Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Dvanáctka bude nadále ležák. Svrchně kvašená piva se označí za plná

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Spodně kvašená 11° a 12° piva budou zřejmě i nadále nazývána ležáky, svrchně kvašená dostanou označení plná. Dohodly se na tom pivovary s ministerstvem zemědělství. „Finální znění vyhlášky, která značení piv změní, je ale na ministerstvu,“ řekl v úterý prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Původně se zvažovalo označení „plné pivo“ pro všechny „jedenáctky“ a „dvanáctky“. O záměru jsme informovali v první polovině ledna. Ministerstvo chce finální znění vyhlášky zveřejnit na začátku února.

Svrchně a spodně kvašená piva se liší výrobními postupy - například teplotou, při které vznikají, nebo použitými kvasinkami. Označení ležák vzniklo podle procesu výroby, kdy pivo po kvašení měsíc a déle leží.

„Ležák ovládl přes sedmdesát procent produkce a piva typu pils a lager dominují. Je to pivní styl, který je naprosto svébytný, a můžeme na něj být hrdí,“ uvedl Šuráň. Podle něj současné znění vyhlášky degraduje pivní styl na označení původní stupňovitosti. „Český ležák zůstane, nikdo nám ho nevezme, jen se ležákem budou označovat ležáky,“ dodal prezident svazu. Označování stupňovitosti by mělo být dobrovolné.

Přijdou nové kategorie
„Finální dohoda zatím vypadá na kompromis,“ uvedl Šuráň. U spodně kvašených typů tak bude označování piva podle stupňovitosti na nealkoholická, stolní, ležáky a silná piva. Dosud se místo označení silných piv používalo slovo speciál.

U svrchně kvašených budou místo ležáků právě piva plná. Stále se tak podle prezidenta svazu nevyřeší některé nelogičnosti. Například pšeničná spodně kvašená piva, pokud půjde o 11° či 12°, se stejně označí za ležák.

„K vyhlášce o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí v současné době probíhá vypořádávání všech připomínek, tj. nejen k oblasti piva, které vzešly z vnějšího připomínkového řízení,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj by měly být všechny připomínky zapracovány do konce ledna, na začátku února pak úřad změny oficiálně představí.

V Česku se v posledních letech objevilo velké množství minipivovarů, které se cítí současnou vyhláškou svázané (více o velkém počtu vznikajících pivovarů čtěte zde). Aktuálně jich je podle Šuráně 302. Vyrábí netypická piva, se kterými současná legislativa nepočítá.

Spodně kvašená 11° a 12° piva budou asi nadále nazývána ležáky

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Spodně kvašená 11° a 12° piva budou zřejmě i nadále nazývána ležáky, svrchně kvašená se označí za plná. Dohodly se na tom pivovary s ministerstvem zemědělství. Finální znění vyhlášky, která značení piv změní, je ale na ministerstvu, řekl na dnešním setkání s novináři prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Původně se zvažovalo označení plné pivo pro všechny „jedenáctky" a "dvanáctky. Ministerstvo chce finální znění vyhlášky zveřejnit na začátku února.

Svrchně a spodně kvašená piva se liší výrobními postupy – například teplotou, při které vznikají, nebo použitými kvasinkami. Označení ležák vzniklo podle procesu výroby, kdy pivo po kvašení měsíc a déle leží.

„Ležák ovládl přes 70 procent produkce a piva typu pils a lager dominují. Je to pivní styl, který je naprosto svébytný, a můžeme na něj být hrdí," uvedl Šuráň. Podle něj současné znění vyhlášky degraduje pivní styl na označení původní stupňovitosti. „Český ležák zůstane, nikdo nám ho nevezme, akorát se ležákem budou označovat ležáky," dodal prezident svazu. Označování stupňovitosti by mělo být dobrovolné.

„Finální dohoda zatím vypadá na kompromis," uvedl Šuráň. U spodně kvašených typů tak bude označování piva podle stupňovitosti na nealkoholická, stolní, ležáky a silná piva. Dosud se místo označení silných piv používalo slovo speciál.

