Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Evropská komise zakázala říct: To je pravý český ležák!

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Aha Online

»Světlý ležák svrchně kvašený«. Tak z takového označení na lahvi zlatavého moku, který je ale podle norem Evropské unie naprosto v pořádku, mohou čeští pivaři vyskočit z kůže. Ležák je přece vždycky spodně kvašený! Pořádek v dnešním pomateném označení měla udělat nová vyhláška. Jenže Brusel jí stopnul!

Do vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, české ministerstvo zemědělství zapracovalo i pořádek v názvosloví piv. Dosud totiž jsou jako ležák označována i svrchně kvašená piva anglosaského stylu, která spadají do limitu stupňovitosti od 11 do 12 stupňů. Pivovary to tak nutí dělat platná vyhláška. Tradiční označení ležák je ale u nás vyhrazeno jen pro piva spodně kvašená. Takový mok má větší říz i naprosto jiné chuťové parametry, než svrchně kvašená piva zahraniční výroby.

Prsty Slováků?
Ministerstvo proto chtělo do vyhlášky zavést novou kategorii piv. Takzvaná »plná piva« by byla právě ta, která jsou dnes zmatečně označována jako ležák. Jenže některé členské státy Unie nám do této bohulibé snahy hodily vidle. Spekuluje se o tom, že v tom mají prsty hlavně Slováci. Výhrady se sice oficiálně týkaly pasáže o minerálních vodách, ale... Může za tím být i to, že výrobci svrchně kvašených piv mají rychlejší obrat, protože nápoj nemusí tak dlouho zrát v kádích.

Až příští rok
V každém případě je platnost celé vyhlášky pozastavena, přestože podle představ ministerstva zemědělství měla platit už loni. Teď není jasné, jak dlouho bude trvat, než se všechny připomínky vyřeší. V každém případě – pořádek v pivech nenastane zřejmě ani příští rok.

„Vyjádření Evropské komise k problematice označování ochucených minerálních vod a způsob jeho vypořádání zatím ministerstvo zemědělství spolu se zástupci průmyslu analyzuje,“ uvedla pro Lidovky.cz mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Další úpravy
Neschválená vyhláška je však podle svazu minipivovarů ještě stále nedostatečná a žádá si další úpravu. Podle nich totiž typicky český ležák může být uvařen i jako deseti či třeba patnáctistupňový, tedy nikoliv jen v rozmezí 11 až 12 stupňů.

Co má změnit vyhláška
*»ležák« bude jen spodně kvašené pivo o síle 11 až 12 stupňů
*»plná« mají být označena ostatní piva o síle 11 až 12 stupňů
*»silná« mají být bez rozdílu piva o síle 13 a více stupňů

Jaké jsou druhy piv:

SVRCHNĚ KVAŠENÁ
Vznikají při teplotách okolo 15 – 20 °C s využitím kvasinek z rodu Saccharomyces cerevisiae subsp. cerevisiae. Ty vytoří jakousi „krustu“, sesbírají se a mladina se ukládá do sudů nebo tanků, kde zraje několik dnů až 3 týdny.

Pšeničná
Při výrobě byla nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu (u bavorských piv je to víc než 50 %).

Ale
Původně označení pro nechmelená piva, dnes ale jsou některá naopak velmi silně chmelená s důrazem na hořkost i výrazné aroma.

Stout
Je velmi tmavé pivo z praženého sladu, které má původ hlavně v Británii a Irsku. Může se podávat i nechlazené.

SPODNĚ KVAŠENÁ
Vznikají za kvašení, které probíhá při nižších teplotách v rozmezí 8–14 °C s využitím kvasinek Saccharomyces cerevisiae subsp. uvarum. Poté měsíc a déle leží při teplotách blízkých nule.

Ležák
Po procesu kvašení měsíc a déle leží, proto ležák, stupňovitost má typicky od 8° až 17°, u nás nejrozšířenější plzeňský typ ležáku.

Výčepní
Má oproti ležáku nižší stupňovitost, a to 8° až 10°.

Jděte na jedno. Pivo výrazně zlepšuje náladu!

