Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ostravar představuje novinku. Polotmavou třináctku Rufus

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Břetislav LapiszOstravar

Jmenuje se Rufus a v limitované edici bude na čepu do Velikonoc. „Myslím, že Rufus je vůbec prvním novým pivem v ČR v letošním roce,” uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Roman Richter.

Polotmavá třináctka se chce zařadit do úspěšné edice speciálů ze spilky, kterými pivovar Ostravar pravidelně zpestřuje svou nabídku. A jak nové pivo chutná?

„Po prvním doušku na jazyku pocítíte nejprve karamel s lehkým nádechem kávy. Poté následuje krátká, ale hutná sladovost, a vše zakončí jemná a velmi příjemná chmelová hořkost,” popisuje vrstevnatost nového piva vrchní sládek Ostravaru.

Pivovar nyní distribuuje nové pivo do vybraných hospod na celé Moravě, do Čech i na Slovensko a počítá s tím, že bude na čepu přibližně do Velikonoc. S distribucí nového piva v lahvích Ostravar nepočítá.

Zlatý Bažant ’73 nově v praktické plechovce

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápoje

Mnohí fanúšikovia cestovania, pobytu v prírode či chatári si z praktických dôvodov radi berú svoje obľúbené pivo so sebou. Ikonické fľaše, v ktorých bol dosiaľ Zlatý Bažant ’73 dostupný, im však v niektorých ohľadoch nevyhovujú. Značka Zlatý Bažant sa preto rozhodla vyjsť im v ústrety praktickejším obalom. Umožní tak – okrem iného - zaspomínať si na prvenstvá, ktoré sa kedysi v Hurbanove zrodili.

V novej retro plechovke zákazníci objavia nielen autentický dizajn a chuť piva Zlatý Bažant ’73, ale aj kus pivovarníckej, športovej, vedeckej a dobrodružnej histórie. Navyše vďaka praktickému baleniu si ho bude možné vziať napríklad na turistické výlety do hôr, lyžovačku či iné cestovateľské výpravy, počas ktorých si môžu vychutnať svoje obľúbené pivo.

„Za takmer 2 roky od uvedenia ležiaku Zlatý Bažant ’73 vo fľaši si jeho chuť obľúbilo veľa Slovákov, vďaka čomu výsledky prekonali aj naše optimistické očakávania. Sú však príležitosti, pre ktoré je viac ako vratná pivná fľaša vhodnejšie a praktickejšie iné balenie – plechovka. Nadväzujeme tak na priekopnícke úspechy značky Zlatý Bažant zo 70. rokov a zároveň vychádzame v ústrety aj našim zákazníkom, ktorí si vďaka novému baleniu môžu zobrať a vychutnať Zlatý Bažant ’73 takmer kdekoľvek,“ povedal Marcel Malý, brand manažér značky Zlatý Bažant.

Plechovkový pionier a inovátor
Pivovar v Hurbanove bol od začiatku výstavby v 60. rokoch minulého storočia plánovaný ako vzorová prevádzka, v ktorej sa bude variť to najlepšie pivo v Československu s ambíciou preraziť do sveta. Preto tu už v 70-tych rokoch spustili do prevádzky prvú linku na plnenie pivných plechoviek v bývalom východnom bloku. Ich cieľovou stanicou spočiatku bývali najmä československé veľvyslanectvá. Neskôr cestovala plechovka na vskutku zaujímavé miesta po celej planéte a dokonca aj aj za jej hranice. Pivo v plechovke si pribalili československí horolezci, ktorí sa v roku 1973 vybrali pokoriť vrchol Nanga-Parbat v Himalájach. Hurbanovské pivo sa v batohoch týchto drsných chlapíkov ocitlo aj na Mount Evereste a vrchole Makalu, či sa ním osviežovali na africkom Kilimandžáre. Na plachetnici moreplavca Richarda Konkolského doslova obišlo celý svet.

Najďalej sa plechovka dostala kamsi, kde sa nikdy predtým žiadne pivo neocitlo: na obežnú dráhu. V roku 1978 si ho pribalila misia Sojuz 29. Sovietski kozmonauti Kovaľjonok a Ivančevkov si tak vzali k srdcu slová svojho predchodcu z predchádzajúcej misie, Vladimíra Remeka, ktorému vo vesmíre chýbalo práve pivo. Opačným smerom – do hlbín – sa plechovka z Hurbanova vybrala ešte rok pred svojou misiou do vesmíru, keď ju vzali členovia našej potápačskej speleologickej výpravy pri Cejlóne.

