Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Archeologové našli v Číně pět tisíc let starý pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:Radek John

Myslíte si, že lidé v době kamenné měli těžký život? Omyl. Mohli se cestou z "kanceláře" stavit na jedno stejně jako vy. Pivo je totiž staré jako civilizace sama, ne-li starší.

Potřeby k vaření piva objevili archeologové na nalezišti Mi-ťia-ja ve střední Číně. Sládkovské propriety jsou staré asi 4900 až 5400 let. Tým archeologů v čele s Ťia-ťing Wang ze Stanfordovy univerzity je našel ve dvou jámách. Jedna byla hluboká necelé čtyři metry, druhá asi dva a půl. Sládkovská výbava se skládala z amfor, džbánů s širokými hrdly a nálevek. O tom, že keramika sloužila k vaření piva, svědčí zbytky škrobu a hlavně drobná zrnka oxidu křemičitého. Říká se jim fytolity. Tvoří se v listech, stoncích, a dalších částech těl rostlin.

Rostliny se podle nich dají identifikovat, i když z nich kromě fytolitů vůbec nic nezbylo. Fytolity na čínské keramice pocházely z ječmene a prosa. Kromě nich našli vědci ještě stopy dalších bylin, jako byla například slzovka, smldinec nebo lilie.

Přibližně třetina fytolitů byla poškozených. Archeologové v časopise PNAS tvrdí, že stejný typ poškození způsobuje výroba piva. Asi by to nebylo pivo, které byste podle chuti poznali, ale bylo to kvašené.

Druhý nejstarší
Naleziště patřilo kultuře Jang-šao. Byli to lidé, kteří obývali povodí Žluté řeky před asi sedmi až pěti tisíci lety. Stavěli si chatrče z proutí, nejčastěji kruhové, částečně zahloubené do země. Živili se převážně prosem. To by dávalo smysl. Wang a jeho spolupracovníci si totiž myslí, že se ječmen do Číny dostal jako složka alkoholických nápojů, nikoliv jako potravina. Ke kvašení se hodí daleko lépe než proso. K jídlu se v Číně začal používat až o zhruba dva tisíce let později.

I když je čínský pivovar hodně starý, asi není nejstarší na světě. Obyvatele neolitické Číny pravděpodobně ve vaření piva předešli zemědělci žijící na území dnešního Íránu, konkrétně z naleziště Godin Tepe v pohoří Zagros.

Podle stop na keramice vařili Íránci pivo už před 5100 až 5500 lety. Dnes je pivo ve své pravlasti kvůli islámu zakázáno. Vůbec nejstarší doklady přípravy alkoholických nápojů ovšem pocházejí zase z Číny. Obyvatelé neolitické vesnice Ťia-chu si je dopřávali před 8650 až 9000 lety. Jejich mok byl z vína, hlohu, medu a rýže.

Pivní bohyně
Pokud jde o pivo, tedy nápoj vyrobený kvašením z obilovin, je těžké přesně určit, kdy ho lidé začali připravovat. Obilniny totiž mohou kvasit i samy od sebe. Stačí, aby se do nich nějakým způsobem dostaly divoce žijící kvasinky. Kvašení znají i dnešní kultury, které dosud žijí jako lovci a sběrači. Pivo připravované v minulosti se od dnešního dost lišilo. Ze starověkých národů se jeho vařením a pitím nejvíc proslavili Sumerové. Jejich pivo ale byla spíš kaše, kterou pijáci srkali slámkami ze společného džbánu. Sumerové měli dokonce speciální bohyni piva. Jmenovala se Ninkasi.

V jedné básni na její oslavu se dochoval nejstarší známý recept na vaření piva. Je stará 3900 let. O pivu se zmiňuje také epos o Gilgamešovi, který vznikl asi před 4500 lety.

Pivo pili i Egypťané, včetně faraonů. Řecký dramatik Sofokles (497-405 př. n. l.) považoval za nejlepší dietu pro pravého Heléna chléb, maso, zeleninu a pivo. Ve středověku vařili pivo křesťanští mniši.

