Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Do centra Znojma se po roční přestávce vrátily pivní slavnosti

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Do centra Znojma se dnes po roční přestávce vrátily pivní slavnosti. Jejich návštěvn íci mohli také vybírat typ piva, které bude vařit nový znojemský minipivovar. Zájem lidí předčil očekávání organizátorů. Odpoledne bylo na akci kolem 2000 lidí, řekl ČTK ředitel Znojemské besedy František Koudela.



Znojemské pivní slavnosti se pořádaly tradičně v areálu pivovaru Hostan, kde se ale od roku 2009 pivo nevaří. Loni Heineken tradiční akci, která s pivovarem souvisela, zrušil. Obnovila ji až letos Znojemská beseda.

Letošní ročník podle Koudely ukázal, že mezi pivaři je o slavnosti velký zájem. "Už dopoledne bylo vidět, že lidé za pivem chodili, v poledne vedro ten zájem trochu zastavilo," řekl. Lidé podle něj sázeli na tradiční Hostan, který se už ale vaří v Brně. "Chodili ale také ti, co chtějí ochutnat nové druhy piv," uvedl Koudela.

Novinkou byla možnost podílet se na podobě nového znojemského piva, které bude v jedné z budov bývalého Hostanu vařit nový investor. Prostory ještě nemá zrekonstruované, ale první várku navařil jinde. Znojemský městský pivovar nechal zájemce vybírat ze dvou druhů. "Lidé vyjádří sympatii k chuti a my pak nové pivo podle nich vybereme," uvedl Čestmír Benda z pivovaru.

Zájem byl dnes i o prohlídky v areálu Hostanu. Lidé nahlédli do místností, kde se pivo začne znovu vařit. Mohli si také projít zbytek areálu, který je zatím nevyužitý.

Čeští pivaři se drží tradice a nemění chutě, říká sládek z Hlinska

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jaroslav HubenýRychtář

Sládek hlineckého Pivovaru Rychtář Milan Morávek si přivezl z českobudějovické soutěže Pivo České republiky bronzovou medaili za pivo Rychtář Premium. To navíc uspělo v té nejprestižnější kategorii.

Patří hlinecké pivo Premium, které uspělo u anonymních porotců, mezi nejlepší v zemi? Je to obtížné tvrdit, protože pivních soutěží je víc a každý ročník navíc přináší nové vítěze. Sládek Milan Morávek nicméně připomíná, že soutěž, která má za sebou 19 ročníků, má velkou prestiž.

„Bylo do ní přihlášeno 270 značek, přihlašovatelé ze 48 pivovarů oceňují její kvalitu. Z výsledku máme opravdu radost a těší nás, že pivo Rychtář Premium se ocitlo v sekci absolutní vítěz,“ uvedl Morávek, který na soutěži působil i jako porotce.

Porota vaše piva ocenila jednou stříbrnou a dvěma bronzovými medailemi. Jak byste charakterizoval oceněná piva?
Bronzový Fojt je klasické výčepní pivo, jeho úspěch určitě potěšil. Ležák Premium byl třetí v kategorii i v celkovém pořadí a třetí místo získal letos už v Německu při celosvětové soutěži Craft Berr Awards 2015. Výsledné umístění v Českých Budějovicích je o to cennější, že Rychtář Premium byla jediná dvanáctka, která pronikla mezi patnáctky a třináctky, u nichž je chuť potlačena silou.

V čem je u ní „to navíc“?
Největší přidaná hodnota u našich produktů je v tom, že ve všech pivech používáme hlávkový chmel v přírodní podobě, což chuti hodně pomáhá.

Dá se vůbec v kategorii tradičních piv vymyslet něco nového?
Vždycky se nechá vymyslet něco nového, ale jde o to, co na to zákazníci. Speciálů se vyrábí velké množství, ale pro žádný pivovar to není nosné téma, jen doplňkové. Zvláště pro pivovary naší velikosti, u nichž se český spotřebitel drží své tradice a nemění často své chutě a názory.

Na kterém pivu jste si sám v Českých Budějovicích pochutnal?
Byl jsem tam dva dny ze čtyř a byl to maraton, protože piv bylo přihlášených hodně. Posuzovali jsme je anonymně, takže těžko říci, na čem jsem si pochutnal. Soutěžila tam piva lepší a ještě lepší, špatné pivo tam nebylo.