Novinka z hurbanovského pivovaru, Zlatý Bažant ’73 v 500 ml plechovke, je dostupná na pultoch predajní od začiatku januára 2018. Odporúčaná maloobchodná cena je 0,99 €.

Češi staví malý pivovar ve francouzské vinařské oblasti

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK


Plzeňská firma staví malý pivovar ve francouzské vinařské oblasti ve městě Mylhúzy. Ve výběrovém řízení porazila dva francouzské konkurenty. Montovat se začne v polovině února, investorem je město, řekl Josef Krýsl, spolumajitel firmy Joe's Garage Beer, která staví a provozuje minipivovary deset let. Pivovar, který bude pro firmu 70. dodaným a smontovaným, by měl začít produkovat pivo počátkem března.

"Z bývalého areálu pivovaru, zavřeném v roce 1967, zůstal kilometrový labyrint chodeb ve skále, kde se teď dělá restaurace i pivovar," uvedl Krýsl. Kapacita bude 1500 hektolitrů ročně. Technologii dodá plzeňská firma za zhruba pět milionů korun.

Ve zrušeném pivovaru, založeném kolem roku 1850, byl prvním sládkem Čech z Rakouska-Uherska, který tam vařil pivo Crystal. Jeho název se nyní obnoví. "A bude tam sládkem a provozovatelem opět Čech Jindra Tomeš, který tam emigroval. Vaří už několik let v pivovaru na vinici," uvedl Krýsl. S obchodním partnerem přesvědčili město. "Povezou se tam české slady. Chce vyrobit jako základ typ českého ležáku a zbytek budou speciální piva," uvedl. Francouzi se byli podívat v plzeňském minipivovaru a restauraci Beer Factory, kterou vlastní Krýsl se synem. Joe's Garage vyhrála navrženou technologií pivovaru, cenou i podmínkami dodání. Výčepní zařízení dodá také plzeňská firma Lukr.

Ve Francii se projevuje obliba malých pivovarů, a to i ve vinařských oblastech. "Říkají, že tím, že se tam objeví minipivovar, tak to zpestří ohromně velkou nabídku vín," uvedl.

Joe's Garage Beer dodala a smontovala za poslední čtyři roky pivovary v britském Leedsu, ve švédském Skelleftea, ve španělském Pontevedra, na Kypru v Nikósii, v běloruském Brestu, v ruské Kaluze, a postavil už šest pivovarů na Slovensku.

Hokejový obránce František Kaberle si otevřel Kozlovnu na Kladně

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojeVelké Popovice

Jeden z nejúspěšnějších hokejových obránců české historie František Kaberle si včera v Kladně otevřel zcela novou restauraci Kozlovna. V stylové pivnici bude pětinásobný mistr světa a vítěz Stanley Cupu nabízet tankové pivo z pivovaru Velkopopovický Kozel a spolu s ním i ležák Pilsner Urquell.

Novou „Kozlovnu u Kabelky“ zdobí replika Stanleyova poháru, který František Kaberle získal s týmem Carolina Hurricanes v roce 2006. „Kdybych už v té době měl hospodu, určitě bych pivem naplnil i pohár originální,“ říká František Kaberle a přiznává, že pivo neodmyslitelně patří k hokejovým oslavám a fandění. „Musí to ale být dobré pivo. A s tím byl v Kladně problém. Já jsem za ním po skončení hokejové kariéry jezdíval do Prahy, což mi časem přišlo zbytečné. Napadlo mě, proč nedopřát tu nejlepší kvalitu nejen sám sobě, kamarádům od hokeje, ale i dalším lidem z Kladna a okolí? A k tomu i dobré jídlo, které k pivu patří,“ doplňuje František Kaberle.

Nová Kozlovna nabízí 93 míst k sezení a dalších 40 přibyde na letní zahrádce. Restaurace je umístěná v sídlištním středisku v kladenské Moskevské ulici. Původní nevyhovující hospodu, která na místě byla, nechal František Kaberle kompletně zrekonstruovat.

Zcela nová Kozlovna u Kabelky tak přináší atraktivní prostředí pro oblíbené pivo. Útulný interiér je plný originálních prvků, od masivních stolů s kovovými kopýtky, sochu kozla až po lavice s koženým polstrováním. Dominantou restaurace jsou pivní tanky, dva jsou interiérové v nerezu a další pak v proskleném zachlazeném boxu. Srdcem hospody je originální výčep, který je zasazený do dřeva.

