Novinky a zajímavosti ze světa piva

Do iniciativy Zachraň hospodu, kterou na začátku dubna spustil Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s pivovary a dalšími partnery, se už zapojilo přes 9 tisíc lidí. Za pouhý víc než měsíc přispěli nákupem poukázek 1600 hospodám a dalším gastronomickým zařízením celkovou sumou 10 milionů korun. Projekt pokračuje i po otevření restauračních zahrádek i posléze samotných lokálů hospod.

Vládní opatření proti šíření koronaviru dopadla velmi tvrdě nejvíc právě na gastronomický byznys a také hotely a penziony. V Česku rozsahem ojedinělý projekt, který spojil dosavadní největší konkurenty i další firmy, zapojené do pohostinského oboru, má na webu propojit hospody, žádající o pomoc, se spotřebiteli – záchranáři. Internetové stránky slouží velkým i nejmenším podnikům - bez rozdílu čí a jaké pivo prodávají.

Lidé si mohou na webu www.zachranhospodu.cz kupovat až do konce června vouchery v hodnotě 100, 200, 500 a 1000 korun do některé ze zatím 2500 zapojených a organizátory kontrolovaných hospod a restaurací a uplatnit je kdykoliv do konce roku.

Zatím 10 milionů a projekt pokračuje
Na webu evidovaných a o pomoc žádajících hospod stále přibývá a suma 10 milionů korun není zdaleka konečná. Vybrané peníze pomáhají hospodským přežít ve velmi složité situaci výpadků příjmů, uzavřených provozoven i následného složitého restartu a postupného obnovování provozu.

Mnoho podniků, včetně restauračních minipivovarů, už kvůli protivirovým opatřením sčítá narůstající dluhy, muselo propustit zaměstnance, likvidovat zásoby piv s končící dobou spotřeby. Jen menší část se drží nad vodou pomocí prodeje z okének.

Smysluplnost projektu potvrzuje i Libor Trochta, majitel podniku Yesenka Style Bar v Jeseníku: „Bohužel jsme měli až doteď zavřeno. Projekt Zachraň hospodu nám hodně pomohl, podporují nás hlavně místní a turisté, co jezdí do Jeseníků z celé republiky. Někteří zákazníci dokonce přispěli, aniž by chtěli vouchery, za což jsem jim vděčný,“ dodává Trochta.

Lidé teď mohou po otevření zahrádek svůj oblíbený podnik podpořit jak jeho návštěvou, tak zakoupením voucheru na budoucí konzumaci.

Rozjezd bude pomalý
„Hospody a restaurace jsou zavřené už téměř dva měsíce. Od pondělí mohou otevřít své zahrádky, ale ne všichni pro to mají vhodné podmínky. Současně očekáváme, že návrat hostů bude spíše pozvolný. Proto je i nadále podpora ze strany zákazníků velmi důležitá,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Iniciativu Zachraň hospodu podporují finančně i propagací (včetně třeba televizních reklam) Český svaz pivovarů a sladoven společně s pivovary Bernard, Budějovický Budvar, Pivovar Antoš Slaný, Pivovary Staropramen, Plzeňský Prazdroj, Primátor, Starobrno a Svijany. Dalšími partnery jsou Becherovka, Bohemia Hop, Česká spořitelna, Dotykačka, Edenred, Jack Daniel‘s, Kofola, Makro, Mattoni 1873, Stock Plzeň-Božkov, Storyous a Koli.

„Já jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic nekouká než Pankrác.“ Natočím!

Co určitě patří do bramborového salátu, a co se tam zásadně a nikdy nedává.
Samozřejmě, jak se co píše. Pravopis je velký a strašlivý bůh češtiny.
Ponožky v sandálech! Ano, anebo Ne, Ne a Ne, ne, ne?
Češi si své kulturní války pečlivě pěstují a tahle patří k těm nejtrvanlivějším: Pivo se točí, anebo čepuje?
Jak se to správně, a dokud to s konečnou platností nerozhodneme, žádný mír nebude, jak se to SPRÁVNĚ říká?