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Rod ječmen se latinsky nazývá Hordeum. Když vědci poprvé izolovali z ječmene kortikosteroidní alkaloid, nazvali ho odvozenou latinského jména právě hordenin. A on je jedním z důvodů, proč je pivo tak oblíbené a zlepšuje lidem náladu. Hordenin totiž souvisí s vylučováním dopaminu v mozku a s pivními svátky zvanými oktoberfest.

Tento hormon dobrých pocitů a nálady se při konzumaci piva vylučuje do mozku ve větším množství. A nejenže nám působí příjemné pocity, ale nutí nás konzumovat piva více.

Podobně působí i samotný etanol – alkohol – ale ne každý lihový nápoj obsahuje hordenin. Zato nápoje z ječného sladu – v tomto případě především pivo – jsou oblíbené právě kvůli tomuto kortikosteroidnímu hormonu.

Vědci z Norimberku tvrdí, že právě hordenin vysvětluje hédonistickou žízeň konzumentů piva, oblibu nápoje a důvod, proč pořádáme tzv. oktoberfesty – říjnové svátky piva. Ačkoli v případě vody či jiného nealkoholického nápoje bychom po jednom či dvou půllitrech přestali cítit žízeň, po pivu toužíme dál. A to proto, že hordenin nás činí závislými na dopaminovém rauši, k němuž po konzumaci piva dochází.

„Bylo pro nás docela překvapením, že tato látka obsažená v pivě aktivuje receptory D2 pro dopamin,“ uvedla profesorka Monika Pischetsriederová z Friedrichovy Alexanderovy univerzity v Erlangenu.

Ležák není ležák. Evropská komise stopla českou vyhlášku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Členské země Evropské unie neschválily normu, která v české legislativě mimo jiné zavádí pořádek do označování piv. V Česku se zatím dál bude označovat ležákem i pivo, které ve skutečnosti tradičním českým ležákem není. Evropská komise totiž na základě připomínek některých členských zemí Evropské unie vydala negativní stanovisko k zavedení vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, ve které české ministerstvo zemědělství dělá pořádek i v názvosloví piv.

Vyhláška například zavádí do české legislativy v rámci rozlišení stupňovitosti i novou kategorii piv, takzvaná plná piva, tak aby výrobci nemuseli jako dosud zmatečně označovat ležákem i svrchně kvašená piva anglosaského stylu, různé ejly (ale) – jen proto, že podle limitu stupňovitosti od 11 do 12,99 procent spadají do kategorie, označované dosud jako ležák.

Jiná výroba, stejná kategorie
Ležákem se však ve skutečnosti bez rozlišení stupňovitosti rozumí tradiční český způsob výroby s využitím kvasnic spodního kvašení, při nižších teplotách a delším čase zrání, což dává pivu větší říz i naprosto jiné chuťové parametry než svrchně kvašená piva zahraniční výroby.

Problém však nevidí členské země Evropské unie (spekuluje se, že veto české vyhlášce vystavilo například Slovensko) v nových pravidlech pro piva v Česku, ale v jiné pasáži vyhlášky, týkající se minerálních vod. Tím však byla pozastavena platnost celé vyhlášky. A nikdo teď neví, jak dlouho řešení celé situace potrvá. Vyhláška přitom měla začít v Česku platit podle původních představ ministerstva zemědělství už loni.

Rezort je poměrně skoupý na informace. „Vyjádření Evropské komise k problematice označování ochucených minerálních vod a způsob jeho vypořádání zatím ministerstvo zemědělství spolu se zástupci průmyslu analyzuje,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Jisté je, že vyhláška u nás nezačne platit možná ani v příštím roce.

K rozporu se stávající normou dochází už několik let v souvislosti s tím, jak se u nás pivovary stále častěji pouštějí do výroby piv typu stout (příkladem je irský Guinness), pšeničné, ALE (ejl), IPA (India Pale Ale), vyráběných jednodušší a rychlejší technologií svrchního kvašení. Jejich obliba a tedy i výroba u nás výrazně roste, vaří je už i největší pivovary u nás, dosavadní vyhláška však s nimi nepočítá.

Jenže pokud tato piva mají stupňovitost v rozmezí 11 až 12 stupňů, což je dosud podle platné legislativy kategorie s označením ležák, musejí pivovarníci na etikety také slovo ležák používat.

