Novinky a zajímavosti ze světa piva

Tak jako k Itálii patří neodmyslitelně špagety a k Francii bagety, tak pivo je základem české kultury. A jelikož se o pivu povídá, že je tekutým chlebem, rozhodli se v mžanském pivovaru dát tomuto spojení rovnítko a pro místní pečou speciální chleba, jehož základem je právě zlatavý mok. Konečný voňavý a křupavý produkt pak denně rozdávají místním.

Za kuropění, kdy i v mrazivých jarních ránech kohouti ještě spí, stojí již Drahuška s Martinou v útrobách kuchyně Pivovaru Lindr ve Mžanech a v zástěrách připravují v dížích voňavou pochoutku. Pod rukama jim však nevzniká základ zlatavého pěnivého moku, ale těsto na chléb, který posléze přes výdejní okénko putuje k rukám místních obyvatel.

„Někdo šije roušky, my děláme to, co umíme nejlépe. Proto jsme se rozhodli péct náš speciální mlátový chleba, který v těchto krušných dobách rozdáváme místním. Pro pečení jsme se rozhodli i proto, že tu nemáme žádný obchod a tak lidé nemusí jezdit pro pečivo do Hradce či Hořic,“ říká šéf a zakladatel pivovaru Miloš Lindr a dodává, že i když nyní pivovar žádné pivo nevaří, stejně musel jednu várku udělat.

Suroviny k výrobě piva využívají k pečení
„Jednou z ingrediencí je totiž mláto, tedy otruby sladu, které zbydou po vaření piva a jsou plne vlákniny a vitamínů. A tak když jsme se minulý týden rozhodli, že pro místní budeme péct chleba, museli jsme jednu várku piva připravit navíc,“ dodává Lindr a mlsně pokukuje po peci, kde za sklem v třepotajícím horkém vzduchu leží první várka mžanského chleba.

Když pak Drahuška s Martinou otevřou dvířka pece, celou místnost zaplní úžasná vůně. Než se však chléb do pece dostane, musí obě holky udělat spoustu práce. „Samotné zadělávání těsta, kde kromě mláta nechybí žitná mouka, sůl, kmín a droždí, trvá asi deset minut. Poté těsto půl hodiny kyne. Další půl hodinu nám trvá vytvarovat bochníky. Ty pak putují do pece, kde se pečou dalších pětatřicet minut,“ říká nad první várkou Drahuška.

Kvasnice jsou velkým nedostatkem
Podle Miloše Lindra však není v dnešní době problém upéct chleba, ale najít na něj suroviny: „Ze začátku byl problém s moukou, ale té nyní máme dostatek. Teď však je velké umění sehnat kvasnice. Ty jsou nedostatkovým zbožím.“ Zatím jich však ve Mžanech mají dost na to, aby denně připravili padesát bochníků chleba. Pro něj si nechodí však jen lidé z Mžan, ale i nedaléké Stračovské Lhoty a Dubu.

„Větší okruh bychom asi nezvládli, ale jsem rád, že alespoň takto můžeme místním trošku pomoci. Ze začátku si pro chleba chodila jen hrstka lidí, ale teď už si na to zvykli a chleba postupně mizí,“ dodává Miloš Lindr s tím, že na oplátku pak místní nosí i suroviny z vlastních zásob – například med či vajíčka. A dokdy si budou moci chodit mžanští pro čerstvý chléb? „Pojedeme do té doby, dokud to bude potřeba. Hlavně, ať to všichni přežijeme ve zdraví,“ přeje si na závěr mžanský pivovarník.