Jde o hodně. Dodnes slyším, jak U Zlatého tygra na zdvořilou prosbu, jestli by nám mohli natočit ještě nějaká piva, číšník zahlásil: „Vážený pane, točí se kolotoč a devatenáctka v Hloubětíně. Tady pivo čepujeme!“ U Tygra není prostor na chyby a na chyby tohoto typu už vůbec ne.

Předseda vlády natočil (sic!) video. Postavil si před sebe půllitr a oznámil: „Konečně: snížili jsme DPH točeného piva!“ Tak se to video jmenuje.

A spustil: „Čau, lidi. Je neděle, je zima. Koupil jsem si tady pivo přes okénko, točené pivo. Oni vlastně točené nemají, ale koupil jsem si lahvové a udělal jsem z něho točené, kdyby to někdo vyšetřoval,“ zabrousil se do toho navíc hned na začátku.

Poslanec a primátor Plzně Martin Baxa to nevydržel a zgustl si na něm, ale ne z ekonomického důvodu:

„Doslechl jsem se, že premiér ve své nedělní chvilce propagandy cosi dlouze povídal o ‚točeném pivě‘ Tak, pane Babiši, vzkaz z Plzně: pivo se ČEPUJE!“

Převaha, s jakou to plzeňský purkmistr průhonickému amatérovi, který do skla cmrndá jakéhosi lahváče skoro bez pěny a naprosto bez znalosti základní terminologie, dal sežrat, byla nesmírná. Titánská. Zbytečná.

Jak u toho Tygra.

Pan Baxa se prohlásil vítězem, jenže ve skutečnosti kulturní válka pokračuje dál. Nevyhrál nikdo.

Čistě věcně je záležitost jasná. Ani čepuje, ani točí v původním významu nesedí. Žádné čepy, které by se vyrážely (odtud „čepovat“), už na sudech nenajdete. Když jsou nějaká piva „na čepu“, kde najdeme ten „čep“? Ani hostinský už nemusí otáčet kolem tlakostroje (odtud „točit“), což byl vynález 19. století. (Podrobnosti rozebírají weby pivnici.cz nebo pivo.cz. Stránky jidloaradost.ambi.cz pro změnu přinášejí text, který „točení“ zavrhuje a trvá jedině na „čepování“.)

Ottův slovník naučný se pod heslem „čepování“ věnuje jen tesařskému řemeslu. Stejně tak se encyklopedie nezmiňuje o „točení“ piva.

Jestli někdo na základě historických skutečností usoudil, že v roce 2020 se správně říká čepovat, a ne točit, mohl by někdo jiný dojít k opačnému závěru.

A je vůbec nějaký důvod, proč být striktní a dělat, že i tady musí být pravda jen jedna? A triumfálně ji „mít“?

Jiná věc je, jaký výraz se kde udržel a v jakém jazykovém kontextu se používá. Příkladů je spousta a dá se z nich soudit, kudy zákopy toho kterého tábora vedou.

Andrej Babiš je „řezaný“. Bere jak točené, tak čepované pivo. Ale točené častěji. Třeba v Čau lidi z února 2020, kde tématu DPH na pivo věnoval 8036 znaků (to byla ještě psaná verze), nacházíme čepované pivo a čepování 4×, kdežto točené 10×.

Dokumenty státu jednoznačně hovoří o čepovaném, ne o točeném pivu.

„U ostatních situací podávání nápojů posuzovaných jako dodání zboží (čepované pivo určené k odnosu s sebou, čepované pivo u stánků bez služeb, balená voda, káva v kelímku apod.) se druhá snížená sazba daně neuplatní.“ Zdroj: Situace podávání nápojů rozebírá Generální finanční ředitelství.

