Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V Beskydech vaří pivo pro ženy: kouzlo vídeňského sladu v mramorové láhvi

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Hana PorebskáKozlovice

„Pivo chceme pozvednout na úroveň šampaňského,“ říká zakladatelka ženského moku a majitelka značky Aurosa Martina Šmírová.
Lahodný mok, chcete-li tekutý chléb, v Česku nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je více spojeno s muži a hospodou než s ženskou grácií. Zbořit tento mýtus se podařilo Martině Šmírové. Šla proti proudu. A tak vzniklo ženské pivo Aurosa. Drink hodný luxusních večeří a koktejlových party…

Kdy vznikl nápad vařit pivo pro ženy?
Celý nápad značky se začal rýsovat již během mých studií v italském Miláně, kde jsem studovala komunikaci módy. Móda a elegance jsou v tomto městě nedílnou součástí životů všech italských žen a mužů, více než kde jinde. A díky tomu jsem si začala pohrávat s myšlenkou, co ta móda vlastně je. Jak je možné, že vás každou sezonu módní značky a domy dokážou přimět koupit si další nové kalhoty a trička, které vlastně váš šatník ani moc neobohatí. I když si to možná neuvědomujeme, móda je součástí každého z nás, každý ji bere jinak a já ji tehdy viděla ve skleničce piva.

Co vás k tomuto nápadu vařit ženské pivo inspirovalo? Dokážete si představit ženu, která pije pivo v podpatcích a večerních šatech?
Asi to není úplně nejvhodnější kombinace, pokud se snaží někoho okouzlit. A tento fakt byl vždy proti mně. Co se alkoholu týká, chutnalo mi jen pivo, ale bohužel mi nikdy nepřišlo, že by to byl drink hodný luxusních večeří nebo koktejlových party. A věřila jsem, že je na světě mnoho žen, které to vidí stejně jako já.

Jaké byly první ohlasy například vašich kamarádek na tento nápad?
Pravda je, že mnozí moji nejbližší přátelé byli u samotného zrodu značky a měla jsem vždy jejich stoprocentní podporu. Aurosa byla prvně moje bakalářská práce na vysoké škole v Miláně pod záštitou londýnské Westminsterské univerzity. Díky tomu jsem měla to štěstí pracovat s mnoha zajímavými lidmi z branže, jako je třeba Enrico Torboli, vydavatel Cosmopolitanu v Itálii, který byl dokonce mentorem celého projektu. Všichni, včetně profesorů, byli projektem nadšeni a dále mě podporovali ve vybudování dnešní značky.

Vy sama máte ráda pivo? Pijete ho? Jaké?
Ano, to mám! Musím říct, že mi chutnají skoro všechny druhy piva. Nemám moc ráda velmi hořká piva, jako je Plzeň, ale musím uznat, že moje nejoblíbenější po Aurose jsou piva z malých pivovarů. Ráda zkouším nové chutě a styly.

Ingredience, ze kterých se pivo vaří, jsou asi všeobecně známé. Má Aurosa ve svém složení něco výjimečného?
Každý pivovar má své kouzlo a tajemství, které obohacuje jeho unikátní výtvory. Aurosa je nefiltrovaný, pasterovaný, polotmavý jedenáctistupňový ležák, k jehož výrobě jsou používány ty nejlepší suroviny: slad ze střední Moravy, chmel ze Žatecké oblasti a místní voda z beskydských hor z pramene řeky Ondřejnice. Hlavní přísadou nefiltrovaného 11° polotmavého ležáku je vídeňský slad, který jeho chuti dodává jedinečný, lehce karamelový nádech.

Existují příchutě? Nebo jen jeden druh Aurosy?
Na konci loňského roku jsme vydali novou verzi, a to Aurosu Gold. S touto novou verzí se nechceme zaměřit jen na ženy, ale chceme pivo opravdu pozdvihnout na úroveň šampaňského. Jedná se o 10° světlý ležák, který jsme oblékli do černého mramoru.

Kde se pivo vaří a bude vařit?
Prozatím se pivo vaří v minipivovaru v Kozlovicích v Beskydech. V blízké době se bude výroba přesouvat do zámku Rychvald, který se nachází kousek za Ostravou. Jsem moc ráda, že mohu využít prostředky našeho rodinného pivovaru, který založil můj tatínek.

