Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Mexické pivo Corona oslavuje západ slunce. Pozve lidi do Tančícího domu

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.cz

Zatímco ostatní značky se tlačí na pražské náplavce, pivo Corona míří výš. Bude se na ně dívat ze střechy Tančícího domu, kde uspořádá sérii párty. Jedná se o první větší marketingovou podporu značky od té doby, co její distribuci v ČR letos v únoru převzaly Pivovary Staropramen.

Žádná velká párty. Bude to akce pro zvané. Tak podpoří Pivovary Staropramen novinku ve svém portfoliu - pivo Corona. Známou pivní značku distribuují od února. Spolu s marketingovou agenturou EverWhere pořádají nyní na střeše Tančícího domu sérií akcí s názvem Corona Sunset Sessions. Příští párty pro zvané je plánovaná na tento pátek, dalších pět se uskuteční v průběhu srpna a září. "Během jedné párty máme prostor značku přiblížit až stovce hostů, je navíc ve velmi atraktivním prostředí. Snímky, které si tu pořídí hosté, mají velký potenciál šířit se virálně," říká Kryštof Kostroun, spolumajitel agentury EverWhere.

Corona v Praze využije globální koncept svých eventů, který pod stejným názvem, ale v trochu jiné podobě začal letos v dubnu také v Londýně. Značka Corona je spojená hlavně s plážovou atmosférou. Vloni třeba uspořádala Corona v Acapulcu, Torontu, na Ibize a na britském jihozápadním pobřeží vlastní hudební festivaly přímo na tamních plážích. Letos je globálně jejím hlavním tématem zapadající slunce. Celkem uspořádá během léta 150 velkých eventů Corona Sunsets Music Festival, na kterých se platí vstupné. K tomu přibude ještě tisíc menších akcí, jako jsou třeba ty v Praze. Letní kampaň běží v celkem dvaceti zemích světa.

Série festivalů začala jak jinak než v Mexiku, odkud pivo pochází. Na akcích Corony vystupují umělci jako Clean Bandit, Groove Armada, Eton Messy, Rob da Bank, Claptone, a Uppfade, organizuje je společnost SFX Entertainment. Atmosféru pláže doplňuje vhodně vybraný catering, hostesky a trhy s plážový artiklem. Aktivace pokračují na internetu a také v místě prodeje.

V Praze budou na "soukromou" střešní party zvát návštěvníky vybraných klubů hostesky. Šanci se sem dostat mají také výherci online kampaně, kteří budou sdílet svojí na sociálních sítích fotku z pivem Corona a hashtagem #coronasunset. Na párty se pak mohou setkat s ambasadory značky z řad celebrit, např. Tonyou Graves nebo olympionikem Vavřincem Hradilkem.

Po západu slunce se akce přesouvá do jednoho z pražských klubů, kde už půjde o veřejnou akci. "Šlo nám o koncept, který přiměje lidi dát si Coronu v barech i mimo ně. Přiblížit jim styl a atmosféru, kterou je pověstná. Naše kampaň překračuje hranice barů a klubů. Zprostředkuje lidem možnost, jak prožít nejemotivnější část dne. A právě s Coronou," říká Tomáš Hvězda, manažer značky Corona.

Pivovary Staropramen nabízí Coronu ve vybraných provozovnách a obchodech. Jejich cílem je postupně rozšiřovat povědomí a distribuci značky Corona Extra u nás.

Půllitry, tupláky i mázy. V Okrouhlé soutěžili v pití piva na čas

Publikováno:před rokemZdroj:Blanenský deníkAutor:Petra Srstková

Přeborníkem byl v sobotu v Okrouhlé ten, kdo nejrychleji do sebe kopl pivo na ex. Konala se tam legendární soutěž v pití zlatavého moku na čas.

Rychle ho kopni do sebe! Tímto heslem v sobotu žije Okrouhlá. Koná se tam neoficiální mistrovství republiky v pití piva na čas. Milovníci „škopků" mohou testovat svá hrdla v několika disciplínách. Na rozjezd začínají pít půllitry. Prvním „žíznivcem" je Pavel Vlach z Benešova. „Jak ses na dnešní klání připravoval?" zeptá se ho ostřílený moderátor Laďa z Litovle, který akci moderuje již nejméně podesáté. „Včera jsem vypil pětadvacet piv a dnes devět," říká Vlach. Že nelže a skutečně poctivě trénoval, si diváci ověří vzápětí. Na otázku moderátora, jestli je přespolní, když není z Okrouhlé, odpoví: „Ne nejsem. Narodil jsem se doma." Návštěvníci jsou hned „mrtví" smíchy.

Velký aplaus sklidí například muž, který se publiku představí jako Macin z Letovic. „Jo, dobře to pivo vysál! Přes zuby. Nejspíš byl v minulém životě upírem," reaguje na jeho výkon do mikrofonu moderátor. Soutěžící do sebe klopí piva jako o život, zvítězit ale může jen jeden. Rekordmanem se stal Miroslav Mazáč z Lipůvky. S půllitrem si poradil za jednu sekundu a šedesát setin. „Loni mi to trvalo něco málo před dvě vteřiny," sděluje Mazáč. Jaký je jeho recept na zlepšení? „Před soutěžením je důležité nebýt opilý, ale ani úplně střízlivý. Já jsem předtím vypil šest piv. A také jsem se najedl. Jinak si vždy rád vypiji pivo v sobotu. Jsem tady už potřetí a příští rok určitě přijedu znovu. Je to prostě legrace," usmívá se muž, který pracuje ve Vídni jako kuchař.

Poté následuje legendární disciplína Okrouhlecký tuplák, kde jde o co nejrychlejší vypití jednoho litru pěnivého moku. „Doktore, val to, val to!" povzbuzuje publikum muže známého pod přezdívkou doktor Droběna z Nemojan. „Ano, je to tam! Krásně to tam vyklopil," komentuje jeho výkon Laďa z Litovle.