„Termínem rozlévaný nápoj, uvedeným v tabulce, se rozumí nápoj, který je podáván k okamžité konzumaci na místě – nikoli k odnosu s sebou (např. čepované pivo, víno, alkoholické či nealkoholické nápoje podávané ve sklenici, případně v otevřené láhvi s možností použít skleničku, k láhvi může být přiloženo brčko; voda ve džbánu…)

I oficiální internetové stránky Plzeňského Prazdroje se drží „čepování“. Inzeráty z rakousko-uherské monarchie také nabízejí p. t. obecenstvu prvotřídně vychlazené čepované, ne točené pivo.

V odvozeninách si ale úspěšně konkurují, respektive koexistují oba termíny. Pěkně to znázorňuje partnerství slov „výčep“ a „výtoč“. A výčepního se asi nezeptáte, kolik sudů „vyčepoval“, ale „vytočil“. A tak dále.

Stejně tak hybridní jsou média a jejich titulky – točí se i čepuje.

Bytelnější písemné prameny, nebo rovnou „bible“ svého žánru, se drží spíš čepování, ale ne ortodoxně.

„Čepují tu holešovické pivo 10° Pražan, podává se běžný výběr teplých jídel.“ Jan Šusta v Průvodci pražským pohostinstvím, 1983, zásadně používá sloveso „čepovat“.

„Pivo se čepuje v pivovarském hostinci (U Fleků, pozn. red.), není filtrované.“ Na jiném místě monumentální Encyklopedie piva od Michaela Jacksona, česky 1994, nicméně čteme, že „Guinness chutná samozřejmě nejlépe při pokojové teplotě, točený se však často podává lehce vychlazený“.

Jestliže literaturou faktu ještě prosvítá sklon k akurátní terminologii, v beletrii, stejně jako třeba v písních, se pivo v první řadě točí. Pojďme to demonstrovat na těžkých vahách:

„Já se do takových věcí nepletu, s tím ať mně každej políbí prdel,“ odpověděl slušně pan Palivec, zapaluje si dýmku, „dneska se do toho míchat, to by mohlo každému člověkovi zlomit vaz. Já jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic nekouká než Pankrác.“

Natočím!

Paní výčepní odemkla, pak brala nádoby a točila do nich pivo a divila se: „Člověče, takovej seš fešák, a že seš tak postrojenej?“

V Automatu Svět se pivo točí od první do poslední řádky.

Proto můj muž si brával jen jeden den dovolené, protože jeden den býval v nebi… Rád chodil dopoledne i k Vaništům, kam od rána svítilo slunce, a pan Vaništa v bílém rouchu točil ty svoje nebeské smíchovské desítky a jeho paní Boženka přes chodbu z kuchyně také zalité dopoledním sluncem přinášela nebeské talíře s kouřícími guláši a dršťkami na paprice a talíře s kyselými rybičkami… (Vita Nuova.)

Tak Egon Bondy nechal stékat pivo po vousech, a než mu natočili další pivo, cucal si z vousů zbytky piva. (Něžný barbar.)

Odváží se snad někdo tvrdit, že to Hrabal má blbě? Že nevěděl, jak se to SPRÁVNĚ říká?

Já zase něco jiného vím: že by nás býval všechny i s touhle disputací poslal hodně daleko někam.

Důležitá otázka pramene naší národní podstaty zůstává nezodpovězena, a tak to má být. Protože, jak říká profesor Tomáš Halík: Co je bez chvění, není pevné.

Většinu jejich klientely dosud tvořili zahraniční turisté. Sedmdesát až osmdesát procent. Tento poměr teď pandemie koronaviru zásadně změní. Kvůli zavřeným hranicím budou muset malé pivovary v centru Prahy spoléhat na české zákazníky. Pro mnohé to bude boj o přežití.

