Novinky a zajímavosti ze světa piva

Podruhé za více než 260 let existence pivovaru ve Velkém Březně v něm bude mít na starost výrobu piva žena. Novou sládkovou se stala Jiřina Poláková, která vystřídala ve funkci Michala Rouče. Ten zůstává vrchním sládkem a především ředitelem pivovaru.

Poláková po čase symbolicky naváže na Janu Rostovou, která funkci sládkové ve Velkém Březně zastávala 14 let až do roku 2006 a byla vůbec první ženou na této pozici v zemi.

„Jsem rád, že po Janě Rostové přebere tuto funkci právě Jiřina Poláková a pivovar Velké Březno se tak může pochlubit již druhou sládkovou v řadě,“ uvedl ředitel pivovaru Michal Rouč. Novou sládkovou si podle svých slov vybral pro její vynikající práci, výsledky a týmového ducha.

Poláková působí ve velkobřezenském pivovaru pět let, jako specialistka zabezpečování jakosti byla klíčovým člověkem pro manažera kvality a tuto pozici později obsadila sama.

„Je pro mě velmi důležité, že se můžu spolehnout na tým zkušených lidí, kteří pracují ve výrobě i v laboratoři. Chci jim být nápomocná v tom, aby naše pivo bylo jedno z nejlepších,“ uvedla ke svému jmenování sládkovou.

První speciál ochutnají v září návštěvníci pivovaru
Poláková vystudovala kvasnou chemii a bioinženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické, po škole zamířila do děčínského pivovaru, jenž však zastihla těsně před zavřením. Na patnáct let pak zběhla do farmacie, odkud se ale vrátila k pivu a zakotvila ve Velkém Březně.

„Těším se, že pro naše zákazníky budu moci připravit i některé pivní speciály. Doufám, že k tomu budeme mít příležitost a budou našim zákazníkům chutnat,“ přiblížila své plány v nové funkci Poláková.

Příprava speciálu nebude pro novou sládkovou ničím novým, své zkušenosti už s ní má.

„Podílela se na sestavení technologického postupu Jantarového speciálu a letos na speciálu Märzen, který jste mohli ochutnat na Pivovarských slavnostech Březňák v Ústí nad Labem,“ podotkla Jana Pikardová, mluvčí skupiny Heineken, pod kterou pivovar ve Velkém Březně patří.

První speciál chystá Poláková už na 19. září, kdy se v pivovaru koná den otevřených dveří.

Březňák se v Česku stává tahounem Heinekenu

Poláková obsadila pozici sládkové v době, kdy se pivovar ve Velkém Březně stává hlavním tahounem skupiny Heineken v České republice. Značku svého piva Březňák v minulých měsících podpořil Heineken mohutnou reklamní kampaní. Skupina současně významně investuje i do pivovaru, za poslední tři roky to bylo 142 milionů korun.

„Naší ambicí je dostat sudový Březňák do celé republiky, a tím kapacitu pivovaru Velké Březno využít co nejlépe,“ uvedla mluvčí.

Mezi stálé produkty značky Březňák patří světlé výčepní (desítka), světlý ležák (dvanáctka), nefiltrovaná dvanáctka a čtrnáctka.

„Všechna piva jsou pro nás klíčová. Nicméně určitým specifikem je pro nás pivo Březňák 14°, které je k dostání ve vybraných restauracích a hospodách po celé zemi,“ uzavřela mluvčí Pikardová.

Na odbyt jde v horkých letních dnech především točená sudová limonáda. Pivo si lidé dají raději až večer.

Vlna veder, která nyní postupuje Českem, zvyšuje prodej limonád a minerálek. Prodej piva se tolik nezvyšuje, řekli oslovení výrobci nápojů. Přesné ekonomické dopady vlivu horka zatím nemají.

"Během teplých dnů se prodeje zvyšují v řádu desítek procent," sdělila mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.

Podle majitele společnosti KOLI Pavla Vavrušky roste obecně v letních měsících odbyt sudové točené limonády. "Během extrémních teplot se zvyšuje poptávka po limonádě zhruba dvojnásobně," uvedl.

Podle vyjádření zástupců společnosti Karlovarské minerální vody si ve vedrech spotřebitelé kupují víc nealkoholické nápoje. Spotřebitelé nejčastěji volí přírodní minerální a pramenité vody včetně ochucených, uvedl Pavel Novák ze společnosti.

