Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Na Hornické slavnosti uvaří Permon přes pět tisíc litrů Horňáku

Publikováno:před měsícemZdroj:Parlamentní ListyPermon

Sokolovský pivovar Permon chystá i na letošní rok speciální várku Horňáku, spodně kvašeného 13 stupňového speciálu. A to v souvislosti s hornickými slavnostmi, které připadají na sobotu 9. září 2017.

Tradici přípravy slavnostní várky v Sokolově obnovili v roce 2015 u příležitosti 90. výročí otevření Hornického domu. Chmelárnu ve čtvrtek 24. srpna navštívili starosta Jan Picka, místostarostové Renata Oulehlová a Karel Jakobec, ředitel Městského domu kultury Sokolov Ladislav Sedláček s ředitelem sokolovského muzea Michaelem Rundem.

„Pivo Horňák je nefiltrované, nepasterované a má světle nazlátlou barvu. Je trošku víc nachmelené, má hořčejší chuť a obsah alkoholu je kolem 5 procent,“ popisuje vlastnosti limitované várky sládek Jan Rada. V pivovaru letos uvaří víc než pět a půl tisíce litrů tohoto moku. Horňák můžete ochutnat na Dni horníků točený i v lahvi. Stánek pivovaru Permon bude na nám. Budovatelů. Případně pak v pivotéce u Starého náměstí.

V sokolovském pivovaru Permon chystají v průběhu roku několik limitovaných edic. „Vaříme prakticky každý měsíc něco nového s tím, že na každou edici používáme jiný chmel. Teď například budeme vařit podzimní 14 stupňové pivo, nebo světlý ležák se zeleným chmelem, což znamená, že ještě ten den začneme vařit z čerstvě načesaných výhonků,“ dodal sládek Rada.

Moskevské pivo? Malé ruské pivovary se těší velkému rozmachu

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V hlavním městě vodky začala klíčit nová generace malých, řemeslných pivovarů. Jejich rozkvětu pomohlo, že se zahraniční pivo stalo příliš drahé a fanoušci hledali alternativu k masově vyráběným ležákům. Od lahodných svrchně kvašených piv IPA po sametová černá piva, tzv. stouty, a výtečná spontánně kvašená piva - piva servírovaná v pivovarech otevřených v posledních letech ve městech jako Moskva nebo Petrohrad jsou podobná těm, která si získala oblibu v posledních dvou desetiletích při rozkvětu malých pivovarů v USA a v Evropě.

Mnoho pivovarů zahájilo svoji činnost po propadu ruské měny v roce 2014, kdy prudce vzrostla cena dovážených piv a klesla nabídka. Podle spoluzakladatele petrohradského AF Brew Nikity Filippova je v Rusku více než 100 těchto řemeslných pivovarů. AF Brew byl založen v roce 2012 a je jedním z pionýrů mezi malými pivovary. Pouze asi dvě desítky pivovarů však mají svoji vlastní výrobní kapacitu nebo zázemí zajištěné dlouhodobou smlouvou.

"Pokud se nic dramatického nestane v ruské ekonomice, dovozní politice chmele a sladu nebo v právních předpisech omezujících pivo, budoucnost řemeslných piv v Rusku je slibná," říká Filippov.

Všechny přísady se musí dovážet. Chmel z USA nebo Německa, obilí z několika evropských zemí. A existuje pouze několik málo zařízení s potřebným vybavením, která mohou sloužit jako smluvní výrobci piva.

Řemeslné pivo stále představuje jen malý segment ruského trhu. Podle analytika a provozovatele internetových stránek o pivu Profibeer Dmitrije Drobyševského je to zhruba jedno procento. Místní pivovary však expandují i za hranice.

"Ruský pivovar Jaws (z Jekatěrinburgu) začal v květnu prodávat pivo v Číně," uvádí Drobyševskij. "Také se tam začínají objevovat ruské bary."

Příliv ruského řemeslného piva je skvěle načasován do doby, která by se měla stát turistickým zlatým dolem. V roce 2018 země hostí světový fotbalový šampionát FIFA. Jedenáct hostitelských měst by měly navštívit stovky tisíc zahraničních fanoušků, mnoho z nich z USA a západní Evropy. A jen málo věcí jde do páru s pivem lépe než fotbal.

"Najdou zemi, která je miliony mil vzdálená od starých stereotypů o Rusku. Najdou lidi, kteří nemají vodku s kaviárem ke každému jídlu, ale mají nabídku a znalosti o kvalitním jídle, kvalitním alkoholu a řemeslném pivu," uvedl Filippov. "Budou v naší zemi velmi vítáni komunitou řemeslných pivovarů a pijáků tohoto piva."