Co je ve vašem pivovaru nového?
Na přelomu června a července přijde do prodeje třináctka polotmavý speciál pod názvem Hlinecké pivo. Budeme ho prodávat do konce září. V rámci uskupení Pivovary Lobkowicz je začleněný do Cesty pivních znalců. Hlavní stáčka bude na zářijový Den s Rychtářem. Potom jsme měnili logo a etiketu, do konce června přejdeme na nové přepravky, které s nimi budou korespondovat.

V sobotu se areál pivovaru naplní účastníky festivalu Léto s Rychtářem. Zahrají Chinaski, Vypsaná fixa a další kapely - jak se na ně těšíte a co tato akce pivovaru přináší?
Nemám mezi kapelami vysloveně žádného favorita. Výdělek není na prvním místě, mnoho těchto akcí není výdělečných, nebo aspoň ne enormně, protože hodně záleží na počasí. Jsou i akce, na kterých se prodělá. Ale je to náš příspěvek pro lidi z města i blízkého okolí, navíc jim tak představíme piva, která třeba neznají.

Čeká se horká sobota, kolik lidí podle vás přijde?
Při pěkném počasí by mělo být přes dva tisíce lidí určitě, možná i víc.

Před 30 lety jste se stal zaměstnancem pivovaru v Hlinsku. Jak se od té doby pivo změnilo?
Podobně jako v celé zemi - je větší příklon ke kvalitě. Když jsem nastupoval do pivovaru, byla trvanlivost lahvových piv v celé republice podle tehdejší normy 7 až 10 dnů, u sudových piv 20 dnů, dnes jsme na mnohonásobcích těchto časů. A to vše díky zlepšené technologické kázni, zvýšeným sanitacím a lepším surovinám. Jinak se pivo u nás vyrábí pořád klasicky a pořád poctivou prací.

České pivo. Značku nabízí už čtrnáct pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Označit pivo vyrobené v Česku chráněnou značkou, že se jedná o české pivo, se může jevit úsměvné. Odborníci však upozorňují, že pivo vyrobené technologií, která je pro české země typická, se opravdu od zahraniční produkce liší. Chráněné zeměpisné označení České pivo proto používá stále více pivovarů. 
V současné době je možné se 
s ním setkat na 80 značkách piv od 14 pivovarů.

„České pivo má řadu charakteristik, které je odlišují od zahraniční výroby. Jedná se třeba o vyšší lahodnou hořkost, vyšší lahodnou plnost, český ležák má zlatožlutou barvu a nabádá k dalšímu napití," přiblížila první dáma českého pivovarnictví profesorka Gabriela Basařová.

Pitelnost už přestává být jen nějaký abstraktní pojem, ale seriózně se jí zabývají vědecké kapacity na celém světě. V roce 2006 se dokonce pořádal mezinárodní vědecký kongres, který byl na pitelnost zaměřen a tímto parametrem se zabývá i Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. „Český ležák má větší pitelnost než piva plzeňského typu z evropských zemí," řekla pracovnice ústavu Věra Hönigová.

Podle ní by tento parametr mohla potvrzovat i spotřeba piva v jiných evropských zemích. Všude jinde totiž spotřeba spíše klesá nebo stagnuje. Loni Češi průměrně vypili 144 litrů piva na hlavu. Daleko za nimi jsou další tradiční pivařské země, jako jsou Němci (107) nebo Rakušané (106). Rozhodně neplatí rčení, že někdo pije jako Dán. Dánové loni průměrně vypili o 80 litrů piva méně než Češi. „Možná je to dáno tím, že české pivo má příjemné senzorické vlastnosti a vysokou pitelnost," přemítá Hönigová.

Suroviny a technologie
Aby pivovary požadovaných parametrů docílily, musejí používat jen dané suroviny a pivo vyrábět určenou technologií. Značka je pak podle předsedy představenstva Sdružení pro České pivo Jana Hlaváčka zárukou, že se pivo vyrábí tradiční metodou.

Ročně přibudou dva až tři pivovary, které se o značku České pivo ucházejí. Jenomže loni Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila, že tři z deseti letos odebraných vzorků potřebným parametrům nevyhověly. „Jednalo se ovšem o nové pivovary, které dolaďovaly výrobní postupy," vysvětlila pracovnice inspekce Michaela Mezerová. Výrobci pak museli z prodeje stáhnout celou šarži.

