Novinky a zajímavosti ze světa piva

Želivský klášterní pivovar uvařil pro závěrečné období roku dvě speciality. Návštěvníci tam mohou ochutnat silné polotmavé vánoční pivo připravené podle tradičních bavorských receptur, a také Mikulášskou černou třináctku. Nové vánoční pivo premonstráti požehnali během programu k zahájení adventu v klášteře.

Klášterní pivovar se vánočním speciálům věnuje čtvrtým rokem, kvůli potřebné době zrání s jejich výrobou začal už v září. Osmnáctistupňového bavorského piva typu doppelbock bylo uvařeno 1900 litrů. "Dodrželi jsme v rámci možností historické technologické postupy a přímo tento typ piva vaříme druhým rokem," řekla Lenka Vacková z Opatství Želiv. Černého mikulášského piva je připraveno 350 litrů. "Jedná se o klasické tmavé české pivo s tím, že je přímým důkazem, že černé pivo nemusí být sladké," přiblížila.

Želivští premonstráti vařili pivo skoro 300 let až do roku 1907, kdy klášterní budovy zničil rozsáhlý požár. K výrobě zlatavého moku se klášter vrátil v roce 2003, kvůli staré technologii ji ale udržel jen šest let. V roce 2011 založila kanonie nový malý pivovar s moderním vybavením, vloni v něm bylo uvařeno 23 tisíc litrů piva.

Adventní program s prohlídkami se v želivském klášteře bude odehrávat každou sobotu. Pravidelným hostem bude zpěvačka Naďa Urbánková, která v posledních letech v Želivě bydlí. Na 5. prosince je připravena Mikulášská nadílka a o týden později Soví noc s živými sovami. Adventní trh se uskuteční 19. prosince. Připraveny jsou i další akce. Vánoční koncert Evy Pilarové se v klášterních ambitech uskuteční 13. prosince. Podrobnosti lze najít na webových stránkách kanonie.

Máme navařen Imperátor, ktery bude balen do darkového vánočního obalu buď s ležákem vídeňským C&K nebo sólo.
Imperátor je velká lahůdka.
Je to speciál vařeny z jednoho sladu a dvou chmelů. Jakmile se napijete, tak cítíte silné a robustní sladové tělo, které postupně přechází ve velmi jemnou a noblesní hořkost. A tak si sedíte na tom horkém obláčku a ten vás pomalu, pomalinku zdvihá do horkého nebe. Tam jste 20 vteřin, 30, minutu, dvě. Poté se pomalu snášíte na tom samém horkém obláčku dolů. Napijete se znova a vše se opakuje. Pociťujete intenzivní pocit stěstí. Taková pivní nirvana.

Česká pivní kultura se pozvolna mění. Pivo více než dřív chutná vysokoškolákům, prostor před pípou pozvolna vyklízí mladí muži a naopak přibývá zralých žen. Navíc s dobrým vzděláním! V množství vypitého piva se ale mužům stále nepřibližují.

Ženy: pivo už pije 56 %!
*Za posledních 5 let stoupl zhruba o 5 % počet pijaček piva ve věku od 30 do 59 let.
*Nejvíce žen pijících pivo najdeme mezi středoškolačkami s maturitou (téměř 60 %) a vysokoškolačkami (přes 57 %).
*Nejméně pijaček piva je mezi ženami se základním vzděláním (okolo 53 %). Dohání to ale množstvím. Průměrný počet téměř 3 piva týdně u žen se základním vzděláním je totiž mezi ženami rekord. Naprostá většina žen (71%) se totiž spokojí s množstvím do dvou piv týdně.
*Obstojně pijí především mladá děvčata mezi 18 a 29 lety. Ta totiž mají z věkových skupin největší splávek a vypijí průměrně dvě velká a jedno malé pivo týdně. Pije jich přes 55 %.

Česku stále patří první příčka na světě v konzumaci piva na hlavu – v průměru ho každý vypije přes 140 litrů ročně. Pivo je v Česku fenoménem, a jak vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd, běžného Čecha zajímá víc než politika.

