Novinky a zajímavosti ze světa piva

Drtivá většina českých hospod a restaurací je kvůli aktuálním opatřením zavřená. Celý segment gastronomie tak přišel ze dne na den o tržby a hospody se potýkají s existenčními problémy. U mnoha z nich reálně hrozí, že po skončení současných opatření již znovu neotevřou. Celý sektor včetně návazných provozů přitom zaměstnává zhruba 250 tisíc lidí a jen na DPH odvedly hospody a restaurace loni státu 45 miliard korun. Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s pivovary a dalšími partnery proto přichází s iniciativou Zachraň hospodu!, díky které mohou lidé přímo podpořit své oblíbené hospody a restaurace.

Aktuální situace má na hospody a restaurace doslova katastrofální dopad. Mnohé již ohlašují propouštění zaměstnanců a podle aktuálních odhadů Asociace hotelů a restaurací klesnou celkové roční tržby o více než 40 %, pokud se hospody a restaurace vrátí k běžnému provozu v červnu.

Iniciátoři výzvy spustili webovou stránku www.zachranhospodu.cz, na které se mohou zapojit hospody a restaurace i jejich zákazníci. Prostřednictvím systému si lidé budou moci koupit poukaz, který pak v hospodě nebo restauraci uplatní poté, co přestanou platit aktuální opatření a hospody znovu otevřou.

„Česká hospoda je součástí naší kultury a také tradičně důležitým centrem společenského života. Byla by velká škoda, pokud by hospody a restaurace musely definitivně končit. Věříme, že se do iniciativy zapojí další pivovary, výrobci nápojů i široká veřejnost,“ říká předseda Českého svazu pivovaru a sladoven František Šámal.

Současná situace v gastronomii je skutečně kritická. Více než 90 % provozoven je zavřeno a nikdo neví, jak dlouho to může ještě trvat. Pro mnohé z nich může být dlouhé přerušení provozu likvidační. Sektor gastronomie a pohostinství včetně návazných provozů zaměstnával v Česku ještě začátkem roku více než čtvrt milionu lidí. Tržby v gastronomii v minulém roce dosáhly více než 150 miliard korun, hospody a restaurace odvedly státu jen na DPH téměř 45 miliard korun.

Společně s Českým svazem pivovarů a sladoven se k iniciativě k dnešnímu dni připojily pivovary Bernard, Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj, Primátor, Starobrno, Staropramen a Svijany. Dalšími potvrzenými partnery jsou Becherovka, Edenred, Kofola a Makro.

Mexický pivovar Corona zažívá od začátku pandemie COVID-19 krušné chvíle. Prodeje jeho piva značně klesly a kvůli podobnosti jeho názvu se slovem koronavirus začala klesat i hodnota jeho akcií. Kvůli šíření viru v domovské zemi teď navíc musí zavřít. Je však prý připraven operovat i v režimu home office.

Kromě Corony přeruší jeho mateřská Grupo Modelo i výrobu dalších svých značek, třeba piv Pacífico nebo Modelo. Podle agentury Reuters celkem exportuje do 180 zemí světa. Pivovar se na uzavření údajně připravoval již s předstihem a zaměstnancům by tak nemělo hrozit propouštění.

Uzavřením pivovar reaguje na opatření tamní vlády proti šíření COVID-19. Počet nakažených v zemi tento týden překročil 1 500, padesát lidí na nemoc zemřelo. Vláda tak po vzoru některých států USA nařídila uzavření všech závodů, jejichž výroba není nepostradatelná. Otevřít by se měly na konci dubna.

Corona je však připravena s vládou jednat o výjimce. „Pokud bude považovat za vhodné označit pivo za produkt zemědělského průmyslu, jsme připraveni najet na zvláštní režim,“ uvedla firma.

Až 75 procent zaměstnanců by podle ní mohlo na zajištění stabilních dodávek piva pracovat z domova. Bližší informace o tom, jak by to vypadalo, však neuvedla. Je možné, že jej část bude vznikat v domácím prostředí.

