Novinky a zajímavosti ze světa piva

Festival Industry Open otevírá veřejnosti technické památky i firmy a výrobní závody po celém Plzeňském kraji. Během letních víkendů nabízí možnost navštívit místa, kam se lidé běžně nedostanou.

Je možné si užít komentované prohlídky, zážitkové jízdy historických vozidel i výlety do regionu. V sobotu se jedna z akcí konala v Plzeňském Prazdroji, který veřejnosti poprvé ve své historii ukázal jedno ze svých dosud zapovězených míst. Deník u toho pochopitelně nemohl chybět.

„Dnešní prohlídka je úplně jiná než běžné prohlídky. Nabízí stručné seznámení s areálem pivovaru a poté unikátní příležitost navštívit sladovnu. Plzeňský pivovar si od samého začátku dělá slad sám, sladovna ale dosud veřejnosti nikdy nebyla zpřístupněna. Dnes je to vůbec poprvé. Návštěvníci uvidí obrovské náduvníky, což jsou osmimetrové nádoby, kde se zrno namáčí, aby nasálo vodu, a poté klíčí. To nikoli na humnech, jako dříve, ale v tzv. Saladinových skříních, což jsou obrovské vany. V nich se těžký slad přehazuje strojem, nikoli jako dříve ručně, což byla obrovská dřina,“ říká mi průvodkyně Ivana Picková. To už je ale čas vyrazit na prohlídku.

První zastávkou naší skupinky, jejíž počet kvůli omezením nemůže přesáhnout dvacítku, je pivovarský dvůr, kde se dozvídáme zajímavosti o vzniku a historii pivovaru. O kousek dál, u tzv. výstavu, probíráme dopravu, která má velký vliv na kvalitu piva. Dozvídáme se, jak se vyvíjela v průběhu let, i řadu dalších věcí. „A teď přichází minuta M, kdy vám všem bude změřena teplota, neboť vstupujeme do provozu,“ oznamuje nám průvodkyně. Poté usedáme do autobusu, navlékáme si žluté vesty pro návštěvníky a během jízdy si prohlížíme to nejzajímavější z pivovaru. Vidíme cylindrokonické tanky, filtrační halu, vodárenskou věž či sklad logistiky. „Ten byl otevřen právě v prvním ročníku festivalu Industry Open. Vidíte pět unikátních ramp, kde si sami řidiči kamionů mohou naložit už předpřipravené palety s pivem, takže to jde opravdu velmi rychle,“ upozorňuje nás Picková a dodává další informace. Například, že na výrobu jednoho půllitru piva jsou potřeba čtyři litry pitné vody plus další technická voda.

NA SUD „HEKŤÁK“ JE TŘEBA 16 KG SLADU
Ale to už jsme u sladovny, kde si vyslechneme pokyn, ať si dáváme pozor na uklouznutí a ať na nic nesaháme. Uvnitř nás vítá Jan Jaroš, který nás seznamuje s tím, jak podrobně probíhá vstupní kontrola, i s dalšími postupy. „Základní kámen sladovny byl položen v roce 1984, spuštěna byla v roce 1988. Tehdy tu bylo přes sto zaměstnanců, aktuálně je nás osmnáct i s manažerem, většinu práce převzaly stroje. Pracuje se tu nepřetržitě, 24 hodin, sedm dní v týdnu. Ročně se tu zpracuje sto tisíc tun sladovnického ječmene a vyrobí 83 tisíc tun sladu plzeňského typu. Kapacita sladovny postačí pro varny v Prazdroji, Gambrinusu a polovinu výroby Velkých Popovic,“ informuje nás Jaroš a prozrazuje, že na jeden hektolitrový sud dvanáctky je potřeba 16 kg sladu. My si vše prohlížíme, v klíčírně máme možnost ochutnat zelený slad, který je právě na konci pětidenního klíčení, poté, co už proběhly enzymatické pochody.

Pak už následuje jen cesta zpět. Spokojena odchází i Ukrajinka Tania Kalachova, která přijela s kamarádkou z Prahy. „Mám zájem se dozvědět více o Plzni, tak jsem samozřejmě musela navštívit i tuto zajímavou stavbu. Vždy se ráda dozvídám, jak se věci vyrábějí,“ uvedla mladá žena s tím, že by ráda navštívila i další festivalový program.