„Když jde Čech do hospody, tak ho v první řadě zajímá pivo. A pak ho možná po nějaké době začne zajímat i politika,“ říká s úsměvem Jiří Vinopal z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Podle průzkumu se šest mužů z deseti zajímá o druhy piv, o pivovary a jejich produkci. A zhruba 40 procent sleduje i situaci na trhu. Politika přitom zajímá jen polovinu mužů.

„Ačkoli pro něj cena hraje nezanedbatelnou roli, tak si bude pivo vždy vybírat podle chuti,“ pojmenovává Jiří Vinopal typický rys českého pivaře, který jinak pochází ze všech věkových, vzdělanostních i příjmových skupin.

Celkově spotřeba piva u nás mírně klesá. Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimíra Balacha to potvrzuji i výsledky letošního prodeje.

„I když bylo teplo, tak za prvních osm měsíců byl oproti loňskému roku pokles,“ uvádí s tím, že teplé počasí nemá na spotřebu piva v Česku významný vliv.

Do hospod se na pivo chodí méně
Ještě víc ale pivovarníky trápí, že lidé stále méně pijí pivo v hospodách. „V roce 2009 šlo 51 procent výroby piva přes gastronomii. V současné době je to 41 procent,“ srovnává Balach. Ještě před šesti lety byl poměr vyrovnaný.

„Samozřejmě je to ztráta i pro společnost, protože gastronomie je úzce spjatá s pivovary, a když se podíváme na české pivovarnictví, tak kolem sebe generuje 65 tisíc zaměstnanců, včetně gastronomie a zemědělství. Takže to může mít vliv i na ekonomiku,“ dodává.

Dobrou zprávou je, že díky teplému počasí se letos urodil kvalitní ječmen, a to se projeví i na chuti piva.

Budování nové pivovarské výroby v Uherském Hradišti je v plném proudu, slavnostní otevření Jarošovského pivovaru se chystá na léto příštího roku. Serveru Zlin.cz to řekl mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

Jarošovský pivovar by měl vzniknout v Pivovarské ulici asi 674 metrů od původního Jarošovského pivovaru. "Návrat výroby piva do Jarošova považuji za velmi významný počin a také za přínos nejen pro Jarošov, ale pro celé město Uherské Hradiště. Výroba piva je tradice, která do Jarošova historicky patří. Myslím, že lidé v celém městě se ztotožní se záměrem pivovarníků a že tento záměr bude úspěšný. Osobně jsem na nová piva vyrobená v našem městě velmi zvědavý a rád je ochutnám," prohlásil uherskohradišťský starosta Stanislav Blaha.

Na začátku příštího roku vybere pivovar dodavatele a objedná technologické vybavení pivovaru, dokončí projektové plány rekonstrukce budovy a projektové plány výroby. "Následně očekáváme, že obdržíme potřebná stavební povolení a dokončíme výběrové řízení na stavební společnost. Během února bychom chtěli začít realizovat demoliční a přípravné práce tak, abychom v březnu zahájili rekonstrukční a stavební úpravy. V květnu chceme instalovat technologie. Nestane-li se nic neočekávaného, slavnostně otevřeme Jarošovský pivovar v létě 2016 a zahájíme výrobu Jarošovského piva," konstatoval ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Chuť piva budou moci ovlivnit i obyvatelé Uherského Hradiště. "Už z jara chystáme vyvinout originální receptury Jarošovských piv a uvaříme zkušební várky piv. Ty chceme nechat ochutnat místní, aby se mohli k jeho chuti vyjádřit, a my jsme tak splnili ty nejnáročnější představy milovníků dobrého piva." dodal Harašta.

Po investorech hledá znojemská radnice pro areál historického pivovaru i skupinu odborníků. Mají poradit, co s jednotlivými objekty kolem Hradní ulice provést. Na Fóru Zdravého města lidé už podruhé označili budoucnost pivovaru za jednu z nejdůležitějších otázek ve městě.