Vaří ho také ženy?
Všechna naše piva vaří náš pan vrchní sládek Petr Krpec, který je opravdovým mistrem ve svém oboru. Byl to právě on, kdo vymyslel recept Aurosy #BEERFORHER a také nové Aurosy Gold. Před dvěma lety dokonce vyhrál první cenu za pivo z minipivovaru.

Kdo navrhl design láhve?
Design loga samotného vytvořila moje kamarádka Melanie Giesinger, která se do konceptu Aurosy zamilovala a sama se nabídla, že vytvoří logo. Můj koníček je grafický design, proto jsem si poté s designem láhve pohrála sama. Chtěla jsem navrhnout láhev tak, aby měla po konzumaci další účel a zbytečně se nevyhazovala. Aurosa láhev se dá použít i jako home decor nebo vázička na květiny, proto většinou Aurosu najdete v designových či „concept“ obchodech.

Na trhu je nově šampaňské mezi pivy Aurosa Gold. Jaké je to pivo? Prozraďte o něm více…
Jak už jsem se zmínila, Aurosa je světlý ležák zahalený v černém mramoru. Pohráli jsme si s designem a vytvořili jsme jing-jang, který do sebe zapadá tmavé pivo vléváme do bílého mramoru a světlé pivo naopak do černého mramoru. Na trhu mi opravdu chybělo pivo, které by vám nabídli třeba na umělecké vernisáži či na společenské události vedle šampaňského. Výroba piva není také jednoduchá záležitost a je k tomu potřeba talent a umění, proto jsme přišli na trh s novou Aurosou Gold, která právě tyto elementy vystihuje a nezaměřuje se jen na ženské pohlaví.

Aurosa Gold je daleko tajemnější a dynamičtější než její něžná předchůdkyně Aurosa #BEERFORHER. Co se chuti týká je více hořká, s bylinným nádechem, ale velmi jemná, jelikož se jedná o 10° pivo.

Aurosu prezentujete jako luxusní záležitost… Něco jako když žena pije šampaňské. Daří se vám to?
Daří. Zaměřujeme se hodně na umělecké vernisáže či módní přehlídky, kde byste pivo moc nečekali. Je zde hodně lidí, kteří jsou rádi, že můžou najít svůj oblíbený nápoj i na takovýchto místech.

Prodává se obecně Aurosa spíše za hranicemi, nebo stoupl i zájem v České republice?
Aurosa je na trhu teprve tři roky, proto je export zatím v začátcích. České pivo jako takové, má bezesporu svoji vlastní obrovskou kvalitu a určitý trademark v zahraničí, něco jako švýcarské hodinky. Tento fakt nám hodně pomáhá právě za hranicemi. V České republice už máme ale své klienty a odběratele, kteří Aurosu s oblibou vyhledávají a nedají na ni dopustit.

Nepřispěla tomu „negativní“ reklama v podobě ohlasů britských pivařek, které marketing piva označily za sexistický a hloupý? Co si o tom myslíte? Jak jste zareagovali?
Chtěli jsme změnit vnímání piva jakožto tradičního nápoje oblíbeného zejména mužskými zákazníky. Samozřejmě si nemyslíme, že by ženy neměly pít jiné druhy piva nebo naopak, že by měly pít jenom to naše. Aurosa pouze představuje další alternativu volby, která oslovuje jak ženy, tak pro mnohé možná překvapivě i muže. To zejména proto, že není nějak dochucována či uměle doslazována. Na trhu je mnoho produktů, které jsou tradičně rozděleny na ženské a mužské, namátkou kosmetika, žiletky, oblečení, parfémy… Nemyslíme si, že by alternativy produktů měly v naší svobodné společnosti vyvolávat jakýkoliv problém.

Kam všude pivo vyvážíte?
Prozatím vyvážíme pivo do Holandska a Francie. S exportem nám od začátku pomáhá česká firma Czech Trade, díky které jsme se dostali do povědomí v zahraničí. Ne nadarmo se říká, že negativní reklama je taky reklama, protože díky více než 80 světovým médiím se o nás doslechli opravdu všude. To nám přineslo nové klienty, kteří chtějí distribuovat naše pivo například v Tokiu, Hongkongu či na ostrově Guam.