V horku jde na odbyt hlavně neperlivá a neochucená voda, dodal ředitel stáčírny pramenitých vod Toma Natura Pavel Vacek.

Češi pijí pivo až večer
I když se obecně pije v létě více piva, při extrémních teplotách jeho spotřeba nestoupá, řekla Kateřina Krásová z Plzeňského Prazdroje.

Podle sládka pivovaru Gambrinus Pavla Zítka na spotřebu ležáků a speciálů nemá počasí vliv.

Podle Pivovaru Staropramen prodeje narůstají i během vyloženě horkých dnů, lidé jej však pijí až večer. "Za teplého počasí prodeje piva obvykle narůstají v řádu procent," podotkla za Staropramen Denisa Mylbachrová.

Při minulé vlně veder na začátku července měl Prazdroj kvůli novému zásobovacímu systému problémy s distribucí, pivo do řady míst nedorazilo. "Systém je v provozu, vychytáváme poslední detaily, aby všechno fungovalo jako před jeho implementací," uvedla Krásová.

Vlna veder, která nyní postupuje Českem, zvyšuje prodej limonád a minerálek. Zato prodeje piva výrazněji nestoupají. Lidé jej totiž během horkých dnů pijí většinou až večer. Přesné ekonomické dopady vlivu horka ale zatím výrobci nápojů k dispozici nemají.

I když se obecně pije v létě více piva, při extrémních teplotách jeho spotřeba nestoupá, řekla Kateřina Krásová z Plzeňského Prazdroje. Podle sládka pivovaru Gambrinus Pavla Zítka na spotřebu ležáků a speciálů nemá počasí vliv. Podle Pivovaru Staropramen prodeje narůstají i během vyloženě horkých dnů, lidé jej však pijí až večer. „Za teplého počasí prodeje piva obvykle narůstají v řádu procent,“ podotkla za Staropramen Denisa Mylbachrová.

U nealkoholických nápojů to ale neplatí. „Během teplých dnů se prodeje zvyšují v řádu desítek procent,“ sdělila mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová. Podle majitele společnosti KOLI Pavla Vavrušky roste obecně v letních měsících odbyt sudové točené limonády. „Během extrémních teplot se zvyšuje poptávka po limonádě zhruba dvojnásobně,“ uvedl.

Podle vyjádření zástupců společnosti Karlovarské minerální vody si ve vedrech spotřebitelé kupují víc nealkoholické nápoje. Spotřebitelé nejčastěji volí přírodní minerální a pramenité vody včetně ochucených, uvedl Pavel Novák ze společnosti. V horku jde na odbyt hlavně neperlivá a neochucená voda, dodal ředitel stáčírny pramenitých vod Toma Natura Pavel Vacek.

Asi to znáte. Nemusíte mluvit srbsky, slovinsky, ukrajinsky, rusky nebo polsky, abyste se s plným využitím mateřské češtiny alespoň trochu ve slovanských zemích domluvili. Náš německý zpravodaj Pavel Polák, který si vyrazil na výlet do Polska, varuje. V této družné slovanské komunikaci je hranice mezi porozuměním a nedorozuměním velmi tenká!

Byla krásná a usmívala se. Já jsem byl utrmácený po celodenním putování, ale usmíval jsem se také. Ona mluvila polsky, já česky a mateřštinu jsem prokládal polskými slovy, která jsem cestou pochytil. Byla to taková slovanská hatmatilka, ale měl jsem radost, že si rozumíme. Rozhovor plynul a já se cítil ve své česko-polské improvizaci jistější a jistější, připravený bavit se téměř o čemkoli. Bylo to takové, troufl bych si říci, slovanské souznění.

Na tomto místě je pro účely dalšího vyprávění třeba uvést, že ona byla číšnice a já poněkud promrzlý, protože ten den na polském pobřeží Baltského moře foukalo, pršelo a bylo docela chladno.

Ta usměvavá Polka se mě zeptala, co chci k pití. A protože věděla, že jsem Čech, rovnou mi nabídla pivo. Já jsem jí odpověděl, že nechci, protože mi je pěkná zima. A že chci k pití něco teplého.

Když z piva stoupá pára…
Zeptala se, jestli mi je velká zima. Odpověděl jsem, že ano. Usmála se na mě vševědoucím způsobem a naznačila, že se hned vrátí. Tohle je má verze toho, co se stalo. Že existuje i verze druhá, ta její, dokládá i vyústění tohoto do této doby stále milého příběhu.

