Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Konopí i meduňka. Z píp na Zelený čtvrtek teče zelené pivo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Mostecký deníkAutor:Kamila Minaříková

Velikonoční speciál mají v nabídce i malé pivovary z regionu.
Hrachová kaše, špenátová polévka, kopřivová nádivka. Na Zelený čtvrtek se má podle tradičních zvyků jíst něco zeleného, aby si člověk zaručil na celý rok zdraví. Pokud vás na luštěniny příliš neužije, můžete si místo nich dopřát třeba doušek zeleného piva. A bylinky v něm chybět rozhodně nebudou.

Tradici pití zeleného piva u nás před dvanácti lety založil pivovar Starobrno a byl dlouho jediný, kdo velikonoční speciál vařil. Od té doby ale české pivovarnictví ušlo dlouhou cestu a dnes je v regionu téměř desítka menších pivovarů, které si na dnešek připravily speciality. Chomutovský pivovar Karásek a Stülpner láká na pivo s výtažkem z meduňky. V pivovaru Mostecký Kahan zase narazí tři sta litrů konopného speciálu. „Bude to třináctka s konopím, které se macerovalo v lihu. Ale samozřejmě bez THC,“ usmívá se sládek Lukáš Chrastina. Příchuť kontroverzní byliny ochutnají i pivaři v Lounech, v minipivovaru Lounský žejdlík.

V sousedním Žatci, v restauraci U Orloje, se na pípách prožene zeleného piva už deset hektolitrů. „Je o něj veliký zájem, lidé to berou jako událost a ochutnávají ho i ti, kteří jinak příliš pivo nepijí. Počítáme, že vydrží asi do neděle,“ prozrazuje Ondřej Baštýř, ředitel Chrámu chmele a piva, jehož je podnik součástí. V baště českého chmele nic neponechávají náhodě a příprava byla pečlivá. „Je to první zelené pivo našeho nového sládka. Recept neprozradí, ale k barvě a chuti mu pomohly bylinky, světlé slady a speciální český chmel Kazbek, který dodá pivu úžasnou vůni,“ prozrazuje Baštýř.

Kromě návštěvníků restaurace si na zeleném speciálu pochutnají i klienti žateckého domova pro seniory, kterým ho pivovar zaváží už třetím rokem. „Chtěli jsme to letos pojmout svátečně, takže se jím bude zapíjet domácí pečená kachnička s červeným zelím a knedlíky,“ říká ředitel domova Petr Antoni.

A jak vlastně pivovary dosahují zelené barvy? Každý sládek si recepturu pečlivě střeží, ale po troše přemlouvání se o ni trochu podělí. „Vždycky je nutné pomoci tomu barvivy, ale určitě není nutné se uchýlit k chemii,“ říká člen prezidia Českého svazu minipivovarů Radovan Koudela. Do piva se přidávají různé přírodní extrakty a výtažky ze zelených bylin. „Obzvlášť hezky barví třeba pažitka, nejrozšířenější je ale asi kopřiva. Do některých piv se přidávají byliny i přímo při vaření, ale ty samotné takové množství neobarví, jsou spíše pro chuť,“ popisuje pivovarník.

Náchodský Primátor se vytasil s novou edicí lahví a etiket. Chce se odlišit

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czPrimátor

Zcela nový a zcela jiný je design lahví, které v těchto dnech představil náchodský Pivovar Primátor. Jeho početná nabídka speciálních piv patří v Česku i ve světě k oceňovaným. Pivovar chce v tomto duchu vyniknout i s novým obalem.

Je to něco úplně jiného, než co dosud znali zákazníci lahvového piva od Primátora. Nový design skleněných obalů a etiket označuje pivovar za milník ve své historii.

„Nechceme, aby se naše exkluzivní výrobky nabízely v odřených opotřebených láhvích a jejich vzhled na regálech prodejen zapadal do řady běžné produkce. Našim přáním je aby zákazník měl radost z nákupu, z pocitu že získal cosi výjimečného.“ komentoval novou láhev náchodský sládek Petr Kaluža.

Ve spolupráci se skláři
Pivo v plechu frčí. Svijany spustily novou linku

Láhev s plastickými reliéfy siluety náchodského zámku, chmelové šistice a písmenem P vznikala na základě dlouhodobé spolupráce s českými skláři. Někoho možná moderní tvar překvapí, ale je jisté, že nové lahve Primátora budou mezi konkurencí v regálech obchodů vyčnívat.

Pivovar uvádí, že nové etikety s barevně sladěnými korunkami odlišují jednotlivé druhy všech 15 vyráběných piv. Jednoduché výtvarné motivy na etiketách a charakteristické perokresby rozdělují piva do tří řad.