Přípravu skupiny potvrdil místostarosta Ludvík Herkle. „Shodli jsme se na strategickém výboru, že je potřeba sestavit tým, ve kterém bude například architekt, zástupce památkového úřadu, někdo ze zodpovědných úředníků radnice, historik. Ti povedou vážnou diskusi, co s areálem dál," řekl Herkle.

Jak dodal, představu o budoucím využití někdejších pivovarských objektů město potřebuje. „Je potřeba dát na názor památkářů v tom smyslu, že některé budovy si musí zachovat svou vnější tvář, jiné lze třeba i odstranit. V tom případě ale musíme nejdřív vědět, co má vzniknout na jejich místě," podotkl Herkle.

Přípravu skupiny i záměru využití vítá i opozice. Jen by chtěla rychlejší postup. „O sestavení skupiny se mluví od léta. O jejím ustanovení má rozhodnout rada, záleží tedy na tom, kdy to bude mít na programu. Její zřízení přislíbil právě pan místostarosta Hekrle," poznamenal zastupitel Jiří Kacetl s tím, že skupina by měla mít jedenáct členů.

„Zasednout by v ní měli i nezávislý architekt, zástupce opozice a člověk vyslaný spolky," upřesnil zastupitel.

Záměr využití pivovaru podle něj město potřebuje v každém případě. „Bude se o něj zajímat každý investor. Mimoto jsem přesvědčen, že jako jednu z alternativ využití areálu připravit ideový projekt, který určí, co přijde zbořit, kde si město představuje například společenský sál, galerii, kde komerční prostory a kde expozici o historii a o rotundě," doplnil zastupitel.

Podle něj by se s takovým projektem mohlo město ucházet i o dotace. „V řadě měst už to úspěšně vyzkoušeli a peníze z národních zdrojů na své záměry získali. Znojmu by se s jeho klíčovým historickým areálem mohlo dařit stejně," poukázal Kacetl.

Představitelé města se při novém nabízení areálu chtějí odrazit od toho, že část pronajatých prostor využívá nedávno otevřený pivovar. „Je to první krok, jak areál postupně oživit. Změnili jsme strategii a jednotlivé objekty nabízíme jednotlivě. Využít je lze jako obchodní prostory, galerii, hotel či loftové byty. Jednat můžeme i o dalších záměrech," uvedl nedávno starosta Vlastimil Gabrhel.

Podle opozice či některých odborníků ovšem město potřebuje nejprve právě představu o tom, jak má areál nakonec vypadat. „Městu se podařilo areál vykoupit a teď drží v ruce všechny trumfy, aby se ho hned bez konkrétní vize zbavilo. Znojmu přitom chybí prostory pro kulturní a volnočasové využití," uvedla mladá architekta Barbora Zmeková.

Hned několik milých ocenění si odvezli minulý týden z Mžan zástupci Pivovaru Poutník Pelhřimov.

V Mžanech se vyhlašovaly výsledky ankety Pivo roku 2015 a pelhřimovský pivovar získal druhé místo v kategorii Pivovar roku a třetí místo v kategorii Speciální pivo za Poutník Speciál 14°.

Sezonní pivo Poutník Speciál 14° se stalo Skokanem roku mezi všemi účastníky ankety, tedy pivy i pivovary, když tento produkt Pivovaru Poutník Pelhřimov poskočil na pomyslné stupně vítězů z loňského pětatřicátého místa.

Anketu Pivo roku vyhlašuje Sdružení přátel piva už od roku 1990, od roku 2008, po zániku Pivního kurýra, jde o jedinou celorepublikovou spotřebitelskou soutěž.

Letošní ročník ankety přinesl celou řadu změn. Sdružení přátel piva zrušilo zastaralé označení kategorií podle stupňovitosti, takže místo „desítek" byla kategorie výčepní piva a místo „jedenáctek a dvanáctek" kategorie ležáky. Naopak posílila kategorie svrchně kvašených piv.

