Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivní žebříček podle Švýcarů: Praha je dražší než Berlín

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Lucie Hrdličková

Nejlevnější je polský Krakov, nejdražší Ženeva. Praha je překvapivě až 26. nejlevnější. Pivo v baru tu podle Švýcarů vyjde průměrně na 105 korun.

Švýcaři jsou jedním z evropských národů, který nejméně cestuje. Když už vyrazí, má to ale podle nich minimálně jedno pozitivum: levnější pivo.

Švýcarský dovolenkový srovnávač GoEuro.ch tento týden zveřejnil takzvaný “Bierpreis List” (pivní žebříček), v němž srovnává ceny nápoje v 75 světových metropolích. Zaměřil se na pět nejlevnějších a nejdražších pivních destinací a zprůměroval u nich ceny srovnáním těch v obchodě a v baru.

Praha se překvapivě umístila až na 26. místě. O příčku za anglickým Liverpoolem a například o tři za Berlínem. Podle švýcarského srovnávače stojí třetinka piva v pražském supermarketu průměrně 0,91 euro (takřka 25 korun) a v baru vyjde třetinka průměrně na 3,85 euro, tedy zhruba 105 korun.

Pokud se vám zdá, že to neodpovídá realitě, když například vyhlášenou čepovanou Plzeň v podniku Lokál dostanete za 43 korun (tj. za 1,6 euro), zatímco v obchodě se půllitr v plechovce pohybuje kolem 25 korun, máme pro vás vysvětlení. Srovnání průměruje cenu za nejoblíbenější domácí značky, ale také za značky globálních piv, které levné nejsou.

Na nejlevnější pivo v obchodech lákají Švýcaři do polského Krakova. Tady se dá podle nich sehnat zhruba za půl eura. Naopak v polském baru už vyjde pivo na 2,4 euro. V první pětce nejlevnějších pivních destinací pak za Polskem následuje Kyjev (0,87 euro v obchodě/2,10 euro v baru), Bratislava (1,03 euro/1,98 Euro), španělská Malaga (0,57 euro/2,50 euro) a indické Dillí (1,06 euro/2,06 euro).

Samotné Švýcarsko má naopak nejvyšší ceny za oblíbený nápoj. V tomto ohledu "vyhrála" Ženeva, kde v obchodě zaplatíte za třetinku piva průměrně 1,61 euro, v baru dostanete účtenku dokonce na celých 9,6 euro. Ve švýcarské Basileji se pivo v barech pohybuje od pěti do osmi eur. Švýcaři připomínají, že podobně draho už se napijete jen v Oslu, Hongkongu nebo Tel Avivu.

Souboj pivovarů v Myanmaru

Publikováno:před rokemZdroj:Kurzy.czAutor:Jakub Švábenský

Gigantické pivovary Heineken a Carlsberg se snaží využít potenciálu jihovýchodní asijské země Myanmaru, ve které více než 80 % dospělé populace pije pivo vyráběné společností, která je spojená s bývalou vojenskou vládou v zemi.

Poté co Carlsberg otevřel v květnu pivovar za 75 milionů dolarů, tento měsíc chystá i Heineken svoji expanzi na tento trh za 60 milionů dolarů. Rozvoj v Myanmaru přichází v čase, kdy se největší evropské pivovary začínají soustředit na odlehlé a vzdálené části světa, aby podpořili příležitost k růstu nejen na domácích trzích.

Ředitel obchodu Heinekenu ve Vietnamu Leo Evers řekl, že Heineken trvá na umístnění na rozvíjejících se trzích, jež má být důležitou součástí budoucího růstu společnosti. Barmská demografie je velice podobná té ve Vietnamu, na kterou Heineken vstoupil v roce 1991 a nyní je třetí největší trh amsterodamské společnosti po Spojených státech a Francii.

Myanmar má jednu z největších populací v jihovýchodní Asii s více než 53 miliony obyvatel. Očekává se, že počet spotřebitelů ze střední třídy se zdvojnásobí do roku 2020. A s více než 80 % dospělé populace, kteří pijí pivo od Myanmarského pivovaru, je tu obrovská šance pro velké globální pivovary se zkušeností na rozvíjejících se trzích. Prodej piva v Myanmaru vzrostl o 14 % na 265 milionů dolarů mezi roky 2009 a 2013 a podle předpovědi dosáhne 675 milionů dolarů do roku 2018, podle Euromonitoru.

