Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Byznys v regionu by od SABMilleru chtěly koupit skupiny J&T a R2G

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Americké a evropské investiční fondy, včetně českých skupin R2G a J&T, se připravují na prodej aktivit pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě. Tvrdí to agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Prodej aktivit, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj, je přitom podmínkou pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev. Hodnota celého byznysu by podle zdrojů mohla činit pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle citovaných zdrojů se očekává, že prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku bude zahájen koncem září. Předpokládá se, že AB InBev bude chtít prodat tyto aktivity jako celek. Některé fondy proto uvažují o tom, že spojí své síly a podají společnou nabídku, píše Reuters

Evropský investiční fond Advent podle zdrojů předběžně pracuje na nabídce již několik měsíců a patří mezi nejodhodlanější zájemce. Advent je dostatečně silný na to, aby nabídku financoval sám, jiní uchazeči však budou nuceni k předložení nabídky vytvářet konsorcia, aby vyhověli očekávání firmy AB InBev ohledně ceny, upozorňují zdroje.

Silná spotřeba alkoholu v regionu
Zájem o investice do pivních značek ve střední a východní Evropě podporuje přetrvávající silná spotřeba alkoholu v tomto regionu. V České republice je například spotřeba piva na obyvatele nejvyšší na světě, píše agentura Reuters. Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity určené k prodeji polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus.

Prodej přilákal rovněž některé investiční skupiny přímo ze střední a východní Evropy, například firmu Mid Europa Partners, která podle zdrojů hledá partnera pro předložení nabídky.

J&T prý zajímá hlavně Prazdroj
Jeden ze zdrojů uvedl, že na jedné z nabídek by se chtěla podílet také česká investiční skupina R2G, která nyní jedná s dalšími potenciálními uchazeči. Podle dalšího zdroje signalizovala zájem o předložení nabídky také česká investiční společnost J&T, jejíž pozornost se soustředí zejména na Plzeňský Prazdroj. Firmu J&T zčásti vlastní čínská skupina CEFC, která loni získala většinový podíl v Pivovarech Lobkowicz. Firmy R2G a J&T se k informacím Reuters odmítly vyjádřit.

Podle zdrojů týdeníku Euro mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje nejméně čtyři české skupiny. Mezi zájemci jsou pode Eura skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Do boje o aktivity SABMilleru ve střední a východní Evropě by podle zdrojů Reuters mohl zasáhnout rovněž největší japonský pivovar Asahi, který se snaží rozšiřovat své zahraniční aktivity. Na domácím trhu se totiž již delší dobu potýká mimo jiné s rostoucí oblibou vína.

Návrat vaření piva do Sokolnic? Opravu pivovaru brzdí jen stavební povolení

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deníkAutor:Michaela BenešováSokolnice

Pivovar v Sokolnicích na Brněnsku bude po více než osmdesáti letech nejspíš opět nabízet vlastní pivo. Majiteli zatím chybí stavební povolení.

Návštěvníci obce si do jednoho roku budou nejspíš moct vychutnat několik druhů piva v rustikální pivnici nebo v altánku v přilehlé zahradě. Rekonstrukci pivovaru zdržuje jen stavební povolení. Zastupitelé jsou ale nápadu naklonění. „Určitě se mi nápad moc líbí. Naváže se na historii obce a obyvatelé budou mít větší komfort," komentoval starosta obce Libor Beránek.

Majitel objektu Lukáš Roupec se k rekonstrukci příliš vyjadřovat nechtěl. „Dokud nemám stavební povolení, tak nemůžu říct, kdy přesně bychom mohli první pivo uvařit," uvedl Roupec.

Jak ale sám řekl ČTK, s výrobou piva chtěl začít už letos v létě. Stavební práce se ale protáhly. „Počítám, že investice vyjde na zhruba deset milionů korun," vyčíslil investic podnikatel. Za částku by pak měl vzniknout penzion, pivovar, moderní restaurace a rustikální pivnice.

