Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovary trhly rekord. Díky pijákům z ciziny

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Tolik piva jako loni se v Česku ještě nikdy neuvařilo. „Poprvé v historii se vyrobilo přes 20 milionů hektolitrů piva," pochlubil se předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Jenomže nebýt exportu, pivovary by si loňskou sezonu tolik nepochvalovaly. Na domácí půdě totiž spotřeba piva stagnuje.

Každý Čech, Moravan nebo Slezan loni vypil v průměru 143 litrů piva, což je o litr méně než v roce 2014. „Zatímco ve světě oslavuje české pivo v posledních letech skutečný rozmach, domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně," upřesnil Šámal. Spotřební daň vzrostla v roce 2010. Tehdy se spotřeba piva na jednoho Čecha propadla v porovnání s rokem 2009 o deset litrů.

Přesto lze s trochou nadsázky napsat, že Češi stále pijí první pivní ligu. Nelze totiž předpokládat, že jinde ve světě by se spotřeba piva oproti roku 2014 zvýšila o desítky litrů. Tehdy totiž za Čechy skončili se 107 vypitými litry piva Němci a se 106 litry pak Rakušané.

Nicméně domácí pivovary držel nad vodou především export, který se meziročně zvýšil o 13 procent na rekordních 4139 tisíc hektolitrů. „Export do zemí mimo Evropskou unii byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a významným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU," přiblížil šéf pivovarského svazu.

Jen pro představu: export do Ruska se loni oproti roku 2014 snížil o 61 procent na zhruba 150 tisíc hektolitrů. Druhé největší množství českého piva mimo EU pak míří na americký trh, který však ani přes třináctiprocentní navýšení loni nedosáhl ani sta tisíc hektolitrů.

Těžiště českých vývozců ovšem leží těsně za našimi hranicemi. Největšími odběrateli jsou Slovensko a Německo. A tak zatímco na východ od nás mířilo zhruba 1,1 milionů hektolitrů českého piva, na západ přes 900 tisíc hektolitrů. České pivovary se přitom na zahraničních trzích podle Šámala nepodbízejí cenou. „Uvědomily si, že jestli chtějí uspět, musí se zaměřit na marketing. Rostoucí export je tedy výsledek markentingových akcí," řekl Deníku předseda svazu pivovarníků.

Místní pivovary vyvážejí svoji produkci do 25 států Evropské unie a do 72 států mimo EU.
Pivovarníkům ale dělá starosti to, že Češi kráčejí po stopách třeba německých konzumentů a pivo raději pijí doma než v restauracích nebo hospodách. Podíl v hospodách vypitých piv představuje 40 procent, zbylých 60 procent lidé nakupují v obchodech. Zhruba před třiceti lety byl tento poměr přesně obrácený.

„Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla 
u ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu. Čeští konzumenti si pivo více vybírají 
a zaměřují se na kvalitu," doplnil Šámal.

To potvrzuje i Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus, který v minulých letech vařil téměř výhradně desítku. „V poslední době dávají pivaři přednost našim chuťově plným ležákům, jako například nepasterizované dvanáctce. Tato piva vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní," uvedl Zítek.

Po českém chmelu se jen zaprášilo
Potvrdil tak zprávy, že čeští chmelaři mají napilno a kvůli vyšší poptávce se chystají rozšířit plochu chmelnic o 150 hektarů na přibližně 4700 až 4800 hektarů. „Nárůst plochy je především reakcí na vyšší poptávku po českém chmelu a na oživení cenové hladiny po období stagnace. Zároveň je mladší porost důležitým faktorem pro dlouhodobou výnosovou stabilitu," vysvětlil Zdeněk Rosa z Chmelařství Žatec.

Jinak řečeno: po českém chmelu se jen zaprášilo. Prodej se odrůda od odrůdy trochu liší, ale chmelaři by svou produkci ze současné plochy a při uvažované průměrné produkci vyprodali do roku 2019 nebo 2020.

Český chmel míří především do zahraničí – 75 až 80 procent z celkové produkce. Největšími odběrateli jsou japonské pivovary, které ve velkém vaří spodně kvašené ležáky plzeňského typu. Pěstitelé si ale brousí zuby i na americký trh a zajímavě se jim jeví i stále rostoucí počet českých minipivovarů.