Kam byste chtěla v nejbližší době prorazit?
Nejvíce bych se chtěla zaměřit na Itálii, protože to je země, kterou znám nejlépe, a věřím, že by se zde Aurosa uchytila. Chystáme se na to během roku, protože není lehké prorazit v této zemi s produktem, který není vyroben právě tam.

Kde se dá Aurosa koupit?
Jelikož nejsme normální pivo, nesnažíme se ani mezi ostatní piva zapadnout. Aurosa láhve jsou k zakoupení nejčastěji v design či „concept“ obchodech, kam zavítáte jakožto milovníci umění, nebo když hledáte pro někoho dárek. Aurosu můžete zatím sehnat vedle našeho e-shopu na určitých místech v Praze, Brně a Ostravě.

Co nového chystáte?
Abychom byli našim zákazníkům co nejblíže, chceme začít vytvářet dočasné prostory a stánky na různých místech.

Pojďme trošku přiblížit čtenářům vaši osobu. Prozraďte, čím jste chtěla být jako dítě?
Odmala jezdím profesionálně na koních, proto jsem chtěla být celý život policistkou, protože právě ty můžou jezdit od rána do večera na koni po městě.

Co byste ráda udělala, ale neustále to odkládáte na neurčito?
Strašně nerada něco odkládám, z prokrastinace mám hrůzu, proto vše dělám nejlépe hned.

Existuje něco, bez čeho se ve svém životě neobejdete?
Bez svého nejlepšího přítele, francouzského buldočka Stitche. Často mě všude doprovází a stal se samozřejmě i nedílnou součástí našeho týmu.

Každý potřebuje občas „vypnout“. Jak si nejlépe odpočinete?
Práce, kterou dělám, je mým velkým koníčkem. Proto je pro mě těžké se od ní vůbec odtrhnout. Jediná věc, která mě dokáže uklidnit, je ježdění na koni, a vždy si na tento sport ráda najdu čas.

Je nějaké heslo, rčení, moudro, kterým se celý život řídíte?
Věřím v karmu, proto jsem si jistá, že vše špatné, co děláte, se dříve či později obrátí proti vám.

Rok 2017 byl pro náchodský pivovar Primátor úspěšný

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojePrimátor

Historicky nejvyšší počet získaných ocenění zaznamenala v loňském roce piva z Náchodského pivovaru PRIMÁTOR. Celkem do své sbírky náchodští přidali dalších 28 medailí či cen z tuzemských i zahraničích degustačních soutěží. Nejvíce osm medailí, z toho čtyři zlaté, získalo pšeničné pivo PRIMÁTOR Weizenbier, které patří v posledních letech k nejvíce oceňovanému pivu z širokého portfolia 15 piv.

Ohromný úspěch a velkou radost pivovaru udělala i loňská novinka, výčepní pivo Antonín, které zvítězilo v kategorii ležáků na prestižní soutěži Brussels Beer Challenge 2017.

Naposledy se v loňském roce objevila piva PRIMÁTOR mezi oceněnými v anketě časopisu Pivo, Bier & Ale vyhlašovanými závěrem roku ve Strahovském klášteře. Výroční cenu za dlouholetou kvalitu obdrželo speciální pivo PRIMÁTOR Polotmavý 13% a pivo PRIMÁTOR APAč 11% pak cenu za nejlepší nové svrchně kvašené pivo vyrobené v limitované edici.

Pivovaru se tak zúročuje poctivá práce založená na výběru nejkvalitnějších surovin, dodržování tradičních výrobních postupů, zkrátka to co se PRIMÁTOR už dlouhá léta snaží dělat: Skutečné řemeslo.

Nová kampaň Březňáku již od 18. ledna

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeVelké Březno

Značka Březňák představuje nový televizní spot – a stejně jako před dvěma lety chce upozornit na vztah otce a syna, ovšem z trochu jiného úhlu pohledu. Pro značku Březňák je jednou ze stěžejních hodnot staré školy trpělivost. Zkrátka že všechno na světě chce svůj čas, ať už se to týká mezilidských vztahů s těmi nejbližšími, nebo schopnosti uvařit skvělé pivo staré školy.