Místní partneři
Heineken, třetí největší producent piva na světě, otevře svůj pivovar 12. července nedaleko hlavního města Yangon a vytvoří tak zhruba 200 pracovních míst. Vybudované prostory jsou tak velké, aby mohly produkovat 100 milionů litrů piva ročně. Naproti tomu Carlsberg je schopný vyprodukovat pouze 60 milionů litrů piva z pivovaru v Bagu. Pro vybudování jména v zemi, obě společnosti spolupracují s místními partnery. Heineken s Alliance Brewery Co ltd. a Carlsberg společně s Myanmarským Golden Star pivovarem.

Pokud bude jejich úsilí úspěšné, bude Heineken i Carlsberg ještě o krok dále než v roce 1990, když jejich ambice ztroskotaly kvůli západním sankcím uvalených na barmský diktátorský režim pro porušování lidských práv. Podle Trevora Stirlinga, analytika společnosti Sanford C Bernstein, má pronikání pivovarů do Myanmaru dlouhodobý potenciál.

Pilsner Fest–oslava první várky "plzně" už zná svůj hudební program

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávy

První říjnový víkend se v pivovaru Plzeňského Prazdroje uskuteční tradiční Pilsner Fest. Oslava narozenin první várky Pilsner Urquell nabídne kromě zábavního programu inspirovaného historií a výrobou plzeňského ležáku také originální gastronomický koncept a doprovodný hudební zážitek.

O hudební doprovod se postarají například Xindl X, Michal Hrůza, Monkey Business, UDG nebo Poletíme?. Hlavního hudebního hosta oslav však organizátoři odtajní až na konci léta.

Pilsner Fest jako narozeninová oslava první várky Pilsner Urquell se letos uskuteční v sobotu 3. října, tedy v nejbližší sobotu od výročí 5. října, kdy roku 1842 sládek Josef Groll uvařil v Plzni právě první várku zlatého ležáku. Oslavy v plzeňském pivovaru připomenou historickou tradici pivovarského řemesla a ukážou, co stojí za úspěchy piva doma i ve světě. Celodenní program podpoří svým vystoupením celkem 12 kapel, které zahrají na dvou scénách. Jedna z nich bude umístěna na tradičním místě v pivovaru, druhá se letos přestěhuje na plzeňské náměstí Republiky, kde podpoří atmosféru Plzně jako Evropského hlavního města kultury 2015.

Doprovodný hudební program Pilsner Festu sestavil už tradičně dramaturg Pavel Anděl. „173. oslavu plzeňského piva zpestří letos Xindl X, Michal Hrůza, Monkey Business nebo UDG. Svým energickým indie folkem pobaví publikum i Johannes Benz, který byl letos oceněn hudebním magazínem Fullmoon za album roku, Rybičky 48 nebo oblíbené banjo punk seskupení Poletíme?. Kdo vystoupí na Pilsner Festu jako jeden z hlavních hostů bezprostředně po přípitku, to prozradím až na konci léta. Jsem si však jistý, že narozeninovou oslavu tento interpret skvěle doplní,“ říká Anděl.

V Záhlinicích po devadesáti letech obnoví vaření piva z místního sladu

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Viktor Chrást

V Záhlinicích na Kroměřížsku chtějí po devadesáti letech obnovit vaření piva. Využijí k tomu slad, který pro řadu pivovarů z celé republiky vyrábí místní známá humnová sladovna. První pivo by v Záhlinicích mohlo vzniknout na jaře roku 2016.

Cihlová budova s vysokým komínem tvoří dominantu Záhlinic už 120 let. Zatímco sousední sladovna od té doby slad nikdy vyrábět nepřestala, nejoblíbenější český nápoj se v místním pivovaru přestal vařit v roce 1926.

Zřejmě už na jaře však začne v obci u Hulína po dlouhých letech opět vznikat pivo. Zájemci jej budou moci ochutnat přímo v pivovarském sklepě.

„Věříme, že si sem lidé najdou cestu a nasají nezaměnitelnou atmosféru starého pivovaru. Navíc přímo v něm vždy bývalo pivo nejlepší,“ naznačil spolumajitel blízké sladovny Aleš Přinosil.

Menší část produkce přesto podle něj poputuje i do vybraných restaurací a hospod v blízkém okolí.

První várku piva uvařili sládci v Záhlinicích v roce 1896 a poslední o třicet let později. V plánovaném znovuobnovení jeho provozu na jaře příštího roku lze díky dvěma očekávaným výročím spatřit jasnou symboliku.