Skutečně se brzy vrátila a na stůl postavila půllitr piva. Řekl jsem si, že jsme si asi úplně nerozuměli. Usmála se a odešla. Díval jsem se za ní, přitom zvedal půllitr a napil se, abych si poprvé v životě opařil ústa vařícím pivem.

Seděl jsem pak u stolu překvapený a zahloubaný. A protože mi byla skutečně stále zima, bezděky jsem dělal něco, co už opravdu nikdy nechci opakovat. Usrkával jsem vroucí pivo, ze kterého stále trochu stoupala pára.

Docela by mě zajímalo, jak tomu našemu poměrně rozvernému rozhovoru rozuměla ona. I když… Vlastně to radši vědět nechci. Kdo ví, čemu nebo komu se to tolik smála.

Milovníci muziky si mohou nad koncertní nabídkou nadcházejícího víkendu v regionu zamnout ruce. Konají se hned dvě pozoruhodné hudební akce: ve frýdlantském pivovaru vystoupí několik regionálních skupin, kemp v Dolánkách u Turnova hostí festival s mnoha zajímavými jmény.

První velkou akci na nádvoří ve své obnovené historii uchystal Zámecký pivovar Frýdlant na sobotní večer. Publiku se představí seskupení Tres Udos, Supermarket Quartet, Back To Stone, BB69 a Těla.

„Vybírali jsme sestavu tak, aby byla přijatelná pro širokou vrstvu publika a reprezentovala produkci hudebníků z místního regionu,“ prohlásil spolupořadatel Marek Jiran. „Na Těla v Liberci do arény přišly dva tisíce lidí, takže s návštěvností by to nemuselo být špatné,“ věří.

K ochutnání bude řada druhů frýdlantského piva. „Uskuteční se rovněž první oficiální představení našeho nového piva Albrecht India Pal Ale 15 - Mandarina. A kdo přijde včas, bude si ho od pěti do půl sedmé večer moci dát jen za patnáct korun,“ upozornil pivovarník Marek Vávra.

Podle předpovědi počasí nelze vyloučit, že během víkendu zaprší; pořadatelé jsou na to připraveni.

„Kdyby pršelo a bylo nejhůř, budou koncerty v sále. Tam se vejde tři sta lidí,“ ubezpečil Jiran. Návštěvníkům open airu budou sloužit toalety ve dvou patrech uvnitř pivovaru. „Jsou dostatečně dimenzované,“ prohlásil Marek Vávra.

Sobotní akce není jedinou událostí, kterou v pivovaru připravují. 15. srpna tu zahraje skupina UDG.

„Do budoucna chystáme také představení Audience od Václava Havla; pro její uvedení je prostředí pivovaru úplně ideální,“ prozradil Jiran. „Je to začátek Kulturních lét, která budeme pořádat. Příští ročník přes léto bude program už bohatší, s divadelními představeními a podobně,“ doplnil jej Vávra.

Dolánky: ve znamení muzikantů ze soutěže Stárplej
V sobotu ve 13 hodin otevře své brány festival v kempu v Dolánkách na břehu Jizery. Hlavními hudebními hvězdami budou Krausberry a australští Cash Savage And The Last Drinks, kteří přijedou z festivalu Colours Of Ostrava.

„Ostatní účinkující jsou kvalitní regionální kapely, prověřené několikrát v Klubu Na Rampě, zejména v tradičním soutěžním festivalu Stárplej včetně letošních a loňských vítězů. Budou to Luděk, Nautica, Supemarket Quartet, Exil 51, Johnny John, Exots, Countdown To Madness, Meredith Hunter a Era Vulgaris,“ uvedl pořadatel Martin Bauer.

Během dne budou k dispozici různé atrakce pro děti i dospělé: surfový trenažer, trampolíny, lezecká stěna, možná upoutaný balon a další. „Nabídneme i bohatý sortiment občerstvení , v kempu lze stanovat a parkovat na parkovišti těsně vedle areálu s podiem,“ dodal Bauer.

I letos bude v Dolánkách dobrovolné vstupné, návštěvníci, kteří ho zaplatí, dostanou slosovatelné vstupenky, při střídání kapel se budou losovat výhry, symbolické i hodnotné. „Pro případ deště budeme mít několik stanů s výhledem na pódium,“ uzavřel Bauer.