Mírným optimismem naplňuje pivovary alespoň fakt, že 11. května mohou otevřít zahrádky. „Těšíme se na to, že po dvou měsících můžeme otevřít, i když nám to asi moc nepomůže. Ztráty budou veliké, protože duben a květen jsou jedny z nejsilnějších měsíců,“ sdělil Novinkám jednatel a spolumajitel pivovaru a restaurace U Fleků Ivo Brtník.

Pivovary za sebou mají boj o záchranu piva. Měly navařeno, těšily se na silnou jarní sezonu, místo toho musely na dva měsíce zavřít. „Navařili jsme nejvíc piva v historii pivovaru. Měli jsme zásobu 25 000 litrů,“ řekl manažer Klášterního pivovaru Strahov Marek Kocvera.

Část piva prodali alespoň v lahvích přes okénko. „Byla to spíš morální podpora, aby se něco dělo a aby zákazníci viděli, že pořád fungujeme,“ dodal.

Teď pivovary čeká boj o české klienty. „Chystáme různé akce, pochopitelně budou i slevy. Zatím to ještě s kolegy nastavujeme, ale určitě začneme s 15 procenty na jakoukoli konzumaci a pak se uvidí,“ nastiňuje plány U Fleků Ivo Brtník. Podobný záměr má také pivovar Strahov. Slevové programy nebo přizpůsobení jídelního lístků českým hostům.

Od státu zatím žádnou pomoc nedostaly. „Žádali jsme o 80 procent náhrady mzdy a o podporu z programu COVID Praha. Zatím bezvýsledně,“ přiznává Kocvera. A Ivo Brtník dodává: „Doufáme, že se k nám v dohledné době nějaká část těch financí dostane, abychom mohli dál fungovat.”

Letošní sezona bude špatná, spoustu podniků to možná položí, ale my chceme bojovat dál, zní z pivovarů. U Fleků už také začali znovu vařit pivo. „Už jsme rozjeli várku na znovuotevření restaurace. Připraveno zatím máme nějakých 6000 litrů,“ prozradil sládek Michael Adamík.

I on už se těší na to, až do pivovaru znovu zavítají hosté. „Je to hrozně zvláštní. Člověk tady vídá tisíce lidí a teď je to tady pivovar duchů. Nikde nikdo. Zvláštní pocit.“

Výrazný pokles prodeje piva zaznamenaly od poloviny března po vládou nařízeném uzavření restaurací pivovary v Olomouckém kraji, které se kvůli tomu musely vyrovnat i s problémy v organizaci výroby. Nižší odbyt za dobu pandemie nového typu koronaviru hlásí i prostějovská Palírna U Zeleného stromu.

„Vzhledem k tomu, že do sudů mířilo zhruba 60 procent našeho výstavu, tak pokles tržeb je značný. Výrobu jsme ale zvládli naplánovat a upravit tak, abychom žádné pivo vylévat nemuseli. Pivo v sudech stočené před uzavřením hospod má naštěstí dostatečnou trvanlivost,“ řekl ředitel přerovského Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Pivovar Zubr dočasně přerušil provoz linky na stáčení piva do sudů. „Pivo, které bylo v provozech, jsme stáčeli do plechovek a lahví. Oproti stejnému období loňského roku se sice zvýšil prodej lahví a plechovek, ale zdaleka to nenahradilo výpadek sudového piva,“ podotkl Pluháček.

Ředitel Palírny U Zeleného stromu Pavel Kadlec řekl, že i tuzemské likérky čekají těžké časy. „Jsme svázaní s gastrosegmentem. Podle nejčernějších scénářů skončí až čtvrtina podniků,“ uvedl Kadlec. Prostějovská likérka po uzavření restaurací eviduje značný pokles objednávek. „Už teď vidíme, že velkoobchody mají obrovské propady prodejů, často až o 80 procent, protože od nich nemá kdo do restaurací a hospod nakupovat. A to vše se promítá i k nám, například právě prodej do velkoobchodů nám klesl o 30 až 40 procent,“ upozornil.