Hlavní sortiment pivovaru mají představovat výčepní pivo a ležák.

„Nebráníme se ani vaření speciálů, slady k tomu máme. Z chmelů jsme si vybrali tradiční žatecký červeňák,“ podotkl Přinosil.

Jaký název obnovený pivovar ponese, však ještě není jasné.

„Jedno z vařených piv ale zřejmě pojmenujeme Hospodář po slavném záhlinickém rodákovi Františku Skopalíkovi, kterému se tak přezdívalo. Stál u zrodu pivovaru jako rolnické akciové společnosti a připomenutí si rozhodně zaslouží,“ poznamenal Přinosil.

Višňovým kriekem belgická tradice pivních zvláštností nekončí

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.cz

Je všeobecně známý fakt, že v Belgii se vyrábí višňové pivo, označované jako kriek. Pro české pivaře by to byl nejspíš dostatečně exotický nápoj, belgičtí pivovarníci ale višněmi rozhodně nekončí. Tmavá piva označovaná jako "ale" s příchutí čokolády či pozapomenutá a nyní znovuobjevovaná světlá piva známá jako saison či farmhouse jsou v Belgii součástí široké nabídky skoro 180 pivovarů, od nadnárodních gigantů přes tradiční klášterní výrobu až po nově vznikající mikropivovary.

Své o tom ví rovněž Olivier de Brauwere, jeden ze spoluzakladatelů "pivního projektu" Beer Project. Nedaleko centra Bruselu právě v tyto dny připravuje zářijové zprovoznění vlastního minipivovaru, který ještě ani nemá jméno. Dva roky starý Beer Project už je ale i na belgické poměry zavedená značka, svá piva dosud připravoval v pronajatém pivovaru.

"Vždy je dobré, když jste na trhu, kde zákazníci rádi zkoušejí nové věci a pivovary jsou odhodlané jim je nabízet. Tam, kde se nic neděje, bývá nuda," řekl De Brauwere.

Na zaplněný belgický trh, kde jen domácích piv je možné najít asi 1500, přišel Beer Project s koncepcí "spolutvorby". Do výroby totiž výrazně zapojuje komunitu zákazníků. Právě oni tak mají konečné slovo, který z prototypů nabídnutých na ochutnávkách se bude nakonec vyrábět. První čtyři prototypy se jmenovaly ještě poměrně fádně Alfa, Beta, Gama a - nakonec vítězná - Delta.

Nyní už pivovar, opět se souhlasem zainteresovaných kupců, nabízí také pšeničné pivo Grosse Bertha, nebo tmavou Dark Sister. Pod označením Babylone se skrývá pivo vyráběné kromě jiného také z chleba, který se ten den neprodal v jednom z belgických řetězců samoobsluh. A úspěchem skončila letos v únoru akce "Doživotní pivo", kdy 160 eur (asi 4300 korun) zajistilo zájemcům 12 piv každý rok až do smrti. Zájem mělo přes tisíc lidí.

Jsou to právě malé a střední pivovary, které v Belgii dokážou otřást zavedenými "pivními pořádky" a nabízet překvapující produkty, říká De Brauwere. Za posledních pět let prý jejich počet stoupl asi o polovinu. "Dokonce si myslím, že ekonomická krize tomu pomáhá," řekl spolumajitel Beer Project a dodává: "Zpochybnila totiž dosavadní způsob spotřeby.

Lidé se vracejí k produktům se skutečnou chutí a historií, k výrobkům, které mají charakter."
Tvorbu nových druhů piva přirovnává De Brauwere k vaření. "V zásadě nemáte hranice, vezmete ingredience a můžete začít kombinovat," tvrdí. Připomíná také různé techniky vaření, které se tradičně liší i napříč malou Belgií. Dalším zdrojem inspirace je návrat ke kořenům, znovuobjevování typů piva, které se vařilo a pilo dříve a pak upadlo do zapomenutí. Do Belgie se tak podle něj nyní oklikou přes Spojené státy a skandinávské země vrací obliba piv, která byla v zemi už vlastně zapomenuta.