Těch už loni vařilo pivo více než tři sta a další ještě budou přibývat. Jejich podíl na trhu je ale stále zanedbatelný, protože v celkové výrobě zaujímají asi 1,5procentní podíl. Nicméně prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň se domnívá, že v České republice by se uživila i tisícovka těchto výrobců. Mohlo by jít především o takzvané restaurační minipivovary, které vaří pivo pouze pro svou spotřebu například ve své přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici," řekl ČTK Šuráň.

Kromě těchto minipivovarů v České republice vyrábí pivo šest velkých pivovarských společností, které vlastní 19 pivovarů, a 29 samostatných pivovarů.

Za pivem Všerad do rodiště Magdaleny Dobromily Rettigové

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Erik DohnálekVšeradice

Teplé jarní počasí vybízí k toulkám po nově zpřístupněném bývalém vojenském prostoru Brdy. Kromě probouzející přírody vás může osvěžit i nabídka místních minipivovarů. Jedním z nich je Zámecký dvůr Všeradice, který se pyšní výjimečnou jedenáctkou.

Zámecký minipivovar vaří od dubna 2013 a se svou kapacitou 500 hektolitrů ročně patří mezi menší české minipivovary. Místní pivo se nazývá Všerad, což je odvozenina, z které v minulosti vznikl samotný název obce. Zámecký dvůr, kromě stálé nabídky spodně kvašeného světlého a tmavého ležáku nabízí i 13 stupňový speciál. Dále můžeme ochutnat i různé svrchně kvašené speciály, jako na příklad Indian Pale ALE, ale i méně známe Stouty či belgické ALE s přídavkem višňové šťávy.

Ingredience, z kterých se zde vaří pivo, tedy slad, chmel a kvasnice, jsou výhradně českého původu (kromě určitých svrchně kvašených speciálů, kam jsou kvůli aromatičnosti přidávány chmely americké). Voda pochází přímo z vlastních studní, které jsou napájeny z podzemního jezera. Pivo je vařeno dekokčním způsobem. V minipivovarnictví by se měly dodržovat tradiční postupy, takže je samozřejmostí, že piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná.

Na pivo do maštale
Všeradice jsou obec, která leží na turisticky velmi atraktivním místě, tedy v kotlině mezi Brdy a Českým krasem. Zmínky sahají až do 14. století a jejím středobodem je místní zámecký dvůr, jehož historie je v podstatě stejně dlouhá jako historie samotné obce. Zámecký dvůr je multifunkčním prostorem, který nabízí kromě ubytování i další formy vyžití, jako je tenisový kurt, minigolf, půjčovna kol či galerii. A také muzeum, které je věnováno místní slavné rodačce M. D. Rettigové, která se roku 1785 narodila právě na všeradickém zámku. Avšak pro nás je v tomto článku nejdůležitějším využitím zámeckého dvora vaření piva.

V pivovaru nás uvítá řádně upravená a podle všeho udržovaná budova. Před vchodem do objektu je jak parkoviště pro automobily, tak i stojan na kola. Samotný areál vyplňuje prostor pro sportovní vyžití a před vstupem do pivovarského hostince je dětské hřiště. Hostinec U Magdaleny je, jak už název napovídá, pojmenován po slavné rodačce. Hned při vstupu je zřejmé, že prostor dříve sloužil jako stáje. Jedná se totiž o protáhlou, jednoduše zařízenou místnost s vysoko umístěnými okny. Jednu stranu hostince vyplňuje výčep a na druhé je vhled přímo do prostorů, kde se vaří pivo. A tak je jasné, že jste opravdu u zdroje.

Kromě klasické nabídky Všeradu, tedy světlé a polotmavé jedenáctky a speciálu třináctky, je na čepu i Všerad red IPA. Příjemná servírka oděná v jednoduchém kroji podtrhujícím atmosféru vesnického pivovaru nám však oznamuje, že ta již došla. Popularita svrchně kvašených piv u českých konzumentů tedy zřejmě stoupá. A právě za nimi se lidé často vydávají do českých minipivovarů. Náladu nám však spravuje zjištění, že je k dostání ještě jedna poslední lahev,
Ochutnávku začneme vlajkovou lodí všeradického pivovaru, tedy to světlou jedenáctkou.