Pokud jste tuto speciální prohlídku Prazdroje nestihli, máte možnost ještě 27. června a 4. – 6. července.

Značka Zlatopramen rozšiřuje své portfolio radlerů s nulaprocentním obsahem alkoholu o novou příchuť Mandarinka a jasmín. Ta doplní řadu stávajících populárních příchutí, jako jsou například Citrón, bezový květ a máta nebo Grep a rozmarýn. Nový produkt si již mohou zákazníci zakoupit v obchodech, a to v plechu s objemem 500 ml.

Novinka Zlatopramen Radler 0,0 % Madarinka a jasmín je stejně jako další příchutě této značky zcela bez alkoholu, což tyto nápoje činí unikátními v segmentu radlerů na českém trhu. Kromě toho jsou produkty bez umělých barviv, konzervantů a od loňského roku také se sníženým obsahem cukru o 30 %. Radlery od Zlatopramenu jsou ideálním společníkem nejen na cestách autem, ale i během sportovních či jiných aktivit, u nichž konzument uvítá osvěžení v podobě chlazeného nápoje, aniž by řešil případný alkohol v krvi.

Zlatopramen Radler 0,0 % zároveň letošní léto nezávazně vyzývá všechny, kteří chtějí změnit své staré návyky, zkusit něco nového a zkrátka začít od nuly. Zlatopramen výzva bod 0,0 bude komunikována prostřednictvím online a tištěných médií, zapojeni budou i influenceři. „Jedinečnost našeho radleru nás inspirovala k tomu, užít si letošní léto jinak a také bez kapky alkoholu. Proto jsme se rozhodli pro výzvu, která bude motivovat lidi k osobnímu posunu, ať se jedná o jakoukoli oblast,“ říká manažerka značky Alice Divišová.

Nová příchuť:
Zlatopramen Radler 0,0 % – Mandarinka a jasmín 500 ml

Nejpopulárnější příchutě:
Zlatopramen Radler 0,0 % – Citrón, bezový květ a máta 500 ml
Zlatopramen Radler 0,0 % – Grep a rozmarýn 500 ml

Pivovar Radegast vyhlašuje další ročník svého grantového programu Radegast lidem, který tradičně podporuje projekty z oblasti péče o přírodní bohatství a udržitelný rozvoj Beskyd. Letošní ročník se v rámci iniciativy Nastartujme Česko zaměří také na projekty, které dokáží obnovit společenský a komunitní život v obcích a vesnicích v regionu. Registrace projektů bude probíhat do 17. července 2020.

Grantový program Radegast lidem dlouhodobě přispívá k udržitelnému rozvoji Beskyd, ochraně životního prostředí, především vodních zdrojů, či rozvoji místních tradic. Nově chce program pomoci také opětovnému nastartování komunitního života a odbourávání strachu ze setkávání. O finanční podporu se tak mohou ucházet projekty zaměřené na místní obyvatele i návštěvníky. Celkově podpoří pivovar Radegast vybrané projekty částkou až 2 miliony korun.

„Velkou společenskou výzvou nás všech je znovu nastartovat život v naši zemi. Jsme součástí iniciativy Nastartujme Česko a aktivně podporujeme obnovu společenského života i české ekonomiky. Víme, že klíčovou roli v návratu k běžnému životu mají komunity, místní spolky a iniciativy zaměřené na prospěšné aktivity ve svém nejbližším okolí. Chceme proto v letošním ročníku podpořit také organizace, které mají zajímavé nápady, jak znovu rozběhnout komunitní život či jak zapojit lidi do sousedských aktivit,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru v Nošovicích.