Třetí speciál ze strakonického Dudáka míří k vám…

Publikováno:před rokemZdroj:Město StrakoniceAutor:Markéta BučokováDudák

Třetí speciál ze strakonického Dudáka míří k vám…

S příchodem astronomického léta strakonický pivovar Dudák pošle do prodeje v pořadí již třetí speciál z dílny sládka Dušana Krankuse.

Tentokrát se jedná o pšeničný svrchně kvašený nefiltrovaný ležák, který svojí netradiční chutí přináší úplně jiný typ piva, než je klasický český ležák. Je přímo určený k letnímu osvěžení, právě proto jeho uvedení do prodeje připadne na první letní den – 21. června. Tento pšeničný speciál se bude vařit pouze jedenkrát do roka a to při příležitosti svátku pivovarské poutě.

Zakladatel českého odborného pivovarství F.O. Poupě kdysi pronesl legendární větu: „Pšenici na koláče, oves pro koně, ječmen pro pivo“, myslím, že strakoničtí pivovarníci udělali moc dobře, když se pro tentokrát touto myšlenkou neřídili, protože pšeničné je vskutku pivní delikatesou, která si přímo říká o fajnšmekrovské vychutnání ať k jídlu, nebo jako příjemný doplněk k posezení s milými přáteli. A bylo by opravdu škoda z pšenice péct pouze koláče, když pivo z ní chutná tak náramně.

Dudák – pšeničné, svrchně kvašené, nefiltrované pivo

„Je typickým představitelem bílých pšeničných piv, ideálních k letnímu osvěžení. Jako většinu pšeničných piv jej lze stručně charakterizovat jako pivo typické svou specifickou vůní a chutí projevující se pšeničnými chlebovými tóny, banány, hřebíčkem. Pro zdůraznění výjimečnosti vůně a chuti, byla do piva přidána pomerančová kůra a koriandr. Pivo má díky dominantnímu pšeničnému sladu velmi světlou barvu, relativně nízký obsah alkoholu, silný říz, střední plnost, slabou intenzitu hořkosti jemného charakteru, vytvořenou přidáním výhradně žateckého poloraného červeňáku. Dalším osobitým znakem je vysoká pěnivost a neprůhledný zákal způsobený kvasinkami svrchního kvašení. EPM (extrakt původní mladiny) – 11,5% hmotnostních, obsah alkoholu cca 4,4% objemových.Pšeničný ležák se bude distribuovat ve 30l, případně 20l KEG sudech,“ dodává k plnosti odborného výkladu sládek strakonického pivovaru.

Až jej budete chutnat, zkuste na chvíli zavřít oči a nechat se unášet romantikou horkého léta nad šumějícími lány zlaté pšenice…

Staropramen zve plechovkami na jedno

Publikováno:před rokemZdroj:Mediář.czStaropramen

Pivní značka spouští novou letní kampaň s limitovanou edicí plechovek a míří na letní festivaly, kde k těm tradičním přidala další dva.

Pivovary Staropramen spouštějí novou letní marketingovou kampaň Bav se Staropramenem. Stejně jako loni v ní hlavní roli hrají plechovky. Loni plechovky reprezentovaly různé hudební styly, letos se jejich pomocí lidé mohou zvát „na jedno“. Každá plechovka z limitované edice totiž obsahuje specifické slovo nebo symbol, vyzývající k setkání nad pivem u různých příležitostí. Celkem vzniklo 12 variací plechovek, které byly vyrobeny v celkovém počtu necelých 10 milionů kusů. V prodeji by měly být do konce srpna.

Aktivitu podpoří kampaň na billboardech, v rádiu, v kině, v televizi i v místě prodeje a zejména v online. V rozhlasovém provedení půjde o spoty vysílané stanicemi sítě Radio House a o specifickou spolupráci s Evropou 2, kde od příštího týdne poběží soutěž o poukazy do sítě restaurací Potrefená husa. Vizuály kampaně se objeví také v příměstských vlacích City Elefant a na takzvaných „hypercubes“ v Praze. Televizní kampaň poběží ve stanicích skupiny Prima a kinoreklama se bude promítat v kinech sítě Cinestar.

