Novinky a zajímavosti ze světa piva

Milovníci odvážných pivních experimentů už jsou napnutí jak kšandy. Bude slané kyselé pivo z Krnova mňamka, nebo se nám z té absurdní kombinace chutí zvedne žaludek přivyklý na klasická piva?

Krnovský pivovar Nachmelená opice se rozhodl oživit a průkopnicky vylepšit u nás téměř neznámý starodávný pivní styl GOSE z Německa. „Jedná se o kyselé pivo s použitím koriandru a soli. My jsme do něj ještě přidali ovoce. Tato kombinace se může zdát divoká, ale opak je pravdou, protože jemná slanost přidává na pitelnosti a balancuje chuťový profil. Použité ovoce mango a limetka Calamansi pak podporují svěžest,“ ujistili krnovští pivovarníci, že své odvážné experimentování s chutěmi mají pod kontrolou.

Současná doba nám nachystala mnoho změn. Měli bychom si tedy vážit věcí, na které se můžeme spolehnout. Taková jsou litovelská piva. Například Litovel Moravan chutná od svého zrodu stejně téměř čtyřicet let a stále patří nejen u milovníků piva v regionu mezi ty nejoblíbenější. Kvalitu tohoto piva, kterou zaručují pečlivě vybrané suroviny z úrodné Hané a voda z Litovelského Pomoraví, oceňují jak konzumenti, tak i odborníci. Naposledy získalo pivo Litovel Moravan stříbrnou medaili na soutěži World Beer Awards 2019. Rok předtím si na své konto připsalo dokonce dvě zlaté medaile z pivního klání České pivo a ze Zlatého poháru PIVEX.

Příznivci si nyní mohou vychutnávat legendární světlý Litovel Moravan ještě snadněji. Nově je totiž dostupný i ve vybraných prodejnách Lidl. Oblíbené pivo, u jehož zrodu stál současný emeritní sládek Miroslav Koutek, boduje na degustačních soutěžích pravidelně.

„Kouzlem úspěchu Pivovaru Litovel je souhra několika věcí, u kterých jsou nezastupitelné tři hlavní body. Jednak místo a pivovarnické řemeslo a technologie, které nám předali naši předci, díky kterým se v této krásné varně vaří pivo už po 82 let. Dále to jsou samozřejmě velmi kvalitní suroviny, ječmeny z úrodné Hané, tršické chmely a voda pramenící v Litovelském Pomoraví,“ vysvětluje úspěchy litovelského piva sládek Petr Kostelecký. „Tím hlavním jsou ale lidé, kolegové z pivovaru. Právě díky nim a jejich pečlivosti a poctivému přístupu vaříme naše piva tak dlouhodobě kvalitně,“ zdůrazňuje Kostelecký.

Svou oblibu potvrdil litovelský pivovar i díky úspěchům svého královského piva, ležáku Litovel Premium. Tomu se letos dařilo ve dvou nezávislých soutěžích. Zvítězil v konkurenci třiapadesáti vzorků na soutěži Zlatá pivní pečeť v kategorii Světlý ležák. Čekal ho však i triumf v První pivní extralize, kde se již řadu let pravidelně probojovává do finálového klání.

Litovelský ležák pravidelně na špici První pivní extraligy
Litovel Premium se již několikrát umístil i na stupních vítězů této soutěže. Letos v jubilejním desátém ročníku se dočkal ocenění nejvyššího. „Vzhledem k tomu, že se místní ležák několikrát dostal do špičky naší soutěže a patří k jejím nejúspěšnějším účastníkům, si Litovel ocenění jednoznačně zaslouží,“ hodnotí Ladislav Jakl, předseda poroty První pivní extraligy. Ta není jednorázovou degustační soutěží, ale probíhá v několika soutěžních kolech během celého roku.

„K tomu, aby u nás pivo uspělo, musí být vynikající celoročně. Nestačí jednou zazářit a hned brát medaili. Litovel tedy zhodnotila solidnost, dlouhodobost a stabilitu své práce. Z našich výsledků je evidentní, že se tady pracuje dlouhodobě dobře a že fanoušci této značky mají být na co hrdí,“ zakončil Jakl slavnostní předání ocenění.

