Novinky a zajímavosti ze světa piva

Méně objednávek sudového piva, rušení akcí pořádaných pivovarem, nezájem o exkurze. Také minipivovary v kraji začínají pociťovat dopady vládou vyhlášeného nouzového stavu. Na nastalou situaci se však snaží dívat s nadhledem a doufají, že utlumený prodej sudového piva doženou na pivu lahvovém.

„LAHVÁČE“ SE SEBOU
Jedním z klasických případů je Jarošovský pivovar.
„Evidujeme spoustu zrušených objednávek na sudové pivo a navýšení poptávky po pivu v lahvích,“ potvrzuje mluvčí Jarošovského pivovaru Gabriela Uherková.
„Nejvíc nás nyní trápí akce, které připravujeme. Sice se mají konat všechny až v květnu, ale jsme na vážkách, zda pokračovat v přípravách či nikoliv,“ pokračuje Uherková.
S předstihem se již na případná omezení připravoval pivovar Malenovice, který produkuje pivo pod značkou Zlínský Švec.

„Je brzy soudit, jaké dopady na nás budou současná omezení mít. Ale některé hospody prodáváme méně. Víc moudřejší budeme po tomto víkendu,“ myslí si Martin Velísek z Pivovaru Malenovice.

„Máme také svou hospodu. Jak moc se nám tam promítne zkrácená otevírací doba se uvidí. Zároveň tam také prodáváme naše pivo v lahvích. Tak doufám, že si jej tam lidé koupí se sebou,“ sdělil Velísek.

David Jaroš z Pivovaru Kroměříž, který vaří pivo Maxmilián se na prodej lahvového piva spoléhat nemůže. Proto doufá, že zákaz nebude trvat déle než dva měsíce.

„Většinu našeho prodeje tvoří pivo sudové. Lahvové pivo je jen na okraji. Přesto doufám, že si my Češi vždy cestu do hospody najdeme,“ míní David Jaroš.

ZA 14 DNŮ DO HOSPODY
„Určitě se nás mimořádná opatření dotknou. Ale též nás ovlivňuje samotný strach lidí z koronaviru. Lidé se bojí, ruší školení, pobyty. Jen během dneška jsem měl tři zrušené objednávky z Bookingu,“ uvádí pivovarník Lubor Gášek z Karlovského minipivovaru.

„A podobně tomu bude i u piva. Záleží samozřejmě na daném typu podniku. Pokud žije hlavně z večerní návštěvnosti, budou ztráty větší. Po 14 dnech už ale lidi přestane bavit sedět doma s lahváčem v ruce, když jsou zvyklí chodit do hospody mezi lidi,“ usmívá se Lubor Gášek.
Zdroj: https://kromerizsky.denik.cz/zpravy_region/prvni-ztraty-budou-pivovary-scitat-po-tomto-vikendu-20200313.html

Plzeňský Prazdroj má za sebou úspěšný rok. Na tuzemském trhu loni prodal 7,23 milionu hektolitrů piv, což mírně převyšuje i úroveň dosud rekordního roku 2018.
I navzdory horšímu počasí se mu díky novinkám zejména ve velmi populárních kategoriích ležáků a nealkoholických piv dařilo překonat loňské výsledky. Spotřebitelé také slyší na zvyšování kvality služeb a prostředí v hospodách a obchodech, Prazdroji se daří nabídnout jim lepší zážitek.

Ležáky se těší stále vetší oblibě, dokládají to jednak prodeje tradičních variant, ale zejména velký úspěch předloňské novinky z produkce Prazdroje – Gambrinusu 11. Ten je dodávaný pouze v čepované podobě a rychle se zařadil po bok nejprodávanějších ležáckých značek, kterými tradičně jsou Pilsner Urquell a ležáky od pivovarů Kozel i Radegast. Celkově značka Gambrinus rostla o 7 %. Z ležáků loni zaznamenaly vysoký růst na tuzemském trhu i Radegast (celkově meziročně +13 %).

Celkově Plzeňský Prazdroj předčil výsledky předchozího roku o necelé procento. „Jde ale o velmi dobrý výsledek, zvláště pokud si uvědomíme, že vloni nám nepřálo počasí tak, jako v předchozím roce s rekordně dlouhým a teplým létem,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.