Základ nabídky jídel tvoří tradiční česká kuchyně, kterou se snaží šéfkuchař připravovat moderním způsobem. „Prvořadé jsou pro nás čerstvé suroviny a řada položek připravovaných vlastními silami,“ říká manažer Kozlovny Petr Michal. Hlavním pivem je tankový Velkopopovický Kozel 11, dále čepují Velkopopovického Kozla Černého Nefiltrovaného, Velkopopovického Kozla Nefiltrovaného 12, ležák Pilsner Urquell a každý měsíc jiný speciál z programu Volba sládků.

Sokolskou boudu v Janských Lázních nahradí restaurace s pivovarem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKSokolská bouda

Na Černé hoře v Krkonoších by měla v příštích letech vzniknout rozsáhlá restaurace s pivovarem. Vyrůst má na místě Sokolské boudy, která je v dezolátním stavu a čeká na demolici. Nový objekt nebude kopií stávající boudy, ale novou stavbou.

Objekt ponese stejné jméno jako nynější Sokolská bouda. Za projektem stojí pražský developer Martin Kulík, který na záměru spolupracuje s miliardářem Tomášem Němcem a také s vlivným krkonošským podnikatelem Richardem Kirnigem, kterému patří Skiresort Černá hora - Pec.

Kulíkovi patří nedaleký Skiareál v Malé Úpě, kde má v bývalé Tippeltově boudě i známý pivovar Trautenberk. Právě jeho varna se má do Sokolské boudy v Janských Lázních přesunout.

„Měla by tam vzniknout velká restaurace. Ubytování by mělo být spíše minoritní. Měl by to být veřejný prostor, záchytný bod na hřebenech, o kterém by člověk věděl, že tam jsou kvalitní služby,“ uvedl Kulík.

Podle informací ČTK by demolice objektu mohla začít už na jaře. To ale Kulík nepotvrdil a k možnému termínu otevření se nevyjádřil.

„Máme zájem začít co nejdříve, ale řešíme ještě nějaká povolení. Pravděpodobnost, že stavbu sneseme letos, je ale velmi malá. Spíše bych to viděl až na příští rok,“ řekl.

Nový objekt nebude replikou nynější horské boudy, půjde o zcela novou stavbu. Objekt v nadmořské výšce 1270 metrů ale nesmí být vyšší než původní a nesmí překročit původní zastavěnou plochu. Formát je dán územním plánem. Budova však není památkově chráněná, stojí ve třetí zóně Krkonošského národního parku (KRNAP).

„Se Správou KRNAP je to projednané a záměr přestavby a rekonstrukce je povolený,“ doplnil mluvčí KRNAP Radek Drahný.

Jedna z největších srubových staveb v zemi
„Nechceme to uspěchat, nechceme to zkazit. Odmítám ale, že by se projekt komplikoval. Chceme nový objekt asi o 20 až 30 metrů posunout dál od cesty, to je předmětem všech těch řešení. Máme to celé připravené, ale nemáme zažádáno o povolení,“ vysvětlil Kulík.

Hotelové a restaurační služby začala Sokolská bouda nabízet v roce 1929 a je jednou z největších srubových staveb v České republice. Objekt je však léta nevyužívaný a chátrá. Výstavbu nové Sokolské boudy proto podporuje i starosta Janských Lázní Jiří Hradecký.

„Pokud stávající budova zmizí, bude to jen dobře. Jsme proti apartmánům, ale zvětšení nabídky Černé hory v podobě restaurace bude přínosem,“ potvrdil Hradecký.

Projekt je úzce spjatý s plánovaným propojením skiareálů Černý Důl, Janské Lázně a Pec pod Sněžkou v jeden velký resort, který nabídne až 60 kilometrů sjezdovek a propojovacích tratí. Sokolská bouda pak bude přímo v centru resortu. Oba projekty jsou však podle Kulíka dva samostatné záměry.




Smíchovský výběr zahrnuje čtyři speciály

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České napojeStaropramen

Může se zdát, že pivní speciály jsou novodobým objevem a úzce souvisejí se vznikem malých pivovarů. Ale není tomu tak. Speciální piva tady totiž byla mnohem dříve a například smíchovští sládci je začali vařit už patnáct let po vzniku pivovaru. Legendární Granát spatřil světlo světa v roce 1884 a oblíbeným zůstává dodnes. Ti, kteří už byli v devadesátých letech minulého století plnoletí, zase dobře vědí, že je tzv. lavinový efekt typický pro pivo Velvet, převratnou novinku na tehdejším pivním trhu.