Jubilejní PechaKucha Night Plzeň toho svým divákům nabídne opravdu mnoho – například ojedinělý prostor bývalé elektrárny Plzeňského pivovaru a původní originální sudárny. „Na tuto akci jsme pozvali všechny hosty, kteří se zúčastnili předchozích PechaKucha Night v Plzni a také týmy PechaKucha Night z celé České republiky. Jsme velice rádi, že naše pozvání přijali také zakladatelé této akce Mark a Astrid, kteří za námi přiletí z Tokia,” říká hlavní koordinátorka Alice Slavíčková. Dále se návštěvníci mohou těšit na 10 skvělých hostů z oblasti designu, architektury a umění. První vlna předprodeje lístků byla zahájena 1.11.2015, druhá 11.11.2015.

Účastníky akce tak Plzeňský Prazdroj uvítá vojedinělém prostoru bývalé pivovarské elektrárny, která sloužila vletech 1907-1986.

Unikátní na celé akci jsou také prostory, kde se patnáctá PechaKucha Night uskuteční. Plzeňský Prazdroj umožnil pořadatelům využít prostory bývalé pivovarské elektrárny, které jsou prozatím veřejnosti běžně nepřístupné. „Elektrárna byla uvedena do provozu již na přelomu let 1907/1908 a její energie napájela 134 motorů, 120 obloukových lamp a zhruba 6200 žárovek. Mimo vlastní potřebu pivovaru dodávala elektrárna proud také do obcí Doubravka, Újezd, Hrádek a krátce také na Letnou,“ říká khistorii pivovarské elektrárny Vlastislav Štrunc z Plzeňského Prazdroje.

Elektrárna sloužila i přes značná válečná poničení a řadu rekonstrukcí až do roku 1986, kdy byl celý pivovarský závod napojen na plzeňskou teplárnu. „Provedli jsme řadu rekonstrukčních – především zabezpečovacích prací, aby původně průmyslová hala mohla být zpřístupněna veřejnosti. Těšíme se, jak se tento unikátní prostor bude lidem líbit,
a věříme, že nezůstane pouze u jedné kulturní akce,“ dodává Vlastislav Štrunc.

Historická perlička:
Dne 10. ledna 1881 bylo na pivovarském nádvoří na zkoušku rozsvíceno šest elektrických obloukových lamp Františka Křižíka. Protože zkouška dopadla úspěšně a lampy poskytovaly „světlo jasnosti přímo denní“, bylo ještě na podzim téhož roku usneseno zavést obloukové lampy i na humna. Od roku 1883 se elektrické osvětlení zavádělo postupně do všech prostor plzeňského pivovaru. Toto rozšíření si nakonec vyžádalo zřízení ústřední elektrárny pro celý pivovar.

Organizace k světu. svými projekty probouzí a mění zapomenutá místa v Plzni. Symbolem je kulturní urbanismus, snaha vložit energii a změnit tím budovy, veřejný prostor, parky, které lidé znají spíše z vyprávění nebo historických fotografií, aby opět začali sloužit účelům, pro které byli vytvořené nebo alespoň byli přístupné. „K světu není tvůrce kultury ani kulturních festivalů. Snažíme se být tvůrci prostředí pro přirozené setkání lidí v místech, kam by třeba sami nevyrazili.“ říká ředitel k světu. Jakub Mareš. Mezi ně patří také PechaKucha Night Plzeň.

Třetí ročník soutěže o nejlepší turistické atraktivity Česka DestinaCZe 2015 už zná své vítěze. Návštěvníci portálu Kudy z nudy a další nadšení cestovatelé hlasováním rozhodli, že jednu z cen vyhrál obnovený Zámecký pivovar ve Frýdlantu. Pojďte s námi na pivo.

Zámecký pivovar Frýdlant zvítězil v kategorii Fénix – znovuzrozený projekt: cena Toulavé kamery. Místa, která byla někdy obrazně a jindy doslova „vzkříšena z popela“ a nyní se řadí mezi oblíbené turistické atraktivity, letos po boku frýdlantského pivovaru reprezentovaly také vápenka v Horních Albeřicích, tvrz v Dešenicích, vošárna neboli bývalá barokní prádelna a sušárna v Raduni a křížová cesta na vrchu Ronšperk.

