Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Problémy končí, zní z pivovaru. Na novém pivu se podíleli i Vyškované

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Alena GrycováVyškov

Problémy končí, zní z pivovaru. Na novém pivu se podíleli i Vyškované

Důvodem, jak tvrdí, byla nevyrovnaná kvalita. „Vždy jsem si kupoval raději Vyškovské pivo, přece jen je domácí. Ale pak jsme se i s přáteli shodli, že je kvalitativně jinde než dřív. Proto kupuji jiná, u kterých vím, že budou chutnat pokaždé stejně," zhodnotil třeba Vyškovan Marek Šťastný.

Nejen kvalita je to, co veřejnost dlouhodobě řeší. Mezi lidmi se dokonce v posledním roce objevily zvěsti, že pivovar končí. „Situace nebyla dobrá. V rekordních dobách produkoval přes 100 tisíc hektolitrů piva ročně. Když ho v roce 2011 přebíral nový nájemce, firma Czech Beverage Industry Company, byla jeho produkce několikanásobně menší. Byl to obrovský propad. Pivovar je ale stavěný na mnohem větší produkci, takže to začalo působit i ekonomické problémy," přiznal současný ředitel pivovaru, který nastoupil na pozici loni v listopadu, Roman Zapletal.

Následně se postupně obnovila i zaměstnanecká základna včetně obchodního ředitele a sládka. A nyní chce vedení zvýšit výrobu. „Aktuálně pivo nemá na Vyškovsku dobrý zvuk, jeho kvalita byla dlouhodobě nevyrovnaná. Dřív ho točila pomalu každá hospoda v okrese, teď je to podstatně méně," připustil Zapletal.

Jak ale tvrdí, kvalita se za poslední měsíce zvýšila, což potvrzují i zákazníci. „A to je dobrá pozice pro obrat k lepšímu," věří.

Jedním z těch, kdo na vyškovský zlatavý mok nezanevřel, byl Penzion a pohostinství U Kolejků. Ten ho točí nepřetržitě už od první republiky. „Na čepu máme jedenáctku. Je pravda, že problémy s pivem byly, ale poslední dobou se situace srovnala. Své zákazníky má, takže jsem nikdy neuvažoval, že bych ho přestal odebírat," řekl majitel pohostinství Pavel Kolejka.

Naopak v restauraci Kojál by lidé Vyškovské pivo hledali marně. „Obecně tam ale moc piva nevytočíme. Jiné je to v mých dalších podnicích na tribuně atletického stadionu ve Vyškově a v Ivanovicích na Hané. Byly doby, kdy bylo pivo opravdu nestabilní, ale to už je mnohem lepší. Například v hospodě u stadionu byla loňská sezona výborná," potvrdil majitel hospod Marek Gottwald.

Novinka
Nyní pivovar přichází s novinkou, kterou chce oslovit zákazníky, kteří přešli na jiné značky. Od loňského podzimu se zaměřil na vývoj nového piva vařeného takzvaným třírmutem. Jinými slovy to znamená, že se pivovar vrátil k ještě víc tradičnímu způsobu výroby.

Novinka dostala jméno Cechmistrovský Grunt. „Na trhu je teprve od začátku června. Reakce našich zákazníků nás ale velmi mile překvapily," je spokojený sládek Jakub Hájek.

Za pravdu mu dává Gottwald, který už novinku nabízí ve vyškovské hospodě U Březího hrocha. „Lidé rádi zkouší. Chutnalo jim, budu objednávat další," vzkázal.

Zájemci budou mít brzy možnost ochutnat i další novinku. Půjde o prémiový ležák, na jehož vývoji se podíleli i Vyškované. „O jeho podobě rozhodli naši zákazníci při dvoudenním testování v březnu v Pivovarské pivnici. Porovnávali dva vzorky, které byly označené pouze číslem, abychom zaručili objektivní volbu," doplnil obchodní ředitel pivovaru Roman Kotolan. Ani o původní značky však lidé nepřijdou, jak ujistil Zapletal.

Všechny změny se promítly i do nového loga, které bylo dokončené před několika dny. „Pivovar měl znak a zvlášť značku Vyškovské pivo. Proto jsme si nechali vytvořit logo, které navazuje na obojí, využívá část znaku a typ písma. Dominantní částí je slovo Vyškov, kam pivovar od roku 1680 patří," dodal Zapletal.