Jde o odborný renonc a matení zákazníků.
Dochází tak k tomu, že například Pivovary Lobkowicz musejí na etiketě svého svrchně kvašeného piva „Lobkowicz ALE premium“ uvádět nesmyslný protimluv „pivo světlý ležák svrchně kvašený“. Krušovice musejí označovat za ležák zas své svrchně kvašené pšeničné, podobně jsou na tom některá svrchně kvašená piva z Pivovaru Náchod a nesmyslné označení musejí používat i další výrobci, včetně minipivovarů.

Chce to další změnu vyhlášky
Nové znění vyhlášky už specifikuje, že ležákem může být jen spodně kvašené pivo a pro ta ostatní v rozmezí 11 až 12 stupňů zavádí označení „plná“ piva. Třináctky a všechna vícestupňová piva pak budou bez rozdílu označovaná jako „silná“.

Českomoravský svaz minipivovarů však považuje i nové kategorie, byť zatím v Bruselem odmítnuté vyhlášce, za nedostatečné. V budoucnu bude nutné zmíněnou vyhlášku doplnit ještě o povinnost uvádět nutričních hodnoty piva. A v té souvislosti chce svaz minipivovarů prosadit i další zlepšení vyhlášky. Tak, aby kategorie „ležák“ nebyla vymezena jen pro spodně kvašené jedenáctky a dvanáctky.

„Typicky český ležák totiž může být uvařen i jako desítka nebo třeba patnáctka. V zahraničí tuhle charakteristiku uznávají. Chceme, aby to respektovala i česká legislativa,“ uvedl šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Gambrinus pomůže zvelebit Plzeň

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Plzeňský deníkGambrinus

Už několik měsíců projíždí Plzní tramvaj oděná do barev pivovaru Gambrinus a ptá se cestujících na jejich názor. Druhá otázka, která odstartuje od října, vyzve Plzeňáky, aby vybrali projekt na zvelebení města.

Hlasovat pro oživení některého ze tří vybraných míst se bude až do konce roku přímo v Gambrinus tramvaji. Potom se pivovar ve spolupráci se spolkem Pěstuj prostor pustí do realizace vítězného návrhu. Přípravu a realizaci projektu s největším počtem hlasů podpoří Gambrinus částkou 100 tisíc korun.

Od října až do konce roku najdete uvnitř Gambrinus tramvaje představené tři projekty na oživení veřejného prostoru ve městě. Návrhy byly vybrány z podnětů veřejné výzvy Pěstuj prostor, kam mohou jednotlivci i organizace přicházet s nápady na místa v Plzni, která by si zasloužila větší pozornost.

Kdo se dostal mezi kandidáty?
První ze tří navržených lokalit je sídliště Vinice, kde by mohl vzniknout nový mobiliář po vzoru prostoru před místní knihovnou. V případě realizace projektu by dnešní zbytky betonových konstrukcí, které dřívější lavičky už jen matně připomínají, získaly novou tvář a opět sloužily k setkávání a odpočinku.

Dalším projektem v anketě je náměstí Emila Škody, kterému by prospělo zejména aktivní využití stávající plochy, úprava zeleně a případně i malé pódium, které by sem pomohlo navrátit společenský život. Proměnu tohoto místa by ocenily i sousední centrum nového cirkusu a waldorfská škola.

Třetím návrhem je pokračování revitalizace Pramenů na Roudné. O prameny, které kdysi napájely i kašny na plzeňském náměstí, se spolky a roudenští starají už dlouhodobě. Ti, kdo dají hlas této lokalitě, podpoří výstavbu atypického rozcestníku i pomníku zmizelé osady Amerika.

Na problematická místa si nesmíme zvykat, dobré nápady je potřeba podpořit
„Na spolku oceňuji, že každému dává možnost podívat se na místa v našem okolí jiným pohledem, nekritizuje, ale vybízí k hledání řešení. Jsme rádi, že i my můžeme k sympatičtějšímu vzezření města přispět. Budeme Plzeňákům vděční za každý hlas, který nám napoví, kudy směřovat,“ sdělil Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus.