Sládek který ví, co dělá
Už samotný vzhled piva je velmi lákavý: pěkná stabilní pěna a světlá barva. Nadšení neopadá ani při přivonění, v kterém je cítit svěžest, kterou zintenzivňují lehké podtóny citrusů. Samotná chuť je plná s vysokým řízem. Jedná se o velmi čisté a osvěžující pivo. Pro představu můžeme přirovnat k typu piv, jaká se vaří v Únětickém pivovaru či v Lužinách. Po dopití nezbývá než konstatovat, že jsme ochutnali opravdu výjimečný ležák.

Pokračujeme polotmavým ležákem, jehož vzhledu se taktéž nedá nic vytknout. Opět stabilní pěna a barva odpovídající typu piva. Chuť i vůně je výrazně karamelová a podobně jako u světlého ležáku velmi osvěžující. Se stejnými očekáváními se pouštíme i do speciálu, kterým je zmiňovaná spodně kvašená třináctka.

Vzhled je velmi podobný světlému ležáku. Chuť i vůně již není tak výrazná, říz je o poznání nižší. Ale i tak se jedná o velmi dobré pivo, které se příjemně popíjí. Nezbývá tak než konstatovat, že v zámeckém pivovaru ve Všeradicích se vaří opravdu dobrá piva a místní sládek Jiří Diviš ví, co dělá. Není nad to čas od času kromě skvělých navoněných „ejlů“ ochutnat i opravdu výjimečný ležák. A ten se zde vaří.

Degustace z lahve
Po opuštění hostince nemusíme smutnit, jelikož jak bylo řečeno, máme s sebou na cestu ještě místní Indian Pale Ale, konkrétně Red IPU s názvem Rudý gentleman. Tu otevíráme s klidem v duši, jelikož již tak nějak tušíme, že budeme opět popíjet kvalitní pivo. To se potvrzuje. Sice nemůžeme provést plnohodnotnou degustaci, jelikož pijeme z lahve, ale i tak dokážeme poznat, že zde máme dobré svrchně kvašené pivo.

Hezky navoněné a chutí naprosto odpovídající danému pivnímu stylu, tedy výrazně hořké s podtóny citrusů. Domů se tak navracíme se skvělým pivním zážitkem a nezbývá než i vám doporučit návštěvu místního hostince. Či zajít pro lahev do některé z pivoték, které taktéž sortiment všeradického pivovaru nabízejí.

V Česku by se uživilo i tisíc minipivovarů, uvedl šéf svazu

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

V České republice by se uživila i tisícovka minipivovarů, nyní jich je zhruba 305. Řekl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle něj by mohlo jít zejména o tzv. restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici," uvedl.

Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11.000 hektolitrů ročně. Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10.000 hektolitrů.

K otevření minipivovaru stačí základní investice okolo pěti milionů korun, řekl dále Šuráň. Objem produkce minipivovarů v Česku ale stále činí méně než 1,5 procenta celkové výroby piva.

Obnova a otevírání pivovarů podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece zvyšuje zaměstnanost v regionech. Pivovary podle něj nabízí i možnost kulturního vyžití, jako je pořádání bálů či plesů. Mají také pozitivní přínos pro cestovní ruch, dodal.

Koloběh dalešického pivovaru zahájil registraci závodníků

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkDalešice

Dalešický pivovar pořádá 21. května šestý ročník speciálního závodu s názvem Koloběh, který je díky své koncepci unikátním závodem v celé České republice. Pro závod jsou vytyčeny čtyři trasy po 25 km v okolí dalešické přehrady. Každý okruh má kontrolní proběh dalešickým pivovarem. Trasy jsou vedeny většinou po lesních a polních cestách, pouze zčásti po asfaltu.

Tohoto speciálního závodu se mohou účastni pětičlenné týmy, které čeká sto kilometrů. Úkolem týmu je dopravit svůj štafetový kolík do cíle závodu. „Jeden člen týmu vždy běží, ostatní čtyři jedou na kole. Záleží na strategii, jak často se budou střídat. Není předepsané, jak dlouhou trať musí jednotlivý závodník uběhnout. Nutné je, aby vždy jeden člen týmu běžel. Teoreticky je možné, aby sto kilometrů uběhl jeden závodník a ostatní závod odjeli na kole," popisuje správce dalešického pivovaru a hlavní organizátor Ladislav Urban.

Podmínkou závodu je to, že štafetový kolík se nesmí vézt na kole. Soutěžní týmy mohou být smíšené, tedy kombinace závodníků a závodnic. Nejlepší tým loňského roku Hopelajda zvítězil s časem 05:37:36,5.