Všech kategorií se mohou zúčastnit nejen muži, ale i odvážné ženy. Jen pro ně je dokonce připravená speciální disciplína – Okrouhlecký bavorák. A hospodský Bohumil Kovář z pořádajícího pohostinství Boby ví, proč. „Chlapi by totiž mohli spolknout celou sklenku," směje se Kovář. Dámy ale nemusejí pít jen Fernet s tonikem, ale třeba i vodku s džusem. Zkrátka jakýkoliv míchaný nápoj. „Tuto novinku jsme zavedli loni, protože některým bavorák nechutnal," vysvětluje Kovář.

Zástupkyň něžného pohlaví, které se vrhly do klání, je sice méně, o to bouřlivější však vzbuzují u publika ohlas. Početná skupina fanoušků povzbuzuje třiadvacetiletou Nelu Greplovou ze Šebetova. „Recept, jak uspět nemám. Záleží na tom, zda se při pokusu otevře klapka nebo ne," říká mladá žena, která si letos jako jediná z žen postavila mužům i v královské kategorii. V pití mázu, tedy dvou litrů piva na ex.

Za jednu vteřinu a osmdesát setin vypila bavoráka šestadvacetiletá Lena Sedláková z Boskovic. Že si s ním tak hravě poradila, je o to chvályhodnější, že doma vůbec nepije. „Pivo mi nechutná. Jezdím sem pravidelně proto, že je tady skvělé publikum," usmívá se maminka desetiměsíční holčičky.

Sluníčko pomalu zapadá a na pití mázu si troufá jen pár soutěžících. U každé disciplíny jsou možné tři pokusy. Ani jeden nevynechává Martin Čapka z Cetkovic. „Toho alkoholu na mě bylo nějak moc. Chci ale říct, že tohle je můj maratón," vysvětluje mladý muž, který na akci zavítal již popáté.

Padesátiletý Radek Tichý z Okrouhlé má sice pivo rád, soutěže by se ale podle svých slov v žádném případě nezúčastnil. „Piva umím vypít hodně, ale ne na ex. Proto sem každoročně chodím jen povzbuzovat. Nemá to tady chybu," hodnotí Tichý.

Především výkony žen obdivuje Eva Zemánková z Benešova. „Nechápu, jak to mohou tak rychle vypít. Já bych si na to netroufla. Jsem tady poprvé, ačkoliv to mám na skok. Ale říkala jsem si, že se už musím přijet podívat, protože je to vyhlášená akce," usmívá se Zemánková.

Pivovar Bernard navýšil celkový obrat o 17 procent na 284 milionů korun. Může za to i počasí

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKBernard

● Pivovar Bernard za první půlrok tohoto roku uvařil více než 139 tisíc hektolitrů piva, navýšil tak výstav o 15,3 procenta.
● Zvýšil tím celkový obrat o 17 procent na 284 milionů korun.
● Produkci piva zvyšuje Bernard řadu let. Výstav dosažený v první polovině roku 2014 byl letos překonán o 18 477 hektolitrů.
● "Přičítáme to kvalitě piva a dlouhodobému budování značky. Letos stálo na naší straně také počasí," uvedl mluvčí společnosti Zdeněk Mikulášek.

Rodinný pivovar Bernard uvařil za prvních šest měsíců tohoto roku 139 138 hektolitrů piva. V porovnání se stejným loňským obdobím zvýšil výstav o 15,3 procenta. Sdělil to mluvčí společnosti Zdeněk Mikulášek. Celkový obrat tohoto humpoleckého podniku v letošním prvním pololetí meziročně stoupl o 17 procent na 284 milionů korun.

Produkci piva zvyšuje Bernard řadu let. Výstav dosažený v první polovině roku 2014 byl letos překonán o 18 477 hektolitrů.

"My to přičítáme kvalitě piva a dlouhodobému budování značky. Letos stálo na naší straně také počasí," uvedl Mikulášek. Doplnil, že i tak Bernard zůstává malým pivovarem, jehož výstav se na celkové výrobě piva v Česku podílí necelými dvěma procenty.

Do rozvoje závodu loni firma investovala zhruba 130 milionů korun. "Předpoklad pro letošek je stejný," uvedl mluvčí. V nejbližší době budou zprovozněny dvě nové nádrže, tanky, z nichž každá má objem přes 2 000 hektolitrů. Kvasné kapacity pivovaru se díky tomu rozšíří skoro o pětinu. Od podzimu budou dělníci v humpoleckém pivovaru pracovat na rozšíření ležáckého sklepa, které by mělo být dokončeno do jara příštího roku.

Samotné tržby za pivo v letošním prvním pololetí činily 274,4 milionu korun proti 224,5 milionu ve stejné době loni. Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo a čtyři druhy nealkoholického piva. Minulý rok přibylo první pivo druhu Ale, které je na rozdíl od dosavadní produkce humpoleckého pivovaru svrchně kvašené. Pivovar nyní zaměstnává 178 lidí, za poslední rok přibral 22 pracovníků.

Pivovar Bernard uvařil o 15 procent piva více nežli loni

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKBernard

Produkci piva zvyšuje Bernard řadu let. Výstav dosažený v první polovině roku 2014 byl letos překonán o 18 477 hektolitrů.

Rodinný pivovar Bernard uvařil za prvních šest měsíců tohoto roku 139 138 hektolitrů piva. V porovnání se stejným loňským obdobím zvýšil výstav o 15,3 procenta.

Uvedl to mluvčí společnosti Zdeněk Mikulášek. Celkový obrat tohoto humpoleckého podniku v letošním prvním pololetí meziročně stoupl o 17 procent na 284 milionů korun.