Mění se prostor i atmosféra
Aktivitu obyvatel Plzně a místních podniků si chválí i organizace samotná. „Jsme rádi, že se do nápadů a jejich realizace zapojují místní obyvatelé i firmy,“ hodnotí spolupráci architekt Marek Sivák, který spolku Pěstuj prostor předsedá. Iniciativa vznikla v roce 2012 a dnes má za sebou již několik desítek realizací podnětů ke zlepšení života v Plzni. „Vnímali jsme potřebu více přibližovat oblast veřejného prostoru a urbanismu široké veřejnosti, protože je to něco, co ovlivňuje každodenní život všech z nás. Situace se postupně rozvíjí, a to nejen na úrovni odborníků nebo vedení města, ale stává se celospolečenským tématem. Stále přicházejí nové podněty a nápady, co je potřeba ve městě udělat. Těší nás zapojení se a aktivní zájem každého. Důležité ale není řešit jen vznik nových věcí, klíčové je umět se společně postarat o to, co už zde máme, vdechovat tomu život,“ dodává architekt.

Pivnice na poděbradské kolonádě a konopné pivo pod šumavskými kopci

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Hospodářské Noviny

● Poděbradský Náš Hostinec si vzal část inspirace z pražských Lokálů. Co na něj říká Gourmetguru?
● A jaké je pivo s vůní konopí pod turisty oblíbenými šumavskými vrcholy?

Lokál po poděbradsku
Náš Hostinec otevřel přímo uprostřed lázeňské kolonády v Poděbradech už na konci března. Gourmetguru mu začal věnovat pozornost, když se mu doneslo, že se "hospoda s jídelnou" stylizuje do podoby pražských Lokálů. A ještě že si předem rezervoval místo, protože v sobotním podvečeru by se jinak těžko usadil.

První paralela s pivnicemi Ambiente na sebe nenechala dlouho čekat, když obsluha spolu s čepovanou tankovou plzní donesla i záznamový arch s předtištěnými půllitry a třetinkami, kam se zaškrtává vypitý Náš Hostinec v Poděbradechpočet. Náš Hostinec slibuje poctivou českou klasiku v podobě hotovek i minutkových specialit, Gourmetguru proto otestoval buřty pečené na černém pivu, pečená vepřová žebra s česnekovým dipem a smažený sýr, který je právě v Lokálech vyhlášený. V Poděbradech vyjde s vařenými bramborami na 143 korun – tatarka je domácí, brambory čerstvé, máslem maštěné a doplněné o zelný salátek.

Za restaurací stojí podnikatel Tomáš Vrba, stejně jako za sousedními podniky Café Oliver či La Mamma Cucina. Stejnému majiteli patří také známý poděbradský Charles Bar, kam se o víkendu sjíždějí lidé z celého okolí.

Pivo s vůní konopí
V šumavském městečku Volary pod turisty oblíbenými vrcholy Bobík a Boubín navštívil Gourmetguru restauraci s minipivovarem, o jehož konopném pivu hodně slyšel. Restaurace Městského hotelu Bobík stojí přímo na náměstí naproti nově zrekonstruovanému kostelu a pod podlahou skrývá konopné lázně. Jak se volarské konopné pivo vaří, mohou hosté pozorovat rovnou od svých stolů, minipivovar stojí přímo v lokále.

Gourmetguru vypátral, že pivo se ve Volarech vaří čtyři roky. Místní sládek, bývalý policista Vladimír Bajčík, pravidelně připravuje tři druhy - světlou jedenáctku, polotmavou dvanáctku s konopným extraktem a tmavou třináctku. Přímo ve volarském pivovaru ho učil plzeňský sládek, pivo se tu tedy vaří na plzeňský způsob. "Pět tanků je ale málo, jeden tank zabere černé pivo, další občasné speciály, jako třeba belgické," vysvětluje Bajčík, že by uvítal rozšíření minipivovaru.

Sládek přitom pálí také vlastní slivovici, již do restaurace dodává, a Gourmetguru potvrzuje, že má říz. Na pár panáků je ostatně volarský podnik jako dělaný. Jeho šéf dřív pracoval v restauracích a hotelích v Praze i Českých Budějovicích, hostům nabízí řadu vybraných lahví včetně například vyhlášených guatemalských rumů Diplomático a Zacapa.