„Dále se zde objevují další výrazné grafické prvky - stylizovaná pečeť města Náchoda, či slovo CRAFT - jako odraz vztahu pivovaru k dodržování tradičních řemeslných postupů. Kvalita etiket je zdůrazněna i výběrem speciálního papíru vyšší gramáže, připomínající svojí strukturou ruční papír,“ popisuje pivovar svou obalovou novinku.

Kam pro zelená piva s medem nebo kopřivami

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Karlovarský deník

Svátky jara se blíží a pivovary se na ně připravují už několik týdnů. Mnohé vaří velikonoční speciály, piva se zvláštní příchutí a barvou.
V každém okrese mohou příznivci neobvyklých pivních chutí vyrazit do některého minipivovaru. Pouze na Domažlicku mají tentokrát smůlu. Minipivovary v Koutě na Šumavě ani v Horšovském Týně speciály letos neuvařily.

SOKOLOVSKO
Kynšperský pivovar na Sokolovsku má pro pivaře nachystaný Velikonoční speciál s kopřivou. „Jde o nefiltrované dvanáctistupňové pivo. K dostání je u nás v pivovaru či u našich prodejců, a to jak v točené verzi, tak i v lahvové a PET lahvích,“ vzkazuje milovníkům pěnivého moku ředitel pivovaru Radek Vomočil.

Ani v Sokolově a tamním pivovaru Permon na pivaře o Velikonocích nezapomínají. Uvařili sváteční světlý speciál s názvem Velikonoční třináctka. Ten je v lahvové verzi dokonce v šesti různých kabátech neboli etiketách. Zajímavý tak může být i pro sběratele. Všech šest motivů je samozřejmě velikonočních. „Červený půlky, alkohol, to vše patří k Velikonocům. Dlouho zrající světlý speciál taky, ale ne zase tak dlouho, aby nám pivo zezelenalo. To naštěstí u nás nenajdete. Velikonoční speciál je v prodeji v omezeném množství, tak pospěšte,“ vzkazuje pivařům Permon tým.

KARLOVARSKO
Zámecký pivovar Chyše připravil tradičně na Velikonoce speciální čtrnáctistupňové světlé pivo s přídavkem medu. „Do sladiny se při vaření přidá zhruba dvacet kilogramů květového medu. Díky tomu je pak pivo takové dobré, sametové. Před Velikonocemi jsme uvařili jednu várku, tedy kolem 10 hektolitrů tohoto speciálu,“ uvedl majitel pivovaru Vladimír Lažanský.

PLZEŇSKO
Speciální nabídku připravují pravidelně v černickém pivovaru Purkmistr. „Počínaje Zeleným čtvrtkem chystáme zelený ležák s příchutí tří bylinek. Dále máme černou IPU, což je patnáctistupňové pivo, a vídeňský čtrnáctistupňový speciál,” popsal Petr Míč z černického pivovaru Purkmistr.

Zelené pivo poteče i v plzeňském Klubu malých pivovarů. „Budeme čepovat zeleného Primátora a zelené příšovské pivo. V nabídce máme i velikonoční speciál z Chyše a od Lenocha z Plzně,” sdělil Petr Strnad.

KLATOVSKO
Hned dvě pivní speciality uvařili v pivovaru U Švelchů v Sušici. Zelené mátovo-limetkové pivo a červené višňové. „Červené pivo je třináctistupňový speciál a už je k dostání, zelený ležák stočíme do týdne, bude k dostání v lahvích a během Velikonoc i na čepu,“ informoval majitel sušického pivovaru František Švelch. Obě piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná.

TACHOVSKO
Maskot pivovaru v Chodové Plané, pes Albi, se v chodském kroji objeví na etiketě velikonočního speciálu Rodinného pivovaru Chodovar. „Náš světlý speciál je vyroben chmelením várky za studena,” popsal obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka. Podle ředitele je velikonoční třináctka, která má 5,1 procenta alkoholu, vhodná jako aperitiv, ke studeným pokrmům, ladí například ke skopovému masu či k jídlům se smetanovou omáčkou. „Prodáváme ji vždy od začátku března do Velikonoc,” dodal Plevka.

ROKYCANSKO
Minipivovary na Rokycansku nezůstanou se zelenými pivy stranou. Například sládek od Stočesů vyrazil na kopřivy. „Máme velikonoční třináctku. Během výroby do ní sládek přidal mořskou řasu, aby pivo mělo pěknou jarní zelenou barvu, a dochutil ho mladými kopřivami, které vlastnoručně natrhal,“ slibuje spolumajitel pivovaru U Stočesů Tomáš Grim. Zelená třináctka bude na čepu nejen U Stočesů, ale i na náměstí v Liďáku. Naráží se na Velký pátek.