Prazdroji se dařilo i v prodeji nealkoholických piv a ciderů. Prodeje Birellu se loni zvýšily o 18 % a tato značka byla nejrychleji rostoucí z celého portfolia Prazdroje. Úspěšný byl zejména ochucený Birell, v této kategorii Prazdroj každý rok přichází na trh s novou variantou. „Úspěch Birellu je důkazem, že s aktivním životním stylem roste i poptávka zákazníků po nealkoholických nápojích vyráběných výhradně z kvalitních přírodních surovin. Nabídku v této oblasti stále rozšiřujeme a kromě balených nealkoholických piv zvyšujeme prodeje základní i ochucené verze Birellu v čepované formě. Čepovaný Birell je stále populárnější, a to i mimo letní měsíce,“ uvádí obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Dnes již téměř každé desáté pivo z Prazdroje nese tuto značku. Dařilo se také ciderům, a to zejména díky zájmu zákazníků o nové příchutě Frisca.

Prazdroj jako jeden z mála tuzemských výrobců loni mírně vylepšil prodeje v hospodách. Vrací se mu tak podpora, kterou jim dlouhodobě věnuje. Ve svých programech se zaměřuje především na zlepšování zážitku pro spotřebitele, na péči o pivo a kvalitu jeho čepování a zlepšování prostředí. Jen v loňském roce inicioval úpravy interiérů u 430 hospod, dalším pomohl s úpravami venkovních prostor a celkem pomohl proměnit k lepšímu zhruba 600 provozoven. Prazdroj kromě toho podpořil i 886 vesnických hospod, kterým pomohl

například s vybavením, školením personálu, ale radí jim třeba i jakými společenskými akcemi přilákat zákazníky. Že se toto úsilí Prazdroji vyplácí, dokládají čísla. Prazdroj loni v hospodách a restauracích zvýšil prodeje piv o více než jedno procento.

I v obchodech se Prazdroj soustředil na investice do zlepšování nákupního prostředí. Plzeňský Prazdroj spolupracuje se vsemi velkými zákazníky na Českém trhu, ale i s malými venkovskými prodejnami. V rámci zvyšování hodnoty kategorie vytváří přehlednější pivní sekce s novými typy přehledných regálů a zlepšuje navigaci pro spotřebitele v jednotlivých prodejnách. „Díky tomu se zkracuje doba nákupu a zvyšuje se spokojenost nakupujících, což jasně ukazují všechny naše průzkumy i zpětná vazba od obchodníků,“ říká Tomáš Mráz. Nové uspořádání pivních sekcí má již více než 1100 prodejen. Prodeje v obchodech se loni i tak mírně snížily, kde jedním z důvodů byl plánovaný konec výroby piva Gambrinus v PET lahvích, následovaný značkou Radegast, kterým se rozhodl Plzeňský Prazdroj snižovat svůj dopad na životní prostředí a minimalizovat množství nově vyrobeného plastu.

Pivovar Kamenice v Kamenici nad Lipou kvůli zavření restaurací přeruší vaření piva. V sudech ho prodává kolem 85 procent, zásoby má. Zaměstnanci budou na dovolené nebo se budou starat o údržbu provozu a o to, aby uvařené pivo zůstalo v dobré kondici, řekl ČTK jednatel Milan Houška. Dopady výpadku odbytu sudového piva očekávají i další menší pivovary oslovené ČTK.

Podle nařízení vlády mají být zatím restaurace kvůli riziku šíření nového koronaviru zavřené deset dní. "Máme navařeno na sezonu, vařit se dál nebude," řekl Houška k aktuální situaci Pivovaru Kamenice. Pivovarská restaurace je zavřená. Hotové pivo je podle jednatele zachlazené a nic se s tím nestane, pokud přerušení odbytu nebude trvat měsíce. Kdyby někdo chtěl koupit pivo v pivovaru, může se tam domluvit.

V opraveném panském pivovaru u kamenického zámku se pivo začalo znovu vařit před třemi lety. Posledními investicemi firma zvýšila roční výrobní kapacitu na 22.000 hektolitrů piva.