Hlavním médiem pro kampaň je ale internet. Základ online kampaně tvoří speciální web Jdem na jedno, kde mohou lidé sdílet pomocí hashtagu #jdemnajedno vlastní pozvánky na pivo, sestavené z nápisů na plechovkách a vyfocené. Kreativní zpracování kampaně pochází od Zaraguzy, online aktivaci měla na starost digitální agentura Etnetera.
V rámci instore komunikace představí Staropramen soutěž organizovanou ve spolupráci s online průvodcem po českých a moravských hradech Hrady.cz v síti prodejen potravin Enapo. V této síti bude možné při nákupu čtyř plechovek z limitované edice vyhrát pivo, vstupenku na festival nebo setkání s kapelou Mandrage. Soutěže o vstupenky na festivaly poběží i v dalších řetězcích, například v Tesku.

Opět se objeví stage na festivalech
Staropramen také opět podpoří letní hudební festivaly. Vedle tradiční účasti na festivalech Rock for People a Hrady CZ se nově stal partnerem multižánrového hudebního festivalu United Islands of Prague a zcela nového festivalu Metronome, který se koná 25. a 26. června na pražském Výstavišti a v přilehlém parku Stromovka.

Stejně jako loni bude Staropramen provozovat na festivalech takzvanou Staropramen Showtime Stage s motivem limitované edice plechovek. V případě festivalu United Islands of Prague, který se koná od 23. do 26. června v Praze na Kampě, Střeleckém ostrovu, v Kinského zahradě na Janáčkově nábřeží, bude tato hudební stage stát přímo v areálu pivovaru a festivaloví návštěvníci budou moci absolvovat jeho prohlídku.

Už potřetí nabídnou Pivovary Staropramen formou projektu Festivaly bez zábran bezbariérový vstup na vybrané festivaly hendikepovaným, zejména vozíčkářům. V letošním roce poskytuje pivovar tuto službu na festivalech Mezi ploty, Vysmáté léto v Kadani, Rock for People a Rock for Churchill. Staropramen slibuje zajistit přechodové pásy, vyvýšenou plošinu pro lepší výhled a bezbariérový stan a sociální zařízení.

„Loni jsme díky festivalům nasbírali 670 kg víček, za které jsme pořídili přes 70 metrů přechodových pásů,“ říká Petra Chovancová, senior brand manažerka značky Staropramen.

Manželé chtějí obnovit pivovar v Rožmberku. Plánují šest druhů piva

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Antonín Pelíšek

Bývalý buquoyský pivovar v Rožmberku nad Vltavou bude opět vařit pivo. Zdevastovanou památku v centru města získala v aukci rodina, která ve městě podniká v gastronomii a ubytovacích službách.

Záměr nového majitele je vytvořit z budovy u řeky atraktivní místo pro turisty i místní obyvatele.

„Moc se na to těšíme. Budeme tu vařit speciální piva a provázet turisty. Pod budovou jsou krásné kamenné sklepy,“ říká Martin Neudörfl, který získal nemovitost spolu s manželkou za 1,94 milionu korun.

Noví majitelé si představují, že pivovar bude produkovat šest druhů piva. Zásobovat jimi chtějí oblast Lipenska. Kromě vytvoření posezení u pivních tanků mají v plánu zrekonstruovat dvůr, kde hodlají pořádat trhy. V podniku zaměstnají místní lidi.

Na rekonstrukci budou dohlížet památkáři. „Toho se nebojím, už jsem ve městě opravil dva památkově chráněné domy,“ připomíná Neudörfl.

Nováčkem není ani v oboru gastronomie. Rodině patří v Rožmberku dva hotely s restauracemi, spravuje také vodácký kemp.

Pro město to bude přínos, říká starostka
„Jsme rádi, že objekt získala právě tato rodina. Společně konzultujeme záměry, pro město to bude určitě přínos,“ potvrzuje starostka Rožmberka nad Vltavou Lenka Schwarzová.