Pivo bylo nápoj, v jehož výrobě po staletí držela Evropa primát. Jenomže v posledních desetiletích se situace mění. 
V množství vyrobeného piva Evropu v roce 1996 už dohonil americký kontinent a nedávno ji předhonila Asie, přičemž největším producentem je Čína, na níž připadá 26 procent celosvětově vyrobeného piva. Česko se pak v objemu vyrobeného piva ve světě nachází na 24. místě.
Pivovarnictví ovšem v Česku zažívá v posledních letech renesanci.

„Jestliže v Čechách je 333 pivovarů všech velikostí, jeden pivovar tak připadá na 32 tisíc obyvatel. To znamená, že máme největší hustotu pivovarů na obyvatele v Evropě.
Z toho je 285 minipivovarů, a zatímco byly před třemi lety raritou, jsou nyní běžnou součástí měst a obcí," uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Sedmdesát minipivovarů se od včerejška představuje na Pražském hradě, kde se koná už čtvrtý ročník Festivalu minipivovarů. Návštěvníci tak mají možnost ochutnat 139 druhů piva 25 stylů z celé České republiky. Pořadatelé předpokládají, že se vyčepuje přes sedm tisíc litrů piva. „Dnes již opravdu nejde jen o to uvařit nějaké pivo a těžit z neobvyklosti podniku, dnes se každý minipivovar musí rvát o své místo na trhu, přinášet pestrost i kvalitu a perfektní služby," dodal Šuráň. Festival končí dnes večer.

Poutníkova dvanáctka dosáhla na vrchol

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkAutor:Aneta SlavíkováPoutník

Zlatou medailí 
v kategorii Nejlepší světlý ležák Premium (12 %) se může pochlubit dvanáctistupňové pivo Poutník.

Pelhřimovský pivovar si ocenění převzal minulou sobotu na devatenáctém ročníku soutěže Pivo České republiky. O titul se na výstavě Slavnosti piva v Českých Budějovicích ucházelo padesát pivovarů z České republiky a ze Slovenska a odborní degustátoři ochutnali celkem tři sta vzorků zlatavého moku.

Českobudějovickou expozi-ci zhlédlo téměř dvanáct a půl tisíce návštěvníků, kteří mohli vyzkoušet na sto padesát druhů piv – kromě klasických si mohli vychutnat piva pšeničná, kvasnicová, nefiltrova-ná, piva s různými příchutěmi nebo speciální silná piva. 
V konkurenci rekordního počtu pivních vzorků dosáhl pel-hřimovský pivovar Poutník 
v jedné z kategorií na post nejvyšší – na první místo.

Vítězové si za odměnu odvezli skleněné korbele se znač-kou Piva České republiky 2015 a certifikáty.

V Havířově vaří konopné pivo. Účinky THC ale nečekejte

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Romana KubicováVenuše

Zvykli jsme si už na ledasco. Pivo černé, pivo chutnající po ovoci. Ale aby bylo výrazně zelené a hořké? I takové můžete letos ochutnat.

Kolik lidí, tolik chutí. A doby, kdy jsme nevěřícně kroutili hlavami nad zvykem našich polských sousedů, kteří si do piva lili ovocné šťávy, jsou dávno pryč. I u nás už máme zastánce sladkých ovocných piv. Ovšem drtivá většina mužů stejně zůstane věrná pravé české hořké klasice.

Uvidíme, jak obstojí letošní novinka, kterou ve svém havířovském pivovaru uvařil Miloslav Prokop. Jeho pivu totiž dodává zelenou barvu extrakt z konopí. Pokud by se ale někdo těšil na nějaké zajímavé účinky, bude zklamán.

„V pivu nemá žádné účinky, protože je to z bio technického konopí, kde může být maximálně 0,13 procent THC. Takže něco by se mohlo přihodit až tak po dvacátém pivu,“ směje se Miloslav Prokop.

S konopným pivem ale pan Prokop nepřišel náhodou. „Každý druhý kouří trávu, je to takový dnešní trend a ti mladí mají rádi něco nového, tak jsme jim tímto vyšli vstříc. Chuť má trošku po té trávě, ale jinak je to klasické pivo,“ dodává.

Dva mladé ‚ochutnavače‘ se zeleným mokem potkáváme velmi záhy. „Ještě jsme to nikdy nepili a láká nás to THC, tak to zkoušíme,“ směje se Patrik. „Je to takové nezvyklé. Ale chutná dobře a chladí,“ dodává jeho kamarád René.