Jednotlivé projekty vyhodnotí odborná grantová komise a vybere ty, které nošovický pivovar finančně podpoří. Zapojit se může i veřejnost, která následně svým hlasováním rozhodne, které tři projekty jsou nejzajímavější či nejprospěšnější a získají navíc speciální bonus. Projekty s nejvyšším počtem hlasů obdrží bonusovou částku 50 000 Kč, 30 000 Kč a 20 000 Kč. Novinkou pro letošní rok je i to, že zaměstnanci pivovaru Radegast budou také hlasovat a vyberou tak svůj tzv. „zaměstnanecký projekt, do kterého se pak budou moci zapojit jako dobrovolníci.

Své projekty a nápady mohou přihlašovat neziskové organizace, které aktivně působí na území okresů Ostrava město, Frýdek – Místek, Vsetín, Karviná, Nový Jičín a nově i v okresu Zlín, a to až do 17. července 2020 na webu www.radegastlidem.cz.

Pokřtěno! Od soboty 20. června je v prodeji novinka strakonického pivovaru - Dudák Letní. Jedná se o lehké pivo, které má obsah alkoholu pouhá tři procenta a sládek pivovaru Vlastimil Matej poprvé v historii použil čistě zahraniční chmel (Mandarina Bavariva - Německo, Fuggles - Velká Británie, El Dorado - USA). Kmotrami se staly vodní pólistky z oddílu AstenJohnson TJ Fezko Strakonice, které si připsaly patnáctý titul mistryň České republiky v řadě, díky čemuž byly agenturou Dobrý den zapsány do České knihy rekordů. Certifikáty a mistrovské medaile družstvo převzalo v domovském areálu Na Sádkách, kde se uskutečnila oslava tohoto úspěchu. Více ve středečních novinách.

Spánek je důležitý pro regeneraci naší psychické i fyzické aktivity. Ne všichni ale máme kvalitní spánek, během kterého si odpočineme. Existuje celá řada poruch, které mají různou podobu. Např. nespavost, parasomnie, jako noční můry a náměsíčnost, poruchy dýchání ve spánku (nejčastější je syndrom obstrukční spánkové apnoe), zvýšená spavost nebo různé hypoventilační syndromy.

„Každý člověk zažije akutní nespavost, třeba z důvodu nemoci nebo kvůli psychickým problémům. Není to ale patologie, která by nás měla provázet delší dobu,“ vysvětluje Milan Sova z Laboratoře spánkové medicíny Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc.

Vliv na spánek má mnoho faktorů – nezdravý životní styl, stres, vysoké noční teploty, hluk, nepravidelná pracovní doba, věk apod.

V Desateru zdravé spánkové hygieny se klade důraz na pravidelnost. „Pokud budeme ve stejnou dobu uléhat a probouzet se, spánkový rytmus budeme mít pěkně stabilizovaný,“ radí olomoucký lékař a dále vyjmenovává, že bychom měli spát v prostoru, kde je tma a ticho. Před spaním si dát jen lehkou večeři a dopřát si procházku. Uškodit nám naopak může intenzivní trénink. Určitě nedoporučuje pití kávy nebo alkoholu a umístění televize do ložnice.

Český craft má nové téma. Dvě špičkové značky se chytily kvůli svrchně kvašenému pivu.
Na den dětí se na profilu Rodinného pivovaru Zichovec objevila jedna z řady fotek s nerezovými ležáckými tanky v pozadí. Na ní ale překvapivě byl jednatel podniku Ondřej Husák s láhví čerstvě stočeného speciálu Double New Broumy (jehož název překrýval prsty) a nálepkou „Censored by pivovar Ma**ška“ na triku.

Druhý den se odehrálo další dějství tohoto příběhu, to už na stránkách Pivovaru Matuška. Majitel Adam Matuška napsal: „Pokud někdo chce New Broumy vařit jako pivní styl, tak budeme jedině rádi, ale název piva si necháme pro sebe.“ A spustila se smršť, jejímž výsledkem je, že lounský Zichovec musel změnit jméno svého nového speciálu.

Pivní diss
Český craft není na takový „diss“, použijeme-li hiphopovou hantýrku, dvou špičkových výrobců zvyklý. Poslední podobný povyk se spustil před pěti lety, kdy gigant Gambrinus vypustil na část českého trhu značku Patron, k níž se však veřejně nehlásil a která se prezentovala jako mini pivovar, byť nabízela piva z velké plzeňské varny. Záměrem bylo ukázat, že průmyslový produkt ve skutečnosti odpíračům chutná. Tímto momentem Gambrinus zdůraznil své válečné tažení proti craftu.