Oslava správně hořkého piva se blíží

Publikováno:před měsícemZdroj:Ostrava OnlineRadegast

Radegast den, oslava správně hořkého piva Radegast, vypukne v sobotu 2. září v areálu pivovaru v Nošovicích. Pivo načepované do skla, znamenitá hudba, hořká zóna plná adrenalinu, mistrná škola čepování - to všechno je připraveno pro návštěvníky. Vstup na akci je zdarma, z Ostravy a Frýdku-Místku budou vypraveny speciální vlaky a autobusy.
O vše bude perfektně postaráno. Letos si návštěvníci, poprvé v historii Radegast dne, vychutnají ve speciálním stanu pivo ve skle, kde bude i Wi-Fi zdarma. Od Mistrů výčepních se dozvědí, jak se má správně hořké pivo Radegast načepovat a sami si to také vyzkouší.

Velkou událostí pro hudební fanoušky bude vystoupení ostravské rodačky a uznávané české zpěvačky Marie Rottrové. Na hlavním podiu se navíc představí i další hudební pecky, jako jsou kapely Tublatanka, Mňága a Žďorp či Rybičky 48. V průběhu dne se lze zúčastnit exkurze pivovarem, naučit se správně čepovat pivo v mistrné škole čepování nebo pokořit různé adrenalinové disciplíny v Radegast "Hořké zóně". Zde se v bude v odpoledních hodinách také konat hořké klání mezi vybranými hokejisty z HC Frýdek-Místek a HC Vítkovice Ridera.

Na hlavním podiu proběhne slavnostní vyhlášení vítězných projektů z programu Radegast lidem, kterým pivovar podporuje veřejně prospěšné projekty z oblasti péče o přírodní bohatství a udržitelný turismus v Beskydech.

Novinkou letošního ročníku je soutěž o nejlepší "hořký příběh". Lidé budou moci své historky, vystihující slogan piva Radegast "Život je hořký. Bohudík", povyprávět na kameru a autor nejlepšího příběhu bude odměněn pivem na rok zdarma.

Pivovarské brány se pro návštěvníky otvírají v sobotu 2. září v 11hodin. Program v areálu nošovického pivovaru začíná od 11:30 hodin, končí ve 23 hodin. Vstup je pro všechny zdarma. Mimořádná doprava na akci bude zajištěna vlakem z Ostravy a Frýdku-Místku přímo do areálu pivovaru a pravidelnými autobusy z Frýdku-Místku. Auto bude možné zdarma zaparkovat na prostorném parkovišti automobilky. Odtud bude zajištěna bezplatná kyvadlová doprava do areálu pivovaru.

Bavorské stopy značky GWERN: Od vaření doma až k vlastnímu pivovaru

Publikováno:před měsícemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana ŠpánikováGwern

Rodinný minipivovar je splněným snem pánů Ugrinových z Nupak. Na začátku však byla především láska k pivu a touha dělat něco, co udělá lidem radost. Název Gwern navázal na keltskou kulturu vaření piva a trefil se přesně do aktuálních trendů. Dejte si výbornou dvanáctku a nechte se překvapit skvělým speciálem. Otevřete s námi druhý díl našeho pivního seriálu.

Malý pivovar v nejmladší obci České republiky si vede výborně a těší se zájmu nejen místních. Rodinný podnik vznikl v roce 2014 a od té doby se jim daří vařit skvělá piva. V Nupakách se ale nebrání ani novinkám. Pustili se tak i do u nás netradičních amerických a anglických piv typu ALE.

Svým zákazníkům věří a rádi jim dají i možnost popustit uzdu fantazii. Nebývá totiž běžné, aby vás v jakémkoli pivovaru nechali uvařit si zlatavý mok přesně podle vašich představ.

Dobře si zde totiž pamatují na začátky, kdy vařili v doslova domácích podmínkách. Bez moderních technologií to nebylo jednoduché. Dnes už je to úplně jiná písnička, v pivovaru najdete to nejlepší, co současné trendy nabízejí. Samozřejmostí je i přístup k nejkvalitnějším českým i zahraničním surovinám a především tradičním recepturám.

Gwern vaří bez náhražek, dochucovadel, koncentrátů a extraktů. Všechno, co si můžete dát, je prostě poctivé. Pivo se vaří především z žateckého chmelu, českého sladu a vody. O problematice vaření a tradičních receptů jsme se bavili se spolumajitelem pivovaru a jak jinak než velkým milovníkem piva Petrem Ugrinem.

Jak jste začínali vařit pivo, co vás k tomu vůbec vedlo? Přeci jen to není úplně tradiční koníček...
Začali jsme doma s tátou. A uvařit si doma pivko, klasický ležák, doporučuji každému, komu chutná a nějak se mu věnuje. Pozná tak mnoho úskalí vaření a spíše pak ocení to, co se děje v malých pivovarech.