Největší konkurent Corony v Mexiku, Heineken, zatím o uzavírání svých pivovarů nemluví. Například ve státě Nuevo León se však budou pivovary muset nejspíš zavřít. Ve středu to s explicitním důrazem na Heineken uvedl její mluvčí, píše web Bankok Post. Reakci tamních občanů místní média připisovala k panice – zběsile začali nakupovat zásoby.

Corona se od začátku pandemie COVID-19 stala terčem mnohých vtípků. Ve Spojených státech se totiž zprvu část lidí obávala, že by se pitím piva této značky mohla nakazit. Podoba jejího názvu se slovem koronavirus jí pak vysloužila také zvýšenou mediální pozornost.

Zelené pivo určené k čepování v restauracích na Zelený čtvrtek letos lidé ochutnají se zpožděním. Pivovar Starobrno, který i letos zelený velikonoční speciál uvařil, se rozhodl jeho distribuci mezi konzumenty posunout na první den, kdy se restaurace a pivnice otevřou. Zavřené jsou kvůli nařízení vlády od 14. března jako součást opatření proti šíření koronaviru. Starobrno o tom informovalo v tiskové zprávě.

"Sudy narazíme, až to bude bezpečné, a společně tak oslavíme start nové sezony. Navíc je většina provozoven zavřená a my s nimi budeme solidární. Naše zákazníky proto Zeleným pivem podpoříme právě při otevření jejich provozoven," uvedl obchodní ředitel pro gastronomii Pavel Slavík.

Zelené pivo se má podle Starobrna stát oslavou nového začátku a vyhlídkou na lepší časy. Až dosud bylo čepování velikonočního speciálu velmi přísně hlídané a pivovar nepovoloval jeho konzumaci dřív než právě na Zelený čtvrtek.

Autorem receptury, kterou Starobrno už patnáct let drží, je bývalý sládek Petr Hauskrecht. Pivovar v posledních letech drží jeho množství na 5000 hektolitrech.

Recept na třináctistupňový speciál znají jen čtyři lidé. Vaří se ze speciálního světlého ječného sladu, žateckého chmele poloraný červeňák a v přesně daný okamžik se do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh. Pivovar prozrazuje pouze to, že jeho součástí je kopřiva a na jednu 500litrovou várku je zapotřebí asi pět litrů.

Pivovar Starobrno je součástí skupiny Heineken. Jde o třetí největší českou pivovarnickou skupinu, její zisk stoupl v roce 2017 zhruba o 23 procent na 206,4 milionu korun. Tržby Heinekenu klesly podle výroční zprávy o 1,7 procenta na 3,13 miliardy korun. Výroční zprávu za rok 2018 pro Českou republiku skupina zatím nezveřejnila. Do skupiny patří kromě Starobrna i pivovary Krušovice a Velké Březno. Jednotlivé pivovary samostatné výsledky neuvádějí.

Národní pivovar Budějovického Budvaru mění strategii a nově cílí na domácí trh. Počátkem dubna začne kompletně inovovat etikety svých piv. A jak to tak vypadá – původní název značky „Budweiser“ ponechal jen u nejprodávanějšího světlého ležáku. U ostatních piv mezinárodně známý výraz Budweiser vypouští a nahrazuje ho českým „Budvar“. A protože Češi mají rádi pivo hořké, do lahvového prodeje zařazuje Budvar 33 s hořkostí jen mírně nižší než konkurenční Pilsner Urquell.

V Českých Budějovicích si uvědomují, že tuzemské konzumenty oslovuje spíše pivo s vyšší hořkostí, než s jakou slaví Budweiser Budvar úspěchy v zahraničí. Aby posílil chřadnoucí odbyt na domácím trhu, v lahvové verzi se v těchto dnech nově objeví jihočeský hořký ležák s názvem Budvar 33. Od loňska ho pivovar testoval jen čepované ve vybraných hospodách.

Číslice 33 označuje v pojmenování nového Budvaru stupně hořkosti – každý stupeň představuje jeden gram alfa hořkých kyselin na jeden litr piva. Nové hořké pivo s názvem Budvar 33 zamíří po ročním testu ve vybraných hospodách do celoplošného prodeje, a tedy i do regálů obchodů.