Uzavření hospod pocítil na tržbách také Pivovar Litovel, který značnou část produkce stáčí do sudů. „Uzavření hospod mimo jiné znamenalo i to, že by si letos naši štamgasti nemohli vychutnat naše jarní pivní speciály, které jsou standardně k dostání pouze na čepu,“ podotkl ředitel Pivovar Litovel Lumír Hyneček. Pracovníci litovelského pivovaru proto várky jarních speciálů ručně stočili do pětilitrových soudků. „Tyto limitované edice piva se setkaly s mimořádně pozitivním ohlasem,“ řekl Hyneček.

Pivovary a restaurace podle Pluháčka patří ke koronavirovou krizí nejvíce postižené části ekonomiky. „Z jejích následků se celý trh bude vzpamatovávat dlouhou dobu. Doufáme, že většina našich provozoven krizi přečká, ale samozřejmě vše bude záležet na tom, jak bude dále pokračovat rozvolňování opatření a návrat k normálnímu životu,“ dodal.

Pivovar v západoněmeckém Willingenu se rozhodl rozdat zásoby navařeného piva, které mu zůstaly kvůli karanténním opatřením proti koronaviru.

Zájem o zhruba 2600 litrů zlatavého moku byl podle agentury Reuters mimořádný a chování desítek zájemců ukázněné, lidé čekali trpělivě, s rouškami a s doporučeným odstupem.

Franz Mast, kterému hesenský pivovar Willinger patří, nedokázal přenést přes srdce, že by pivo původně určené pro hotely a restaurace musel zlikvidovat. Pivovar původně plánoval rozdat 540 litrů světlého a tmavého piva. Litrové lahve, které zájemci dostali oproti záloze 1,5 eura, byly hned pryč. Mast se proto nakonec rozhodl zbavit se zhruba 2600 litrů piva, aby si uvolnil tanky pro čerstvou várku.

"Doufám, že to pivovaru pomůže, proto jsem přišla," uvedla Natalie Juliusová, která byla jednou ze zájemkyň.

Mast řekl Reuters, že je se zájmem pivařů spokojen. "Chceme lidem poděkovat a také doufáme, že budou podobně nápomocní, až budeme moci otevřít," řekl Mast.

V minulých dnech pivovar Ostravar plně obnovil provoz linek na stáčírně sudů, který byl po 12. březnu utlumen. Každou hodinu nyní stočí v Ostravaru 180 padesátilitrových sudů pro hospody a restaurace, které se chystají na otevření pivních zahrádek od 11. května.

V uplynulých dvou měsících se pivovar Ostravar po uzavření hospod plně soustředil na dodávku lahvového piva pro maloobchod, zatímco odbyt sudového piva klesl na minimum. Aktuální režim rozvolňování vládních opatření přináší významnou změnu do fungování ostravského pivovaru.

“V minulých dnech jsme v Ostravaru zase začali stáčet pivo do sudů ve standardním režimu. Na stáčírně sudů jsme najeli na plný provozní výkon,” hlásí vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek. “Každý den stáčíme čerstvé pivo pro hospody a restaurace, které se chystají v květnu na znovuotevření svých provozoven.”

Po rozsáhlých investicích v roce 2015 sjíždí z ostravských stáčecích linek každých 20 vteřin jeden padesátilitrový sud s pivem. Během jedné hodiny tak stačí Ostravar připravit pro hospody a restaurace 18 tisíc půllitrů. “Stáčecímu plánu dominuje hlavně naše vylepšená Ostravar dvanáctka,” přibližuje plány pivovaru na nejbližší dny vrchní sládek. Dvanáctce na stáčírně zdárně sekunduje také pivo Mustang. Jedenáctistupňové pivo z divokého chmele Kazbek, které si získalo oblibu nejen na Ostravsku, ale i za hranicemi Moravskoslezského kraje.