Turistický areál Chrám chmele a piva v Žatci, který je příspěvkovou organizací města, dlouhodobě nehradil platby na sociální zabezpečení. Vznikl mu tím již více než dvoumilionový dluh, který ještě o polovinu navýšilo penále. Ředitel už kvůli tomu oznámil rezignaci, část opozice požaduje i odstoupení rady města.

„Nad situací, kdy si městská organizace dovolí neplatit státu, mi zůstává rozum stát. Navíc to není stav, který by trval jeden měsíc či dva v důsledku nějaké aktuální finanční tísně, ale trvá to několik desítek měsíců,“ říká třeba Marcel Kollmann, zastupitel z opoziční ODS.

Dlouhodobou situaci doslova označil za kriminální případ a na jednání zastupitelstva vyzval k odstoupení městskou radu, která je odpovědná za fungování organizace. Někteří radní se hájili tím, že o této situaci nevěděli.

„Pokud tvrdí, že o tom nevěděli, tak to nejsou lidé na svém místě,“ říká na to Kollmann.

Dluh na zdravotním a sociálním pojištění se podle něj vyšplhal až na 2,3 milionu korun, a k tomu je navíc ještě 1,3 milionu penále.

Ondřej Baštýř, který byl vedením organizace pověřen v březnu 2015, vzal zodpovědnost na sebe a ve funkci končí.

„Nemyslím, že za to může rada města, prioritně jsem odpovědný já. Mělo se to řešit jinak, mohu za to já,“ řekl Baštýř. Ve funkci skončí posledního května.

Dotace města nepůjde na umoření dluhu vůči státu
Kdo je za dluh vůči státu přímo odpovědný, proč vznikl a jak dlouho narůstal, teď má zjistit externí audit. Auditora vyberou zastupitelé.

Po Baštýřovi pověřila rada města vedením Chrámu chmele a piva Karla Havelku, který má v organizaci na starosti sekci turismu.

Čeká ho nastartování areálu, který byl paralyzován opatřeními proti šíření koronaviru a jeho finančních příjmů se citelně dotklo především uzavření restaurace U Orloje.

Město mu pošle jako pomoc mimořádnou dotaci ve výši přes 1,7 milionu korun.
„Jako příspěvková organizace města nemáme nárok na různá kompenzační opatření od státu. Je to pro nás existenčně důležité rozhodnutí,“ přivítal to Baštýř.

Dotace však nepůjde na umoření dluhu vůči státu, nýbrž čistě na provoz areálu, jehož součástí je vedle restaurace prohlídková trasa v chrámu, klášterní zahrada a Galerie Sladovna.

Město zároveň řeší další fungování a financování organizace. Zvažuje transformaci na obchodní společnost či pronájem restaurace. Verdikt bude na zastupitelích.

Uzavření hranic kvůli epidemii koronaviru přivedlo byznys s českým pivem do vůbec nejhlubší krize. Chmelaři přišli o pomoc tisíců lidí ze zahraničí. Chmel navíc silně ohrožuje sucho.

Jací lidé mají chuť pracovat na poli, když se v zemědělství netočí velké peníze? Proč se brigádníci zajímají právě o český chmel, kteří mnozí s nadsázkou označují za český poklad? Co všechno čeká chmelnice v budoucnosti kvůli koronavirové epidemii? A jak se proměnila proslulá chmelová brigáda?

Redaktoru Šárku Kabátovou, jež v projektu My mapuje českou společnost, zajímalo, jak se pracuje lidem, kteří se rozhodli, že zachrání český chmel, a kteří jsou ochotni pracovat v podmínkách, jež by většina lidí odmítla. S jejich zkušenostmi i obavami se můžete seznámit v úvodním videu. A také v reportáži, která následuje.

Chmelnice namísto Indie
Namísto brigádníků z jiných zemí nyní našli na poli uplatnění čeští studenti po uzavření škol a ti, kteří přišli o práci v blízkých továrnách. Například na chmelnici v Ročově na Lounsku, kde jsme natáčeli, mezi všudypřítomnými dráty vykukují hlavy jak mladých studentů, tak i zkušených pracovníků z fabrik.

Někdy se z pole ozývá hlasitý smích, jindy je úplné ticho. Je znát, že někteří brigádnici spolu hodně kamarádí a nedají bez sebe ani ránu (v tomto případě by se hodilo napsat spíše „ani řádek“), jiní platí spíše za samotáře.