Tyto a další dva pivní skvosty v sobě zahrnuje Smíchovský výběr, který bude celoročně dostupný ve vybraných hospodách a restauracích. Momentálně některé z piv Smíchovského výběru nabízí zhruba 700 restaurací a hospod včetně sítě Potrefená husa a Naše hospoda. Kompletní výběr nabídne například Potrefená Husa Na Verandách.

Pryč jsou doby, kdy český pivař pil pouze ležáky a výčepní piva. Jejich konzumace v našich zeměpisných šířkách sice stále dominuje, ale konzumenti piva jsou dnes daleko otevřenější vyzkoušet v hospodě i méně tradiční piva. A právě pro ně je tu Smíchovský výběr, který se skládá z čtveřice originálních pivních speciálů, z nichž každý prezentuje to nejlepší z umění sládků pivovaru Staropramen, které se předává z generace na generaci.

Své místo ve Smíchovském výběru získal tradiční Granát (nejstarší dosud vařené polotmavé pivo u nás) spolu s unikátním pšeničným Nefiltrem, stále oblíbenější Extra chmelenou dvanáctkou a vracejícím se Velvetem inspirovaným tradiční anglickou recepturou. Každé z těchto piv se může pochlubit nejen exkluzivní chutí a vlastním charakterem, který mu vdechli současní i minulí sládci pivovaru, ale také jedinečným příběhem, který stál u jeho zrodu nebo u uchování receptury.

Vybroušenou plnou chuť Granátu znají milovníci piva už od roku 1884, kdy jej poprvé uvařil tehdejší sládek Smíchovského pivovaru Michael Trnka. Přes padesát let – od druhé světové války až do přelomu milénia – se receptura skvostu, jemuž použití tří druhů sladů dodává jedinečnou barvu, uchovávala tajně ve zdech Smíchovského pivovaru. Návštěvníci hospod a restaurací jej mohli opět ochutnat až po roce 2000.

To dějiny Extra chmelené dvanáctky začaly výrazně později, přesto si tento speciál s výraznou hořkostí, jehož pětinásobné chmelení korunuje žatecký poloraný červeňák, získal mezi pivaři velkou oblibu. A to i přesto, že byl dosud k dostání pouze několik týdnů v roce během festivalu Dny českého piva. Až letošní Vánoce byly v podání Staropramenu extra chmelené, oblíbený speciál se dostal i na pulty obchodů a díky pozitivnímu ohlasu se nově objeví i na čepu.

„Na Smíchově klademe důraz na výběr kvalitních surovin, a právě v surovinách je i cesta k novým pivům nebo k úspěšnému obrození receptury piv tradičních a v minulosti oblíbených. Například pro Extra chmelenou dvanáctku využíváme kombinaci různých druhů chmelů. Pořád jde o klasické české pivo, skvěle pitelnou dvanáctku, ale jeho vůně i chuť posouvají pivní zážitek na úplně jinou úroveň,” popisuje vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Netradiční pivní chutí se může pochlubit další ze členů Smíchovského výběru – Staropramen Nefiltr. Jde o ležák s charakteristickou barvou a chutí, který v sobě spojuje českou tradici s německými a belgickými vlivy v podobě pšeničného sladu, koriandru a ovocných tónů. Výběr pak doplňuje Velvet, pivo se sametovou chutí, hustou krémovou pěnou a jemně nahořklými tóny následovanými karamelovým dozníváním. Jeho typický lavinový efekt poznali pivaři již před dvaceti lety. Inspiraci pro jeho recepturu hledal sládek Robert Kužela na Britských ostrovech.

Smíchovský výběr se spojí s Grand Restaurant Festivalem Pavla Maurera
Jedinečná možnost ochutnat perly Smíchovského výběru spolu s exkluzivním jídlem se zájemcům naskytne od 15. ledna do 28. února 2018. Díky Grand Restaurant Festivalu, za kterým stojí známý propagátor kvalitního jídla a vydavatel jediného nezávislého průvodce po českých restauracích Pavel Maurer, se piva Smíchovského výběru budou podávat s vybranými pokrmy v téměř devadesáti restauracích po celém Česku.

„Piva ze Smíchovského výběru jsou v rámci Grand Restaurant Festivalu pečlivě spárována s menu jednotlivých restaurací tak, aby se co nejlépe hodila k vybraným jídlům a umocnila gastronomický zážitek návštěvníků festivalu,“ říká organizátor festivalu Pavel Maurer.

V Moravskoslezském kraji je už 40 malých pivovarů!

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Přesně čtyřicet minipivovarů se v současné době nachází na pivní mapě Moravskoslezského kraje. Posledním novým přírůstkem se stal na konci loňského roku pivovar Zenke z Ženklavy.