Město se o nemovitost v minulosti ucházelo, ale radní odradily vysoké náklady na rekonstrukci. Od státu mohli sice pivovar získat i bezúplatným převodem, ale ten je podmíněný tím, že se objekt nesmí využívat komerčně.

Památku se delší dobu snažil marně prodat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Až koncem letošního května se mu podařilo nemovitost udat v dražbě. Původně za ni chtěl stát 2,9 milionu korun, ve finále nabídku o milion snížil.

Pivovar jeden čas vlastnili svazáci a využívali ho do konce 80. let jako ubytovnu. Do roku 2000 byl v majetku nakonec rozpuštěného Fondu dětí a mládeže, který spravoval bývalý svazácký majetek. Od té doby jen chátral.

Vlastní pivo, toky Moravy i Frištenský. Poznejte hanácké Benátky

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czLitovel

Malebné městečko s téměř deseti tisíci obyvatel, které se také přezdívá "hanácké Benátky", se nachází necelých osmnáct kilometrů od Olomouce. Řeč je o Litovli, která je známá především díky místnímu pivovaru. Ovšem zajímavosti, jako například že zde žil slavný český zápasník Gustav Frištenský, že městem protéká šest ramen řeky Moravy či že si zde lze uvařit vlastní pivo, ví už jen málokdo.

Královské město založené ve 13. století se může pochlubit nejen dlouhou historií, ale i řadou místních památek. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je tak významným turistickým centrem.

Dominantou města je nejen historický pivovar, ale také samotné náměstí, pod kterým protéká jeden z šesti pramenů Moravy - proto přezdívka "hanácké Benátky". Pramen Nečíz protéká přímo pod městskou radnicí a celým náměstím. K radnici byla v roce 1572 přistavěna dvaasedmdesát centimetrů vysoká věž stojící přímo nad ramenem Moravy. Je tak nejvyšším "mostem" na této řece.

Na náměstí si nelze nevšimnou také památníku morové epidemie v roce 1714, jehož autorem je císařský architekt Václav Render, jehož dům v Olomouci, ve kterém měl kamenickou dílnu, je od roku 1958 na seznamu kulturních památek. Dále za zmínku stojí určitě budova gymnázia Jana Opletala, Švédská deska, která připomíná dobytí Litovle Švédy během třicetileté války či Svatojánský most.

Přišel, viděl, Litovel
Když se řekne Litovel, většina lidí si hned vybaví pivo. To se v místním pivovaru vaří již od 12. listopadu roku 1893, kdy byl otevřen. Po první světové válce se pivovar výrazně začal rozvíjet a koncem třicátých let přišla důležitá investice - výstavba varny, která slouží k vaření litovelského piva dodnes. Zachováno je zde i obložení stěn kardinálským mramorem a měděné pokrývky kádí a kotlů, které tvoří reprezentační sál pivovaru. Kromě vaření piva se zde konalo již několik svatebních obřadů a koncertů. Postupem let se v areálu postavila i nová kvasničárna, strojovna chlazení, chlazení mladiny a hlavní kvasírna - spilka. Poslední inovace přišla letos - pivovar představil nový vizuál lahví a přepravek.

"Jsi silný jako Frištenský"
K historii litovelského pivovaru neodmyslitelně patří jméno Gustav Frištenský - nejslavnější český zápasník v řeckořímském zápase. Proslulý zápasník žil a trénoval přímo v litovelském pivovaru, který uctil jeho památku polotmavým třináctistupňovým speciálem. Ten se vaří od roku 2012 a mezi konzumenty i znalci se těší velké oblibě.

V Litovli žil Frištenský od roku 1917. Jeho manželkou se stala dcera prvního litovelského sládka Josefa Elledera. S Miroslavou žil deset let přímo v pivovaru, na pivovarské zahradě také často trénoval. Poté se přestěhovali do vily na nábřeží, do dnešní ulice Gustava Frištenského. Miroslava zemřela nečekaně v roce 1947.