Košatou belgickou pivní tradici mají na svědomí mniši, kteří pivo v zemi vaří už stovky let, připomíná De Brauwere. Právě kláštery měly k dispozici nejrůznější koření, často také z dalekých krajů, takže si mohly dovolit experimentovat. "Věřím, že za 20 nebo 30 let tu budeme mít stále nové a nové věci," neztrácí De Brauwere optimismus. Připomíná i statistiku, podle které v Belgii lidé sice pijí méně piva než dříve, dávají ale přednost zajímavým a kvalitním výrobkům.

Podle údajů belgické pivovarnické asociace loni připadlo na každého Belgičana 72 vypitých litrů piva. Spotřeba v restauracích a barech od roku 2008 trvale klesá. V meziročním srovnání už dva roky velmi mírně stoupá prodej lahvových piv, kupovaných "k jídlu".

"Máme tu skvělou tradici. Ale je to jako s vínem ve Francii: Lidé tu o pivu vědí méně než si myslí," poznamenal De Breuwere. Pivo je však podle něj - společně například s čokoládou - něco, na co mohou být Belgičané hrdí. "Jsou tu nadšenci, co znají první poslední. A spousta lidí se ráda dozví něco nového," dodal.

V Záhlinicích po devadesáti letech obnoví vaření piva z místního sladu

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Viktor Chrást

V Záhlinicích na Kroměřížsku chtějí po devadesáti letech obnovit vaření piva. Využijí k tomu slad, který pro řadu pivovarů z celé republiky vyrábí místní známá humnová sladovna. První pivo by v Záhlinicích mohlo vzniknout na jaře roku 2016.

Cihlová budova s vysokým komínem tvoří dominantu Záhlinic už 120 let. Zatímco sousední sladovna od té doby slad nikdy vyrábět nepřestala, nejoblíbenější český nápoj se v místním pivovaru přestal vařit v roce 1926.

Zřejmě už na jaře však začne v obci u Hulína po dlouhých letech opět vznikat pivo. Zájemci jej budou moci ochutnat přímo v pivovarském sklepě.

„Věříme, že si sem lidé najdou cestu a nasají nezaměnitelnou atmosféru starého pivovaru. Navíc přímo v něm vždy bývalo pivo nejlepší,“ naznačil spolumajitel blízké sladovny Aleš Přinosil.

Menší část produkce přesto podle něj poputuje i do vybraných restaurací a hospod v blízkém okolí.

První várku piva uvařili sládci v Záhlinicích v roce 1896 a poslední o třicet let později. V plánovaném znovuobnovení jeho provozu na jaře příštího roku lze díky dvěma očekávaným výročím spatřit jasnou symboliku.

Hlavní sortiment pivovaru mají představovat výčepní pivo a ležák.

„Nebráníme se ani vaření speciálů, slady k tomu máme. Z chmelů jsme si vybrali tradiční žatecký červeňák,“ podotkl Přinosil.

Jaký název obnovený pivovar ponese, však ještě není jasné.

„Jedno z vařených piv ale zřejmě pojmenujeme Hospodář po slavném záhlinickém rodákovi Františku Skopalíkovi, kterému se tak přezdívalo. Stál u zrodu pivovaru jako rolnické akciové společnosti a připomenutí si rozhodně zaslouží,“ poznamenal Přinosil.

Na Slovensku nechybí pivní speciality, novinkou pivovarů je cider

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Někdejší nabídka piv na Slovensku, zejména v podobě klasických desetistupňových a dvanáctistupňových nápojů, se v posledních letech výrazně rozšířila o různá ochucená piva a další pivní speciality. Pivovary v zemi pod Tatrami v době prakticky neustálého poklesu spotřeby zlatavého moku nově přišly na trh s novým nízkoalkoholickým nápojem, ciderem.



"Ležáky plzeňského typu patří i nadále mezi nejoblíbenější piva Slováků. Trh s pivem už několik let zpestřují míchané nápoje z piva, zvyšuje se spotřeba nealkoholických piv, objevují se i ochucená nealkoholická piva, což souvisí i s celkovým životním stylem dnešní doby," sdělila ČTK šéfka Slovenského sdružení výrobců piva a sladu Jana Hurná.

Na pultech prakticky každého většího supermarketu na Slovensku lze najít pestrou paletu piv, silné zastoupení má česká produkce. Speciální piva nabízejí také malé pivovary ve snaze odlišit se od konkurence. Zákazník může sáhnout nejen po klasickém hořkém pivu, ale i po radleru, který se vyrábí smícháním piva s ovocnou limonádou nebo šťávou. V nabídce nechybějí ochucená piva, například s příchutí zázvoru, limetky, višně, grepu nebo červených pomerančů, ale také šestnáctistupňové speciály.