A co se tam tedy děje?
Nejen doma, ale v malých provozech obecně je to vždy hodně napínavé. Člověk nikdy pořádně neví, co se stane. U nás byla ta cesta v podstatě jasná. Praktickým důvodem pro domovarnictví a následné postavení pivovaru byl fakt, že to, co bylo v okolí v nabídce, se až na výjimky nedalo pít.

Není to ale hodně sugestivní pocit?
Vím, že je to věc osobního názoru a preferencí, ale z mého pohledu tomu tak bylo. Tohle tedy bylo v období, kdy jsme s tátou přemýšleli o projektech, které bychom mohli realizovat. Nakonec padla volba na pivovar.

Jaká je vaše pivní filozofie?
Jsme v Čechách, tradice našich piv vychází z Bavorska. Naší filozofií tedy je držet se tohoto dědictví.

Co to znamená?
Hlavním naším zájmem jsou desítka výčepní a dvanáctka ležák. Tam máme majoritu produkce. Následně pak experimentujeme se svrchně kvašenými pivy. To je opravdová zábava a nese to s sebou hodně adrenalinu. Naše pivo je vyráběno z vody, ze sladu od pana Klusáčka nebo speciálních sladů z Bamberku, chmelů a kvasnic. Nic více, nic méně. Proto jsme mnohdy i limitováni tím, co můžeme vyrobit.

Co kvůli tomu nemůžete dělat?
Například zelené pivo bez barviva vyrobit nelze a tak jej nelze ani čekat v naší nabídce. I když by po takovémto pivu na Velikonoce poptávka byla, odmítli jsme. To se také týká dalších "přídavků", jako jsou různé citrusové kůry, bylinky a tak dále. Taková piva jsou sice velmi zajímavá a dobrá, nicméně tento segment necháme raději někomu jinému.

Můžu si u vás dát i něco k jídlu, nebo mám smůlu?
Jsme pivovar, děláme pivo a u toho zůstaneme. Když člověk něco dělá, tak to má dělat pořádně. Nabízet další věci by bylo akorát ku škodě. Samozřejmě, že v naší pivovarské prodejně máme točené pivko a můžete si k tomu dát nakládaný hermelín, utopence a další. Základem a objektivem je však pivo.

Takže vaříte ve velkém, nebo v malém?
Ve velkém i v malém. Ve srovnání třeba s Prazdrojem jsme opravdu mikro. Ovšem ve srovnání s restauračními pivovárky se dá ale říci, že ve velkém. Je to věc pohledu, pro mne není důležitá velikost, ale to, co je vyráběno.

Kde vlastně pivovar přesně máte?
V moderní hale v obci Nupaky. Varna je dvounádobová s vířivkou o objemu 2 000 litrů s parním ohřevem. Otevřené spilky jsou čtyři po 4 000 litrech a ležáckých CKT tanků se samostatným chlazením je sedm po 4 000 litrech. Ještě tu máme přetlačný tank stejné velikosti.

Je například možná i prohlídka pro zájemce?
Prohlídka je možná kdykoliv po domluvě. Jinak je ale neprodáváme ani nenabízíme. Kdo se přihlásí, může přijít a kouknout, pokud se oprostí dotazů jako například: A kde do toho lejete ten alkohol?

Kdo je u vás sládkem?
Olřich Záruba, matador pivovarnictví a z mého pohledu uznávaný sládek. Samozřejmě, že tu i máme nastupující generaci, která se teprve učí, ale rozhodně se nebojí. Například Jirka Zděnek.

Jaké vaše pivo se prodává nejvíc?
To záleží na ročním období. Každopádně jednoznačně vedou klasická česká piva. V létě výčepní desítka, v zimě ležák dvanáctka.

Jaká je vaše aktuální nabídka?
V aktuální nabídce máme vždy výčepní desítku a ležák dvanáctku. Klasická piva plzeňského typu, to je prostě základ. A dále pak máme speciály. Ty se mění z měsíce na měsíc a nejdále vidím do září, kde bude k mání naše výroční APA. Co bude dál za speciály, to nikdo neví. Bude záležet na náladě, rozpoložení, chutích a nápadech.

Jak u vás pivo chutná?
To se popisuje těžko. Od hodnocení a popisování chuti jsme se už oprostili. Musíte je zkrátka ochutnat sami, je to velmi subjektivní věc. Co chutná jednomu, nechutná druhému.