Tak či tak, brigádníky k práci mezi zelenými listy láká sto a jeden důvod. Někteří chtějí alespoň na chvíli uniknout z reality běžného života, někteří chtějí zažít dobrodružství s nádechem retra, jiní touží po seznámení s vrstevníky, případně chtějí pomoci českému zemědělství.

Například pro brigádnici Kláru, se kterou jsem se seznámila brzy ráno na poli, je to kombinace všeho výše zmíněného.

„Měla jsem naplánováno být letos na cestách, touhle dobou už jsem měla být v Indii, ale letenka mi byla v půlce března zrušená kvůli pandemii, tak jsem hledala nějakou alternativu. Doma totiž moc dlouho neposedím, a tak jsem si říkala, co bych mohla dělat. Hledala jsem farmy. A pak jsem se stala členkou facebookové skupiny Buď superhrdina, kam zemědělci dávají nabídky a poptávky pro práci v zemědělství. Zvlášť teď, když je nedostatek pracovníků ze zahraničí, je těch příležitostí dost,“ míní dvacetiletá brigádnice, která si umí představit svou budoucnost v zemědělství.

Ke chmelu ji navíc táhne láska k pivu i zájem o to, aby se dařilo českému pivu. Ostatně tenhle motiv hraje u brigádníků na chmelové brigádě zásadní roli. „Spoustu lidí to má spojené s pivem. Přijeli sem kvůli tomu, aby pomohli českému pivovarnictví i chmelu samotnému. To proto, aby měli potom pivo, které si mohou kdykoli krásně vychutnávat,“ popisuje vedoucí ročovské chmelnice Michaela Macháčková, která začala vypomáhat na chmelnici už ve svých šesti letech. Přivedla ji k tomu rodina.

Chmelařská rodina
Dneska je díky tomu nejmladší členkou české chmelařské rodiny, jak sama tuto profesní komunitu nazývá. Její výrazné charisma, které lze jen stěží při rozhovoru i na poli přehlédnout, přitahuje k ročovské chmelnici podobně pohodové brigádníky. Snad i díky dobré atmosféře při práci se na poli utvořila pevná přátelství (důkazem toho jsou čtyři dívky se stejným tetováním na znamení nerozlučného přátelství v podobě chmelové šišky), a dokonce i milostné vztahy.

Jedním z párů, který se potkal na chmelnici, je třeba Dominika a Jarda. Dominika pracuje jako brigádnice, Jarda je zkušený traktorista. Seznámili se na plošině nad chmelových polem, teď spolu tráví veškerý volný čas.

Další z party věrných chmelařek – studentka vysoké školy Bára pocházející z Ostravska - až díky brigádě v Ročově zjistila, že je její pozitivní vztah ke chmelu zřejmě dědičnou záležitostí. „Dozvěděla jsem se, že moje prababička kdysi dělala taky na chmelnici v Ročově. Je hezké vědět, že pracovala na stejném poli jako já,“ uvedla s odkazem na již legendární chmelové brigády ze 70. a 80. let. minulého století, které se staly určitým symbolem mladé generace vyrůstající za socialismu.

Výjimečná brigáda
Ti, kteří pracuji na poli dnes, si nicméně uvědomují, že v současnosti je takový typ práce spíše výjimečný. „Asi to není úplně časté, že by se někdo sebral a jel manuálně pracovat na pole,“ uvedla brigádnice Klára, podle které není práce na chmelnici úplně pro každého. Nejenže péče o chmel vyžaduje jistou psychickou i fyzickou odolnost, ale také poměrně velkou míru společenského naladění. Večery totiž brigádníci nejčastěji tráví společně. Na pivu. Jak jinak.

Za pohodovými společnými kratochvílemi a legrací na poli se ovšem skrývá také jakási krize. Krize chmelařství. O práci v zemědělství je totiž čím dál menší zájem. „Myslím, že to lety upadá. Lidé do toho byli dřív nadšení,“ uvedla mladá chmelařka s možností srovnávat dnešní situaci s předchozí érou v odvětví. „Budeme muset patrně zase vozit brigádníky ze zahraničí, za což jsme dlouhodobě kritizovaní jak českými zaměstnanci, tak širokou veřejností. A myslím si, že to bude čím dál horší,“ uvedla Macháčková.