Znojemský pivovar bude vařit jedenáctku i dvanáctku, rozhodli v hlasování lidé

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský deníkAutor:ČTKZnojemský

Jedenáctku i dvanáctku ze Znojemského městského pivovaru budou moci vychutnávat milovníci piva. Poté, kdy na nedávných Pivních slavnostech nechalo vedení rodícího se pivovaru ve Znojmě lidem ochutnat dva druhy piva a rozhodnout samotné pivaře, které pivo chtějí více, zjistili, že hlasování skončilo nerozhodně.

„Sami víme, že obě piva jsou kvalitní, a hlasování Znojmáků řeklo to samé. Rozhodli jsme se, že budeme dále pracovat s oběma recepturami," uvedl ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Z prvního typu nový pivovar vyrobí jedenáctku. „Z druhého, které více chutnalo příznivcům hořkosti, nepatrně poupravíme recept a zvýšíme jeho stupňovitost tak, že jej budeme vyrábět a prodávat jako Znojemskou 12," dodal.

Uvařená piva, která pivovar nabídl na Pivních slavnostech a označil je jako „červené" a „zelené", se lišila použitým druhem sladu i chmele. „Používali jsme Hodonický slad, karamelový slad, Záhlinický slad, Žatecký chmel a chmel Harmonie. Obě se lišila také způsobem vaření. Originální recepturu samozřejmě uchováváme v tajnosti," doplnila Harašta.

Hlasování se zúčastnilo 723 lidí. „Pro zelené hlasovalo o 14 osob víc. Pro obě piva se vyjádřilo devět hlasujících," doplnil Čestmír Benda z marketingového oddělení pivovaru.

První várka ovšem nevznikla ve Znojmě. Znojemský městský pivovar se totiž teprve rodí. Vedení pivovaru má stavební povolení na vybudování potřebného zázemí, první várku ale navařilo jinde do zásoby tak, aby s pivem vydrželo až do otevření samotného pivovaru koncem srpna.

Do pěti let chce ve Znojmě vařit až deset tisíc hektolitrů, v první fázi to má být čtyři tisíce hektolitrů. Náklady na investici jsou kolem třiceti milionů korun.

V areálu bývalého pivovaru, který sousedí s románskou rotundou svaté Kateřiny a hradem, dříve působila společnost Heineken. V roce 2009 se ale v areálu přestalo vařit pivo a Heineken přesunul výrobu piva Hostan do Brna, kde tuto značku dále provozuje. Nový investor podepsal smlouvu s městem koncem loňského roku. Radnice soukromému Znojemskému městskému pivovaru pronajala část areálu na patnáct let se stejně dlouhou opcí.

Na Znojemsku se kromě minipivovaru ve Znojmě chystá ještě jedna další investice, Hasičský pivovar Bítov. Majitel na webu informuje, že první pivo by lidé mohli ochutnat na Vánoce.

Na Náplavce vás čekají pivní, gastronomické i hudební zážitky

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.cz

Máte rádi pivo? Tak to si nesmíte nechat ujít třetí ročník festivalu Pivo na Náplavce, který začíná ve 14:00. Kromě degustace různých druhů pěnivého moku a hudebního programu na vás čekají i gastronomické zážitky. Ochutnávat se budou speciality nejen z Čech, ale i z Maďarska, Thajska, Vietnamu či Balkánu. Akce potrvá až do 21:00 a pokračuje v sobotu. „Festival Pivo na Náplavce je degustační festival malých a mini českých pivovarů, kterých tam bude celých 59. Každý den je festival obohacen kulturním programem. Posluchači se mohou těšit třeba na kapelu Svatopluk Sváti Karáska, na Krásné nové stroje nebo na formaci Brownies nebo Jazzový kluci a velkou hvězdou bude nepochybně Roman Dragoun and His Angels," říká ředitel festivalu Jiří Sedláček.

Výstava pro žíznivé v Brně má své vlastní pivo

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Do historie brněnských hospod a pivovarů zavede návštěvníky nová expozice Žít pivo. Před letní turistickou sezonou ji otevřelo Muzeum města Brna na hradě Špilberk. K atrakcím patří rekonstrukce prvorepublikové restaurace nebo hospody z dob socialismu s umakartovými stoly a keramickými podtácky.