Náš kraj se tak směle může řadit mezi nejsilnější pivovarské regiony celého Česka. Vždyť více minipivovarů je podle dostupných zdrojů pouze v Jihomoravském (48) a ve Středočeském kraji (47).

Zcela samostatnou kapitolou je hlavní město Praha, ve kterém je více než třicet malých pivovárků. Celkem je v republice kolem 360 minipivovarů.

To v Ostravě je jich zatím „pouze“ šest, ale město má bezesporu potenciál dál růst. Vedle zavedených značek, jako jsou pivovar na zámku v Zábřehu, Pivovarský dům v centru a Garage v Martinově, vznikly v posledních letech nové podniky ve Staré Bělé, ve Vítkovicích a v Heřmanicích.

Další se pak chystá v Hrabůvce, konkrétně v prostorách hotelového domu Elmontex, kde by na jaře letošního roku měl být otevřen nový restaurační minipivovar.

Loňské objevy: Dejf a Zenke

Malé pivovárky s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů sice v Moravskoslezském kraji přibývají pomalejším tempem než před zhruba pěti lety, kdy byl největší boom, ale přesto se na pivní scéně pořád něco děje.

Loni začal v nových prostorách fungovat Albrechtický pivovar u Českého Těšína a zcela nově se dali do malovýroby zlatavého moku pivovarníci ve Studénce, kde vznikl pivovar Dejf, a v Ženklavě. Tamní pivovar Zenke je vůbec nejnovějším krajským přírůstkem s pořadovým číslem 40.

„Vaříme světlý i polotmavý ležák a k tomu také dva druhy silnějších svrchně kvašených piv. Provoz pivovaru zatím ještě ladíme a otevřeno máme jen o víkendech. Naplno bychom chtěli vařit před začátkem letní sezóny,“ uvedl jeho majitel Daniel Buzek.

Pivovárek, který má svůj výčep a pivo prodává také v pet lahvích, našel zázemí v jednom z rodinných domů v obci nacházející se pár kilometrů od Kopřivnice.

Jak je vidět, lidí, které vaření vlastního piva oslovuje, je a snad i bude dost. Jejich osudům a originálním příběhům se Magazín PATRIOT bude nadále se zaujetím věnovat.

Sokolskou boudu čeká demolice, má tam být nová s pivovarem

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:iMateriály.czAutor:ČTKSokolská bouda

Zdevastovaný čtyřpodlažní krkonošský hotel Sokolská bouda v Janských Lázních na Trutnovsku čeká demolice. Nahradit ho má novostavba stejného jména s rozlehlou restaurací a pivovarem. ČTK to řekl majitel a pražský developer Martin Kulík.

Podle zjištění ČTK by demolice mohla začít už na jaře. To ale Kulík nepotvrdil a k možnému termínu otevření se nevyjádřil. „Máme zájem začít co nejdříve, ale řešíme ještě nějaká povolení. Když mi zavoláte za půl roku, budu vědět víc. Pravděpodobnost, že stavbu sneseme letos, je ale velmi malá. Spíše bych to viděl až na příští rok,“ řekl ČTK.

Sokolská bouda stojí ve třetí zóně Krkonošského národního parku (KRNAP) a není památkově chráněná. „Se Správou KRNAP je to projednané a záměr přestavby a rekonstrukce je povolený,“ řekl ČTK mluvčí KRNAP Radek Drahný. Hotelové a restaurační služby začala Sokolská bouda nabízet v roce 1929 a je jednou z největších srubových staveb v České republice.

Kulík na projektu nové budovy spolupracuje s miliardářem Tomášem Němcem a také s vlivným horským podnikatelem působícím v Krkonoších Richardem Kirnigem, kterému patří Skiresort Černá hora – Pec.

Kulíkovi patří nedaleký Skiareál v Malé Úpě, kde má v bývalé Tippeltově boudě i známý pivovar Trautenberk. „Nechceme to uspěchat, nechceme to zkazit. Odmítám ale, že by se projekt komplikoval. Chceme nový objekt asi o 20 až 30 metrů posunout dál od cesty, to je předmětem všech těch řešení. Máme to celé připravené, ale nemáme zažádáno o povolení," řekl Kulík.

Nový objekt nebude replikou nynější horské boudy, půjde o zcela novou stavbu. Objekt ale nesmí být vyšší než původní a nesmí překročit původní zastavěnou plochu. Formát je dán územním plánem. „Měla by tam vzniknout velká restaurace. Chtěli bychom tam udělat varnu pivovaru Trautenberk, aby se tam vařilo pivo. Ubytování by mělo být spíše minoritní. Měl by to být veřejný prostor, záchytný bod na hřebenech, o kterém by člověk věděl, že tam jsou kvalitní služby,“ uvedl Kulík.