Máte něco speciálního, co nikde jinde nemají?
Umíme vyrobit i pivo na přání, pokud tedy zachováme naši filozofii – voda, slad, chmel a kvasnice. Sladů a chmelů je jako koření, jen si vybrat. Má to ale i svoje háčky. Například minimální objem, který vaříme, je 40 hektolitrů a to může být kámen úrazu.

Kdo vymýšlí názvy jako Zlobivá blondýna a Letní hubička?
Tak to je kolektivní práce všech v pivovaru. Obvykle dobrá nálada a pár piv to dá dohromady. Pravdou je, že čím pitomější název, tím více zábavy pak je a lidé si to pivo lépe pamatují. To je ale asi lidská přirozenost než úmysl. Prostě když se pivo vaří s nadhledem, musí u toho být i ta zábava a název je pak už třešničkou na dortu.

Přes léto se asi vypije nejvíc piva. Kolik ho natočíte denně?
Není léto jako léto. Praha je specifická tím, že prázdniny jsou prakticky na úrovni ledna a února. Před prázdninami a po nich je to však žíznivé období. V sezoně udáme kolem 200 hektolitrů piva za měsíc, mimo sezonu je to tak 160 hektolitrů, 32 nebo 40 tisíc piv, to už musí naši fanoušci napnout síly. Nicméně meziroční nárůsty jsou z mého pohledu brutální, v desítkách procent a mnohdy i jednou tolik. Za to je třeba především poděkovat lidem, co naše piva mají rádi a pijí je, bez nich by to rozhodně nešlo.

Nalákali byste nás teď na něco, co chystáte?
Sami nevíme, co z pivovárku vypadne za dva až tři měsíce. To je překvapení, a tak nezbývá než sledovat, kontrolovat, popíjet a nechat se taky občas překvapit.

V Rusku získávají oblibu malé, řemeslné pivovary

Publikováno:před měsícemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

V hlavním městě vodky začala klíčit nová generace malých, řemeslných pivovarů. Jejich rozkvětu pomohlo, že se zahraniční pivo stalo příliš drahé a fanoušci hledali alternativu k masově vyráběným ležákům. Od lahodných svrchně kvašených piv IPA po sametová černá piva, tzv. stouty, a výtečná spontánně kvašená piva - piva servírovaná v pivovarech otevřených v posledních letech ve městech jako Moskva nebo Petrohrad jsou podobná těm, která si získala oblibu v posledních dvou desetiletích při rozkvětu malých pivovarů v USA a v Evropě, píše agentura AP.

Mnoho pivovarů zahájilo svoji činnost po propadu ruské měny v roce 2014, kdy prudce vzrostla cena dovážených piv a klesla nabídka. Podle spoluzakladatele petrohradského AF Brew Nikity Filippova je v Rusku více než 100 těchto řemeslných pivovarů. AF Brew byl založen v roce 2012 a je jedním z pionýrů mezi malými pivovary. Pouze asi dvě desítky pivovarů však mají svoji vlastní výrobní kapacitu nebo zázemí zajištěné dlouhodobou smlouvou. "Pokud se nic dramatického nestane v ruské ekonomice, dovozní politice chmele a sladu nebo v právních předpisech omezujících pivo, budoucnost řemeslných piv v Rusku je slibná," říká Filippov.

Všechny přísady se musí dovážet. Chmel z USA nebo Německa, obilí z několika evropských zemí. A existuje pouze několik málo zařízení s potřebným vybavením, která mohou sloužit jako smluvní výrobci piva. Řemeslné pivo stále představuje jen malý segment ruského trhu. Podle analytika a provozovatele internetových stránek o pivu Profibeer Dmitrije Drobyševského je to zhruba jedno procento. Místní pivovary však expandují i za hranice. "Ruský pivovar Jaws (z Jekatěrinburgu) začal v květnu prodávat pivo v Číně," uvádí Drobyševskij. "Také se tam začínají objevovat ruské bary."

Příliv ruského řemeslného piva je skvěle načasován do doby, která by se měla stát turistickým zlatým dolem. V roce 2018 země hostí světový fotbalový šampionát FIFA. Jedenáct hostitelských měst by měly navštívit stovky tisíc zahraničních fanoušků, mnoho z nich z USA a západní Evropy. A jen málo věcí jde do páru s pivem lépe než fotbal. "Najdou zemi, která je miliony mil vzdálená od starých stereotypů o Rusku. Najdou lidi, kteří nemají vodku s kaviárem ke každému jídlu, ale mají nabídku a znalosti o kvalitním jídle, kvalitním alkoholu a řemeslném pivu," uvedl Filippov. "Budou v naší zemi velmi vítáni komunitou řemeslných pivovarů a pijáků tohoto piva."