Aktuální situace ve světě se dotýká nejen každého z nás, ale má také enormní dopady na fungování a existenci podniků, a to především těch gastronomických. Investiční platforma Fundlift proto těmto firmám nabízí pomocnou ruku, aby překlenuly strastiplné období, pokud možno co nejlépe. Jedním z podniků, které budou muset nastalou situaci řešit, je na Fundliftu oblíbený pivovar ze Zvíkova.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. je jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách. Nachází se v jihočeské krajině na soutoku Vltavy a Otavy u Orlické přehrady, nedaleko královského hradu Zvíkov. Vedle minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, provozuje Pivovarský dvůr Zvíkov také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areále s kompletním zázemím.

Pivovar Zvíkov je úspěšným emitentem, který prostřednictvím platformy Fundlift poptává finanční prostředky již počtvrté. Druhá kampaň na Fundliftu byla na základě rozhodnutí zástupců společnosti úspěšně, a nadto předčasně, splacena. Pivovar se mezi investory jakožto konzervativní rodinná firma s 25letou historií a dlouhodobou ziskovostí stal velmi oblíbeným. Poptávka po dluhopisech ve všech kampaních převýšila nabídku. Předešlé kampaně zároveň patřily k historicky nejrychleji zafinancovaným projektům na Fundliftu. Někteří z investorů do společnosti se stávají nejen pravidelnými zákazníky Pivovaru Zvíkov, ale zároveň i osobními přáteli majitelů. Svými návrhy a nápady se podílejí na rozvíjení původně rodinného podnikání. Pivovar Zvíkov svým investorům vedle včasného splácení také pravidelně reportuje o veškerém dění.

Z důvodu aktuální situace, která je vyvolaná celosvětovou pandemií ovlivňující nejenom každodenní život občanů, ale především provozovatele gastronomických zařízení, se Pivovarský dvůr Zvíkov rozhodl požádat o pomoc svoji komunitu na Fundliftu.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. poptává financování ve výši jeden milion korun na vytvoření větší hotovostní rezervy za účelem pokrytí provozu pivovaru v době současné karantény.

Koronavirus poslední dobou ovlivňuje životy řady lidí. Do této skupiny spadají také majitelé malých pivovarů. Zejména kvůli uzavření restaurací jim výrazně klesla poptávka. Právě tyto okolnosti vedly ke vzniku iniciativy s názvem Zachraň pivo, která má pomoci s prodejem již vyrobeného alkoholického nápoje.

„Tisíce piv čeká na záchranu od vás. Navařené, čerstvé a nepasterizované pivo totiž podléhá rychlé zkáze…Vylít několik tisíc litrů do kanálu může být pro některé z nás likvidační. Rozhodli jste se, že chcete pomoci české minipivovarské scéně?“ začíná příspěvek na facebookových stránkách iniciativy.

Podle zástupců této skupiny není nijak složité pomoci. „Stačí se mrknout na naši mapu, najít nejbližší prodejnu, piva zakoupit a vypít. Pojďte s námi tedy pivo zachránit tím, že ho vypijeme. Znáte snad příjemnější způsob, jak někomu pomoct?“ ptají se.

Za vznikem iniciativy stojí tým pivovaru Kytín. „S nástupem koronavirové krize nechceme sedět v koutě a nechat minipivovary na holičkách,“ píše se na internetových stránkách iniciativy, kde je také počítadlo oznamující, kolik piv zbývá prodat

Kvůli koronaviru skončí čtvrtina minipivovarů, odhaduje šéf svazu
Čtvrtina ze zhruba 500 českých minipivovarů krizi nepřežije, budou muset zavřít nebo je jejich majitelé prodají. Uvedl to ve středu prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Vláda by podle něj měla dát garance, že nahradí škody způsobené opatřeními proti šíření epidemie koronaviru.

Výroba piva v minipivovarech se podle prezidenta propadla v průměru o 80 až 85 procent, často se ale podle něj nevaří vůbec. „Nějaký měsíc to ty lidi vydrží, ale když to bude trvat déle než šest neděl, dva měsíce, půjde jich do kytek celá řada, stejně jako restaurací,“ dodal prezident. Podle něj se ale neměří doba až od zákazu restauračního prodeje, ale už od začátku března. Už tehdy podle něj mnozí zákazníci začínali být v panice, prodeje klesly na 30 procent běžného stavu a minipivovary se dostaly do červených čísel.