Muzeum, minipivovar i Otvírák
Pokud máte doma milovníka piva, který zlatavému moku s pěnivou čepicí nedokáže odolat, dopřejte mu zážitek přesně pro něj. V litovelském pivovaru je několik možností. Především zásluhou emeritního sládka Miroslava Koutka se podařilo uchovat historii pivovaru i do dnešních dob. Myšlenka vybudování muzea ho napadla již v roce 1988. Návštěvníci v muzeu mohou obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene.

Skuteční pivní nadšenci si mohou pod dohledem litovelského sládka Petra Kosteleckého v prostorách minipivovaru, který stojí v prostorách bývalé sladovny, uvařit vlastní speciál podle doporučených či vlastních receptur. Ve dvou varných nádobách s objemem 250 litrů (což je stokrát méně ve srovnání s klasickou varnou) vzniká pivo stejně jako při klasické produkci - tedy vařením, kvašením a konečným zráním.

Zajímavou akcí, na kterou můžete do královského městečka vyrazit, je také litovelský Otvírák, jehož dvanáctý ročník se letos koná 13. srpna. Hudební festival přímo v areálu pivovaru přiláká každoročně tisíce fanoušků hudby a chmelového moku. Na pódiu se tak vystřídá kapela Desmond, Walda Gang či Vilém Čok.

Malé pivovary přinesly do Ameriky pivní renesanci

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Ve Spojených státech momentálně působí přes čtyři tisíce malých pivovarů. Stávají se tak, podobně jako v České republice velkým fenoménem. Z drobné výroby pochází každé desáté prodané pivo v USA. Minulý rok se malé pivovary podílely na rozpočtu USA v přepočtu zhruba bilionem korun.

Amerika nyní prožívá pivní renesanci, jaká nemá v historii obdoby. Mnohé pivovary se ale zapojují i do kulturního života. Navíc se lidem líbí, že se mok vaří, když už ne v jejich ulici, tak aspoň ve čtvrti a z místních zdrojů.

To potvrdil i Eric Waters, člen vedení Hardywood Park Brewery. „Máme projekt, v němž pracujeme s místními pěstiteli v Richmondu, vaříme pivo, kterému říkáme RVA IPA. Někdy na jaře lidem rozdáme oddenky chmelu, oni je pak během sezony vypěstují, v září pak chmel sklidí, přinesou ho sem do Hardywoodu a my z toho uvaříme pivo,“ popsal.

Souboj Davida a Goliáše se nekoná
Malé pivovary nemají problémy ani s nadnárodními giganty. Jedním z důvodů je i to, že si často hrají s tím, na co mají lidi zrovna chuť. Hardywood Park Brewery od svého vzniku před téměř pěti lety dokázal zvýšit svůj obrat každý rok o 100 procent. I když je jasné, že takto stoupat nepůjde donekonečna, ukazuje to, jaká je v Americe poptávka po pivech, která se od zavedených značek liší.

Ani americký trh ale není nekonečný. Poslední čísla svědčí o tom, že se pomalu začíná nasycovat. Waters si to uvědomuje: „Myslím si, že jak odvětví poroste, bude se otevírat víc mikropivovarů, ale taky se jich bude víc zavírat, protože zákazník, zvlášť v Richmondu, si začíná uvědomovat, co je dobré pivo,“ říká.

Tomu se i tradiční značky začínají přizpůsobovat. Například Budweiser se přejmenoval na Americu. K nevoli českého soka jen na léto. Pivo v Americe ale oblíbenost asi jen tak neztratí.