Pivo z Vyškova už není k dostání, podnik skončil. U soudu půjde o miliony

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Marek OsouchVyškov

Na pivo z Vyškovského pivovaru už v hostincích ani obchodech lidé nenarazí. Poslední lahve se prodaly teď v létě. Provozovatel chce od majitele pivovaru, tedy státu, odškodné kvůli údajným závadám na technologii. Zároveň se spekuluje, že v areálu začne vařit pivo Budvar

Nyní objekt pivovaru hlídá ostraha a v budově jsou jen poslední zaměstnanci, kteří tam chodí uklízet. Nové pivo se už od jara nevaří kvůli ekonomickým problémům a snižujícímu se výstavu. Navíc vůbec není jisté, zda se výroba v pivovaru ještě někdy obnoví.

Vyškovský pivovar od roku 2011 provozuje soukromá společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), kterou vlastní Jiří Kopenec. „Nevím, co bude. Všechno záleží na výsledku soudního řízení,“ řekl jen stručně k situaci v pivovaru.

Kopencova firma se totiž začala na konci roku 2015 soudit se státem, respektive státní firmou Jihomoravské pivovary, která areál pivovaru vlastní a CBIC pronajímá. Tvrdí, že na zařízení pivovaru byly technologické vady, o kterých však Kopencovi nikdo na začátku neřekl a které měly způsobovat, že pivo bylo nekvalitní. Po státu chce vymoci jako náhradu celkem 67 milionů.

Stát ale jakékoliv náhrady odmítá platit s tím, že Kopencovi nic nezatajil. O údajných technologických vadách neví ani dřívější spolumajitel CBIC a ředitel pivovaru Miloš Hrabák. „V době, kdy jsem v pivovaru působil, jsem o ničem takovém nevěděl. Je možné, že na něco narazili po mém odchodu,“ uvedl Hrabák, který byl ve firmě od roku 2011 do začátku roku 2014.

Pivovar ve Vyškově není v problémech jen za současného vedení, ale byl už několik let předtím, kdy pivo vyráběl stát. Ten se proto od roku 2009 několikrát snažil areál pronajmout. Úspěšný byl až na počátku roku 2011, kdy ho získala zmíněná firma CBIC. Ta vznikla v srpnu 2010, tedy jen několik měsíců předtím, a nikdo v pivovarské branži ji neznal.

Ujala se tedy provozu, ani jeden rok od té doby ale nebyla v zisku. Podle účetní uzávěrky za rok 2016 činila ztráta přes 13 milionů. Se ztrátami z minulých let to je dohromady přes 56 milionů, což se blíží částce, kterou chce CBIC vymoci po státu, a to ještě není znám výsledek hospodaření za letošní rok.

Soud ovšem není to jediné, co dělá těžkou hlavu úředníkům ministerstva zemědělství, které státní firmu spravuje. Kromě toho řeší, jak Kopencovu firmu z areálu vyškovského pivovaru dostat.

Ministerstvo prověřuje právní možnosti
Firmě CBIC totiž nemohou dát výpověď po dobu deseti let od uzavření nájemní smlouvy. V tomto případě tedy až do roku 2021. Jak uvedl na svém Facebooku ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), k tomu je potřeba ještě připočíst osmnáctiměsíční výpovědní lhůtu.

Šéf státní firmy Jihomoravské pivovary Jaromír Žáček nedokázal odpovědět na to, proč byla smlouva sepsána právě s tímto ustanovením. Sám totiž ještě v té době ve firmě nepůsobil.

„Za určitých okolností to bylo takto v roce 2011 podepsáno, já taky s některými věcmi ve smlouvě nesouhlasím,“ prohlásil a dál ji blíže nekomentoval s ohledem na obchodní tajemství. Jeho předchůdce Václava Hlaváčka, který smlouvu podepisoval, se MF DNES nepodařilo kontaktovat. Co bude dál, zatím není jisté. „Prověřujeme teď všechny právní možnosti. Do konce září chceme mít výsledky, jak je možné postupovat,“ pronesl ministr Jurečka.

Jaké má ministerstvo s pivovarem záměry, už ale nechtěl komentovat. Spekuluje se o možnosti, že by sloužil rozvíjejícímu se státnímu Budvaru.

„Několikrát jsem o tom slyšel od zaměstnanců pivovaru, ještě když fungoval,“ prozradil Jaromír Žáček. Budvar zatím o ničem neví a investuje do rozvoje vlastních kapacit. „V této věci v současné chvíli nepodnikáme žádné kroky. Toto je nyní v rukách ministerstva zemědělství,“ sdělil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Stodvacítku, vídeňský ležák, ochutnáte na pivovarských slavnostech v Benešově

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeFerdinand

Tradiční pivovarské slavnosti v pivovaru Ferdinand Benešov se konají 9. září, a to už po šestadvacáté. Návštěvníci mají především unikátní příležitost ochutnat na jednom místě všechny druhy piv, které se v pivovaru se 120 letou historií vaří. Sládek navíc uvařil ke kulatému výročí Vídeňský ležák.