Mezi exponáty jsou také archeologické nálezy, zařízení k vaření i stáčení piva, sklo, etikety, ale i dokumenty dokládající pijácké zvyklosti nebo stížnosti na kvalitu piva.

Pivo se v Brně běžně vařilo a pilo přinejmenším od 13. století. Zlatý věk podle kurátora Petra Vachůta nastal v druhé polovině 19. století a na začátku 20. století.

„V Brně tehdy fungovalo pět velkých pivovarů, různě vznikaly a zanikaly. V roce 1943 pak fúzovaly největší pivovary Moravia a Starobrno,“ řekl Vachůt.

Po fúzi následoval padesátiletý monopol Starobrna, který od roku 1993 začaly narušovat nové malé pivovary. Pro výstavu vzniklo dokonce speciální pivo Špilberk 10.

Projeví se modernizace linek v kvalitě piva?

Publikováno:před rokemZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Klára KohutováOstravar

Za celkem 66 milionů korun zrekonstruoval Pivovar Ostravar své výrobní provozy. Ke konzumentovi by se tak mělo dostat pivo se stejnými vlastnostmi jako v pivovaru.

Kompletní modernizaci stáčíren piva do sudů i láhví, která zahrnuje zavedení tří nových plnicích linek, má za sebou ostravský pivovar. Celkové náklady na tuto rekonstrukci se vyšplhaly na 66 milionů korun. „Došlo k postupné výměně tří plnicích linek, které zvládají pět operací najednou, a to jak přemytí, sanitaci, sterilizaci a naplnění, tak i kontrolu sudů. Linky mají například o jeden proces mytí navíc či dokážou přesně identifikovat poškozený sud a vyřadit jej automaticky z provozu," vysvětlil vrchní sládek Pivovaru Ostravar Roman Richter a doplnil, že pivo by si mělo zachovat kvalitu jako v pivovaru po delší dobu než doposud.

„Snažíme se, aby pivo neměnilo vlastnosti, a to ani během transportu, uschování až po dobu konzumace. Předchozí stroje byly deset let staré a nové už mají díky vývoji lepší parametry čili i trvanlivost piva je zde jiná," upřesnil vrchní sládek.

Pivovar, který má téměř sto zaměstnanců, stáčí zhruba 35 procent pivního moku do láhví a 65 procent do sudů. Díky nové technologii naplní za hodinu i 180 padesátilitrových sudů a 30 tisíc láhví. „Nový plnič nám umožňuje stáčet do láhví pivo, které má téměř stejné vlastnosti jako z ležáckého tanku," shrnul Roman Richter.

Pivovar navrhl v rámci završení modernizace i nové etikety, na kterých se od května objevuje i motiv jeho historické budovy.

„Nových etiket jsem si všiml, ale o modernizaci jsem ještě neslyšel. Musím se přiznat, že mezi pivovary mám jiné favority. Každopádně to chuti piva může pomoci," uzavřel dvaapadesátiletý Petr Skroček z Ostravy.

Plzeňský pivovar už teď hlásí rekord v počtu návštěvníků a zve na Léto v Prazdroji

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Turistická sezona v plzeňském pivovaru se již naplno rozběhla. Za první měsíce roku zaznamenal Plzeňský Prazdroj více než dvojnásobný nárůst počtu návštěvníků oproti loňsku. Pro zvýšený zájem prodlužuje otevírací dobu a připravil novinky v Návštěvnickém centru i na samotné trase. Nádvoří plzeňského pivovaru ožije v létě oblíbenými koncerty v cyklu Léto v Prazdroji, připraveno je letní kino a celá řada dalších akcí.

Sezona akcí v pivovaru se rozběhla hned od začátku roku a nese se zejména ve znamení projektu Plzeň, Evropské hlavní město kultury 2015, jehož je Plzeňský Prazdroj generálním partnerem. Hned v lednu a únoru se pro veřejnost otevřely dvě výstavy v Pivovarském muzeu a Plzeňském historickém podzemí. V únoru pak mohli lidé na nádvoří pivovaru shlédnout dvě instalace z vizuálního Festivalu světla. „Akce navštívily dohromady desítky tisíc lidí. I proto návštěvnost v tradičně turisticky slabých zimních měsících dosáhla rekordních čísel. Nárůsty v desítkách procent registrujeme také na samotných návštěvnických trasách,“ říká Tomáš Raboch, vedoucí rozvoje v úseku cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje. Přibližně polovinu z celkové návštěvnosti tvoří Češi, tradičně nejsilnější zahraniční skupinou zůstávají Němci, jejichž počty letos narůstají. „Znatelné poklesy tradičně silně zastoupené části návštěvníků z Ruska nahrazují hosté z nově nastupujících trhů, jakými jsou například Jižní Korea, Indie, Izrael či Jižní Amerika. Velmi silně zastoupeni jsou turisté z Číny a Tchaj-wanu, poté další státy EU a Američané,“ dodává Tomáš Raboch.