Produkci piva zvyšuje Bernard řadu let. Výstav dosažený v první polovině roku 2014 byl letos překonán o 18 477 hektolitrů. "My to přičítáme kvalitě piva a dlouhodobému budování značky. Letos stálo na naší straně také počasí," uvedl Mikulášek. Doplnil, že i tak Bernard zůstává malým pivovarem, jehož výstav se na celkové výrobě piva v Česku podílí necelými dvěma procenty.

Do rozvoje závodu loni firma investovala zhruba 130 milionů korun. "Předpoklad pro letošek je stejný," uvedl mluvčí. V nejbližší době budou zprovozněny dvě nové nádrže, tanky, z nichž každá má objem přes 2000 hektolitrů.

Kvasné kapacity pivovaru se díky tomu rozšíří skoro o pětinu. Od podzimu budou dělníci v humpoleckém pivovaru pracovat na rozšíření ležáckého sklepa, které by mělo být dokončeno do jara příštího roku.

Samotné tržby za pivo v letošním prvním pololetí činily 274,4 milionu korun proti 224,5 milionu ve stejné době loni. Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo a čtyři druhy nealkoholického piva. Minulý rok přibylo první pivo druhu Ale, které je na rozdíl od dosavadní produkce humpoleckého pivovaru svrchně kvašené. Pivovar nyní zaměstnává 178 lidí, za poslední rok přibral 22 pracovníků.

Pivovar Bernard zvýšil výstav o 15 procent, rozšíří i provoz

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard uvařil za prvních šest měsíců tohoto roku 139 138 hektolitrů piva. V porovnání se stejným loňským obdobím zvýšil výstav o 15,3 procenta. Celkový obrat tohoto humpoleckého podniku v letošním prvním pololetí meziročně stoupl o 17 procent na 284 milionů korun.

Produkci piva zvyšuje Bernard řadu let. Výstav dosažený v první polovině roku 2014 byl letos překonán o 18 477 hektolitrů. „My to přičítáme kvalitě piva a dlouhodobému budování značky. Letos stálo na naší straně také počasí,“ uvedl Mikulášek. Doplnil, že i tak Bernard zůstává malým pivovarem, jehož výstav se na celkové výrobě piva v Česku podílí necelými dvěma procenty.

Do rozvoje závodu loni firma investovala zhruba 130 milionů korun. „Předpoklad pro letošek je stejný,“ uvedl mluvčí. V nejbližší době budou zprovozněny dvě nové nádrže, tanky, z nichž každá má objem přes 2000 hektolitrů.

Kvasné kapacity pivovaru se díky tomu rozšíří skoro o pětinu. Od podzimu budou dělníci v humpoleckém pivovaru pracovat na rozšíření ležáckého sklepa, které by mělo být dokončeno do jara příštího roku.

Samotné tržby za pivo v letošním prvním pololetí činily 274,4 milionu korun proti 224,5 milionu ve stejné době loni. Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo a čtyři druhy nealkoholického piva. Minulý rok přibylo první pivo druhu Ale, které je na rozdíl od dosavadní produkce humpoleckého pivovaru svrchně kvašené. Pivovar nyní zaměstnává 178 lidí, za poslední rok přibral 22 pracovníků.

Litovelský pivovar už pojedenácté otevře brány kultuře a dobrému pivu

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Roman MašínLitovel

Nejen pivem žije známý litovelský pivovar. V sobotu 8. srpna se už pojedenácté otevřou jeho brány všem, kteří mají rádi dobrou muziku a kvalitní zlatavý mok. Vítejte na Litovelském Otvíráku!

Stejně jako v minulých ročnících se jedna z největších kulturních akcí v regionu odehraje přímo v areálu pivovaru Litovel. Litovelský Otvírák dostal své jméno nikoliv od toho, že by akce otevírala festivalovou letní sezónu, ale protože je pořádána současně jako Den otevřených dveří Pivovaru Litovel. Každoročně už tradičně probíhá druhou srpnovou sobotu, což je letos 8. srpna. Celodenní akce je určena nejen pro pijáky piva, ale opravdu pro celé rodiny.

Celý den budou probíhat komentované prohlídky výrobních prostor Pivovaru Litovel. Pivovar má dlouholetou tradici a dodnes odolal tendenci prodat firmu zahraničním vlastníkům. Pivo se tu vaří tradičním výrobním postupem. Není bez zajímavosti, že pivovar je spojen se světoznámou postavou českého sportu - Gustavem Frištenským, který si vzal za manželku dceru prvního sládka Pivovaru Litovel Josefa Elledera. Litovelský pivovar dnes vaří své nejsilnější pivo právě se značkou Gustav.

V areálu pivovaru vyrostou tři scény, na kterých se budou střídat celý den umělci domácí i zahraniční. A k tomu samozřejmě poteče proudem litovelské pivo ale i nealkoholické nápoje ze sladu - nealkoholické pivo Litovel Free a nealkoholický radler Litovel Černý citron. A jaký by to byl festival bez pečených klobás a dalších dobrot, které také budou u stánků k dispozici. A pořadatelé nezapomněli ani na děti a mladistvé, kterým bude věnována část programu.

V programu, kromě jiných vystoupí třeba skupina TURBO, Karel Kahovec a GEORGE & BEETHOVENS a Viktor Sodoma, Peter Nagy & INDIGO a mnoho dalších. Nebude chybět ani ohňostroj a další doprovodný program. Aby si návštěvníci mohli dosytosti vychutnat litovelský mok, jsou připraveny kyvadlové autobusové spoje z Olomouce, Šternberka, Prostějova (přes Slatinice), Konice, Mohelnice a Uničova. A pro ty, kteří přijedou na kole, je připravena kolárna, ve které si mohou své stroje bezpečně uložit.