Kreativní agentura VCCP, která na nové kampani pro značku Březňák pracovala, se nechala inspirovat citátem jednoho z nejúspěšnějších Čechů, podnikatelem Tomášem Baťou, kterého zná bez nadsázky celý svět. Ten kdysi prohlásil: „Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!“

„Pochopit jeden druhého chce svůj čas. To je stejné, jako uvařit dobré pivo. Proto se nám citát tak líbí. U Březňáku můžeme stavět na dlouhé tradici a zmíněné trpělivosti. Pivo stále pomalu zraje v původních pískovcových sklepích, ve varně se pivo vaří od roku 1933 a podobizna Viktora Cibicha zdobí etikety od roku 1906,“ konstatoval manažer značky Petr Syřiště. Celou kampaní se tak prolínají hodnoty staré školy, kterými jsou lidská práce, tradice prověřených věcí a především zmíněná trpělivost, kdy se na pořádný kousek vyplatí počkat. Nejen pro Březňák je trpělivost zásadní hodnotou – představuje i důležitou součást vztahu otce se synem. Svého otce totiž v každém věku vnímáme jinak, proto kampaň odkazuje na zmíněný citát Tomáše Bati. Jak se vztah k otci může měnit podle toho, kolik nám je právě let, dokazují i upřímné zpovědi mužů různého věku v interview, které bude podpořeno na Facebooku.

Celá nová kampaň Březňáku startuje 18. ledna a bude se v různých podobách prolínat celým rokem 2018. Diváci mohou spoty o délce 60 sekund a 30 sekund vidět na všech kanálech televize Prima, dále na Barrandově a Óčku. Objeví se také v on-line médiích a na sociálních sítích. Protože značka Březňák nezapomíná na své kořeny, natáčelo se v krásných exteriérech v Litoměřicích a dalších lokalitách v severních a středních Čechách. Snad s výjimkou mladého herce Petra Buchty ve spotech nehrají známé tváře z televize. Nechceme jít cestou známých herců, celebrit a jejich příběhů. Nás zajímá opravdový a univerzální příběh otce a syna, který vyprávíme,“ uzavřel Petr Syřiště. Autorem hudby ke spotům je skupina Lucie.

Kreativní návrh zpracovala agentura VCCP a produkci nových spotů měla na starosti agentura BISTRO Films. Režisérem byl opět James Pilkington, který natáčel i předcházející velmi úspěšné reklamy o tátech – hrdinech před dvěma lety. Právě tehdy se značka rozhodla jít vlastní cestou, místo prvoplánové kampaně představit i závažnější společenské téma a zamyslet se nad úctou ke generaci rodičů, která si s přibývajícím věkem může v dnešním světě připadat trochu opomíjená a stranou od aktuálního dění.

Pivní novoty: Kniha o pivu zasvětí laiky a počtou si i znalci

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Nakladatelství Smart Press vydalo koncem loňska zdařilého průvodce světem pivních radostí – Knihu o pivu autorů Pavla Borowiece a Marcely Titzlové. Na chmelových stezkách polopatě vysvětlí poutníkům trochu teorie, naučí jak poznat dobré pivo a uspořádat malou domácí degustaci, nabídne rozhledy po světových značkách a stylech a mimo jiné také naučí, co dobrého k snědku lze k pivu a z piva vykouzlit na talíři.

Milovníci piva už mají u nás dispozici docela slušnou záplavu literatury, která je potěší ve všech souvislostech kolem piva, pivovarnictví a pivovarů.

Od útlých svazků jako je přepis rozhlasového seriálu Jolany Novákové s pivovarníkem Františkem Richterem „Pivo jako křen“ až po bichle typu Velké encyklopedie piva Berry Verhoefa nebo Encyklopedie piva, kterou sepsal guru pivních publicistů Michael Jackson (shoda jmen s popovým zombie je čistě náhodná).

