Novinky a zajímavosti ze světa piva

Wellness centrum nebo ubytování s restaurací. To vše mohlo podle nabídky realitní kanceláře vzniknout v prostorách bývalého Panského pivovaru v Boskovicích, který byl delší dobu na prodej. Vše je ale jinak. Nový majitel památkově chráněného objektu Luděk Řehoř v něm chce obnovit zašlou tradici a bude v něm vařit pivo. Dal mu jméno Pivovar pod hradem.

Pivo mají lidé podle plánů boskovického podnikatele ochutnat na jaře příští rok. „O pivovaru v Boskovicích jsem přemýšlel delší dobu. Bylo to pro mě zajímavé téma. Původně jsem i zvažoval, že bych pivo vařil v Panském dvoře, který jsem chtěl opravit. Nakonec to vše dopadlo jinak,“ řekl Deníku Řehoř.

Ten kromě Panského dvora vlastnil v Boskovicích i historickou budovu Jízdárny, kterou městu léta nabízel k využití pro stavbu areálu sportovní haly v Sušilově ulici. Zastupitelé nakonec rozhodli, že se hala bude stavět v Hybešově ulici. Ve hře je stála i varianta v Červené zahradě. „V tu chvíli jsem neměl pro Jízdárnu využití. Prodej bývalého pivovaru jsem sledoval. Kontaktoval jsem majitele a nakonec jsme se domluvili na směně budov. Takže jsem Jízdárnu vyměnil za pivovar. Má své kouzlo a je v něm kus historie. Vždyť se tu pivo vařilo několik staletí. Už jen na tom se dá stavět,“ dodal Řehoř.

Historická budova mohla být zajímavá i pro město. Hlavně tím, že se nachází na okraji areálu Červená zahrada, kde město v budoucnu plánuje velké investice do tamních sportovišť. „Pro město se jedná díky lokalitě o zajímavý objekt. Ale v tuto chvíli je nereálné, abychom se podobnou investicí zabývali. Jednak na ni nyní nemáme peníze, a kupovat něco, co by pak léta leželo ladem, není na pořadu dne. Navíc se jedná o kulturní památku,“ uvedl před časem starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Podle Řehoře se už v bývalém pivovaru pustili do úklidu a otloukání starých vnitřních omítek. Později přijde na řadu výměna části střešní krytiny a venkovní fasády. „Kapacita pivovaru bude na jednu várku dvacet hektolitrů piva. To je čtyři tisíce piv. Kolik jich budeme vařit týdně je zatím otázkou. To ukáže až odbyt. Základem nabídky budou spodně kvašená deseti, jedenácti a dvanácti stupňová piva. Chceme vařit okrajově i speciály. Jména piv ještě nemáme vybraná, ale budou souviset s historií Boskovic,“ upřesnil podnikatel. V budově chce udělat i pivnici.

Historie Panského pivovaru sahá pravděpodobně až do 17. století. Posledním šlechtickým vlastníkem byla rodina Mensdorff-Pouilly. Za první republiky pivovar produkoval 12 000 hektolitrů piva ročně. „V roce 1948 byl podnik Pivovar a sladovna Alfonse Karla hraběte Mensdorffa-Pouillyho v Boskovicích znárodněn. Krátce poté v letech 1948 až 1951 fungoval pod národním podnikem Středomoravské pivovary a poté již jen jako sklad hraček a zeleniny,“ uvedli odborníci z Národního památkového ústavu.

Později boskovický pivovar opět částečně zprovoznil pivovar Černá Hora, v posledních desetiletích je ale bez využití a chátral. Předloni se stal kulturní památkou.

Pivovar Radegast otevřel letos v únoru ve svém areálu novou plechovkovou stáčecí linku, jednu z nejmodernějších v Evropě, a po necelých třech měsících hlásí 100 tisíc stočených hektolitrů piva. Součástí investice za 600 milionů korun byla také výstavba automatizovaného centrálního skladu, který je napojený jak na novou linku, tak na linku na stáčení piva do vratných láhví.