Dobrá zpráva pro milovníky skvělého piva
Pivo se ve Frýdlantu vařilo od 14. století, kdy pivovar býval přímo v rozsáhlém areálu frýdlantského zámku. Od 16. století pivovar stával na stejném místě jako dnes, tedy na východním úpatí zámeckého vrchu u řeky Smědé. Léta rozvoje a přestaveb skončila roku 1949, kdy po uvaření poslední várky budovy sloužily už pouze jako sklady zeleniny a ke zrání sýrů. Výroba piva se obnovila v červnu 2014, rozsáhlá obnova a budování školicího, kongresového a kulturního areálu ale stále pokračuje.

V pivovaru si už nyní prohlédnete malou expozici, nabízejí tu i komentované prohlídky a ohlasy z Facebooku neskrývají nadšení: „...pivovar se krůček po krůčku zvelebuje, žádná megalomanská akce a pokud udrží laťku vysoko nasazenou, bude to dobrá zpráva pro milovníky skvělého piva... byli jsme nadšeni z vaší sedmnáctky, jedenáctka je taky skvělá, hezky příjemně se pije... Další dobré pivní nápady... při výrobě samozřejmě.“

K Albrechtovi na Albrechta
Frýdlantské pivo se nemůže jmenovat po nikom jiném než po Albrechtovi z Valdštejna, někdejším majiteli zdejšího panství; ostatně právě on zřejmě nechal před rokem 1629 pivovar rozšířit, přestavět a zvelebit. Albrecht se tu připravuje v řadě variant, od ležáků a výčepních piv přes svrchně kvašená piva běžná i pšeničná až po speciály, například černá piva s přídavkem medu. Ležáky jsou v nabídce trvale, speciály se střídají – a možná se nějakého dobrého piva dočkáte i u příležitosti vítězství v soutěži DestinaCZe 2015.

Nejlepší čas k návštěvě je advent
A nejlepší čas nastává právě teď, protože na první adventní neděli 29. listopadu se na náměstí T. G. Masaryka chystá Frýdlantský advent s jarmarkem, výtvarnými dílnami, kulturním programem a samozřejmě také s rozsvícením vánočního stromu; ten se rozzáří v 17.00 hodin.

Máte čas až další víkend? Nevadí, v pátek 4. prosince totiž v městském muzeu ve druhém patře frýdlantské radnice vypukne Noc v muzeu, která slibuje neuvěřitelné zážitky. Prohlídky začínají vždy v celou hodinu před hlavním vchodem radnice, vstupenky si kupte předem v městském informačním centru. Pro děti stojí vstup 25 Kč, pro ostatní 50 Kč.

Předvánoční čas také láká k návštěvě Frýdlantského mechanického betlému s dochovanou původní mechanikou. Na plochu 4x2 metry umístil jeho tvůrce Gustav Simon 130 pohyblivých a 50 statických figur, jimž tým restaurátorů v Třebechovicích pod Orebem vrátil původní lesk. Kromě samotného betlému si prohlédněte také expozici v podkroví, věnovanou jeho historii, rekonstrukci a restaurování. Po opravě mechaniky bude betlém poprvé otevřený právě v neděli 29. listopadu rámci Frýdlantského adventu, a to s mimořádnou otevírací dobou od 10.00 do 19.00 hodin.

Vietnamští zájemci o stavbu pivovarů se stále častěji obracejí na sládky z Česka. Asijská země s 90 miliony obyvateli se postupně stává asijskou pivní velmocí.

Restaurace pro stovky až pár tisíc lidí, vietnamské speciality a k nim české pivo. Místní a uvařené pod dohledem českého sládka.

Takovou nabídku poskytuje stále více gastronomických zařízení ve Vietnamu. České pivo tam kromě toho německého, nizozemského či dánského má stále lepší zvuk. A tomu odpovídá i rostoucí poptávka po českých sládcích a stavitelích malých pivovarů.