"Je to problém pro všechny pivovary, hlavně pro ty drobné. Ty nedodávají láhvové pivo do velkých provozoven," řekl ČTK Miloš Minařík, manažer Klášterního pivovaru Želiv. Pivovar výrobu pozastavil. "Teď nemá smysl dělat nějaké velké zásoby, takže čekáme, co bude," uvedl. Zavřená je klášterní restaurace i návštěvnické centrum premonstrátského kláštera, turistický ruch opadl. Loňský výstav pivovaru byl 1000 hektolitrů, pivo prodává v sudech i láhvích. Prodej piva je možný po telefonické domluvě.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci, největší výrobce piva na Vysočině s roční produkcí kolem 400.000 hektolitrů, je připravený na plnou sezonu v letních měsících. Otázku na dopad uzavření restaurací na pivovar dnes označil jeho mluvčí Radek Tulis za předčasnou. "V tuhle chvíli nelze předpokládat, jaký ten skutečný vývoj bude," řekl.

Plzeňský Prazdroj má novou ředitelku firemních vztahů a komunikace. Stala se jí zakladatelka a dosavadní šéfka aliance Byznys pro společnost Pavlína Kalousová. Na vedoucím postu střídá Drahomíru Mandíkovou, která na úspěšnou éru v Prazdroji navazuje ve funkci ředitelky korporátních vztahů mateřské skupiny Asahi Breweries Europe Group.

Agendu komunikace, firemní odpovědnosti a udržitelného rozvoje Plzeňského Prazdroje nově přebírá Pavlína Kalousová, která naváže na dlouholetou úspěšnou práci Drahomíry Mandíkové. Ta spolu se svým týmem získala pro Prazdroj četná ocenění právě na poli firemní reputace a odpovědného přístupu k podnikání, mimo jiné mezinárodní cenu Green Frog za nejlepší odpovědnostní zprávu ve střední a východní Evropě nebo titul Trendsetter v rámci ocenění Top Odpovědná firma. Drahomíra Mandíková je nově ředitelkou korporátních vztahů v rámci evropské skupiny Asahi Breweries Europe Group, jejíž součástí je i Prazdroj.

Pavlína Kalousová se chce soustředit zejména na trvale udržitelný rozměr podnikání společnosti a podporovat inovativní činnosti Prazdroje v tomto směru. To vychází i z jejího předchozího působení jakožto šéfky Byznysu pro společnost, kterou v roce 2009 založila a ze které vybudovala nejúspěšnější tuzemskou organizaci v oblasti firemní odpovědnosti a udržitelného rozvoje. Podařilo se jí namotivovat více než 80 tuzemských firem k podpisu evropské Charty diverzity, kterou do České republiky přivedla. Iniciovala vznik Indexu zastoupení žen ve vedení a zároveň v této oblasti pomáhala určovat strategii pro mnoho společností střední Evropy.

Více než 10 let byla také místopředsedkyní poradního orgánu vlády pro oblast sociální odpovědnosti. Stála u zrodu inovativních projektů se společenským dopadem, jako jsou například dárcovské DMS, Národní potravinová sbírka nebo interaktivní platforma Zapojimse.cz propojující firemní dobrovolníky s potřebnými. Za svůj přístup získala řadu oborových ocenění, mezi nimi například Českou cenu za PR. Magazín Forbes ji poslední dva roky zařadil do žebříčku nejvlivnějších žen Česka.

Pavlína Kalousová vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Ve volném čase se věnuje dceři a rodině, cestuje, sportuje a rozvíjí městské zahradničení.

Pivovar Starobrno spouští novou kampaň na podporu svého ležáku Starobrno Medium. Značka rozšířená zejména v jihomoravském regionu cílí nově celostátně a staví na pozitivně vnímaných hodnotách moravské pohostinnosti a sdílení toho dobrého. Kampaň s názvem „O dobré věci stojí za to se rozdělit“ je nasazená od začátku března a dominuje jí 45 vteřin dlouhý televizní spot v režii Jana Prušinovského.

Značka Starobrno má za sebou dlouholetou tradici. Její nejoblíbenější jedenáctka je ale nyní známa především na Moravě, a to chce značka nově změnit. „Naší letošní prioritou je přiblížit příběh a kvalitní produkty Starobrna celé republice. Tomu odpovídá idea kampaně i zvolený mediamix,“ uvádí Senior Brand Manager Starobrna Pavel Geschmay. Kampaň je vedle televize nasazená v onlinu, outdooru a POS materiálech. Ve zvolených kanálech poběží od března do léta.

Příběh TV spotu ukazuje, že není vůbec složité sejít se u jednoho stolu a užít si společně radost ze života. „V poslední době vidíme, že spousta lidí vnímá dnešní život jako velmi náročný a komplikovaný. Je tu touha vrátit se k jednoduššímu, vlídnějšímu způsobu života, kdy spolu lidé komunikují bezprostředně. Starobrno jako pivo z jižní Moravy má skvělé předpoklady nést tyto hodnoty,“ říká Henri de la Barre, Planning Director agentury VCCP, která je autorem kreativy.