Již loni Plzeňský Prazdroj inovoval prohlídkovou trasu a další změny chystá i pro letošek. „Postupně inovujeme návštěvnické trasy v pivovaru i v Pivovarském muzeu,“ říká Raboch. Konkrétních novinek se dočkají lidé v Návštěvnickém centru, expozici surovin i dalších místech trasy pivovarem. Zbrusu nová je již dárková prodejna na pivovarském nádvoří. „Pro očekávaný zvýšený zájem hostů z domova i zahraničí jsme letos přes sezónu přistoupili k prodloužení otevírací doby v pivovaru, Pivovarském muzeu i v Historickém podzemí. Přidáváme časy prohlídek pro organizované skupiny i individuální návštěvníky. Těší nás také obrovský zájem lidí o večerní školy čepování nebo o zážitkový program Cesta pivovarského tovaryše, který je určen zejména pro organizované skupiny návštěvníků,“ poodhaluje Tomáš Raboch další novinky.

V letních měsících, ale i na podzim, ožije nádvoří plzeňského pivovaru naplno. I letos mohou lidé navštívit sérii čtvrtečních koncertů s názvem Léto v Prazdroji. Hudební šňůra osmi koncertů začíná již 9. července a potrvá do 27. srpna. Na nádvoří se uskuteční také sobotní farmářské trhy, které navíc nabídnou návštěvníkům workshopy kuchařů z národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů České republiky. S nimi se do vaření budou moci zapojit i návštěvníci trhů. Další novinkou je letní kino v Prazdroji s kapacitou více než 500 míst. České i zahraniční divácky úspěšné filmy budou promítány během letních prázdnin každou středu. Letní sezónu symbolicky uzavře tradiční Pilsner Fest. Letos dvoudenní – ve dnech 2. a 3. října – pořádaný ve spolupráci Plzeňského Prazdroje, Města Plzně a Evropského hlavního města kultury 2015. I tento velký svátek plzeňského piva přinese řadu novinek a překvapení.

Brány nymburského pivovaru se v sobotu otevřou po dvacáté

Publikováno:před rokemZdroj:Nymburský deníkAutor:Miroslav JilemnickýPostřižinský

Den Postřižinského piva. Den otevřených dveří v pivovaru. Je v zásadě jedno, jak to kdo nazývá, nicméně všichni vědí, o co půjde.

O den strávený na prostorném pivovarském dvoře, kdy z pódia budou hrát kapely a u mnoha stánků budou k dostání téměř všechny druhy nymburského piva. I speciály s příchutí.

Letos si návštěvníci, kterých se tradičně počítá na tisíce, mohou zkusit ochutnat nové čokoládové pivo, které se poprvé objevilo v některých obchodech a restauracích jen před pár dny. Není to klasicky dochucené pivo, jehož příchuť ucítí konzument až jako „ocas" po spolknutí doušku. Čokoládu z piva ucítíte i nosem a na jazyku se objeví hned při napití se. „Čokoládové pivo získalo před pár dny ocenění v rámci Slavnosti piva na výstavišti v Českých Budějovicích. Vyhrálo kategorii ochucených piv," uvedl sládek a vlastně stvořitel speciálu Bohumil Valenta.

A kdo se letos představí na pódiu? Tradičně nebude chybět moderátorka Heidi Janků. Po deváté ráno by měl celou akci odstartovat Postřižinský country expres. Z dalších známých jmen vyberme Marka Ztraceného, který nastoupí přibližně po 13. hodině. Zhruba kolem půl třetí je v plánu vystoupení nymburské poprockové kapely Crossband. Dva odpolední bloky vyplní komik Zdeněk Izer. Kolem čtvrté by se měla představit skupina No Name a celý den uzavře svým vystoupením kapela Vaťák. Konec hudební produkce je plánován na 19. hodinu.