Velikonoční speciál vaří i Loužek. „Bude to světlý ležák, spodně kvašený v otevřených kádích, který zraje v klasických ležáckých tancích. Barvit na zeleno ho nebudeme, odlišovat se bude svojí chutí a charakteristikou,“ říká Lumír Otec ze Soukromého pivovaru Loužek. Jeho pivo je k k dostání Pod Jasanem v Kamenném Újezdu.

Také radnický minipivovar Klenot chystá speciální světlou třináctku s jarním svěžím nádechem. K ochutnání je od včerejška, k dostání bude na jarních trzích v Rokycanech. (tom, maš, šme, jk, kůt, dk, roc, mel)

Růst Prazdroje táhne podpora hospod a rostoucí obliba ležáků, nealko piv a ciderů

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:FeedIT.czPrazdroj

Plzeňský Prazdroj má za sebou další velmi úspěšný rok. Na domácím trhu prodal bezmála 7 milionů hektolitrů piva a předčil tak výsledek z předchozího roku. Prazdroji se daří zejména díky zaměření na prémiové značky. K nejúspěšnějším produktům patří jeho ležáky v čele s prémiovým Pilsner Urquell, jehož prodeje se zvýšily o 7,6 procenta.

Plzeňskému Prazdroji se loni (1.1. – 31.12.2017) dařilo v obou obchodních kanálech. V porovnání s konkurencí, zaznamenal mnohem mírnější pokles prodejů čepovaného piva v ČR a to o 3 procenta při růstu výtoče prémiových značek. Prodeje v obchodech vzrostly o 2,3 procenta.

Loňský rok byl v Plzeňském Prazdroji více než kdy jindy ve znamení péče o rozvoj jedinečné české pivní kultury. Prazdroj intenzivně podporoval hospodské v souvislosti s dopady legislativních změn, kterým tento segment čelí. Hostinským Prazdroj zajišťuje nejen proškolování personálu, ale pomáhá jim i poradenstvím v oblasti práva, ekonomiky a marketingu. Spolupracuje s nimi na budování pro hosty příjemných interiérů a předzahrádek, které zejména v chladnějším období pomáhají zmírnit dopady zákazu kouření. Vynaložené úsilí se pivovaru vrací v podobě posílení spolupráce s provozovateli hospod. ,,Výraznou pozornost jsme i loni věnovali podpoře konceptových a tankových hospod. Ty nabízejí pivo v nejvyšší kvalitě, které chutná jako v pivovaru. Samozřejmostí je i kvalitní gastronomie a atraktivní prostředí. To vše pomáhá hostům nabídnout jedinečný zážitek z dobře načepovaného piva, díky kterému se chtějí vracet. Loni jsme otevřeli již 850. tankovnu, prodej tankového piva vzrostl o 2 procenta,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

K loňskému nárůstu celkového tuzemského prodeje přispěl kromě výrazného růstu značky Pilsner Urquell silně také Radegast. Jeho prodeje vzrostly o 3,75 procenta a to jak díky rostoucí oblibě ležáků, tak díky úspěchu novinky Radegast Rázná 10.

Velmi úspěšné pak byly loni také cidery Kingswood a Frisco, jejich prodeje se zvedly v meziročním srovnání skoro o pětinu (18,1 procenta). Prazdroji se tak úspěšně podařilo znovu uvedení Frisca na trh v podobě cideru. „Cidery jsou tak nadále jednou z nejrychleji rostoucích kategorií nápojů,“ říká Tomáš Mráz.

Na oblibě i nadále rostou také kvalitní nealkoholická piva. Značka Birell zaznamenala meziroční růst prodejů o 15 procent, tažený zejména zájmem o ochucené varianty. Ke stávajícím čtyřem variantám ovocných Birellů proto Prazdroj v loňském roce přidal i zcela novou řadu Birell Botanicals, která si od počátku vede velmi úspěšně. Oblíbený u konzumentů je i Birell zelený ječmen. S postupnou změnou životního stylu spotřebitelů roste prodej Birellu v průběhu celého roku, tj. mimo jeho hlavní letní sezonu.