Ukázalo se, že poslední dva měsíce byly pro české chmelaře velkou zátěžovou zkouškou. A přestože byla i přes drobné propady vcelku úspěšná, zdá se, že boj o záchranu českého piva jen tak nekončí. Problémy v tomto nelehkém odvětví mají mnohem hlubší kořeny.

A tak si říkám, co se stane s českým pivem, když se k dlouhodobě špatným podmínkám v zemědělství ještě přidá neúnavné sucho, které může napáchat škodu ze všeho největší…

Už tři roky uplynuly od doby, kdy vyškovský pivovar přestal vařit pivo. Okresní soud ve Vyškově však stále řeší žalobu, kterou v roce 2015 podal tehdejší provozovatel pivovaru na majitele areálu, tedy na stát, kvůli údajným technologickým vadám na zařízení, které si od státu také pronajal.

V pondělí se po více než dvouleté pauze konalo nové líčení, na němž vystoupili znalci s posudkem, jehož zpracování zadal přímo soudce Petr Ševčík.

O jiný posudek se totiž opírá ve své žalobě a nároku na více než 67 milionů korun bývalý provozovatel pivovaru, společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC). „Žalovaná strana na to ale říkala, že to tak není, že kritizovaná technologie je funkční,“ uvedl soudce.

Znalci, které nominoval, však na stovkách stran vyvrací mnohá tvrzení předchozího posudku. „Posudek byl zpracován velmi kvalitně, ale jsem roztrpčen z jeho obhajoby, ta byla tristní. Právní zástupce žalobce kladl dotazy, na něž nedokázali znalci přesvědčivě odpovědět,“ vysvětlil Ševčík.

Na pondělní jednání se měl dostavit také šéf firmy, která vyrábí zařízení s údajnými vadami, ten se však ze zdravotních důvodů omluvil. Soudce proto jednání odročil.

„Další svolám na druhou polovinu června,“ řekl. Zvažuje, že také vyslechne sládka, následně se rozhodne, jak bude pokračovat dál.

Soudce původně spoléhal na to, že mu dají jasnou odpověď znalci, což se ale nestalo. Nevylučuje tak, že zadá ještě třetí posudek. Ten by však už neměl být tak rozsáhlý a zabrat tolik času. „Budu se snažit celý případ co nejrychleji uzavřít, nejlépe do konce roku,“ dodal soudce.

Kvůli soudnímu sporu je zablokované možné další využití areálu pivovaru nedaleko centra Vyškova.

„S ohledem na běžící soudní spory a nemožnost reálné dispozice s areálem vyškovského pivovaru jsou i úvahy o jeho budoucím využití předčasné. Neprobíhají ani jednání s vedením města Vyškova,“ sdělilo už dříve ministerstvo zemědělství, pod něž pivovar vlastnicky spadá.

Značka Staropramen uvádí nový reklamní spot z dílny agentury Yinachi, který vznikl ještě před začátkem koronavirové krize. V hlavní roli se i tentokrát objevuje Hynek Čermák, jehož otázka v prvních vteřinách: „Není to nádhera, umět si počkat na to svoje?“ činí spot silně aktuálním, a to vzhledem ke znovuotevření hospod a restaurací po více než dvou měsících.

V novém spotu Staropramen podtrhuje svůj rukopis, kdy namísto oslavování produktových benefitů jde více po ideové a životní lince. „Přestože spot vznikal ještě před koronavirovou dobou, v nových souvislostech se dostává do nečekaně jiného světla. Jindy tak banální a běžná chvíle, kdy s chutí čekáme na čerstvě natočené pivo, má v těchto dnech nádech něčeho téměř výjimečného,“ uvádí k novému spotu Senior Brand Manager značky Staropramen David Šeberle s tím, že spot poběží od 25. května do konce srpna na televizních stanicích Prima Group a bude doplněn silnou digitální kampaní v několika různých formátech i prémiovými venkovními plochami.

Spot svým výrazným charakterem pohání filmový a divadelní herec Hynek Čermák, hlavní tvář značky Staropramen v posledních letech. „Prostřednictvím svého úsporného, a přitom tak dobře čitelného výrazového rejstříku, nás Hynek ve spotu provází souborem téměř až mikro senzorických vjemů, jimiž je prostoupen v okamžiku, kdy čeká na to svoje s láskou ošetřené i natočené, takové, co umí pohladit a zasyčí, zkrátka na pivo, které je přesně tak akorát!“ popisuje Ondřej Roček z agentury Yinachi, jenž měl spot na starost po ideové a kreativní stránce spolu s Danem Kneprem a Markem Šplíchalem, obdobně jako u série úspěšných spotů ke 150. výročí pivovaru nebo „koronavirového" spotu, který běžel na televizních obrazovkách v minulých týdnech.