PardálOVO bezové získalo stříbrnou medaili v soutěži Pivo České republiky 2016

Publikováno:před rokemZdroj:Budějcká drbnaBudvar

PardálOVO bezové, které vyrábí Budějovický Budvar, získalo druhé místo v soutěži Pivo České republiky 2016 v kategorii Ochucené pivo. Výsledky byly vyhlášeny v sobotu 4. června na českobudějovickém výstavišti během Slavností piva 2016. Do soutěže se tento rok přihlásilo 65 pivovarů s 339 vzorky piv ve 20 kategoriích. „PardálOVO bezové vyváženě kombinuje chuť a osvěžující aroma bezového květu a přitom nepotlačuje výrazný pivní charakter a hořkost. Proto je příznivě přijímáno nejen muži, ale i ženami a těší nás, že zaujalo také odbornou porotu,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. PardálOVO bezové bylo na trh uvedeno v roce 2013. Jeho vývoj započal v laboratoři Budějovického Budvaru již v září 2011. V říjnu 2012 se do ladění parametrů tohoto nápoje zapojilo nejprve 120 zástupců spotřebitelů – poprvé včetně žen – a v další fázi téměř 1000 jejich přátel a rodinných příslušníků. PardálOVO bezové je míchaným nápojem z piva. Je vyrobeno ze světlého ležáku Pardál Echt a kvalitního sirupu z květu černého bezu bez přidání umělých barviv a chemických konzervantů. Obsahuje 2 % alkoholu a energetický obsah je 135 kJ/100 ml. Na trh se dodává v plechovkách o objemu 0,5 litru.

Pivovary bojují o dům po Baťovi

Publikováno:před rokemZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Petr Jiříček

Rohový dům na Masarykově náměstí v Ostravě, který měli lidé odnepaměti spojený s obuvnickou firmou Baťa, by mohl mít ještě letos nového nájemníka. Soupeří o něj dva zájemci.

Když před více než půl rokem vyměnil Baťa prostorné zázemí za téměř pětkrát menší prostory ve výnosnější Nové Karolině, zůstali jedinými nájemníky regionální kancelář Všeobecné zdravotní pojišťovny a pizzerie Da Claudio.

Teď se ale zdá, že by zde brzy mohly opět proudit davy. Nový a v případě uzavření dohody překvapivý nájemník by měl mít opět zvučné jméno.

RADEGAST, ČI OSTRAVAR?
Podle informací Deníku o budovu svádějí boj pivovary Radegast a Ostravar, které uvažují, že by zde otevřely jednu z poboček svých nových konceptů hospod Radegastovny, potažmo Ostravarny.

„V rámci našich obchodních aktivit vedeme jednání na několika místech Ostravy. Žádné z nich však není v takové fázi, abychom k němu mohli sdělovat bližší podrobnosti," uvedla jménem Ostravaru Denisa Mylbachrová, PR manažerka značek Pivovarů Staropramen.

O moc sdílnější nebyl ani zástupce Radegastu Vladimír Jurina, klíčovou informaci však potvrdil. Pivovar se o budovu po Baťovi skutečně zajímá. „V tuto chvíli jednáme o tom, aby v těchto prostorách vznikla nová Radegastovna," potvrdil s tím, že bližší informace pivovar zatím sdělovat nebude.

OD LISTOPADU?
Jak ovšem Deník zjistil, jednání s Radegastem jsou na dobré cestě a o Radegastovně by mohlo být rozhodnuto koncem roku.

„Je pravda, že Radegast má o budovu zájem. Jednání se vyvíjejí dobře a vypadá to, že bychom se do listopadu mohli dohodnout," řekl Deníku Viktor Šimeček, jednatel zlínské společnosti Heritage Real Estate, která budovu vlastní a od vystěhování Bati měla na stole několik nabídek k pronájmu budovy.

„Několik zájemců se během toho půl roku přihlásilo, ale jednání nevyšla," uvedl Šimeček.

Podle něj rozhodujícími faktory byla výše nájmu, ale zejména důvěra v danou firmu, aby budova po čase opět nezela prázdnotou. „U společnosti, jakou je Radegast, jsme přesvědčeni, že zde bude dlouhodobě a úspěšně fungovat," dodal s nadějí v hlase.

„Jsme přesvědčeni, že kvalitní pivnice s dobrým jídlem a pivem pomůže oživit centrum Ostravy a přilákat do něj místní obyvatele i turisty," myslí si rovněž Vladimír Jurina.

Zdali se ovšem jedná o pronájmu více pater, či pouze přízemí budovy, ovšem nikdo z dotázaných nechtěl komentovat.