Zároveň chce pivovar počeštit i zavedené etikety. Kromě nejprodávanější světlé klasiky, zmizí u ostatních domácích značek světově známý výraz „Budweiser“ a nahradí ho český „Budvar“ – zkrátka prý podle názvu pivovaru.

“Máme silný inovační potenciál a v souvislosti s uvedením nové značky Budvar 33 na trh jsme si řekli, že změníme i léta zavedený design etiket v rámci celého portfolia,“ řekl pro Lidovky.cz šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Budweiser jen na sladké klasice

Výraz Budweiser pivovar zachová pouze u originálního a mezinárodně úspěšného ležáku. „Představuje 70 procent naší produkce a chceme ho i pro domácí spotřebitele víc odlišit od ostatního portfolia piv,“ vysvětlil Dvořák.

Národní pivovar (jediný národní podnik v Česku) a zároveň čtvrtý největší producent piva u nás každoročně roste, jenže v poslední době výhradně díky stále lepšímu exportu. Ten v roce 2018 už tvořil 67 procent celkové produkce.

Z 1,6 milionu předloni uvařených hektolitrů putoval za hranice víc než milion. Což je historický rekord a meziroční nárůst o 8,5 procenta. Zbylých 527 tisíc hektolitrů připadlo na domácí trh a bylo to o pět procent méně než v předchozím roce. Loňská čísla Budvar ještě nezveřejnil, ale podle některých odhadů lze očekávat opět pokles, i když menší než v roce 2018.

Pivovaru Budějovický Budvar klesly v březnu prodeje meziročně o osm procent. Prodeje v českých obchodech stouply o dvě procenta. Údaje v hektolitrech pivovar neuvedl. Kvůli koronaviru zastavil linku na stáčení piva do sudů. V dubnu čeká podnik pokles prodejů o pět až 15 procent. Doma je nyní asi desetina z 670 zaměstnanců, hlavně ti, kteří pracují v restauracích nebo u linky na sudy. Plošné propouštění pivovar nechystá, řekl generální ředitel Budvaru Petr Dvořák. Loni uvařil Budvar rekordních 1,679 milionu hektolitrů, tržby poprvé překonaly tři miliardy korun.

Budvar letos plánuje investice za 600 milionů korun, kvůli koronaviru je neomezí. Státní podnik řeší, jak pomoci partnerům, kteří jsou v těžké situaci. Budvar uvádí do obchodů hořký ležák Budvar 33 v lahvích a plechovkách, dosud byl jen točený.
Čísla za březen Budvar konsoliduje, prodeje klesly o osm procent. „Je to dáno velmi dobrými výsledky exportu a v obchodech, zatímco prodej sudového piva stojí. Výhled na duben je, že prodeje by mohly být nižší o pět až 15 procent, což bychom v dané situaci považovali za velmi dobrý výsledek,“ řekl Dvořák. Sudové pivo se na produkci Budvaru podílí zhruba 20 procenty. Export v březnu klesl meziročně o čtyři procenta, přičemž loni Budvar vyvezl téměř 70 procent z prodaného piva.
Linka na stáčení piva do sudů stojí. Budvar teď prodává točené jen těm, které provozují prodej přes okénko. Daří se, jak řekl Dvořák, prodej tankového piva z českobudějovické restaurace Masné krámy. „Ale proti standardnímu provozu jsou to všechno drobné,“ uvedl.

Americká pivovarnická skupina Molson Coors prodává produkci piva ve střední a východní Evropě. Informaci pro deník E15 potvrdil investiční bankéř, který si nepřál být jmenován. "Na trhu se už o tom mluví několik týdnů," uvedl. Na připravovanou transakci upozornil rovněž MergerMarket s odvoláním na dva zdroje obeznámené s celou záležitostí a několik bankéřů.

Proces prodeje je na začátku a nepříznivě ho ovlivní současný boj s koronavirovou pandemií, který srazil hodnotu firem na celém světě. Podle jednoho ze zdrojů MergerMarket prodejce lituje, že nezahájil proces dříve.