I v letošním roce bude pro Prazdroj klíčová oblast podpory prémiových značek a unikátní české pivní kultury. „Abychom byli i nadále úspěšní, budeme nadále klást důraz na zvyšování kvality hospod a restaurací a to ve všech oblastech. Od vybavení interiéru, přes nabídku produktů, profesionalitu personálu až to hlavní, tedy zajištění prvotřídní kvality čepovaných piv,“ říká Grant Liversage, generální ředitel Plzeňského Prazdroje a dodává: „Kvalitní čepované pivo má unikátní postavení v české kultuře, je naším úkolem tuto tradici uchovat.“

Ukáznění motoristé dostali při policejních kontrolách za odměnu Pito ze Samsonu

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Pivovar Samson se spolupodílel na bezpečnostně-vzdělávací akci „Řídím, piju nealko pivo“, na které spolupracuje s Policií ČR, BESIPem a Českým svazem pivovarů a sladoven. Ukáznění řidiči v Českých Budějovicích dostali od policistů a jejich asistentek Pito.

Kdo usedne za volant pod vlivem alkoholu, stává se nebezpečným pro okolí. Preventivní akci na odstranění společensky nebezpečného fenoménu organizuje osmým rokem Český svaz pivovarů a sladoven za podpory Policie ČR a BESIP. Letošního ročníku úspěšného projektu „Řídím, piju nealko pivo“ se ve čtvrtek 29. března poprvé zúčastnil i českobudějovický Pivovar Samson. „Bezpečnost na našich silnicích je velmi důležitá. Naše Pito, které mimochodem lingvisticky pochází ze sloučeniny slov pivo a auto, je pro řidiče vhodným nápojem,“ říká ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský s tím, že se v nejstarším českobudějovickém pivovaru hrdě hlásí k myšlence zodpovědného pití piva, která je jednou ze základních tezí vlastníka Samsonu, společnosti AB InBev.

Ze statistik Policie ČR vyplývá, že u 4 251 nehod (meziroční pokles o 134 nehod) v roce 2017 viníci nehod požili alkohol. Při těchto nehodách zemřelo 48 osob (o 4 lidi méně než v roce 2016).

Policisté v době velikonočních svátků, kdy si motoristé občas na alkohol nedají dostatečný pozor, při silniční kontrole zastavovali řidiče na frekventovaném hlavním tahu na Kaplici. Když vše proběhlo bez porušení předpisů, dostali motoristé za odměnu od pořádající agentury Pito. Nealkoholické pivo z Pivovaru Samsonu je vhodným nápojovým doplňkem i pro cyklisty.

„Šíříme informace o nápoji pro řidiče, který je plnohodnotnou alternativou piva z hlediska bezpečnosti a dodržování dopravních předpisů,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pito je nejstarším nealko pivem v Česku, jehož kořeny sahají do 70. let minulého století. V současnosti si získává přízeň nových řidičů, kteří oceňují jeho vyváženou chuť.

Pivovar Samson, a.s., České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích

Prazdroj loni prodal v ČR o necelé jedno procento víc piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku téměř sedm milionů hektolitrů piva, meziročně o necelé jedno procento víc. V obchodech firma posílila o 2,3 procenta. U čepovaného piva zaznamenal pivovar meziroční pokles o tři procenta, výrazně menší než český pivní trh, řekla dnes ČTK mluvčí největší české pivovarnické skupiny Jitka Němečková.

Objemy prodejů v zahraničí zveřejní Prazdroj v dubnu. V minulých letech prodával zhruba dvě třetiny piva v ČR a zbytek v zahraničí. Předloni prodal Prazdroj v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně to bylo téměř o milion hektolitrů víc. Prazdroji se podle mluvčí daří zejména díky zaměření na prémiové značky. "K nejúspěšnějším produktům patří ležáky v čele s prémiovým Pilsner Urquell, jehož prodej se zvýšil o 7,6 procenta," uvedla.

Firma podle obchodního ředitele Tomáše Mráze intenzivně podporovala hospodské v souvislosti s dopady legislativních změn, kterým tento segment čelí. Hostinským pomáhá s proškolováním personálu, poradenstvím v oblasti práva, ekonomiky a marketingu a spolupracuje s nimi na budování interiérů a předzahrádek, které zmírňují dopady zákazu kouření. "Výraznou pozornost jsme i loni věnovali podpoře konceptových a tankových hospod, které nabízejí pivo v nejvyšší kvalitě. Loni jsme otevřeli už 850. tankovnu, prodej tankového piva vzrostl o dvě procenta procenta," řekl Mráz.