Projekt je úzce spjatý s plánovaným propojením skiareálů Černý Důl, Janské Lázně a Pec pod Sněžkou v jeden velký resort, který nabídne až 60 kilometrů sjezdovek a propojovacích tratí. „Až se tyto areály propojí, Sokolská bouda bude v centru dění celých východních Krkonoš,“ řekl ČTK Kulík. Již dříve upozornil na to, že výstavba nové Sokolské boudy a projekt propojeného lyžařského resortu jsou dva samostatné záměry.

Výstavbu nové Sokolské boudy podporuje i starosta Janských Lázní Jiří Hradecký. „Pokud stávající budova zmizí, bude to jen dobře. Jsme proti apartmánům, ale zvětšení nabídky Černé hory v podobě restauace bude přínosem,“ řekl ČTK Hradecký.

Z údajů katastru nemovitostí a obchodního rejstříku vyplývá, že vlastníkem objektu v nadmořské výšce 1270 metrů nad mořem je společnost Sokolská bouda a. s. založena v prosinci 2016 Martinem Kulíkem, Jiřím Váchalem, Tomášem Němcem a společností Mega Plus, jednatelem je Richard Kirnig.

V Beskydech vaří pivo pro ženy: kouzlo vídeňského sladu v mramorové láhvi

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Hana PorebskáKozlovice

„Pivo chceme pozvednout na úroveň šampaňského,“ říká zakladatelka ženského moku a majitelka značky Aurosa Martina Šmírová.
Lahodný mok, chcete-li tekutý chléb, v Česku nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je více spojeno s muži a hospodou než s ženskou grácií. Zbořit tento mýtus se podařilo Martině Šmírové. Šla proti proudu. A tak vzniklo ženské pivo Aurosa. Drink hodný luxusních večeří a koktejlových party…

Kdy vznikl nápad vařit pivo pro ženy?
Celý nápad značky se začal rýsovat již během mých studií v italském Miláně, kde jsem studovala komunikaci módy. Móda a elegance jsou v tomto městě nedílnou součástí životů všech italských žen a mužů, více než kde jinde. A díky tomu jsem si začala pohrávat s myšlenkou, co ta móda vlastně je. Jak je možné, že vás každou sezonu módní značky a domy dokážou přimět koupit si další nové kalhoty a trička, které vlastně váš šatník ani moc neobohatí. I když si to možná neuvědomujeme, móda je součástí každého z nás, každý ji bere jinak a já ji tehdy viděla ve skleničce piva.

Co vás k tomuto nápadu vařit ženské pivo inspirovalo? Dokážete si představit ženu, která pije pivo v podpatcích a večerních šatech?
Asi to není úplně nejvhodnější kombinace, pokud se snaží někoho okouzlit. A tento fakt byl vždy proti mně. Co se alkoholu týká, chutnalo mi jen pivo, ale bohužel mi nikdy nepřišlo, že by to byl drink hodný luxusních večeří nebo koktejlových party. A věřila jsem, že je na světě mnoho žen, které to vidí stejně jako já.

Jaké byly první ohlasy například vašich kamarádek na tento nápad?
Pravda je, že mnozí moji nejbližší přátelé byli u samotného zrodu značky a měla jsem vždy jejich stoprocentní podporu. Aurosa byla prvně moje bakalářská práce na vysoké škole v Miláně pod záštitou londýnské Westminsterské univerzity. Díky tomu jsem měla to štěstí pracovat s mnoha zajímavými lidmi z branže, jako je třeba Enrico Torboli, vydavatel Cosmopolitanu v Itálii, který byl dokonce mentorem celého projektu. Všichni, včetně profesorů, byli projektem nadšeni a dále mě podporovali ve vybudování dnešní značky.

Vy sama máte ráda pivo? Pijete ho? Jaké?
Ano, to mám! Musím říct, že mi chutnají skoro všechny druhy piva. Nemám moc ráda velmi hořká piva, jako je Plzeň, ale musím uznat, že moje nejoblíbenější po Aurose jsou piva z malých pivovarů. Ráda zkouším nové chutě a styly.