Zázemí pro závodníky i diváky je přímo v pivovaru. Pokud nejste vášnivými cyklisty a běžci, můžete být nadšenými diváky a povzbuzova-teli. Na Koloběh se sjíždějí týmy z celé republiky a k vidění jsou opravdu úctyhodné výkony a emoce. „K fandění si můžete vybrat speciality pivovarského kuchaře a žízeň zahnat skvělým dalešickým pivem," říká správce.

Registrace na Koloběh je zahájena, přihlásit svůj tým můžete na pivovarském webu pivovar-dalesice.cz.

V Mostě se točí pivo Zdař bůh!

Publikováno:před rokemZdroj:iUHLI.czMostecký Kahan

V Mostě si od letošního jara můžete připíjet a zároveň se také po hornicku zdravit. Populární polotmavý ležák ze zdejšího pivovaru Mostecký kahan totiž dostal nové jméno Zdař bůh!

„Původní myšlenka byla velmi jednoduchá. Chtěli jsme pivům, které u nás nabízíme, dát konkrétní jméno a polotmavý ležák ještě žádné neměl. Lidé měli šanci se na internetu zapojit do ankety a vymyslet nový název. To, že nakonec vyhrál název Zdař bůh!, nám udělalo radost. Je to vlastně pokračování hornické tradice, na niž jsme se snažili navázat už názvem našeho pivovaru Mostecký kahan,“ vysvětlil jednatel pivovaru Luboš Luňáček.

Spojit vaření piva a hornické tradice, to prý byl podle majitele pivovaru záměr již od samého počátku. „A mezi lidmi se tenhle nápad ujal. Sami začali spontánně nosit hornické věci a tak jsme pořídili i vybavení restaurace,“ připomněl Luňáček. Zdař bůh! je jedním ze šesti piv, které má Mostecký kahan v nabídce. Během roku se k nim přidávají i speciály, kterých bývá tak kolem dvaceti.

„Největší výtoč má světlá dvanáctka a hned po ní právě Zdař bůh!,“ řekl sládek Mosteckého kahanu Lukáš Chrastina. Mimochodem zdejší nově pojmenované pivo už má označení regionální potravina a je zaregistrováno i mezi Krušnohorské potraviny. A když na Zdař bůh! dostanete chuť, můžete si na něj nejen zajít do pivovarské restaurace, ale můžete si ho také odnést domů v PET láhvi. Nebo můžete počkat až do 28. května. To bude pivo Zdař bůh! Oficiálně představeno na 5. ročníku Pivních slavností. Tentokrát se budou konat na Prvním náměstí v Mostě.

Plzeňský unikát. Bednáři v Prazdroji smolili sudy

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkPrazdroj

V Plzni se ve čtvrtek ručně smolily sudy. Velká bednářská výroba sice skončila v Prazdroji v roce 1992, plzeňský pivovar je však jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí.

Díky místním bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční způsob výroby nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola.

Poté se do nich nalije nová horká smola a sud se takzvaně štorcuje (převaluje), aby tekutina zatekla do všech pórů. Poté se přebytečná smola vylije, se sudy se však ještě kutálí, aby byla tekutina rovnoměrně rozlitá.

Vyprodáno na roky, hlásí chmelaři. Tradiční hořkost však zabíjejí vedra

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Český chmel začíná být nedostatkovým zbožím. Pěstitelé v tuzemsku mají plodinu vyprodanou na několik let dopředu. V kurzu jsou totiž pivní ležáky a speciály, které se více chmelí. Většina sklizených chmelových hlávek se navíc vyváží, hlavně do Asie, Afriky a Jižní Ameriky.

Při současné ploše, na které se chmel pěstuje, a při odhadované průměrné produkci je plodina vyprodána přibližně do roku 2019 či 2020.

Rozšiřování chmelnic je tak pro pěstitele nutností. Po českém chmelu totiž roste poptávka jak v zahraničí, tak i u českých pivovarníků. Chmelaři proto letos osazují dalších 350 hektarů chmelnic novým porostem. Celková plocha se tak zvýší na zhruba 4 800 hektarů.

Podle Zdeňka Rosy ze žateckého chmelařství jsou hlavními odrůdami v rámci výsadby chmele Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Saaz Late, Kazbek, Agnus a Premiant.

V odkupu tuzemského chmele si ze zahraničních odběratelů drží prvenství Japonsko, kde se ve velkém vaří spodně kvašené ležáky plzeňského typu.