K loňskému nárůstu prodeje v ČR přispěl kromě značky Pilsner Urquell silně také Radegast, jehož odbyt vzrostl o 3,8 procenta. Velmi úspěšné byly také cidery Kingswood a Frisco, jejichž prodeje se zvedly o 18 procent. "Cidery jsou tak nadále jednou z nejrychleji rostoucích kategorií nápojů," uvedl Mráz. Rostl také prodej nealkoholických piv. Značka Birell posílila meziročně o 15 procent, zejména díky ochuceným variantám. Ke čtyřem druhům Prazdroj loni přidal řadu Birell Botanicals.

Podle generálního ředitele Granta Liversage bude také letos pro pivovar klíčová oblast podpory prémiových značek a unikátní české pivní kultury. "Budeme nadále klást důraz na zvyšování kvality hospod a restaurací, a to ve všech oblastech. Od vybavení interiéru, přes nabídku produktů, profesionalitu personálu až po to hlavní, tedy zajištění prvotřídní kvality čepovaných piv," řekl.

Plzeňský Prazdroj zvýšil od dubna 2016 do konce loňského března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v tomto fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun. Pivovar před rokem převzala japonská skupina Asahi.

Speciální velikonoční piva dodávala sílu, při půstu nahrazovala maso

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Josef Hora

Některá zelená velikonoční piva mohou být laciným marketingovým tahákem, který štamgasty láká uměle přidaným barvivem. Ovšem vaření skutečně slavnostních piv má v českých zemích tradici už z dob rakousko-uherské monarchie. A některé pivovary v ní poctivě pokračují i dnes, popisuje týdeník 5plus2.

Byly to právě Velikonoce či letnice – tedy padesátidenní oslava Velikonoc – kdy se z klášterů a pivovarů vyvalily sudy se speciální várkou slavnostního piva. „Známá jsou masopustní piva, která se před desítkami a stovkami let často vařila v klášterech. Byla silná, protože měla dodat člověku, který nemohl jíst maso během půstu, dostatek energie. Speciální piva se ve středověku vařila třeba na důležité oslavy sklizní, silná piva zase na zimu,“ říká Marek Kocvera, manažer pražského Klášterního pivovaru Strahov.

Speciální zelené pivo, které se v Česku dostalo do módy před pár lety, není z hlediska slavnostních pivních experimentů nic nového. Každý pivovar si jeho výrobu chrání, například Rohozec z Turnovska.

„Do piva jsou přidané jarní bylinky, třeba mladý ječmen nebo sušený podběl. Ty by v pivu měly být lehce cítit. Často to jsou rostliny z minulého roku, protože na ty letošní je ještě brzo,“ vysvětluje ředitel pivovaru František Jungmann.

Bylinné extrakty
Není to však tak, že by sládek vzal několik pomocníků a vyrazil na louku za pivovar trhat podběl. „Dnes se používají bylinné extrakty, které vyrábí specializovaní výrobci. My je bereme od jedné české a od jedné rakouské firmy,“ dodává Jungmann.

Už potřinácté letos uvařil Zelené pivo i pivovar Starobrno. Kromě bylinného výluhu do něj v Brně přidávají speciální likér, který napomáhá správnému zbarvení.

Jsou však i pivovary, které zelené pivo nevyrábí. „Nejsem zastáncem zelených nebo jinak barvených piv. Občas je to jen marketingová akce, kdy je pivo barveno potravinářským barvivem, které, jestli se nepletu, se vyrábí z dehtu. Nic víc autoři těchto piv nevymyslí,“ podotýká Kocvera z klášterního pivovaru, jehož pivovar připravuje slavnostní velikonoční třináctku.

Ochutnal jsem i pivo staré sto let. Pít se dalo, říká expert

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jakub Pokorný

Nejsilnější české pivo se chlubí stupněm čtyřiatřicet, svět však zná i pivo stupně sedmdesát šest. „Jde to donekonečna, ale pak už nevyrábíte pivo, ale likér,“ říká pivní expert a prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Jaké jsou podle vás nejaktuálnější chutě a trendy v pivovarech?
V módě je takzvané staření piva v sudech po tvrdém alkoholu. Anglicky se tomu říká barel ageing. Když uvaříte silné tmavé pivo a dáte ho do sudu, kde dozrávala nakuřovaná whisky, získáte vynikající kombinaci.

Pivo se stopou whisky v chuti?
Whisky anebo bourbonu či červeného vína. Kombinace je to zajímavá.

Kdo u nás podobná piva nabízí?
Těch pivovarů už je víc. Dělá to Břevnovský klášterní pivovar, dělá to pivovárek U medvídků, Strahovský klášterní pivovar. Největší problém je dostat se k těm sudům. Ona s tím začala Amerika a vykoupila všechny vhodné sudy. V Americe sice dostanete sud po bourbonu, ale v Evropě sudy po whisky už téměř neseženete. Používají se i sudy po tokaji, sherry nebo koňaku.