„Transakce se vzhledem k současné situaci zpomalí,“ říká pro E15 k případnému prodeji vykonný ředitel Patria Corporate Finance Petr Dědeček. Mezi zájemce o skupinu pivovarů Molson Coors ve střední Evropě by podle něj mohly patřit středně velké pivovarnické skupiny například z Belgie či Německa, ale i velké tuzemské investiční skupiny.

Pokud k transakci dojde, tak půjde o obchod ve výši desítek miliard korun. V roce 2012 totiž koupila americká společnost pivovarnickou odnož StarBev od investiční skupiny CVC Capital Partners za 2,65 miliardy eur, což představovalo jedenáctinásobek zisku EBITDA.

StarBev v té době provozoval devět pivovarů v České republice, Srbsku, Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku nebo například Slovensku. Středoevropský byznys Molson Coors zahrnuje značky Staropramen, Braník, Pernštejn, Apatinsko, Bergenbier, Borsodi, Jelen či Ožujsko.

Vzhledem k roztříštěnosti trhu je byznys vhodný pro lokální strategické kupce nebo finanční investory, uvedl pro MergerMarket jeden ze zdrojů. Mezi zájemce by tak mohly patřit investoři, kteří v roce 2016 usilovali o středoevropské pivovary skupiny AB InBev, kam patřila zejména skupina Plzeňský Prazdroj.

O jednotlivé značky či evropský byznys AB InBev, který nakonec získala japonský pivovarnický kolos Asahi, měly zájem investiční skupiny KKR, Bain Capital, EQT, PAI Partners nebo například BC Partners. Prodejního procesu se účastnila rovněž skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera či konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, jehož členy byl kanadský penzijní fond PSP Investments a česká investiční firma R2G. „Spekulace z trhu nekomentujeme,“ reagovala mluvčí PPF Zuzana Migdalová.

Mluvčí americké Molson Coors, jejíž akcionáři vlastní třeba i hokejový klub Montreal Canadiens, odmítl, že by se zvažoval jakýkoliv prodej středoevropských aktiv. Odkázal na dřívější vyjádření šéfa pivovarnické skupiny Gavina Hattersleyho, který uvedl: “Plánujeme prodat evropskou část? Odpověď zní: ne.”

Prázdné lokály, hospody a restaurace na pokraji krachu, tržby už týdny padají k nule, první číšníci a kuchaři na úřadech práce. Vládní opatření proti šíření koronaviru tvrdě zasáhlo obor gastronomie. A na něm i závislé pivovary. Aby škody nebyly ještě větší, dohodli se největší výrobci piva na společné podpoře masivní kampaně „Zachranhospodu.cz“

Společný projekt sdružující dosavadní největší konkurenty má na webu Zachranhospodu.cz propojit hospody, žádající o pomoc, se spotřebiteli – záchranáři. Internetové stránky poslouží pod záštitou Českého svazu pivovarů a sladoven všem velkým i nejmenším hospodám - bez rozdílu čí a jaké pivo prodávají.

Každý může pomoci - zaplať teď, vypij později
Už teď správci webu evidují registrace prvních desítek podniků, které na stránkách nabídnou zákazníkům poukazy na konzumaci jídel a pití. Jejich nákupem a zaplacením spotřebitelé okamžitě finančně pomohou vybranému příjemci a zvolenou útratu si vyberou v „lepších časech“, respektive poté, co stát opět umožní hospody otevřít.

Platba od „záchranáře“ půjde z webu přímo zvolené hospodě na její účet a najatá agentura bude na místě kontrolovat, že daná hospoda skutečně funguje a nejedná se o nějakého podvodníka.

Jedná se o projekt, který v této podobě funguje už například v Nizozemsku. A svaz pivovarů, respektive jeho členské firmy, mu obětují miliony korun. Především v rámci svého reklamního prostoru, který mají zajištěný v nejrůznějších médiích, včetně televizních reklam.