„Pověstná vybalancovanost piva Staropramen, zakódovaná již v původní receptuře, je hlavním benefitem, který spot komunikuje. Namísto, aby přesvědčoval o konkrétních vlastnostech produktu, pohrává si s emocí, která je s ním spojena. Spot navíc odhaluje silný sociální kontext společné vášně a lásky k pivu,“ komentuje na závěr David Šeberle nový reklamní spot, jehož režie se pod křídly agentury Bisto Films chopil Marek Partyš.

Spot vznikal v karlínské hospodě „U Tunelu“, která je vděčná nejen vizuálně, ale má i velmi příjemnou atmosféru. Nově si zde můžete na čepu vychutnat oblíbenou Staropramen Extra Chmelenou dvanáctku.

Pivovar ve Vyškově je po Budějovickém Budvaru jediným dalším pivovarem, který vlastní stát. Ten je totiž stoprocentním akcionářem společnosti Jihomoravské pivovary, které vyškovský areál patří. Brzy by ale mohl být majitelem někdo jiný.

Ministerstvo zemědělství, do jehož resortu podnik spadá, privatizaci pivovaru plánuje dlouhodobě. Konkrétní kroky zatím nepodniklo, brzy se má ale uskutečnit jednání s vedením vyškovské radnice.

Privatizaci vyškovského pivovaru dlouhou dobu bránil restituční spor s olomouckým arcibiskupstvím. Církev se ale svého nároku nakonec vzdala, protože neuspěla v obdobném sporu o pivovar v Kroměříži. Ve Vyškově si mezitím areál pronajala na dobu neurčitou firma Czech Beverage Industry Company a pivo tam vařila až do roku 2017. Nájemní vztah ale provázely komplikace a Jihomoravské pivovary od smlouvy odstoupily.

Neformální kroky
Ministerstvo zemědělství podniklo v přípravě privatizace zatím jen neformální kroky. Ministr zemědělství Miroslav Toman za ČSSD zjišťuje, jestli by o areál mělo zájem město. O zprostředkování schůzky požádal sociálnědemokratického senátora Ivo Bárka.

„Taková byla dohoda s panem ministrem Tomanem, to platí. Ten to zadal státnímu tajemníkovi, který mě v nedávné době oslovil, že platí zájem ministerstva jednat s vedením města. A já jsem dával městu najevo, že ministerstvo je připraveno na jednání. Na úvodní schůzce by se mělo říct, jaký je stav a jaké se podniknou kroky.“ Podle senátora Bárka by totiž pivovar mohl jít například do přímého prodeje městu bez nutnosti vypsat výběrové řízení – za podmínek, které stanoví zákon o majetku státu.

Zájem jednat
Zastupitelé Vyškova informaci o možném jednání s ministerstvem dostali už v březnu, termín schůzky ale dohodnutý zatím není. Obě strany ale o jednání mají nadále zájem, jak potvrzuje starosta Vyškova Karel Jurka z ODS. „Jednání se nebráníme, je to pro nás strategická záležitost. S panem Tomanem se určitě potkat chceme, ale do budoucna, pokud bychom to chtěli kupovat, tak je to další balík peněz.“

Areál pivovaru leží v samém centru Vyškova v sousedství zámku, a je to tedy pro město strategicky významné místo. Na druhou stranu vedení radnice se obává, že pokles příjmů kvůli koronavirové krizi donutí město ve výdajích spíš škrtat, než uvažovat o koupi tak velkého majetku.

Překážky bránící prodeji
„Momentálně probíhá v areálu zjišťování stavu majetku společnosti, jeho oceňování, hledají se možnosti pro jeho dočasné využití. Dosud nebylo rozhodnuto o konkrétní formě, ani termínu privatizace, neboť současná situace společnosti je komplikována probíhajícím soudním sporem s bývalým nájemcem, tedy společností Czech Beverage Industry Company,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Tento spor se vede u vyškovského okresního soudu a týká se příčin, které mohly za špatnou kvalitu piva. Výrobce žádá po státním podniku 67 milionů korun jako náhradu za ušlý zisk a poškození dobrého jména firmy. Dnes (25. května) se bezmála po třech letech znovu konalo soudní jednání. Vypovídalo celkem pět znalců, kteří měli vnést světlo do toho, jestli za oxidaci a kažení piva mohlo chybně zapojené zařízení pro pasterizaci, nebo jiné příčiny. Až spor pravomocně skončí, privatizaci pivovaru by už nemělo nic stát v cestě.