Především fanoušky rockové muziky na jihu Čech letos potěší nová přehlídka hudby s názvem„Pardál fest 2015. Pod heslem „ECHT PIVO. FEST HUDBA“ se první ročník festivalu uskuteční v areálu Budějovického Budvaru v sobotu 18. července. Program otevře již ve 12:30 dlouhými kytarovými sóly a nabouchaným soundem ve stylu 80. let českobudějovická rocková kapela WICKED DESIGN. Na pódiu se představí celkem devět hudebních formací.

„Pardál fest bude jednou z největších letních rockových přehlídek v kraji. Pozvali jsme bez výjimky osvědčené a populární kapely, dobře známé nejen z jihočeských zábav a tancovaček, ale také z rádií a hudebních nosičů. Prostor dostanou i skutečné legendy jako TURBO a PARKÁN,“ říká Zdeněk Filip, organizátor festivalu a brand manažer značky Pardál z Budějovického Budvaru.

Zábavu doplní doprovodný program se soutěžemi o vyladěné výhry od značky Pardál. Na místě bude zajištěno občerstvení, pivo a nealkoholické nápoje. Celý areál je zastřešen a bude připraven i dostatek míst k sezení. Cena vstupenek je stanovena jednotně na 200,- Kč.

Program Pardál fest 2015
18. 7. 2015
12:30 - 13:20 Wicked Design
13:40 - 14:30 Narttu
14:50 - 15:40 Parkán
16:00 - 17:00 Turbo
17:20 - 18:20 Tlustá Berta
18:40 - 19:40 Sarah
20:00 - 21:00 Rozkrock
21:20 - 22:20 Love Gangsters
23:00 - 00:00 ZakázanÝovoce

Česká auta, české sklo nebo české pivo. Výrobky ze země v srdci Evropy mají ve Velké Británii zvuk. Spojené království je pro ČR třetím nejefektivnějším odbytištěm po Německu a Slovensku. Češi sem vyvážejí podstatně více zboží, než putuje opačným směrem.

Vzájemný obchodní obrat obou zemí se za uplynulých deset let zdvojnásobil. Británie je pro Česko v současnosti pátým největším exportním trhem a na celkovém českém vývozu se podílí 4,9 procenty.

Velkou šancí pro české vývozce je aktuálně stavebnictví, dopravní infrastuktura a energetika. Více by se se svými produkty mohly české firmy uplatnit i ve zdravotnictví či v oblasti obrany, designu nebo potravinářství.

„Perspektivním zůstává automobilový průmysl včetně komponentů, dále strojírenská odvětví, dodávky pro oblast obnovitelné energetiky a infrastruktury, sklo a design, specifická softwarová řešení, ale i pivovarnictví,“ upřesňuje tajemník obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Londýně Pavel Bobek.

České výrobky jsou v Británii konkurenceschopné především díky vysoké kvalitě za přijatelnou cenu, logistické dostupnosti trhů a flexibilitě našich výrobců.

Britové poznávají české pivo
Za kanálem La Manche stabilně roste obliba českých piv. V roce 2014 byli Britové čtvrtými největšími dovozci tuzemského národního nápoje za Německem, Slovenskem a Švédskem. Českého piva se zde ročně prodá více než 200 tisíc hektolitrů.

„Finančně nejvýznamnější exportní položkou v potravinářství je stále vývoz cukrovinek, ale to především díky produkci nadnárodních společností. Pivo je druhou nejvýznamnější položkou, přičemž stejně důležitý je i vývoz sladu. A v souvislosti s pivem nezapomínejme zmínit český chmel,“ říká diplomat.

„Pivo má ve struktuře našeho exportu nezastupitelné místo také proto, že kromě značek se zahraničními majiteli je mezi vývozci čím dál více středně velkých pivovarů v českém vlastnictví,“ doplňuje.

Šance pro menší pivovary
České pivovary bude - spíše než absolutní čísla - zajímat nárůst vývozu pěnivého moku z ČR na ostrovy v posledních letech. Nezastavila ho ani nedávná globální krize a přechodně klesající spotřeba piva v Británii, na které se podílel i růst daní uvalených na alkohol.

„Od roku 2010 do současnosti lze vidět asi dvanáctiprocentní nárůst exportu českého piva. Pokud vezmeme v úvahu nejnovější čísla, lze konstatovat, že každý dospělý obyvatel Británie si za posledních dvanáct měsíců vychutnal jedno české pivo. Spotřeba piva za loňský rok dosáhla na britských ostrovech 67 litrů na obyvatele. Vzhledem k těmto údajům a k zájmu o kvalitní český zlatavý mok existuje potenciál náš export piva ještě zvýšit,“ domnívá se Pavel Bobek.