U svrchně kvašených budou místo ležáků právě piva plná. Stále se tak podle prezidenta svazu nevyřeší některé nelogičnosti. Například pšeničná spodně kvašená piva, pokud půjde o 11° či 12°, se stejně označí za ležák.

„K vyhlášce o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí v současné době probíhá vypořádávání všech připomínek, tj. nejen k oblasti piva, které vzešly z vnějšího připomínkového řízení," uvedlo ministerstvo. Podle něj by měly být všechny připomínky zapracovány do konce ledna, na začátku února pak úřad změny oficiálně představí.

V Česku se v posledních letech objevilo velké množství minipivovarů, které se cítí současnou vyhláškou svázané. Aktuálně jich je podle Šuráně 302. Vyrábí netypická piva, se kterými současná legislativa nepočítá.

Ale, stout nebo porter? Malé pivovary šíří povědomost o pivních stylech

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Eva Rajlichová

Každý Čech sice ročně vypije více než 140 litrů piva, v pivních stylech se ale našinci zatím stále moc nevyznají. Změnit se to snaží v posledních letech malé pivovary, které na trhu bodují s nejrůznějšími speciály. Mnohé navazují i na tradiční recepty předků.

„Belgický trippel je trapistický ale, je silný a pije se ve třetinkách,“ trpělivě vysvětluje sládek Tomáš Fencl.

V malém pivovaru v Lobči na Kokořínsku připravuje celkem sedm různých piv v trochu nevšedně položeném pivním sklepě.

„Sklep máme v patře, takže se do něj jde po schodech. Je částečně zakopán, protože jsme ve svahu,“ popisuje Fencl.

V Lobči se povedlo vaření piva obnovit před několika měsíci. Hostům ho nabízí přímo ve výčepu. Při čtení nápojového lístku tu najdete označení jako ale, stout nebo porter.

Pokud byste si nevěděli rady, hostinští vás rádi poučí. Jde o pivní styly, na které se menší pivovary specializují. V Česku přitom byla kdysi podobná nabídka běžná.

„Jeden pán mi říkal: Proč vlastně český pivovar vaří taková piva? Odpověděla jsem, že v našem pivovaru je třeba stout trochu nová záležitost, ale jeho ‚bratranec‘ porter se tu vařil už před sto lety, a lobečské pivo bylo právě tím tmavým, silným pivem porterem známé,“ říká Jana Myšková Prouzová.

Za pípou se střídá s manželem Pavlem, který dodává, že naši předkové měli co do rozmanitosti pivních stylů mnohem větší fantazii.

„Reagovali třeba na roční období. V zimě se vařila piva silnější, v létě slabší. Ještě v polovině 19. století se v Čechách pracovalo s divokou kvasinkou a piva se velmi podobala pivům z Belgie.“

Pro různost piva byl devastující komunistický režim. Rozlišování piv se zredukovalo na desítku nebo dvanáctku, asi jediným „výstřelkem“ bylo černé pivo.

O renesanci pivní kultury svědčí v posledních letech nejen rozvoj malých pivovarů, ale třeba i pivoték ve městech.

Minipivovar se snaží dostat na pípy. Hostinským nabízí za odměnu akcie

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Aleš ČernýZemský

Nezvyklou taktiku zvolil při snaze dostat své pivo do hospod mladý a malý Zemský pivovar. Hostinským za odměnu nabízí možnost přes svěřenské fondy (tzv. trusty) získat jeho akcie. Jinými slovy, stát se spolumajiteli pivovaru, jehož pivo ve své hospodě točí.

Mezi lety 1899 a 2007 fungoval v pražském Braníku pivovar, který původně založili a spoluvlastnili pražští sládci. Za pár let by se do Braníku mělo vaření piva vrátit. Tentokrát v pivovaru, který budou spoluvlastnit sami hostinští, jež ho budou ve svých lokálech čepovat.

Takový je aspoň záměr současných společníků stojících za projektem Zemského pivovaru. Tento minipivovar v současné době funguje jako tzv. létající nebo virtuální pivovar. To znamená, že pivo založené na vlastní receptuře a prodávané pod svou značkou nevaří „ve svém“, ale využívá volných kapacit jiných pivovarů.