Pár týdnů už českou pivní a pivovarnickou knihovničku doplňuje také Kniha o pivu autorů Pavla Borowiece a Marcely Titzlové. Sluší se hned v úvodu oznámit, že patří k tomu zdařilému počtení, které si může zájemce o pivní kulturu pořídit.

Pro nadšené amatéry i znalce
Komu je určena? Hodí se do kuchyně mezi kuchařky i na noční stolek k posteli. Cílí na nadšené amatéry, ale neurazí ani odborníka.

Postupně a čtivou formou (autoři v sobě nezapřou své novinářské a publicistické zkušenosti z dřívějška i posledních let – při vydávání časopisu Pivo, Bier & Ale) představuje celé téma od rostlinky chmele nebo naklíčeného sladu až k chuťovým pohárkům milovníka zlatavého moku.

V sedmi dílech se dovíme, jak poznat vlastnosti piva při zapojení všech smyslů (včetně tvarů sklenic, ze kterých různé druhy popíjíme), pár základů o surovinách a technologii výroby piva, rozdělení pivních stylů – těch českých, německých, belgických, anglických a dalších evropských a také amerických.

Čtenář nakoukne také do úspěšných českých pivovarů – těch celostátních, regionálních i craft (řemeslných), naučí se ochutnávat piva a jak si připravit takovou malou domácí degustaci a také osvětlí základy párování piva a jídla. Zlatým hřebem je pak 22 receptů, ve kterých hraje pivo dost podstatnou roli.


Pivo v srdci i v žaludku
Autor těchto řádek doporučuje vyzkoušet třeba takové voňavé kuře na pivní plechovce. Peče se nasazené na načnuté plechovce, recept navrhuje použít třeba světlé výčepní Postřižinské z Nymburka (na značce však až tak nezáleží, vhodný je i nepříliš chmelený ležák) a předem zhruba třetinu upít.

Jen pozor – je potřeba postupovat opatrně, méně kvalitní plechovka má tendenci se pod tíhou kuřete v troubě bortit.

Celá Kniha o pivu je prošpikované fotografiemi, tabulkami i popisem desítek pivních stylů a věhlasných i méně známých značek ze světa i domova, ale text nesklouzne do záplavy odborné terminologie ze světa kvasné chemie.

Takže naštěstí třeba v kapitole Jak vzniká pivo při zmínce o třírmutovém procesu dekokčního rmutování, typického pro české pivo, nechává kniha stranou podrobnosti o enzymech, štěpících škrob, o bílkovinách nebo procesu zcukření.

Ale není ale
Na druhé straně krátká pasáž, kterou autoři věnovali výslovnosti názvů pivních stylů a kde vysvětlují, že pivní styl „ale“ se vyslovuje „ejl“ a že bychom ho neměli zaměňovat s často používanou českou spojkou, nebo že se správnou výslovností dalších pivních stylů pomůže internetový překladač, se jeví mírně řečeno poněkud nadbytečná.

Co ale není nadbytečné, je celý zbytek knihy. Na textu je znát Borowieczova letitá zkušenost z řady mezinárodních degustačních soutěží i to, že autoři za pivem procestovali notný kus světa.

Je příjemné, když divákům přednáší někdo, kdo má o oboru detailní znalosti a ještě příjemnější je, když to dotyčný umí také podat laikům srozumitelně, zábavně a přitom fundovaně.

Takové spojení není v případě různých přednášek, rozhovorů i knih řady odborníků nebo vědátorů pokaždé samozřejmostí. V případ Knihy o pivu to ale platí vrchovatě.

Svijany třikrát stříbrné ve World Beer Idol

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Rovnou tři stříbrné medaile si z třetího ročníku profesionální degustační soutěže piva World Beer Idol odnesl Pivovar Svijany. V konkurenci 150 piv ze 17 zemí světa se jako jediná česká piva dokázaly prosadit Svijanský Máz, Svijanský Rytíř a Svijanská Kněžna. Oznámil to pořadatel světové soutěže Jakub Veselý.