Autorem spotu je přední český režisér a scénárista Jan Prušinovský. „Je potěšení točit reklamu, která šíří radost ze života. I moje zkušenost je taková, že na jižní Moravě nedělají z běžných starostí větší vědu, než je nutné, a lidé mají ke spontánním setkáním o něco blíž,“ dodává Prušinovský, jehož seriál Most! nedávno získal Českého lva v kategorii Nejlepší dramatický televizní seriál.

Nově vymalovaný Horňácký šenk ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku mohou milovníci piva navštívit až příští týden. „Od začátku příštího týdne najedeme na nouzový režim, takže se otevře až o víkendu. Ve všední dny nemá smysl otvírat, nevyplatí se to. Normálně totiž otvírám v osmnáct hodin a většina hostů přichází až kolem dvacáté hodiny,“ sdělil z Horňáckého šenku spoluzakladatel tamního pivovaru Ladislav Lukács.

V pátek otevírají dřív, už od čtrnácti hodin. „Nejen kvůli tomu, aby si lidé mohli přijít na pivko, ale hlavně kvůli tomu, aby si mohli nakoupit zásoby našeho piva v láhvích na doma,“ uvedl Lukács s tím, že zavírat budou ve dvacet hodin. Právě kvůli zmíněnému opatření bude přes týden déle umožněný prodej lahvového piva v samotném pivovaru.

Program Plzeňského Prazdroje Volba sládků už pět let přináší každý měsíc do více než třinácti set hospod a restaurací zajímavá piva různých pivních kategorií. Na výčepech se za tu dobu postupně objevilo už 58 unikátních pivních speciálů, které obohatily stálou nabídku piv ve všech koutech republiky.

Volba sládků funguje už od roku 2015 a nabízí pivařům každý měsíc nový pivní speciál se zajímavým příběhem. V průběhu pěti let se počet zapojených hospod a restaurací, které mají piva z Volby sládků na čepu, téměř zdvojnásobil na více než 1 300. Přičemž si Prazdroj pečlivě vybírá provozovny, kde je Volba sládků k dispozici, podle toho, kde se o pivo nejlépe starají a věnují mu perfektní péči, aby byla zajištěná nejlepší kvalita.

„Když jsme v Prazdroji s Volbou sládků před pěti lety začínali, netušili jsme, jaký zájem mezi konzumenty a hospodskými tento program vyvolá. Rostoucí obliba nás rozhodně překvapila. Pro nás sládky je to navíc skvělá příležitost ukázat, že dokážeme vařit i velmi chutná piva i z jiných kategorií, než jen tradiční český ležák plzeňského typu,“ vysvětluje sládek Daniel Urban.

Mezi dosud představenými pivy v rámci programu Volba sládků byly pivní speciály IPA, Stout, Saison či Alt. Několik várek uvařili prazdrojští sládci také ve spolupráci se svými kolegy z malých pivovarů. Tak vzniklo pivo American Amber Lager uvařené společně se sládky brněnského Parního pivovaru Hauskrecht nebo ležák První, který uvařili společně se sládky Pivovaru Matuška k 100. výročí založení první republiky. „Je dobré, že i velké pivovary jako je Plzeňský Prazdroj přicházejí s novými pivy. Štamgasti si samozřejmě dávají nejvíce to svoje plzeňské, ale stále častěji rádi ochutnávají i měsíční novinku od Volby sládků,“ hodnotí hostinský Jiří Vrba z Plzeňského Dvora v Brně.

Některá piva byla nejen příjemným oživením nabídky hospod, ale taky pomohla dobré věci. Část výtěžku z prodeje piva African Coffee Stout, který byl uvařen společně s pivovarem Safari ze Dvora Králové nad Labem, přispěla na ohrožené africké nosorožce. „Loni jsme také přispěli 75 000 korun na Tříkrálovou sbírku pro lidi v nouzi. O výši příspěvku rozhodli lidé z celého Česka, kteří si na Tři krále přišli do hospod vychutnat Tříkrálový ležák, který jsme v rámci Volby sládků uvařili,“ dodává Daniel Ubran.