Možná by se ale více než „létající“ hodil přívlastek „přistávající“. Zakladatelé Zemského pivovaru si totiž od radnice Prahy 4 na padesát let pronajali Dominikánský dvůr v Braníku - tedy místo, kde se pivo vařilo mezi lety 1626 až 1899. Letos by se mělo začít se stavbou a rekonstrukcí a od roku 2018 by mělo být již pivo vařeno v Braníku.

Proti průmyslovým pivovarům to je těžké
To samo o sobě není nijak výjimečné - v Česku nyní podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně působí přes tři stovky minipivovarů. Jen loni jich vzniklo dalších padesát .

Unikátní je Zemský pivovar strategií, kterou se plánuje prosadit v hostincích. Ačkoli totiž například prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek říká, že hostinští pivo z minipivovaru vítají, coby oživení a lákadlo, realita je podle minipivovarníků složitější.

Pokud chtějí prodávat i jinde než ve svém, musí se o přítomnost na pípě utkávat s průmyslovými pivovary. A těžko mohou konkurovat jejich obchodním zástupcům, kteří nabízí jako bonus k uzavření (často de facto exkluzivní) smlouvy hospodským třeba podstatnou část vybavení nebo jiné prémie.

V poslední době třeba pivovar Staropramen ve spojení s O2 miliardáře Petra Kellnera přišel s nabídkou, že kdo bude točit právě pivo ze smíchovského pivovaru, dostane výraznou slevu na O2 TV. Ta v Česku exkluzivně vysílá některé zápasy nejvyšší tuzemské fotbalové ligy nebo Ligy mistrů, což je pro hospody cenné (více zde).

„S nabídkami velkých pivovarů nejde soutěžit,“ přiznává prezident minipivovarníků Šuráň. Malé pivovary však podle něj mají šanci zaujmout svou chutí. A dostat se tak někde takzvaně na přítoč – tedy jako pivo, které se točí třeba ze čtvrté pípy jako doplněk k větší značce.

Z hospodských akcionáři
Právě Zemský pivovar to ale zkouší ještě jinak. Snaží se motivovat hospodské i tím, že jim výměnou za zajištění určité výtoče svěří menšinový podíl ve firmě. „Inspirovali jsme se v období první republiky, kdy bylo běžné, že si tímto způsobem menší pivovary zavazovaly hospody okolo komína, tedy ty regionální,“ říká jeden ze společníků pivovaru Paul Kucera.

Konkrétně na to Kucera a spol. jdou přes svěřenecké fondy, tedy takzvané trusty. „Do nich akcie umístíme a po splnění podmínek se může hospodský stát naším podílníkem,“ vysvětluje Kucera.

Tento přístup připomíná financování začínajících technologických firem, tzv. start-upů. Tam jde však investorům zpravidla o to, aby nakoupený podíl po čase, až firma vyroste, s výnosem prodali. Na veřejném akciovém trhu, tedy na burze, potom investory motivuje i dividenda. Jinými slovy podíl na zisku.

Ani jedno z toho by podle Kucery nemělo být pro „jejich“ hostinské primární motivací. Čilé obchodování s akciemi Zemského pivovaru neočekává. A vzhledem k tomu, že bude rozdávat velmi malé podíly, ani dividendy by zatím neměly být kdovíjaké. „Jde nám spíš o to, abychom hostinské více sepjali s naším pivovarem. Když budou jeho spolumajiteli, budou nám třeba moci mluvit do výroby,“ říká.

Zatím je podle Kucery Zemský pivovar před podpisem s pěti hostinskými, dohromady by si jich chtěl takto zavázat na pětadvacet.

V Česku loni vzniklo na padesát minipivovarů. Zároveň se zvětšují

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Přibližně jeden nový za týden. Tímto tempem loni vznikaly v Česku nové minipivovary. Zároveň dochází k tomu, že se jak ty stávající, tak ty nové zvětšují. Stále ale dohromady uvaří jen asi procento českého výstavu.