PROGRAM
9.00 – zahájení 20. ročníku
9.05 – Postřižinský country expres
9.00 – 12.30 – prohlídky pivovaru
11.00 – Pohoda
12.30 – Heidi Janků
13.10 – Marek Ztracený
13.50 – Heidi Janků
14.30 – Crossband
15.15 – Zdeněk Izer
16.00 – No Name
17.00 – Zdeněk Izer
18.00 – Vaťák
19.00 – ukončení programu

časy jsou pouze orientační

Pivovar v Lobči vzkřísili architekti z Prahy. Slaví 500 let, přesto je nejmladším v Česku

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Tomáš WehleLobeč

● Když se v Lobči na Kokořínsku začalo v 16. století vařit pivo, čekal sen o založení Plzeňského Prazdroje ještě tři století na své uskutečnění.
● Parostrojní pivovar je hlavním turistickým lákadlem malé obce kousek od Mšena.
● Sice tu žije jen 150 obyvatel, přesto tu vedle chrámu chmele a sladu s obnovenou hnědou vápennou omítkou najdete i zámek nebo Muzeum Eduarda Štorcha.

Ještě před osmi lety byla dnes nádherná budova s renesančním jádrem v havarijním stavu. Pak se sem ovšem z Prahy vypravili na výlet mladý architektonický pár Pavel Prouza s přítelkyní Janou. Poprvé v životě.

Chátrající budovu s propadlými střechami za 600 tisíc korun koupili a dodnes ji za své, ale hlavně evropské, státní i krajské peníze opravují. Byt v Praze-Dejvicích prodali, žijí v pivovaru i s dětmi, provádějí po kulturní památce návštěvníky a od 1. června jim i čepují zde uvařené pivo. První po 72 letech.

"Přišli jsme na to, že aby mělo smysl tuto stavbu opravovat, aby sem chodili lidé, tak je nezbytné právě to pivo," říká 38letý Pavel Prouza. A místním chutná, překvapivě nejen spodně kvašená desítka a dvanáctka, jakási česká klasika, ale i svrchně kvašená piva, jež jsou dnes módní především ve velkých městech. "Chodí všechny generace, mladí i babičky, které ještě pamatují pivovar," vypráví drobný architekt.

Lobeč je tak další z řady malých pivovarů s ročním výstavem do 10 000 hektolitrů, kterých v Česku přibývá nezvykle rychlým tempem. Aktuálně je jich kolem 280, přitom jen za loňský rok jich vzniklo padesát.

Přestože malých pivovarů je proti velkým zhruba čtyřikrát více, jejich podíl na celkové domácí výrobě piva se odhaduje na jedno procento. Plánovaná roční kapacita obnoveného provozu v Lobči je aktuálně něco přes dva tisíce hektolitrů. Po uvažovaném doplnění dalších ležáckých tanků se bude moct výstav zvýšeit na maximálně tři tisíce hektolitrů.

Víc než jen chalupa
"Na krajském úřadě mi říkali, že to nemá smysl opravovat," vzpomíná na své první zážitky s pivovarem Pavel Prouza. Pro architekta původem od Náchoda, který od mládí tíhl k památkám, to byla výzva i splnění dětského snu. Podobný objekt nedaleko Prahy, kde by mohli žít, ale i dělat "něco víc", tehdy Prouzovi hledali. "Nechtěli jsme jen chalupu na bydlení," vysvětlují.

Původní řemeslný vrchnostenský pivovar rodu Věžníků byl koncem 19. století přestavěn v parostrojní provoz proslulým pivovarským inženýrem Josefem Rosenbergem. Zlatá léta zažíval podnik jako akciová společnost počátkem 20. století a roční výstav dosahoval 10 tisíc hektolitrů. Od roku 1927 byl lobečský pivovar v majetku Společenského pivovaru z nedaleké Podkováně.

K zastavení výroby došlo ve válečném roce 1943, roku 1948 podlehl zrušený pivovar národní správě. Od roku 1956 využíval areál jen obchod ovocem a zeleninou a následně dlouhá léta státní statek. Polistopadoví vlastníci dokonali těžkou devastaci opuštěného areálu vandalskou demolicí částí budov. Od roku 2007 je areál v majetku architektonické kanceláře manželů Prouzových Riofrio.