Oba přiznávají, že se jejich oblíbeným pivem asi nestane. „Ale zkusit to bylo super, to určitě,“ uzavírá Patrik.

Napěněná zábava: Pivovarské slavnosti vypuknou v Letním kině

Publikováno:před rokemZdroj:Ústecký deník

Pořádně napěněnou zábavu slibuje hudební open air událost: Pivovarské slavnosti, kde se letos stala značka Březňák generálním partnerem.

Uskuteční se v sobotu v ústeckém Letním kině. Návštěvníci se mohou jako každoročně těšit na zajímavé kapely i skvělé pivo. Začátek akce je ve 12.00 hodin.

Olympic jako vyvrcholení
Na Pivovarské slavnosti se chodí nejen za dobrou zábavou, ale především za skvělým pivem. I letos jich zde bude jako obvykle velký výběr. Návštěvníci budou mít možnost ochutnat hned několik druhů piva z portfolia pivovaru Velké Březno včetně originálního Březňáku Märzen.

Na čepu bude i Zlatopramen 11, Krušovice Pšeničné a mnoho dalších piv. Připravena bude i letošní novinka Strongbow cider v několika příchutích a pivo Desperados. K pivu se bude prodávat i vhodné jídlo.

Hudební hvězdy budou vystupovat na dvou pódiích. Vyvrcholením večera se jistě stane závěrečný koncert legendární skupiny Olympic.

Na Pivovarské slavnosti se platí vstupné, které v předprodeji činí 100 korun a přímo na místě 150 korun. Součástí každé vstupenky je kupon na jedno pivo značky Březňák zdarma. Děti do 120 centimetrů vstupné neplatí.

Vratislavické slavnosti budou bez místního piva. V pivovaru jsou zklamaní

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Jan Mikulička

Umíte si představit, že by se třeba na plzeňských městských slavnostech točil Staropramen? Nebo na budějovických Kozel? Ve Vratislavicích nad Nisou k obdobné situaci dojde. Na městských slavnostech, které se uskuteční na konci léta, se nebude čepovat místní vratislavické pivo, ale Svijany.

„Na první pohled to nedává logiku, ale těžko mě podezřívat z toho, že bych nebyl vratislavickému pivovaru nakloněn,“ hájí se starosta Lukáš Pohanka. „Když jsem v roce 2008 usedl do křesla starosty, vrátil jsem místní pivovar na všechny akce, které Vratislavice pořádaly.“

Letos poprvé se ve Vratislavicích rozhodli vypsat výběrové řízení na dodavatele nápojů nejen na slavnosti, ale také na další městské akce: oslavy dětského dne a lampionový průvod na čarodějnice.

„Oslovili jsme asi sedm nebo osm pivovarů a dostali jsme dvě nabídky od Konradu a ze Svijan. Druhá z nich tu první jednoznačně předčila,“ řekl Pohanka.

V čem? „Jsou schopní krom piva zabezpečit také potřebné příslušenství - stany, lavice, stoly. Nabídli odměny do soutěží a také to, že zaplatí ve Vratislavicích nějakou kulturní akci. I díky tomu v srpnu zazpívá ve vratislavickém kostele Bára Basiková,“ poukázal starosta.

Podle prvního muže městského obvodu to ale není tak, že by pivovar Konrad stoprocentně zavrhli. „Vztahy máme pořád dobré. Za rok může být situace zase úplně jiná,“ míní Pohanka.

Je to škoda, přijdeme o kontakt se zákazníky, zní z pivovaru
V pivovaru jsou z nastalé situace rozčarováni. „Nové vedení Vratislavic se rozhodlo vybrat pivovar pro letní Vratislavické slavnosti formou výběrového řízení. Což lze pochopit, to je rozumné. Akorát zadání výběrového řízení bylo ne úplně jasné. Měli jsme se vyjádřit, zda do toho půjdeme jako loni. Souhlasili jsme a uvedli, jaký servis můžeme poskytnout. Pak jsme se dozvěděli, že z výběrového řízení vzešel jako vítěz jiný pivovar, který nabídl lepší podmínky,“ vylíčil ředitel a sládek pivovaru Petr Hostaš.

Soudí, že vše možná vzali příliš na lehkou váhu. „Těžili jsme hlavně z tradice, vždyť pivo na městské slavnosti jsme dodávali už několik let. I bez výběrového řízení, obec a pivovar spolu vždycky našly společnou řeč a fungovalo to. A dosavadní jednání z počátku roku nasvědčovala tomu, že to tak bude i nadále,“ řekl Hostaš.