Boom malých pivovarů pokračoval nečekaně rychlým tempem i loni, za rok jich přibylo přes padesát a jejich počet se už dostal přes tři sta. Další se otevřou ještě letos. „Překvapilo nás to, sami jsme takový růst nečekali,“ říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň, který statistiky sestavuje.

Potenciál k růstu přitom ještě je, stále je řada velkých měst, kde je minipivovarů málo, nebo dokonce žádný. „Trh může klidně uživit i dvojnásobek současného počtu. Minipivovary si totiž mezi sebou vzájemně příliš nekonkurují, na rozdíl od průmyslových pivovarů,“ říká Tomáš Maier z České zemědělské univerzity, který se pivním byznysem dlouhodobě zabývá.

Začínají chybět sládci
Podobně jako lidé začali více řešit kvalitu jídla, začalo je zajímat i to, co pijí. Velmi populární začíná být pivní turistika, řada minipivovarů provozuje svou vlastní restauraci. Zdaleka však neplatí, že každý minipivovar dělá kvalitní pivo.

Jejich boom totiž dnes naráží na nedostatek sládků. „Piva z mnoha minipivovarů kvalitou i chutí pokulhávají. Často to berou jako investici a zanedbávají kvalitu,“ říká profesionální degustátor, který si přál zůstat v anonymitě.

Podle něj navíc nejsou často piva tak originální, protože dodavatelé technologie pivovarům nabízejí stejné receptury. V minipivovarech však vidí pozitivum, neboť zpestřily pivní trh.

Tento trend se snaží zachytit i velké pivovary, které začaly mnohem více řešit kvalitu. Například s pšeničnými pivy přišly nejprve právě minipivovary.

Drtivou většinu českého piva stále vaří průmyslové pivovary
Podle Šuráně se minipivovar stále vyplatí, investice se vrátí kolem šesti až sedmi let. To láká i řadu investorů, kteří si pořizují větší minipivovary než v minulosti. „Jde i o případy, kdy měli menší minipivovar, uspěli a chtějí ho zvětšit,“ dodal Šuráň.

Stále ale hrají výrazný prim průmyslové pivovary. I přesto, že minipivovarů přibývá a zároveň se zvětšují, uvaří se v nich jen něco málo přes procento celého českého ročního výstavu.

Nestabilní měny přinesly majiteli Prazdroje pokles tržeb, reálně rostl

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czPrazdroj

Tržby pivovarnického gigantu SABMiller v posledním čtvrtletí loňského roku klesly o osm procent kvůli oslabení různých světových měn vůči dolaru. Objem prodejů přitom silně rostl. Po očistění o pohyb měnových kurzů se tržby pivovarnického obra zvýšily o sedm procent, rok předtím to byla čtyři procenta.

SABMiller, vykazující výsledky v dolarech, tak doplácí na svoji závislost na rozvíjejících se trzích, které tvoří 70 procent jeho prodejů. Tyto země postihl slabší růst způsobený nízkými cenami komodit, který poslal dolů i některé měny. Proti dolaru v poslední době například o pětinu oslabil jihoafrický rand nebo kolumbijské peso, o desetinu polský zlotý.

Makroekonomické špatné zprávy ovšem neuhasily chuť na pivo. Tržby po očištění od měnových vlivů totiž SABMilleru rostly ve všech světových regionech, česká a slovenská část skupiny zaznamenala růst o sedm procent. „Vykázané výsledky ovlivnilo výrazné oslabení klíčových měn, se kterými pracujeme, proti americkému dolaru,“ řekl listu Financial Times generální ředitel skupiny Alan Clark. „Naše prodeje ovšem ukazují sílu našeho podnikání.“

Důležitá Čína
Pro pivovarnickou skupinu nejdůležitější čínský trh, který je z hlediska objemů největší na světě. SABMiller v Číně vlastní společně se státním podnikem China Resource Enterprises značku piva Snow, která je podle tržeb největší na světě. V Číně se tržby očištěné tržby zvedly o šest procent díky zvýšeným cenám, přestože se objem prodejů snížil o procento.