Do zahraničí se přitom vyváží celých 80 procent v Česku vypěstovaného chmele. Největšími odběrateli jsou kromě zmíněného Japonska také Čína, Německo, Rusko, Itálie, Belgie, Velká Británie, Vietnam, JAR a Spojené státy. Ze zemí Latinské Ameriky se rostlina exportuje do Kolumbie, Peru nebo Brazílie. V Africe pak vedle JAR český chmel nakupuje také Zimbabwe, Lesotho, Uganda, Svazijsko nebo Botswana.

Z českých producentů nejvíce chmele odebere plzeňský Gambrinus. „V poslední době dávají pivaři přednost naším chuťově plným ležákům, jako je například nepasterizovaná dvanáctka. Tato piva vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní. Proto spotřebujeme více chmele na hektolitr než v minulých letech, kdy byl Gambrinus téměř výhradně desítka,“ říká sládek pivovaru Pavel Zítek.

Sucho mělo vliv na úbytek hořké alfy
Loni chmelaři kvůli vedrům a velkému suchu přišli na tržbách o víc než 900 milionů korun. Sklizeň chmele byla kvůli nepřízni počasí pouhých 4 843 tun.

Sucho ovlivnilo i kvalitu samotného chmelu. Podle Chmelařského institutu obsah alfa hořkých látek v plodině loni výrazně klesl. Klimatické podmínky však byly velmi podobné v celé Evropě a propad obsahu alfa hořkých látek byl zaznamenán ve všech regionech. Odborníci evidují meziroční pokles alfy téměř o 50 procent.

Vliv sucha a horka na úrodu chmele dlouhodobě řeší Svaz pěstitelů chmele. Ten odhaduje, že závlahové systémy jsou v tuzemsku vybudovány jen na zhruba čtvrtině z celkového množství českých chmelnic.

„Ideální by pro letošní chmel byla optimální sněhová přikrývka a její následné postupné tání. Sněhu jsme se nakonec příliš nedočkali, ale celkový úhrn srážek je zatím v Žatci za leden a únor 2016 mírně nad dlouhodobým průměrem. Rozhodujícím pro chmel je pak období července a začátku srpna,“ vysvětluje Zdeněk Rosa.

Na Březinkách v sobotu představí nové pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Jihlavský deníkAutor:Jana KodysováHorácký pivovar

Podnikatel Miloš Vostrý si v Chlumu na pomezí Jihlavska a Třebíčska z bývalého servisu na kamiony vybudoval Horácký pivovar.

Pětapadesátiletý podnikatel Miloš Vostrý se pohybuje ve světě piv už dvacet let. V Jihlavě mimo jiné provozuje bar a pivnici. Nyní se rozhodl, že chce ve svých podnicích točit vlastní pivo. Před časem se domluvil s několika kamarády z branže a už zítra na Březinkách v Jihlavě představí novou značku piva Horác. V Chlumu na pomezí Jihlavska a Třebíčska si z bývalého servisu na kamiony vybudovali Horácký pivovar.

„Před třemi lety jsem v pivovarnictví skončil. Asi před rokem a půl jsem si ale říkal, že by nebylo marné se do pivovarnictví vrátit. Napadlo mě, že když už provozujeme pivnici a bar, tak bychom si k velkým pivům mohli přibrat nějakou menší značku. A proč ne rovnou vlastní," popsal zrod nové značky piva Horác Vostrý. S tímto nápadem objel několik svých známých, které poznal v době, kdy pracoval ve velkých pivovarech. Nápad je nadchl, a tak si na to plácli.

Prostory bývalého servisu v Chlumu začali přebudovávat na malý pivovar. „Nechtěli jsme jít nikam do nájmu. Proto jsme to udělali v objektu jednoho mého kolegy. Od srpna loňského roku jsme bývalý servis zrekonstruovali natolik, aby vyhovoval požadavkům hygieny. Poté jsme ho naplnili potřebnou technologií," vysvětlil Vostrý výběr místa, kde se pivo Horác vaří.

Vánoční speciál
Hořké pivo plzeňského typu pod značkou Horác uvařil sládek Jan Holan. Horác se vaří ze dvou českých sladů a tří českých chmelů pěstovaných na Žatecku. „Výsledkem je hořkost, výrazná barva a plná chuť, tedy vlastnosti, které maximálně vychází vstříc chuti našich pivařů. V nabídce bude Horácká dvanáctka – filtrovaná, nefiltrovaná i polotmavá a také Horácká desítka. V předvánočním období přijde na trh i silnější pivní speciál," přiblížil další informace Vostrý.