Podle územního plánu obce je pro vydání stavebního povolení v ulici Zámecká, kde se nachází i pivovar, nejprve potřeba zpracovat územní studii. Cena studie je podle předběžných odhadů zastupitelstva obce necelých osmdesát tisíc korun. Roupec zaplatí čtyřicet tisíc korun a zbylou část doplatí obec ze svého rozpočtu.

Podle zpracovatelky studie a projektantky Jarmily Haluzové je šance na získání stavebního povolení vysoká. Jedním z důvodů vypracování studie je záplavová oblast řeky Říčky, která obcí protéká. „Původní plán záplavové oblasti byl zastaralý. Nová aktualizovaná hranice se pozemku příliš nedotýká, takže jsem majiteli objektu doporučila, ať pokračuje s plánováním přestavby," uvedla Haluzová z brněnského ateliéru Projektis.

Finální podoba dokumentace by podle projektantky měla být hotová do dvou měsíců. Pak může Roupec zažádat o stavební povolení.

Pivovarnictví má v Sokolnicích tradici už od poloviny šestnáctého století. Panský pivovar patřil k zámku hrabat Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle. Po první světové válce ho koupil první brněnský akciový pivovar, dnešní Starobrno. V roce 1923 se zde ale pivo vařilo naposledy. Tehdejší majitel výrobu ukončil kvůli konkurenci. V místě později vznikla sladovna nebo sklad lahvového piva. V objektu ale podnikali například i stolaři.

Pivovarnictví se ale vrací nejen do Sokolnic. Minulý rok se výroba piva vrátila i do Znojma. Po šestileté pauze se tak do bývalého areálu pivovaru Hostan opět vrátili sládci.

Znojemské pivo mohou od května místní ochutnat i v pivovarské restauraci HoZpoda. „Místní jsou moc rádi, že pivovar obnovil provoz," ohodnotil provozní restaurace situaci.

Stejný investor jako v případě Znojemského piva obnovuje provoz i v Jarošovském pivovaru. „Celkově plánujeme mít čtyři až pět druhů piv. Desítku, jedenáctku, dvanáctku a speciál," uvedl již statutární ředitel Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta.

Festival PivoTest: nová tradice v regionu

Publikováno:před rokemZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana Šmejdová

Na hřišti Polabanu se konal 2. ročník festivalu PivoTest Nymburk

PivoTest je poměrně novou akcí festivalového typu. Objevil se na letní scéně teprve vloni, a hned se chytil. Proto se pořadatelé v čele s Jiřím Jelínkem pustili do organizace 2. ročníku, který se uskutečnil na hřišti „starý" Polaban pod horkými paprsky sobotního slunce.

Program sliboval jak dobré pivo, tak dobrou muziku. 
Obé se naplnilo měrou vrchovatou. Určitě i proto, že organizátoři mají o PivoTestu jasnou představu:

„Zaprvé nechceme, aby to přerostlo v masovou akci, zastoupení 12, možná příště maximálně 15 pivovarů je optimální. Vybíráme menší pivovary hlavně 
z kruhu kolem Nymburka 
a podle toho, jestli nás něčím zaujmou," říká Jiří Jelínek.

Nemenší pozornost věnují pořadatelé výběru kapel. Proto se na scéně mohla objevit vedle regionálních klenotů jako Infinity například vyhledávaná Znouzectnost, legenda Krausberry nebo nezaměnitelný Václav Koubek.

Středověké pivo bych ochutnat nechtěl, říká ředitel Chmelařského institutu Žatec

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Patricie StrouhalováChmelařský institut

Ředitel Chmelařského institutu Žatec Josef Patzak se sice chmelem zabýval i jako výzkumník, není to ale tak, že by se napil piva a okamžitě by poznal, ze které odrůdy chmele je uvařeno. Na to je podle něho potřeba mít velmi vytříbenou chuť.