Skupinu SABMiller kupuje její největší rival AB InBev, dokončení transakce se očekává v druhé polovině příštího roku. SABMiller se ovšem ještě bude snažit prodat některé ze svých značek, aby se vyhnul zastavení transakce příslušnými antimonopolními úřady.

Pivovaru Pardubice klesla loni produkce, prý proto, že odmítl prodávat pivo pod cenou v super

Publikováno:před rokemZdroj:Chrudimské noviny

Zdejšímu pivovaru klesla v loňském roce produkce z předloňských 85 tisíc hektolitrů piva na 80 tisíc hektolitrů. Podle tiskového mluvčí pivovaru Romana Marčáka jde však o očekávaný výsledek, protože prý pivovar odmítl prodávat pivo do supermarketů v období slev za ceny, které jsou pro něj nepříznivé.

Jak ale Marčák dodává, pivovar meziročně mírně navýšil produkci sudového piva, která momentálně představuje zhruba 70 procent z celkové výroby. Na vývoz přitom míří čtvrtina pardubického piva. Nejlépe se značce Pernštejn daří na Slovensku a v Itálii, kde si pivovar dobře zmapoval tamní trh a podařilo se mu proniknout do většiny rozhodujících italských regionů. Pardubický pivovar chystá vedle toho letos jednu novinku - otevření hned několika stylových restaurací s pivními kluby. V současnosti už jedna taková funguje ve Svitavách a v březnu dojde k otevření obdobného stylového klubu v Pardubicích. Zdražovat se pivovar zatím nechystá a chce i nadále držet ceny na úrovni předešlých čtyř let. Jeho sortiment je v současnosti postaven na 13 druzích piva a limonád.

Pivovar Ferdinand má optimistické vyhlídky

Publikováno:před rokemZdroj:BenešovDnes.czAutor:Ladislav LojkaFerdinand

V letošním roce plánuje benešovský pivovar do oprav a investic vložit zhruba 10 mil. Kč. Hlavní investicí by měla být další etapa prací v oblasti úspor energií, taktéž se finalizují práce na projektu vlastní pivovarské restaurace přímo v areálu pivovaru.

Pivovar Ferdinand k výrobě piva používá technologii spodního kvašení a dozrávání v ležáckých sklepích. Je jeden z mála posledních pivovarů v ČR provozujících vlastní sladovnu. Právě slad, který je důležitou součástí při vaření piva, dostává pivovar do popředí mezi pivovarnickou obec. Ročně ho zde vyrobí až 2300 tun. Díky spolupráci s německou firmou Weyermann se benešovský slad dodává i do zámoří, kam pravidelně putuje více než 600 tun ročně. Všech osm druhů piv je v Benešově vařeno podle původních receptur. "Skutečné pivo, tedy světlý ležák, je jenom slad, chmel a voda, nic míň, nic víc", říká se v Benešově. Celkový výstav za loňský rok byl 25000 hektolitrů piva, což je o proti roku 2014 o 1200 hl více. Produkce benešovského pivovaru má vzestupnou tendenci a to i díky podzimní novince v podobě třetinkových lahví, čímž se pivovar snaží dostat na místa, kde se standardně pivo netočí. V tomto novém a atraktivním balení zatím můžeme najít 5 speciálů, jako je světlý speciál d´Este, Sedm kulí, Max 11°, tmavý ležák 11°a světlý ležák Premium. Všechna tato piva vlastní ocenění České chuťovky.

Pivovar je nejsilnější značkou v regionu Benešova, ale postupně se mu daří dostávat i za tyto hranice. V současné době je vidět i za hranicemi Benešovska - v Brně, Hradci Králové a Jindřichově Hradci. V Praze je možné zajít na Ferdinanda do více než třiceti provozoven, nejznámější asi restaurace Ferdinanda v Opletalově a Karmelické ulici na Praze 1, U Rusů v Praze 6 nebo Libocký dvůr v Liboci. Mimo restaurace funguje také služba Ferdadomu.cz, kdy každou středu pivovar zaváží předem objednané pivo na pražské adresy.