Pivovar vaří už devět druhů piv od výčepní světlé desítky, světlou dvanáctku Premium po patnáctistupňový speciál D´Este či polotmavý speciál Sedm kulí. V sortimentu má i tmavé či nealkoholické a nyní i nově bezlepkové pivo a čtyři druhy limonád „Ferdinádu“.

„Pivo bude možné ochutnat na slavnostech i nefiltrované a v nabídce občerstvení dostanou návštěvníci na výběr i z pokrmů připravených z našeho piva. Navíc náš sládek Jaroslav Lebeda přichystal na slavnosti i jedno mimořádné překvapení – Vídeňský ležák, který opravdu poprvé ochutnají návštěvníci slavností,“ uvedla Eva Hendrychová z obchodního oddělení pivovaru. Jedná se o limitovanou edici, tato várka „120“ bude k dispozici čepovaná i ve skleněných lahvích 0,5l, a to i po slavnostech v pivovarském obchůdku.

K výrobě byly použity tři druhy sladů - vídeňský, mnichovský a český. Díky jedinečné kombinaci má ležák obdivuhodnou měděnou barvu. Přidá-li se dvourmutový dekonční způsob vaření, chmelení za studena žateckým poloraným červeňákem, otevřená spilka a 90 dnů zrání v ležáckém sklepě, má neopakovatelnou a ničím nenapodobitelnou chuť. Extrakt původní mladiny je 12,80%, alkohol 5,4%.

„Přibližně rok jsem přemýšlel, jaké originální pivo uvařit k příležitosti 120. výročí založení pivovaru. Nechtěl jsem se přiklonit k verzi, že standardní pivo z našeho sortimentu pojmenujeme jako výroční ležák a budeme mít celou věc vyřešenou. Chtěl jsem uvařit něco výjimečného, co se v českých zemí nevyrábí. Listoval jsem různými knihami o pivu, až jsem narazil na téměř vymizelý druh vídeňský ležák,“ přibližuje sládek Jaroslav Lebeda.

„Bylo to originální spojení druhu piva, Vídně jakožto kolébku tohoto piva, ale zároveň hlavní město habsburské monarchie a tím pádem i zakladatele našeho pivovaru Františka Ferdinanda d’Este,“ doplnil Jaroslav Lebeda.

A jak pivo vařil? „V chytrých knihách jsem vyhledal původní receptury, které jsem upravil na podmínky dnešní výroby piva, a technologický postup byl na světě. V laboratorních podmínkách jsem si dle výpočtů vyzkoušel optimální poměr sladů, abychom dosáhli správné požadované barvy hotového piva. Celý tento proces trval zhruba půl roku. Přesně v den výročí atentátu na Františka Ferdinanda d’ESte jsme uvařili ostrou várku tohoto vídeňského ležáku,“ dodává sládek.

Na slavnostech bude i dobrá muzika

Přestože pivovarské slavnosti jsou především o zlatavém moku, nebude chybět ani zábava. Akce začíná už v poledne a do deseti hodin večer se na dvou pódiích vystřídá osm kapel. Slavnosti zahájí tradičně dechovka Český Šraml, a po ní vystoupí brněnská punk-rock´n´rollová kapela Fancy Foxx.

Na slavnostech zahraje i pražská rocková kapela Bílá nemoc, která loni oslavila 25 let existence. Další je mladá pop-punková kapela Brutální Jahoda z Kamenice nad Lipou. Rockoví fanoušci se mohou těšit na Štěpána Kojana ze skupiny Keks a na kapelu Lahvátor, která funguje více než dvacet let, a jejíž název vznikl právě nad vypitým pivem. Přijede i čtyřčlenná kapela se vztelkou pandou ve znaku The Beautifuls ze Sedlčan, hrající rockabilly s prvky klasického rock´n´rollu..

Zajímavým hudebním tělesem bude jistě skupina Circus Problem s disco-balkánskými melodiemi. Ti se mimo jiné přestavili loni v pořadu Česko Slovensko má talent. Od 19 hodin zahraje klatovská tanzmetalová kapela Trautenberk s bizarním rock´n´rollem, údernými refrény a s humorem sobě vlastním.

V doprovodném programu čekají návštěvníky soutěže s pivovarskou tematikou. Pivovar si letos připomíná 120 let od založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este a do prostor tohoto místa se mohou návštěvníci podívat i během slavností. Nasají tak nejen atmosféru doby, ale budou si moci ověřit své znalosti o pivovarnictví například ve sladovně během zábavné degustace či na výstavce surovin.