V té době jezdil Pavel Prouza do Lobče od jara do podzimu sám s kolegy, jeho žena byla na mateřské. S architekty nebo s najatými brigádníky areál vyklízeli, bourali, co bylo třeba, zároveň řešil organizaci celého projektu a stavby. Doma přemýšleli, jak stavbu zachránit. Jak památkářsky dobře rekonstruovat, i se všemi nástrahami, které přináší používání tradičních technologií, a jak získat od úřadů peníze.

Když opravili střechy zadního traktu a přesvědčili památkáře a úředníky, získali první dotace od MAS Vyhlídky, Státního zemědělského intervenčního fondu, ministerstva kultury i Středočeského kraje. V roce 2009 založili Prouzovi s přáteli architekty neziskovku Pivovar Lobeč, která převzala správu objektu a organizaci pravidelných kulturních akcí.

"V roce 2007 nikdo zkušenosti s evropskými penězi neměl, teprve začínalo první rozpočtové období. Učili jsme se za pochodu, a tak nám první žádosti nevycházely," přiznává počáteční neúspěchy architekt. Dnes je ale všechno jinak. V pivovaru se podařilo realizovat asi patnáct drobných projektů, vždy po stotisících korun.

"Rekonstrukce zatím spolkla zhruba 15 milionů, z nichž dvě třetiny jsou dotace, zbytek naše peníze," vypočítává Pavel Prouza. Manželé se dosud obešli bez zadlužení, výjimkou je loňský dlouhodobý podnikatelský úvěr na vybudování minipivovaru.

"Dnes se o pivovar staráme naplno. Už není možné přijíždět jen jednou týdně," přiznávají Prouzovi. Obrovský kus práce na pivovaru za posledních osm let si celkem pochopitelně vybral svou daň, byť nijak tragickou. "Už jsem byl tak vyčerpaný, že jsem praxi architekta na čas pověsil na hřebík a věnuji se vesměs jen pivovaru, aby se ekonomicky postavil na nohy," říká současný správce a průvodce v jednom.

Vyměnit jen to nezbytné, ostatní zachovat
"Právě nedostatek financí, rozložení realizace na řadu let, částečně i svépomocná záchrana a obnova památky nám dává možnost být šetrnější a více přemýšlet," zdůvodňuje Pavel Prouza zachování autenticity v pivovaru. Při obnově střech proto noví vlastníci vyměňovali jen skutečně poškozené dřevo, nejrůznější staré stavební konstrukce, dlažba nebo zámečnické prvky znovu využili.

"Věnovali jsme se také studiu archivních pramenů a fotografií, které nám umožnily vybudovat repliky už neexistujících konstrukcí a článků stavby, jakými jsou třeba nástřešní větráky," popisuje Prouza. A tento přístup slaví úspěch, obnova lobečského pivovaru je nominována na prestižní cenu Národního památkového ústavu.

"Jejich přístup k obnově je spíš výjimkou. Od začátku měli chuť ctít ten objekt. A fakt, že slouží původnímu účelu, je v památkové péči to nejlepší," říká památkářka NPÚ Jana Berková.

"Rehabilitace pivovaru v Lobči je krásnou ukázkou toho, že se i skutečně zoufalá situace může změnit ve šťastný konec. Zdánlivě ztracená ruina se postupným vsazováním nového života stala středobodem dění v obci. Stačil jen zapálený majitel, ochotný investovat svoji energii a čas, dostatečně osvícený, aby stavbu opravoval krok za krokem, majitel, kterého baví odkrývání jednotlivých vrstvev historie, jimiž se nechá pokorně vést," vysekl Prouzovým poklonu historik architektury z pražské ČVUT Petr Vorlík.

Revitalizaci v etapách oceňují právě odborníci. "Zpočátku jde jen o to do opuštěného výrobního areálu nebo objektu pustit veřejnost nebo umělce. Jakmile se tam přivedou další lidé už více spjatí s místem, tak industriální dědictví začne žít, zvyšuje se jeho hodnota a zpomalí chátrání. Následuje fáze jednoduchých, mnohdy nízkonákladových zásahů, až se nakonec přikročí k trvalejší, obvykle také rozfázované konverzi. Tedy nikoliv jednorázová velkolepá akce, ale oživování v krocích," říká Petr Vorlík a přesně vystihuje realitu lobečského pivovaru.