Ingredience, ze kterých se pivo vaří, jsou asi všeobecně známé. Má Aurosa ve svém složení něco výjimečného?
Každý pivovar má své kouzlo a tajemství, které obohacuje jeho unikátní výtvory. Aurosa je nefiltrovaný, pasterovaný, polotmavý jedenáctistupňový ležák, k jehož výrobě jsou používány ty nejlepší suroviny: slad ze střední Moravy, chmel ze Žatecké oblasti a místní voda z beskydských hor z pramene řeky Ondřejnice. Hlavní přísadou nefiltrovaného 11° polotmavého ležáku je vídeňský slad, který jeho chuti dodává jedinečný, lehce karamelový nádech.

Existují příchutě? Nebo jen jeden druh Aurosy?
Na konci loňského roku jsme vydali novou verzi, a to Aurosu Gold. S touto novou verzí se nechceme zaměřit jen na ženy, ale chceme pivo opravdu pozdvihnout na úroveň šampaňského. Jedná se o 10° světlý ležák, který jsme oblékli do černého mramoru.

Kde se pivo vaří a bude vařit?
Prozatím se pivo vaří v minipivovaru v Kozlovicích v Beskydech. V blízké době se bude výroba přesouvat do zámku Rychvald, který se nachází kousek za Ostravou. Jsem moc ráda, že mohu využít prostředky našeho rodinného pivovaru, který založil můj tatínek.

Vaří ho také ženy?
Všechna naše piva vaří náš pan vrchní sládek Petr Krpec, který je opravdovým mistrem ve svém oboru. Byl to právě on, kdo vymyslel recept Aurosy #BEERFORHER a také nové Aurosy Gold. Před dvěma lety dokonce vyhrál první cenu za pivo z minipivovaru.

Kdo navrhl design láhve?
Design loga samotného vytvořila moje kamarádka Melanie Giesinger, která se do konceptu Aurosy zamilovala a sama se nabídla, že vytvoří logo. Můj koníček je grafický design, proto jsem si poté s designem láhve pohrála sama. Chtěla jsem navrhnout láhev tak, aby měla po konzumaci další účel a zbytečně se nevyhazovala. Aurosa láhev se dá použít i jako home decor nebo vázička na květiny, proto většinou Aurosu najdete v designových či „concept“ obchodech.

Na trhu je nově šampaňské mezi pivy Aurosa Gold. Jaké je to pivo? Prozraďte o něm více…
Jak už jsem se zmínila, Aurosa je světlý ležák zahalený v černém mramoru. Pohráli jsme si s designem a vytvořili jsme jing-jang, který do sebe zapadá tmavé pivo vléváme do bílého mramoru a světlé pivo naopak do černého mramoru. Na trhu mi opravdu chybělo pivo, které by vám nabídli třeba na umělecké vernisáži či na společenské události vedle šampaňského. Výroba piva není také jednoduchá záležitost a je k tomu potřeba talent a umění, proto jsme přišli na trh s novou Aurosou Gold, která právě tyto elementy vystihuje a nezaměřuje se jen na ženské pohlaví.

Aurosa Gold je daleko tajemnější a dynamičtější než její něžná předchůdkyně Aurosa #BEERFORHER. Co se chuti týká je více hořká, s bylinným nádechem, ale velmi jemná, jelikož se jedná o 10° pivo.

Aurosu prezentujete jako luxusní záležitost… Něco jako když žena pije šampaňské. Daří se vám to?
Daří. Zaměřujeme se hodně na umělecké vernisáže či módní přehlídky, kde byste pivo moc nečekali. Je zde hodně lidí, kteří jsou rádi, že můžou najít svůj oblíbený nápoj i na takovýchto místech.

Prodává se obecně Aurosa spíše za hranicemi, nebo stoupl i zájem v České republice?
Aurosa je na trhu teprve tři roky, proto je export zatím v začátcích. České pivo jako takové, má bezesporu svoji vlastní obrovskou kvalitu a určitý trademark v zahraničí, něco jako švýcarské hodinky. Tento fakt nám hodně pomáhá právě za hranicemi. V České republice už máme ale své klienty a odběratele, kteří Aurosu s oblibou vyhledávají a nedají na ni dopustit.

Nepřispěla tomu „negativní“ reklama v podobě ohlasů britských pivařek, které marketing piva označily za sexistický a hloupý? Co si o tom myslíte? Jak jste zareagovali?
Chtěli jsme změnit vnímání piva jakožto tradičního nápoje oblíbeného zejména mužskými zákazníky. Samozřejmě si nemyslíme, že by ženy neměly pít jiné druhy piva nebo naopak, že by měly pít jenom to naše. Aurosa pouze představuje další alternativu volby, která oslovuje jak ženy, tak pro mnohé možná překvapivě i muže. To zejména proto, že není nějak dochucována či uměle doslazována. Na trhu je mnoho produktů, které jsou tradičně rozděleny na ženské a mužské, namátkou kosmetika, žiletky, oblečení, parfémy… Nemyslíme si, že by alternativy produktů měly v naší svobodné společnosti vyvolávat jakýkoliv problém.