Pivovar Malešov chce uspět na světovém Kickstarteru

Publikováno:před rokemZdroj:BuzzMagAutor:Michaela BrázdilováMalešov

V crowfundingovém projektu Odstartovano.cz byl malý český pivovar Malešov úspěšný. Od pondělí 3. srpna míří na světový Kickstarter a jeho cílem je vybrat 100 000 amerických dolarů, které by sloužily ke koupi pivovarnické technologie.

Představujeme Malešovský pivovar
Pivovar Malešov vaří zlatavé moky Ležák, India Pale Ale a Weizen dle vlastních receptur, nicméně ustavičně formou contractbrewingu. Malešovský pivovar plánuje rekonstrukci prostor, kde bude vařit vlastní pivo. Přestože si pivo konzumenti pochvalují a dobře se prodává, zisky jsou pro pořízení pivovarské technologie nedostačující.

„Vařit pivo u spřátelených pivovarů je náročné, nevýhodné a není to ono. Bez vlastního kamenného pivovaru to nejde,“ řekl spolumajitel pivovaru Jan Prokop.

Vlastní kamenný pivovar od června 2016
Pivovar Malešov plánuje otevření vlastního kamenného pivovaru v červnu 2016. Aby malý pivovar mohl investovat do vhodné pivovarnické technologie, musí sehnat finanční podporu. Očekává finanční podporu nejen od fanoušků z České republiky, ale také z ostatních zemí. Malešovský pivovar se účastnil mistrovství světa v historickém středověkém boji Bitva národů, kde zahraniční hosté mohli pivo ochutnat. A věřte, nebo ne, pivo jim skutečně chutnalo.

Český pivovar na Kickstarteru
A proč se majitelé Přátelského pivovaru rozhodli zamířit na světový Kickstarter? Po jejich boku stojí herní studio Warhorse, které chce svým fanouškům dopřát vedle virtuálních zážitků také lahodný zlatavý mok. Důvodem jejich spolupráce je, že hra Kindgdom Come: Deliverance se vyvíjí v oblasti Posázaví (v blízkosti malešovské tvrze). Snem Daniela Vávry, spoluzakladatele Warhorse, bylo vyprojektovat etiketu pivní láhve.

V pondělí 3. srpna 2015 v 9:00 hodin se na www.kickstarter.com objeví nový projekt s názvem Friendly Brewery – Medieval Castle Brewery Restoration. Projekt můžete podpořit až do 17. září 2015.

Choceňský pivovar přišel jako první na výčepní pulty s jedenáctkou

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Petr BroulíkChoceň

V pátek vychází kniha Michala Hofmana o choceňském pivovarnictví. Vaření piva sice mělo v Chocni dlouhou tradici, ta však nepřečkala socialistické hospodářství.

Zatímco dnes je jedenáctistupňové pivo přijatelnou variantou pro „silnější“ pivo u mnoha pivařů, ještě přednedávnem nebyl takový nápoj na výčepních pultech hospod běžný. Jako první s ním podle autora nové knihy na trh přišli už v roce 1968 sládci choceňského pivovaru.

Ten však už bohužel od roku 1984 neexistuje. Nepřežil socialistické hospodářství.

Zlatou éru, ale i krušné doby vaření piva v Chocni popisuje ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman v knize Pivovarnictví v Chocni. Současně se v bývalém sídle rodu Kinských v choceňském zámku usídlí na celý měsíc i putovní výstava Pivovarnictví v Pardubickém kraji, kterou před dvěma lety sestavilo chrudimské muzeum.

Choceňské muzeum obohatí tuto výstavu vydáním knihy a řadou exponátů z depozitářů muzea a soukromých sběratelů. Návštěvníci výstavy budou moci vidět například originální etikety, reklamní poutače, staré pivní sudy, hoblíky a bednářské nástroje, plakáty či lahve choceňského pivovaru z období Rakouska-Uherska či první republiky.

„V jedné lahvi dokonce zůstal i obsah, tedy tehdejší pivo z počátku 20. století. Ale určitě už má prošlou lhůtu,“ ukazuje Michal Hofman poloprázdnou lahev s keramickou zátkou. „Máme i unikátní lahev ze Škodova pivovaru v Brandýse nad Orlicí. Je to rarita, málokdo dnes ví, že také tam býval pivovar.“

Michal Hofman sesbíral řadu informací do knihy v muzejním archivu a oblastním archivu v Zámrsku. „Zajímavé dokumenty a spoustu nových informací jsme ale do knihy získali ve Výzkumném ústavu pivovarnictví a sladovnictví v Praze. Třeba faktury a dokumenty nebo tabulky výstavů piva od sedmdesátých let 19. století až do uzavření pivovaru v roce 1984. Našli jsme i seznam sládků od 18. století do doby konce existence pivovaru. Hodně materiálů mi sehnal doktor Miroslav Dientsbier,“ říká Michal Hofman.

Panský pivovar patřil rodu Kinských
V Chocni existovaly v historii dva pivovary, jeden měšťanský, který stával v dnešní Dolní ulici někde poblíž pošty v Chocni, ale bohužel jeho žádná kresba se nedochovala, a druhý, panský pivovar, o němž je první písemná zmínka v roce 1587.

„Udržel se nakonec jen ten panský, který zažil zlaté období v době, kdy patřil rodu Kinských. Stával a vlastně stále stojí poblíž zámku na břehu Tiché Orlice. Dnes v něm sídlí několik firem, je v něm restaurace a těžko by se dnes pivovar obnovoval v původním rozsahu,“ říká autor knihy.

Upozorňuje ale také na to, že o pivovar spolu se zámkem a bývalým panstvím stále usilují potomci původních majitelů. Měšťanský pivovar v Chocni zanikl už dříve, v pobělohorské době totiž vrchnost nepotvrdila choceňským měšťanům právo vařit pivo a pivovar někdy v průběhu 17. století zanikl.