Nejlepší evropští degustátoři, zástupci velkoobchodů a pivní publicisté se sešli v polovině ledna v Rodinném pivovaru Zichovec, aby vybrali světový pivní idol pro letošní rok. V komisi vedle sebe zasedl například respektovaný emeritní sládek pivovaru U Fleků Ivan Chramosil a mistr světa v pivním sommeliérství, Stephan Hilbrandt. Kontroling přihlášených vzorků podle Jakuba Veselého zaštítil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.
„Těší nás, že se v těžké konkurenci vzorků ze 17 zemí světa prosadil i český zástupce. Oceněný pivovar Svijany dokázal, že tradičně vařený český ležák má v rozmanitém světě piva svoje místo a nepředpokládám, že by se na tom v budoucnu něco změnilo,” uvedl Jakub Veselý.

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobého zrání piva v ležáckých sklepích. Všechna jeho klasická, nepasterovaná česká piva doprovází dlouhý seznam různých cen. Svijanská Kněžna stála naposledy na stupních vítězů loni na podzim na osmém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS - PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2017.

„Vždy při takových příležitostech opakuji, že pro nás jsou nejdůležitější především reakce spotřebitelů. Ale samozřejmě nás těší i každé ocenění od odborné poroty, protože nám opět dokazuje, že naše tradiční výrobní postupy mají i dnes smysl,“ řekl k nejnovějšímu úspěchu svijanských piv sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Svijanská Kněžna 13 % se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které jí dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu a mimořádnou oblibu si získala jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan – různými kombinacemi lze dosáhnout různé chutě, vůně a stupňovitosti.

Svijanský Rytíř 12 % je za studena dochmelovaný ležák. Vyznačuje se velmi specifickou a unikátní hořkostí a ve Svijanech se vaří od roku 2001 při využití výjimečných chmelů z vlastních chmelnic pivovaru v oblasti Polepských Blat. Nese zřetelný rukopis sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vlastně původně vznikl.

Svijanský Máz 11 % - svijanská klasika a nejprodávanější svijanské pivo jak v točené, tak lahvové variantě. Pivovar jej vyrábí již od roku 1998, kdy rychle zaplnilo mezeru mezi slabšími pivy “na žízeň” a silnějšími dvanáctkami - ležáky.

Plzeň už opravdu jenom z Plzně. Výroba Prazdroje v Rusku skončila

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Ivan BlažekPrazdroj

Světoznámý ležák Pilsner Urquell se už zase vyrábí jen a pouze v Plzni. Licenční produkce v ruské Kaluze skončila v prosinci. A vypadá to, že se Plzeňský Prazdroj do podobného dobrodružství hned tak nepustí.

„Plzeňský Prazdroj se k ukončení licenční výroby v Rusku rozhodl v souladu se svou globální strategií, jak posílit celosvětově pozici Pilsner Urquell jako super prémiové značky, která představuje nejlepší českou pivovarskou tradici,“ sdělila Právu mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

Plzeňský ležák vyráběli v Kaluze deset let a prodával se výlučně na ruském trhu. „Důvodem byly extrémně vysoké dovozní poplatky,“ vysvětlila Němečková a dodala, že na celkové výrobě piva Pilsner Urquell se kaluzský podnik podílel pouhým procentem. Prazdroj, dnes vlastněný japonskou společností Asahi, patřil v té době patřil do skupiny SABMiller, s níž spolupracoval turecký koncern Efes - tomu patří i pivovar v Kaluze.

Polská zkušenost
Mezi lety 2002 a 2011 se Pilsner Urquell licenčně vyráběl také v polském pivovaru Tychy, který byl přímo součástí skupiny SABMiller. „Důvody byly podobné jako v Rusku a šlo o pivo určené výlučně pro polský trh,“ připomněla Němečková.

„Nám to strašně uškodilo,“ připustila mluvčí a dodala: „Dodnes se nám to vrací, někteří spotřebitelé nevěří, že se pivo z Polska nikdy nedostalo na český trh. A ještě i teď potkáte lidi, kteří odpřisáhnou, že chutnalo jinak, což je samozřejmě hloupost.“

Odlišnosti se prý našly
Tomáš Erlich, předseda českého Sdružení přátel piva, má jinou zkušenost. „Před lety jsme dělali test a drobné niance našli,“ řekl Právu Erlich.