Stanislav Fridrich: Birell je nejlepší iontový nápoj

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:i60.czRadegast

Jistě jste si všimli, jak za poslední roky vzrůstá obliba nealkoholického piva v Česku. Nebývalé přízni se těší nealkoholická piva s různými ovocnými příchutěmi. K těm nejoblíbenějším patří vše ze „stáje“ společnosti Radegast. Vydali jsme se proto za bývalým ředitelem Radegastu a tradičním českým sládkem Ing. Stanislavem Fridrichem.

Mohl byste čtenářům portálu i60 přiblížit historii založení Radegastu?
Pivovar Radegast - dříve pivovar Nošovice, součást Severomoravských pivovarů - se začal budovat v roce 1966. Jedním z impulsů byl propad pivovaru v Karviné na poddolovaném území a jeho zánik. Uveden do provozu byl zkušební várkou v prosinci 1970. Jeho tehdejší kapacita byla pod 1 mil hl piva ročně. V roce 1990 se vyčlenil ze skupiny Severomoravských pivovarů a stal se nejprve samostatným státním podnikem, posléze akciovou společností. Velmi rychlý rozvoj pivovaru a extrémní obliba piva Radegast umožnila jeho rozvoj až na kapacitu nad 2 000 000 mil hl piva ročně a nákup pivovaru Velké Popovice, který se tak stal součástí skupiny Radegast.

Byl o nealkoholické pivo v počátku jeho vzniku velký zájem?
Po sametové revoluci došlo k prudkému rozvoji českého pivovarnictví a hlavně k obrovským investicím do oblasti kvality. To, co na trhu scházelo, bylo kvalitní nealkoholické pivo. Do té doby byl trh zásobován pouze tzv. Pitem, možná si pamětnici vybaví jeho velmi problematickou chuť a kvalitu. Byla to pro Radegast velká příležitost na trhu. S tehdejším ředitelem skupiny Radegast (a mým přítelem) Ing. Sikorou jsme navštívili pivovary v Evropě, které byly v té době lídry v produkci nealkoholických piv. Jako nejlepší řešení jsme vyhodnotili podpis licenční smlouvy se švýcarským pivovarem Hurlimann, který produkoval právě pivo Birell. Získali jsme licenci pro Českou republiku, Slovensko, Polsko a země bývalého Sovětského svazu. Během následujících tří let se stal Radegast mnohem větším producentem nealkoholického piva Birell než majitel značky, pivovar Hurlimann v Curychu. Radegast Birell taktéž začal vítězit v tuzemských i mezinárodních degustačních soutěžích. Brzy ovládl český trh s nealkoholickým pivem a dnes je značka Birell synonymem pro nealkoholická piva u nás obecně. Jsem velmi hrdý na skutečnost, že na licenční smlouvě, která Birell do ČR přivedla, jsou dva podpisy za Radegast – Ing. Sikory a můj.

Je český Birell součástí exportní nabídky, pokud ano, do kterých zemí se nejčastěji vyváží?
Dnes je značka Birell součástí portfolia skupiny Asahi a má tedy přístup na celosvětový trh.

Proč se vůbec česká piva těší ve světě tak velké oblibě?
Česká piva se těší velké oblibě v zahraničí díky své jedinečné chuti a kvalitě. Kolébkou piva, tak jak ho známe, byla oblast plzeňská a Bavorsko. A čeští sládci, nositelé této tradice, jsou stále vyhledávanými odborníky po celém světě.

Co si myslíte o to tzv. pivní kultuře a je to dobře, že Česko tradičně patří mezi země, v nichž se vypije nejvíce piva na hlavu?
Pivní kultura v Česku má své letité tradice. Pivo patří neodmyslitelně i k české kuchyni. Je vyváženým iontovým nápojem, obsahujícím hořčiny, napomáhající trávení. A pokud se pije s mírou, je těžké si představit lepší nápoj. Vzhledem k obsahu alkoholu jsem zastáncem kampaně „Na pivo s rozumem“. A jsme opět u nealkoholického piva Birell.

Celosvětově si získávají stále větší oblibu piva s různými příchutěmi, kdy na tento trend vsadil Radegast a vyplatilo se mu to?
Konzumenti stále hledají nové věci. Z tohoto důvodu je výroba piv s příchutí dobrým marketingovým krokem. Já osobně jsem vždy byl tradičním českým sládkem a jednoznačně preferuji tradiční české pivo – tedy bez příchuti. Ale volba je na každém z nás.