Unikátní spolupráce
Teď z něj část „obětují“ na co největší propagaci společného webu Zachranhospodu.cz. A to s cílem – ať pijete jakoukoliv značku, pojďte nyní společně hospodám pomoct.

První televizní, rozhlasové a další reklamní spoty na téma Zachranhospodu.cz se objeví už v pondělí. Zadávají je jednotlivé pivovary, případně další partneři, ale podle dostupných informací v nich neprezentují svoji značku. To by v takovém případě byl na tuzemské poměry unikátní projekt spolupráce dosud tvrdě konkurečních firem.

Společně s Českým svazem pivovarů a sladoven se k iniciativě v jejím začátku připojily pivovary a pivovarské skupiny Bernard, Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj, Primátor, Starobrno, Staropramen a Svijany. Dalšími potvrzenými partnery jsou Edenred, Kofola, Makro a Pernod Ricard (značka Becherovka).

Koronavir krutě zasáhl do veškerého života včetně provozu restaurací a prakticky všech pivovarů. O přežití bojují hlavně ty malé, závislé na produkci a prodeji sudového piva. Budou muset vylít navařené moky? Zastaví se varny? Zkrachují jich desítky nebo stovky? Do určité míry mohou pomoci „žíznivá okna“ a rozvážka piva. Weby jako je „Zachranpivo.cz“ nebo „Ceské pivo- ceské zlato.cz“ nabízí přehled, kam všude se zachránci mohou vypravit.

Stovky hospod a minipivovarů začaly nabízet pivo z „žíznivého okna“ nebo, kdo může, nabízí rozvážku. Samo o sobě to na odvrácení hrozícího krachu stačit nemusí, ale můžeme tak pomoci jejich potíže alespoň zčásti zmenšit.

Ucelenější přehled už prezentují některé webové projekty. Zájemci najdou svůj nejbližší pivovar s aktivní nabídkou „přes ulici“ nebo rozvážkou třeba ZDE na stránkách „České pivo-české zlato“.

Web, který velmi detailně popisuje český pivovarnický trh, už eviduje desítky nabídek externího prodeje. „Informace o akcích jsou publikovány na základě zpráv ze stránek a facebooku pivovarů. Aktuálně bylo zveřejněno již přes 150 nabídek,“ popsal pondělní stav pro Lidovky.cz autor webu Zdeněk Vokoun. V případě zájmu o publikování dalších nabídek stačí napsat text na info@ceskepivo-ceskezlato.cz.

Zdárně se rozjíždí i iniciativa minipivovaru Kytín. ZDE na speciálním webu „Zachranpivo.cz“ lze přehledně v mapě Česka rozklinkout nabídku pivovarů, které se do projektu už zaregistrovaly. A přímo z webu si i nějaké pivo případně objednat. Pokud pivovar takovou službu nabízí.

„Pojďte s námi pivo zachránit — tím, že ho vypijeme. Znáte snad příjemnější způsob, jak někomu pomoct?“ vyzývají autoři webu Zachranpivo.cz.

Pivním záchranářům pomůže v orientaci i aplikace pro pivomilce Brewee, která nabízí ZDE po stažení listovat nabídkami ohrožených pivovarů.

Kde je pomoc? A až přijde, nebude pozdě?
Hospody a restaurace, včetně těch pivovarnických, byly první, kdo na drastická opatření proti koronaviru nejvíc doplácí a v nejbližších měsících možná doplatí ještě víc. Desítky tisíc zavřených lokálů, Česko bez turistů, do obchodu jde jen ten, kdo nutně musí.

A zavřít Čechům hospody je možná ještě horší než Angličanům zavřít puby nebo Francouzům vinotéky. Česká pivní a pivovarnická tradice zažívá jednu z největších krizí.

Třicítka průmyslových pivovarů strádá, ale snaží se uniknout hrozbě pokud možno větším prodejem lahvového a piva v plechovkách. Pro pět set minipivovarů, zaměřených v drtivé většině na „živá“ čepovaná piva, taková naděje neexistuje.