Situácia posledných týždňov negatívne zasiahla celý slovenský trh a pre mnohé značky môže mať fatálne následky. Práve v tomto období je dôležité viac ako kedykoľvek predtým, aby slovenský zákazník podporil domáce výrobky, a tým zvýšil ich šancu prežiť na trhu. S touto ideou sa stotožňuje aj značka slovenského piva Zlatý Bažant, a preto jej hlavný odkaz pretavila do svojej novej kampane.

Pivná značka Zlatý Bažant predstavila kampaň, ktorej cieľom je podporiť predaj slovenských výrobkov, a teda domácu ekonomiku po náročnom období uplynulých týždňov. Páve Zlatý Bažant je spotrebiteľmi dlhodobo označovaný ako najlepšie slovenské pivo a pivo, na ktoré sú Slováci najviac hrdí. Jeho domovom je pivovar v Hurbanove.

„Azda všetci sme pocítili dopad aktuálnej situácie, výnimkou nie sme ani my. A to najmä po tom, ako sa zatvorili reštauračné zariadenia, hotely či podniky. Musíme však ísť ďalej a robiť, čo bude v našich silách. Z globálnych štúdií vieme, že po fáze šok a nuda príde postupné otváranie, optimizmus a istá dávka národnej hrdosti. Preto sme sa rozhodli, že značka Zlatý Bažant, ktorá je spotrebiteľmi dlhodobo vnímaná ako najlepšie pivo na Slovensku, bude o krok vpred a otvorí tému akéhosi moderného patriotizmu, pomáhaniu slovenskej ekonomike práve cez podporu slovenských produktov a služieb. Téme sa budeme venovať aj cez ďalšie kanály, či už sociálne siete alebo médiá,“ vysvetlil Ronald Lupták, marketingový riaditeľ HEINEKEN Slovensko. Zároveň dodáva, že v spote vystupujú reálni podnikatelia alebo zamestnanci. „Sú to ľudia z rôznych odvetví, ktorí vzhľadom na opatrenia museli zatvoriť svoje prevádzky medzi prvými a na otvorenie čakali do posledných fáz ich uvoľňovania. V podstate sú tvárami všetkých tých, ktorí práve v tomto období potrebujú našu podporu, či už kúpou ich produktov alebo využitím ich služieb. Dôležité tiež bolo, aby sme zachytili optimizmus a postupný návrat do života slovenských miest a obcí, ktorý sa dnes nesie naprieč Slovenskom,“ dodal Ronald Lupták.

Zlatý Bažant spustil kampaň, ktorú pripravila agentúra MADE BY VACULIK, TV spotom v piatok 22. mája.
Spoločnosť HEINEKEN Slovensko a jej vlajková loď, značka Zlatý Bažant, pod ikonickým heslom „Na zdravie, Slovensko“ nadväzujú na aktivity, ktoré začali po prepuknutí súčasnej situácie. Od začiatku sa zamerali na podporu najohrozenejších skupín ľudí a pracovníkov v prvej línii, ktorým poďakovali za nasadenie a odvedenú prácu darom v podobe pitného režimu z produktov 0,0%, zabezpečením ochranných pomôcok či finančnou podporou cez iniciatívu Kto pomôže Slovensku. Zlatý Bažant pomáha tiež slovenským hudobníkom, ktorí stratili akýkoľvek príjem, prostredníctvom iniciatívy Aby kultúra žila – ako generálny partner online festivalu Plody doby.
V podobných a ďalších aktivitách plánuje líder na slovenskom pivnom trhu pokračovať aj naďalej.

Včera se po dvou a půl měsících otevřely vnitřní prostory hospod a restaurací v Česku. Poslední dva týdny, kdy jsou otevřené restaurační zahrádky, potvrdily, že návrat hostů bude pozvolný a bude trvat týdny až měsíce, než se návštěvnost vrátí na původní úroveň. Podle prvních odhadů se tržby otevřených podniků zatím pohybují na úrovni 30-40 % obvyklých hodnot a zdaleka ne všechny restaurace otevřely v minulých dnech zahrádku. Řada z nich na to nemá podmínky nebo čekala až na otevření vnitřních prostor.