Choceňské pivo z panského pivovaru bylo vyhlášené a zavedené. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav byl od 30 do 50 tisíc hektolitrů. „V době, kdy v 70. letech 19. století vznikaly mnohé slavnější pivovary jako Kozel či Zubr, byl choceňský pivovar na výši a přecházel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva,“ upozorňuje Hofman.

Choceňský pivovar zcela ovládl hospody ve městě, ale tamní pivo se vozilo do řady šenků v okolí, z nichž některé fungují dodnes. Mezi stálé odběratele piva patřil Panský dům na náměstí, který existuje od počátku 18. století, či restaurace proti nádraží.

Kinští si choceňské pivo vozili až do Vídně
„Dokonce v Brně byla speciální restaurace, kde se čepovalo výhradně choceňské pivo, a ve Slavkově u Brna byl zase velký sklad. Kinští ho nechali vozit drahou třeba až na pruské hranice, tedy do dnešního Slezska, a také do Vídně, kde měli velké příbuzenstvo,“ říká Michal Hofman a dodává, že k nejvýznamnějším a nejslavnějším sládkům ‚zlaté éry‘ choceňského pivovaru patřili František Suda, Josef Matoušek, Vilém Greif nebo František Satran. Poslední ze jmenovaných sládků působil v pivovaru od roku 1903 a nechal do pivovaru koupit stroje na chlazení piva a výrobu umělého ledu. Spáchal však 26. května 1919 přímo v pivovaru sebevraždu.

„Našli ho mrtvého na valečce, zařízení, které sloužilo k předsoušení zeleného chmele, takzvanému válení. Důvod není známý, ale v této době prožíval pivovar ekonomickou krizi zaviněnou první světovou válkou. Všechny suroviny tehdy musely na válečné výdaje, vařilo se slabé pivo a klesl i výstav. Situace se zlepšila až v roce 1921, kdy se opět zvedl výstav choceňského piva,“ popisuje autor publikace.

Postupný úpadek začal po druhé světové válce
Pivovar Kinských vyráběl i výborné sodové vody z vlastní artézské studny. Na jedné reklamní pohlednici z období první republiky stojí, že za doby vlastnictví Oldřicha Ferdinanda Kinského vyrábí kromě desetistupňového piva výčepního a tmavého karamelového, dvanáctky exportní a granátu právě i sodovou vodu z vlastního zřídla, malinovku a citronovou limonádu z rafinovaného cukru.

Hofman zániku pivovaru lituje. „Postupný úpadek začal v podstatě v roce 1945, kdy pivovar Kinských přešel pod státní správu. Choceň doplatila na to, že se poté pivovar stal součástí Východočeských pivovarů, nejprve měl ředitelství v Pardubicích a později v Hradci Králové. Stal se součástí molochu a tehdejší ředitelství neinvestovalo do menších pivovarů a začalo postupně omezovat výrobu a nakonec ten choceňský zavřelo. Přitom takovou tradicí jako má choceňské pivovarnictví se může pochlubit jen málokteré město v kraji,“ říká Hofman.

Choceňský pivovar má pro současnost pivovarnictví jedno velké prvenství. Zatímco mnoho pivovarů objevilo jedenáctistupňové pivo až v posledních letech, choceňský pivovar uvařil první jedenáctku v roce 1968 jako první v celém Československu.

„Tehdy se vařila v pivovarech jen desítka a dvanáctka. V Chocni uvařili první jedenáctku,“ uvádí Michal Hofman. Pivo si v Chocni připomenou i 15. srpna, kdy se v parku Peliny budou konat již 14. Pivní slavnosti.

Počet minipivovarů v kraji raketově roste, nyní je jich 28

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Daniel Straka

Jen Radnice mají dva minipivovary, je to největší koncentrace na obyvatele v Česku.

Poptávka po chutném moku z menších pivovarů je stále větší a nezůstává bez odezvy. Odhaduje se, že v České republice letos vzniklo třicet až čtyřicet minipivovarů. Podle Sdružení přátel piva jejich počet roste i v Plzeňském kraji. Zatímco v první dekádě 21. století jich zde bylo osm, od roku 2010 jejich počet narostl o 20 na současných 28.

„Plzeňský kraj za ostatními regiony nezaostává. V Radnicích jsou dokonce dva minipivovary, což je největší koncentrace na obyvatele v ČR. V kraji jsou chuťově odvážní sládkové, kteří vyrábí kvalitní piva," říká Jan Kočka, viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Podnětů k založení pivovaru bývá několik. Často vznikají v místech, kde se „tekutý chléb" vařil stovky let a pak jeho výroba z nějakého důvodu přestala. Vliv má i ekonomická atraktivita pro investory. Proto zakládají minipivovar s restaurací, ubytováním či kongresovým sálem. Dalším případem je založení pracovníky, kteří odešli z průmyslového pivovarnictví, časté je založení amatéry. „Domácí sládek povzbuzen úspěchy a vzrůstající poptávkou po svém pivu se rozhodne legalizovat koníček a zprovoznit komerční minipivovar. Většinou se zaměřuje na méně obvyklá piva a širší nabídku," vysvětluje Vladimír Stuchl, sládek nově vzniklého minipivovaru Blahovar.

Náklady? Dva až sedm milionů
Velikost investice kolísá v závislosti na velikosti projektu. Podle viceprezidenta Kočky se pohybují náklady na technologie od dvou milionů při velmi malém projektu až po pět až sedm milionů při ambicióznějším. Návratnost investice se pohybuje v řádu několika let, jen výjimečně se stává, že k tomu nedojde.