Velcí čeští výrobci jsou na trhu etablováni především díky zahraničním mateřským společnostem. Nakolik ale mohou dobrého jména tuzemského piva využít malé či středně velké pivovary?

„Dveře na britský trh jsou otevřeny i díky velkým pivovarům. Jeden z důležitých momentů nastal v devadesátých letech, kdy do Staropramenu vstoupila britská společnost Bass Plc, což pomohlo nasměrovat české pivo do britských výčepů. Dobré jméno českého piva nespočívá jen v příznivé ceně, jíž často zmiňují Britové, kteří navštívili naši zemi. Je založeno především na jeho špičkové kvalitě,“ upozorňuje Pavel Bobek.

Česká ambasáda Londýně se spolu se státní agenturou na podporu exportu CzechTrade snaží tuzemské pivo propagovat ještě usilovněji než v minulosti. V loňském roce se v prostorách velvyslanectví uskutečnila úspěšná ochutnávka českého piva, kde se distributorům představilo pět značek ze skupiny malých a středních pivovarů.

„Akce ukázala, že Britové mají zájem i o tzv. craft piva, která se liší od produkce velkých průmyslových pivovarů. I z tohoto důvodu následně zorganizoval CzechTrade Londýn český pivní pavilón na nápojovém veletrhu Imbibe Live, kde se letos v červnu prezentovaly značky Budvar, Primátor, Pernštejn Pardubice, Ferdinand, Bohemia Regent a Hubertus. Čtyři z těchto pivovarů jsou již na trhu přítomny. Dva další, Primátor a Pernštejn díky účasti na Imbibe Live jednají s řadou britských importérů,“ doplňuje tajemník obchodně-ekonomického úseku velvyslanectví. A šanci mají i další...

Spojte se s místními
Česká piva jsou běžně dostupná především v pubech a restauracích ve větších městech.

„Jedná se zejména o značky, které patří do velkých pivních skupin. Také v maloobchodní síti se lze setkat s některými českými pivy. Celkově se však v Británii prodává minimálně patnáct českých značek včetně menších nezávislých pivovarů,“ prozrazuje Bobek.

Velkým propagátorem českého piva na tamním trhu je proslulá firma Premium Czech Beer Simona Leirda ze skotského Glasgow, jež je významným dovozcem piv z regionálních českých pivovarů.

„Uvedená společnost není ale zdaleka jediným dovozcem od regionálních českých pivovarů. Některé menší pivovary navázaly přímo kontakt s etablovanými britskými importéry. Pro pivovar, který v Británii nemá vlastní síť, je nezbytné spojit se se zástupcem, jenž má velmi podrobnou znalost místního trhu,“ upozorňuje diplomat.

Neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii vedl donedávna český Bernard Dark, což dokazuje, jak je zde černé pivo populární. „V Británii převažují v prodeji piva světlá, nicméně pravdou je, že segment černých piv v poslední době roste. Důkazem toho může být i zmíněný veletrh Imbibe Live, kde distributoři projevovali velký zájem o Hubertus Dark,“ doplňuje Pavel Bobek.

Lobkowický pivovar ve Vysokém Chlumci opět otevře v září pro veřejnost svoje brány a navaří na slavnost kromě piva pořádnou porci zábavy.

„Po skončení loňského ročníku pivovarských slavností jsme zvažovali, že akci uskutečníme mimo pivovar. Nakonec jsme došli k závěru, že by bylo škoda nevyužít kulisy a atmosféry pivovaru. Současně je to pro nás impuls vzhledově posunout náš pivovárek o kousek dál. Nyní již máme potvrzený rozpočet akce a jsem rád, že akci opět zvládneme bez vybírání vstupného. Oslava pivu se uskuteční opět na pivovarském dvoře a v sobotu 12. září se budeme těšit na hojnou účast. Již nyní můžeme slíbit bohatý a zajímavý kulturní program" uvedl ředitel pivovaru Pavel Bekeni.

„Na letošní rok máme schválenou velmi zajímavou částku také na investiční rozvoj, ve kterém se orientujeme na energetiku, současně také na kvalitu a chuťovou stabilitu piva," poznamenal k hlavnímu využití finančních prostředků s tím, že dostat by se měly peníze také na zlepšení vzhledu areálu a především hygienického zázemí pro návštěvníky.