Aktuální čísla také potvrzují výrazný propad produkce piva za měsíce březen a duben, kdy platila krizová opatření vlády. Výroba piva v sudech a v tancích (ontrade) se za tyto dva měsíce snížila o 70 %, naopak mírně rostl segment offtrade (lahve, plechovky) a to v souhrnu o 15 %. Nicméně tento růst ani zdaleka nenahradil propad v segmentu ontrade a celková produkce pro lokální trh se tak za březen a duben meziročně snížila přibližně o 400 000 hektolitrů. Od května se výroba začíná opět zvyšovat, nicméně podle zpráv z pivovarů je odběr sudového piva stále na polovině obvyklých hodnot v tomto měsíci. Pivovary aktuálně odhadují celkový pokles produkce za rok 2020 v rozmezí 10-15 %, bude ale záležet na tom, jak rychle se hosté vrátí do hospod a jaká bude letní sezona.

„Všichni se už těšili na znovuotevření hospod, i když s řadou nových omezení a pravidel, která musí provozovatelé dodržovat. Chápeme a respektujeme většinu z nich, nicméně třeba omezení provozní doby příliš smysl nedává a je diskriminační zejména pro bary, kam lidé chodí hlavně v pozdějších večerních hodinách,” říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. „Celkově se nálada hospodských za poslední týdny, i díky projektům jako Zachraň hospodu, výrazně zlepšila a většina z nich hodlá dnes otevřít. Velká část podniků zaznamenala při otevření zahrádek nápor hostů, naopak restaurace ovlivněné turismem, tak úspěšné nebyly. Věříme ale, že udělají vše proto, aby si získaly českou klientelu, pro niž je posezení u čepovaného piva součástí kultury.“

Na téměř dva a půl měsíce musely pozastavit činnost české hospody a restaurace. Nyní je jejich úkolem nalákat hosty zpět. S ohledem na výzvy předešlých týdnů to nepovažují za nijak náročnou věc. Jedním z lákadel je třeba pivo na účet pivovaru.

Tuzemské pohostinství je 25. května nebývale optimistické. Manažerka komunikace společnosti Makro Romana Nýdrle mluví „o probouzení gastronomie“, mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kolář zase „o světle na konci tunelu“, které spatřili ti, co své řemeslo chtěli v uplynulých dvou měsících pověsit na hřebík.

Právě Prazdroj rozjíždí akci s názvem „První pivo na nás“. Společnost chce zkrátka zaplatit jedno pivo za každého hosta. „Zákazník, který si objedná pivo v hospodě, kde mají na čepu Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast nebo Kozla, dostane další pivo na účet pivovaru,“ vysvětluje Kolář.

„Akcí První pivo na nás chceme poděkovat lidem za odpovědné chování v době krize a zároveň je vyzvat, aby se nebáli a dali si na zahrádce či v hospodě pivo. A samozřejmě tím chceme podpořit hospodské, na které ty víc než dva měsíce, kdy museli mít uzavřené podniky, dopadly velmi těžce. Věříme ale, že se nám postupně podaří navrátit lidi zpátky do hospod a restaurací,“ komentuje dále Kolář.

Další pivovar, který se rozhodl uvítat zákazníky pivem zdarma, je Olivův Pivovar v Dolních Břežanech. „Zveme Vás na jednu čepovanou Dolnobřežanskou 10 a druhou na náš účet,“ píše se na jeho facebookovém profilu. Na otázku, zdali jde o snahu, nalákat hosty zpět k oroseným půllitrům odpovídá zakladatel pivovaru Miroslav Oliva záporně. „Jde spíš o poděkování těm, kteří chodili a kupovali pivo prostřednictvím našeho okénka,“ říká Oliva.

Ve chvíli, kdy se mohly po celé České republice otevřít venkovní prostory, nepřálo hospodám a restauracím pro změnu počasí. Kvůli tomu měl Olivův pivovar v uplynulých dvou týdnech zahrádku otevřenou jen asi dvakrát, konstatuje Oliva. Podnik držel nad vodou právě okénkový prodej.