Vláda by podle něj měla jednat co nejrychleji o náhradě škod za krizové opatření. O tom už začali mluvit provozovatelé restaurací a šéfkuchaři. Upozornili na ustanovení krizového zákona, v paragrafu 36 se v něm píše, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními.“ Podle restauratérů je tedy evidentní, že nestačí, aby stát poskytoval záruky u bezúročných půjček, pozdržoval platby daní, částečně nahrazoval mzdy nebo odpouštěl zálohy na pojištění. Minipivovarníci by se v případě hromadné žaloby na stát k restauracím připojili. Pokud vláda minipivovary nepodpoří, dočká se podle Šuráně i dalších tisíců nezaměstnaných lidí.

Svaz zatím odložil svou každoroční akci - Jarní cenu sládků. Doufá v to, že přehlídka minipivovarů na Pražském hradě se v červnu uskuteční.

Velké pivovary můžou svou výrobu stočit do lahví, kde vydrží delší dobu. Malé pivovary stáčecími linkami nedisponují, pivo se tak dřív zkazí. Na sociálních sítích se objevují aktivity, kterými se snaží minipivovary zákazníky nalákat alespoň už na navařené zásoby.

Čtvrtina ze zhruba 500 českých minipivovarů krizi nepřežije, budou muset zavřít nebo je jejich majitelé prodají. ČTK to dnes řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Vláda by podle něj měla dát garance, že nahradí škody způsobené opatřeními proti šíření epidemie koronaviru.

Výroba piva v minipivovarech se podle prezidenta propadla v průměru o 80 až 85 procent, často se ale podle něj nevaří vůbec. "Nějaký měsíc to ty lidi vydrží, ale když to bude trvat déle než šest neděl, dva měsíce, půjde jich do kytek celá řada, stejně jako restaurací," dodal prezident. Podle něj se ale neměří doba až od zákazu restauračního prodeje, ale už od začátku března. Už tehdy podle něj mnozí zákazníci začínali být v panice, prodeje klesly na 30 procent běžného stavu a minipivovary se dostaly do červených čísel.

Vláda by podle něj měla jednat co nejrychleji o náhradě škod za krizové opatření. O tom už začali mluvit provozovatelé restaurací a šéfkuchaři. Upozornili na ustanovení krizového zákona, v paragrafu 36 se v něm píše, že "stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními." Podle restauratérů je tedy evidentní, že nestačí, aby stát poskytoval záruky u bezúročných půjček, pozdržoval platby daní, částečně nahrazoval mzdy nebo odpouštěl zálohy na pojištění. Minipivovarníci by se v případě hromadné žaloby na stát k restauracím připojili. Pokud vláda minipivovary nepodpoří, dočká se podle Šuráně i dalších tisíců nezaměstnaných lidí.

Svaz zatím odložil svou každoroční akci - Jarní cenu sládků. Doufá v to, že přehlídka minipivovarů na Pražském hradě se v červnu uskuteční.

Velké pivovary můžou svou výrobu stočit do lahví, kde vydrží delší dobu. Malé pivovary stáčecími linkami nedisponují, pivo se tak dřív zkazí. Na sociálních sítích se objevují aktivity, kterými se snaží minipivovary zákazníky nalákat alespoň už na navařené zásoby. Například pivovar Kytín organizuje akci Zachraň pivo. Lidé tak mohou prostřednictvím jeho stránek "zachránit" více než 320.000 piv z devíti malých pivovarů.

První velkou krizí si české chmelařství prošlo v 90. letech. Koronavirus je další zlomovou zkouškou.