Letos v březnu najdou milovníci piva na čepu Karamelový Mistrův ležák s obsahem alkoholu 4,9 % obj., který vyniká tmavě jantarovou barvou, krémovou pěnou a jemnými karamelovými tóny. Díky delší době ležení je jeho chuť krásně zakulacena a pivo je tak skvěle pitelné. Polotmavý 12° ležák uvařený ze čtyř druhů sladu a aromatického chmele Sládek je ideální volbou k příjemné večeři. „Karamelový Mistrův ležák se hodí nejlépe ke grilovaným masům a BBQ omáčkám. Chutě velmi dobře snoubí i s nazrálými sýry nebo pečenými dezerty,“ dodává sládek Daniel Urban.

Hospody a restaurace, kde si pivní nadšenci mohou vychutnat piva z programu Volba sládků, jsou k dispozici na stránkách volbasladku.cz v sekci „Najdi svůj čep“ nebo v aplikaci jdesnapivo.cz.

Přemýšlíte o tom, že byste sekla se životem v korporaci a konečně si otevřela vlastní kavárnu? Vystudovala jste práva, ale vlastně vás to vždycky víc táhlo k farmaření? Moc dobře tušíte, že vaše současná práce není to, co vás baví, ale rozhodnout se pro změnu se bojíte. Vždyť by to bylo něco úplně jiného? Zvládla byste to? Tyhle ženy se rozhodly svou pracovní kariéru obrátit vzhůru nohama. Jak se jim to povedlo? A litují něčeho?

Anna van der Weerden, Rodinný pivovar Švihov, vítězka T-Mobile Rozjezdů

Jaké bylo vaše původní povolání a co děláte nyní?
Advokátka se zaměřením na právo rodinné, trestní a okrajově civilní, obzvláště případy s mezinárodním prvkem. Nyní jsem zakladatelkou a tvůrčí duší rodinného pivovaru, což fakticky znamená, že mám na starosti vše kromě vaření piva, což je odpovědnost manžela – sládka.

Kdy a jak nastal čas na změnu?
V mém životě byly dva zlomové momenty, a to narození dcery a zdravotní kolaps.

Co bylo na změně nejhorší? Peníze? Rodina? Vnitřní strach?
Překonat sama sebe. Přišlo mi nemyslitelné vzdát se oboru, který jsem vystudovala v Čechách, v zahraničí. Vzdát se té jistoty, že vím, co dělám, dokážu si představit, co mě čeká, a mám vybudované jméno v oboru. Měla jsem pocit, že zahodím patnáct let života. Ale najednou jsem pochopila, že použiji vše, co jsem se naučila, a ještě tomu dám kreativní rámec. Vše se mi spojilo a dávalo smysl, co však přibylo, bylo to těšení se na práci, zvědavost, co přinese další den. Nejvíc mě lákala myšlenka, že budu moct propojit rodinu, zapojit dceru, vzít s sebou zvířata a častěji se uvidím s kamarády a hlavně, že budu v pohybu a v přírodě.

Jaké výhody vám přináší dnešní práce? Litujete něčeho?
Nesmírně mi vyhovuje mít volné ruce, zároveň se učit a zároveň uplatňovat, co již umím. Poznávám úplně jiný okruh lidí a jsou energičtí, pozitivní, mají zájem o svůj obor. Objektivně je nové podnikání nejistotou, ale my s manželem natolik věříme, že to půjde, že ani jeden z nás strach necítí, jdeme do toho naplno a uděláme vše, co zmůžeme, abychom naplnili své představy o tom, jak má takový podnik vypadat, jak se v něm k sobě lidé mají chovat a jak se mají chovat k prostředí, které je obklopuje.
Zuzana Bílková, Besky – vlněné přikrývky z hor

Jaké bylo vaše původní povolání a co děláte nyní?
Vystudovala jsem systémové inženýrství, ale záhy po škole jsem udělala osudovou otočku k podnikání, které je mnohem víc ženské. Rozhodla jsem se totiž obnovit skomírající tradici výroby vlněných přikrývek v rodných Beskydech. To bylo před 10 lety. Dnes naše manufaktura Besky vyrábí z místní vlny lůžkoviny nejvyšší kvality pro zákazníky z celého Česka a EU.