„Zákazníci nás prakticky zachránili tím, že kupovali obrovské množství piva přes okénko. Jeho prodej byl standardní s ohledem na tuto roční dobu. Na druhou stranu, o jídlo takový zájem nebyl, a to i přes fakt, že jsme dělali rozvozy. Proto jsme jako hospoda v uplynulých dvou měsících zaznamenaly zhruba osmdesáti procentní ztráty.“ Na pondělní večer počítá restaurace Olivova pivovaru s rezervací zhruba dvanácti míst z pětačtyřiceti možných.

Slevovou akci na 25. května naplánovala i Restaurace Sladovna Praha. V jejím případě jde skutečně o „první den otevření“. Podnik, který je v hlavním městě prodlouženou rukou severočeského pivovaru Cvikov, měl totiž slavnostně poprvé otevřít 1. dubna. Takové plány však překazila pandemie koronaviru.

„Speciální cenu na pivo máme jenom dnes. Protože je pětadvacátého, tak prodáváme půllitr za 25 korun. Jsme nově otevřeným subjektem, takže najíždíme na ‚zkušební provoz‘. Během čtrnácti dnů až tří neděl uvidíme, jak trh zareaguje a podle toho budeme moct vymýšlet další marketingové aktivity,“ říká provozní restaurace Martin Strůček. Na pondělí jim přišlo deset rezervací, tedy zhruba 25 míst, poznamenává provozní.

Kromě cenových akcí existují i jiné způsoby jak nalákat hosty zpět k barovým židlím. Například Pivovar Svijany uvařil ke dni otevření restaurací sedmnácté pivo, tak zvaný „Sváteční ležák“. V pondělí novinku narazili v Pivovarské hospodě ve Svijanech.

Pivovary Staropramen se zase místo konečného spotřebitele soustředí na povzbuzení samotných restaurací a hospod. Podnikům, které točí smíchovské pivo, nabídly padesátiprocentní slevu na první objednávky a vyměnily jim zdarma procházející pivo za nové.

Pivovar předpokládá, že jeho květnové prodeje v hospodách a restauracích by se mohly pohybovat okolo polovičního objemu před pandemií. „Celková konzumace piva v České republice se prakticky ze dne na den snížila o téměř čtyřicet procent. Postupným zaváděním prodejů přes okénko se prodeje našich značek v gastronomii vyšplhaly zhruba k patnácti procentům běžného objemu,“ konstatuje Radek Fidra, národní manažer prodejního kanálu on-trade ve společnosti Pivovary Staropramen.

Nebude tak zle
Počátkem dubna si pivovar Plzeňský Prazdroj nechal vyhotovit průzkum, podle kterého by po zrušení restriktivních opatření neotevřela až desetina restaurací a hospod. K černému scénáři nicméně nedošlo.

„Původní pesimistická nálada se s otevřením zahrádek a s blížícím se termínem kompletního otevření hospod proměnila. Z našeho detailního průzkumu z poloviny května vyplývá, že z našich dvou desítek tisíc partnerských provozoven tak trvale uzavřených zůstane nejspíš zhruba jen pět set,“ říká mluvčí Kolář.

„Celkově se nálada hospodských za poslední týdny, i díky projektům jako Zachraň hospodu, výrazně zlepšila a většina z nich hodlá dnes otevřít. Velká část podniků zaznamenala při otevření zahrádek nápor hostů, naopak restaurace ovlivněné turismem, tak úspěšné nebyly. Věříme ale, že udělají vše proto, aby si získaly českou klientelu, pro niž je posezení u čepovaného piva součástí kultury,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Svaz však poznamenává, že některá opatření, která v podnicích budou muset i nadále platit, představují neopodstatněnou zátěž. „Třeba omezení provozní doby příliš smysl nedává a je diskriminační zejména pro bary, kam lidé chodí hlavně v pozdějších večerních hodinách,“ konstatuje Ferencová.

Celou situaci vidí optimisticky gastronomický průvodce Restu. Během posledního týdne totiž zaznamenal šedesáti procentní nárůst počtu rezervací. Jak se provozovatelé stravovacích podniků na první den otevření připravovali, popisuje Romana Nýdrle ze společnosti Makro.

„Největší zájem jsme zaznamenali hlavně o víkendu, kdy se restauratéři začali připravovat na pondělní celkové otevření restaurací,“ uvádí Nýdrle.