Často čtu, že pivovary lákají na neuvěřitelné variace příchutí. Konopí, puškvorec, ovoce. Je opravdu správnou cestou vymýšlet nekonečné množství přísad? Není pak člověk někdy chutí nepříjemně překvapen?
Tradičním pivařům to většinou nechutná. To je trend, který už trochu odezněl, i když taková piva se dělají pořád. Dnes je trend dělat piva cizích druhů originálně. Když dělám Ale, použiji aleové kvasnice a anglický, americký nebo novozélandský chmel.

Archivovat lze i pivo

Psali jsme kdysi, že českým rekordem ve stupňovitosti byla třicítka u Medvídků. Už ji někdo překonal? A jde sílu piva vůbec zvyšovat donekonečna?
To byla tenkrát třiatřicítka. Jde to sice donekonečna, ale pak už nevyrábíte pivo, ale likér. Měli jsme tu mezitím třicet čtyřku z pivovaru na lodi v Praze. Pamatuji i třicet sedmičku Podskalskou kozu, což bylo experimentální pivo ze školního pivovárku v Podskalské. To byla jednorázová várka, i když mám dojem, že Loď Pivovar má třicet čtyřku tu a tam stále v nabídce (od prosince 2017 se prodává limitovaná edice, pivo se jmenuje Titanic – pozn. red.). Schválně je to o stupeň víc než u Medvídků, aby se mohli pyšnit tím primátem. Ale třeba skotský pivovar BrewDog vyrobil pivo, které bylo po zpětném spočítání sedmdesát šestka. Dělá se to tak, že se uvaří silné pivo a pak se dá vymrazit. Vymrazí se voda a zbude pivní koncentrát.

V běžné obchodní síti je nejsilnější čtyřiadvacítka Primátor Double?
Ano, ten je asi nejsilnější z těch velkých pivovarů.

Mnoho konzumentů úplně nerozumí všemu, co se dočtou na pivní etiketě. Jak chuťově rozlišit třeba svrchně a spodně kvašené pivo?
Má to samozřejmě vliv na chuť, proto se to tam i uvádí. Každé červené víno také nechutná stejně. Spodně kvašené pivo, to bude s největší pravděpodobností nějaký český ležák nebo pivo podobné chuti. Kvasnice u svrchně kvašeného produkují víc ovocných esterů a vůní. To pivo bude víc a jinak aromatické a jeho chuť bude jiná než u ležáku.

Svrchně kvašené pivo je pro Čechy zkrátka exotičtější?
Ano.

Četl jsem, že jste jednou někde našli sto let staré pivo v lahvích. Jak chutnalo?
Zrovna včera jsem tam byl. To se našlo v pivovaru Záhlinice. Ochutnali jsme to a dopadlo to jako u vína. Pivo, které stálo, to znamená, že ten korkový uzávěr byl na vzduchu, zvětralo a mělo hnilobnou příchuť od toho korku. Ale piva, která ležela a korek byl zaplavený, do nich se vzduch nedostal. Pivo bylo jemně perlivé a mělo zvláštní suchou hořkost. Ale bylo to normální pitelné pivo.

Na rozdíl od vína asi nemá smysl pivo archivovat desítky let?
Jsou druhy piva, které se mohou archivovat – třeba silný Russian Imperial Stout. Má až kolem deseti procent alkoholu a tohle pivo se může archivovat až tři roky. Pak dosáhne vrcholné kvality. Chuť dozrává. Zpočátku je jednodušší a pak to pivo sládne. Jsou tam tóny křížal a švestek. Po dvou letech je to bohaté, voňavé pivo, které se vůbec nepodobá tomu, co tam bylo na začátku.

Ještě se vrátím k jedné kauze – Gambrinus. Je to fáma, nebo pravda, že Gambrinus má zprůměrovanou nevýraznou chuť europiva?
Gambrinus je jedno z nejlepších piv u nás, ale je to i suverénně nejrozšířenější pivo. Proto se lidem může zdát všední. Dělá se ho snad pět milionů hektolitrů. Vy víte, že když půjdete na gambrinus, bude tady stejný, tam stejný. Pivovar se snaží, aby to pivo bylo stejné a aby to bylo ekonomicky výhodné. Je tam optimalizovaná skladba surovin. Z toho vyplývá takové to tvrzení, že je to průměrné europivo. Ale my jsme mnohokrát dali gambrinus do slepých degustací a často porážel i malé pivovary. Umisťoval se i na prvním místě.