Na jaře se chmelnice bez tisíců lidí a jejich ruční práce neobejdou. Právě teď nastává kritický okamžik. Jednotlivé rostliny, které nyní začínají růst (takzvané babky), potřebují ořezat a v dalších týdnech, hlavně v dubnu a květnu, navést kolem drátků, aby po nich mohly růst.

„Drátkování a zavádění, to je práce, na kterou dosud nikdo žádný stroj nevymyslel,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele. Od roku 1989, kdy skončily povinné jarní i letní brigády středních a vysokých škol, si pěstitelé vypomáhají především zahraničními brigádníky. „To, co mají momentálně jednotliví pěstitelé nasmlouvané, to znamená zahraniční pracovní sílu, odpadlo,“ připomíná Hejda.

Nesmírně ale oceňuje iniciativu, jež se zrodila ze společné aktivity ministerstva zemědělství a tří oborově zaměřených univerzit – České zemědělské univerzity Praha, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Mendelovy univerzity v Brně. „Na naší facebookové stránce jsme založili skupinu Buď superhrdina, kam se mohou pěstitelé hlásit se svými nabídkami na brigády,“ řekl deníku Metro mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý. Právě tady lze najít výzvu zmíněných vysokých škol, aby studenti v této době pomohli zemědělcům.

Ve skupině se proto už objevují nabídky na chmelové brigády od konkrétních pěstitelů. Ti v hlavní chmelové oblasti na Žatecku, Lounsku a Rakovnicku potřebují v následujících týdnech tisíce brigádníků. „Vychází to asi na dva a půl tisíce lidí během jednoho týdne, pokud budou práce trvat dva až čtyři týdny, může se jednat až o deset tisíc pracovníků, protože se předpokládají týdenní turnusy,“ vysvětluje Hejda. Zatím však nikdo nedokáže odhadnout vývoj epidemie a rozsah přísných hygienických opatření. Pěstitelé si budou muset poradit hlavně s ubytováním i organizací práce přímo na chmelnicích, aby nedocházelo ke shlukování skupin.

Ukazuje se však, že nedostatek hlavně ukrajinských, slovenských a rumunských brigádníků, kteří na chmelnice na jaře v posledních letech jezdívali, teď nahradí vedle studentů i domácí. „Mívali jsme vždy kolem osmdesáti brigádníků z Rumunska a Slovenska, ale i studenty ze středních škol. O pomoc vysokoškoláky jsme ale zatím nežádali, protože se teď hlásí lidé z vesnic tady u nás, kteří jsou teď doma kvůli zastavení práce ve firmách. Brigádníky nabízí i pracovní agentury, které mají dost lidí z továren, kde je omezená výroba,“ řekl deníku Metro Ondřej Šťastný z Emil Bureš Hop servisu v Holedeči na Žatecku.

Zájem pracovních agentur i domácích uchazečů potvrzuje také Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství Žatec. „Práce budou nabíhat během týdne až dvou a pokračovat budou do května,“ řekl deníku Metro Zdeněk Rosa. Nabídka tuzemské pracovní síly je podle něho zatím dostatečná. „Největším oříškem bude však najít model fungování při přísných hygienických opatřeních,“ připomíná Rosa.

Když si teď lidé nemohou zajít na pivo do restaurace, kupují ho více v lahvích a plechovkách. Přizpůsobit se tomu musely malé i velké pivovary. Neprodané navařené pivo však může skončit v kanále.

Nedávné uzavření všech restaurací nařízené vládou v době koronavirové krize se okamžitě projevilo ve spotřebě točeného piva. Pivovary musely omezit jeho produkci, kterou naopak posílily u piva v lahvích, PET obalech a plechovkách.

Méně piva teď prodává například pivovar Koníček ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku.