První várka piva právě dozrává v ležáckých tancích. Předpokládaná roční kapacita je 10 tisíc hektolitrů a téměř kompletně se bude stáčet do sudů. „Nepředpokládám, že bychom letos kapacitu naplnili. Máme čtvrtý měsíc, takže to odhaduji letos na čtyřicet procent. A příští rok uvidíme," doplnil byznysmen.

Na pivovaru participují kromě Vostrého ještě čtyři provozovatelé restaurací na Vysočině. V těchto provozovnách také lidé pivo Horác najdou na čepu. Těšit se na něj mohou pivaři především v restauracích na Jihlavsku a Třebíčsku. „Uvažujeme také o tom, že dvě až tři procenta budeme stáčet do pet lahví a prodávat do speciálních obchodů, které nabízí celou škálu pivních značek," podotkl Vostrý.

A jak vznikal název pro nové pivo? To byl podle jednatele pivovaru ten největší oříšek. Původně padala celá řada návrhů, dokonce šlo i různé varianty jmen spoluzakladatelů, ale nic z toho nebylo dostatečně přitažlivé. „Chtěli jsme, aby ten název vypovídal o tom, že jde o pivo z Vysočiny. Jednoho krásného dne jsem šel kolem Horáckého zimního stadionu v Jihlavě, zrovna to bylo v době úmrtí pana Holíka,
a tam mě to napadlo. Horácký zimní stadion je pojem, tak proč by se tak nemohlo jmenovat naše pivo," popsal zrod názvu Vostrý.

Nový Horác se lidem představí už zítra od 15 hodin v obchodním centru na Březinkách. V rámci charitativní akce zde budou hrát čtyři bigbítové kapely.

Děsivý průzkum: Češi přestávají chodit do hospod!

Publikováno:před rokemZdroj:Aha Online

Českým pivovarům se daří, loni vyrobili rekordních 20,1 milionu hektolitrů piva. Kdyby ale spoléhaly jen na české pijáky, jsou v minusu. Pivo u nás pijeme méně. A když už, tak doma a hospody strádají.

České pivo zachraňuje export. Na domácím trhu se ho loni prodalo o 0,2 % méně než v roce 2014. Každý Čech zvládne vypít v průměru 286 půllitrů! Co se mění? Český svaz pivovarů a sladoven včera uvedl, že se u českých pivařů projevují dva výrazné trendy. Přestáváme chodit do hospod! Zatímco ještě v roce 2009 se v hospodách vypilo 51 % piva, loni to bylo jen 40 % a zbylých 60 % jsme nakoupili v prodejnách a supermarketech a vypili je doma.

Lahváče už netáhnou? Češi přechází na plechovky

Publikováno:před rokemZdroj:Globe24.cz

Pivo v lahvi nebo v plechu? Dosud v Česku platilo rozhodně to první, ale pomalu se to začíná měnit. Čeští pivaři jsou se svojí nízkou spotřebou plechovek sice stále evropským unikátem, ale pohodlnost vítězí - nechtějí se tahat se zálohovaným sklem a sahají stále častějí po pivu z plechu. Zjistila to MF Dnes.

Zvyky Čechů při konzumaci tradičního nápoje se mění. Výrazně roste obliba piva v plechovkách, které začínají vytlačovat tradiční obal pro pivo – skleněnou lahev.

Ukazují to čerstvé statistiky Českomoravského svazu pivovarů a sladoven. Podle nich byly plechovky jediným obalem, jejichž prodeje rostly: za rok stouply o 125 procent a jejich podíl dosáhl už sedmi procent celého trhu.

Za větší oblibou plechovek je především pohodlnost zákazníků. "Je to jednoduše změna chování spotřebitelů, mladší ročníky preferují plechovky. Svoji roli bude hrát i zrychlené životní tempo a neochota vracet prázdné lahve," říká Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

A vedle toho se cena plechovkového piva srovnává s cenou lahvového. Přesto je Česko podílem prodaného piva ve skle stále unikátem: podíl plechovek v Evropě je v průměru téměř čtyřikrát vyšší než u nás.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.02.2018 15:356.000/6.000