Nejznámější českou odrůdou je žatecký poloraný červeňák. „Dává pivu příjemnou hořkost, která je hladká, není tvrdá, jak říkáme, a má vyrovnané aroma,“ vysvětluje Josef Patzak. Stáří odrůdy je podle něho těžké odhadnout, ale určitě je to víc než tisíc let.

Zkusil někdy uvařit pivo tak, jak se vařilo na našem území v 8. nebo 9. století? „Já jsem to nezkoušel, ale spolupracujeme s PIVO Praha v Břevnovském klášteře a vařit středověké pivo zkoušel pan opat. Opravdu bych to asi nechtěl chutnat, protože se vaří na ohni a cedí se přes slámu,“ popisuje Patzak.

Chmel se u nás objevil v 8. nebo 9. století a podle Josefa Patzaka se rozšířil z Číny asi před milionem let velmi rychle, ale jen mezi 35. a 50. rovnoběžkou. Chmel totiž potřebuje dlouhý den, aby vykvetl. Kulturní chmely se rozšiřovaly s putováním lidí, takže se má za to, že chmel měl význam jako bylina.

V průběhu historie se měnil způsob pěstování chmele. V době neolitické revoluce se pěstoval zahradnicky, revolucí bylo pozdější použití tyčových konstrukcí, které byly nejrozvinutější v 10. až 11. století. Až v 19. století se začaly stavět lanové konstrukce dnešního typu a hodně se změnilo průmyslovou revolucí.

Co si Josef Patzak myslí o ovocných pivech, která jsou velmi oblíbená? „Je to určitý segment, kterým se pivovary snažily zachytit ten trend, že ubývá pijáků tradičního ležáku, a chtěly podchytit mladou generaci. Ale řemeslné pivovary se snaží eliminovat přidávání sirupů nebo ovocných trestí tím, že už se dnes šlechtí chmely, které mají toto aroma v sobě.“

O Prazdroj mají zájem také nejméně čtyři čeští investoři

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Mezi investory, kteří mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou nejméně čtyři české skupiny. S odvoláním na důvěryhodné zdroje to píše týdeník Euro v pondělním vydání. Prazdroj patří mezi pivovary společnosti SABMiller v Evropě, jejichž prodejem podmínila Evropská komise svůj souhlas s převzetím SABMilleru ze strany největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev. Cena Prazdroje a dalších prodávaných pivovarů by se podle Eura mohla pohybovat nad 60 miliardami korun.

České investiční skupiny oslovují investiční poradce se žádostmi o analýzu ekonomické situace Prazdroje, píše týdeník. Podle něj jsou mezi zájemci skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Cena prodávaného balíku východoevropských pivovarů, kam spolu s Prazdrojem patří polská Kompania Piwowarska, slovenské Pivovary Topvar, maďarská Dreher Breweries a rumunská Ursus Breweries, se podle Eura odhaduje na 60 až 100 miliard korun. V případě prodeje samotné české divize, kam spadá Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Kozel, se mluví o ceně 49 miliard korun, píše týdeník.

Zájem velkých evropských pivovarnických skupin kvůli antimonopolním pravidlům očekávat nelze, o Prazdroj a další východoevropské pivovary by se ale podle Eura mohly ucházet japonské skupiny Asahi a Kirin, případně čínská skupina CEFC, jejíž firma Lapasan už na českém pivním trhu koupila skupinu Lobkowicz Group sdružující několik regionálních značek. Plzeňský primátor Martin Zrzavecký (ČSSD) spolu se spolkem Právovárečné měšťanstvo v Plzni vyzvali k nákupu Prazdroje vládu.

Ekonom Miroslav Zámečník v Euru napsal, že kvůli shromáždění dostatku peněz na nákup by bylo možností dát dohromady konsorcium zahrnující spolu s českými také polské, rumunské či maďarské investory. Zájem o Prazdroj by podle něj mohly mít také pojišťovny a penzijní fondy, případně banky. "Produkuje vydatný volný hotovostní tok a je to velmi pěkný dividendový titul," popsal, co by na pivovaru mohlo finanční instituce lákat.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792.000 hektolitrů.