Kdy a jak nastal čas na změnu?
Podstatou oboru, který jsem vystudovala, je odlišit signál od šumu — vyhmátnout tu jednu podstatnou informaci a kolem ní postavit něco, co funguje. Přesně takový vhled vedl i k mému podnikání. Zachránila jsem před zánikem firmu, jejímž středobodem byl nadčasový a smysluplný produkt. Vlněné přikrývky jsou 100% přírodní, recyklovatelné, nezatěžují životní prostředí a ještě k tomu podporují ekonomiku regionu, z nějž pocházejí. Říkejte tomu vnuknutí shůry, nebo láska na první pohled, okamžitě jsem měla jasno, že tohle chci dělat.

Co bylo na změně nejhorší? Peníze? Rodina? Vnitřní strach? Nezkušenost. Ze dne na den jsem se stala podnikatelkou bez zkušeností a kapitálu, navíc s několika zaměstnanci po původním majiteli. Ti mi poradili s výrobou a na ostatní jsem si už musela přijít sama. Jako holka jsem strávila spoustu času hraním budovatelských strategií, takže stavět něco prakticky z ničeho mi hrůzu nenahánělo. Těžší bylo ustát tohle budovatelské nadšení se dvěma malými dětmi, které se nám mezi tím narodily. To už je náročnější level!

Jaké výhody vám přináší dnešní práce? Litujete něčeho?
Podnikání mě naučilo, co je svoboda. Došlo mi, že svoboda není něco, co bych dostala automaticky zdarma a navždy, ale že je to důsledek mých vlastních rozhodnutí a odhodlání jít cestou, které věřím. Mám také obrovské štěstí, že se mi podařilo obklopit se úžasnými lidmi, kteří ve mě i tu mou cestu věří a pomáhají mi z ní nesejít.

Na 1. máj se netěší jen ti, kdo s nostalgií vzpomínají na prvomájové průvody a veselice. Pořádně veselo bude od 1. května také v českých hospodách. Od tohoto data se totiž mění sazba daně z přidané hodnoty u piva. Namísto jedné teď ale hostinští budou účtovat dvě, třetí pak u piva nealkoholického.

„Snížená desetiprocentní sazba DPH bude aplikována pro točené pivo konzumované v restauračním zařízení. Na balené pivo a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení bude nadále aplikována 21procentní sazba DPH. Nealkoholické nápoje včetně nealkoholického piva budou nadále zařazeny do snížené 15procentní sazby DPH s výjimkou nápojů podávaných ve stravovacích zařízeních, což od 1. května 2020 podléhá 10procentní sazbě DPH,“ uvádějí stránky ministerstva financí.

Třeboňský pivovar Regent měl loni výstav téměř 73 000 hektolitrů, meziročně o necelých sedm procent nižší. V květnu po zhruba čtyřech letech zdraží sudové pivo, v průměru o korunu za půllitr. Letos chce připravit nové druhy nealko piv. Uvedl to sládek Jaromír Čeleda. Pivovar patří akciové společnosti Bohemia Regent ze skupiny Stasek.

Pivovar řeší i potíže související s opatřeními kolem nového typu koronaviru. Do Itálie vyváží ročně necelých 2000 hektolitrů. Má tam dva odběratele, v Turíně a Římě. Do Turína dovezl nedávno velkou dodávku, odpadla ale zásilka určená na jeden tamní festival. „Aktuální dopad je, že nebude zásobený náš odběratel v Římě. Itálie je významný trh, protože odběratelé jsou dlouhodobí a větší část je sudové pivo,“ řekl Čeleda.

Tržby pivovaru loni meziročně klesly o 3,7 milionu na 96,2 milionu Kč. Nižší výstav ovlivnilo rozhodnutí pivovaru, že nedodá pivo do dvou velkých obchodních řetězců. „Netlačili jsme se tam, kde se nám cena nezdála. Ale sudové pivo v tuzemsku i export byly plus minus stejné,“ řekl sládek.

Převážnou část výnosů tvoří český trh, dodávky obchodním řetězcům. Zásadní jsou podle Čeledy malé řetězce v jižních Čechách, na Vysočině a částečně na jižní Moravě, těm pivovar dodávky nesnížil.
Letos chce Regent nabídnout nová nealko piva. „Lidé hledají méně alkoholové varianty a nealkoholové, zejména v létě. Mám teď v plánu udělat prototypy malinové limonády, s přídavkem vinného moštu. A pokukuji po slabším pivu než desítka, pro cyklisty do veder: vím, že sám nemám chuť dát si jedenáctku, dvanáctku někde na čepu, když jedu ve vedru na kole,“ řekl sládek. Regent již nabízí například nealko s citronovou příchutí.