

Pivovary podle Ferencové budou nejspíš letos více investovat do pivních tanků, a to nejen v Česku, ale i za hranicemi. „Ze statistik je patrné, že spotřeba na hlavu v ČR stagnuje a vzhledem ke změně životního stylu se dá předpokládat, že stejně jako v řadě dalších evropských zemí bude klesat. To znamená, že pro výrobce piva je jediná cesta zvyšovat podíl piva na export,“ dodala.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.


Pivovarníci: Do října produkce piva pro ČR klesla o 1,2 procenta

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Výstav piva pro tuzemský trh se loni za první tři čtvrtletí snížil meziročně o 1,2 procenta, sdělili dnes ČTK zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Již dříve uvedli, že za samotné září klesly prodeje piva v tuzemských restauracích a hospodách meziročně téměř o čtvrtinu, produkce pak o 16 procent. Podle výkonné ředitelky svazu Martiny Ferencové by si pivovarníci přáli zmírnění protikuřáckého zákona. Výsledky za celý rok sdělí svaz až na tiskové konferenci v dubnu.

"Z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou se stáváme spíše zemí plechovkového piva, které meziročně vzrostlo o téměř 46 procent. Podle svazu stojí za tímto trendem kumulace regulatorních opatření, jež dopadají na živnostníky v restauračním odvětví a promítají se i do výsledků českého pivovarnictví," uvedla Ferencová.

I tak se ale podle ní piva do plechu zatím vyrobí zhruba devět procent z celkové produkce. "Lidé jsou v zimních měsících odkázáni na konzumaci čepovaného piva pouze uvnitř restaurací, už nikoliv na venkovních zahrádkách. Některé to tak může ještě více podpořit v pití piva v lahvi, plechovce či petce doma nebo u souseda v garáži," dodala.

V letošním roce by si pak svaz přál zmírnění právních norem, zejména u protikuřáckého zákona, a aby si lidé více našli cestu do tradičních českých hospod. Na venkově ale podle ní řada z nich zavřela. "Z pohledu pivovarů očekáváme, že výstav piv bude obdobný jako v loňském roce. Pokračovat bude boom minipivovarů, ty ale nepřesáhnou tříprocentní podíl na výstavu piv. Aktuálně tvoří zhruba dvě procenta a zbylých 98 procent produkce piva náleží velkým pivovarům. I přesto, že rádi zkoušíme nové chutě, řada Čechů vnímá tradiční český ležák jako nejlepší a rádi se k němu vrací, i proto odhadujeme, že zájem o něj poroste," dodala. Podle ní bude také letos stoupat obliba nealkoholického piva, jehož spotřeba dlouhodobě roste.

Podle zástupců Podnikatelských odborů, Asociace farmářských tržišť, Strany soukromníků ČR nebo Asociace živnostníků a dalších podnikatelských svazů a živnostníků loni ukončilo jenom kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) činnost 3000 hospod a restaurací. Ministerstvo financí to odmítlo, EET považuje za opatření, které zásadním způsobem přispívá k narovnání podnikatelského prostředí.

Pivovary podle Ferencové budou nejspíš letos více investovat do pivních tanků, a to nejen v ČR, ale i za hranicemi. "Ze statistik je patrné, že spotřeba na hlavu v ČR stagnuje a vzhledem ke změně životního stylu se dá předpokládat, že stejně jako v řadě dalších evropských zemí bude klesat. To znamená, že pro výrobce piva je jediná cesta zvyšovat podíl piva na export," dodala.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Loňská výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 15:476.159/6.159