Pivovarů ve Vietnamu podle dostupných informací (třeba od místních podnikatelů nebo Česko-vietnamské společnosti) rychle přibývá. V současné době v zemi, která má přes 90 milionů obyvatel, tedy víc než Německo, působí kolem patnácti větších pivovarů a několik set malých až nejmenších rodinných výroben.

V přepočtu na hlavu je to víc než v případě asijského pivního obra – Číny.

Celková produkce piva ve Vietnamu byla před osmi lety zhruba 20 milionů hektolitrů (o málo víc než v Česku), roční spotřeba na osobu kolem 22 litrů (Češi coby světoví rekordmani v průměru dnes vypijí 144 litrů). V současné době budou ale čísla ještě vyšší.

Pro Čechy pole neorané
Naši sládci už postavili ve Vietnamu ke dvacítce minipivovarů s kapacitou každého z nich několik tisíc hektolitrů ročně. A poptávka dál roste.

„Vietnam, kde se hodně pije český typ piva, na rozdíl od toho sladkého ve zbylé části Asie, je přitom pro české sládky stále pole neorané. Je to dáno i tím, že spousta Vietnamců si na evropský styl tady zvykla z dob studií nebo práce a chtějí to pak po návratu u sebe doma. Nabídek z Vietnamu tedy chodí stále víc,“ připomíná šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Jedním z oslovených je i plzeňský sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl. Už před lety ve Vietnamu jeden pivovar stavěl. Mohl by se nyní podílet na projektu, který čítá stavbu údajně až 30 minipivovarů.

Trend domácích malých pivovarů roste podle Krýsla ve Vietnamu i vzhledem k tamnímu vysokému clu na dovoz piva. A velkou roli hraje také zkušenost, kterou s naším pivem udělaly tisíce Vietnamců za svého působení v Česku, respektive ještě Československu.

„Čeština je tam tak frekventovaná, že si to ani neumíme představit. Skoro 40 tisíc Vietnamců od šedesátých let vystudovalo u nás vysokou a střední školu. Minimálně něco přes 200 tisíc se u nás pak vyučilo řemeslu. Někdejší místopředseda vietnamské vlády mluví plynně česky. To už je nějaká síla,“ vypočítává Krýsl.

Firma LUKR jeho bratra Luboše a společnost Pivo Praha byly v roce 2001 první, kdo se do stavby restauračních minipivovarů ve Vietnamu pustily. Pro firmu Hoavien honorárního konzula Ngo Hong Chuyena postavily a zprovoznily restaurační pivovary v Saigonu (Ho Či Minovo město), Hanoji a na pobřeží u města Phan Thiet.

Pivo je levné i drahé
Zájem o pivo, zejména ležáky plzeňského typu, tam roste, přestože jeho cena je pro místní poměrně vysoká. Lahev prémiové značky, jako je Prazdroj nebo Heineken, vyjde v přepočtu i na sto korun.

„Ve Vietnamu mě ale překvapil velký rozdíl cen čepovaného piva. Zatímco na ulici je místní anonymní pivo možné koupit za 3 koruny, v restauračním minipivovaru stálo 34 až 46 korun. Jsem zvědav, jak se bude situace na vietnamském minipivovarském trhu dál vyvíjet,“ popsal před časem vlastní zážitky Václav Potěšil z firmy Pivo Praha.

Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti, tvrdí, že zájem o investice do piva, které je prý nejoblíbenějším nápojem ve Vietnamu, ještě dlouho potrvá.

„Na vietnamském trhu je obrovské množství značek, investují tam velké koncerny i soukromí investoři, zejména ti, kteří mají zkušenost s naším pivem tady u nás,“ říká Winter.

Největší průmyslové pivovary má ve Vietnamu plně nebo částečně v rukou stát, ale etablují se tam i velké nadnárodní koncerny. Například SABMiller, kterému patří mimo jiné i Plzeňský Prazdroj, vaří ve Vietnamu ve spolupráci se společností Vinamilk. Významný podíl má ale ve Vietnamu především licenčně vyráběná značka Heineken (přes 23 procent místního trhu).