Bekeni potvrdil, že zviditelnit při akci chtějí region Toulavy, a to nejen v prodeji produktů z tohoto území, které zasahuje i Sedlčansko. „Chceme podpořit i regionální kulturu. Oslovili jsme také místní skupiny. V současné době se program ještě tvoří," poznamenal ředitel.

Při festivalu plánujeme k přepravě návštěvníků opět organizovat kyvadlovou autobusovou dopravu ze Sedlčan na Vysoký Chlumec, která se vloni osvědčila. Přemýšlíme i o rozšíření přepravy jinými směry," dodal.

● Pokud hledáte bydlení s nízkými pořizovacími náklady, stačí si vybrat stavbu, o které si všichni ostatní myslí, že je nevyužitelná či nerekonstruovatelná.
● Takový byl i pivovar v Lobči.

Dnešní území České republiky patřilo v Rakousko-Uhersku k průmyslově nejrozvinutějším oblastem. Množství průmyslových komplexů (továren na výrobu textilu, pivovarů, cukrovarů, elektráren, hutí, mlýnů, pekáren, strojírenských fabrik), které se zachovaly do dnešních dní, je stále značné, i když jejich počet neustále klesá. Víc než demolice však v posledních letech přece jen stále častěji vidíme jejich zajímavé konverze. Z původních výrobních účelů se tyto industriální areály mění na pozoruhodné "chrámy kultury" (galerie, muzea, společenská a kongresová centra), mnohdy navíc slouží i k bydlení. O to více pak ale vynikne, když se pro objekt, který ještě před deseti lety představoval opuštěnou ruinu, na niž čekal už jen bagr a buldozer, podaří najít využití odpovídající funkci, pro kterou byl kdysi postaven. Takových osudů u nás už moc nenajdeme.

Parostrojní pivovar v Lobči u Mšena na Kokořínsku objevili roku 2007 náhodou architekti Jana a Pavel Prouzovi a rozhodli se tento zchátralý objekt, situovaný do úplného centra malebné obce a zdánlivě odsouzený k zániku, zakoupit, obnovit a obydlet.

O osm let později, v sobotu 30. května 2015, došlo k završení první etapy postupné rekonstrukce, a to slavností požehnání pivovaru a zahájením výroby několika druhů piv. Na takřka půl tisíciletou tradici (první zmínka o pivovaru je z roku 1586) tak bylo navázáno po 72 letech. Dnešním sládkem je rovněž architekt, Tomáš Fencl.

Trochu jiný pomník
Na příběhu znovuzrození pivovaru není fascinující pouze to, že k němu došlo, a to iniciativou jednotlivců. Udivuje i mimořádně citlivý přístup. Autoři se pokusili obnovit jeho původní krásu způsobem, který by co nejvíce odpovídal někdejšímu stavu, a to i přesto, že v mnoha konkrétních případech bylo řešení finančně i časově náročnější. To vynikne o to více, že první tři roky (nákup, průzkumy, projekt, vyklízení, havarijní zajištění, zastřešení zadního traktu) realizovali z vlastních, omezených finančních zdrojů.

Jejich rada všem dalším, kteří by se chtěli pokusit o něco podobného, zní: při obnově nepospíchat, dokonale stavbu poznat a pochopit, studovat prameny, neuškodit autenticitě. Jde tedy zcela proti názoru spousty lidí, že nejsilnější potřeba architektů je stavět si vlastní pomníky za peníze jiných ( jak už říkával Tomáš Baťa). Zde si autoři původně za své peníze (a až následně po třech letech přesvědčivé práce i díky dotacím z různých programů) postavili pomníky právě absencí vlastního razantního autorského vstupu, kterému určitě nebylo snadné odolat.

Přestože stavební podoba pivovaru vychází maximálně z autenticity původního objektu, vnitřní organizace doznala řady změn. Technologie určená k výrobě piva je dnes podstatně menší, než byla před sto lety, a proto se z bývalé varny přesunula do zadního traktu někdejší stáčírny. Sladovnická sýpka byla konvertována na prostory trvalé expozice o historii pivovaru, ale rovněž se v ní najde dost místa pro výstavy dočasné, pro nejrůznější akce a workshopy. Mimochodem − obdivuhodné zaměření na detail se tady projevuje i ve vzorné typografii výstavy či etiket piva, včetně použitého písma vytvořeného Františkem Štormem.