Přes velký rozmach se v minipivovarech vyprodukuje pouhé jedno procento celkového objemu uvařeného piva. Očekává se ale, že se toto množství během několika následujících let znásobí. Zájem o „menší" piva roste také díky tomu, že se cenový rozdíl vzhledem k průmyslovým pivovarům zmenšuje a pivaři si chutě začínají vybírat. „Bohužel minipivovary už svádějí boj, aby své pivo prodaly, neboť ochutnávkové pivnice mají přetlak nabídky. V tomto směru dochází na domácí scéně k překotnému rozvoji," komentuje situaci Stuchl.

Kočka potvrzuje, že lidé mají větší zájem i o tzv. pivní turistiku. „Díky ní se mění náhled lidí na minipivovary, které se stávají součástí běžného života," doplňuje. Potenciál v této oblasti je velký a podnikatelé ho začínají využívat. V regionu vznikl například projekt Pivní cyklotrasy, některé minipivovary nabízí pivní lázně a populární jsou i tematické festivaly.

20 tradičních českých hospod, kde se psala historie

Publikováno:před rokemZdroj:ProtiŠedi.czAutor:Iva Strouhalová

Hospoda, kde před vámi přistane pivo jako křen, sotva usednete, nablýskaná pípa hází od výčepu prasátka na celý lokál, z kuchyně voní pečené koleno a štamgasti se zapáleně hádají s hospodským.

Zní to jako z povídání vašeho pradědečka? Naštěstí se v naší vlasti najde ještě minimálně dvacet hospod, kde se budete cítit jako kdysi. Průvodce po restauracích v ČR Restu.cz (www.restu.cz) je pro vás zmapoval. Rovnou si tak v nich můžete rezervovat své historické místo.

1. U Pinkasů (Praha) http://www.restu.cz/restaurace-u-pinkasu
O politice mudruje u piva kdekdo. U Pinkasů si však nad vlasteneckými otázkami rád zadumal například František Palacký, Josef Jungmann nebo T. G. Masaryk. Svoje vyhřátá místečka tu měla i pěkná řádka umělců. „Namátkou například Bohumil Hrabal, Rudolf Hrušínský či pánové Voskovec a Werich. Poslední jmenovaný byl tehdějšími stálými hosty zvolen štamgastem století. Jejich Osvobozené divadlo bylo doslova za rohem a dnes se můžeme jen domnívat, kolik nápadů na jejich skvělé hry vzniklo právě zde,“ přemítá ředitel restaurace František Novotný. Inspiraci snad nacházeli v pěně plzeňského ležáku, který tu v roce 1843 začal točit první hostinský Jakub Pinkas. Někdejšímu krejčímu učarovalo setkání s vychlazenou plzní natolik, že pověsil jehly a nitě na hřebík a otevřel si hospodu. A my jeho rozhodnutí s vděkem kvitujeme dodnes.

2. U Černého vola (Praha) http://www.restu.cz/u-cerneho-vola/
Poblíž Lorety a Černínského paláce se nachází další památka historického významu, minimálně co se pražského kulturního života týče. V hospodském skanzenu U Černého vola nečekejte zástup uhlazených číšníků ani „autentish Apfelstrudel“ za dvě stovky. Stojí v samém turistickém centru, ale přesto je Černý vůl hospodou pro místní. Dejte si Kozla a topinku s nivou, pozorujte stárnoucí štamgasty i alternativní studenty a vychutnávejte si atmosféru místa, které snad bude stále stejné i za deset, dvacet nebo padesát let.

3. U Fleků (Praha) http://www.restu.cz/pivovar-a-restaurace-u-fleku
Pivovar, restaurace, kabaret, muzeum. Za více než pět set let, kdy se v domě U Dvou strak začalo vařit pivo, se portfolio služeb pěkně rozrostlo. Ve zdi zde dokonce můžete najít dvě dělové koule, pozůstatek z dob třicetileté války. Ať už se ale k Flekům vydáte za jakýmkoliv účelem, to nejpodstatnější vynechat nemůžete – Flekovský tmavý ležák 13°, díky kterému je U Fleků stále plno už od roku 1843. Denně ho tu hosté vypijí asi tisíc litrů.

4. U Bansethů (Praha) http://www.restu.cz/plzenska-restaurace-u-bansethu
Když Alois Banseth založil před sto lety v Nuslích hostinec, netušil, že se zapíše nejen do dějin gastronomických, ale i do těch literárních. Vždyť jak hospodu, tak i samotného pana hostinského nejednou vzpomíná Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka. „Hašek, který zde byl štamgast, barvitě popisuje, jak Švejk nařezáno dostal po každé návštěvě U Bansethů. Spíše než za Švejkem a historií k nám ale lidi stejně chodí na plněné kachny a pivo,“ pochvaluje si majitel restaurace Vladimír Bašta, potomek slavného kuchařského rodu Baštů, který podnik vede už třináct let. Právě kachny nadívané zelím a lokšemi podle Baštovic staré rodinné receptury jsou jedním z největších taháků. Denně jich U Bansethů prodají asi dvě stě až tři sta porcí.

5. Klášterní pivovar Strahov (Praha) http://www.restu.cz/klasterni-pivovar-strahov
Pivo se na Strahově vařilo už za husitských válek, ale tradiční staropražská hospůdka přibyla až později. Na konci 19. století ji proslavil místní šenkýř přezdívaný Krobián a jak lze ze jména vytušit, nebyl to zrovna muž vybraných mravů a s hosty se nikdy nemazal. Jak ale historky praví, už jen kvůli této svérázné postavičce stálo za to se v hospůdce stavit. Dnes už do klášterního pivovaru netáhne protivný hostinský, ale lahodné pivo Sv. Norbert vlastní výroby, pivní ochutnávky či prohlídky minipivovaru.