A pak se lidé divili?
Pak se divili, že je to gambáč.

Člověk se má odpoutat od předsudků?
Ty předsudky jsou hlavně u nás Čechů hodně silné.

Dovolím si ještě jednu vzpomínku. Když jsem jako dítě ochutnával pivo z tátovy sklenice, přišlo mi nechutné a kyselé. Je to tím, že tak přijde každému na první napití, nebo bylo tehdy o dost horší? To byla ještě ta anonymní piva bez etikety.
Pivo za socialismu bylo skutečně mnohem horší. Záleželo na tom, kde jste bydlel. Byla rajonizace. Pivovary si nemohly konkurovat. Do celé republiky se vozily jen velké značky jako Plzeň a Velké Popovice.

Piva z minipivovarů nerozeznáte, značku musíte mít napitou

Rozezná školený člověk jako vy piva od sebe? Kdybych na vašem festivalu vzal pár lahví, poznal byste je?
Poznal bych rozdíl a kvalitu, ale nepoznal bych, jestli je to třeba Kyjov. Na to, abyste určil značku, byste ji musel mít napitou. Dnes už to při tom množství nejde.

Většina laiků si myslí, že pozná aspoň Plzeň.
Ano, ta je dost charakteristická, i když jsou některé pivovary, které se jí blíží. Když jsem končil průmyslovku, tak jsem Prahu znal. Těch pět šest pivovarů, které v Praze prodávaly, jsem skutečně poznal. Dnes už bych si na to netroufl.

Pořád evidujete víc a víc minipivovarů. Nedávno jich bylo tři sta. Teď jich je kolik?
Tři stovky? To bylo tak před dvěma roky. Teď jsme na čtyřech stovkách. Přibližně padesát ročně jich pořád přibývá.

Aby se všechny uživily, buď se musí pít víc, nebo na tom naopak někdo tratí?
No, lidé v Česku už nepijí více. Před patnácti lety jsme evidovali 165 litrů na hlavu, to bylo maximum. Od té doby prodej klesá, i když teď se to na tři roky zastavilo. Máme spotřebu 143 litrů. Mění se životní styl. Už neexistuje, že by si člověk zašel na deset piv a ráno se probudil a svěží odkráčel do práce. Jenže minipivovary pořád stejně drží kolem dvou a půl procent celkového obratu. Zatím neukrajujeme těm velkým významné množství piva. Na pivech z minipivovarů se lidé učí pít. Velké pivovary si kolikrát ověřují na minipivovaru, co to udělá s trhem. Viděly, že jsme měli úspěch s Indian Pale Ale, tak ho zavedly také.

Mimochodem, na Festivalu minipivovarů v Brně jsem si koupil třetinku piva za čtyřicet korun v lahvi. To mají minipivovary tak obrovské náklady, nebo marže?
Obojí je pravda. Minipivovar má menší náklady v jedné věci. Ušetří na tom, že piva nepasterizuje ani jinak finálně neupravuje. Ale v těch gigantech se mzdy podílejí na nákladech osmi procenty, zatímco u malých to klidně může být šedesát procent. Potřebují dobře zaplatit dobré lidi.

Jak je to s přístupem k povolání pivovarníka? Může jím být každý?
Je to vázaná živnost. Abyste dostal živnostenský list na pivovarnictví a sladovnictví, musíte mít vzdělání a praxi. Když máte vysokou školu, chtějí od vás jeden rok, po střední škole tři roky praxe. Jsou tady i rekvalifikační kurzy. Ale nejlepší stouty u nás vaří člověk, který je domovarník (vaří pivo doma – pozn. red.) v Hradci. Jinak montuje antény, proto se mu říká Antéňák.

Jak jste se k vaření piva dostal vy?
Bydleli jsme v uzavřeném pivovaru ve Slavičíně, takže si z legrace do životopisu píšu, že moje první cesta z porodnice vedla do pivovaru. Ve čtrnácti jsem se po základní škole moc nechtěl učit. Naproti bydlel soused, který dělal podsládka v Uherském Brodě, a ten mi řekl: Pojď k nám do učňáku. Tak jsem nastoupil do prváku a tam mi došlo, co to bylo za kravinu. Udělal jsem tedy zkoušky na průmyslovku. Jediná, která se zabývala výrobou piva, byla v Praze. Pak jsem šel i na vysokou.