„Zájem o pivo v plechovkách každoročně roste, proto jsme na tento trend v Radegastu zareagovali a za pouhý rok vybudovali novou plechovkovou linku. Dokončení této investice je první etapou celkového navýšení výroby piva v nošovickém pivovaru. Věřím, že i díky tomu si správně hořké pivo užije ještě více jeho milovníků,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Na nové plechovkové lince se stáčí pivo do čtyř druhů plechovek od 330 ml až po 550 ml. Linka je určena zejména pro ležáky a výčepní piva značky Radegast nebo nealkoholické pivo Birell a jeho ochucené alternativy. Technologii pro novou linku dovezlo postupně do pivovaru 80 kamionů. „Produkty z nové supermoderní linky, která má kapacitu 60 000 plechovek za hodinu, už jsou na trhu. V tomto tempu budeme schopní ročně stočit přes 600 000 hektolitrů piva. První pivo jsme na lince stočili začátkem února letošního roku a po necelých třech měsících se nám podařilo stočit už 100 tisíc hektolitrů piva,“ říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Během šesti měsíců loňského roku vyrostl v areálu pivovaru také nový moderní sklad, do kterého směřují stočená piva z nové plechovkové linky i ze stávající lahvové linky. Nový centrální sklad stojí na ploše 10 000 m2 a vejde se do něj přibližně 11 000 naložených palet s pivem, což odpovídá buď necelým 9 milionům půllitrových lahví, nebo téměř 20 milionům plechovek. Zajímavostí je soustava tří výtahů, díky kterým překoná stočené pivo výškový rozdíl šesti metrů, než se dostane na paletách do centrálního skladu.

Na ploše centrálního skladu operuje 16 robotizovaných vysokozdvižných vozíků, které automaticky řídí skladování a manipulaci s paletami v objektu skladu. „Robotické vozíky jsou důležitým krokem v oblasti automatizace a digitalizace v pivovaru. Zvládnou prakticky všechny operace ve skladu vyjma nakládky a vykládky palet do a z kamionů. Zcela autonomně vyzvednou zboží z předávacích míst z výroby, zboží uskladní nebo přivezou dle požadavku do přípravného místa k nakládání. Navíc dokážou naskladňovat plné palety precizně do výšky, čímž dokážeme efektivněji využít prostor skladu. Vozíky jsou řízené laserovou navigací a samy si třeba vymění baterii,“ doplňuje Tomáš Sedláček, manažer projektu skladové automatizace Plzeňského Prazdroje.

„Je radost vidět Radegast se rozvíjet nejen v rámci výroby a technologií, ale také co do počtu našich zaměstnanců. Díky nové lince a skladu jsme vytvořili 40 nových pracovních míst. Je to krásné zahájení letošních oslav padesátého výročí uvaření první várky piva, které se uskutečnilo v Nošovicích 3. prosince 1970,“ dodává Ivo Kaňák.

Součástí výročních oslav bude například křest knihy mapující 50letou historii Pivovaru Radegast nebo unikátní výstava ve vznikající expozici Národního zemědělského muzea v Dolních Vítkovicích.

Obľúbená značka Zlatý Bažant prichádza v novom dizajne. Ten sa dotkne širokého portfólia produktov, ako aj dobre známeho loga značky, ktoré už desaťročia stelesňuje ikona bažanta. Plechovkové a fľaškové balenia obľúbeného slovenského piva tak budú mať modernejší a prémiovejší vzhľad, ktorý zákazníkom zároveň uľahčí orientáciu v ponuke.

„Tešili sme sa, že predstavíme nový dizajn pív Zlatý Bažant, ale za iných okolností. Žiaľ, nachádzame sa v situácii, kedy sú dôležité iné veci. A predovšetkým jedna – zdravie. Pivo, prípitky, stretnutia s priateľmi počkajú. Zdravie nepočká. Veríme, že sa oň dôkladne postaráte, prečkáte túto dobu v zdraví a čoskoro sa opäť spolu stretneme zdraví pri dobrom pive s prípitkom “Na zdravie, Slovensko!,“ povedal Marcel Malý, Senior brand manažér značky Zlatý Bažant.

Zlatý Bažant je spotrebiteľmi v prieskumoch dlhodobo označovaný ako najlepšie slovenské pivo a patrí k najrýchlejšie rastúcim a najinovatívnejším značkám z portfólia spoločnosti HEINEKEN Slovensko.

Od začiatku marca prichádza v novom dizajne. Zmena sa dotkla okrem celkového vzhľadu produktov aj dizajnu a farebnosti loga Zlatý Bažant, s ktorým je značka spätá už desaťročia. Inovované logo predstavuje väčší bažant s novým vzhľadom, umiestnený v zjednodušenom neprehliadnuteľnom červenom kruhu, čím sa stal výrazným prvkom každého balenia.