Návštěvníci si budou moci koupit v pivovarském stánku i spoustu suvenýrů Ferdinand – čepice, půllitry, trička, a například také turistickou vizitku a novou výroční vizitku, která byla vydaná ke 120 letům pivovaru.

Pivovar Ferdinand si zakládá na tradiční technologii výroby piva. V roce 1897 tu začal vařit pivo arcivévoda František Ferdinand d´Este a v podstatě se stejně vaří až dodnes. Piva jsou připravována klasickým způsobem, spodně kvašená a následně dokvašována v ležáckém sklepě, a to 60 až 90 dní podle druhu piva. Pivovar Ferdinand je jeden z mála pivovarů v České republice, který provozuje vlastní humnovou sladovnu. Slad vyváží i do zahraničí.

Sklizeň chmelu začala, bude ho méně, ale pivo bude dobré

Publikováno:před měsícemZdroj:Horeka.cz

Letošní úroda chmele by mohla být dobrá. Shodli se na tom předseda představenstva CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec Zdeněk Rosa a Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus přímo na chmelnici s odrůdou Sládek v Lenešicích v Žatecké chmelařské oblasti.

Po loňském extrémně dobrém výnosu, sice letos chmelaři očekávají nižší sklizeň, a to okolo 6000 tun chmele, kvalita by ale měla být v pořádku. “Nižší předpokládaný výnos u raných odrůd je dán zejména vysokými teplotami v průběhu června a následným dlouhým obdobím sucha” informoval Zdeněk Rosa.

Na Žatecku a Lounsku se začaly v těchto dnech sklízet chmelnice s odrůdou Žatecký poloraný červeňák. Odrůda Sládek, kterou přijel na chmelnici zkontrolovat Pavel Zítek z plzeňského Gambrinusu si na sklizeň sice ještě počká více než týden, ale sládek Gambrinusu už má jasno: „Chmel Sládek, ze kterého vaříme naše piva, je odrůda velmi bohatě nasazená hlávkami s optimálním vyvážením aromatických a hořkých látek, která zraje jako jedna z posledních. Podle dnešní prohlídce mám už ale jistotu, že pivo z letošního chmele bude dobré.“

Hospody krachují, ale Rohozečtí si zájem o sudové pivo pochvalují

Publikováno:před měsícemZdroj:Mělnický deníkAutor:Jiří MacekRohozec

Vloni se v Pivovaru Rohozec pyšnili výstavem přibližně 69 tisíc hektolitrů piva. Letos by to mělo být stejně, možná malinko více. Tvrdí to František Jungmann, předseda představenstva Pivovaru Rohozec.

„Vše nasvědčuje tomu, že jsme nad loňským výstavem. V současnosti je těžké pořád růst. Konkurence je veliká, hodně se útočí cenami. V segmentu lahvového piva je to velmi drsné. Ty doby, kdy jsme meziročně rostli až o dvacet procent, jsou pryč. Když dosáhneme meziročně dvě procenta navíc, považujeme to za úspěch,“ říká František Jungmann. Pro pivovar je významné, že mají nezanedbatelný podíl piva v sudech. „Ten nám, na rozdíl od jiných pivovarů, roste,“ podotýká šéf pivovaru. Přitom největší zájem je o sudovou jedenáctku Skalák.

Mnoho hospod krachuje, ale Rohozečtí to prý nepociťují. Drží se na podílu výstavu u sudového piva vůči lahvovému v poměru 60 ku 40. O lahvovém pivu říká František Jungmann, že nejsou schopni reagovat na současnou cenovou politiku obchodních řetězců.

Zhruba před třemi měsíci přišel Pivovar Rohozec s novinkou – pivem Prometheus. Toto pivo se od ostatních odlišuje kořeněnou vůní a chutí. Je to vlastně dvanáct a půlka s obsahem alkoholu lehce přes 5,3 procenta. „Naše běžná dvanáctka je z běžného plzeňského sladu, u Promethea je přídavek sladu Carared, který má zabarvení do červena. Kvůli tomu je pivo tmavší než naše ostatní piva,“ vysvětluje František Jungmann. U Promethea je použitý zvláštní druh chmele nazvaný Kazbek. Je to chmel vyšlechtěný z divokého chmele, který roste v pohoří Kavkazu pod horou Kazbek. Jeden z rodičů chmele pro Promethea je z Kavkazu, druhý rodič je z typicky českého chmelu. Odborníci z toho vyšlechtili novou odrůdu.