6. Stopkova Plzeňská Pivnice (Brno) http://www.restu.cz/stopkova-plzenska-pivnice
Jestli se historie píše v hospodách, tak v Brně to muselo být v legendární Stopkově pivnici nacházející se uprostřed městské tepny, ulice České. Pivo se zde točilo už od poloviny 19. století, ale nejvěhlasnější brněnskou pivnici s pověstí „nóbl“ podniku z ní vybudoval až hostinský Jaroslav Stopka, který se za výčep postavil v roce 1910. Po cestě do blízkého knihkupectví sem často zabloudili studenti, intelektuálové a vzdělaní měšťané. A po cestě jen tak kolem sem zavítal každý, kdo dostal chuť na sklenici orosené plzně, která se zde ostatně čepuje dodnes.

7. Hostinec UBláhovky (Brno) http://www.restu.cz/hostinec-u-blahovky
Potřetí v Brně a potřetí na Plzeň. Věhlas tohoto tankového plzeňského ležáku však překračuje hranice kontinentů a pudí každého, kdo se k Brnu jen přiblíží, namířit GPS na ulici Gorkého a vyhledat onen nenápadný rožek, který odsouvá brněnské kulturní památky do pozadí. Vedle nejlepšího piva prý jinde v Brně nenajdete ani lahodnější pečené koleno. Malý hlad pak zaženete proslulými brněnskými tapas v podobě nivových koulí. A hlavně se nenechejte odradit plným lokálem! Na chodníku před hospodou se nezdráhají postávat ani manažeři v oblecích či umělci ze všech koutů republiky.

8. Pivnice U Čápa (Brno) http://www.restu.cz/pivnice-u-capa
Poklidný Obilní trh má už přes sto let dvě dominanty – porodnici a Pivnici U Čápa. Není tedy divu, že pro mnoho jihomoravských tatínků bývá místní výčep prvním stanovištěm při zapíjení čerstvého potomka, bez ohledu na to, zda ho přinesl čáp, či vrána. A pokud si další den z návštěvy U Čápa něco pamatují, pak je to jistě výborný tankový Pilsner Urquell, klobásy z vlastní udírny prodávané dle metráže (Je libo čtvrt metru klobásky nebo rovnou metr?), oldschoolový knedlík s vajíčkem a nakládanou okurkou nebo impozantní lustry z půllitrů.

9. Spolek (Ostrava) http://www.restu.cz/restaurace-spolek
Když ostravské Společenstvo řemeslných činností neboli Spolek otevřelo v roce 1902 na Nádražní ulici nocležnu pro tovaryše, prozíravě k ní připojilo i hospodu. A zatímco tovaryši už zde nocleh nehledají, za dobrým pivem i kvalitní českou kuchyní sem Ostraváci přicházejí stále. Poněkud neatraktivním exteriérem se nenechejte odradit a projděte rovnou na velikou zahrádku schovanou před okolním ruchem.

10. Restaurace U Rady (Ostrava) http://www.restu.cz/restaurace-u-rady/
Legendární hospoda U Rady s vyhlášeným plzeňským pivem a uzenými žebry oslavila před dvěma lety sté narozeniny. A že to tam vždycky pořádně žilo, potvrzuje majitel restaurace Marián Bavlšík: „U Rady vždycky fungoval ten správný hospodský šum a atmosféra. Je to taková kultovka, kde se schází lidé ostravského kulturního života – od herců a zpěváků po sportovce.“ U Rady se vystřídal například skladatel Paul Hindemith s hercem Miloslavem Holubem či Tomášem Etzlerem.

11. Beseda (České Budějovice) http://www.restu.cz/beseda/
Českobudějovický vlastenecký spolek Beseda zde o osudech „poněmčilých končin“ naší vlasti debatoval už od roku 1870, a jak už to tak bývá, o politických otázkách se lépe rozhoduje u sklenky něčeho dobrého. A tak se prostory postupně rozšířily o restauraci, kavárnu i vinárnu, až na největší pohostinství v Českých Budějovicích své doby. Atmosféru přelomu století si tu můžete vychutnat i dnes. Ještě lépe si ale vychutnáte domácí nakládané utopence v kysaném zelí.

12. Masné krámy (České Budějovice) http://www.restu.cz/restaurace-masne-kramy/
Než se v této historické hale z poloviny 16. století, která původně sloužila jako řeznický trh, pohodlně usadíte k půllitru budějovického piva, nechte na sebe dýchnout závan dějin. „Na zdi tu máme velmi starou fresku zobrazující medvěda přivázaného ke kůlu a obehnaného hradbami. Medvěd znázorňuje českokrumlovské řezníky, kteří měli zakázáno v Českých Budějovicích prodávat maso, aby nekonkurovali těm místním,“ vysvětluje vedoucí restaurace Tomáš Olejník. Kromě Budvaru tu můžete ochutnat také Kroužkovaný ležák, který nečepují z tanků nikde jinde na světě než právě v Masných krámech. Nechte se zlákat speciálem s extra dávkou kvasinek a navštivte restauraci, kde si v minulosti pochutnával například i Václav Havel.

13. U Salzmannů (Plzeň) http://www.restu.cz/restaurace-u-salzmannu-1
Nejstarší pohostinství v Plzni datuje svůj vznik do roku 1637, ale svoji pověst legendy začal naplno budovat až o dvě stě let později. Tehdy původní zájezdní hostinec koupil forman Martin Salzamann a udělal z něj Mekku plzeňského piva. A byl to právě on, kdo zapříčinil přerod krejčího Pinkase v prvotřídního hostinského, když mu zlatavou novinku z plzeňského Měšťanského pivovaru přivezl do Prahy na ochutnání. Jestli dnes Plzeň chutná lépe U Salzmannů nebo U Pinkasů, už musíte posoudit sami.