Slovenští spotřebitelé se podle Hurné o pivo více zajímají, zkoušejí různé typy a chutě piv a rádi příležitostně vychutnávají pivní speciality, na což zareagovaly jak malé, tak velké pivovary. Z jejich výrobních linek scházejí také kvasinková piva nebo piva vyrobená z více druhů sladu či speciálního chmelu.

Rostoucí nabídku slovenských piv podle Hurné potvrdil i letošní devátý ročník degustační pivní soutěže, kterou organizuje Slovenské sdružení výrobců piva a sladu a která měla čtyřikrát tolik kategorií než při své premiére.

Inovace tlumí pokles spotřeby
Právě inovace pivovarů údajně tlumí pokles spotřeby piva. Ta loni na Slovensku klesla na nejnižší úroveň od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993. V minulém roce každý obyvatel Slovenska vypil v průměru 70,4 litru piva, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o více než litr. K výraznějšímu poklesu spotřeby tohoto alkoholického nápoje došlo po globální ekonomické krizi. Rekordním v novodobé historii země byl rok 1994, kdy spotřeba piva na obyvatele dosáhla 93,4 litru. V rámci Evropy je Slovensko v žebříčku spotřeby piva na obyvatele na 16. místě.

Před začátkem letošní hlavní sezony představily pivovarnické společnosti na Slovensku novinku - cider, který se vyrábí kvašením jablečné šťávy. Hurná uvedla, že tato kategorie je nejrychleji rostoucí třídou alkoholických nápojů na světě. Podle šéfky Slovenského sdružení výrobců piva a sladu cider vhodně doplňuje nabídku nápojů na slovenském trhu, protože preference spotřebitelů se v posledních letech mění ve prospěch sladší chutě nápojů.

Jarošovu vrátí chuť bývalý sládek!

Publikováno:před rokemZdroj:Dobrý Den

Jarošovský pivovar pozvolna ožívá. Už brzy se zrodí stejnojmenná akciová společnost, která vyhlásí výběrové řízení na návrh loga pivovaru a jeho kompletní prezentaci. Výroba se v Jarošově rozjede v létě příštího roku, investor počítá s roční produkcí až milion litrů piva, pod kterou se podle informací DOBRÉHO DNE podepíše i Josef Brauner, bývalý sládek pivovaru.

V Německu a na Slovensku teče pivo proudem. Zkuste nové příchutě

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Pivní velmocí je vedle Česka také sousední Německo, kde s příchodem léta začíná sezóna festivalů, na kterých poteče zlatavý mok proudem. Na který z nich se vydat? To pivovary v zemi pod Tatrami v době prakticky neustálého poklesu spotřeby piva přišly na trh s novým nízkoalkoholickým nápojem, ciderem.

Méně alkoholická piva připravil na léto například berlínský minipivovar Eschenbräu. Podnik skrytý v jednom ze sklepů sídliště Wedding, který se celoročně zaměřuje především na třinácti- i vícestupňové speciály, v létě tradičně mění nabídku a vychází vstříc těm, kteří v horku hledají slabší nápoj. Návštěvníci tak mohou ochutnat jedenáctistupňovou Chmelovou perlu, kterou v polovině prázdnin na čepu vystřídá desetistupňové Letní pivo vařené z ječného, žitného a pšeničného sladu.

Minipivovar Brauhaus Spandau v západní části Berlína sice letos v létě vsadil na silná piva, ale na rozdíl od velkých koncernů, které zásobují pivní festivaly, se rozhodl jít cestou tmavých piv. Zákazníci tak mohou vyzkoušet, jak chutná tmavý pšeničný speciál, což je na německé poměry velmi neobvyklá pivní sorta.

Popularita pivních mixů roste
Zahradní restaurace i bary jich nabízejí několik druhů a už dávno si nevystačí s původním označením radler, které zahrnovalo všechny typy piva smíchaného s limonádou. Nyní tak na nápojových lístcích najdou zákazníci Alster (klasické pivo s citronovou limonádou), Russen (pšeničné pivo s citronovou limonádou), Radler (pivo s pomerančovou limonádou), Diesel (pivo s colou) nebo dokonce i Turbo Diesel (pivo s colou a s třešňovou pálenkou).