„U Promethea se nám podařilo to, co je snem každého marketingového pracovníka. Vyvolá se poptávka a ta je větší než odhady a předpoklady. To se stalo. Tohle pivo nebude nikdy vyráběné takzvaně na veliko, abychom jím zásobili celý trh. Technologicky není pivo Prometheus dělané jako klasická naše piva, s tímto pivem je více práce, starostí. Takovým pivům se nyní říká craft beer, řemeslné pivo, a honosí se tím minipivovary. V podstatě jde o to, že pivo je dělané tak, jak ho dělali naši dědové - s láskou, umem, citem, za dodržování klasických zásad, až bych řekl snad archaickým způsobem. Říkáme, a dáváme najevo, že toto craft beer - řemeslné pivo je schopen udělat i pivovar našeho typu. Povedlo se nám to, ohlasy jsou velmi dobré,“ říká František Jungmann.

V posledních pěti letech přišli Rohozečtí s pivem X a pivem Y. Přestali vyrábět malinové pivo a nahradili ho pivem s příchutí cherry. Pustili do světa zázvorovou limonádu a teď je tu Prometheus. Kvůli nízkému odbytu ukončili stáčení třináctistupňového piva do sudů. „Je to pochopitelné. Do hospody se nechodí na silné pivo, ale spíše na slabší a vypije se jich více. Silnější pivo si zákazník koupí spíše v láhvi domů,“ míní Jungmann.

Tisíce návštěvníků na nedávných Slavnostech piva, koncerty na nádvoří, které je celé opravené, exkurze a restaurace. Novinkou je vagon na kolejích, uvnitř kterého je bufet – slouží k různým akcím. A do tří let chtějí zcela zrekonstruovat kapacitně nedostatečnou restauraci. „Restaurace je v přízemí, kde jsou také administrativní prostory. Administrativu přemístíme do patra a spodek rozšíříme,“ hledí do budoucna šéf Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Inovativní informační technologie pomáhají pěstování sladovnického ječmene

Publikováno:před měsícemAutor:Pavel Orálek

Návštěvníkům letošního ročníku výstavy Země živitelka se ve čtvrtek 24. srpna 2017 naskytla jedinečná příležitost. Společnost AB InBev uspořádala v pavilonu R2 v rámci České republiky vůbec první odborný workshop o přínosu inovativních technologií pro výrobu sladovnického ječmene.

„SmartBarley je program, ve kterém využíváme data z celého světa. Účelem je zlepšení pěstování ječmene díky moderním technologiím,“ říká Katie Hoardová, globální ředitelka zemědělských inovací AB Inbev. „Je nám ctí představit naši unikátní vizi a dosavadní výsledky Smart Barley v zemi s takovou pivní tradicí, jakou je Česká republika,“ dodává Hoardová s tím, že vzájemná diskuse o surovinách pro výrobu piva může být obohacující i pro české pivovary a zemědělce.

Její slova potvrzuje i šéf Agrární komory Zdeněk Jandejsek, který nad workshopem „SmartBarley aneb přínos inovativních technologií pro výrobu sladovnického ječmene“ převzal záštitu. „Ze zkušenosti se systémem pěstování pšenice vím, že je možné výrazně zvýšit výnosy a zlepšit kvalitu produkce i ekonomiku. U ječmene by takový systém mohl přispět k zastavení poklesu ploch jarního ječmene, zlepšení ekonomiky jeho pěstování i ke stabilizaci osevních postupů ve smyslu střídání plodin,“ tvrdí prezident Agrární komory Jandejsek.

Součástí největší pivovarnické skupiny na světě AB InBev je i českobudějovický pivovar Samson. „Pro výrobu našeho piva používáme ty nejlepší suroviny, jednou z nich je ječmen. Program SmartBarley pomáhá lidem spojeným s pivem po celém světě, nyní nastal čas se zapojit se svými zkušenostmi i pro tradiční pivní velmoc, kterou Česko bezesporu je,“ říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Společnost AB InBev je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.


SmartBarley
SmartBarley je strategií AB InBev pro rozvoj zemědělství. Podporuje dodávky vysoce kvalitních surovin prostřednictvím urychlení zemědělského výzkumu i následnému zavádění inovací do praxe, což pomáhá zvyšovat produktivitu plodin. Jádrem technologie Smart Barley je přeměna dat na poznatky. Řeší tak potřeby pěstitelů a zlepšuje zemědělskou produkci a chrání přírodní zdroje.

Čísla o globálním programu Smart Barley
Více než 70 vědců - chovatelé, patologové, genetici, agronomové, vědci v oblasti dat
Více než 100 agronomů - pracuje přímo s pěstiteli po celém světě
Více než 4500 pěstitelů - od roku 2014 se účastní programu Smart Barley

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613