Ve stáčírně sudů samozřejmě platí zpřísněná hygienická pravidla. Povinnost nošení roušek, práce v rukavicích, častější dezinfekce prostor. “Pro naše lidi to ale není nic neobvyklého, protože ve stejném režimu funguje již od března stáčírna lahví a vlastně i zbytek pivovaru,” říká závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek.

Malé řemeslné pivovary v Moravskoslezském kraji se připravují na pondělní otevření restauračních zahrádek, dostávají už větší objednávky na sudy. Po odstávce kvůli pandemii nového typu koronaviru pivovary opět vaří naplno.
Článek

Pokles tržeb byl citelný, většinu navařeného piva se jim ale podařilo prodat, zaměstnanci se nepropouštěli a se ztrátami se pivovarníci vyrovnají.

Malé pivovary většinu produkce stáčejí do sudů, například u Beskydského pivovárku z Ostravice na Frýdecko-Místecku je to 95 procent. V situaci, která nastala po uzavření restaurací, ale už navařené pivo pivovar rozprodával téměř výhradně ve skleněných a plastových lahvích.

„Na to, co se dělo, to dopadlo vcelku dobře. V prvních třech týdnech po 14. březnu se na nás začalo valit pivo z hospod, které ho nemohly prodat. Nám se podařilo větší část z toho stočit do lahví. Pivo, o kterém jsme si mysleli, že neprodáme, se podařilo prodat,“ řekl jednatel Beskydského pivovárku Dušan Holý.

V jejich případě šlo zhruba o 1000 hektolitrů piva. „Podrželi nás zákazníci, kteří si cestu k našemu pivu našli, ať už to bylo přes e-shopy, naše závozy, nebo si chodili kupovat pivo do okýnka. Našli se i zákazníci, kteří nám chtěli poslat peníze, abychom přežili, jen tak, aniž si koupí pivo, což jsme s díky odmítli. Ale psychicky nás to podrželo,“ řekl Holý.

Od poloviny dubna vzrostl zájem o malé sudy, za což pivovar vděčil okolním chatařům. „Kdybych měl porovnávat jenom patnáctilitrové sudy mezi dubnem 2019 a dubnem 2020, tam je nárůst možná o 100 procent,“ řekl Holý. Vzrostl zájem i o půjčení chladičů piva, což pivovar nabízí už léta. Nyní nakoupil nové a začal je i prodávat. Za 14 dní jich lidé koupili 12.

Před dvěma týdny začal pivovar znovu vařit pivo. Jeho kapacita je 9000 hektolitrů. „Co navaříme teď, se prodá v druhé půlce června. Teď jsme v situaci, kdy máme téměř plný sklep. V tomto týdnu začaly chodit první větší objednávky z restaurací, kde mají zahrádky,“ řekl Holý. Další nárůst objednávek očekává za dva týdny, kdy se začnou otvírat vnitřní prostory restaurací.

„Pozorujeme jednu změnu oproti jiným rokům, že mnohem více se začínají prodávat ochucená piva. Teď tvoří možná 40 procent naší produkce, hlavně borůvka a med,“ řekl Holý. V pondělí se chystá otevřít i vlastní zahrádku. Na vyčíslení ztrát je podle něj brzy, ale budou řádech nižších statisíců korun.

Spolumajitel a vrchní sládek pivovaru Nachmelená Opice z Krnova na Bruntálsku Michal Kuřec řekl, že zachránili téměř všechno pivo, ale museli vyzkoušet způsob jeho ošetřování, jaký ještě nedělali. „U svrchně kvašeného piva jsme odstřelovali zespod kvasnice a zbytky usedlin, aby na tom to pivo neleželo. Degustovali jsme ho a došli jsme k tomu, že vydrželo celou dobu ve velmi dobré kvalitě. Udrželo si parametry i během dlouhého ležení,“ řekl Kuřec.

Také krnovskému pivovaru výrazně vzrostl objem prodaného lahvového piva. „Jak přišly Velikonoce, dost lidí začalo kupovat sudy domů a pili to na zahradách,“ řekl sládek.