Ten je navíc i ekonomicky a sociálně udržitelný, protože je zapojený do každodenního života místní komunity. Prouzovi v pivovaře nejen vaří pivo, ale i bydlí, pracují, pořádají výstavy, koncerty.

Ve staré varně je jednoduchý výčep s prodejem piva a občerstvením. Na někdejší sladové půdě čeká návštěvníky stálá výstava o historii pivovaru a zlatých létech českého piva přelomu 19. a 20. století.

Prohlídka pokračuje v podkroví ječmenné půdy, v někdejší kanceláři pana sládka a v historických pivovarských sklepích a končí prohlídkou či ochutnávkou v obnoveném řemeslném pivovarském provozu. Na obnovu čeká ještě tzv. větší budova sklepů, renesanční jádro by mělo v budoucnu sloužit jako restaurace, v podkroví se počítá s apartmány pro turisty.

"Halové prostory, v nichž je dnes ležácký sklep, najdete v pivovaru ještě tři, takže může dál expandovat, když se bude dařit. To je výhoda Lobče oproti ostatním minipivovarům v Česku, které vznikají většinou ve sklepích měšťanských domů nebo třeba v garážích," přemýšlí o budoucnosti architekt Prouza a čepuje jemně nahořklou světlou desítku.

"Až přijmeme v červenci pomocníka, mohli bychom týdně zvládnout i čtyři várky," říká zdejší sládek Tomáš Fencl, rovněž vystudovaný architekt. Jím uvařené pivo míří do hospod na Kokořínsku a v Praze, ale lze si ho koupit i s sebou domů. V lahvích s grafikou předního českého typografa Františka Štorma, který dokonce pro pivovar vymyslel font písma Lobeč inspirovaný 19. stoletím, jde o opravdu stylové pití.

V Plzni soutěžily desítky výčepních. Pět nejlepších míří do velkého finále

Publikováno:před rokemZdroj:Region Plzeň

V reprezentačních prostorách plzeňského pivovaru museli v soutěži prokázat ty nejlepší technické znalosti a dovednosti v péči o pivo a výčep nebo v přístupu k hostům. Zvítězil David Račák z Hostince DEPO v Českém Krumlově. Soutěž se nyní přesouvá do středních Čech a Prahy. Jméno vítěze pro rok 2015 vzejde začátkem srpna z národního finále, kdy dvacítka nejlepších výčepních předvede svůj um široké veřejnosti a odborné porotě a to opět v Plzni.

David Račák z českokrumlovského Hostince DEPO zvítězil v druhém ze čtyř regionálních kvalifikačních kol soutěže o nejlepší výčepní Pilsner Urquell Master Bartender. Na druhém místě se umístil Viktor Bolya z plzeňského Švejk Restaurantu, na třetím Martin Vaněk z Medité Royal Golf Restaurant v Mariánských Lázních. Do národního finále je doprovodí dvě ženy, Klára Vondráčková a Martina Navrátilová, které obsadily čtvrté, respektive páté místo ze 44 přihlášených účastníků soutěže.

„Nervozita byla,“ přiznal po skončení soutěže David Račák, vítěz plzeňského kola. „Myslím, že je to ta nejprestižnější soutěž v tomto oboru, proto jsem za vítězství velmi rád. Opravdu jsem to nečekal,“ dodal s tím, že teorii si opakoval ještě na poslední chvíli cestou autem. „Viděl jsem tu dnes plno šikovných soutěžících,“ zakončil vítěz. Finále začátkem srpna bude skutečně napínavé.

Postupující do finále (regionální kolo Plzeň):

1. David Račák Hostinec DEPO Český Krumlov

2. Viktor Bolya Švejk Restaurant Plzeň

3. Martin Vaněk Medité Royal Golf Restaurant Mariánské Lázně

4. Klára Vondráčková THE PUB Plzeň

5. Martina Navrátilová Lokál pod divadlem Plzeň


Přijdou utajené kontroly v restauracích


„Všichni postupující účastníci prokázali vysokou profesionalitu. Nehodnotili jsme jenom to, jak čepují pivo, ale také jejich celkový projev stejně jako odborné znalosti z výroby a uskladnění piva či péče o výčepní zařízení,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka, který je zároveň předsedou prestižní soutěže. „Těší nás velký zájem přihlášených, ale postupující ještě nemají zdaleka nic jisté,“ dodává Berka s tím, že finalisty čeká těžký úkol ve formě utajených kontrol přímo v jejich domácích hospodách a restauracích: „Dobře umyté sklo, opláchnutí sklenice před čepováním, technika načepování, úroveň servírování, teplota piva, pěna, ale také osobnost výčepního a jeho komunikace s hosty, chování za výčepem či čistota oblečení. Nic z toho porotcům neunikne. Naši lidé budou hodnotit přísně, naším cílem je nejen vařit plzeňský ležák Pilsner Urquell té nejvyšší

kvality, ale zároveň neustále a dlouhodobě zvyšovat úroveň hospodské kultury v České republice. A o to jde v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender především.“