14. Hanácká hospoda (Olomouc) http://www.restu.cz/hanacka-hospoda
Ve vzácném renesančním Hauenschildově paláci býval zájezdní hostinec snad odnepaměti. V šestnáctém století tu přivítali turecké posly, o dvě stě let později tu pobýval hrabě Nostic a roku 1767 se v tehdejším hostinci U Černého orla, jak se dnešní Hanácká hospoda jmenuje, zde složil hlavu malý Wolfgang Amadeus Mozart s rodiči. Dnes by to tu Wolfi nepoznal – hostinec prošel po letech chátrání rozsáhlou rekonstrukcí. Na tradiční kuchyni by si však pochutnal stejně jako kdysi, zvlášť pokud by zkusil některou z mnoha specialit s Olomouckými tvarůžky. Bez obav, v Hanácké hospodě k nim automaticky podávají dvě hašlerky.

15. Na Rychtě (Ústí nad Labem) http://www.restu.cz/pivovar-a-hotel-na-rychte/
Za 150 let existence se v budově dnešní restaurace Na Rychtě několikrát vystřídali vinaři a pivaři. Ať už tu ale fungovala plzeňská pivnice U Mádrů, nebo Mikulovská vinárna zvaná „Mikulda“, hosté vždy odcházeli sytí, napojení a spokojení. Dnes už je jasné, že tu milovníci zlatavého moku zvítězili na plné čáře – od roku 2010 zde sídlí restaurační minipivovar Na Rychtě. Piva s malebnými názvy Mazel, Brusinka a Vojtěch zde vaří věhlasný ústecký sládek Jaroslav Rottenborn. A pokud rádi spojíte gurmánské zážitky s těmi sportovními či kulturními, tak jste také na správné adrese. „V září pořádáme běžecký závod Rychtářská 12°(km) a celoročně vyrábíme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem speciální piva k významným výročím vztahujícím se k našemu městu a okolí“ láká k návštěvě ředitel restaurace Jiří Šťovíček.

16. U Reinerů (Písek) http://www.restu.cz/restaurace-u-reineru
Slavnou restauraci U Reinerů najdete v malebných Palackého sadech v historickém centru města Písek. Od svého založení v roce 1844 se tu nad hořkou Plzní, která se tu točí odjakživa, vystřídal třeba Mikoláš Aleš, Fráňa Šrámek, Jan Neruda či Václav Havel. Není pochyb, že by si Neruda s radostí zašel k Reinerům na pivo i dnes, kdy hospoda boduje v žebříčcích nejoblíbenějších českých restaurací. Počkejte si, až budou mít U Reinerů zvěřinové hody či zabijačku, a vydejte se do Písku najisto.

17. Radniční sklípek (Liberec) http://www.restu.cz/radnicni-sklipek-1
Když si liberečtí postavili v roce 1893 novou neorenesanční radnici, nezačali nejdříve s úřadováním, ale s občerstvováním. „Radniční sklípek totiž začal fungovat ještě dříve než samotná radnice. Kromě vinného a pivního sklípku sloužily prostory i jako sklad uhlí a od svého založení zde pohostinství fungovalo bez přerušení úctyhodných sto let,“ nabízí malou exkurzi do historie restaurace její vedoucí Miloš Kasal. Po deseti letech, kdy zel Radniční sklípek prázdnotou, v něm byla loni otevřena první značková restaurace Pivovaru Svijany.

18. U České koruny (Lipnice nad Sázavou) http://www.restu.cz/penzion-a-hostinec-u-ceske-koruny
I v této hospodě ležící přímo pod Lipnickým hradem zanechal Jaroslav Hašek se svým vojákem Švejkem stopy. Na Vysočině zjevně spisovatel našel to správné inspirativní ovzduší a v hostinci U České koruny napsal podstatnou část svého nejslavnějšího díla. V Lipnici zůstal Hašek až do své smrti a pochován byl na místním hřbitově. Až tu vzdáte tomuto literátovi holt, přesuňte se po jeho vzoru do jeho oblíbeného hostince, který nyní vlastní jeho vnuk Richard Hašek, a ochutnejte něco z kuchyně, kde pevnou vařečkou vládne jeho pravnuk Martin. Co byste řekli třeba telecím líčkům na víně nebo domácí husí paštice?

19. Hamerská krčma Jonáš (Svobodné Hamry) http://www.restu.cz/hamerska-krcma-joonas
Jestli chcete navštívit hospodu, která toho zažila už opravdu, ale opravdu hodně, vydejte se do Svobodných Hamrů. Uprostřed vesnice, která je v podstatě sama o sobě historickým skanzenem, najdete jednu z nejstarších dochovaných hospod v Evropě, Hamerskou krčmu Jonáš, kam se na pivo chodí už od roku 1613. Krčma je zapsaná jako kulturní památka, ale nebojte se, nechodí se sem jen kvůli historii! Stejně poutavý je i jídelní lístek, na kterém najdete například speciality z kuchyně Magdaleny Rettigové. Žízeň můžete zahnat pivem Hamerník, které se vaří podle starých receptur pouze pro Hamerskou krčmu.

20. U Komárků (Rohov) http://www.restu.cz/hospoda-u-komarku
Jestli vás doteď nenapadal jediný důvod, proč zamířit do severomoravského Rohova, tak tady máte jeden pořádný – stoletou hospodu a minipivovar U Komárků. Jejich nepasterizované pivo Rohan nejvíc pohladí po duši v kombinaci s fenomenálním vepřovým kolenem, které U Komárků pečou na bukovém dřevě ve speciální patentované peci. A když se vám poštěstí, budete moci ochutnat i některou z místních pivních specialit, jako je třeba ořechový ležák či svatováclavská patnáctka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983