Dve verzie loga, odlíšené farebnosťou nápisu aj bažanta, zjednodušia orientáciu pre spotrebiteľov – zelená verzia je určená pre alkoholické produkty a modrá verzia, doplnená o 0,0%, odlišuje všetky produkty úplne bez alkoholu. Celkovo dizajn upúta modernými, čistými líniami a výrazným logom značky Zlatý Bažant, tiahnucim sa naprieč celou plechovkou, respektíve etiketou fľaše.

Autorom nového dizajnu je opäť kreatívne štúdio Gunpowder, s ktorým značka Zlatý Bažant spolupracuje už dlhodobo.

Pivovar v Kralupech nad Vltavou na Mělnicku se změní na kulturní centrum. Architekti z brněnského Atelieru 99 připravují projekt, s vedením města řeší například způsob vytápění i možnosti zachování původních komínů. Návrh se postupně upravuje, řekl ČTK mluvčí kralupské radnice Aleš Levý.

Architekti už představili první vizualizace, které ukazují detailnější rozčlenění jednotlivých úseků objektu, kde má vzniknout moderní kulturní centrum. Jeho součástí bude výstavní sál městského muzea, knihovna, základní umělecká škola, koncertní sál a domov dětí a mládeže. "Všechny tyto subjekty by zároveň měly mít samostatné vstupy do budovy," uvedl mluvčí. V prostorách by měla fungovat také restaurace a kavárna, případně i malý pivovar.

Zatím není jasné, jak budou zachovány oba původní komíny, ale především ústřední komín by měl i po přestavbě připomínat historii stavby.

Zástupci města se při prezentaci návrhů zamýšleli například také nad nutností zřídit pozici správce komplexu, jehož hlavní úkol by spočíval v celkovém zajištění chodu budovy. S architekty vedení města chystá další setkání, přizváni na ně budou též ředitelé organizací, které budou prostory v pivovaru využívat.

Dokumentace pro první etapu úprav by měla být hotová na podzim. Celková cena za úpravy pivovaru podle odhadů dosáhne přibližně 250 milionů korun, konkrétní částku určí projekt. Město na investici dlouhodobě šetří. Práce začnou zřejmě příští rok, jejich zahájení ale bude předcházet tendr na zhotovitele.

Doplněno Stavbaweb:
Kralupští zastupitelé na květnovém jednání schválili adaptaci objektu bývalé pivovarské sladovny na městské kulturní centrum. Jako výchozí podklad pro vypracování projektové dokumentace byla vybrána architektonická studie, vypracovaná ateliérem RH-arch. Projekt na stránkách ateliéru najdete ZDE.
Rekonstrukce bývalého pivovaru je dalším krokem při budování centra města.

Podnikatel a sládek Josef Fischer nechal pivovar postavit v druhé polovině 19. století, současně byla zřízena i sladovna. Fungoval až do roku 1979, sladovna přestala vyrábět až koncem 90. let. V roce 2017 byla zbourána pivovarská spilka.
Podrobné informace o historii pivovaru najdete na Pivovary.info: osudy zaniklých pivovarů – Pivovar Kralupy nad Vltavou.

Pivovar Litovel přichystal pro příznivce piva na poslední jarní měsíc pivní novinku. Vůbec poprvé místní pivovarníci uvařili Litovel Světlý Májový ležák 11,5%. Nabízí ho v pětilitrových soudcích.

„Pro pozdně jarní období jsme uvařili speciální várku světlého Májového ležáku, původně určenou do našich restaurací a pivnic. Protože však gastro podniky fungovaly zatím jen omezeně, rozhodli jsme se novinku ručně stočit do pětilitrových soudků, aby si ji příznivci litovelského piva mohli vychutnat v klidu a pohodlí svého domova,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Litovel Světlý Májový ležák 11,5% vyniká lahodnou hořkostí a plností. Originalitu mu dodává silný říz a zlatá barva s bílou čepicí nahoře. Milovníci zlatavého moku si ho mohou zakoupit ve vybraných prodejnách.

Pro malé pivovary znamenala vládní opatření obrovský výpadek příjmů. Nad vodou je držely e-shopy, rozvozy a lidé, kteří si kupují lahvové pivo.

Když vláda v březnu znenadání zavřela restaurace a obchody, v Jarošovském pivovaru v Uherském Hradišti zažili šok. Byli uprostřed příprav na sezonu a ležácký sklep měli naplněný pivem.