Mezi investory mající zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou čtyři české skupiny

Publikováno:před rokemZdroj:Web4Trader.czAutor:ČTKPrazdroj

Mezi investory, kteří mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou nejméně čtyři české skupiny. S odvoláním na důvěryhodné zdroje to píše týdeník Euro v pondělním vydání. Prazdroj patří mezi pivovary společnosti SABMiller v Evropě, jejichž prodejem podmínila Evropská komise svůj souhlas s převzetím SABMilleru ze strany největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev.



Cena Prazdroje a dalších prodávaných pivovarů by se podle Eura mohla pohybovat nad 60 miliardami korun.

České investiční skupiny oslovují investiční poradce se žádostmi o analýzu ekonomické situace Prazdroje, píše týdeník. Podle něj jsou mezi zájemci skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Cena prodávaného balíku východoevropských pivovarů, kam spolu s Prazdrojem patří polská Kompania Piwowarska, slovenské Pivovary Topvar, maďarská Dreher Breweries a rumunská Ursus Breweries, se podle Eura odhaduje na 60 až 100 miliard korun. V případě prodeje samotné české divize, kam spadá Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Kozel, se mluví o ceně 49 miliard korun, píše týdeník.

Zájem velkých evropských pivovarnických skupin kvůli antimonopolním pravidlům očekávat nelze, o Prazdroj a další východoevropské pivovary by se ale podle Eura mohly ucházet japonské skupiny Asahi a Kirin, případně čínská skupina CEFC, jejíž firma Lapasan už na českém pivním trhu koupila skupinu Lobkowicz Group sdružující několik regionálních značek. Plzeňský primátor Martin Zrzavecký (ČSSD) spolu se spolkem Právovárečné měšťanstvo v Plzni vyzvali k nákupu Prazdroje vládu.

Ekonom Miroslav Zámečník v Euru napsal, že kvůli shromáždění dostatku peněz na nákup by bylo možností dát dohromady konsorcium zahrnující spolu s českými také polské, rumunské či maďarské investory. Zájem o Prazdroj by podle něj mohly mít také pojišťovny a penzijní fondy, případně banky. "Produkuje vydatný volný hotovostní tok a je to velmi pěkný dividendový titul," popsal, co by na pivovaru mohlo finanční instituce lákat.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792.000 hektolitrů.

Chátrající vsetínský pivovar, kde se vařil Vsacan a Portáš, je na prodej

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Viktor ChrástVsacan

Zchátralý areál vsetínského pivovaru, který byl léta spojený se značkami Vsacan a Portáš, je znovu na prodej. Historicky cenná stavba v ulici 4. května je k mání za 10 milionů korun. Pivo se v budově nevaří od ledna 1998.

Přes několik vlastníků se areál vsetínského pivovaru před pěti lety dostal až do majetku společnosti Tonercentrum. Ta chtěla vše zbourat a postavit zde moderní dům s prodejnou kancelářské techniky, předváděcí místností, školicím střediskem a skladišti pro jednu ze svých dceřiných společností.

„Ve firmě i v mém osobním životě se ale nyní změnily priority, proto jsme od plánů ustoupili,“ vysvětlil Miroslav Menšík, jednatel společnosti Tonercentrum.

Přesto šly v uplynulých letech k zemi dvě menší budovy, ve kterých původně fungovaly šatny a laboratoře. Cenné prostory, jako například místnosti pro zrání piva s vysokými stropy nebo pivovarské sklepy, na místě vydržely.

Přesto je budova ve velmi špatném stavu. Přes rozbité střechy do ní na několika místech zatéká, zvenčí jsou patrné popraskané okenní tabulky a odlupující se fasáda. Ani z vnitřního vybavení se dodnes prakticky nic nedochovalo.

„Původní ráz pivovaru ale zůstal téměř nedotčený. Bylo by dobré, kdyby areál někdo opravil a zůstal tak zachovaný. I proto, že Vsetín příliš historických budov nemá,“ poznamenal historik Muzea regionu Valašsko Pavel Mašláň.