Všechny zaměstnance si pivovar podržel a využívá kurzarbeitový program. „Pokles na tržbách je určitě v řádech jednotek milionů. Už vaříme nové pivo, objednávky rostou, ještě to ale není na 100 procentech,“ řekl Kuřec.

Také pivovar Koníček z Vojkovic na Frýdecko-Místecku zřejmě nebude mít na pivu žádné ztráty, hodně rozprodal v lahvích. V okolí je rozvážel zákazníkům až domů. „Drobní pivaři nám hodně pomohli. Lidé doma dost pijí soudky 15, 30 litrů. Samozřejmě jsou ekonomické ztráty, asi ve stovkách tisíc, ale nejsou tak velké, abychom si mohli dovolit propustit zaměstnance, protože je potřebujeme,“ řekl jednatel pivovaru Mojmír Velký.

Zhruba měsíc měl Koníček odstávku. „Teď už vaříme naplno, protože si myslíme, že když se otevřou hospody, tak spotřeba stoupne. Teď vaříme pivo na červen. Čekáme, co se stane, jestli lidé budou, jak se říká, ‚vysušení‘, ale v létě se vždycky prodá hodně piva,“ řekl Velký.

V pondělí bude otvírat také pivovarskou zahrádku. „Očekává se, že kvůli zavřeným hranicím čeští turisté budou doma. Spotřeba piva by se mohla zvýšit, teoreticky by se v létě ten výpadek mohl i dohnat,“ řekl Velký.

Pivovar Radegast uvedl na trh revoluční novinku a položil základy pro úplně novou kategorii piv. Výčepní speciál Radegast Ratar je výčepní pivo s osvěžující chutí a mimořádnou hořkostí. Jedná se o nejvíce hořké pivo v historii pivovaru Radegast, který letos slaví 50. výročí od uvaření první várky piva.

Po testování novinky Radegast Ratar ve vybraných prodejnách v roce 2019 rozšířil pivovar Radegast distribuci do dalších obchodních řetězců a obchodů. „V posledních letech je mezi spotřebiteli a milovníky piv velký zájem o piva s vysokou hořkostí. V nošovickém pivovaru se snažíme bořit zažité bariéry a přinášet nový přístup k pivu, a tak jsme nastartovali novou pivní kategorii s touto mimořádně hořkou pivní revolucí,“ sdělil Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast v Nošovicích.

Radegast Ratar je nejvíce hořké pivo, které kdy bylo během 50leté historie pivovaru Radegast uvařeno. Novinka má 50 jednotek hořkosti IBU (International Bitterness Units), což je o 14 jednotek více než u světlého ležáku Radegast Ryze Hořká 12, a dokonce o 20 jednotek hořkosti více, než má Radegast Rázná 10.
Trojitě chmelený výčepní speciál z Nošovic je pivo s plnou hořkou chutí, vysokou pitelností a obsahem alkoholu 4,3 %. „Radegast Ratar jsme uvařili z těch nejkvalitnějších surovin, měkké beskydské vody, sladu z vlastní sladovny a pořádné dávky prémiového chmele Polaris, který obsahuje velké množství alfa hořkých kyselin,“ uvedl Petr Kwaczek, sládek pivovaru Radegast.

Osvěžující chuť a mimořádnou hořkost novinky Radegast Ratar si lidé dopřejí ve skleněných vratných lahvích o objemu 0,5 litru. Během května 2020 se pak hořké osvěžení z Nošovic objeví v plechovkách.

„Na čepovaný Ratar se spotřebitelé mohou těšit brzy po otevření hospod. Nejprve se v červnu stane mimořádně hořkou Volbou sládků a poté bude od července na čepu v několika stovkách vybraných hospod,“ doplnil Marek Grabovský, manažer značky Radegast.