„Technicky jsme ze dne na den přišli o 95 procent tržeb,“ líčí ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

A rozhodně nebyli jediní. Opatření v boji s novým koronavirem dopadla na malé pivovary velmi tvrdě. Nemohly dodávat pivo do hospod či prodejen a nyní je čeká léto bez festivalů a velkých kulturních akcí.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně prodávaly malé pivovary až o 60 procent piva méně a třetina z nich nemusí krizi ustát.

„Neznamená to, že zmizí z mapy, ale můžou změnit majitele, protože ten současný to neutáhne,“ myslí si Šuráň.

Vzrostl zájem o lahvové pivo
Ve Zlínském kraji situace tak černě nevypadá. Ve všech zdejších pivovarech, které MF DNES oslovila, věří, že situaci zvládnou.

„V březnu jsme byli v rozpacích, nevědělo se, co bude. Ale věřím, že ten výpadek překonáme,“ míní majitel a sládek pivovaru Zlínský Švec Malenovice Martin Velísek.

Musel přestat dodávat sudy do dvaceti restauračních zařízení, uzavřel vlastní hospodu a zrušil letošní ročník tradičních slavností piva. Na druhou stranu stoupl zájem o lahvová piva.

„Pomohlo tomu i pěkné počasí, lidé mají chuť na pivo. Horší by bylo, kdyby krize nastala v lednu. Sice jsme museli snížit produkci na šedesát procent, ale pokud se to zase nezhorší, tak přežijeme,“ říká Velísek.

Ukázalo se, že výhodu mají podniky, které pivo prodávají zákazníkům napřímo. Například do Pivovaru Záhlinice dokonce zákazníci začali jezdit ještě častěji, protože jim zavřeli oblíbené hospody.

„V tomto případě se nás to vůbec nedotklo. Mnohem hůře na tom jsou minipivovary závislé na hospodách nebo festivalech,“ podotkl sládek František Šmíd.

Mnohem větší starosti mu dělal provoz záhlinické sladovny, která dodává slad řadě podniků.

„Tam nám prodeje spadly na pět až deset procent. Pivovary přestaly vyrábět, některé nezaplatily ani poslední dodávku. Navíc na nás tlačí zemědělci, abychom odebírali ječmeny,“ popsal Šmíd. „Teď jedeme v hlubším debetu, ale situace už se obrací k lepšímu. Zase se začínají hlásit i velké pivovary,“ doplnil.

Minipivovary jsou dražší
Zatímco většina velkých pivovarů musela zásoby likvidovat, sládkové těch menších úspěšně bojovali o záchranu piva. I díky slevám a celorepublikovým internetovým akcím jako „Zachraň pivo“ se podařilo většinu navařeného piva udat.

„Ze začátku to vypadalo špatně, ale lidé nakonec všechno koupili a nic jsme nemuseli vylévat. Navíc se vzedmula vlna solidarity a lidé začali více kupovat piva v lahvích,“ všiml si sládek 1. Selského pivovárku v Kroměříži Tomáš Váňa.

Krize jej přivedla k tomu, že začal pivo zákazníkům rozvážet, což se ukázalo jako dobrý recept. „Je to sice časově náročnější, ale získáváme díky tomu nové zákazníky a hlavně prodáváme,“ sdělil Váňa.

Rozvozy se osvědčily i v Jarošovském pivovaru, kde navíc narychlo zřídili e-shop a vytvořili si nové distribuční kanály, kterými mohou pivo dodávat po celé republice.

Všichni ovšem vítají zejména uvolňování restrikcí. Zahrádky se otevřely minulý týden, do vnitřních prostor restaurací by se hosté měli dostat 25. května.

„Je to světlo na konci tunelu a moc jsme se těšili. Strašně moc nám chybělo zajít si jen tak někam s přáteli a kolegy na pivo,“ dodal Harašta.

Otázkou je, jak se návštěvníci hostinců budou po uvolnění opatření chovat. Budou chodit ve větších počtech? A dají přednost právě regionálním pivům?

„Myslím, že kupní síla trochu poklesne. Nám minipivovarům nenahrává, že máme piva dražší. Velké pivovary navíc patrně budou ztráty dohánět slevovými akcemi,“ uvažuje Váňa.