Roli podle něj hrálo také to, že Svijany navíc poskytly příspěvek pro podporu kultury ve Vratislavicích. „My jsme tak rychle nezareagovali.“ Místo tradice tak, viděno ředitelem, vyhrál pragmatismus.

„Je to škoda, navíc pro nás představuje čepování piva na vratislavických slavnostech blízký kontakt se zákazníky. Čím jsou blíž, tím nám řeknou víc a pro mě jako pro sládka jsou to informace k nezaplacení,“ naznačil.

Malé pivovary se o budoucnost nebojí. "Náš vliv je znát"

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:Marek Táborský

Začíná přituhovat. Velký průmyslový pivovar Gambrinus se ve své reklamní kampani "trefil" do malých pivovarů, které v České republice v posledních letech rostou jako houby po dešti. Majitelé malých pivovarů a pivovárků se ale o svou budoucnost nebojí. Potvrzuje to i František Jungmann, ředitel pivovaru Rohozec z Českého ráje.

Pivní konzumenti v minulých dnech řeší dennodenně otázku, jaké české pivo je to nejlepší. Výběr mají vskutku pestrý, v tuto chvíli funguje v tuzemsku 307 míst, kde se vyrábí pivo. Kampaň plzeňského piva Gambrinus ovšem přidala další námět k diskusím. Je lepší zlatavý mok od průmyslových pivovarů, nebo od těch nejmenších, kde tolik nehledí na objem výroby? Poznají vůbec rozdíl? A kolik lidí se rozhoduje jen podle obalu?

Co říkáte na reklamní kampaň pivovaru Gambrinusu? Nevnímáte ji jako signál, že se menší pivovary stávají stále silnější konkurencí, byť je jejich podíl na trhu stále minimální? (V květnu spustil Gambrinus utajenou akci a v deseti vybraných restauracích nabízel své pivo pod značkou fiktivního minipivovaru Patron. V reklamních spotech se nyní snaží upozornit na to, že se spotřebitelé často rozhodují podle obalu, než podle chuti, pozn. aut.)

Osobně jsem tuto reklamu neviděl, ale pravděpodobně to byla pěkná, nejspíš dobře zaplacená kulišárna, ale to reklamy přece i bývají... Minipivovary produkují odhadem 300 až 500 tisíc hektolitrů piva, což je velikostně jeden velmi slušný střední pivovar. To už je na trhu poznat, pocítí to každý, ne že ne. Kdyby měl velký pivovar říct, že o 100 tisíc hektolitrů navýší svou produkci, byl by to pro něj velice zajímavý, lukrativní byznys.

Jak se stavíte k boomu minipivovarů? Počet míst, kde se vyrábí pivo, se už blíží ke třem stovkám.
Pro spotřebitele je to určitě zajímavé, o to složitější je to pro jejich provozovatele. Někteří provozovatelé si myslí, že udělat dobré pivo je sranda. Problémem minipivovarů myslím začne být nedostatek kvalifikovaných lidí. Je to cítit už dnes. Už teď je málo lidí, kteří to umí. Minipivovar se buduje od píky, kvalifikovaného člověka musí mít už ve chvíli, kdy se staví. Není to jen o tom, že někdo bezmezně věří projektantovi, který často nerespektuje pivovarské návyky. Když není k dispozici pivovarský, který vše usměrní a dá do toho svou invenci, tak to často nedopadne dobře. Problém je pak i s provozem, chvíli se to dá udržet, ale pak mohou přijít výkyvy v kvalitě.

Je to signál pro studenty zamýšlející se nad svou budoucností, když v pivovarnictví chybí dostatek kvalifikovaných lidí?
Svým způsobem ano. Boom minipivovarů tu je a řemeslo sladovníka by mohlo být do budoucna lukrativní. Všichni nemohou pracovat u počítače. Zlaté české ručičky poslední dobou už vůbec nejsou zlaté. Vzdělání je ale jen první krůček. Je potřeba spousta zkušeností, manuální zručnost, sociální inteligence i cit. Pivovarství je branže, která má hodně široký záběr.

Rohozec stále patří mezi menší průmyslové pivovary. Plánujete zvyšování výroby?
Řadíme se do kategorie do 100 tisíc hektolitrů ročně a v tomto směru se chceme i vzhledem ke své historii prezentovat. Zabýváme se hlavně tím, jak si své místo v této kategorii udržet.