„Porovnávali jsme originální českou plzeň s plzní z Polska a Ruska. Polská byla nepatrně sladší než originál, ruská měla ideální hořkost, ale malinko se tam vytrácelo chmelové aroma. Šlo o drobné niterné rozdíly, nicméně v klasickém trojúhelníkovém testu - máte tři piva nejlépe v neprůhledném skle, jedno je jiné a vaším cíle je to jedno jiné oddělit - jsme je rozpoznali,“ uvedl Erlich, který se však nedomnívá, že by licenční výroba pověst Prazdroje nějak zásadně pošramotila.

„V době polské výroby tady nějaká šuškanda probíhala, ale jen v malé skupině pivařů. A o tom, že se plzeň vařila i v Rusku, většina lidí ani neví,“ poznamenal Erlich. „Podle nás je ovšem jakákoliv licenční výroba piva špatná, protože originál jen jeden. Místní podmínky jsou nenapodobitelné, byť samozřejmě rozdíly jsou minimální,“ doplnil Erlich.

Prazdroj se v hospodách zaměří na prémiová piva

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Marketing&MediaPrazdroj

Plzeňský Prazdroj našel nového ředitele pro oblast hospod a restaurací. Na pozici od ledna nastoupil Jan Krafka. Pivovar ho provází celou kariéru, nastoupil do něj už na konci roku 2007 a prošel v něm pozicemi od finančního specialisty po obchodního manažera.

V posledních dvou letech měl na starosti hospody a restaurace na západě České republiky. Podle Prazdroje má v nové pozici navázat na práci Tomáše Mráze, který se loni stal obchodním ředitelem.

Krafka by se chtěl zaměřit na podporu prodeje prémiových piv. U návštěvníků restaurací jsou stále populárnější. „Dlouhodobě se staráme o to, aby majitelé hospod a restaurací měli co nejlepší servis a pomáháme jim v mnoha oblastech, od vybavení až po poradenství. Naše úsilí v této oblasti chci nadále posilovat,“ dodal ke svým plánům.

Jan Krafka je novým ředitelem Prazdroje pro hospody a restaurace

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Novým ředitelem Plzeňského Prazdroje pro oblast hospod a restaurací se od začátku letošního roku stal Jan Krafka. Na novou pozici nastupuje s desetiletou zkušeností práce v největší tuzemské pivovarnické skupině.

V nové pozici Jan Krafka naváže na práci úspěšného vrcholového manažera Tomáše Mráze, který v loňském roce postoupil na post obchodního ředitele celého Plzeňského Prazdroje. Jan Krafka se chce zaměřit na podporu prodeje prémiových piv, která jsou u návštěvníků restaurací stále populárnější a na další rozvoj jedinečné české pivní kultury.

„V Plzeňském Prazdroji se dlouhodobě staráme o to, aby majitelé hospod a restaurací měli co nejlepší servis a pomáháme jim v mnoha oblastech, od vybavení až po poradenství. Těší mě, že jsme díky tomu mezi nimi dlouhodobě nejlépe vnímaným dodavatelem. Naše úsilí v této oblasti chci nadále posilovat, aby z něj měly prospěch jak hospody a restaurace, tak zejména jejich návštěvníci,“ říká Jan Krafka.

V oblasti obchodu se Jan Krafka pohybuje od roku 2011 a hned od počátku se věnoval oblasti hospod a restaurací. V posledních dvou letech pak působil jako manažer pro celý západní region České republiky. Kariéru zahájil v ekonomickém odboru a postupně se vypracoval až do pozice regionálního finančního managera. Do Plzeňského Prazdroje nastoupil Jan Krafka záhy po absolvování ekonomické fakulty Západočeské univerzity. Kromě Západočeské univerzity studoval ještě ekonomiku na univerzitě ve francouzském Montpellier.

SALIMA 2018, 10. Valná hromada ČMSMP

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:ČMSMPAutor:Ing. Jan Šuráň

ČMSMP připravuje Festival minipivovarů v rámci potravinářské výstavy SALIMA Brno 2018, která se uskuteční ve dnech 27. 2. – 3. 3. 2018. Naší snahou je, aby se této reprezentativní přehlídky, zúčastnilo co nejvíce zástupců minipivovarů a návštěvníci tak mohli dostat informace přímo od zdroje.