Zároveň je ale přesvědčen, že většina malých pivovarů se nepoloží. „Mít malý pivovar neznamená, že se stanete milionářem. Je to otázka koníčku a lásky k tomu, co děláte. Provozují je srdcaři, najdou rezervy a budou pokračovat. Pivní scéna se neochudí,“ domnívá se Váňa.

Po týdnech plných omezení si milovníci zlatavého pivního moku mohou radosti s ním spojené konečně vychutnat doslova plnými doušky. Pivovar Plzeňský Prazdroj 16. května opět otevírá legendární pivovarské šalandy s posezením nad originálním ležákem čepovaným přímo z dubových sudů. Od 25. května můžete navštívit také „pivní výuku“ na Škole čepování piva Pilsner Urquell.

Šalanda, salonek ukrytý v labyrintu ležáckých sklepů, je tím správným místem, kde můžete oslavit narozeniny či jinou významnou rodinnou událost nebo společně s přáteli náležitě přivítat pozvolný návrat k běžnému životu. Během tříhodinového posezení na šalandě sklepmistři čepují přímo z dubových ležáckých sudů do třílitrových měděných mázů nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell vyrobené tradiční metodou, které je k ochutnání pouze v pivovarských sklepích! Intenzivní gastronomický zážitek umocní lahodné sýry, voňavé uzeniny a další dobroty, které si můžete dle libosti objednat.

Sen mnoha (nejen) pivařů postavit se jednou za výčep a zkusit načepovat perfektně vyladěné pivo, které má ten správný říz a zdobí jej smetanová pěna, plní Škola čepování piva Pilsner Urquell. Během 3,5 hodinového zážitkového programu se nejprve vydáte na prohlídku autentických prostorů pivovaru, kde poznáte historii, výrobní proces i suroviny, z nichž se pivo vyrábí. Na teorii naváže praxe, kde si pod vedením mistra výčepního si osvojíte zásady správného čepování piva a vlastnoručně si načepujete pivo „na hladinku”, „šnyt” či „mlíko”. Během „výuky” si vychutnáte pivo Pilsner Urquell i správně kořeněný pivovarský guláš. Všichni absolventi si domů odnesou nejen spoustu dojmů, ale také památeční sklenici.

Možností, jak si náležitě užít Školu čepování piva Pilsner Urquell, je hned několik: Skupiny od 15ti osob si ji mohou předem objednat na e-mailu reservations@asahibeer.cz nebo pozvat mistra výčepního na soukromou akci, kdy škola čepování zpestří nejrůznější oslavy či párty. Pro jednotlivce nebo menší skupinky jsou na www.prazdrojvisit.cz k dispozici předem vypsané pravidelné termíny – rezervujte si ten svůj na květen a červen.

I díky iniciativě „Zachraň pivo“ se pivo v minipivovarech skutečně podařilo zachránit, potvrzuje spolumajitel pivovaru Matuška a pivovaru s restaurací Dva kohouti Adam Matuška. „Pro pivovary je to teď hodně těžké, ale věřím, že to přežijí. Otázka je, co bude dál,“ říká Matuška v nové epizodě pořadu Kapitola. Jak se na pivovarnictví podepíše koronavirová krize? Proč jsou navzdory všem pivním experimentům klasická desítka a dvanáctka stále nenahraditelné a proč se k nim budou minipivovary vracet? Podívejte se na celý rozhovor v úvodu článku.

Pivovar Matuška si za jedenáct let své existence dokázal vybudovat jméno. I na něj, stejně jako na všechny ostatní minipivovary, ale dopadla koronavirová krize, přiznává jeho spolumajitel a sládek Adam Matuška. „První týden byl hodně krutý, zaznamenali jsme propad o 80 %. Kohouti (pivovar s restaurací Dva kohouti v pražském Karlíně, který Matuška rovněž spoluvlastní, pozn. red.) byli úplně zavření. Teď jsme počítali výstav za minulý měsíc a propad je o polovinu oproti minulému roku, což je dost,“ říká Matuška v rozhovoru s Janem Paličkou.

Pivovar Matuška podle něj uplynulé dva měsíce přežil tak, že nebylo nutné nikoho propouštět a ztrátu vykryl úsporami. Pražští Dva kohouti na tom byli o něco hůře, Matuška ale věří, že fungující velká zahrádka dovede ztráty dohnat. „Obecně bude koronavirová krize jinak dopadat na minipivovary, které mají vlastní restauraci v centru Prahy, ty to samozřemě mají hodně těžké, a jinak na ty kus za Prahou nebo kdekoliv poblíž třeba nějaké turistické trasy nebo cyklostezky. Tam myslím, že teď naopak lidi docela proudí, rádi si výlet udělají a nějak to funguje,“ říká Matuška.