Kam všude pivo vyvážíte?
Prozatím vyvážíme pivo do Holandska a Francie. S exportem nám od začátku pomáhá česká firma Czech Trade, díky které jsme se dostali do povědomí v zahraničí. Ne nadarmo se říká, že negativní reklama je taky reklama, protože díky více než 80 světovým médiím se o nás doslechli opravdu všude. To nám přineslo nové klienty, kteří chtějí distribuovat naše pivo například v Tokiu, Hongkongu či na ostrově Guam.

Kam byste chtěla v nejbližší době prorazit?
Nejvíce bych se chtěla zaměřit na Itálii, protože to je země, kterou znám nejlépe, a věřím, že by se zde Aurosa uchytila. Chystáme se na to během roku, protože není lehké prorazit v této zemi s produktem, který není vyroben právě tam.

Kde se dá Aurosa koupit?
Jelikož nejsme normální pivo, nesnažíme se ani mezi ostatní piva zapadnout. Aurosa láhve jsou k zakoupení nejčastěji v design či „concept“ obchodech, kam zavítáte jakožto milovníci umění, nebo když hledáte pro někoho dárek. Aurosu můžete zatím sehnat vedle našeho e-shopu na určitých místech v Praze, Brně a Ostravě.

Co nového chystáte?
Abychom byli našim zákazníkům co nejblíže, chceme začít vytvářet dočasné prostory a stánky na různých místech.

Pojďme trošku přiblížit čtenářům vaši osobu. Prozraďte, čím jste chtěla být jako dítě?
Odmala jezdím profesionálně na koních, proto jsem chtěla být celý život policistkou, protože právě ty můžou jezdit od rána do večera na koni po městě.

Co byste ráda udělala, ale neustále to odkládáte na neurčito?
Strašně nerada něco odkládám, z prokrastinace mám hrůzu, proto vše dělám nejlépe hned.

Existuje něco, bez čeho se ve svém životě neobejdete?
Bez svého nejlepšího přítele, francouzského buldočka Stitche. Často mě všude doprovází a stal se samozřejmě i nedílnou součástí našeho týmu.

Každý potřebuje občas „vypnout“. Jak si nejlépe odpočinete?
Práce, kterou dělám, je mým velkým koníčkem. Proto je pro mě těžké se od ní vůbec odtrhnout. Jediná věc, která mě dokáže uklidnit, je ježdění na koni, a vždy si na tento sport ráda najdu čas.

Je nějaké heslo, rčení, moudro, kterým se celý život řídíte?
Věřím v karmu, proto jsem si jistá, že vše špatné, co děláte, se dříve či později obrátí proti vám.

Rok 2017 byl pro náchodský pivovar Primátor úspěšný

Publikováno:před 3 měsíciZdroj:České nápojePrimátor

Historicky nejvyšší počet získaných ocenění zaznamenala v loňském roce piva z Náchodského pivovaru PRIMÁTOR. Celkem do své sbírky náchodští přidali dalších 28 medailí či cen z tuzemských i zahraničích degustačních soutěží. Nejvíce osm medailí, z toho čtyři zlaté, získalo pšeničné pivo PRIMÁTOR Weizenbier, které patří v posledních letech k nejvíce oceňovanému pivu z širokého portfolia 15 piv.

Ohromný úspěch a velkou radost pivovaru udělala i loňská novinka, výčepní pivo Antonín, které zvítězilo v kategorii ležáků na prestižní soutěži Brussels Beer Challenge 2017.

Naposledy se v loňském roce objevila piva PRIMÁTOR mezi oceněnými v anketě časopisu Pivo, Bier & Ale vyhlašovanými závěrem roku ve Strahovském klášteře. Výroční cenu za dlouholetou kvalitu obdrželo speciální pivo PRIMÁTOR Polotmavý 13% a pivo PRIMÁTOR APAč 11% pak cenu za nejlepší nové svrchně kvašené pivo vyrobené v limitované edici.

Pivovaru se tak zúročuje poctivá práce založená na výběru nejkvalitnějších surovin, dodržování tradičních výrobních postupů, zkrátka to co se PRIMÁTOR už dlouhá léta snaží dělat: Skutečné řemeslo.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160