Samotný Festival bude probíhat od 1. 3. do 3. 3.

čtvrtek 1.3. 06,00 – 11,00 návoz piva, rozdělní obsluhy
11,00 – 21,00 příchod návštěvníků
14,00 – 14,15 zahájení festivalu
21,00 – 21,15 zakončení prvního dne, odchod návštěvníků, úklid
Pátek 2.3. 08,00 – 11,00 doplnění piva, příprava prostoru
11,00 – 21,00 program II. dne
21,00 – 21,15 zakončení druhého dne, odchod návštěvníků, úklid

Sobota 3.3. 08,00 – 11,00 doplnění piva, příprava prostoru
10,00 – 15,00 program III. dne
15,00 – 15,15 slavnostní zakončení Festivalu, odchod návštěvníků
15,15 – 16,30 demontáž výčepů a stánků, odvoz materiálu, úklid

Vstupenky na Festival budou odděleny od vstupného na SALIMU, takže návštěvníci budou mít tři možnosti. Buď půjdou jenom na Festival, nebo jenom na SALIMU, nebo to mohou zkombinovat a zakoupit vstupenku na obě akce. Svaz přebírá garanci a podílí se na podílu ze vstupného, který bude později rozdělen mezi účastníky (pouze mezi členy Svazu). Pivovary budou svá piva prodávat za žetony, protože kvůli EET je nutno mít jediné inkasní místo, jinak by musel mít každý svůj terminál EET (stanovisko MF). Budete tedy mít přímý vliv na ekonomické úspěšnosti Vašeho pivovaru. Předpokládaná cena za jednotný stánek je 4 900,- Kč za pivovar. Podmínky účasti shodné jako minule. Podrobnosti a přihlášky Vám budou zaslány po upřesnění ze strany BVV.

Celkový předpokládaný počet návštěvníků 5 000 osob v průběhu tří dnů.

Váš zájem o účast na Festivalu minipivovarů v rámci výstavy SALIMA Brno 2018 můžete oznamovat Radkovi Koudelkovi již nyní na adrese r.koudelka@zamek-zabreh.cz


Při Festivalu se rovněž uskuteční 10. Valná hromada a to 1. března 2018, která bude volební, neboť víceprezidentovi Svazu Radovanovi Koudelkovi vyprší mandát. I když vyjádřil vůli ve své činnosti pokračovat, uvítáme jakékoliv Vaše náměty na protikandidáta. Valná hromada se uskuteční v Brně, protože její tradiční organizace při Jarní ceně českých sládků na Zvíkově již není možná, protože se nám tato soutěž tak rozrostla, že její organizace se musí rozložit do dvou dnů.

Českou degustační soutěž ovládlo belgické pivo Delirium Tremens!

Publikováno:před 3 měsíciAutor:Jakub Veselý

Třetí ročník profesionální degustační soutěže piva World Beer Idol zná svého vítěze. Je jím belgické pivo s růžovým slonem na etiketě a neotřelým názvem Delirium Tremens.
V letošním roce, stejně jako ve dvou letech předchozích, se nejlepší evropští degustátoři, zástupci velkoobchodů a pivní publicisté sešli v přátelské atmosféře Rodinného pivovaru Zichovec, aby vybrali světový pivní idol pro rok 2018. V komisi tak vedle sebe zasedl například respektovaný emeritní sládek pivovaru U Fleků Ivan Chramosil a mistr světa v pivním sommeliérství, Stephan Hilbrandt. Kontroling přihlášených vzorků zaštítil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.
O titul World Beer Idol 2018 soupeřilo přes 150 vzorků ze 17 zemí světa. Své zástupce poslaly i pivovary z Norska, Ukrajiny nebo Japonska. Na jednotlivá ocenění pak dosáhlo 30 % z přihlášených. Českou stopu zanechal pivovar Svijany, který obdržel 3 stříbrné medaile za piva Máz, Rytíř a Kněžna.
Samostatné ocenění Best Pilsner, pro nejlepší pivo plzeňského typu putuje do Bavorského pivovaru Schwarzbräu. Cenu za nejlepší design získal norský pivovar Lindheim.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.04.2018 17:166.162/6.162