Čunek: Jen ať areál nekoupí spekulant
Případný nový kupec by prostory mohl využít ke skladování, případně jako dílny. Vyloučené není ani znovuobnovení vaření piva.

Pravděpodobněji se ale stále jeví varianta demolice budovy, na jejímž místě by mohl vzniknout jak nový průmyslový areál, tak i supermarket nebo dům s kancelářemi a byty.

„Důležité je, aby pivovar nekoupil nějaký spekulant, který bude čekat jen na to, až hodnota nemovitostí stoupne. Namísto toho, aby areál začal znovu sloužit, by pak jen nadále hyzdil město,“ podotkl starosta Jiří Čunek.

Pivovar byl založen v roce 1663 a pivo vařil až do 90. let. V silné konkurenci, která tehdy na trhu panovala, však vsetínské pivo neuspělo. V roce 1997 pivovar uvařil pouze 10 tisíc hektolitrů, přestože jeho kapacita byla více než devítinásobná. Poslední várka piva opustila areál v prosinci roku 1997.

Ve Vsetíně však výroba piva pokračuje, minipivovar Valášek dokonce drží i značku Vsacan - nepasterizované a nefiltrované světlé pivo vaří klasickou metodou podle původní receptury.

Minipivovar na Ždársku nesehnal sládka, a tak mu vaří pivo počítač

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jiří BártaRadešín

Zakladatel původního pivovaru Samuel Radešínský by se asi divil, jak se dnes v Radešíně na Žďársku vaří pivo. V Balonovém pivovaru totiž vůbec nepotřebují sládka. Od června se chlubí prvním „chytrým pivovarem“ v Evropě. Místo sládka totiž vaří pivo počítač. Obsluha ho umí řídit i přes telefon.

„Počítačové technologie jsou dnes v pivovarech už běžnou praxí. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco v ostatních převládá lidský faktor, který zadává příkazy do počítače, u nás je hlavou právě počítač a ten zadává práci lidem,“ popisuje Adam Škorpík, syn majitele pivovaru a zároveň vývojář řídicích jednotek UniPi.

„Sládci z toho asi nebudou mít radost, ale my jsme na začátku měli problém nějakého sehnat,“ vysvětluje.

Škorpíkovi jsou nadšenci do moderních technologií, v tomhle oboru také podnikají. A naplno toho využívají i ve svém novém koníčku. „Otec vaří pivo od dubna, já od května,“ usmívá se.

Pivovarnictví má v Radešíně tradici od roku 1597. Po několika přestávkách, z nichž ta poslední trvala osmdesát let, už tam zase voní slad a chmel.

Zřejmě nejmodernější malý pivovar v Česku je plně automatický, varna má objem 10 hektolitrů.

Páčky na varně zůstaly. Jsou tu ale jen na ozdobu
„Báli jsme se toho, ale díky přesnému řízení na desetiny stupně zvládáme kvašení i ležení. Zamezili jsme neduhům, že bychom měli rozdíl mezi jednotlivými várkami. Jak se něco páčkuje, sládek se může zapomenout a pivo ‚přejet‘. Nám hned počítač vynadá a počká, než uděláme obsluhu. Páky na varně jsme si nechali udělat jen kvůli tradici,“ líčí Adam Škorpík.

A jak to tedy vypadá v praxi? „Počítač řekne, jde se rmutovat. V tu chvíli průtokoměr začne počítat, čerpadlo se pustí přesně na frekvenci. Čekám, dokud mi počítač nenabídne další krok,“ líčí Adam Škorpík.

V chytrém pivovaru se veškerá naměřená data zaznamenávají do databáze. Jejich analýza poté pomůže zvýšit efektivitu procesu vaření piva a ušetřit náklady.

Tepelnou energii dokážou majitelé opakovaně využít jak v pivovaru, tak v celém objektu Balonového hotelu. „Například teplo vzniklé při vaření piva odvádíme do ústředního topení a do sprch,“ popisuje.