Byl byste pro minimální toleranci piva za volantem?
Nejsem pro minimální toleranci alkoholu pro řidiče. Pokud by se stanovila nějaká minimální povolená hodnota obsahu alkoholu v krvi, v lidské nátuře je limity vždy lehce překračovat a to vidím jako nebezpečné.

Pivovar sází víc na plechovky. Dokončil montáž nové linky

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Liberecký deníkSvijany

V pivovaru Svijany dokončili montáž nové linky na stáčení piva do plechovek o obsahu 0,33 a 0,5 litru.

Investice za více než 100 milionů je největší v historii firmy. Plně automatizovaná linka je schopna ročně naplnit až 100 milionů plechovek. Zatím se celý systém prověřuje, pivo by měla linka stáčet do dvou týdnů. „Tento obal je stále populárnější, já to přičítám tomu, že jak se Čechům daří lépe, tak jsou línější vracet lahve a používají víc plechovky,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík.

Jiří Klabzuba se stal obchodním ředitelem Prazdroje pro retail

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Jiří Klabzuba se v Plzeňském Prazdroji stal novým obchodním ředitelem pro oblast maloobchodu a obchodních řetězců (Off Trade). Do této funkce přichází s bohatou, osmnáctiletou zkušeností na poli retailového byznysu.

Jiří Klabzuba byl na svou současnou pozici jmenován po devítileté úspěšné kariéře v Plzeňském Prazdroji, kde dosud zastával pozice národního manažera pro klíčové zákazníky a národního manažera exekuce v Off Tradu. Poslední tři roky působil v segmentu hospod a restaurací (On Trade), kde pracoval jako regionální manažer prodeje se zodpovědností za klíčové zákazníky v oblasti HORECA.

„Nová pozice je pro mě výzvou, byť jsem v Plzeňském Prazdroji již devět let. Zaměřím se zejména na posílení obchodních vztahů s našimi partnery a na budování hodnoty celé pivní kategorie,“ uvádí nový obchodní ředitel pro Off Trade Jiří Klabzuba.

Svou kariéru začal v roce 1997 v nápojové firmě, kde zastával obchodní manažerské pozice. Následně rozšířil své zkušenosti v oblasti nepotravinářského zboží. V Plzeňském Prazdroji pracuje od roku 2008. V nové pozici Jiří Klabzuba nahradí Martina Grygaříka, který se začátkem letošního roku stal obchodním ředitelem Pivovarů Topvar na Slovensku.

Říjnové středeční večery přijďte do Budvaru na divadelní prohlídku

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeBudvar

Na říjnové středeční večery připravil Budějovický Budvar již pátou sérii „divadelních prohlídek“ v historických kostýmech. Místo obvyklého výkladu průvodců v nich návštěvníci sledují klíčové okamžiky z historie pivovaru prostřednictvím hraných scének v dobových kostýmech. Vstupenky je nutné rezervovat předem.

Již pátou sérii „divadelních“ prohlídek pivovaru připravilo Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru. Každou říjnovou středu převezmou roli průvodců herci, kteří v hraných scénkách přenesou návštěvníky do klíčových okamžiků v historii pivovaru.

„Myšlenka uspořádat tyto mimořádné prohlídky vznikla při příležitosti oslav 120. výročí založení pivovaru na podzim 2015. Protože zájem návštěvníků byl až dosud vždy obrovský, v projektu pokračujeme a veřejnosti nabídneme již pátou sérii večerních výletů časem,“ říká Tomáš Olejník, vedoucí divize Gastro z Budějovického Budvaru, který odpovídá za služby Návštěvnického centra.

„Divadelní“ prohlídky mají kromě zábavné také vzdělávací funkci. Scénáře jednotlivých výstupů totiž vycházejí z ověřených historických skutečností, mimo jiné i ze zápisů jednání správní rady Českého akciového pivovaru.