V Libereckém kraji je nejnižší počet pivovarů. Čím to podle vás je?
V poslední době zde vznikly nové ve Cvikově a Frýdlantu. Nehledal bych v tom nic složitého, asi to souvisí s velikostí krajů. Jsme jeden z nejmenších, třeba v karlovarském na tom asi budou podobně (nachází se zde 9 pivovarů, pozn. aut.)

Berete to jako svou výhodu?
Ne, konkurence je vždy a všude. Snaží se sem dostat velké pivovary i jiné menší z dalších krajů. Velký "útok" na Český ráj teď udělal Staropramen. Cenově se ale nijak nepodbízíme. Snažíme se vystupovat jako pivovar, který sem patří. Svou domácí zónu si musíme hájit a je jedno, zda je pivovar vzdálený deset nebo sto kilometrů. Republika není tak velká. Stále patříme v rámci Evropy mezi státy, kde je stále hodně průmyslových pivovarů, což je rozdíl oproti například Slovensku nebo Polsku.

Jak si vaše pivo vede v zahraničí?
Blízká část Polska za hranicemi, vojvodství Jelenia Góra, je už pro nás vlastně součástí tuzemského trhu. Máme zde velkosklad, který distribuujeme jenom naše pivo. Jsme tam už zavedená značka. V Německu máme taky zájem se více prosadit, byl by i z druhé strany, ale nejsme pivovar, který by chtěl soutěžit s cenou. V Německu mají období levných piv do řetězců, podobně jako v Česku. Spousta místních pivovarů takové pivo dodává, obzvlášť když je nyní příznivý kurz eura. Osobně si ale myslím, že to není budoucnost, a také se tak nechováme. Snažíme si budovat trh v Polsku stejně jako tady. Spolupracujeme s podniky, s nimiž máme dlouhodobý vztah, nesnažíme se prodat pivo za každou cenu.

Dodáváte svůj produkt i do jiných států?
Kromě Polska ještě exportujeme do Skandinávie, Ruska, Itálie, Číny, Izraele...

Marketing je jednou z hlavní součástí úspěchu pivovarů. Co pro větší známost děláte vy?
Naše finanční možnosti nejsou příliš velké. Děláme to po svém, využíváme své lokality a musíme sázet na patriotismus a inteligenci lidí. Věříme, že i když jim někdo dokola v televizi vykládá, jak je jejich pivo nejlepší, že na to hned bezhlavě neskočí. Každý by si to měl zkusit a dojít k názoru sám a věřit tomu, co mu chutná...

Rohozecké pivo kdysi nemělo příliš dobrou vizitku. Situace se ale změnila. V okolí přibývá hospod, kde se točí vaše pivo. Bylo složité vytlačit velké pivovary z místních hospod?
Spíš než složité to bylo dlouhé. Jsem tu jen deset let, ale pivovar neměl dobré jméno, předtím byl v konkurzu. Dříve se z legrace říkalo, že je to pivo znalců. Kdo ho zná, tak ho nepije. Když jej koupili naši současní akcionáři, bylo to špatné. Dnes už to tak není. Vyrábíme pivo, které je v regionu vyhledávané a hospodští si sami zavolají a žádají o spolupráci. To je pro nás ten nejlepší signál.

Jak dlouho trval tento přerod značky a jeho výsledné kvality?
Minimálně pět let jsme se s tím lopotili. Změnit se muselo téměř všechno. Chyba byla v samotné kvalitě, která je alfou a omegou. Můžete se starat obchodně, o co chcete, ale kvalita je nutná podmínka. Druhá věc je neformálním způsobem na okolí působit, že je pivo dobré a správné. To se nám snad trochu povedlo.

Oproti mnoha jiným pivovarům máte velkou výhodu, své okolí. Pozorujete, že se váš pivovar stává vyhledávaným cílem turistů?
Český ráj byl vždy založený na turistice a poslední dobou i na cykloturistice, takže i odbyt našeho pivo je hodně závislý na sezoně a na občerstvovacích místech hodně zaměřených na cyklisty. U nás je to taková obvyklá zábava, jezdit na kole a občas si k tomu dát pivo. Za takovou aktivitou sem jezdí lidé z celé České republiky.