Vláda sice ohlašuje jedno záchranné opatření za druhým, slibuje masivní pomoc zejména nejmenším podnikatelům, a mezi nimi jsou z velké části právě sládkové a hospodští, ale jdou dny a zoufalci očekávaná pomoc stále jaksi vázne. Nic na tom nemění fakt, že takovouto krizi, kdy ze dne na den propadly tržby tisíců podnikatelů prakticky na nulu, nikdo z nás nepamatuje.

„Stát nebyl na něco takového ani trochu připravený. Každá firma má přeci nějaký krizový plán, ne? Naše vláda to vše řeší v chaosu. Každý den zpoždění nějaké skutečně účinné podpory je pro nás ale tragický,“ popisuje vážnost situace šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Kvůli pandemii koronaviru například v Austrálii musejí lidé v restauracích a barech dodržovat bezpečnou vzdálenost minimálně 1,5 metru. To je podle epidemiologa Romana Prymuly ve hře také v Česku. Lidé v restauracích budou po uvolnění pravidel zřejmě muset dodržovat rozestupy nejméně 1,5 metru. S tím si však hosté i majitelé a provozovatelé jistě poradí!

I když pandemie koronaviru Česku zdaleka nedává sbohem, Ministerstvo zdravotnictví už nyní musí řešit, kdy zruší omezení pohybu a zmírní současná striktní opatření. Kdy restaurace a hospody otevřenou, ale stále není jasné. Jisté je, že do starých kolejí se vše nevrátí a hosté i provozovatelé budou muset dodržovat jistá pravidla.

„I když se ale hospody otevřou, nebude to, jako to bylo před opatřením. Hosté třeba budou muset mezi sebou dodržovat vzdálenost 1,5 metru,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES náměstek zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula.

štamgasti si s nařízením jistě poradí
Restaurace, hospody a pití piva má v Česku velkou tradici. Otázkou je, jak s ní zamávají opatření v souvislosti s koronavirem.
11 dalších fotografií v galerii

Restaurace, hospody a pití piva má v Česku velkou tradici. Otázkou je, jak s ní zamávají opatření v souvislosti s koronavirem. | foto: Česká televize
Lukáš Vltavský
Lukáš Vltavský
1. dubna 2020 13:06
Kvůli pandemii koronaviru například v Austrálii musejí lidé v restauracích a barech dodržovat bezpečnou vzdálenost minimálně 1,5 metru. To je podle epidemiologa Romana Prymuly ve hře také v Česku. Lidé v restauracích budou po uvolnění pravidel zřejmě muset dodržovat rozestupy nejméně 1,5 metru. S tím si však hosté i majitelé a provozovatelé jistě poradí!

I když pandemie koronaviru Česku zdaleka nedává sbohem, Ministerstvo zdravotnictví už nyní musí řešit, kdy zruší omezení pohybu a zmírní současná striktní opatření. Kdy restaurace a hospody otevřenou, ale stále není jasné. Jisté je, že do starých kolejí se vše nevrátí a hosté i provozovatelé budou muset dodržovat jistá pravidla.

„I když se ale hospody otevřou, nebude to, jako to bylo před opatřením. Hosté třeba budou muset mezi sebou dodržovat vzdálenost 1,5 metru,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES náměstek zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula.
Ladislav Vízek promluvil o svém manželství.

Vízek: Koronavirus jsem chytl na mariáši, je mi hrozně! Proč tedy není v izolaci od dětí?
Fotbal

„Bude požadavek na to, aby u stolů byl takový počet židlí, aby bylo možné udržovat rozestup 1,5 metru. Je to zásadní opatření, protože toto onemocnění se šíří na kratší vzdálenost. I tam, kde se nenosí roušky nebo nedodržují taková přísná opatření jako u nás, je toto opatření zafixováno prakticky ve všech zemích,” doplnil náměstek Prymula pro Českou televizi.