„Divadelní“ prohlídky se uskuteční v termínech 4., 11. 18. a 25. října 2017 vždy od 19:30. Zájemci budou očekáváni ve vestibulu Návštěvnického centra Budějovického Budvaru. Vstupenky je nutno předem rezervovat. Objednat je lze na exkurse@budvar.cz, na telefonu 387 705 347, na e-shopu Budweiser Budvar a také na webových stránkách www.cbsystem.cz. Cena vstupenky je 200,- Kč, pro studenty a děti 100,- Kč.

Standardní prohlídky pivovaru budou i nadále probíhat beze změny – tj. každý den včetně víkendů od 9:00 do 17:00 hodin. Nezbytná je vždy rezervace vstupenek předem. Každý pracovní den ve 14:00 se lidé mohou zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace. Průvodci hovoří česky nebo některým z dalších 6 světových jazyků. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru, včetně jejich on line rezervace, najdete na webové stránce http://www.visitbudvar.cz/.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru nabízí již od roku 2005 zábavu i poučení a poskytuje řadu dalších služeb. Loni navštívilo Budějovický Budvar více než 60 000 lidí. Přímo v areálu pivovaru funguje „Original Pivnice Budvarka“, která byla 3. dubna 2017 otevřena po rozsáhlé rekonstrukci se zcela novým interiérem. Design restaurace je novým gastronomickým konceptem Budějovického Budvaru. V restauraci mohou návštěvníci kromě dokonale ošetřeného piva ochutnat především gastronomické speciality tradiční české kuchyně. Nabídku služeb doplňují prodejna piva a suvenýrů a také komplexně vybavené prostory pro firemní školení či společenské akce.

Chmelobraní od Gambrinusu: V hospodách si dáte pivo z čerstvého chmele

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeGambrinus

Na začátku října zmizí z hospod klasické varianty piva Gambrinus. Pivovar posílá do svých 5 tisíc hospod pivo nachmelené čerstvým chmelem z letošní sklizně. Gambrinus tak zve český pivní národ do hospod na oslavu chmelobraní. Podle jeho sládků je chmel základem českého piva a jeho sklizeň by se proto měla slavit ve velkém.

Oslavit v říjnu novou úrodu chmele a pozvat k této příležitosti do hospod všechny české pivaře – to se rozhodli sládci pivovaru Gambrinus. Proto letos uvařili z čerstvého chmele úplně všechna čepovaná piva. Gambrinus Nepasterizovaná 10, 12 i Nefiltrovaný ležák z letošního chmelobraní nahradí už brzy zhruba na měsíc na čepu klasické varianty. „Uvařit piva z čerstvého chmele můžeme jen jednou za rok, a to okamžitě po sklizni. A už jsme nechtěli dělat jen jednu mimořádnou várku. Čerstvý český chmel v pivu by měl mít možnost ochutnat opravdu každý. V hospodách proto budou v říjnu jen naše piva nachmelená čerstvým chmelem z letošní úrody,“ říká Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus. Pivo z čerstvého chmele začne pivovar do hospod zavážet 25. září a na začátku října budou moci lidé slavit v 5 tisícovkách hospod po celé republice.

Oslava chmelobraní novou tradicí
Pivovar Gambrinus tím letos zahajuje novou tradici. Každoročně chce dát všem českým pivařům možnost oslavit jedinečný český chmel. Za touto snahou však stojí poměrně velké úsilí. Nachmelit všechna piva byl totiž závod s časem. „Uvařit pivo pro tolik hospod a lidí znamenalo opakovaný převoz čerstvě načesaných šištic přímo do pivovaru, kde jsme je bezodkladně přidávali do varu. Šlo takřka o minuty. Aby si čerstvý chmel uchoval veškeré aromatické i chuťové vlastnosti, musí se použít okamžitě, rychle totiž uvadá. Bylo to malé dobrodružství vše stihnout. Ale povedlo se to na jedničku,“ říká Zítek s tím, že by rád jménem sládků pivovaru všechny srdečně pozval do hospod, aby přišli ochutnat. „Gambrinus z letošního chmelobraní jsme uvařili tak, aby si piva zachovala svou typickou vyváženou chuť. Čerstvý chmel jim pak dodal jemné aroma po chmelových šišticích odrůdy Sládek,“ popisuje Pavel Zítek pivo Gambrinus uvařené na oslavu letošní sklizně.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822