Jména a chutě jsme už probrali, zbývá barva. K pivům s neobvyklými barvami, jako je zelená, moc důvěru nemám. Co jim říkáte vy?
Záleží na surovinách, které tam dáte. U Medvídků je populární ibiškové pivo a to je fialové, nebo tedy růžovofialové.

Zcela přirozeně?
Ano, zcela přirozeně. My barvíme pivo kopřivou, je to zelené pivo. Má kopřivovou chuť i tu štiplavost. To jsou piva sezonní a slouží k tomu, aby zaujala. Já vždycky ze srandy říkám, když člověk ochutná pivo banánové, tak pak honem vypije tři normální, aby to spláchl.

Minipivovar z Ctiněvsi sbírá ceny za pšeničné pivo

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Litoměřický deníkAutor:Jaroslav BalvínPodřipský

Třetí místo v kategorii pšeničných piv obsadil Podřipský rodinný minipivovar na Jarní ceně českých sládků 2018 ve zvíkovském pivovarském dvoře.

„12° pšeničné pivo patří k nejoceňovanějším z našeho portfolia. Například loni na Velkém pivním festivalu Padochov skončilo první,“ říká Aleš Lípa ze ctiněvského minipivovaru, který získal i jednu z cen soutěže porotcované světově uznávanými pivními odborníky Golden Bohemia Awards.

Soutěž se konala v únoru v Praze. Minipivovar se každý rok snaží přijít s novým pivem. Loni to byl 12° vídeňský ležák. „Letos to bude ležák plzeňského typu, který uvaříme k oslavám 700 let obce,“ podotkl Aleš Lípa.

Velikonoční pivní speciály? Zelené, červené i s rozpuštěným čokoládovým zajíčkem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Petr Turek

Vojtěch Bártek z Veselí nad Moravou na Hodonínsku má na Zelený čtvrtek jasný program. Půjde do hospody, kde čepují speciální zelené pivo. „Je stále oblíbenější a navíc i pro kamarády fotbalisty je příjemným zpestřením po tréninku,“ řekl. Právě dnes, na Zelený čtvrtek, hospodští v jihomoravském příhraničí očekávají pořádný nápor. Kromě zelené piva nabídnou řadu velikonočních speciálů.

Na žíznivé zájemce se připravují například v Hospodě U Letochů ve Vacenovicích na Hodonínsku. „Máme nachystaný navíc celý hlavní sál, kde si na zeleném pivu může pochutnat dalších osmdesát lidí. Tento třináctistupňový speciál ze Starobrna narážím už v devět ráno,“ uvedl hospodský Tomáš Letocha.

Nejvíce zeleného pivního speciálu uvařili právě v pivovaru Starobrno. Zákazníkům ho nabídne stejně jako loni více než čtyř a půl tisíce hektolitrů. „Chceme, aby byl pro lidi Zelený čtvrtek sváteční událostí a na pivo se opravdu těšili. Bude ho jen omezené množství,” vysvětlil ředitel a vrchní sládek podniku Ondřej Koucký.

Vlastní zelené pivo nabídne hostům Pivovar Moravský Žižkov na Břeclavsku. Příchozí si tam pochutnají nejen na této jedenáctce obohacené přírodními barvivy. „Navíc nabídneme Velikonoční ležák, který jsme připravovali zhruba půldruhého měsíce. Zájem o něj měli i v Praze,“ prozradil za pivovar Ondřej Šraga.

Zcela bez zeleného piva se obejdou v pivovaru ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku. Už třetím rokem tam na Zelený čtvrtek narazí sudy se speciální červenou šestnáctkou. „Používáme na ni dva druhy českých chmelů a sedm druhů sladů. Je o ni velký zájem, takže se vyprodala dřív, než jsme ji dovařili. V našem Horňáckém šenku ji čepovat budeme ve čtvrtek i v neděli,“ sdělil za tým Velického bombarďáku Ladislav Lukács.

Až do čtvrtku nečekali s úplnou novinkou ve Znojemském pivovaru. „Připravili jsme Jantarovou dvanáctku, která je už na čepu. Podle prvních ohlasů ji zákazníci zkoušejí a chutná jim,“ informovala za pivovar Markéta Zahradníková.

Až velikonoční parodií je novinka z břeclavského Pivovaru Frankies. Jmenuje se ChocoStout. „Na její jemnou chuť jsme použili dva kilogramy kakaa a navíc jsme do něj rozpustili velikonočního čokoládového zajíčka,“ přiblížil břeclavský speciál Štěpán Přikryl.

Čepování tohoto piva ale začne až těsně po Velikonocích. Nyní pivovar nabízí jarní pivo s limetkou.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.06.2018 15:296.352/6.352