Štamgasti i provozovatelé restaurací a hospod možná nařízení přijmou s brbláním a výhradami, na druhou stranu všechno bude lepší, než kdyby byly podniky zavřené úplně. Podobně měli hrůzu ze zákazu kouření a ve finále se žádná velká pohroma nestala a lidé si postupem času zvykli. Zvyknou si i teď. Nakonec to vezmou s humorem, vtipů na nové poměry vznikne jistě víc než dost.

„Do té doby musí být stanovená jasná pravidla,“ shodují se hospodští a restauratéři, kteří potřebují mít něco v ruce, a proto apelují na vládu a hygieniky, aby i v tomto případě táhli za jeden provaz, aby se nařízení často neměnila a nevznikal chaos.

„Tohle je zatím suverénně největší hloupost, se kterou čeští politici přišli. Rozestupy mezi štamgasty? Prakticky neproveditelné, protože alkohol sbližuje,“ směje se při této představě Jakub B., který svůj názor zveřejnil v jedné z internetových diskuzí.

„Pokud se to skutečně zavede, kdo to bude dodržovat? Protože kdo to bude kontrolovat? A ten, kdo to bude poctivě dodržovat, bude bit proti ostatním, co na to budou kašlat?“ ptá se v této souvislosti Richard P., který si láme hlavu nad tím, jak bude vypadat praxe.

„Asi netřeba metr, vzdálenost cca 1,5 metru se dá odhadnout a asi není problém poznat, zda tam lidé sedí jeden vedle druhého, nebo s nějakými rozumnými rozestupy. Ovšem tu míru je potřeba určit, protože by se pak něco těžko mohlo vymáhat, kdyby tak učiněno nebylo, ale pochybuji, že to někdo bude na centimetr měřit,“ doplnil na toto téma Jiří S., který nemá strach, že by si Češi nakonec neporadili.

To by s národem pivařů už bylo hodně špatné...

Pivovar Holba na Mezinárodním pivním festivalu uspěl s pivem Holba Kvasnicové nejen v kategorii Kvasnicové pivo, ve které obsadil druhé místo, ale výrazně promluvil i do pořadí hlavní kategorie soutěže – Světové pivní pečeti 2020, kde obsadil bronzovou pozici.

Nejprestižnější pivovarnická soutěž v České republice má výrazný mezinárodní přesah. Svá piva do letošního už 30. ročníku přihlásilo 271 pivovarů ze 24 zemí světa, a 450 degustátorů tak vybíralo šampiony z rekordních 1 409 piv.

Holba Kvasnicové, mírně hořké pivo medově zlaté barvy, si tak ke svým historickým úspěchům připisuje další dvě významná mezinárodní ocenění.
„Naše pivo Holba Kvasnicové už roky oslovuje milovníky piva i mezinárodní degustátory. To nám dává jistotu, že jsme se vydali správným směrem, když jsme toto kvasnicové pivo do sortimentu zařadili a od prvopočátku trvali na nejvyšší kvalitě bez jediného kompromisu. Opakovaná ocenění, navíc v silné mezinárodní konkurenci, napříč kategoriemi to je ta nejlepší odměna, jaké se nám za toto rozhodnutí mohlo dostat,“ komentoval zisk Světové pivní pečetě Ing. Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba Hanušovice.

Na 30. ročníku Mezinárodního pivního festivalu (International Beer Festival Budweis) se soutěžilo o Zlaté pivní pečetě 2020 (Gold brewer’s seal 2020) celkem v 35 pivních kategoriích. Medailisté jednotlivých kategorií se následně ucházeli o cenu hlavní – Světovou pivní pečeť 2020 (World beer seal 2020). Novinkou letošního festivalu bylo prověření stanovených hodnot u všech vzorků nejen degustátory, ale i analytickým přístrojem. Hodnocení navíc probíhalo pod dohledem nejen Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ale i dalších certifikačních autorit jako TÜV SÜD Czech, Bureau Veritas nebo 3EC International.

Kromě českých a moravských pivovarů se zúčastnili např. také zástupci Slovenska, Německa, Švýcarska, Lichtenštejnska, Maďarska, Ruska, Ukrajiny, ale i z pivařsky exotičtějších destinací, jako je Brazílie nebo Tchaj-wan.