“Zásadní problém této situace je, že výrobní proces v pivovaru trvá zhruba 5 týdnů. Takže my máme vlastně navařeno na celý duben a byla očekávána nějaká spotřeba, kterou každý rok sledujeme podle statistik. Měli jsme naplánovanou spotřebu plus mínus 200 hektolitrů za týden, ale teď se nám ten proces bohužel trošku zasekl, protože náš pivovar vyrábí zhruba 80% sudového piva. To je skoro všechno pivo do restaurací, které jsou zavřené. Takže momentálně je naše produkce na 20 procentech a jenom díky tomu, že nově vyrábíme pivo v lahvích a v petkách. Pivo tedy nyní nevaříme a jenom stačíme do petek a lahví. Bohužel, sklady máme plné sudového piva, které teď momentálně stojí a vůbec nevím, kdy to pivo budeme schopni expedovat a jestli vůbec vydrží tu dobu trvanlivostí a jestli ho nebudeme muset vylít. Momentálně to je ještě brzo, ale v pivovaru máme okolo dvou tisíc hektolitrů, které dozrávají a už jsou uleželé a bylo by dobré je stáčet,” vysvětlil jednatel a sládek Pivovaru Koníček ve Vojkovicích.

Omezení se vedle těch menších dotklo i velkých pivovarů.

“Pivovar Radegast, stejně jako ostatní pivovary v rámci plzeňského Prazdroje, je v plném provozu. Chceme našim spotřebitelům přinášet jejich oblíbené produkty v této nelehké situaci. V současné době zaznamenáváme zájem téměř výhradně o balené pivo, proto jsme posílili výrobu lahvového a plechovkového piva. Stáčení piva do sudů jsme dočasně pozastavili. Na nastalou situaci reagujeme i v logistice. Posílili jsme distribuci baleného piva do obchodů a do obchodních řetězců. Naopak prakticky ustaly dodávky sudového piva. Dodávky tankového piva jsme přerušili již před týdnem. Zároveň se velmi intenzivně bavíme s hospodskými a zjišťujeme aktuální potřeby a možnosti, jak bychom jim v této obtížné situaci mohli pomoci,” uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

Pivovar Ostravar přijal v souvislosti s aktuální situací v Moravskoslezském kraji zpřísněná hygienická a bezpečnostní opatření. Zároveň se pivovar snaží přizpůsobit chod a plán výroby požadavkům těchto dní. Poptávka po baleném pivu totiž v celé skupině Pivovary Staropramen vzrostla momentálně zhruba o 15%.

“Naši lidé odvádějí skvělou práci. Díky pokračující výrobě si lidé doma mohou bez omezení dopřát své oblíbené pivo a alespoň trochu se v těchto náročných dnech odreagovat, když nemohou na pivo do své oblíbené hospůdky,” uvedl vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Pivovar ve výrobních provozech omezil setkávání pracovníků na nezbytné minimum, víc se dezinfikuje a zaměstnanci v ohrožených provozech jsou vybavení ochrannými pomůckami (rouškami, rukavicemi) a jsou poučeni, aby dodržovali doporučené rozestupy.

Jakékoliv prohlídky pivovaru a exkurze byly zrušeny.

“Všechna opatření jsme provedli s cílem co nejvíce ochránit zdraví našich zaměstnanců. Zároveň neustále dbáme na vysokou kvalitu našich výrobků,“ řekl Jan Řehůřek z Ostravaru.

Pivo přímo z pivovaru si lidé mohou dále nakoupit na Pivní pohotovosti v Hornopolní ulici v Ostravě, kde si lidé mohou vedle lahvového piva Ostravar koupit stále i pivo sudové.

Stejně jako zákazníci čekají i pivovarníci na rychlé omezení vládních restrikcí a znovuotevření restaurací.

V posledních letech zažívaly minipivovary obrovský boom, vařily speciály, zásobovaly hospody, které lidé volili mnohdy právě podle toho, kdo jim pivo dodává. Nyní kvůli koronaviru bojují o holé přežití. Velké pivovary pak přeorientovaly výrobu na balené pivo.