Podkroví nad varnou pak slouží jako dočasné bydlení samotných Prouzových, než se přestěhují do někdejšího sládkova domu.

Příklady táhnou
Velmi důvěryhodně působí snaha architektů o trvalou udržitelnost celkového záměru. Centrálním bodem je pochopitelně obnovená výroba piva, ale k ní jsou přidány výstavní a kulturní účely včetně možných prohlídek areálu, vlastní bydlení s architektonickým ateliérem a do budoucna také stravování a ubytování turistů, jež může těžit z příznivé polohy na okraji Kokořínska.

Celkový přístup k rekonstrukci a objem práce vykonaný v posledních letech malým kolektivem lidí si zaslouží absolutní respekt. Bylo by fantastické, kdyby mohl posloužit jako precedens pro práci s mnoha dalšími objekty, které se nacházejí v podobném stavu, jako byl pivovar v Lobči v roce 2007. Pokud o něčem podobném uvažujete, doporučuji si udělat výlet a s manželi Prouzovými si osobně promluvit.

Pivovar Karásek a Stülpner má v sortimentu stabilně dva druhy piva. Je to světlá jedenáctka a polotmavá třináctka. Každý měsíc však obohacuje nabídku nějakým speciálem a přidává další novinky, které se objevují na našem pivním trhu. Poslední novinkou pivovaru je zázvorové pivo.

Unikát bez chemie
„Je to asi unikát na domácím trhu. Je skutečně ze zázvoru a ne nějaké chemické náhražky," vysvětluje předseda představenstva pivovaru Pavel Krýsl. Světlo světa spatřila teprve první zkušební várka a zatím ji pivovar ani nenabídl veřejnosti. „Náš trh si postupně zvyká na různé speciály. My nechceme zůstat jen u nabídky klasických piv, ale chceme také zabrousit do dalších oblastí, které se dají charakterizovat jako pole neorané. Vedle zázvorového piva proto připravujeme novinky, které nejsou na našem trhu zatím běžné."

Velký přehled o pivech má také majitel Pivotéky Království piva v Chomutově, která je současně značkovou prodejnou pivovaru Karásek a Stülpner. „Zázvorové pivo to je skutečně zajímavá novinka. Já osobně jsem ale pokud jde o piva konzervativní a když jsou v něm víc než čtyři základní ingredience, tak už to pro mě není pivo," směje se Ondřej Krym.

Jinak piva Prvního občanského pivovaru v Chomutově Karásek a Stülpner hodnotí dobře. „Reakce jsou dobré, dobře si vede například jedenáctka Summer Ale," prozradil. Zájem o jedenáctku a třináctku však hodně ovlivňuje počasí. „Když je teplo, lidé si dávají spíš jedenáctku, třináctka se víc pije když jsou chladnější dny," řekl Krym.

„Už vaříme tolik, kolik jsme chtěli"
I když pivovar existuje velmi krátkou dobu, podařilo se mu vybudovat na Chomutovsku a v okolí dobrou pozici na trhu. „Dokázali jsme se prosadit i na sousedních trzích. Dnes už můžeme říct, že se nám podařilo rozjet výrobu v takovém rozsahu a podobě, jak jsme na začátku chtěli," pochvaluje si Krýsl.

Pivovar v dubnu loňského roku úspěšně prošel kolaudací. Pro první rok si stanovil výrobu 500 hektolitrů piva. „Pro letošní rok máme v plánu už dvojnásobek a zatím vše nasvědčuje tomu, že se nám podaří plán splnit," s uspokojením konstatoval předseda představenstva. Přitom pivovar ještě není na výrobním maximu a mohl by ještě o několik stovek hektolitrů výrobu zvednout.

S odbytem pivovar problém nemá. „Odběratelé jsou spokojení, nemáme žádné negativní reakce," směje se Krýsl. I když spokojenost není stoprocentní. „Občas se samozřejmě stane, že zákazník je na něco zvyklý a pivo ho neosloví. Ale je daleko víc těch, kteří jsou naším pivem nadšeni. Ti se pak vracejí a stávají se z nich naši stálí odběratelé," uvedl Krýsl.

Poslední akce pivovaru proběhla o víkendu, na grilování a ochutnávku piva pozvalo vedení všechny akcionáře. Návštěvníci se také dostali přímo do pivovaru.