Matuška upozorňuje i na to, že provoz pivovaru je nyní značně riskantní aktivitou. „Když vláda řekla, že se mají otevírat zahrádky, tak my okamžitě museli začít vařit. Pivo je specifické v tom, že se musí uvařit minimálně tři týdny dopředu, protože nějakou dobu zraje, a nemohli jsme na nic čekat, nejhorší by bylo nic nemít. Ale jdeme do strašného rizika, že se neotevře, nebo se něco přihodí a my opět budeme mít pivo v tancích,“ popisuje Matuška.

Ani jeden z Matuškových pivovarů nezažádal o vládní pomoc. „Půjčte si, když člověk neví, co bude. Máme půjčky u banky, ale brali jsme si je s vědomím rizik a toho, co chceme dělat. Ale teď si brát půjčku od státu, když ani nevíme, kdy budeme moct naplno otevřít a fungovat a jak to bude vypadat, to je holý nesmysl. Půjčovali bychom si na něco, co ani nemůžeme ovlivnit,“ vysvětluje své rozhodnutí Matuška.

Osvobození vylitého piva od spotřební daně pak považuje Matuška za dobrý, ale nijak spásný krok, který by někoho zachránil.

Matuška věří, že se lidé kvůli po koronavirové krizi hromadně neuchýlí ke konzumaci levných a nekvalitních piv, a pivovary neztratí odvahu zkoušet vařit nové druhy piv. „Myslím, že se to bude vracet k pitelnosti a k českému ležáku. Klasická desítka a dvanáctka jsou nenahraditelné a budou se na to soustředit i minipivovary. Většina to už ostatně i dělá,“ říká Matuška s tím, že dojde také k většímu využívání českých surovin, protože dovoz těch zahraničních se prodraží.

Matuška nevylučuje ani prohlubování spolupráce minipivovarů s těmi velkými. „Pro malé pivovary je to příležitost dostat se tam, kam by se jinak nedostaly, pro velké ta spolupráce vypadá pěkně a oni to dobře vědí. Ten marketing je vzájemně výhodný,“ vysvětluje Matuška.

Reálná je podle něj rovněž spolupráce s lokálními vinaři a výrobci whisky. „Otevřou se nové možnosti. Škála toho, co zajímavého se s pivem dá dělat, se stává takřka neomezenou, to si před deseti lety skoro nikdo nedovedl představit. Člověk teď bude muset přemýšlet jinak, ale ne tak, že by šetřil na kvalitě nebo rozmanitosti,“ odhaduje Matuška.

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumali, jak ovlivňuje dlouhodobé skladování kvalitu piva, nakolik se na změně kvality projevuje obalový materiál a který je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější. Jako nejlepší obalové materiály ze čtyř zkoumaných byly vyhodnoceny hliníková plechovka a sud, sdělila mluvčí UTB Petra Svěráková.

Tým potravinářských odborníků z Fakulty technologické UTB použil čtyři základní obalové materiály, které se využívají na českém trhu - půllitrovou láhev z hnědého skla, 1,5litrovou hnědou plastovou láhev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový sud. „Náš výzkum jsme provedli na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě,“ uvedl výzkumník Richardos Nikolaos Salek.

Vzorky byly skladovány v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla. První testy byly udělány ihned po výrobě piva, další pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku. „U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí speciálního přístroje, jímž se dá zjistit například obsah etanolu v hmotnostních i objemových procentech, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie,“ uvedla členka týmu Eva Lorencová. „Analýza zmíněných parametrů byla doplněna o senzorické hodnocení a také o odbornou degustaci vzorků. Ta potvrdila některé změny detekované pomocí fyzikálně-chemických analýz,“ řekla Lorencová. Hodnocena byla také stabilita pěny, barva, obsah rozpustného oxidu uhličitého a hořkost.

Největší rozdíly mezi vzorky byly zjištěny v obsahu rozpustného oxidu uhličitého. „Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ uvedla Lorencová. Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala plastová lahev, do které se se dostal kyslík, který působí chuťové vady. Intenzivní změny vědci pozorovali po půl roce. U vzorků skladovaných ve skle se výrazné změny projevily asi od osmého měsíce, dané byly tím, že stoprocentně netěsní uzávěr. Jako nejlepší obalové materiály tedy byly vyhodnoceny hliníková plechovka a sud.