Pouze jedno až dvě procenta obvyklé výroby. Tak drasticky pandemie Covid-19 a uzavření hospod a restaurací zasáhly Beskydský pivovárek na Ostravici.

„Je to katastrofa. Sezona se blíží, máme navařeno a teď toto. Prodej klesl téměř k nule,“ říká jednatel minipivovaru Dušan Holý s tím, že stáčení piva do skla či plechu není cesta, kterou by se chtěl pivovar, byť dočasně, vydat.

„Zkoušíme proto rozjet svůj e-shop a prodej přes vinotéky a pivotéky,“ dodává Holý, podle něhož zatím není na programu dne propouštění zaměstnanců, což se ale může změnit v závislosti na tom, jak dlouho krizová situace potrvá.

DO SOUDKŮ A LAHVÍ
Jako problém vidí minipivovary zejména pivo, které už zraje v tancích či sudech. „Nelze ho přestat vyrábět, musíte se o něj nějak postarat a naložit s ním. Krajní varianta je pivo vylít, což ale nechceme,“ zdůrazňuje Václav Menšík z Řemeslného pivovaru Morava ve Frýdku-Místku.

Minipivovar proto otevřel výdejovou rampu, kde si lidé mohou přijít pivo stočit do soudků nebo PET lahví. „Také zásobujeme řetězec Globus, který od nás pivo dlouhodobě odebírá. Drtivá většina tržeb se však realizovala v restauracích, výrobu jsme proto museli omezit na naprosté minimum,“ přiznává Václav Menšík.

Závislí na sudovém pivu jsou také v krnovském řemeslném pivovaru Nachmelená Opice.

„Pětaosmdesát procent výroby u nás šlo do sudů, zavření restaurací je pro nás tedy fatální,“ uvedl sládek krnovského minipivovaru Michal Kuřec s tím, že nyní výroba piva jede asi na dvacet procent.

VÝROBA JEDE NA 20 %
„Máme spoustu piva navařeného na sezonu. Snažíme se ho udržovat v tancích, odstřeďujeme kvasnice, udržujeme pivo co nejvíce v chladu. Vydrží tam měsíc, po dvou měsících bude na vylití,“ popisuje Kuřec a doufá, že opatření v souvislosti s koronavirem brzy pominou.

Také Nachmelená Opice se za určitých okolností k lidem dostane, a to rozvozem. „Je to ale jen zanedbatelné množství.“

A CO VELKÉ PIVOVARY?
Minipivovary, jejichž drtivá část produkce jde na čep, na tom jsou hůře než velké pivovarské domy. Přestože i ony musely omezit výrobu tankového a sudového piva, drží je nad vodou alespoň balená výroba do lahví a plechu.

Výpadek takto vykrývá například pivovar Ostravar poptávka po baleném pivu totiž v celé skupině Pivovary Staropramen, kam Ostravar spadá, vzrostla momentálně zhruba o patnáct procent.

„Naši lidé odvádějí skvělou práci. Díky pokračující výrobě si lidé doma mohou bez omezení dopřát své oblíbené pivo a alespoň trochu se v těchto náročných dnech odreagovat, když nemohou na pivo do své oblíbené hospůdky,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek s tím, že v pivovaru byla samozřejmě zavedena nejpřísnější bezpečnostní opatření.

Pivo přímo z pivovaru si lidé mohou nadále nakoupit v Pivní pohotovosti v Hornopolní ulici v Ostravě a to nejen lahvové, ale stále i sudové! Stáčení piva do sudů pozastavil a výrobu lahvového a plechovkového piva posílil také pivovar Radegast v Nošovicích.

„Pivovar Radegast je v plném provozu. Posílili jsme distribuci baleného piva do obchodů a obchodních řetězců. Naopak prakticky ustaly dodávky sudového piva, jehož stáčení jsme dočasně pozastavili. Dodávky tankového piva jsme přerušili už před týdnem,“ uvedl Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje, kam Radegast spadá.