V současné době pracuje v benešovském pivovaru 30 stálých zaměstnanců a i díky expanzi stále přijímají nové obchodníky. Většina roční produkce piva se prodá zde v Čechách, asi 5 % produkce pivovar exportuje. Dalším odbytištěm piva by v budoucnu měla být nově vybudovaná restaurace, přímo v areálu pivovaru. Restaurace bude nabízet vybraná točená piva, prvorepublikovou kuchyni a recepty, které měl v oblibě arcivévoda František Ferdinand d´Este. "Našim zákazníkům chceme nabízet celý příběh pivovaru a ten se neobejde bez samotné prohlídky pivovaru s ochutnávkou našich piv." dodal Ing. Petr Dařílek, jednatel pivovaru.

Vznik benešovského pivovaru se datuje do roku 1872, avšak samotný Pivovar Ferdinand se zapisuje do historie až v roce 1897, kdy ho nový majitel arcivévoda František Ferdinand d´Este nechal z velké části zrekonstruovat. V této podobě pivovar funguje dodnes.

Ve výčepech se objevuje nová jedenáctka Březňák

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czVelké Březno

Pivovar Velké Březno rozšiřuje nabídku čepovaných piv. První várka ležáku Březňák 11 zrála ve sklepech už loni v listopadu, teď se dostává do hospod.

„Březňáka 11 jsme se rozhodli vařit proto, že naše rodina piv Březňák už na první pohled nebyla kompletní. Základem standardního portfolia je Březňák světlý výčepní a ležák, dále u nás vyrábíme skvělý celoroční speciál Březňák 14. Každý rok navíc přidáváme sezonní speciál, letos to byl Märzen. Jedenáctka dosud v této společnosti jednoznačně chyběla,“ vysvětluje Michal Rouč vrchní sládek a ředitel pivovaru Velké Březno

Světlý ležák se vařil v historické velkobřezenské varně vybudované v roce 1933. Znatelné chmelové aroma dodává odrůda Žatecký poloraný červeňák. Pivo s přesnou stupňovitostí 11,3 má v sobě 4,6 procenta alkoholu.

Charakteristickým znakem piva značky Březňák, patřící nyní do rodiny Heineken, se v roce 1906 stala podobizna přednosty stanice ve Velkém Březně Victora Cibicha, který za propůjčení tváře velkobřezenským pivům obdržel doživotní rentu třiceti piv týdně.

Piva Bernard bylo více doma i ve světě

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkAutor:Aneta SlavíkováBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci se drží motta Vlastní cestou, a jak ukazují čísla z uplynulého roku, vyplácí se mu to.

Humpolecký pivovar loni uvařil rekordních 302 200 hektolitrů piva. V roce 2014 to bylo 264 000 hektolitrů, což znamená, že v meziročním porovnání zvýšil svou produkci o 14,4 procenta. „Velice pozitivní je, že i přes nárůst se nám daří udržet poměr sudového a lahvového piva. Ten je 61 procent ku 39 procentům. V porovnání s Českou republikou i s Evropou jde o obrácený trend," vyzdvihl zajímavost mluvčí Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Zdeněk Mikulášek.

Mluvčí dále upozornil na další zajímavosti, které pivovar v roce 2015 zaznamenal. Poslední měsíc roku se do historie pivovaru zapsal jako měsíc s nejvyšším meziročním nárůstem výstavu. Ten vzrostl o 6 179 hektolitrů čili o 27 procent. Dalším úspěšným měsícem byl červenec, kdy pivovar s 34 567 hektolitry dosáhl nejvyššího výstavu ve své historii.

Humpolecký pivovar zásobuje pivem pětatřicet zemí světa. Export vzrostl v roce 2015 o dvacet procent, celkový výstav tedy činil 64 872 hektolitrů. Nejvíce piva do zahraničí míří už po léta na Slovensko. I v tomto případě se pivovar může pochlubit nárůstem výstavu, a to o 32,6 procenta. K našim východním sousedům doputovalo 36 743 hektolitrů. „Přes všechny tyto úspěchy zůstává Rodinný pivovar Bernard malým pivovarem s tržním podílem 1,7 procenta českého trhu," podotkl Mikulášek.

Co se týče zaměstnanců, ke konci roku v pivovaru pracovalo 183 lidí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615