Název nového piva z nošovického pivovaru se inspiroval u kmene Ratarů, jejichž nejvyšším bohem byl právě Radegast. Radegast Ratar je v prodeji za doporučenou maloobchodní cenu 17,90 Kč za 0,5litrovou láhev a 20,90 Kč za 0,5litrovou plechovku.

Nošovická novinka je k dostání v obchodních řetězcích Albert, Billa, COOP (moravská družstva), Enapo, Globus, Hruška, Kaufland, Makro, Pramen, Tesco, Žabka, v online supermarketech Kosik.cz a Rohlik.cz nebo na vybraných čerpacích stanicích.

Pivovaru Budějovický Budvar klesly v dubnu prodeje kvůli dopadům pandemie koronaviru meziročně zhruba o deset procent. Dvouciferně rostl maloobchodní prodej v ČR. O deset až 15 procent se v dubnu snížil meziročně export, objednávky do Ruska klesly v desítkách procent.

Budvar musel zlikvidovat nižší stovky hektolitrů tankového nebo nefiltrovaného sudového piva, které mělo velmi krátkou záruku. Příští týden podnik zprovozní linku na stáčení piva do sudů, kterou v březnu zastavil. ČTK to dnes řekl generální ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Výpadek v tržbách bude za březen proti podnikovým plánům do deseti procent, za duben asi patnáct. Čísla v korunách pivovar neuvedl. V květnu čeká Budvar, že prodeje klesnou o pětinu. Prodej se zpomaluje. "Sudové pivo máme na nule, částečně jsme schopni ho nahrazovat pomocí baleného piva, ale nejsme rozhodně schopni pokrýt všechno, co jsme v sudovém pivu poztráceli. To se bavíme o objemech, ne o tržbách," řekl Dvořák.

Zhoršuje se situace s vývozem. Budvar loni exportoval téměř 70 procent produkce. "Začíná se zadírat export. Jsou země, kde se to malinko přesouvá ze zdravotní krize do ekonomické, hlavně začíná drhnout Rusko," řekl ředitel. Do Ruska vyváží Budvar deset procent ze všeho exportovaného piva.

Ve většině zemí figuruje Budvar podle Dvořáka mezi nejdražšími pivy, a tam, kde teď roste zájem o levné pivo, to podnik pociťuje negativně. Situace se liší podle trhů: v Německu, kde se Budvaru daří v maloobchodu, nyní prodává výrazně nad plán; v Rakousku jde na odbyt hlavně jeho sudové pivo, po němž je teď nulová poptávka.

V ČR se minulý měsíc dařilo Budvaru v maloobchodě. "Duben vykazoval za maloobchod velmi zajímavý výsledek, rostl meziročně dvouciferně. Je vidět, že část prodejů se z restaurací přesunula do obchodů. Ale rozhodně maloobchod neposbírá to, o co přicházíme v restauracích," řekl Dvořák.

Doma je dosud asi desetina z 670 zaměstnanců, část z nich se bude postupně vracet do práce. Budvar využívá vládní program Antivirus.

Budvar letos plánuje investice za 600 milionů korun, kvůli koronaviru je neomezí. Potřebuje rozšířit kapacitu cylindro-kónických tanků, příští rok rozšířit varnu, chce také zvětšit kapacitu plechovkové linky, která podle starších informací zvládne naplnit za hodinu 25.000 plechovek. Loni uvařil Budvar rekordních 1,679 milionu hektolitrů, tržby poprvé překonaly tři miliardy korun.

Bývalý měšťanský dům v centru severočeského města Krásná Lípa se proměnil podle návrhu Ateliéru Hoffman na pivovar Falkenštejn. Pivovar Na Křinickém náměstí nabízí také novou restauraci s pivním barem i ubytování v osmi pokojích. Velké výlohy odhalují hostům restaurace i všem kolemjdoucím výrobu a proces vaření piva, které má v "bráně do Českého Švýcarska" dlouhou tradici.