V německé metropoli mezi tradiční pivní mixy patří ještě Berliner Weisse. Je to výčepní pivo ochucené ovocným sirupem, které díky tomu může nabrat růžovou, zelenou nebo dokonce fialovou barvu.

Inovace na slovenském trhu
"Ležáky plzeňského typu patří i nadále mezi nejoblíbenější piva Slováků. Trh s pivem už několik let zpestřují míchané nápoje z piva, zvyšuje se spotřeba nealkoholických piv, objevují se i ochucená nealkoholická piva, což souvisí i s celkovým životním stylem dnešní doby," sdělila šéfka Slovenského sdružení výrobců piva a sladu Jana Hurná.

Na pultech prakticky každého většího supermarketu na Slovensku lze najít pestrou paletu piv, silné zastoupení má česká produkce. Speciální piva nabízejí také malé pivovary ve snaze odlišit se od konkurence. Zákazník může sáhnout nejen po klasickém hořkém pivu, ale i po radleru, který se vyrábí smícháním piva s ovocnou limonádou nebo šťávou. V nabídce nechybějí ochucená piva, například s příchutí zázvoru, limetky, višně, grepu nebo červených pomerančů, ale také šestnáctistupňové speciály.

Rostoucí nabídku slovenských piv podle Hurné potvrdil i letošní devátý ročník degustační pivní soutěže, kterou organizuje Slovenské sdružení výrobců piva a sladu a která měla čtyřikrát tolik kategorií než při své premiére.

Právě inovace pivovarů údajně tlumí pokles spotřeby piva. Ta loni na Slovensku klesla na nejnižší úroveň od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993. V minulém roce každý obyvatel Slovenska vypil v průměru 70,4 litru piva, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o více než litr.

Před začátkem letošní hlavní sezony představily pivovarnické společnosti na Slovensku novinku - cider, který se vyrábí kvašením jablečné šťávy. Hurná uvedla, že tato kategorie je nejrychleji rostoucí třídou alkoholických nápojů na světě.

Návštěvníci choltického zámku se chladili sprchou i půllitrem krtka

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Lenka Štěpánková

Úpal i úžeh hrozil vzhledem k vysokým teplotám v sobotu návštěvníkům choltického zámku. Rozhodně však ne dehydratace, v areálu se totiž představilo celkem dvanáct velkých i malých, především českých pivovarů.

Kromě známých značek a druhů piv mohli návštěvníci Choltických pivních slavností ochutnat nejrůznější speciály, nefiltrované ležáky, kvasnicová či ochucená piva i moky s originálními názvy – například Slepého krtka.

„Nejlepší je tu velká rozmanitost piva a možnost odzkoušet si produkt menších pivovarů, které se v mém okolí normálně nečepují. Skvělá je i živá hudba,“ uvedl jeden z návštěvníků akce Ondřej Lang.

Připraven byl totiž i bohatý doprovodný program. Na pódiu se představily především rockové kapely, které příjemně podkreslily atmosféru slavností, ale nechyběli ani mistři světa ve footbagu či taneční skupina v rytmech flamenga.

Součástí akce byla také přehlídka nadšenců ve vojenských uniformách rakousko-uherské armády a po celou dobu se areálem nesla příjemná a uvolněná atmosféra. Když se pak velitel vojáků pokusil jednu již velmi dobře naladěnou návštěvnici vykázat do bezpečné vzdálenosti povelem „Raus!“, odpověděla mu prostě: „Tovižejo.“

„Čekali jsme, že všichni budou u vody“
Organizátoři ovšem celý den museli bojovat s vysokými teplotami. Kromě takzvaných korýtek s vodou známých především z hudebních festivalů v areálu nainstalovali také venkovní sprchy z hasičských hadic, které alespoň na chvíli nabízely kýžené ochlazení – stejně jako půllitry se zlatavým mokem.

„Moc lidí už tu není, asi bylo moc velké vedro. Tak já jdu pro pivo,“ ozývalo se mezi lidmi v podvečerních hodinách.

„Možná by byla větší návštěvnost, kdyby vstup byl zdarma a vydělávalo by se přímo na stáncích. Docela nás ale překvapilo, že i přes to, jak bylo horké počasí, se to docela povedlo. Očekávali jsme, že všichni budou u vody a bude menší návštěvnost. Mohlo to samozřejmě být lepší, ale jsme spokojeni,“ uvedl Petr Bohata z minipivovaru Lounský žejdlík.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.27.05.2017 16:004.995/4.995