Virus paralyzoval tuzemské pivovary. Uzavření hospod je odstřihlo od velké části zakázek. Vyšší prodej v obchodech nahradí ztráty jen částečně.

V Únětickém pivovaru otevřeli improvizované okénko a snaží se udat navařené pivo alespoň v lahvích. Kromě věrných zákazníků je místo sudů odebírají i některé restaurace. Přesto vyhlášený pivovar kvůli koronaviru prodá jen 1 až 3 procenta objemu.

Zatímco výrobu plánují několik týdnů dopředu, odbyt jim ze dne na den klesl o desítky procent. Malé pivovary na jihu Moravy zažívají po uzavření restaurací těžké období.

„Pro nás stojí z 85 procent produkce na sudech, což ale s uzavřením hospod skončilo, tržby se úplně zastavily. Zatím tedy aspoň doplňujeme sklad s lahvemi, které kolega třikrát týdně rozváží," uvedl Jan Grmela z Czech Craft Beers, pod které spadají značky Moravia a Lucky Bastard.

Pivovary přestaly vařit
Ani jedna ze značek nové pivo nevaří, dokud nebude jasné, jak dlouho uzavření restaurací a hospod potrvá. Ještě větší podíl měla výroba pro hospody v pivovaru Mazák v Dolních Bojanovicích, více než 90 procent.

„Už dva týdny nevaříme. Podnikovou prodejnu jsme přesunuli do buňky mimo výrobní halu. Snažíme se do lahví stáčet všechny speciály a prodávat, uvažujeme o e-shopu. Ale z prodeje 7000 až 8000 litrů piva týdně jsme minulý týden spadli maximálně na 1000 litrů za týden," poznamenal vedoucí výroby a odbytu Jakub Kondei. Vedení muselo propustit sedm lidí, v podstatě polovinu personálu.

Hauskrecht propouštět nechystá
Propouštění nechystají v brněnském Pivovaru Hauskrecht, i když jim klesly prodeje o 70 procent. „Omezili jsme logicky výrobu a spolupracovníky převedli na jiné činnosti, jako je stáčení, sanitace a podobně. Tento režim jsme schopni udržet v čase řádově týdnů, budou-li vládní opatření trvat delší dobu, budeme nuceni přistoupit k dalším omezením," uvedl jeho majitel a hlavní sládek Petr Hauskrecht.

Napsal jsem je den před uvržením této části Hané do covidové klatby, a pak dlouho váhal, jestli je vůbec zveřejňovat. Ale nakonec jsem si řekl, že nám epidemie nesmí zcela vyplnit naše obzory, protože život se nakonec vrátí, a my máme být připraveni začít tam, kde jsme skončili:

Je škodou, že se to mezi pivaři ví tak málo, ale trojice moravských pivovarů (Zubr, Litovel, Holba), sdružená do skupiny PMS, produkuje poslední léta pravděpodobně nejlepší české průmyslové ležáky.

Svědčí o tom nejen řada domácích i zahraničních ocenění, ale také výsledky, kterých tyhle pivovary dosahují v rámci anonymních degustací pořádaných naší První pivní extraligou. A protože si dobrá práce zaslouží pochvalu, vyjela pětičlenná delegace První pivní extraligy do Litovle, aby předala místním sládkům diplomy přímo u nich.

Loni jsme uzavřeli desátý ročník degustací PPE a nutno říci, že si v nich pivovary PMS dlouhodobě vedou skvěle. Opakovaně se dostávají do finále, opakovaně i na medailové pozice a pivovar Zubr dokonce dva z oněch deseti ročníků celkově vyhrál. Ten jubilejní, desátý, ale vyhráli kolegové z Litovle. A aby toho nebylo málo, loňské „federální“ česko-slovenské Superfinále vyhrál třetí do party, pivovar Holba.