Letos se koná 10. ročník soutěže. Doposud úřadujícím mistrem výčepním je loňský vítěz Pavel Pressburg z pražské Malostranské Besedy, který bude členem odborné poroty v sekci čepování.


Velké finále se pak uskuteční 5. a 6. srpna v Plzni. „Ve středu 5. srpna finalisté absolvují v pivovaru vědomostní testy a slepou degustaci, zúčastní se vzdělávacího bloku a večer představí své umění veřejnosti. Následující den je čeká praktická část před odbornou porotou a slavnostní vyhlášení na galavečeru,“ doplňuje tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová. Vítěz národního finále získá možnost uvařit si vlastní várku společně se starším obchodním sládkem Václavem Berkou, cestu po vybraných evropských provozovnách čepujících tankové pivo Pilsner Urquell v doprovodu obchodního sládka, trofej pro vítěze, ale zejména přinese své restauraci vysokou prestiž a signál hostům, že „jeho“ restaurace se umí o pivo a své hosty skutečně skvěle postarat.


Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určena všem cílevědomým výčepním, barmankám a barmanům, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a ležák Pilsner Urquell. K úspěchu v soutěži je nezbytná dokonale zvládnutá technika čepování, vzorná péče o pivo, vynikající znalost historie a výroby ležáku Pilsner Urquell a především charizma, se kterým je třeba zákazníka přesvědčit o kvalitách tradičního plzeňského ležáku. Cílem soutěže je dlouhodobě zvyšovat úroveň hospodské kultury v České republice prostřednictvím lidí, kteří pivo „dělají“ každý den.

Pivní speciál Egeria připomíná letošní oslavy řeky Ohře

Publikováno:před rokemZdroj:Město LitoměřiceAutor:Eva BřeňováLabuť

Připomenout význam řeky Ohře v životě našich předků i v současnosti je cílem oslav, které provázejí letošní turistickou sezonu podél řeky, od jejíž první písemné zmínky letos uplyne 1210 let. Při té příležitosti litoměřický minipivovar Labuť uvařil a nabízí třináctistupňový pivní speciál Egeria. „Jde o pšeničný speciál ze čtyř druhů sladů, kde je 55 % sladu pšeničného, díky němuž má pivo přirozený zákal. Minimální hořkosti, která je typická pro tento pivní styl, dosahujeme dvěma druhy českých chmelů. Pivo se vyznačuje vyšším řízem a vyšší plností,“ charakterizovala jej Sabina Žáková, majitelka minipivovaru Labuť, v jehož varnách bylo v první fázi uvařeno 600 litrů zlatavého moku, které v uplynulých dnech ochutnali první zákazníci.

A proč právě pivo Egeria? Názvy Ohře i Ohara patrně vzešly z jejího keltského pojmenování Agara (Ag znamená losos, Ara znamená tekoucí voda). Tomu odpovídá i její německý název Eger.

Oslavy výročí řeky již jsou v plném proudu. Organizuje je Destinační agentura Dolní Poohří ve spolupráci s partnery, mezi nimiž je i Centrum cestovního ruchu Litoměřice. Probíhají po celé délce toku. Začaly v červnu v Kadani a skončí v Litoměřicích. „Zakončíme je 24. října symbolickým vléváním Ohře do Labe. Chybět nebude program v podobě autorského čtení Petra Hlaváčka z nové knihy Řeka Ohře v bájích a pověstech, putovní výstavy o řece, na které dostaneme příležitost porovnat historickou a současnou podobu řeky a okolí, připomenout si povodně apod. Program zpestří i hudební a divadelní vystoupení. Podávat samozřejmě budeme pivo Egeria,“ uvedla marketingová manažerka CCR Martina Vondráková.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978