Patříte sám mezi "pivní" turisty?
Moc ne. Ocením dobré pivo, občas nějaké ochutnám, když na něj narazím při výletu nebo na dovolené. Abych ale vyloženě vyhledával návštěvy v jiných pivovarech, z toho už jsem asi trochu vyrostl. Z dřívější doby jsem jich viděl hodně, spousta jich je ale nyní už zavřených.

Budovy pivovaru prošly viditelnou rekonstrukcí. Bylo její záminkou nalákání dalších návštěvníků?
Rekonstruovali jsme pivovar do dřívější podoby. I díky tomu jsme přitáhli návštěvníky z Českého ráje i přímo do pivovaru. Je důležité, aby byl pivovar hezký, v pěkném prostředí a ideálně k tomu nabízel i nějaký program. Potom přijdou lidé a z návštěvníků se můžou stát naši zákazníci a štamgasti.

V nedávné době jste začali s prohlídkami areálu. Je o ně mezi těmito výletníky zájem?
Je, veliký. Pro nás je to ale složité v jedné věci. Dokončujeme tady ještě spoustu přestaveb, kvůli kterým musíme občas prohlídky přerušit. Třeba teď pracujeme na určitých technologiích uvnitř a budeme rádi, když vše stihneme do konce června. Není totiž možné, aby do těchto prostor nyní chodili cizí lidé. O prázdninách plánujeme ale kromě sobotních termínů i středeční exkurze, aby se do pivovaru mohli podívat i lidé, kteří jsou tu na dovolené. Samozřejmě ale nejsou prohlídky náš hlavní byznys, nejsme hrad nebo zámek. Je to pro nás vedlejší činnost, kterou musíme časem zlepšit. Jsme v první řadě pivovar, navíc malý, takže jsou naše možnosti omezenější. Nejsme velký pivovar, kde na vše mají obrovský ansámbl lidí a zabývají se tím profesionálně. Pomalu chystáme pozici pro takového kastelána pivovaru, jenž se bude o vše potřebné kolem exkurzí starat. Je to ale běh na dlouho trať, nyní to vše bereme jako nultý ročník.

Spolupracujete s cestovními kancelářemi?
Občas ano. Snažíme se dostat do databáze cestovek, aby o nás věděli a vytipovali si nás při svých trasách jako novinku. Turisty asi nebaví, když jim dokolečka ukazují to samé. Myslím, že pivovar pro ně může být atraktivní.

Na Pražském hradě ochutnáte desítky piv z malých pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.cz

V Královské zahradě Pražského hradu se až do zítřka bude degustovat pivo. Návštěvníci budou moci od 12 do 20 hodin porovnávat produkty sedmdesátky malých pivovarů a o jejich výrobě si popovídat přímo se sládky. „Po revoluci byly dva minipivovary, v současnosti se počítá kolem tří set, takže se domnívám, že v nejbližších pár letech tento trend bude pokračovat. Souvisí to s tím, že český člověk cestuje, objevuje nejenom svět, ale i svět piva a zjišťuje, že pivo není jenom ležák, a že v dnešní době je mnohem jednodušší zajít do nejbližší hospody ochutnat spoustu zajímavých piv," říká viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

Na Pražském hradě se představí 71 minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Čtvrtý ročník degustačního festivalu, na kterém představí své výrobky 71 minipivovarů, začne dnes ve dvě hodiny odpoledne na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem na Pražském hradě. V pátek potrvá do osmi hodin večer, v sobotu budou moci zájemci ochutnávat pivo od poledne do osmé hodiny večerní. Akci pořádá Českomoravský svaz minipivovarů. Podle jeho předsedy Jana Šuráně přijedou přímo sládci nebo majitelé firem, návštěvníci tak budou moci diskutovat o výrobě jednotlivých typů moku, kterých na místě bude 139.

"Cílem festivalu je, aby se návštěvníci mohli seznámit s různými druhy piva z celé republiky od Aše až po Dolní Bojanovice na jednom místě," uvedl Šuráň, podle něhož se musí každý pivovar rvát o své místo na trhu.

Za 400 korun obdrží návštěvníci degustační skleničku a katalog, následně budou moci ochutnávat. Degustační porce bude 0,75 decilitru. Organizátoři počítají s tím, že vytočí více než 7 tisíc litrů piva.
V Česku nadále přibývá minipivovarů, za poslední rok se jejich počet zvýšil více než o čtvrtinu na zhruba 285. Přestože je jich asi šestkrát více než velkých pivovarů, jejich podíl na výrobě piva v ČR je odhadován zhruba na jedno procento.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978