A tak jsme se jednoho rána sešli na Hlavním nádraží, dobře vybaveni a ještě lépe naladěni, a vyrazili na Hanou. Nákupčí Hadži při výjezdech vymění svou obvyklou funkci za roli kůlerníka, a jeho cooler se opět skvěle osvědčil. Co to je? Termotašky, jedna z nich plná ledu. A divte se, toto vybavení fungovalo celou cestu tam i zpět (když v Litovli si odpočinulo v lednici). Hlavním dodavatelem cestovních vzorků byl Bejček, tak si můžete být jisti, že jsme se cestou nenudili.

Před olomouckým nádražím jsme byli uvítání pivovarskou delegací, naloženi do limuzín a jelo se do možná nejkrásnějšího průmyslového pivovaru u nás: do Litovle. A protože jsme tam všichni už párkrát byli, těšili jsme se hlavně na mramorovou katedrálu.

Tak totiž bez nadsázky vypadá litovelská varna. A tam také proběhl slavnostní akt předání ocenění a oslavné projevy. Prezident PPE sice málem předal diplomy obráceně, ale nakonec vše dobře dopadlo. Ocenění za vítězství v 10. ročníku První pivní extraligy převzal litovelský sládek Petr Kostelecký, za vítězství v Superfinále pro rok 2019 ředitel pivovaru Holba Hanušovice Vladimír Zíka. Hlavním hostitelem byl ale Miroslav Koutek, někdejší dlouholetý litovelský sládek a nyní předseda představenstva PMS.

Ten se právem pochlubil nejen místním skvělým pivem, ale také tím, jak obdivuhodně společensky funguje jejich nádherná litovelská varna. Konají se tam dokonce i svatby. A také koncerty, protože varna prý nabízí výbornou akustiku. To ovšem bylo třeba okamžitě vyzkoušet, čehož se ujal prezident PPE. Tak to posuďte.

Pak následovala překrásná exkurze technologických provozů pivovaru, kde nás prováděl sládek Petr Kostelecký. Nikoli ze zdvořilosti, ale fakt zcela upřímně jsme sršeli slovy obdivu nad precizní péčí, která byla vidět na každém kroku, hlavně ve spilkách. A ta dokonalá čistota!

Potom na nás už čekala v návštěvnickém centru malá ochutnávka a kotel guláše. Pro ty, co drží předvelikonoční půst, byly k dispozici skvělé tvarůžky. Návštěvnické centrum v pivovaru Litovel je hotovým klenotem. Jsou to vlastně upravené prostory bývalé sladovny, najdete tu restauraci, výčep a dokonce i testovací mikropivovar.

A pak přišel další ze zlatých hřebů programu, prohlídka místního unikátního pivovarského muzea. To vlastnoručně vybudoval Miroslav Koutek, zastavovali jsme se u každého kousku historických pivovarských zařízení, pan Koutek měl každý exponát mockrát v ruce, lepší výklad si nemůžete přát. Ostatně, některé muzeální kousky pamatuje ještě v provozu i náš expert Honza, protože právě v tomto pivovaru zahájil někdy před padesáti lety svou hvězdnou pivovarskou kariéru.

Pak už nastalo loučení a odvoz do Olomouce, kde jsme stihli pár kousků ve Svatováclavském pivovaru. A pak už na vlak. Nejdřív jsme z našeho kupátka museli vystrnadit trochu neomalené squattery, ale pak už jsme se mohli dát do zbylých cestovních kousků. V té nejlepší náladě nás vlak vyplivl opět na Hlavním nádraží, tam ještě rychle koupit kytku partnerce, protože výročí, a výjezd byl za námi.

Stihli jsme ho taktak, než byla Litovel uvržena do izolace. Jsme si ale jisti, že až opadnou aktuální dramatické časy, vynoří se z nich Litovel a celá skupina PMS v ještě lepší formě. Tak zas někdy příště!, končí komentář Ladislav Jakl.