Jízdárna výměnou za bývalý pivovar. Památka za památku. V Boskovicích se nedávno uskutečnila zajímavá transakce mezi tamními podnikateli. Dosavadní majitel historického objektu jízdárny Luděk Řehoř se rozhodl, že bude pod boskovickým hradem vařit pivo a plácl si s Josefem Hlaváčkem. Jeho rodina provozuje v regionu například známý hotel s restaurací, rybníky a střelnicí Sudický dvůr. Bývalý Panský pivovar nabízela k prodeji.

Co s budovou v městské památkové zóně Hlaváček zamýšlí, zatím nechtěl příliš komentovat. „Ještě nemám konkrétní představu, co v jízdárně vybuduji. Jestli vás něco napadá, tak si to rád poslechnu. Ne, vážně.

Co se týká piva, Česká republika se pyšní velkou rozmanitostí. Najdeme zde pivovary různých velikostí, od nejmenších-řemeslných, až po ty největší. Až 90 procent produkce u nás tvoří světlé pivo plzeňského typu.

Tento typ piva je rototypem světové kategorie světlého ležáku. Není se tak čemu divit, že je u nás největší spotřeba piva na světě-přes 140 litrů na osobu za rok. V posledních letech jsou velmi oblíbené také minipivovary, které nabízí nejrůznější druhy pivních speciálů.

V uplynulých měsících zažily české hospody těžké časy a obrovský propad tržeb vzhledem k opatřením proti koronaviru. Na začátku dubna se předpokládalo, že může skončit desetina až čtvrtina hospod.

Podle květnového průzkumu Plzeňského Prazdroje však nakonec znovu otevřelo 97,5 procenta podniků. Přesto má však řada provozovatelů fi nanční problémy a bude trvat, než se z krize vzpamatují.

Co se týká piva, Česká republika se pyšní velkou rozmanitostí. Najdeme zde pivovary různých velikostí, od nejmenších – řemeslných, až po ty největší.

Až 90 procent produkce u nás tvoří světlé pivo plzeňského typu. Tento typ piva je prototypem světové kategorie světlého ležáku. Není se tak čemu divit, že je u nás největší spotřeba piva na světě – přes 140 litrů na osobu za rok. V posledních letech jsou velmi oblíbené také minipivovary, které nabízejí nejrůznější druhy pivních speciálů.

V uplynulých měsících zažily české hospody těžké časy a obrovský propad tržeb vzhledem k opatřením proti koronaviru. Na začátku dubna se předpokládalo, že může skončit desetina až čtvrtina hospod. Podle květnového průzkumu Plzeňského Prazdroje však nakonec znovu otevřelo 97,5 procenta podniků. Přesto má však řada provozovatelů finanční problémy a bude trvat, než se z krize vzpamatují.

Holešovský pivovar byl vybudovaný na konci 17. století. Jeho autorem je architekt Giovanni Pietro Tencalla, který se podílel mimo jiné také na přestavbě arcibiskupského zámku v Kroměříži. Pivovar byl podle domněnek místních historiků druhým sídlem pro zdejší majitele panství, hojně využívaný v zimním období.

„Zámek měl oslnit, ale v zimě se těžko vytápěl. Oproti tomu v pivovaru bylo teploučko. Zatímco v přízemí areálu byla fabrika, v prvním patře bylo několik velkých barokních sálů,“ říká amatérský historik Karel Bartošek.

Sály se již nedochovaly.

Pivovar prošel v minulých dvou letech celkovou rekonstrukcí a připomíná jej snad již jen tovární komín, kde nyní hnízdí čápi. Pivo se zde již dávno nevaří.

V areálu se dnes nachází 75 bytových jednotek určených k pronájmu, cukrářství, designové studio, pojišťovna, rehabilitace, barbershop, restaurace, hotel a pobočka České pošty.

Areál o rozloze 7 600 metrů čtverečních se stal důležitým společenským bodem města.