Žižkovské pivobraní nabídlo širokou nabídku minipivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Praha3.cz

Na Vrchu sv. Kříže byly k dostání ležáky, portery, speciální bylinná piva, pšeničná, výčepní i kvasnicová. Nechyběl sortiment minipivovarů jako Berounský medvěd, Kout na Šumavě, Pivovar kozlíček, Biskupický pivovar Gajdoš. Největší zájem projevili návštěvníci v diváckém hlasování o Minipivovar Ujkovice – Slepý krtek, který se umístil již poněkolikáté na prvním místě, druhé místo získal minipivovar moravský Žižkov a třetí Pivovar Hotel na Rychtě. Proběhly také oblíbené pivní soutěže v obracení pivních tácků nebo vzpírání pivních sudů.

Žižkovské pivobraní zaujalo i pestrým doprovodným programem. Pro děti zde byly k dispozici různé hrací prvky včetně nafukovacího skákacího hradu, dospělí si užili vystoupení „babské“ metalové kapely Kapriola, skupiny Jablkoň, formace Žádnej stres a kapey Strahov. Jistou senzací se stal páteční koncert hiphopové legendy PSH (Peneři Strýčka Homeboye), která rozdováděla publikum šťavnatými rýmy z dílny Orion, Vladimir 5018 a DJ Mike Traffik. Hity jako Jižák, Můj rap, můj svět, VICE ale i další skladby kritikou ceněných desek Rap N Roll nebo Repertoár se staly hudebním zážitkem pro všechny přítomné.

Z pivního orloje vyjíždí půllitr piva. Pivovar Kocour 
chystá ještě pivní lázně

Publikováno:před rokemZdroj:Dečínský deníkAutor:Alexandr VanžuraKocour

Nové lákadlo na turisty by mohl mít 
v brzké době Varnsdorf. 
V tamním pivovaru Kocour by totiž mohly vyrůst pivní lázně.

Hrádek, několik kostelů a pak dlouho nic. Největšímu městu Šluknovského výběžku s přibližně šestnácti tisíci obyvateli chybí velký tahák pro turisty. Například v Rumburku je mohou přitáhnout na Loretu nebo historické náměstí. Ale i ve Varnsdorfu by se to brzy mohlo změnit.

„Chceme zde vybudovat pivní lázně. Jde to ale pomalu, financujeme to jen ze svých peněz, z toho, co vyděláme. Nemáme na to žádné dotace," říká majitel pivovaru Kocour Josef Šusta, který si pro inspiraci jezdí do jiných podobných zařízení, například do Chodové Plané. Právě v pivovaru, kde je možné se již dnes ubytovat, by pivní lázně měly vyrůst.

Podle Šustových představ by měly pivní lázně ve Varnsdorfu nabízet několik procedur. Nabízí se i další propojení s pivovarem a restaurací.

„V pivních lázních se lidé samozřejmě nekoupou přímo v pivu. Ale v pivním roztoku. Pivo dává lázni vůni a řadu pro tělo zdravých látek," vysvětluje Josef Šusta s tím, že přesný termín otevření lázní zatím jasný není.

PIVNÍ ORLOJ
Již nyní se ale mohou návštěvníci pivovaru pokochat pivním orlojem, který je v Kocourovi v provozu několik měsíců.

„Podobnou věc jsem měl 
v plánu už delší dobu. Dělal jsem ho asi rok a čtvrt. Spolu s Josefem nás to napadlo, jak jinak, u piva. V pivovaru byl takový prázdný roh. A já si říkal, že by to tam něco chtělo," popisuje vznik pivního orloje jeho tvůrce Josef Kestler.

Ten celý orloj, s výjimkou elektronického modulu řízení, který mu udělal kamarád, dělal sám.

Každých patnáct minut se orloj rozsvítí a rozehraje. Každou celou hodinu z něj vyjede půllitr plný piva.

„Lidé vykřikovali: Vyjel bůh! Je bezvadné vidět reakce lidí, kterým se orloj líbí," říká Josef Kestler.

Ten chce pivní orloj ještě vylepšit. Navíc by rád varnsdorfský pivovar vyzdobil dalším podobným strojem. Tentokrát by se mělo jednat o symbol pivovaru, kocoura, na létajícím kole.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160