„Přínosem našeho výzkumu je hlavně to, že se jedná o první takto přesně provedené srovnání na jednom druhu piva. V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výhodou je i to, že výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně lidé z praxe, tedy výrobci piva,“ uvedla absolventka fakulty Iveta Černošková, která se na výzkumu podílela. Ve spolupráci s výrobcem chtějí vědci pokračovat ve výzkumu dalších typů piv, jako jsou speciály nebo svrchně kvašené pivo.

Téměř po dvou měsících mimořádných opatření se pivní kultura v zemi pozvolna vrací do zajetých kolejí. Restaurace a hospody, které vládními opatřeními utrpěly nejvíce, se dočkaly otevření zahrádek a na dohled už mají i 25. květen, tedy den otevření i vnitřních prostor a hotelů. Ani v dobách bez zákazníků ale pivovary a restaurace nestály. Připravovaly se na den D.

Pivovar Holba zaměřil svou pozornost právě na pomoc restauracím a hospodám v co nejhladším startu po nucené uzavírce. „Naše servisní týmy již dlouho před 11. květnem objížděly provozovny našich partnerů a v jinak nebývalém období bez hostů zdarma prováděly sanitaci výčepních zařízení, aby si zákazníci opět mohli zatím alespoň na zahrádkách vychutnat své oblíbené pivo v prvotřídní kvalitě,“ komentoval přípravy na pivní restart Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba.

Vzhledem k tomu, že velké akce a pivní festivaly jsou stále zrušené a k jejich povolení ještě řadu týdnů nedojde, nemělo využití ani vybavení pro jejich zajištění. Pivovar Holba proto partnerům bezplatně zapůjčil pivní sety, slunečníky i výčepní zařízení, a umožnil tak zvýšit komfort i kapacitu pivních zahrádek s cílem pomoci po dvouměsíčním výpadku restauratérům a hospodským se zajištěním tržeb. Návrat do normálního stavu je samozřejmě cílem jak pivovaru, tak restaurací, nicméně zdraví je vždy na prvním místě. Proto provozovny od Holby obdrží také 10litrový kanystr s dezinfekcí.

Když nemohli zákazníci do svých oblíbených hospod a restaurací, musel si pivovar najít cestu k nim. V případě Pivovaru Holba to bylo v podobě unikátního ležáku s ručně česaným horským chmelem, Holba Keprník. Toto pivo je prodáváno výhradně jako čepované, stáčí se tedy pouze do sudů. Nemožnost pivo čepovat a nabídnout ho zákazníkům ale přivedlo Pivovar Holba k limitované edici 5l ručně plněných soudků. „Ohlas byl tak veliký, že uvažujeme o zařazení piva Holba Keprník v 5l soudcích do stálé nabídky,“ nachází v náročném období příležitost Ing. Vladimír Zíka, ředitel pivovaru. Týdny v nouzovém režimu inspirovaly také k dalším novinkám. Milovníci piva se tak mohou těšit na nepasterovaný ležák, Holbu Svatováclavský nepasterovaný ležák 12 %, který se chystá na 14. září. Stále rostoucí poptávku po nealkoholických a ochucených pivech už v polovině června naplní nealkoholická Holba Horské byliny v čepované variantě.

Za běžného stavu se Pivovar Holba zaměřuje většinově na pivo sudové, ale situace si vyžádala změnu režimu. Díky pohotovému plánování se tak podařilo pokrýt zvýšenou poptávku po lahvovém a plechovkovém pivu a ke škodám na pivu sudovém, které nemělo v té době odběratele, naštěstí nedošlo. V současné době se už pivovar i díky obětavým zaměstnancům postupně vrací do běžného režimu. „Základem každé výrobní a obchodní společnosti jsou dobří lidé a kvalitní pracovníci. Rád bych touto cestou upřímně poděkoval všem našim zaměstnancům, kteří v uplynulé těžké době stáli za Holbou a každý odváděl svou práci v maximální možné míře. Máme to štěstí, že součástí našeho pivovaru jsou většinou dlouholetí a loajální zaměstnanci, kteří mají k jesenickému regionu stejně jako pivovar silný vztah,“ uvádí Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba Hanušovice.