I když jsou Škorpíkovi ve vaření piva začátečníci, nebojí se experimentovat, a dokonce už se pustili vedle tradičních českých ležáků také do svrchně kvašených piv.

„Tahle piva nás baví. Takovou místní královnou je patnáctistupňová IPA (India Pale Ale). Pro hasiče vaříme Floriána. A vzhledem k tomu, že je Radešín základnou balonářů, tak i dvanáctku Aviatik,“ představuje sortiment.

Celkem se v Radešíně vaří (zatím) jedenáct druhů piva, nejvíc na odbyt jde jedenáctka Samuel.

Dvacítky vaří pivo: Kdyby existoval pivní parfém, koupila bych si ho

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Vladimír Ševela

● V pivovaru nemusí šéfovat jen chlap jako hora, nebo aspoň sud.
● Svět chmelu a sladu se stává sexy i pro mladé ženy.
● Sládková z Varnsdorfu věří, že úplně první pivo začaly kdysi vařit právě ženy.

Z měděných varných kádí stoupá pára a typická vůně. Do jedné z nich nahlíží drobná mladá žena s vlasy sepnutými do culíku. "Musím přidat sladu," hlásí Alena Marie Dančová. "Tohle mám ráda, je to nejvoňavější fáze výroby piva, říká se jí vystírka," vysvětluje. Je jí 26 let, v pivovaru Kocour v severočeském Varnsdorfu, postaveném jen sto metrů od německé hranice, pracuje dva a půl roku. A stejně jako na začátku své kariéry i dnes musí odpovídat na překvapené dotazy lidí, kteří sem chodí na pivo nebo na prohlídku a svou otázku pokládají v několika jazycích: "A co že tady vlastně děláte?"

"Vařím pivo, jsem sládková, říkám jim. No a oni jsou z toho pořád u vytržení," usmívá se Alena Dančová v nejaromatičtější části pivovaru propojeného s hospodou. Obojí se nachází v budově bývalé keramičky.

I v pokročilém 21. století jsou povolání, která jsou považována téměř výhradně za mužská. V představách mnoha lidí k nim patří i sládek. Slečna Dančová je ale důkazem, že časy se mění také v pivovarnictví. Ostatně v oboru není první sládkovou. V Kocourovi, který uvaří 4800 hektolitrů ročně, a patří tedy mezi "minipivovary", měla svou předchůdkyni Nikol Krmenčíkovou, jež ale před několika lety přešla z této malé pohraniční firmy do velké v metropoli a dnes působí ve Staropramenu. Ženy vaří pivo také v několika dalších pivovarech, i když je to stále spíše vzácný úkaz. "Ale úplně první pivo začaly určitě vařit ženy, protože muži byli přece na lovu," je přesvědčena Alena Dančová. Z pravěku nejsou žádné záznamy, ale zdokumentovaný je rozkvět výroby piva na českém území ve 12. století. Tehdy pivo v domácnostech vařily ženy, byť velmi primitivním postupem. Pivní mok nesloužil jen jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky.

Budějovický Budvar staví nový areál, zvýší výrobu piva až o pětinu

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Romana LehmannováBudvar

Českobudějovický Budvar se rozroste. Národní podnik začíná se stavbou nového areálu, který bude v těsné blízkosti pivovaru v Kněžskodvorské ulici.

„Jedná se o stavbu logistického centra a výstavbu silničního mostu mezi areály nad Kněžskodvorskou ulicí. Veškeré kamiony mezi dvěma areály budou jezdit po mostě,“ vysvětluje sládek Adam Brož. Teď parkují kamiony v centru hlavního areálu.

V uvolněných prostorách pak pivovar rozšíří i všechny části výroby, například stáčírnu nebo místo na kvašení. Investice bude podle ekonomického ředitele Budějovického Budvaru Petra Žáčka přesahovat jeden a půl miliardy korun.

Nový areál by měl pivovar postavit během tří let, svou produkci pak zvýší přibližně o pětinu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2018 07:176.376/6.376